Ochranná známka „Royal Dux Bohemia D“ slaví letos 100 let. Ochranná známka v této podobě byla poprvé oficiálně zaregistrována dne 12. 4. 1912 u Obchodní a živnostenské komory v Liberci pod č . 6881 pro předměty z porcelánu a jiných keramických hmot. Mezinárodní zápis byl proveden v Bernu dne 29.5. 1912 a též byla registrována u Obchodní a živnostenské komory ve Vídni po č. 80608 a obnovena dne 12.5. 1922 u Obchodní a živnostenské komory v Liberci. Historickým přihlašovatelem této ochranné známky byla Duchcovská porcelánová manufaktura, akciová společnost, národní správa, která byla vlastníkem této známky v době od 12.04.1912 do 23.6.1948. Historie Ačkoliv byla ochranná známka zaregistrována „až“ v roce 1912 samotný rozvoj keramické výroby na teplicku byl zaznamenán již podstatně dříve. Mezi prvními je založena v roce 1853 továrna v Duchcově.Po prvních nesmělých krůčcích , kdy jsou vyráběny keramické předměty užitkového charakteru ze surovin těžených v nejbližším okolí, kupuje továrnu zkušený modelář Eduard Eichler a v roce 1860 zakládá firmu E. Eichler Thonwaren – Fabrik. V roce 1862 přikupuje malou továrničku v Šeltech u České Lípy. V Duchcově začínal Eduard Eichler v roce 1864 na pronajatém pozemku v Osecké ulici, který dne 8.5. 1868 spolu s přilehlou zahradou, pastvinou a polem zakoupil. V roce 1875 vystavil Eduard Eichler své zboží na řemeslné a průmyslové výstavě v Teplicích a to v oboru hliněného zboží siderolit (kamenina vyráběná v 19. století v severních Čechách, s charakteristickým lakovaným povrchem kovových barev - lesklý kopálový a jantarový lak a matné fermežové nátěry) a terakotu ( druh keramiky - terra cotta ,latinsky: „vypálená hlína“ historicky používaná k výrobě soch , sošek, keramiky, cihel apod.) Pod vedením Eduarda Eichlera se manufaktura odklonila od lakových úprav povrchu keramického zboží a začala používat průhledné polevy na žlutém siderolitovém střepu, který byl též zdoben podpolevními barvami na malých figurách, nádobách a kuřáckých soupravách. Po smrti Eduarda Eichlera vedla firmu vdova Marie Amalie Eichler a to v době od roku 1887 do roku 1890 společně se svým synem Eduardem Eichlerem jun. Na přelomu 19. a 20. století dochází k několika významným změnám. Továrna posiluje svůj kapitál přechodem ze soukromého vlastnictví Eduarda Eichlera na formu akciové společnosti a je v roce 1898 přejmenována na Duxer Porzellan – Manufaktur, A-G. se sídlem v Berlíně. Nově vzniklá společnost kupuje porcelánku v Blankenhaimu u Weimaru a ruší továrnu v Šeltech. V manufaktuře se v této době začíná vyrábět, vedle tradiční produkce i porcelán. Z roku 1900 je doloženo používání tradičního způsobu značení – z růžové hmoty vyrobené trojúhelníkové značky s nápisem ROYAL DUX BOHEMIA a žaludem. Tento způsob značení je používán dodnes. Z dobových pramenů je patrné, že firma měla v uvedené době zapsané dva ředitele: prvním byl p. Bernhard Jung a druhým p. Eduard Kovács. Oba dva zastupovali společnost v době , kdy byla zapsána ochranná známka ze dne 12.4.1912.
Význam ochranných známek Ochrannou známkou je označení, které je způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby a zapsané do rejstříku ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví. Zápis ochranné známky platí deset let od data priority, tj. nejčastěji od data podání přihlášky a je možno jej opakovaně obnovovat vždy na dalších deset let. Ochranné známky pomáhají svému vlastníkovi resp. oprávněnému uživateli к časově neomezenému výlučnému užívání tohoto chráněného označení a zlepšují jeho pozici v případných konfliktech s napodobiteli. Práva vlastníka ochranné známky upravují zejména ustanovení zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, dále známková ustanovení Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (vyhláška č. 64/1975 Sb.) a další předpisy. S ochrannými známkami jsou spojena zejména tato práva: Vlastník ochranné známky má výlučné právo označovat své výrobky nebo služby ochrannou známkou, pro které je zapsána, nebo ji užívat ve spojení s těmito výrobky či službami. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou označení ® Bez souhlasu vlastníka ochranné známky nikdo nesmí užívat označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby, pro které je ochranná známka zapsána, nebo je užívat ve spojení s těmito výrobky nebo službami, pokud existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou.К závadným jednáním patří např. umísťování na výrobky nebo jejich obaly, nabízení či uvádění na trh výrobků takto označených, popřípadě skladování za tímto účelem, dovážení nebo vyvážení výrobků s tímto označením, či užívání tohoto označení v obchodních listinách a v reklamě. Vlastník ochranné známky má vůči každému, kdo uvedl nebo hodlá uvést na trh výrobky či služby na nichž nebo na jejichž obalech, popřípadě na dokladech je provázejících je umístěno označení shodné či podobné s jeho ochrannou známkou, právo na informaci o původu výrobků či dokladů provázející výrobky nebo služby; rozhodnout o tomto právu přísluší soudu, který žalobu zamítne, jestliže by to bylo v nepoměru к závažnosti ohrožení či porušení. Vlastník ochranné známky může požadovat, aby soud nařídil ohrožovateli či porušovateli práva ochranné známky stáhnout z trhu a zničit výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh nebo skladováním došlo к ohrožení nebo porušení práv a chráněného tímto zákonem, popřípadě zničit materiál a nástroje určené nebo používané výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, nejsou-li tyto výrobky ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení. Odstranění označení nebo padělané ochranné známky z výrobků
před jejich uvedením na trh lze připustit jen ve výjimečných případech. Byla-li zásahem do práv z ochranné známky způsobena škoda, má poškozený vlastník právo na její náhradu.Byla-li tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má poškozený vlastník právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat v peněžitém plnění. Vlastník ochranné známky má i další práva: může ochrannou známku použít jako zástavu, může k ní uzavřít licenční smlouvu s dalšími podnikateli a rovněž je oprávněn ochrannou známku převést na jiného vlastníka Porušení ochranné známky je trestným činem ve smyslu ustanovení § 268 zákona č. 40/2009 Sb. Podle poznatků z praxe je pozice oprávněného uživatele ochranné známky co do vymahatelnosti práv obecně lepší, než pozice toho, jehož obchodní jméno je zneužíváno nebo napodobováno v hospodářské soutěži. Zápis české ochranné známky „ROYAL DUX BOHEMIA D" platí do 12. 04. 2012, kdy známce bude sto let. Mezinárodní známka platí do 17. 11. 2013. Před uplynutím dat platnosti je možno ochranu obnovit na dalších deset let zaplacením poplatku a podání žádosti. Pozice ochranné známky „ROYAL DUX BOHEMIA D" Česká ochranná známka „ROYAL DUX BOHEMIA D" je z roku 1912 a je druhou nejstarší českou ochrannou známkou na porcelán, přičemž nejstarší označení, „ZETTLITZER KAOLIN" podle 0-2533 z roku 1892, je spojováno spíše se surovinou pro výrobu – vlastníkem je Sedlecký kaolin a licenčním uživatelem byl Karlovarský porcelán, a. s., který v podstatě již nevyrábí takto označené zboží. Spotřebitelská veřejnost je poměrně konzervativní a podle marketingových analýz v převážné většině případů dává přednost „své" oblíbené značce (aniž by třeba tušila, že jde o zapsanou ochrannou známku).To svědčí pro hodnotu této ochranné známky.Známka „ROYAL DUX BOHEMIA D" patří mezi českou špičku mezi ochrannými známkami. V rejstříku ochranných známek, přihlášených v ČR, je tč. asi 2600 platných ochranných známek pro porcelán, skoro 750 jich z různých důvodů , nejčastěji ukončení výroby, zaniklo. Dále na území ČR platí pro ochranu porcelánu několik tisíc ochranných známek cestou mezinárodního zápisu nebo s využitím známky Evropské unie. Většina z těchto známek ve skutečnosti není pro označování porcelánu využívána a platí jen setrvačností svých vlastníků, aniž by přinášely ekonomický prospěch. K nejstarším českým známkám vedle „ROYAL DUX BOHEMIA D" patří:
Sedlecký kaolin , a.s. (1882)
Český porcelán , a.s. , (1913)
EPIAG LOFIDA-Porcelán CZ s.r.o. (1922)
Starorolský porcelán Moritz Zdekauer, a.s. (1932) V tomto případě mají ochranné známky ze známkové řady „ROYAL DUX BOHEMIA D" ten význam, že zaručí spotřebitelům, tj. obchodníkům i koncovým uživatelům to, že takto označené zboží je vyrobeno tradičním postupem, v tradiční kvalitě a designu. Výrobky jimi označované odliší od tzv. NO NAME produktů. Vlastníci ochranné známky „ROYAL DUX BOHEMIA D" v historii. 1. 12.04.1912 - 23.06.1948 Duchcovská porcelánová manufaktura, akciová společnost. Národní správa. 2. 23.06.1948 - 23.02.1951 Spojené keramické závody, národní podnik 3. 23.02.1951 - 06.05.1954 Duchcovská keramika, národní podnik 4. 06.05.1954 - 21.04.1956 Spojené keramické závody, národní podnik 5. 21.04.1956 - 30.05.1958 Duchcovská keramika, národní podnik 6. 30.05.1958 - 13.06.1963 Duchcovský porcelán, národní podnik 7. 13.06.1963 - 03.03.1977 Karlovarský porcelán, národní podnik
8. 03.03.1977 - 01.07.1988 Karlovarský porcelán, oborový podnik 9. 01.07.1988 - 23.10.1995 Karlovarský porcelán, státní podnik, 10. 23.10.1995 - 06.08.2009 Porcelánová manufaktura Royal Dux Bohemia, a.s. 11. 6.8. 2009 – dosud Český porcelán a.s. Na základě rozhodnutí akcionářů Porcelánové manufaktury a.s. a Českého porcelánu a.s. ze dne 30.6. 2009 došlo k rozdělení společnosti Porcelánová manufaktura, a.s. odštěpením sloučením se společností Český porcelán, akciová společnost, čímž přešla část jmění rozdělované společnosti na nástupnickou společnost, včetně ochranné známky „ROYAL DUX BOHEMIA D", jejímž vlastníkem je Český porcelán dodnes. Z bývalé akciové společnosti Porcelánová manufaktura se stal jeden ze závodů společnosti Český porcelán a.s. a pod názvem závod Royal Dux v Duchcově a ochrannou známkou „ROYAL DUX BOHEMIA D" nadále vyrábí překrásný figurální a ozdobný porcelán.
V Duchcově dne 2.4. 2012 Zpracoval : dr. Feix Radislav
Použité zdroje: - vlastní archiv
-
Milan Konečný „Česká keramika“ databáze Úřadu průmyslového vlastnictví internet
