Ochrana před úrazem elektrickým proudem Podle ČSN a PNE
Úraz elektrickým proudem (electric shock) fyziologický účinek elektrického proudu procházejícího tělem člověka nebo zvířete
Obecná teorie ochrany před úrazem elektrickým proudem ČSN EN 61140 – Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení
Třídy ochrany elektrických předmětů
• • • •
třída ochrany třída ochrany třída ochrany třída ochrany
0 I II III
Krytí podle ČSN EN 60 529 (33 0330)
IP XX .. • první číslice • druhá číslice • první písmeno • druhé písmeno
0-6 0-8 A, B, C, D H, M, S, W
Druhy sítí podle ČSN 33 2000-1 TN (TN-C, TN-S, TN-C-S)
TT IT
Síť TN-C Distribuční síť (pokud existuje) any) Zdroj
Elektroinstalace
L1 L2 L3 PEN
Neživé části Uzemnění zdroje
Uzemnění distribuční sítě
Uzemnění je tvořeno jedním, nebo více zemniči
Síť TN-S Distribuční síť (pokud existuje) Zdroj
Elektroinstalace
L1 L2 L3 N PEN
PEN PE
Uzemnění zdroje
Uzemnění distribuční sítě
Uzemnění je tvořeno jedním, nebo vice zemniči
Neživé části
Síť TT Distribuční síť (pokud existuje) Zdroj
Elektroinstalace
L1 L2 L3 N PE
Neživé části Uzemnění zdroje
Ochranné uzemnění elektroinstalace
Síť TT (DC)
Zdroj
~
Elektroinstalace L+
–
L– PE
Možný bateriový zdroj Neživé části
Uzemnění sítě
Uzemnění neživých částí
Síť IT Distribuční síť (pokud existuje) Zdroj
Elektroinstalace
L1 L2 L3 N
2)
PE Impedance
Neživé části Uzemnění zdroje
Ochranné uzemnění sítě
Neživé části
Ochranné uzemnění elektroinstalace může být provedeno alternativně k ochrannému uzemnění systému nebo jako dodatečné opatření. Toto uzemnění nemusí být umístěno v místě elektroinstalace.
Kvalifikace osob
• • • •
Laik Seznámená Poučená Znalá
Historie předpisů pro ochranu před úrazem elektrickým proudem/nebezpečným dotykem • • • • • •
•
ČSN 34 1010 - ochrana před nebezpečným dotykem ČSN 33 2000-4-41:1996 – ochrana pře úrazem elektrickým proudem včetně přechodného období pro energetiku PNE 33 0000-1:1998 – ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribuční soustavě Dodatek č.1 k PNE 33 0000-1:1999 – uzemnění v zařízení nad 1kV ČSN 33 3201:2002 – elektrické instalace nad 1 kV AC PNE 33 0000-1:2008 - Ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribučních soustavách a přenosové soustavě (vazba na novely ČSN 33 2000-4-41, ČSN 33 2000-5-54 a ČSN 33 2000-6) ČSN EN 61936-1 + ČSN EN50522 (PNE 33 0000-1 ed. 5)
Přehled o vývoji názorů na ochranu před úrazem (nebezpečným dotykem) neživých částí do AC 1000 V verze ČSN 33 2000-4-41
druh ochrany podle ČSN 34 1010 1996
2000
2007
izolací
izolací
izolací
dvojitou nebo zesílenou izolací
polohou
polohou
polohou
-
zábranou
zábranou
zábranou
-
oddělením obvodů
elektrickým oddělením
elektrickým oddělením
elektrickým oddělením
Bezpečným napětím
bezpečným malým napětím SELV, PELV
bezpečným malým napětím SELV, PELV
malým napětím SELV, PELV
nulováním
samočinným odpojením od zdroje v sítích TN, TT a IT
samočinným odpojením od zdroje v sítích TN, TT a IT
automatickým odpojením od zdroje v sítích TN, TT a IT
zemněním v uzemněných soustavách zemněním v izolovaných soustavách chráničem
Základní podmínky a principy ochrany •
• •
trvale zamezit přístup k živým i neživým částem při provozu elektrického zařízení s napětím vyšším než je mezní hodnota bezpečného napětí omezit proud protékající lidským tělem při dotyku s neživými částmi elektrických zařízení na úroveň, která není nebezpečná omezit dobu, po kterou při dotyku s neživými částmi elektrických zařízení protéká proud lidským tělem tak, aby nenastaly nebezpečné patofyziologické účinky u zasažených osob
Principy fungování ochran lze dosáhnout
• • • •
opatřením v okolí provedením zařízení opatřením v síti (jejich kombinací)
Rozdělení ochran
• Základní ochrana – ochrana za normálních podmínek; ochrana před přímým dotykem (před dotykem živých částí) • Ochrana při poruše – ochrana před nepřímým dotykem (před dotykem neživých částí)
Ochrana před úrazem elektrickým proudem sestává z: • vhodné kombinace opatření pro zajištění základní ochrany a nezávislého opatření pro zajištění ochrany při poruše, nebo • zvýšené ochrany, která zajišťuje jak ochranu základní, tak ochranu při poruše
Prostory podle ČSN 33 2000-4-41 i PNE 33 0000-1 normální nebezpečný zvlášť nebezpečný
Automatické odpojení od zdroje • nejčastěji používaná ochrana • základní ochrana (příloha A – izolace nebo přepážky a kryty) – vše je v příloze • ochrana při poruše (ochranné pospojování a automatické odpojení) • při tomto opatření se mohou používat i zařízení třídy ochrany II
Automatické odpojení od zdroje – další podmínky • • • •
Ochranné uzemnění Ochranné pospojování Automatické odpojení v případě poruchy – časy odpojení Doplňková ochrana – proudové chrániče pro některé vývody (zásuvky do 20 A; zásuvky pro speciální ůčely; mobilní zařízení pro venkovní použití do 32 A)
Zajištění odpojení v instalacích 1,5 . Zs . Ia ≤ U0 Zs … Ia … U0 ..
Ze …
impedance poruchové smyčky proud zajišťující odpojení v čase 0,4 s (5 s) jmenovité napětí sítě proti zemi (230 V) 50 Ze ≤ Zs . ------U0 impedance ochranného vodiče mezi přípojnicí hlavního pospojení a podružným rozváděčem
Automatické odpojení od zdroje – sítě TT • Vazba s uzemněním distribuční sítě - samostatné podmínky • Automatické odpojení v případě poruchy – časy odpojení (obecně se používají proudové chrániče) • Automatické odpojení - požadavek na uzemnění • Požadavek na smyčku nebo uzemnění v případě nadproudového prvku
Automatické odpojení od zdroje – sítě IT • Technické podmínky stejné jako ve verzi z roku 2000 • Pro monitorování (hlídače izolačního stavu, přístroje pro hlídání reziduálního proudu, systémy pro vyhledávání izolačních poruch, nadproudové ochranné přístroje, proudové chrániče) • Automatické odpojení - požadavek na uzemnění • Požadavek na smyčku nebo uzemnění v případě nadproudového prvku
Automatické odpojení od zdroje – funkční malé napětí (FELV) • Základní ochrana izolací nebo přepážkami, příp. kryty podle přílohy A • Ochrana při poruše prostřednictvím spojení s ochranným vodičem • Požadavek na zdroje • Požadavek na zásuvková spojení
Dvojitá nebo zesílená izolace
• Základní ochrana – základní izolací; ochrana při poruše – přídavná izolace • Základní ochrana i ochrana při poruše – zesílená izolace
Požadavky na základní ochranu a ochranu při poruše Elektrické zařízení Elektrické zařízení musí být následujících typů, typově zkoušené a označené podle příslušných norem: elektrické zařízení, které má dvojitou nebo zesílenou izolaci (zařízení třídy ochrany II); elektrické zařízení uvedené v příslušné předmětové normě jako ekvivalentní k zařízení třídy ochrany II, jako jsou sestavy elektrických zařízení označovaná jako izolačně krytá (viz IEC 60439-1).
Kryty Elektrické zařízení připravené k provozu, jehož vodivé části jsou od živých částí odděleny pouze základní izolací, musí být uzavřena v izolačním krytu zajišťujícím stupeň ochrany alespoň IPXXB nebo IP2X. Dále platí následující požadavky: izolačním krytem nesmějí procházet vodivé části, které by mohly přenášet napětí a izolační kryt nesmí obsahovat žádné šrouby nebo jiné upevňovací prostředky, které by mohly být odstraněny nebo u nichž je pravděpodobné, že by mohly být odstraněny během instalování a údržby a jejichž nahrazení kovovými šrouby nebo jinými upevňovacími prostředky by mohlo narušit izolaci krytu.
Instalace Instalace zařízení (upevnění, připojení vodičů atd.) se musí provést tak, aby tím nebyla narušena ochrana poskytovaná podle dokumentace zařízení.
Vedení O vedeních se předpokládá, že splňují požadavky, jestliže: jejich jmenovité napětí není menší než jmenovité napětí sítě a přitom není menší než 300/500 V a mají odpovídající mechanickou ochranu základní izolace zajištěnou některým nebo některými z následujících způsobů: nekovový plášť kabelu nebo nekovové lišty nebo kanály odpovídající IEC 61084 nebo nekovové instalační trubky odpovídající buď souboru IEC 60614 nebo IEC 61386.
Elektrické oddělení obvodů • základní ochrana izolací, případně přepážkami nebo kryty • Ochrana při poruše jednoduchým oddělením obvodu pro jeden spotřebič • Viditelnost vodičů odděleného obvodu • Maximální napětí 500 V • Maximální délka 500 m • Součin délky a napětí menší než 100 000
Ochrana obvody SELV a PELV Ochrana malým bezpečným napětím: • obvody SELV • obvody PELV • podmínky zhruba stejné, jinak členěné
Doplňková ochrana
• Doplňková ochrana proudovým chráničem • Doplňující ochranné pospojování
Příloha A – Prostředky základní ochrany (normativní)
• Základní izolace živých částí • Přepážky nebo kryty
Příloha B – Zábrany a ochrana polohou (umístění mimo dosah) (normativní) • Zábrany – Proti neúmyslnému přiblížení – způsoby provedení
• Poloha (umístění mimo dosah – 2,5 m)
Příloha C – ochranná opatření, která se uplatňují pouze, jestliže provoz instalace je řízený osobou znalou nebo pod jejím dozorem/dohledem (normativní) • nevodivé okolí • neuzemněné místní pospojení • elektrické oddělení pro napájení více než jednoho spotřebiče
Příloha NA – uplatnění prostředků ochrany podle prostoru a podle způsobu provozu zařízení (informativní) • • • •
stupně ochrany volba stupně ochrany zařazení stupně ochrany meze bezpečných napětí
NK.3 Zařazení stupně ochrany neživých částí - Stupně ochrany u zařízení a instalací do 1 000 V AC a 1 500 V DC
Stupeň ochrany
Druh ochrany a doplňková ochrana kterými se dosáhne požadovaný stupeň ochrany
normální
1.automatické odpojení od zdroje 2.dvojitá nebo zesílená izolace 3.elektrické oddělení 4.ochrana malým napětím SELV a PELV
doplněná
1. a) b) c) 2. a) b) c) 3. a) b) c) 4. a) b)
automatické odpojení od zdroje a doplňující pospojování chránič doplňkovou izolací dvojitá nebo zesílená izolace a elektrické oddělení chránič doplňková izolace elektrické oddělení pro napájení pouze jediného spotřebiče a izolace vstupních míst a pohyblivých přívodů chránič doplňková izolace ochrana malým napětím SELV a PELV a omezení napětí živých částí na 12 V AC resp. 25 V DC (viz NK.4) krytí živých částí i při omezení jejich napětí
Bezpečná jmenovitá napětí Prostory
Normální i nebezpečné
Zvlášť nebezpečné
Dochází-li při obsluze k dotyku části zařízení
Nejvyšší bezpečná napětí živých částí střídavá
stejnosměrná
živých
25
60
krytů
50
120
živých
-
-
krytů
12
25 (30)
Příloha NB – podmínky uzemnění v síti TN (informativní) • Odpor uzemnění sítě TN – uzemnění uzlu zdroje • Uzemnění v bodech sítě TN • Dimenzování vodiče PEN a PE
Dimenzování vodiče PEN a PE Provádí se podle ČSN 33 2000-5-54
PNE 33 0000-1; 5. vydání Ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribučních soustavách a přenosové soustavě
Východiska – podněty - závěry • ČSN 33 2000-4-41 Změna Z1 z dubna 2010 • ČSN EN 61936-1 Elektrické instalace nad AC 1 kV – Část 1: Všeobecná pravidla (33 3201) • ČSN EN 50522 Uzemňování elektrických instalací AC mad 1 kV (33 3201) • Náhrada 33 3201 → • PNE 33 0000-1 ed. 5 Ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribučních soustavách a přenosové soustavě
Hranice ochrany podle PNE 33 0000-1 Bod v elektrickém zařízení, kde začíná odběrné elektrické zařízení, určené pro konečnou spotřebu elektřiny. Ochrana před úrazem elektrickým proudem za předávacím místem (v odběrném zařízení odběratele) musí být zajištěna podle ČSN 33 2000-4-41 U vlastní spotřeby elektrických stanic distribuční a přenosové soustavy se předávacím místem rozumí přívodní svorky hlavního rozváděče nn
Vymezení pojmů živých a neživých částí •
Živé části Za živou část, kterou je nutné chránit proti přímému dotyku, je považován vodič, včetně vodiče středního, nebo vodivá část určená k tomu, aby byla při obvyklém užívání pod napětím; podle dohody však nezahrnuje vodič PEN
•
Neživé části
Za neživou část, kterou je třeba chránit proti nepřímému dotyku, je považována vodivá část elektrického zařízení, které se lze dotknout a která není při obvyklém užívání živá, ale může se stát živou v případě poruchy. S ohledem na čl. 3.1.1 je za neživou část v distribuční síti dodavatele elektřiny považován i vodič PEN
Neživé části zařízení do 1000 V • vodivé kostry točivých i netočivých strojů • vodivé kostry a kryty elektrických přístrojů a prvků rozvodného elektrického zařízení • kovové nosné konstrukce a kovový upevňovací materiál nesoucí elektrické předměty (stožáry, konzoly, háky, kotvy a vzpěry) • kovové trubky • kovové obaly • vodivé odnímatelné zábrany
Neživé části zařízení nad 1000 V Stejné jako u zařízení do 1000 V a navíc: • kovové části budov umístěné ve zdivu, betonu, dřevu atd., kterých se mohou dotknout osoby vně el. provozovny a které mohou přijít pod napětí • podpěrné body a jiné konstrukce ze železobetonu, nesoucí elektrické vedení, přístroje nebo výzbroj • rámy s průchodkami a kotvy ve zdivu k upevnění izolátorových závěsů, pokud se nepoužijí neprůrazné izolátory
Způsoby základní ochrany • • • •
Polohou Zábranou Přepážkami nebo kryty Izolací živých částí
Ochrana polohou (umístění mimo dosah)
Ochrana polohou přístup osob různé kvalifikace laici a pracovníci s§3 pracovníci min. s§4
a (m) 5
kóta (vzdálenost) b (m) 3
c (m) -
2,5 (2,6) uvnitř 2,7 (2,8) venku
1.25 do 1000 V 1,5 nad 1000 V
0,75 do 1000 V 0,9 nad 1000 V
Ochrana zábranou
Princip zábrany jsou určeny k tomu, aby bránily nahodilému dotyku živých částí, ne však úmyslnému dotyku záměrným obejitím nebo překonáním zábrany Provedení ochrany zábranou: a) v prostorech přístupných laikům a osobám bez požadované odborné způsobilosti v elektrotechnice (na veřejně přístupných místech) - uzamčením nebo neodnímatelným ohrazením (např. mříží nebo oplocením) dostatečně pevným, vysokým a vzdáleným od živých částí; b) v prostorech nepřístupných laikům a osobám bez požadované odborné způsobilosti v elektrotechnice (uvnitř elektrických stanic) - uzavřením, ohrazením (např. provazem, tyčí, zábradlím, mříží, plotem apod.), které může být i odnímatelné Doporučení odnímatelné zábrany z izolačního materiálu; podmínky při použití poddajného materiálu
Ochrana přepážkami nebo kryty Princip přepážky nebo kryty jsou určeny k tomu, aby bránily dotyku živých částí; stupeň ochrany alespoň IPXXB nebo IP2X Požadavek na kabelové skříně přístupné laikům a pracovníkům seznámeným - krytí alespoň IP4X nebo IPXXD. Demontovatelnost přepážek nebo krytů: - s použitím klíče nebo nástroje, nebo; - po samočinném odpojení napájení živých částí před jejichž nebezpečným dotykem přepážky nebo kryty poskytují ochranu, přičemž napájení může být obnoveno pouze po obnoveném umístění nebo opětném vetknutí přepážek nebo krytů, nebo - jestliže vnitřní přepážka zajišťující stupeň ochrany alespoň IPXXB nebo IP2X brání dotyku živých částí, přičemž odstranění této vnitřní přepážky je možné pouze použitím klíče nebo nástroje. Elektrická zařízení určená k zabudování V průvodní dokumentaci výrobku se doporučí popř. předepíše způsob zabudování k docílení předepsané ochrany. Splnění požadavků na ochranu se posuzuje na takto zabudovaném zařízení. Elektrické náboje (kondenzátory atd.) - jsou požadovány výstražné tabulky Neúmyslný dotyk se nepovažuje za nebezpečný, jestliže stejnosměrné napětí vyskytující se jako projev elektrostatického náboje klesne za méně než 5 s od odpojení pod 120 V .
Ochrana živých částí izolací Způsob provedení
dvojitá nebo zesílená izolace Toto ochranné opatření je určeno k tomu, aby zabránilo výskytu nebezpečného napětí na přístupných částech elektrických zařízení v důsledku poruchy základní izolace.
Ochrana doplňkovou izolací
Spočívá ve vybavení elektrického zařízení izolačním stanovištěm nebo v použití ochranných pomůcek. Ochranu doplňkovou izolací lze použít v případě, že k zařízení mají přístup jen pracovníci s elektrotechnickou kvalifikací * kromě laiků a pracovníků seznámených. Pokud jsou poblíž stanoviště živé nebo neživé části, jejichž potenciál se liší od potenciálu částí, u nichž se dotyk předpokládá, musí být také u těchto částí dotyk znemožněn.
* Viz vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb.
Způsoby ochrany pří poruše zařízení do 1000 V včetně jejího doplnění jsou: - ochrana izolací; - ochrana doplňkovou izolací; - ochrana pospojováním; - ochrana automatickým odpojením od zdroje proudovými chrániči; - ochrana automatickým odpojením od zdroje nadproudovými ochrannými přístroji.
2.1.3 Meze bezpečných napětí dle prostor
Prostory
při dotyku částí (při obsluze)
Bezpečná napětí (V)
Normální
Živých
25
Neživých
50
Živých
25
Neživých
50
Živých
-
Neživých
12
Nebezpečné
Zvlášť nebezpečné
:
Ochrana izolací Ochrana izolací mezi živou částí a přístupnými částmi spočívá v doplnění základní izolace izolací přídavnou. Základní izolací se dosáhne ochrany základní. Přídavnou izolací se dosáhne ochrany při poruše. Základní a přídavná izolace jako celek tvoří izolaci dvojitou. Místo izolace dvojité lze provést izolaci zesílenou, která je současně jak ochranou základní tak ochranou při poruše.
Ochrana doplňkovou izolací Ochranu doplňkovou izolací je možné provést jen k doplnění ochrany při poruše v místech, kam nemají přístup laici a pracovníci seznámení.
Ochrana pospojováním Ochranu pospojováním je možné provést jen k doplnění ochrany při poruše. Podstata ochrany pospojováním spočívá v tom, že se vzájemně pospojují všechny neživé části a ostatní cizí vodivé části v okolí včetně vodivého stanoviště – pokud je k dispozici. Tím se zamezí vzniku nebezpečného rozdílu potenciálů mezi těmito částmi. Musí být splněny podmínky pro dimenzování vodičů pro ochranu pospojováním.
Ochrana automatickým odpojením od zdroje proudovými chrániči Před proudovými chrániči musí být umístěny nadproudové ochranné přístroje (pojistky nebo jističe).
Ochrana automatickým odpojením od zdroje proudovými chrániči v distribučních sítích se považuje za ochranu při poruše (za ochrana před dotykem neživých částí). V tomto případě není nutné, aby nadproudové ochranné přístroje splňovaly podmínky pro odpojení nadproudovými prvky Použije-li se proudových chráničů v distribučních sítích, pak obvykle se použije proudových chráničů s nastavitelným jmenovitým reziduálním vybavovacím proudem až několik ampér a se stavitelnou dobou odpojení poruchy, která je až několik sekund.
Podmínky pro automatické odpojení v síti TN
• Bývá používána jako hlavní ochrana • Většina distribučních sítí nízkého napětí je TN-C (PEN) • Distribuční sítě nízkého napětí TN-C-S jsou vzácné výjimky • Všechny neživé části musí být prostřednictvím vodiče PEN(PE) spojené s uzlem zdroje, který je pracovně uzemněn
Automatické odpojení od zdroje společná podmínka vypínací čas do 30 s
Zajištění odpojení Zs . Ia ≤ c . U0 (1,06 . Zs . Ia ≤ U0) Zs … impedance poruchové smyčky Ia … proud zajišťující odpojení v čase 30 s (přibližně 3,5. In) c … koeficient (0,95) U0 .. jmenovité napětí sítě proti zemi (230 V)
Rb
50
-------- ≤ -------------
Re
U0 – 50
Rb … výsledný odpor společného uzemnění Re … nejmenší přechodový zemní odpor cizí vodivé části
Stanovení maximální délky vedení s ohledem na impedanci poruchové smyčky ZV (impedance) A
Z hlediska impedance poruchové smyčky v síti TN-C lze za konkrétním nadproudovým ochranným přístrojem (pojistkou, jističem) stanovit výpočtem maximální dovolenou délku odbočujícího vedení lmax (viz obrázek). Odbočující vedení má délku l = lmax a vzniklá porucha na konci vedení (v bodě C) je vypnuta v čase t = 30 s. (Poruchou se v tomto případě rozumí zkrat (spojení o zanedbatelné impedanci) mezi fázovým vodičem a neživou částí nebo vodičem PEN v bodě C.):
B
Odbočující vedení
l, lmax
(délka vedení)
(síť TN-C)
C
V případě použití proudového chrániče Zs . IΔn ≤ c . U0 Iδn …
jmenovitý vybavovací rozdílový proud
Odpor uzemnění pracovního středu (uzlu) zdroje sítě TN samotný uzel výsledný odpor
5 Ω (15 Ω; 5O m pásky nebo rovnocenný zemnič) 2 Ω (Re podle vztahu) ρ Re ≤ ----------100
hodnoty v závorce platí pro rezistivitu půdy v hloubce 1 – 3 m nad 200 Ωm
Společné uzemnění vn a nn U TP Rb ≤ --------Ic
Další uzemnění vodiče PEN nebo PE - u venkovních vedení - u kabelových vedení - přípojkové skříně
500/200 m 100 m 100 m
v trase 15 Ω (20 m pásky); na konci 5 Ω (50 m pásky)
Uzemňování vodiče PEN (PE) na konci elektrických přípojek
Vodič PEN (PE) v přípojkové skříni elektrické přípojky je nutno uzemnit v případě, když vzdálenost mezi přípojkovou skříní a nejbližším uzemněním vodiče PEN (PE) v hlavním vedení, nebo v odbočce nebo v trase elektrické přípojky, je větší než 100 m. Přípojka do 200 m - 15 (20 m) Přípojka nad 200 m - 5 (50 m)
Podmínky pro použití ochrany automatickým odpojením od zdroje nadproudovými ochrannými přístroji v distribuční síti TT Při poruše musí být splněna tato podmínka:
ZS ∙ Ia U0 Kde: ZS je
Ia
U0
impedance poruchové smyčky zahrnující impedanci zdroje, fázového vodiče k místu poruchy, ochranného vodiče k neživým částem, uzemňovacího přívodu, zemniče el. zařízení v uvažovaném místě a zemniče zdroje (transformovny). proud zajišťující automatické působení nadproudového ochranného přístroje v případě poruchy v předepsaném čase do 30 s, určí se z charakteristik nadproudových ochranných přístrojů. jmenovité napětí distribuční sítě TT proti zemi.
Podmínky pro použití ochrany automatickým odpojením od zdroje proudovými chrániči v distribuční síti TT
Musí být splněna podmínka:
RA ∙ IΔn Upd kde RA je I n Upd
součet odporů zemniče a ochranného vodiče k neživým částem v místě poruchy jmenovitý reziduální vybavovací proud proudového chrániče předpokládané dotykové napětí
Ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí rozvodných elektrických zařízení nad 1 000 V AC Opatření a způsoby ochrany před dotykem neživých částí zařízení nad 1 000 V AC zajištující ochranu před úrazem elektrickým proudem v případě poruchy zařízení.
Dovolená dotyková napětí UTP a kroková napětí u zařízení nad 1 000 V AC Druh zařízení: 1. Elektrické stanice t5
t5
75
150
viz obrázek 2 a 3 a Příloha C ČSN 33 3201 2 x UTP podle tabulky 9
t1
t1
a) Venkovní vedení v místech jako jsou hřiště, plavecké bazény, kempy, rekreační plochy a podobná místa, kde se mohou shromažďovat lidé s bosýma nohama
75
b) Venkovní vedení ve městech, obcích, v místech zastavěných nedaleko měst a obcí3 – místa, kde lze rozumně předpokládat, že lidé jsou obuti
150
viz obrázek 5 a ČSN EN 50341-1, čl. 6.2.4.3, obr. 6.2 (křivka UD1), tab. G.8 viz obrázek 5 a ČSN EN 50341-1, čl. 6.2.4.3, obr. 6.2 (křivka UD2)
Doba trvání1
s
a)Rozvodná zařízení dodavatele elektřiny, se kterými mohou přijít do styku laici a pracovníci seznámení včetně distribučních transformoven vn/nn se společným uzemněním vn a nn 2 b) Zařízení elektrických stanic vn, vvn a zvn v prostorách vnitřních i venkovních mimo distribuční transformovny vn/nn
Druh zařízení: 2. Venkovní vedení vn
Doba trvání1
s
c) Venkovní vedení v místech odlehlých 3,4
Druh zařízení: 3. Venkovní vedení vvn, zvn Dle ČSN EN 50341-1 a ČSN EN 50341-3, změna Z2 + PNE 333300-0
viz čl. 5.4.2.5.4 a ČSN EN 50341-1, čl. 6.2.4.2
viz čl. 5.4.2.5.4 a ČSN EN 50341-1, čl. 6.2.4.2
Odlehlá místa (okolí podpěrných bodů kde se lidé vyskytují zřídka):
a) místa v nezastavěných prostorách (např. pole) ve vzdálenosti větší než 10 m od okraje komunikací třídy I až III; b) místa dále než 50 m od soustředěné občanské a bytové zástavby; c) místa dále než 25 m od jednotlivých osamělých budov a továrních objektů mimo soustředěnou zástavbu; d) místa dále než 50 m od okraje volných rekreačních a sportovních ploch mimo soustředěnou zástavbu (např. areálu zdraví, jednoduchých hřišť, parkových ploch ap.); e) polní a lesní cesty.
Rozdělení ochran - zemněním v sítích, kde není přímo uzemněný střed (uzel) (sítě IT) - zemněním s rychlým vypnutím v sítích s přímo uzemněným středem (uzlem) (sítě TT(r)) - zemněním s rychlým vypnutím v sítích, kde není přímo uzemněn střed (uzel) (sítě IT(r)) - pospojováním (k uvedení na stejný potenciál) - izolací - zábranou
Ochrana zemněním v sítích IT RZ k
U TP IE
kde UTP je dovolené dotykové napětí pro omezené trvání průtoku proudu podle tabulky 5 ve V IE zemní proud k součinitel, který se stanoví podle tvaru zemniče ve venkovních a kabelových sítích pro tyčový nebo hloubkový zemnič k = 1,5 páskový zemnič paprskový k=2 páskový zemnič obvodový k=3 dva ekvipotenciální kruhy v provedeni podle čl. 3.4.1.1 k=5
Ochrana zemněním s rychlým vypnutím v sítích s přímo uzemněným středem (uzlem) nebo krajním vodičem. Ochrana v sítích TT(r) Podstata ochrany spočívá ve spojení všech neživých částí, které musí být chráněny, se zemí při současném zajištění rychlého vypnutí poškozené části nebo úseku zařízení.
Podmínky ochrany zemněním s rychlým vypnutím v sítích s přímo uzemněným uzlem nebo krajním vodičem jsou: a) ochranná soustava těchto zařízení se určuje podle velikosti zkratového proudu, který protéká uzemněním po dobu, než vypne ochrana. Výše napětí uzemňovací soustavy proti zemi není přitom omezena. Dovolené dotykové napětí UTP nesmí překročit dovolené hodnoty. Provede se pospojování b) uzemňovací přívody a zemniče se kontrolují podle tabulky č. 10. c) nelze-li dosáhnout hodnot dovoleného dotykového napětí UTP ochranou pospojováním, postupuje se podle přílohy E ČSN EN 50522 d) pro stožáry venkovního vedení platí samostatné ustanovení
Ochrana zemněním s rychlým vypnutím v sítích, ve kterých není střed (uzel) přímo uzemněn; ochrana v sítích IT(r) Nejvyšší jednofázový zkratový proud v kabelových sítích 1 500 A a ve venkovních a smíšených sítích 450 A Pro venkovní vedení platí zvláštní ustanovení Pro dimenzování uzemnění ve stanicích vn platí dovolená dotyková podle tabulky, přičemž se uvažuje proud jednofázového zkratu daný omezující impedancí nebo impedancí celé smyčky (EN 50 522) Nelze-li tuto podmínku splnit, postupuje se podle přílohy E ČSN EN 50522. V distribučních stanicích vn/nn nesmí být překročeno dovolené dotykové napětí UTP
Pospojování (k uvedení na stejný potenciál) Podstata ochrany pospojováním spočívá v tom, že se vzájemným vodivým pospojením všech neživých kovových částí v okolí a kovového stanoviště vyloučí možnost vzniku rozdílných potenciálů mezi těmito částmi. Průřezy vodičů pro vyrovnání potenciálů se volí podle ČSN EN 50522. Tohoto opatření lze použít jen k doplnění ochrany normální na ochranu doplněnou. Není-li stanoviště kovové, ale je-li vodivé (podlaha, zem), musí se potenciál tohoto stanoviště vyrovnat na potenciál pospojovaných částí. Vyrovnání potenciálu vodivých podlah se dosahuje např. ocelovým armováním v betonové podlaze, vložením kovové mříže do podlahy apod., ve venkovním prostředí se dosahuje vložením kovové mříže do země. Aby vstup na místo obsluhy byl bezpečný, obloží se pracoviště (stanoviště pro obsluhu) izolovaným pásem širokým alespoň 1,3 m (např. pryží), ve venkovních zařízeních hrubým, špatně vodivým štěrkem (např. čedičem).
Ochrana izolací Pro ochranu neživých částí izolací platí příslušné ustanovení čl. 3.5.
Ochrana zábranou Ochrana zábranou spočívá v opatření, které zabrání dotyku nebo znemožní dotyk nebo nebezpečné přiblížení k neživým částem (např. uzamčením, oplocením a pod.). U zařízení nad 1 000 V AC může být ochrany zábranou použito jen u stožárů jejich znepřístupněním
Části, které se musí při obsluze uchopit rukou: a) části elektrických předmětů (spotřebičů), které se při práci musí držet v ruce (ruční nářadí atd.); b) části určené k ovládání (např. zapínání, vypínání, přepínání, regulaci apod.) elektrických obvodů, které se musí při manipulaci uchopit rukou (rukojeti, ruční kolečka, vidlice, pohyblivé zásuvky atd.), i když jsou do pohonu vřazeny řetězy, lana nebo táhla. Výjimku z bodů a) a b) tvoří: Části elektrických předmětů sloužících pro obsluhu, jejichž účelem není ovládání elektrických obvodů, např. ovládací kolečka a rukojeti mechanického zařízení pracovních strojů a dále rukojeti a držadla dvířek spotřebičů, rukojeti a klíče zámků pro rozváděče, držadla vík pracovních strojů atd., nejsou-li na nich elektrické části. Je vhodné, aby i tyto části byly provedeny a obsluhovány jako části v bodech a) a b). c) části elektrických předmětů, které jsou konstruovány tak, že při jejich přenášení pod napětím musí být uchopeny za vodivou neživou část, např. kovové přenosné svítidlo.
Části, které se musí při obsluze uchopit rukou, musí být: zhotoveny z izolačního materiálu dostatečně elektricky a mechanicky odolného, trvanlivého a nenavlhavého nebo musí být tímto materiálem vně izolovány b) U zařízení do 1 000 V AC a 1 500V DC, s nimiž mohou pracovat i pracovníci bez elektrotechnické kvalifikace, u nichž nelze splnit požadavek bodu a), považuje se za postačující, použije-li se u elektrických předmětů podle čl. 3.5.1 mimo základní izolace některá z uvedených ochran v ČSN 33 2000-4-41ed.3: ba) oddělení neživých částí od živých částí zvýšenou, přednostně dvojitou izolací; bb) elektrické oddělení obvodů za předpokladu, že je použito zvýšené izolace přívodu spotřebiče bc) elektrické oddělení obvodů se současným uvedením pracovního místa na stejný potenciál neživých částí pospojováním bd) elektrické oddělení obvodů se současným použitím ochrany chráničem; be) bezpečné malé napětí c) U zařízení do 1 000 V AC a 1 500V DC, které obsluhují pracovníci alespoň poučení, může být použito některé z těchto ochran: ca) u zařízení připojených k síti s uzemněným středem (uzlem) – ochrana automatickým odpojením v síti TN, TT. Přitom je nutno splnit ještě některé z těchto podmínek: - vodivé stanoviště spolehlivě spojené s částí, která se má uchopit, nebo - užití doplňkové izolace, např. podložek a ochranných pomůcek (přezůvky nebo rukavice se dovolují jen ve zvláštních případech); cb) u zařízení připojených k síti s izolovaným nulovým bodem (síť IT) – ochrana doplňkovou izolací, např. izolované stanoviště apod. (blíže viz bod e). d) U zařízení nad 1 000 V AC mohou být tyto části z kovu, jsou-li chráněny zemněním, přičemž je však nutno splnit ještě některou z těchto podmínek (viz též bod e): da) použije se ochranných prostředků a pracovních pomůcek (např. izolační podlahy, podložky a ochranné prostředky, jako přezůvky, rukavice, apod.). Není-li předepsáno jinak, musí být ochranné prostředky a pracovní pomůcky pro jmenovité napětí alespoň 500 V (zkušební napětí alespoň 2,5 kV). db) vodivé stanoviště je spolehlivě spojeno s částí, která se má uchopit (viz ČSN 33 3201, příloha D - Popis uznávaných zvláštních opatření M k zajištění dovolených dotykových napětí). e) Při ochraně u zařízení do 1 000 V AC a 1 500V DC a u zařízení nad 1 000 V AC platí kromě bodů c) a d) toto: Jsou-li kovová ruční kola, páky, kliky, apod. umístěny přímo na stroji, přístroji apod., považuje se jejich spojení za dostatečně vodivé. Naproti tomu se musí tyto ovládací části spojit se strojem apod. nebo zvlášť spojit se zemí (s vodičem PEN, s chráničem), jsou-li do ovládacího ústrojí, které je blízko živých částí zařízení (viz PNE 33 0000-6), vloženy řetězy, lana, spojky, atd.
Volba stupně ochran podle způsobu uchopení rukou do 1 000 V a nad 1 000 V
Prostory (2.1.1)
Napětí
normální i nebezpečné
Stupeň ochrany Části zařízení se nemusí uchopit rukou
Části zařízení se musí uchopit rukou
do 1 000 V AC
Normální
zvlášť nebezpečné
do 1 000 V AC
Doplněná
normální i nebezpečné
Nad 1 000 V AC
Normální
požaduje se zhotovení z izolantu pokud 3.5.2 nestanoví jinak
zvlášť nebezpečné
Nad 1 000 V AC
Doplněná
Stupně ochran do 1 000 V Normální: - ochrana automatickým odpojením od zdroje nadproudovými jistícími prvky; - ochrana automatickým odpojením od zdroje proudovými chrániči; - ochrana dvojitou nebo zesílenou izolací.
Doplněná: - ochrana izolací + doplňkovou izolací; - ochrana automatickým odpojením od zdroje nadproudovými jisticími prvky a - pospojováním; - doplňkovou izolací; - chráničem; - ochrana automatickým odpojením od zdroje proudovými chrániči a - pospojováním; - doplňkovou izolací.
Stupně ochran nad 1 000 V Normální: - ochrana zemněním v sítích, kde není přímo uzemněný střed (uzel) (sítě IT); - ochrana zemněním s rychlým vypnutím v sítích s přímo uzemněným středem (uzlem) (sítě TT(r)); - ochrana zemněním s rychlým vypnutím v sítích, kde není přímo uzemněn střed (uzel) (sítě IT(r)); - ochrana izolací;
Doplněná: - ochrana zemněním v sítích, kde není přímo uzemněný střed (uzel) (sítě IT) a - pospojováním (k uvedení na stejný potenciál); - ochrana zemněním s rychlým vypnutím v sítích s přímo uzemněným středem (uzlem) (sítě TT(r)) a - pospojováním (k uvedení na stejný potenciál); - ochrana zemněním s rychlým vypnutím v sítích, kde není přímo uzemněn střed (uzel) (sítě IT(r)) a - pospojováním (k uvedení na stejný potenciál).
Uzemnění a ochranné vodiče
• • • • •
Návrh, stavba a měření uzemnění v distribuční síti do 1000 V AC Ochranné vodiče, uzemňovací přívody a zemniče v distribučních sítích TN do 1 000 V AC Uzemnění a uzemňovací přívody v distribučních sítích nad 1 000 V Spojování kovových plášťů kabelů v rozvodných elektrických zařízeních Ochrana sdělovacích kabelů před nebezpečným galvanickým vlivem se provádí podle ČSN 33 2160
UvT
UE
UvT
UvS
Referenční zem v dostatečné vzdálenosti
B
A
E
S1
1m 1m Bez rozložení potenciálu
E S2
E
S3 1m
S rozložením potenciálu
Kabel s celistvým kovovým pláštěm po celé délce izolovaný, ale na obou koncích holý. Plášť je v rozvodně spojen se zemí
Návrh uzemnění (uzemňovací soustavy)
• z hlediska mechanické pevnosti a korozní odolnosti • z hlediska oteplení nejvyšším poruchovým proudem (nutné vypočítat) • poškození majetku a zařízení • z hlediska bezpečnosti (napětí na uzemnění při nejvyšším poruchovém proudu)
Minimální rozměry ocelových, žárově pozinkovaných zemničů Typ zemniče pásek a drát
Provedení pásek
tyčové zemniče
Drát Tyč Trubka Úhelník
minimální rozměr průřez 90 mm2 tloušťka 3 mm průměr 10 mm průměr 16 mm průměr 25 mm tloušťka 2 mm průřez 90 mm2 tloušťka 3 mm
Dimenzování s ohledem na tepelnou odolnost Výchozí parametry pro dimenzování uzemnění jsou:
velikost poruchového proudu trvání poruchy vlastnosti půdy
Trvání poruchového proudu - u sítí s rychlým vypínáním poruch uvažují vypínací časy ochran a spínačů při jejich správné činnosti. - u sítí vn - čas poruch 0,4 až 0,5 s. - u sítí s kompenzací zemních kapacitních proudů - do jedné hodiny. - na přenosových vedeních 400 kV - 0,1 s; - v sítích 110 a 220 kV napájených energ. bloky velkých výkonů- do 0,15 až 0.20 s; - v sítích 110 a 220 kV napájených energ. bloky starších konstrukcí- do 0,3 až 0;4 s; - v rozvodných zařízeních vn - do 0.5 až 0;6 s.
Dovolené proudy pro pásek FeZn
T [s] 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1
Dovolený proud [A] 30x4 mm 40x4 mm 20x5 mm 26700 35600 22200 18900 25200 15700 15400 20500 12800 13300 17800 11100 11900 15900 9960 10900 14500 9090 10100 13400 8420 9450 12600 7870 8910 11800 7420 8450 11200 7040
Dovolený trvalý proud základních profilů zemničů FeZn Profil pásek 30x4
Dovolený trvalý proud [A] 420
pásek 40x4
540
pásek 20x5
330
drát průměr 10 mm
220
Nejvyšší dovolené hustoty proudu vztažené na plochu zemniče uloženého v půdě 2
Proudová hustota v A/m plochy povrchu zemniče uloženého v půdě o Doba průchodu proudu
rezistivitě 100 m
1s 5s 1h 2h 3h
1000 447 16,6 11,8 9,6
500 m
1 000 m
3 000 m
447 200 7,5 5,3 4,3
316 141 5,2 3,7 3
182 82 3 2,2 1,8
Nejvyšší dovolené hustoty proudu vycházejícího z betonového zákrytu základového zemniče 2
Doba průchodu proudu 1s 5s 1h 2h 3h 3h
Střední hustota v A/m z betonového zákrytu základového zemniče při 1 rezistivitě půdy, která jej obklopuje 100 m 500 m 1 000 m 3 000 m 1 100 490 26,5 18,8 15,4 8
10,8 8,2 6,8 4
Pro rázový proud je dovolená proudová hustota 50 kA/m
2
7 5 3,9 2
2,6 1,5 0,9 -
Dovolená dotyková napětí UTppro omezené trvání průtoku proudu
Dotykové napětí a proud tělem – Příloha B
• Výchozími podmínkami jsou - proud lidským tělem při době trvání 10 s – 50 mA - celková impedance lidského těla v závislosti na dotykovém napětí (2 kΩ při 75 V) - hodnoty dovoleného dotykového napětí Utp jako funkce trvání poruchy tc (85 V při 10 s) • Uvažování přídavných rezistancí
IB
ZT
UTp
UvTp
RF1 RF
RF2
Popis k obrázku B.1 a tabulce B.4: UvTp rozdíl napětí, působící jako napětí zdroje v obvodu dotyku s omezenou hodnotou, která zaručuje bezpečnost osoby při užití známé přídavné resistance (například boty, izolační materiál na stanovišti). ZT celková impedance těla IB proud procházející lidským tělem UTp dovolené dotykové napětí, napětí na lidském těle RF přídavná resistance (Rf=Rf1 + Rf2) RF1 například rezistance obuvi RF2 rezistance země vůči stanovišti S rezistivita půdy v povrchové vrstvě u zařízení (v m) tf trvání poruchy
N ap ětí ve V
Předpokládané dovolené dotykové napětí UvTp
5 000
(5)
4 500 4 000 3 500 (4)
3 000 2 500
(3)
2 000 (2)
1 500 1 000
500
(1)
0 10
100
1 000
10 000
Čas v ms
(1): Dovolená dotyková napětí podle obrázku 4 (2): RF = 750 (RF1 = 0, s = 500 m) (3): RF = 1 750 (RF1 = 1 000 , s = 500 m) (4): RF = 2 500 (RF1 = 1 000 , s = 1 000 m) (5) RF = 4 000 (RF1 = 1 000 , s = 2 000 m) POZNÁMKA RF1 =1 000 představuje průměrnou hodnotu pro staré vlhké boty. Mohou se použít vyšší hodnoty odpor bot, je-li to nutné.
Obrázek B.2 – Příklady křivek UvTp = f (tf) pro různé přídavné rezistance Rf= RF1 + RF2
Dimenzování s ohledem na dotyková a kroková napětí Tyto dovolené hodnoty se považují za splněné, když je buď: - splněna jedna z podmínek C C 1: uvažovaná instalace se stane součástí celkové uzemňovací soustavy. C 2: Nárůst potenciálu země, určený měřením nebo výpočtem nepřekročí dvojnásobek hodnot dovoleného dotykového napětí nebo - jsou provedena příslušná specifikovaná opatření M v souladu s velikostí vzrůstu zemního potenciálu a trvání poruchy
Pokud nejsou splněny podmínky C ani přípustná zvláštní opatření M, pak je zapotřebí ověřit dodržení dovolených dotykových napětí UTp, obvykle měřením.
Meze dotykových napětí v různých místech pro venkovní vedení
Popis typických míst, odpovídajících výše uvedeným příkladům 1 až 4 a křivkám UD1 až UD4: Příklad 1. Křivka UD1. Místa jako jsou hřiště, plavecké bazény, kempy, rekreační plochy a podobná místa, kde se mohou shromažďovat lidé s bosýma nohama. Uvažuje se pouze odpor lidského těla bez jakýchkoliv doplňkových odporů. Příklad 2. Křivka UD2. Místa, kde se může rozumně předpokládat, že lidé jsou obuti, jako jsou chodníky veřejných cest, parkoviště apod. Je uvažován doplňkový odpor 1 750 . Příklad 3. Křivka UD3. Místa, kde se může rozumně předpokládat, že lidé jsou obuti a rezistivita půdy je vysoká, např. 2 000 m. Bere se do úvahy doplňkový odpor 4 000 . Příklad 4. Křivka UD4. Místa, kde se může rozumně předpokládat, že lidé jsou obuti a rezistivita půdy je velmi vysoká, např. 4 000 m. Bere se do úvahy doplňkový odpor 7 000 .
Stanovení dotykových napětí •
Dotyková napětí bez přídavných rezistancí s časem >> 10 s
Dovolené dotykové UTp napětí holá ruka, lidské tělo, paralelně dvě bosé nohy – 75 V Impedance lidského těla ruka – jedna noha je 2000 Ω Při dotyku jedna ruka, dvě bosé nohy – koeficient 0,75 → 1500 Ω → dovolený proud 75/1500 = 0,050 A = 50 mA
•
Dotyková napětí s uvažováním přídavných rezistancí s časem >> 10 s
Kolem zařízení nad 1 kV se lidé pohybují většinou obuti, potom hovoříme o UvTp – dovolené dotykové napětí pro obvod lidské tělo + přídavné rezistance
Výpočet předpokládaného dovoleného dotykového napětí UvTp v obvodu lidské tělo + přídavné rezistance IB
UvTp
ZT
Impedance lidského těla
RF1
Rezistance (odpor) bot
RF2
Rezistance (odpor) přechodu mezi podrážkami bot a zemí
Měření přídavné rezistance přechodu mezi podrážkou bot a zemí R F2 a výpočet rezistivity půdy v povrchové vrstvě ρS Pro měření rezistance RF2 je třeba mít k dispozici vhodnou kovovou desku o ploše podrážek bot (obou bot). Deska se uloží na místo, kde je třeba změřit rezistanci R F2 a podloží vlhkým (mokrým) hadrem. Desku je třeba zatížit vahou člověka (viz čl., 6.3.5.3). Pak se změří zemní odpor desky prostřednictvím vhodného měřicího přístroje (běžná metoda měření zemního odporu zemniče). Tímto způsobem změříme rezistanci R F2, (tedy přídavnou rezistanci přechodu mezi oběma podrážkami bot a zemí), kterou lze použít pro výpočet celkového dotykového napětí UvTp.
Na základě uvedených vztahů lze výpočtem dále zjistit rezistivitu půdy v povrchové vrstvě ρS: ρs = RF2 / k = RF2 / 1,5 kde: ρS [Ωm] Rezistivita půdy v její povrchové vrstvě RF2 [Ω] Naměřená hodnota přídavné rezistance přechodu mezi podrážkou obou bot a zemí k [m-1] Koeficient (s ohledem na desku, která je určená pro měření R F2, má rozměr (plochu) podrážek obou bot a je zatížena vahou člověka, je hodnota koeficientu): k = 1,5 [m-1]
Příklady (s dobu trvání poruchy tF >> 10 s) Výpočty jsou provedeny pro různou rezistivitu půdy v povrchové vrstvě. Pro všechny příklady platí : UTp = 75 V (tF >> 10 s), RF1 = 1 000 Ω, ZT = 1 500 Ω Dále jsou uvedeny výsledky výpočtů (po zaokrouhlení): Rezistivita půdy v povrchové vrstvě ρS = 500 Ωm Rezistance mezi podrážkou bot a zemí (dvě podrážky bot paralelně) R F2: RF2 = 1,5 ∙ 500 = 750 Ω Předpokládané dotykové napětí UvTp na obvodu lidské tělo + přídavné rezistance: UvTp = 150 V
Rezistivita půdy v povrchové vrstvě ρS = 1 000 Ωm Rezistance mezi podrážkou bot a zemí (dvě podrážky bot paralelně) R F2: RF2 = 1,5 ∙ 1 000 = 1 500 Ω Předpokládané dotykové napětí UvTp na obvodu lidské tělo + přídavné rezistance: UvTp = 180 V Rezistivita půdy v povrchové vrstvě ρS = 2 000 Ωm Rezistance mezi podrážkou bot a zemí (dvě podrážky bot paralelně) R F2: RF2 = 1,5 ∙ 2 000 = 3 000 Ω Předpokládané dotykové napětí UvTp na obvodu lidské tělo + přídavné rezistance: UvTp = 250 V
Závěr přílohy č.10 Z hlediska této normy lze podle předpokládaných dovolených dotykových napětí UvTp pro dobu trvání poruchy tF >> 10 s u zařízení nad 1 kV najít tři oblasti: 1. Oblast s předpokládaným dovoleným dotykovým napětím 75 V Sem patří distribuční transformovny se společným uzemněním vn a nn. Dále sem patří venkovní vedení v místech, jako jsou hřiště, plavecké bazény, kempy apod., kde se mohou pohybovat lidé s bosýma nohama. V této oblasti nelze uvažovat s žádnými přídavnými rezistancemi (RF1 = 0 Ω, RF2 = 0 Ω) 2. Oblast s předpokládaným dovoleným dotykovým napětím 150 V Sem patří elektrické stanice vn, vvn, zvn (mimo distribučních transformoven - viz 1. oblast), venkovní vedení ve městech a obcích, kde lze rozumně přepokládat, že jsou lidé obuti. Proto lze v této oblasti počítat s přídavnými rezistancemi. V této oblasti se uvažuje se s rezistivitou půdy v povrchové vrstvě ρS = 500 Ωm, (dále se uvažuje s UTp = 75 V, RF1 = 1 000 Ω, RF2 = 750 Ω, ZT = 1 500 Ω). Tato norma přímo stanovuje předpokládané dovolené dotykové napětí UvTp pro tuto oblast 150 V.
3. Oblast, pro kterou je třeba předpokládané dovolené dotykové napětí vypočítat dle rezistivity půdy v povrchové vrstvě Sem patří elektrická zařízení distribuční soustavy v místech odlehlých, kde lze rozumně přepokládat, že zde jsou lidé obuti. V této oblasti se počítá s přídavnými rezistancemi. Uvažuje se s rezistivitou půdy v povrchové vrstvě získanou měřením, odborným posouzením apod., (dále se uvažuje s UTp = 75 V, RF1 = 1 000 Ω, ZT = 1 500 Ω). Předpokládané dovolené dotykové napětí pro tuto oblast není stanoveno a je nutné je vypočítat dle této normy, viz tato příloha, dále viz též ČSN EN 50341-1 příloha G.4 a ČSN EN 50522 příloha B).
