OCHRANA VYNÁLEZŮ V ZAHRANIČÍ

VaV pro praxi: ochrana výsledků VaV, licencování patentů a know-how a podpora spolupráce s průmyslem, komunikace výsledků VaV a motivace k zapojení do VaV činnosti Reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0047

OCHRANA VYNÁLEZŮ V ZAHRANIČÍ

Kontakty: Ing. Alena Fojtíková, ÚPV Praha - [email protected] Ing. Radek Žilka – [email protected]

Evropská patentová organizace Evropská patentová organizace je mezivládní organizace, která byla zřízena dne 7. října 1977 na základě Evropské patentové úmluvy (EPC), podepsané v Mnichově v roce 1973. Organizace má dva orgány a to Evropský patentový úřad a Správní radu, která dohlíží na činnost úřadu. Organizace v současné době má 38 členských států.

Členské státy EPO Smluvními státy EPO k 1. 9. 2010 jsou: Albánie, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Island, Itálie, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, San Marino, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, Velká Británie, Slovinsko, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko a Turecko, Srbsko.

Evropský patentový úřad


Evropský patentový úřad (EPÚ) poskytuje jednotnou proceduru podávání žádostí pro jednotlivé vynálezce a společnosti, které žádají o patentovou ochranu až ve 40 evropských zemích. Je to výkonný orgán Evropské patentové organizace a je pod dohledem správní rady.




Na území Bosny a Hercegoviny Černé Hory (nečlenské státy) mohou nastat účinky evropského patentu na základě tzv. „systému rozšíření“.

Evropská patentová úmluva


Úmluva o udělování evropských patentů, též Evropská patentová úmluva (EPC), vytváří společné právo smluvních států EPO pro udělování patentů na vynálezy. Patenty udělené podle této úmluvy se nazývají Evropské patenty.




Cílem EPC je zajistit, aby ochrana vynálezů ve všech smluvních státech byla pro přihlašovatele (klienty) snadnější, levnější a spolehlivější, vytvořením jednotného evropského řízení o udělování patentů, na základě jednotné soustavy hmotného patentového práva

Kde lze podat Evropskou patentovou přihlášku


U Evropského patentového úřadu v Mnichově nebo v jeho pobočce v Haagu nebo v jeho kanceláři v Berlíně.




Pokud to právo smluvního státu připouští nebo předepisuje, u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví nebo jiného příslušného orgánu tohoto smluvního státu.




Od 1. července 2002 je možno podávat evropské patentové přihlášky v Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky (Úřad).

Kdo může podat evropskou patentovou přihlášku


Evropskou patentovou přihlášku může podat každá fyzická nebo právnická osoba, a dokonce i jeden, dva, nebo více přihlašovatelů najednou.




O udělení Evropského patentu lze žádat pro jeden, několik nebo rovnou pro všechny smluvní státy.

Podání evropské patentové přihlášky


Evropská patentová přihláška se podává v jednom z úředních jazyků EPÚ, tj. angličtině, francouzštině nebo němčině.




Je-li podána v některém jiném jazyce, musí být přeložena do jednoho z úředních jazyků v souladu s prováděcím předpisem, který stanoví pro podání překladu lhůtu 2 měsíců od podání evropské patentové přihlášky.




Přihlašovatelé, kteří mají bydliště nebo sídlo na území smluvního státu, jehož úředním jazykem je jiný jazyk než některý z úředních jazyků EPÚ a příslušníci tohoto státu, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí, a podají evropskou patentovou přihlášku v úředním jazyce tohoto státu, tedy i v češtině, mají nárok na snížení přihlašovací poplatku o 20 % (obdobně je tomu u poplatku za průzkum, poplatku za odpor či poplatku za stížnost).

Zastupování


Přihlašovatelé, kteří mají bydliště nebo sídlo v některém ze smluvních států, tedy nyní i v ČR, nemusí být zastoupeni při řízeních před Evropským patentovým úřadem (EPÚ).




Jinak oprávnění pro zastupování před EPÚ má patentový zástupce, který je zapsán do seznamu kvalifikovaných zástupců, vedeného EPÚ.

Formuláře Žádosti o udělení Evropského patentu (formulář EPA/EPO/OEB Form 1001) jsou k dispozici:


v podatelně ÚPV, dále na internetových stránkách ÚPV http://www.upv.cz




na stránkách EPÚ je možno získat všechny potřebné formuláře, přičemž většina z nich je v editovatelné formě, tedy je možno je přímo vyplnit a vytisknout.

Internet: http://www.european-patent-office.org

Účinnost evropského patentu Evropský patent má v každém státě, pro který byl udělen, stejný účinek a podléhá stejnému režimu jako obyčejný národní patent udělený v tomto státě. Evropská patentová přihláška, které bylo přiznáno datum podání, je z hlediska účinku ve smluvních státech rovnocenná řádně podané přihlášce národní, včetně případného práva přednosti uplatněného pro evropskou patentovou přihlášku.

Doba platnosti evropského patentu Doba platnosti Evropského patentu je 20 let ode dne podání přihlášky.

Průběh řízení před EPO Evropské řízení o udělení patentu trvá 3 až 5 let od podání patentové přihlášky.


Průzkum formálních náležitostí a vyhotovení rešeršní zprávy.




Věcný průzkum. Tato fáze je náročná na komunikaci mezi EPO a přihlašovatelem resp. jeho patentovým zástupcem.

Výhody struktury řízení EPÚ


Umožňuje rovnoměrné rozložení poplatků za zpracování s ohledem na výsledky předchozích fází řízení.




Odloučení průzkumu od fáze formální a rešeršní dává možnost přihlašovateli zvážit, zda bude dále investovat podle výsledku rešeršní zprávy do dalšího řízení.

Opravné prostředky


EPC také poskytuje možnost podání stížnosti proti evropskému patentu a to do devíti měsíců od zveřejnění oznámení o udělení patentu. Námitky jsou podávány proti asi 5 % evropských patentů udělených každý rok. Asi v třetině případů je patent ponechán tak, jak byl udělen, další třetina patentů je pozměněna a poslední z napadených patentů je zrušena.




Každý účastník řízení, které vedlo k rozhodnutí EPO, může podat stížnost ke stížnostnímu senátu.




Po udělení evropského patentu a jeho validaci v jednotlivých státech podléhají spory týkající se platnosti nebo porušování patentu vnitrostátním právním předpisům.

Poplatky spojené s podáním evropské patentové přihlášky


Přihlašovací poplatek

190 EUR




Poplatek za rešerši

1105 EUR




Poplatek za určení jednoho nebo více smluvních států

525 EUR

(splatný do 6 měsíců ode dne, kdy je v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši)


Poplatek za rozšíření (lhůta pro platbu jako výše)

102 EUR




Poplatek za 16. a každý další nárok

50 EUR

− od 51 nároků za každý

210 EUR




Poplatek za průzkum se slevou při podání žádosti v češtině 20 %

1480 EUR

Rozhodnutí o udělení evropského patentu Rozhodnutí o udělení nabývá účinnosti dnem zveřejnění oznámení o tomto rozhodnutí ve věstníku Evropského patentového úřadu. Na žádost přihlašovatele je možné dokonce i dřívější zveřejnění oznámení o udělení. Současně se zveřejněním oznámení o udělení Evropského patentu je zveřejněn i tzv. Evropský patentový spis předmětného patentu, obsahující jeho popis, patentové nároky a případně výkresy k nahlédnutí veřejnosti.

Udržovací poplatky Za udržování evropského patentu v platnosti je majitel povinen platit udržovací poplatky dle zákona č. 173/2002 Sb. Správní poplatky týkající se evropských patentů jsou uvedeny v zákoně č. 634/2004 Sb.

Evropská patentová listina Přihlašovatel získává po ukončeném řízení jako dokument od Evropského patentového úřadu Evropskou patentovou listinu (s osvědčením o smluvních státech, pro které byl udělen patent na vynález) a Evropský patentový spis.

Zveřejnění překladu evropského patentového spisu v ČR


Patent udělený Evropským patentovým úřadem má stejné účinky jako národní patent. Majitel evropského patentu je však mj. povinen v zákonné lhůtě (3 měsíce) předat ÚPV překlad patentového spisu do jazyka českého. Pokud tak neučiní, považuje se evropský patent v České republice za neúčinný od samého počátku (§35c odst. 1 až 5 zákona č. 527/1990 Sb.).




K tomu, aby mohl ÚPV zveřejnit překlad evropského patentového spisu podle §35c odst. 2 zákona č. 527/1990 Sb. je třeba, aby byly splněny zvláště následující podmínky:

Podmínky pro zveřejnění překladu evropského patentového spisu


V Evropském patentovém věstníku již bylo publikováno oznámení o udělení evropského patentu.




Evropský patent byl Evropským patentovým úřadem udělen s účinky pro Českou republiku (designace CZ).




Překlad patentového spisu do jazyka českého byl předložen oprávněnou osobou (§35c odst. 2, §70 zákona č. 527/1990 Sb.).




Byly zaplaceny správní poplatky za zveřejnění překladu (zákon č. 634/2004 Sb.).




Překlad byl předložen ve lhůtě 3 měsíců od data oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku, případně v dodatečné lhůtě 3 měsíců (§35c odst. 2 a 3 zákona č. 527/1990 Sb.).




Byla předložena adresa zástupce v České republice, kam mají být zasílány úřední zprávy týkající se patentu (pokud majitel patentu nemá sídlo v České republice).

Národní cesta Přihlašovatel může přihlásit vynález přímo v každém státu, ve kterém chce mít vynález chráněn patentem nebo jiným druhem ochrany. K tomu je zpravidla nutno v každém státu zvolit zástupce, který je oprávněn zastupovat přihlašovatele před příslušným úřadem, přeložit popis vynálezu, patentové nároky a anotaci do úředního jazyka tohoto úřadu a zaplatit poplatky. Veškeré informace týkající se přihlášení vynálezu, vlastního řízení o přihlášce a výše poplatků včetně lhůt k jejich placení pak podá zvolený zástupce.

Cesta mezinárodní přihlášky - PCT Jedinou přihláškou podanou v Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) lze získat ochranu ve 142 smluvních státech a čtyři regionální patenty (včetně evropského) (stav k 1. 12. 2009). Mezinárodní přihláška se podává v ÚPV v angličtině, němčině nebo francouzštině, ve stejném jazyku pak musí být i formulář žádosti o mezinárodní přihlášku. Přihlášku (tedy text podloh) je možno podat i v češtině s tím, že je nutno do jednoho měsíce od podání mezinárodní

přihlášky předložit překlad do jednoho ze shora uvedených jazyků. Žádost však musí být vždy v jednom z těchto jazyků.

Fáze řízení Mezinárodní fáze řízení:


mezinárodní rešerše




zveřejnění mezinárodní přihlášky do 18 měsíců od priority




vydání zprávy o patentovatelnosti na základě mezinárodní rešerše (na tomto základě se pak může přihlašovatel rozhodnout, zda a ve kterém státě bude žádat o udělení národního patentu).

Národní fáze řízení Lhůta pro vstup do národní fáze byla stanovena s platností od 1. 4. 2002 na 30 měsíců od vzniku práva přednosti s tím, že každý úřad může stanovit lhůtu delší. Je nutné, aby si přihlašovatel včas ověřil, např. na internetových stránkách WIPO v PCT Applicant's Guide, lhůtu pro vstup do národní fáze stanovenou úřadem, u kterého hodlá požádat o udělení národního resp. regionálního patentu (k 1. 4. 2010) jsou státy, které doposud nepřistoupily na změnu lhůty Lucembursko, Tanzanie, Uganda).

ÚMLUVA O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ − z 5. října 1973, revidovaná aktem revidujícím článek 63 EPÚ ze 17. prosince 1991 a Revizním aktem EPÚ z 29. listopadu 2000.

PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENT − z 5. října 1973 přijat rozhodnutím správní rady Evropské patentové organizace ze 7. prosince 2006.

Právní předpisy EU EU směrnice 98/44/ES o právní ochraně biotechnologických vynálezů. Tato směrnice byla přijata všemi členskými státy EU. Diskuse o biotechnologických patentech začala v Evropě roce 1980 s cílem objasnit rozdíl mezi tím, co je patentovatelné a co není, a vedla k harmonizaci právních předpisů členských států v této oblasti v EU. To vedlo 06.07.1998k přijetí EU směrnice. V roce 1999, členské státy EPO rozhodly o začlenění této směrnice do Prováděcích předpisů k EPC. Spolu s články EPC o hmotném patentovém právu, tato pravidla nyní tvoří základ pro rozhodování o patentovatelnosti biotechnologických přihlášek na EPO. Zapracování směrnice EU do EPC upevňuje praxi EPO v biotechnologii, a současně klade větší důraz na etické úvahy.

Oblasti biotechnologie Biotechnologie je jednou z nejrychleji rostoucích oblastí technologie, což se odráží v počtu patentových přihlášek podaných v této oblasti u Evropského patentového úřadu (EPO). Biotechnologie zahrnuje širokou škálu oblastí od mikroorganismů přes zemědělství až po lékařské aplikace, a zahrnuje i techniky a výrobky veřejně diskutované z hlediska morálky a etiky, jako například geneticky modifikované rostliny, klonování zvířat nebo lidí, embryonické kmenové buňky.

EPO-Počty patentových přihlášek a udělených patentů

2009 EPO udělené patenty podle země původu a technologie

Etické problémy V souvislosti s biotechnologií existují obavy z možných rizik a etických důsledků biotechnologií - například otázka lidských embryonálních kmenových buněk. Současně jsou sociální a hospodářské důsledky patentů zpochybňovány:
patenty udělují výlučné právo na patent, mohou omezit přístup veřejnosti ke zboží, jako jsou léky či potravinové plodiny, nebo bránit výzkumu tím, že omezí přístup k základním výzkumným nástrojům
ekonomické studie však opakovaně ukázaly, že mnoho z významných inovací by se pravděpodobně dostalo na trh i bez patentů.

Co patenty poskytují majiteli


Patent je právní nárok poskytující svému majiteli právo zabránit jinému ve výrobě, využívání, prodeji, nabízení k prodeji, nebo dovážení vynálezu bez jeho souhlasu.




Toto výlučné právo poskytuje patent na omezenou dobu (v Evropě, 20 let od podání) a na omezené geografické území. Evropské patenty mohou být poskytnuty až do 38

zemí světa (smluvních států EPC), za předpokladu, že dojde ve všech zemích k validaci.


Patenty podporují inovace a investice s cílem uvést na trh nový produkt. Například farmaceutické firmy by stěží mohly financovat nákladná klinická hodnocení např. léčiv, aniž by mohly chránit svá exkluzivní práva.




Majitel patentu může poskytnout jinému svolení s využitím nebo komercionalizací patentovaného vynálezu.

Co patenty poskytují veřejnosti


Vynálezce musí plně vysvětlit svůj vynález v patentové přihlášce, která je zveřejněna po 18 měsících po podání. Patenty tudíž poskytují přístup k informacím o nejnovějších inovacích, což zvyšuje a významně urychluje pokrok vědy a techniky.




Patentové databáze EPO jsou dostupné pro každého zdarma prostřednictvím internetu, jsou největší na světě a obsahují přes 60 000 000 dokumentů. To je důležitým zdrojem technických informací, na kterých mohou stavět nové vynálezy.

Co patenty neposkytují Udělení patentu neopravňuje jeho majitele k využití nebo provedení vynálezu, nýbrž jej pouze opravňuje k zamezení jiným v jeho využívání: •

Vynálezce nových lékařských směsí, například nemůže pouze na základě patentu uvést na trh lék, aniž by měl schválení od Evropské agentury pro léčivé přípravky nebo od odpovídajících vnitrostátních orgánů.

•

Stejně tak, patentované geneticky modifikované rostliny musí být schváleny příslušnými orgány před tím, než mohou podstoupit polních pokusů.

Patenty nejsou nástrojem pro předcházení zneužívání nebo rizika spojeného s danou technologií. Patentové právo nenahrazuje národní, evropské nebo mezinárodní právo, které může uvalit omezení nebo zákaz na využití určité technologie.

Kdy je biotechnologie patentovatelná Biotechnologické vynálezy, jsou v podstatě patentovatelné. Biotechnologické vynálezy musí splňovat stejná kritéria jako vynálezy v jakékoli jiné oblasti technologie. Patent může být poskytnut pouze na vynálezy, které jsou nové, zahrnují vynálezeckou činnost a jsou průmyslové využitelné.

Články 52 a 53 Evropské patentové úmluvy- co může a nemůže být patentováno Článek 52 Patentovatelné vynálezy: (1) Evropské patenty se udělují na vynálezy ve všech oblastech techniky, pokud jsou nové, zahrnují vynálezeckou činnost a jsou průmyslově využitelné. (2) Za vynálezy ve smyslu odstavce 1 se nepovažují zejména: a) objevy, vědecké teorie a matematické metody; b) estetické výtvory; c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů; d) podávání informací. (3) Ustanovení odstavce 2 vylučují patentovatelnost předmětu nebo činností uvedených v tomto ustanovení pouze pokud se evropská patentová přihláška nebo evropský patent týkají tohoto předmětu nebo činností jako takových.

Výluky z patentovatelnosti Výluky jsou uvedeny v článku 53.

Evropské patenty se neudělují: (1) na vynálezy, jejichž obchodní využití by se příčilo „veřejnému pořádku“ nebo morálce, přičemž využití vynálezu nelze za takové považovat jenom proto, že je zákonem nebo nařízením zakázáno ve všech smluvních státech nebo v některém z nich; (2) na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v podstatě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické postupy a výrobky těmito postupy získané; (3) na způsoby chirurgického nebo terapeutického léčení lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle; toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, pro použití při těchto způsobech

PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ Pravidlo 26 Obecně a vymezení pojmů


(1) Pro evropské patentové přihlášky a patenty týkající se biotechnologických vynálezů se příslušná ustanovení úmluvy použijí a interpretují v souladu s ustanoveními této hlavy. Směrnice 98/44/ES z 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů se použije jako doplňkový interpretační prostředek.




(2) „Biotechnologické vynálezy“ jsou vynálezy, které se týkají výrobku sestávajícího z biologického materiálu nebo obsahujícího biologický materiál nebo postupu, kterým se biologický materiál vyrábí, zpracovává nebo využívá.




(3) „Biologický materiál“ znamená jakýkoli materiál obsahující genetickou informaci a schopný samoreprodukce nebo reprodukce v biologickém systému.




(4) „Rostlinná odrůda“ znamená soubor rostlin v rámci jediného botanického třídění nejnižší kategorie, který bez ohledu na to, zda jsou zcela splněny podmínky pro udělení práva k rostlinné odrůdě, může být:

a) definován vyjádřením charakteristických znaků, které vyplývají z daného genotypu nebo z kombinace genotypů, b) odlišen od jakéhokoli jiného souboru rostlin vyjádřením alespoň jednoho z uvedených charakteristických znaků, c) považován za entitu vzhledem ke své způsobilosti být rozmnožován beze změny.
(5) Způsob pěstování rostlin nebo chovu zvířat je v podstatě biologický, je-li zcela založen na přírodním úkazu, jako je křížení a selekce.
(6) „Mikrobiologický postup“ znamená jakýkoli postup zahrnující mikrobiologický materiál nebo prováděný na mikrobiologickém materiálu nebo mající za následek mikrobiologický materiál.

Pravidlo 27 Patentovatelné biotechnologické vynálezy Biotechnologické vynálezy jsou rovněž patentovatelné, týkají-li se: a) biologického materiálu, který je izolován ze svého přirozeného prostředí nebo vyráběn technickým postupem, i když se již v přírodě vyskytl (izolované biologické materiály jsou patentovatelné, i když už byly dříve známy z přírody). b) rostlin nebo zvířat, není-li technická proveditelnost vynálezu omezena na určitou odrůdu rostliny nebo plemeno zvířete;(rostliny nebo zvířata jsou patentovatelné, není-li technická proveditelnost vynálezu (např. genetická modifikace) omezena na určitou rostlinnou nebo živočišnou odrůdu). c) mikrobiologického nebo jiného technického postupu nebo výrobku jiného, než je odrůda rostliny nebo plemeno zvířete, získaného tímto postupem.

Pravidlo 28 Výluky z patentovatelnosti Podle článku 53(a) se evropské patenty neudělí na biotechnologické vynálezy, které se týkají zejména: a) způsobů klonování lidských bytostí; b) způsobů modifikace zárodečné linie genetické identity lidských bytostí;

c) použití lidských embryí pro průmyslové nebo obchodní účely; d) způsobů úpravy genetické identity zvířat, které jim mohou způsobit utrpení bez podstatného medicínského užitku pro člověka nebo zvíře, a také zvířat, která jsou výsledkem těchto způsobů.

Pravidlo 29 Lidské tělo a jeho prvky (1) Lidské tělo v různých stádiích vzniku či vývoje, jakož i pouhé objevení některého z jeho prvků včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu nemohou být patentovatelnými vynálezy. (Tato směrnice vylučuje patentování celého lidského těla ve všech jeho vývojových fázích). (2) Prvek izolovaný z lidského těla nebo jinak vyrobený technickým způsobem, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu, může být patentovatelným vynálezem, i když struktura tohoto prvku je totožná se strukturou přírodního prvku. (3) Průmyslová využitelnost sekvence nebo dílčí sekvence genu musí být v patentové přihlášce objasněna. (Genovou sekvenci je možno patentovat, pokud je v přihlášce objasněna průmyslová využitelnost sekvence a jsou splněna všechna další kritéria patentovatelnosti).

Pravidlo 30 Požadavky na evropské patentové přihlášky týkající se nukleotidových a aminokyselinových sekvencí (1) Jsou-li v evropské patentové přihlášce objasňovány sekvence nukleotidů nebo aminokyselin, musí popis obsahovat sekvenční protokol, vyhotovený podle pravidel stanovených prezidentem Evropského patentového úřadu pro normalizovanou prezentaci nukleotidových a aminokyselinových sekvencí. (2) Sekvenční protokol předložený po dni podání není součástí popisu. (3) Pokud ke dni podání přihlašovatel nedodal sekvenční protokol vyhotovený podle požadavků odstavce 1, Evropský patentový úřad jej vyzve, aby tak učinil a zaplatil poplatek za dodání po lhůtě. Pokud přihlašovatel sekvenční protokol nedodá a ve

lhůtě dvou měsíců od výzvy nezaplatí poplatek za opožděné dodání, přihláška se zamítne.

Pravidlo 31 Uložení biologického materiálu (1) Zahrnuje-li vynález užití biologického materiálu nebo týká-li se biologického materiálu, který není přístupný veřejnosti a který nelze v evropské patentové přihlášce popsat tak, aby mohl odborník vynález uskutečnit, považuje se vynález za objasněný ve smyslu článku 83 pouze tehdy, jestliže: a) vzorek biologického materiálu byl nejpozději ke dni podání přihlášky uložen u uznávané depozitní instituce za podmínek, které odpovídají podmínkám stanoveným Budapešťskou smlouvou o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení ze dne 28. dubna 1977; b) přihláška v tom znění, jak byla podána, obsahuje příslušné informace o vlastnostech biologického materiálu, které měl přihlašovatel k dispozici; c) v přihlášce se uvádí depozitní instituce a pořadové číslo uloženého biologického materiálu; a d) v případě, že biologický materiál byl uložen jinou osobou, než je přihlašovatel, je v přihlášce uvedeno jméno a adresa ukladatele a Evropskému patentovému úřadu je předložen doklad o tom, že ukladatel poskytl přihlašovateli oprávnění učinit v přihlášce odkaz na uložený biologický materiál a že dal bezvýhradný a neodvolatelný souhlas k tomu, aby byl uložený materiál podle pravidla 33 zpřístupněn veřejnosti. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 (c) a (d) lze předložit a) do šestnácti měsíců ode dne podání přihlášky, nebo, je-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti, přičemž tato lhůta se považuje za dodrženou, jsou-li údaje sděleny před ukončením technických příprav ke zveřejnění evropské patentové přihlášky; b) do dne předložení žádosti podle článku 93 odst. 1 (b); (zveřejnění před uplynutím lhůty 18 měsíců) c) do jednoho měsíce poté, co Evropský patentový úřad uvědomil přihlašovatele o existenci práva na nahlížení do spisů podle článku 128 odst. 2.

Rozhodující je ta lhůta, která uplyne nejdříve. Sdělení těchto údajů se považuje za bezvýhradný a neodvolatelný souhlas přihlašovatele se zpřístupněním biologického materiálu veřejnosti v souladu s pravidlem 33.

Co není patentovatelné-příklady
Sekvence bez známé funkce získané automatickým sekvenováním.
Geneticky modifikovaná zvířata, jejichž utrpení není spojené s podstatným medicínským užitkem. Například geneticky modifikovaná zvířata, která jsou výhradně používána k testování kosmetiky.
Odrůdy rostlin (již chráněny podle úmluvy Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin, UPOV) (e. g. jablek Golden Delicious.)
Živočišné druhy (např. holštýnský skot).
Lidská embrya.
Procesy, které nutně zahrnují využití a zneškodňování lidských embryí Lidské zárodečné buňky (spermie, oocyty).

Co je patentovatelné – příklady


Geny a molekuly nukleových kyselin.




Bílkoviny (např. inzulín, erytropoetin pro léčbu, buněčné receptory pro screening léčiv).




Enzymy (proteázy, např. pro prací prášek, celulózu degradující enzymy).




Protilátky (např. pro léčbu rakoviny, těhotenské testy, nebo diagnostiku).




Viry a sekvence (např. virus hepatitidy C a HIV pro testování krve a vývoj vakcín a pro terapii).




Buňky (např. krvetvorné kmenové buňky k léčbě leukémie)




Mikro-organismy (např. bakterie pro bioremediace, kvasnice pro produkci potravin)




Rostliny (např. k herbicidům rezistentní sója, 'zlatá rýže', která akumuluje pro-vitamin A, suchu-odolné rostliny, řasy a geneticky modifikované kvasinky pro zachytávání CO2 z atmosféry)




Zvířata (např. pro výzkum nemocí jako např. geneticky modifikované 'oncomouse', dárcovská zvířata pro xenotransplantace, mléčný skot, který produkuje léky v mléce)

Judikatura stížnostních senátů EPO Kromě ustanovení EPC a směrnice EU, představují další pramen práva pro posuzování patentovatelnosti biotechnologických vynálezů judikatura stížnostních senátů EPÚ.


Mezní rozhodnutí o kulturách kmenových buněk bylo vydáno v listopadu 2008: v případu Warf/Thomson, kdy Velký stížnostní senát rozhodl, že v podle EPC není možné udělit patent na vynález, který nutně zahrnuje použití a likvidaci lidských embryí. Zdůraznil nicméně, že jeho rozhodnutí se netýká obecně otázky patentovatelnosti lidských kmenových buněk.




V jiném, dosud nevyřízeném případu vztahujícím se na rostliny, byl Velký stížnostní senát požádán, aby objasnil význam pojmu "v podstatě biologické procesy výroby živočichů a rostlin. "Zejména je otázkou, kde je hranice mezi klasickým šlechtěním, křížením a selekcí, a moderními šlechtitelskými metodami které využívají moderních technických prostředků, jako jsou genetické markery.




V souladu se směrnicí EU, Velký stížnostní senát rozhodl v rozhodnutí G1/98, že rostliny jsou v zásadě patentovatelné, pokud není v nároku na produkt identifikována určitá odrůda rostliny.

Přístup veřejnosti k informacím týkajícím se evropských patentů Všechny evropské patentové přihlášky a patenty lze vyhledávat na internetu na www.espacenet.com. Tato databáze EPO poskytuje zdarma patentové informace a obsahuje více než 60 milionů patentů a zveřejněných patentových přihlášky z celého světa a představuje technický vývoj v letech 1836 až po současnost.

Sledování postupu řízení Po zveřejnění Evropské patentové přihlášky (18 měsíců po prvním podání), je zpřístupněn soubor, který se k dané přihlášce vztahuje k nahlédnutí pro veřejnost. To znamená, že každý si může zobrazit komunikaci mezi EPO a účastníky řízení. Tyto informace lze nalézt na internetu a jsou zdarma na adrese: www.epoline.org/portal/public/registerplus.

E-learningové otázky 1. Lze podat evropskou patentovou přihlášku u Úřadu průmyslového vlastnictví ČR?

2. Lze podat evropskou patentovou přihlášku v českém jazyce?

3. Jakým způsobem, z formálního hlediska, se podává evropská přihláška?

4. Jaká je doba platnosti evropského patentu?

5. Je možné získat patentovou ochranu v zahraničí i jiným způsobem než cestou evropské přihlášky?

5.1. Jaký způsob přihlášení vynálezu je ekonomický pokud chceme patent pouze v jedné zemi?

5.2. Jaký způsob přihlášení vynálezu je ekonomický pokud potřebujeme patentovou ochranu i ve více zemích i mimo Evropu, např. v USA.

6. V jakém právním předpisu je upravena ochrana biotechnologických vynálezů v Evropské patentové organizaci (EPO)?

6.1. Platí Úmluva pro udělování evropských patentů i pro přihlašovatele z ČR?

6.2. Může platit evropský patent i mimo území členských států EPO?

7. Co lze patentovat v oboru biotechnologií podle Evropské patentové úmluvy?

7.1. Co všechno se považuje za biotechnologické vynálezy?

8. Je patent, jehož jste majitelem, zárukou, že nikdo nebude vyrábět výrobek, který je předmětem patentu?

9. Jaký význam mají patenty z hlediska vědeckotechnických informací?

10. Existují volně přístupné patentové databáze evropských patentů?