Oceňování soliterních stromů metodou AOPK ČR s důrazem na biologicky atraktivní prvky

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě

Oceňování soliterních stromů metodou AOPK ČR s důrazem na biologicky atraktivní prvky Bakalářská práce

Akademický rok 2011/2012 Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D.

Mgr. Kristýna Vlachová

Prohlašuji, že jsem bakalářskou prácí na téma: Oceňování soliterních stromů metodou AOPK ČR s důrazem na biologicky atraktivní prvky zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:

....................... Kristýna Vlachová

Abstrakt Mgr. Kristýna Vlachová: Oceňování soliterních stromů metodou AOPK ČR s důrazem na biologicky atraktivní prvky V rešeršní části této práce (kapitola Literární přehled) je možno nalézt stručný přehled přístupů k oceňování soliterních stromů u nás i v zahraničí se zaměřením na zjištění ekologické hodnoty stromu. V dalších částech práce je představena metodika oceňování stromů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a to v současné verzi z roku 2009 (ocenění společenských funkcí stromu) a také pro praxi zatím neuvolněný koncept z roku 2010, který navíc obsahuje ocenění biologicky atraktivních prvků. Na souboru 20 stromů byly provedeny a následně analyzovány výpočty jejich celkové hodnoty pomocí obou přístupů. Přestože koncept oceňování biologické hodnoty stromu obsahuje jisté nejasnosti, obecně je výpočet vhodný k ocenění biologicky atraktivních prvků jakéhokoliv soliterního stromu. Klíčová slova: oceňování stromů, metodika AOPK ČR, ekologická hodnota stromu, biologicky atraktivní prvky

Abstract Mgr. Kristýna Vlachová: Evaluation of individual trees by the method of Agency of nature and landscape conservation of the Czech republic with focus on biologically attractive elements.

In the recherche part of my thesis there is an owerview of different approachs to individual tree evaluation in the Czech republic and abroad which is oriented on appraisal of ecological values of trees. Next parts contains presentation and study of two versiones of tree evaluation method of Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (Agency of nature and landscape conservation of the Czech republic). Present version (year 2009) evaluates social functions of trees and yet not publicated draft of the new version (year 2010) is additionally calculating athe value of ecological functiones of trees. Both calculations were performed on a collection of 20 trees and results were analysed. Although the draft of new the version contains some imprecisions it is suitable for calculating the value of biologically attractive elements. Key words: tree evaluation, method of AOPK ČR, ecological value of trees, biologically attractive elements

Seznam zkratek AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky BAP - biologicky atraktivní prvky CTLA - Council of Tree and Landscape Appraisers (Rada pro hodnocení stromů a krajiny) ČSOP - Český svazem ochrany přírody ČÚOP - Český ústav ochrany přírody DM - německá marka EFTEC - Economics for the Environment Consultancy (Poradenská služba Ekonomika pro prostředí) HBF - hodnota biologických funkcí MZLVH - Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Např. - například NVP - Národní výbor Praha OŠZ - okrasné školkařské zboží SLZ - Sady, lesy a zahradnictví SSM - Specialist Survey Method (Metoda odborného posouzení) SZKT - Společnost pro zahradní a krajinou tvorbu SZTŠ Mělník - Střední zemědělská technická škola VŠÚOZ - Výzkumný a šlechtitelský ústav okrasného zahradnictví v. v. i. - Veřejná výzkumná instituce

OBSAH Abstrakt ................................................................................................................... 3 Abstract ................................................................................................................... 4 Seznam zkratek........................................................................................................ 5 1.

Úvod ............................................................................................................... 7

2.

Cíle práce ........................................................................................................ 8

3.

Literární přehled ............................................................................................. 9 3.1. Co je oceňování? ......................................................................................... 9 3.2. Hodnota stromu ........................................................................................... 9 3.3. Typy metodik pro určování hodnoty ......................................................... 12 3.4. Metody oceňování stromů v České republice............................................ 13 3.4.1. Historie oceňování dřevin v České republice ................................... 13 3.4.2. Současný stav hodnocení stromů v ČR ............................................ 15 3.4.3. Konkrétní metody oceňování stromů v ČR ...................................... 16 3.5. Metody oceňování stromů ve světě ........................................................... 18 3.5.1. Metody oceňování společenské hodnoty stromů .............................. 18 3.5.2. Metody oceňování ekologické hodnoty stromů ................................ 19

4.

Materiál a metodika ...................................................................................... 24 4.1. Historický vývoj metodiky AOPK ČR ...................................................... 24 4.2. Princip výpočtu hodnoty dřevin ................................................................ 25 4.3. Postup výpočtu hodnoty soliterního stromu verzí metodiky z roku 2009 . 27 4.4. Postup výpočtu hodnoty soliterního stromu verzí metodiky z roku 2010 . 30 4.4.1. Biologicky atraktivní prvky .............................................................. 31 4.4.2. Postup výpočtu.................................................................................. 33 4.5. Sběr dat v terénu ........................................................................................ 36

5.

Výsledky ....................................................................................................... 38

6.

Diskuse ......................................................................................................... 39

7.

Závěr ............................................................................................................. 49

8.

Literatura ...................................................................................................... 50

9.

Přílohy .......................................................................................................... 52

6

1. Úvod Strom - pro každého z nás může mít jiný význam a představovat velmi různé hodnoty. Od těch čistě praktických a materiálních, jako kolik tepla vyprodukuje v krbu či kotli, kolik stavebního řeziva z něj získám, kolik ovoce uložím na podzim do sklepa, přes nehmatatelné, které dávají radost a dobrý pocit, jako kolik příjemných chvil strávím posezením ve stínu, kolik stresu odhodím příjemným pohledem do zeleně listů, až po hodnoty na první pohled neužitečné pro lidi, jako kolik netopýrů najde denní ukryt v dutině, či kolik rozmanitých druhů hmyzu se bude živit jeho částmi. V životě občas nastanou situace, kdy potřebujeme znát hodnotu stromu vyjádřenou ekvivalentem peněz. Důvodů pro oceňování stromů známe mnoho, mezi nejčastější patří majetkové důvody (např. prodej či koupě pozemků se stromy), potřeba kácení (např. kvůli stavbě) nebo neoprávněné odstranění či poškození stromů. Mezi ty méně časté můžeme zařadit potřebu argumentu pro zachování, ochranu a péči o stromy a také neopomeňme vzdělávací a výchovný efekt. Kterou hodnotu a za jakým účelem chceme ocenit? To je to první, na co se musíme ptát, abychom zvolili vhodnou metodu pro výpočet kýžené částky.

7

2. Cíle práce Práce má dva základní cíle. První z nich spočívá v provedení rozboru přístupů k oceňování ekologické hodnoty stromů v ČR a v zahraničí. Tato teoretická část práce je zahrnuta v následující kapitole 4. Literární přehled. Jelikož se jedná o velmi specifické téma, budou v kapitole probírány i širší souvislosti metodik a přístupů k oceňování různých hodnot stromů (potažmo přírody). Druhým (a hlavním) cílem bakalářské práce je analyzovat postup oceňování soliterních stromů metodikou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (verze 2009) a pomocí navrhované novelizace (2010). Tato analýza bude obsahovat také rozbor výsledků výpočtů provedených s využitím obou postupů na vybraném souboru soliterních stromů. Soliterní stromy pro výpočty budou vybírány převážně ze senescentních jedinců na různých stanovištích. Je třeba podotknout, že za soliterní se považuje samostatně stojící jedinec, případně strom stojící ve skupině, který se svými větvemi dotýká okolních jedinců max. ze dvou stran (Kolařík, 2005).

8

3. Literární přehled 3.1.

Co je oceňování?

Podle Cullena (2007) může být oceňování popsáno čtyřmi základními vlastnostmi: 

Je to určení, či vyjádření hodnoty (v kontextu Cullenovy i této práce jde o vyjádření peněžní)



Je to systematický proces



Je pomůckou tomu, kdo rozhoduje.



Může být, a většinou je, nezávislé a nepředpojaté, to znamená prováděné třetí stranou, která není předpojatá či ve střetu zájmů. V jistých případech se to předpokládá a vyžaduje, jindy musí být takový požadavek uveden.

Oceňování vs. hodnocení (ohodnocování) Termíny oceňování a hodnocení (ohodnocování) jsou často používány zaměnitelně a to úmyslně. V praxi však mohou být někdy rozlišovány. Termín hodnocení může zahrnovat i nepeněžní vyjadřování, tedy zvážení fyzických vlastností. Hodnocení je součástí procesu oceňování jakožto krok systematického postupu.

3.2.

Hodnota stromu

Přestože tématem této práce je oceňování ekologické hodnoty soliterních stromů, je třeba zabývat se tématem různých hodnot stromu podrobněji, protože tvoří těžko oddělitelné součásti jednoho celku. Ekologická hodnota se často určuje jako součást hodnoty celkové. Zařazení ekologické hodnoty do širšího kontextu ukazuje schéma na obrázku 1.

9

Obrázek 1: Rámec integrovaného hodnocení a oceňování ekosystémových funkcí, služeb a produktů (přeloženo podle de Groot et. al. (2002)).

DeGroot (2002) interpretuje toto schéma takto: „Prvním krokem k úplnému posouzení ekosystémových produktů a služeb je rozdělení komplexnosti ekologických struktur a procesů na omezenější počet ekosystémových funkcí, které poskytují služby a produkty ceněné lidmi. V ekologické literatuře byl termín „ekosystémová funkce“ interpretován mnoha, často protikladnými, způsoby. Někdy je tento koncept používán k popisu vnitřního fungování ekosystému (např. zachování toků energie, cykly živin, vazby v potravních řetězcích) a jindy se vztahuje k výhodám, které jsou odvozeny lidmi z ekosystémových procesů a vlastností (např. produkce potravy a zpracování odpadů).“ De Groot (2002) dále definuje ekologickou funkci jako kapacitu přírodních procesů a součástí poskytovat zboží a služby, které uspokojují lidské potřeby, ať už přímo, či nepřímo. Na základě této definice chápe ekologické funkce jako podmnožinu ekologických procesů a ekosystémových struktur. Každá funkce je výsledkem přírodních procesů celého ekologického subsystému, kterého je součástí. Jak vidíme na schématu (viz Obrázek 1), ekologická hodnota se může vztahovat jak k produktům a službám plynoucím z těchto funkcí, tak přímo k přírodním strukturám a procesům samotným.

10

Městská příroda ve všech svých formách (městské lesy, parky, zelené pásy) poskytuje společnosti mnoho přínosů a služeb, většina z nich ovšem není obchodovatelná. Ekonomové mohou vypočítat „užitnou hodnotu“ přírody a ekosystémů pokud produkuje hmatatelné zboží obchodovatelné za tržní cenu, jako například řezivo či rybářské produkty. Mimoprodukční hodnota je složitější ekonomickou hádankou. Jak můžeme stanovit hodnoty mnohých nepřímých, nehmatatelných služeb a funkcí, které nám poskytuje příroda ve městech, jako je krása, ekosystémové služby a užitek pro naše duševní zdraví (EFTEC, 2005)? Otázka oceňování se stala v naší společnosti rozhodující. Co není spočteno, s tím se v dnešní době nepočítá. Pokud trh s prostředky, jejichž cena nás zajímá, neexistuje, pak je vynakládáno úsilí k získání metod pro odvození peněžní hodnoty. Přírodní prostředí v celém svém rozsahu, od divočiny po města, poskytuje mnoho funkcí prospěšných životu. Netržní metody hodnocení vyrůstají z přání zahrnovat přírodní prostředí do rozhodovacího procesu v rámci komunit (Wolf, 2007) a učinit tak rozhodování udržitelnější (EFTEC, 2005), což je důležité zejména v dnešní době všeobecného rozvoje, aby bylo možno vymezit mantinely a např. určit, kde a za jakých podmínek je možno stavět a kde je třeba zachovat prostředí ve stavu co nejbližším přírodnímu. Metod pro finanční vyjádření různých hodnot stromů existuje relativně velké množství, základní otázkou ovšem stále zůstává, co a za jakým účelem na stromech hodnotíme. Podobně uvažuje i Cullen (2007), když říká: „Vtip nespočívá v tom, které jednotlivé přínosy či funkce stromů jsou zahrnuty v konkrétní analýze, ani jakými jmény je nazýváme. Vtip je v tom, že stromy rostoucí mimo les mohou poskytovat širokou škálu výhod a užitků a ty z nich, které chceme hodnotit, musejí být specifikovány a také musí být zvolena metoda citlivá k těmto vybraným hodnotám.“ Rozdělení hodnot stromů v prostředí České republiky přináší dikce zákona č. 114/1992 Sb., která definuje účel oceňování dřevin v §8 a 9 způsobem, který v praxi vyústil v chápání dvojí stránky hodnoty: 

Hodnota společenských funkcí, zahrnující veškeré parametry, kterými mimolesní vegetace pozitivně zasahuje do života lidí (obyvatel prostoru)



Hodnota biologických funkcí, zahrnující oblasti formování životního prostředí, tedy definující hodnotu biologicky atraktivních prvků 11

Určitý rozpor pojetí těchto dvou hodnot vyvstává především u soliterních stromů. Zatímco u porostu stromů a porostu keřů (vč. popínavých dřevin) lze jejich prostorové rozložení chápat současně jako faktor, který pozitivně ovlivňuje jak jejich vnímání ze strany člověka, tak i jejich hodnotu ve vztahu k životnímu prostředí, u soliterních stromů se tyto dvě hodnoty mohou podstatným způsobem míjet. Parametry, které na jednu stranu společenskou hodnotu snižují (poškození nosných prvků kmene, přítomnost dutin, infekce dřevními houbami) mohou podstatným

způsobem

zhodnocovat strom ve vztahu k hodnotě biologické (Kolařík, 2010). Podobné rozdělení uvádí i Howard (2011), když říká, že v mnoha směrech jsou ekologické i environmentální hodnoty stromu považovány za shodné, což nemusí být vždy vhodné pro zjednodušení hodnocení. Dále uvádí, že ekologická hodnota stromu je primárně přiřazována přínosům plynoucím pro okolní floru a faunu a environmentální hodnota vyvstává z vlastností stromů, které zmírňují dopady lidské činnosti. Takto popsané rozdělení hodnoty stromu na část společenských funkcí a ekologických/biologických funkcí bude preferováno i v následujícím textu.

3.3.

Typy metodik pro určování hodnoty

Cullen (2007) vysvětluje, že hodnota není hmotná, ani daná vnitřní vlastnost. A protože hodnotu nemůžeme přímo změřit, musíme hledat jiné skutečnosti, které nám poskytnou vodítka pro odvození hodnoty v konkrétním případě. Jinými slovy, musíme se přiblížit k hodnotě skrze další skutečnosti. Odborníci na přírodní zdroje a ekologičtí ekonomové představili více či méně komplikovaná schémata, která jsou nazývána přístupy či metodami, a bývají uspořádána podle zdroje dat a jejich vlastností. Odborní hodnotitelé majetku naopak spoléhají na jednodušší rozdělení do tří skupin podle typu dat (spíše než jejich původu) nebo podle druhu jejich analýzy: 

Přístup porovnávání cen neboli tržní přístup zvažuje a porovnává prodejní ceny podobného zboží či služeb na obdobných trzích.



Příjmový přístup, jinak také metoda budoucích přínosů zvažuje data o tržbách (nebo prospěších či příjmech) a výdajích.



Nákladový přístup, či nákladově odpisový přístup bere v potaz současnou cenu výměny (pořízení) mínus odpisy či znehodnocení.

Takové rozdělení je v profesionální praxi oceňování všeobecně a celosvětově přijímáno (Cullen, 2007). 12

3.4.

Metody oceňování stromů v České republice

3.4.1. Historie oceňování dřevin v České republice Podrobnější rozbor tématu poskytuje text Reše (2009), ze kterého uvádím pouze stručný výtah: 1961 - oceňování vzrostlých stromů podle ceníku okrasného školkařského zboží (Velkoobchodní a maloobchodní ceny 1961, ceník č. 6 MZLVH) 1965 - zmíněný ceník byl doplněn Výměrem A2/1965 MZLVH, kterým byla rozšířena cenová křivka u listnatých stromů až do obvodu 80 cm (oproti původním 16 cm), u jehličnanů až na výšku 900 cm (oproti původním 200 cm). 1967 - stanovil tehdejší pražský podnik Sady, lesy a zahradnictví, p. hl. m. Prahy (SLZ), v rámci volné tvorby cen (obdoba dnešních smluvních cen), maloobchodní ceny okrasného školkařského zboží OŠZ 1/1967, kterým byly stanoveny maloobchodní ceny výpěstků pro přesazování. Na tento ceník navázaly další: 1967 - Podnikový ceník vzrostlých okrasných stromů a keřů, který navazoval na výměr A2/1965 MZLVH a stanovil ceny parkové zeleně i ceny stromů a porostů v účelových rekreačních lesích a byl, v rámci volné tvorby cen, schválen plánovacím odborem NVP. 1973 - Podnikový ceník SLZ, s podstatně vyšší cenovou hladinou a stanovením způsobu výpočtu cen u stromů s obvodem kmene větším než 130 cm, dodatečně až do 700 cm obvodu kmene. Okresních a městské vyhlášky o zeleni, které obsahovaly i ceník vzrostlých stromů (např. v Ostravě, Chebu, Karviné, Hradci Králové - ceníky byly totožné a vznikly zjednodušením a úpravou ceníku A2/1965, respektive ceníku SLZ. K ceníkům byly připojeny soubory kriterií, respektive normativů pro jejich použití – systém přirážek a srážek ze základní ceny. Přirážkami se zohledňovala kvalita biologická, historická a podle zastoupení zeleně v dané oblasti. Srážkami bylo možno zohlednit zdravotní stav, umístění v ucelených výsadbách apod.

13

1993 - vznikla metodika ČÚOP (později AOPK ČR) z několika důvodů: - potřeba

vyčíslit

společenskou

hodnotu

v poměrně velkém počtu

případů

neoprávněného kácení dřevin rostoucích mimo les. - ceníky jako součásti okresních nebo městských vyhlášek nebyly z hlediska legislativně právního uznány za právoplatné, protože neměly oporu ve vyšším obecně platném právním předpisu. - v roce 1992 byl přijat zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, který formuloval v § 10 právní pojem ekologické újmy (jako „ztrátu nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti“), kterou bylo potřeba kvantifikovat. V témž roce byl přijat zákon č. 114/1992 Sb., který specifikoval ochranu dřevin rostoucích mimo les a v § 9 – náhradní výsadba a odvody, odst. (3) potvrzuje zmocnění k vydání zvláštního zákona, který stanoví „výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí„. Ke stanovení výše odvodů byla vypracována J. Grulichem metodika jako součást návrhu zákona o odvodech, který nebyl dodnes schválen. Metodika ohodnocování byla poskytnuta samostatně všem referátům životního prostředí okresních úřadů a magistrátům statutárních měst k použití „ve správním a trestně správním řízení“. 2001 - 2003 - proběhla v rámci SZKT aktualizace metodiky oceňování dřevin. 2004 - M. Pejchalem a P. Šimkem vypracován algoritmus pro zpracování metodiky oceňování dřevin, který byl prezentován na seminářích v Plzni a následně v Liberci. 2006 - J. Kolařík zpracoval pro město Brno upravenou metodiku oceňování stromů vycházející z metodiky ČÚOP a doplněnou o další kriteria, na jejím základě vznikl návrh upravené metodiky AOPK ČR (verze 2006), včetně počítačového programu. 2007 - zpracovali J. Machovec s J. Grulichem metodiku oceňování trvalé zeleně (vegetačních prvků), kterou předali AOPK ČR.

14

K posledně zmíněným metodikám se následně uskutečnila diskuse v AOPK ČR. K metodice AOPK ČR prezentoval písemně připomínky P. Bulíř z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., který se zabývá problematikou oceňování dřevin na principu Kochovy metody z Německa. 3.4.2. Současný stav hodnocení stromů v ČR Od různého právního statusu dřevin v ČR se odvíjí dva základní přístupy k hodnocení stromů (Kolařík, 2005): a) Strom jako majetková hodnota - uplatňuje se především v případech prodeje a koupě věcí (stromy jako součást pozemku, či samostatné věci - sazenice), dále pro stanovení základu daní, stanovování výše náhrady při vyvlastnění, určování výše hmotné škody jako měřítka společenské nebezpečnosti u trestných činů a často také při vyčíslení majetkové újmy při poškození či zničení dřeviny jako předmětu vlastnického práva. Základní metodou vyčíslování majetkových hodnot je v liberálním hospodářském systému metoda směnná, neboli shoda prodávajícího a kupujícího na ceně obchodovaného statku. Tato metoda se využívá především při prodeji a koupi. Vedle smluvní metody je v některých případech nutno cenu stanovit autoritativně. Jde jednak o případy, kde shoda stran není možná (např. vyvlastnění), anebo tam, kde je dán veřejný zájem na „objektivizaci“ výsledné ceny. Institut úředně stanovených cen je zakotven v zákoně o oceňování majetku (zák. č. 151/1997 Sb.) a konkretizován v jeho prováděcí vyhlášce (č. 387/2011 Sb.). Pro okrasné dřeviny stanoví zákon o oceňování použití nákladové metody, přičemž však prováděcí vyhláška stanoví ceny okrasných dřevin ve své příloze (ta obsahuje tabulku základních cen a pravidla pro jejich modifikace na základě zdravotního stavu dřeviny a polohového koeficientu). b) Strom jako prvek životního prostředí Kromě toho, že jsou stromy předmětem soukromoprávních vztahů, jsou rovněž významným prvkem životního prostředí, konkrétně přírody a krajiny. Jako takové plní celou řadu nezastupitelných funkcí, ať již ekologických, tak i hygienických, estetických a dalších. Jestliže není jednotná právní praxe ani při stanovování majetkové hodnoty dřevin, je určování environmentálních hodnot stromu teprve problematické (Kolařík, 2005). 15

3.4.3. Konkrétní metody oceňování stromů v ČR Následuje výčet se stručnou charakteristikou. Podrobněji se budu věnovat metodám, které umožňují i zjišťování ekologických hodnot stromů. Všechny metody jsou využitelné také pro zjišťování ceny ostatních dřevin (keře, liány) a většina také pro oceňování porostů. A) Stanovení ceny podle vyhlášky č. 387/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. (zákon o oceňování majetku) Jak bylo uvedeno výše, jde o metodu používanou pro zjištění majetkové hodnoty. - hlavní parametry výpočtu: taxon a věk (základní hodnota z tabulky), srážky za stav stromu a úprava polohovým koeficientem B) Kochova metoda (Bulíř, 2009) Principem metody je zjištění nákladů investovaných do konkrétního jedince na jeho dopěstování do dospělosti mínus srážka za věk, defekty a poškození vzniklá před okamžikem, ke kterému hodnotu stanovujeme. Jde o metodu nákladovou, běžně používanou v Německu a testovanou v ČR. - hlavní parametry výpočtu: cena výsadby (sazenice, doprava, vlastní výsadba, další materiál) a cena veškeré péče (obě ceny jsou průměrovány a podrobeny úpravě pomocí úrokové míry) dávají základní hodnotu, která je snížena o srážky (za věk, defekty a poškození), které se určují tabulkově či výpočtem C) Metodika oceňování trvalé zeleně (vegetačních prvků) Jako základní bodová (cenová) jednotka byl zvolen jeden m3 objemu hodnoceného vegetačního prvku, jeho biologicko-funkční kvalita a trvanlivost (Pittnerová 2008). - hlavní parametry výpočtu: průměr kmene, tvar koruny, věková kategorie, vegetační stupeň, sadovnická hodnota, perspektiva, poloha (Pittnerová, 2008). D) Metodika AOPK ČR Vychází z předešlých verzí metodiky ČÚOP (verze z roku 1993 a novelizace z roku 2005), a jelikož je hlavním tématem této práce, bude detailně představena v následující kapitole 4. Materiál a metodika 16

E) Upravená Hesenská metodika (hodnocení biotopů) Tato metoda se věnuje určení ekologické hodnoty území a je použitelná i pro jednotlivý strom, pokud ho uvažujeme za součást biotopu, proto se jí budu zabývat trochu podrobněji. V přístupu podle hesenské metody se problém hodnocení a oceňování dělí na složku objektivizovatelnou – stanovení vnitřní hodnoty biotopů na základě jejich vzájemného porovnání souborem kriterií – a proměnnou složku společenského ocenění hodnotového bodu biotopu (Seják et. al., 2003). Metoda vychází z vytvoření seznamu biotopů, které se vyskytují na určitém území. V ČR byl využit katalog přírodních a přírodě blízkých biotopů NATURA 2000 a k němu byly doplněny biotopy přírodě vzdálené, antropogenní. Bodová hodnota pro každý z biotopů je získána na základě interdisciplinární spolupráce ekologů různých specializací a ekonomů. Expertní bodování vychází z hodnocení osmi následujících ekologických charakteristik pro každý z biotopů. Každá charakteristika může získat bodové hodnocení od jednoho do šesti bodů (vyloučeno bylo použití nuly). 1. zralost biotopu 2. přirozenost biotopu 3. diverzita struktur biotopu 4. diverzita druhů biotopu 5. vzácnost biotopu 6. vzácnost druhů biotopu 7. citlivost (zranitelnost) biotopu 8. ohrožení množství a kvality biotopu Pro získání bodové hodnoty biotopu je součet bodů za prvé čtyři charakteristiky násoben součtem bodů za druhé čtyři charakteristiky a výsledný počet vztažen k maximálně možnému počtu bodů (576). Bodová hodnota pro každý biotop (nejnižší hodnotu 3 body/m2 mají zcela odpřírodněné, antropogenní biotopy např. betony, asfalty, zastavěné plochy, zatímco nejvyšší bodovou hodnotu nad 70 bodů/m2 mají nejkvalitnější přírodní biotopy) je převedena na peníze násobením bodu průměrnými společenskými náklady na obnovení přírodních struktur (v Hesensku to bylo v 90. letech 0,62 DM/hodnotový bod) (Seják, 2003). Konkrétní příklady použití metody pro výpočet ekologické újmy vzniklé dočasným či trvalým odstraněním stromů uvádí Kolařík (2005). 17

3.5.

Metody oceňování stromů ve světě

Na začátek je třeba zdůraznit, že se nejedná o konečný výčet všech metod. Zaměřila jsem se spíše na příklady nejčastějších a nejdostupnějších metod, které jsem se pokusila rozdělit do dvou skupin podle hodnot stromů, které vyčíslují. 3.5.1. Metody oceňování společenské hodnoty stromů V metodách se většinou neuvádí, které konkrétní hodnoty oceňují. Jde tedy nejspíše o hodnotu celkovou, ale po bližším prozkoumání parametrů analýzy nám vyjde zaměření převážně na hodnoty společenské, i když použití parametrů určujících velikost stromu okrajově hodnotí i jisté součásti ekologické či přesněji environmentální hodnoty (zjednodušeně lze říct, že větší strom má většinou výraznější ekologické působení). Základem pro ostatní metody mohla být nejjednodušší rovnice výpočtu: Hodnota =

základní hodnota nebo cena náhradní výsadby × taxon × stav × umístění (Kielbaso, 1979).

Běžně používané metody a jejich parametry výpočtu podle Hegedüse (2011): 

USA: CTLA (Council of Tree and Landscape Appraisers) - Guide for Plant Appraisal (Rada pro hodnocení stromů a krajiny - Průvodce oceňováním rostlin)



plocha kmene ve výšce 1,4 m × základní cena × taxon × stav × umístění



Austrálie: Revidovaná Burnleyova Metoda



objem stromu × základní hodnota × očekávaná délka života × forma a vitalita × umístění



Velká Británie: Helliwellova metoda Amenity Valuation of Trees and Woodlands (Oceňování okrasných stromů a lesů)



velikost stromu (plocha průřezu korunou) × očekávaná délka života × důležitost v krajině × přítomnost dalších stromů × vztah k osídlení × forma × speciální faktory × převedení na peněžní hodnotu

18



Velká Británie: CAVAT – Capital Asset Value for Amenity Trees (Hodnota investic do okrasných stromů)



základní hodnota podle plochy kmene × faktor umístění a přístupnosti × faktor

funkčnosti

×

faktor

vhodnosti

a

vybavenosti

×

faktor

předpokládaného bezpečného života stromu 

Nový Zéland - STEM - Standard Tree Evaluation Metod (Standardní metoda ohodnocování stromů)



[součet bodů za 20 atributů (540 možných) × velkoobchodní cena × cena výsadby + cena péče] × faktor pro převod na maloobchod (navrženy dva)



Španělsko - Norma Granada (Granadská norma)



(faktor hodnoty podle velikosti a druhu × velkoobchodní cena × stav) × [1 + předpokládaná délka života + (estetická hodnota + vzácnost druhu + vhodnost umístění + zvláštnost)]



Německo: Kochova metoda



cena výsadby + cena následné péče (první 3 roky) + cena ošetřování po zbytek života

Podrobnější popis jednotlivých metod hlavně z hlediska použitých parametrů lze nalézt ve stejném článku Hegedüse (2011), kde dále srovnává dvě metody používané v Maďarsku (Radó metoda, Párkányi metoda) Srovnání metod mezi sebou prováděli Watson (2002) (CTLA, STEM, Helliwellova metoda, Norma Granada a Burnleyova metoda) a Sarajevs (Sarajevs 2011) (CAVAT, Helliwellova metoda a i-Tree metoda). Sarajevs (2011) upozorňuje, že žádná z metod není schopna zevrubně kvantifikovat biodiverzitu nebo socio-kulturní výhody stromů, přestože tyto součásti hodnoty jsou často považovány za nejdůležitější pro společnost. 3.5.2. Metody oceňování ekologické hodnoty stromů Pokud jsou si metody určování společenské hodnoty v základních rysech podobné, u metod určování ekologické hodnoty stromů naopak můžeme mluvit o

19

zásadní odlišnosti, která se hlavně projevuje v objektu hodnocení - tedy ve specifikaci ekologické hodnoty stromů. Na tu se totiž můžeme dívat z více hledisek: 

ekologická hodnota stromu jako mikrohabitatu (biotopu) - tedy prostředí pro život dalších organismů



(jiné) ekologické vazby stromu na okolí - ovlivňování půdy, cyklů živin, vodní bilance, okolních stromů...

V obcích i v krajině může být ocenění ekologické hodnoty stromu z pohledu mikrohabitatů (nebo také biologicky atraktivních prvků) velmi důležitým doplňkem určení společenské hodnoty stromů, protože takový aspekt není běžně v metodách hodnocení uvažován. Konkrétních metod pro oceňování jen nebo hlavně ekologické hodnoty stromů existuje pouze malý počet, podle mého průzkumu to jsou: 

Hesenská metoda z Německa- oceňování z pohledu biotopů, princip byl vysvětlen výše na upravené české verzi v kapitole 3.4.2 Současný stav hodnocení stromů v ČR



Franks a Reevesova metoda: A Formula for Assessing Ecological Value of Trees (Vzorec pro stanovování ekologické hodnoty stromů) z USA



Specialist Survey Method - SSM (Metoda odborného posouzení) autorů Faye a De Berkera z Velké Británie (1997) - tato metoda slouží pouze ke zhodnocení biologické hodnoty stromu, ale ne už k jejímu ocenění

První metodou se již netřeba více zabývat, druhá metoda, nejspíše nejstarší návrh pro určení ekologické hodnoty, přestože nedopracovaná do detailů je i dnes inspirací pro další hodnotitele (doplněná o jeden parametr použita Howardem (2011)) a třetí zmíněná byla zase inspirací pro novou verzi metodiky posuzované v následující kapitole této práce. Proto následuje stručný popis dvou metodik. A Formula for Assessing Ecological Value of Trees (Vzorec pro stanovování ekologické hodnoty stromů) (Franks and Reeves 1988) Tato metoda navrhuje způsob určení dolarové (peněžní) hodnoty pro jakýkoliv zvolený strom na základě významu jeho vlivu na půdu, živiny, ochranu vod, užití zvířaty a vlastností lokality. Posouzení ekologických efektů je převedeno na jednoduché 20

aritmetické kroky, jejichž výsledkem je vyčíslení dolarové hodnoty ekologických přínosů stromu. Výpočet začíná určením počáteční hodnoty stromu, která vyjadřuje hodnotu stromu s maximálním ekologickým významem. Jako způsob určení navrhují autoři konsensus ekologicky uvědomělých osob na ceně, kterou by byly tyto osoby nebo ekologicky orientované organizace ochotny zaplatit za zachování stromu. V další části práce ovšem autoři určují počáteční hodnotu stromu pomocí plochy průřezu kmene v prsní výšce, což zdůvodňují tím, že počáteční hodnota je v zásadě proporcionální k velikosti, protože velké stromy mají větší vliv na ekosystém, než stromy malé. Počáteční cena je poté redukována podle významu stromu na ovlivňování lokálních a vzdálených skutečností a také podle očekávané doby, po kterou bude strom stát. Mezi lokální efekty stromu autoři zahrnují: 

Vliv na erozi půdy



Recyklace živin (podle vlastností půdy)



Perkolace vody (strmé svahy, roviny, bažiny)



Využití zvířaty (potrava, odpočinek, hnízdění)



Vzácnost a původnost druhu stromu



Umístění v porostu (uzavřený porost, solitera, jiný)

Mezi vzdálené efekty stromu řadí: 

Prevence povodní



Zanášení nádrží



Využití migrujícími ptáky

Jednotlivé efekty se bodují (1 - 5 bodů) a podle zjištěného počtu bodů se přiřadí redukční koeficient (0,1 - 1), který má stejný rozsah i pro očekávanou dobu, po kterou bude strom stát (do 5 let, 5 - 9 let, 10 - 19 let, 20 - 29 let, více než 30 let). Autoři upozorňují, že takový systém hodnocení má být používán kvalifikovaným ekologem, který má zkušenosti s posuzováním efektů stromů na edafické a hydrologické vlastnosti prostředí a na biologická společenstva. Většina bodování je

21

velmi závislá na úsudku, proto musí být hodnotitel zkušený. V mnoha případech bude zapotřebí konzultace více ekologů z jednotlivých specializaceí (Franks a Reeves, 1988). Metodu rozšířil Howard (2011) o další prvek hodnocení počtu druhů fauny a flory, které se nacházejí na konkrétním stromě. Jmenovitě se zajímal o lišejníky a bezobratlé a vytvořil koeficient s rozsahem 2 - 0,1; kdy 2 znamená nalezení více než 600 druhů, hodnota 1 např. náleží 200 nalezených druhů a stromy s 0 - 100 mají přiřazen koeficient 0,6. SSM - Specialist Survey Method (Metoda odborného posouzení) (Fay a de Barker, 1997) V posledních letech se pozornost při péči o stromy stále více upírá nejen na stromy samotné, ale i na další organizmy, které jsou na stromy ve svém životním cyklu bezprostředně vázány. Tento přístup ke stromům byl velkou měrou zpopularizován britskou organizací Ancient Tree Forum. Pro možnost akceptovat nejrůznější typy habitatů, které stromy v procesu svého stárnutí vytvářejí, byla pro English Nature vytvořena metodika nazývaná Specialist Survey Method (SSM). Tato metodika je využívána v několika stupních - jak pro sběr dat o zajímavých stromech zainteresovanou laickou veřejností, tak v plném rozsahu pro profesionální průzkumy populační dynamiky porostů starých stromů. Praktickým výstupem je sestavování individuálních plánů péče o staré stromy a jejich porosty. Plný text s popisem metody SSM lze získat na stránkách Natural England (Natural England, 2006). Účelem průzkumů tohoto typu je primárně získat přehled o potenciálních místech, kde lze očekávat výskyt určitých organizmů, které jsou svým životním cyklem či jeho částí spojeny s předmětnými stromy. Přímé prokázání existence určitých organizmů je většinou značně problematické a vyžaduje několikaleté sledování. Průzkumy tohoto typu umožňují tato náročná sledování lokalizovat na místa, kde byl určitý typ habitu zjištěn v reprezentativním rozsahu. Druhým, neméně podstatným účelem je získat podklad pro srovnání hodnoty jednotlivých stanovišť z ekologického hlediska. Tato srovnání probíhají nejen na úrovni národní, ale i mezinárodní (Kolařík et. al., 2008). Je třeba zdůraznit, že metoda neumožňuje vyčíslení hodnoty v penězích. Metodika má tři úrovně podrobnosti. Ve všech úrovních se data dělí do dvou skupin - informace o místě a informace o samotném stromu.

22

V úrovni tři jsou data o místě rozdělena do 14 vyplnitelných kolonek, které obsahují informace o názvu, lokaci, identifikaci typu a četnosti proběhnutých šetření a legální a biologický status dřeviny. Data o stromu obsahují pět hlavních kategorií s mnoha kolonkami: data (taxon, dendrometrie), forma růstu, habitaty stromu, asociace stromu a ošetřování stromu. V úrovni 2 se vyplňuje pouze 8 kolonek dat o místě a snížený počet kolonek ve všech pěti kategoriích dat o stromu. Úroveň 1 vyžaduje vyplnění jen jednoduchých informací zatržením kolonek. Obsahuje vysvětlující obrázky a je určena dobrovolníkům (Fay a de Barker, 2003). Jelikož části této metodiky postihující hodnocení habitatů se staly inspirací pro výpočet biologické hodnoty stromu metodikou AOPK ČR, budu se jimi zabývat podrobněji. Metoda u každého typu habitatu hodnotí jak jeho umístění na stromě, tak četnost výskytu. Hodnocené typy habitatů (Fay a de Barker, 1997): 

Stav borky - oblasti mrtvé, odchlíplé, uvolněné či úplně chybějící o velikosti alespoň 30 x 30 cm



Výtoky mízy - jako následek poranění a probíhající houbové aktivity v živých pletivech stromu. Může mít různé projevy - suché usazeniny, mokré, lepivé či bublající výtoky - typ výtoku se také eviduje.



Rozštěpené či nalomené větve (zůstávající v koruně, opřené o zem či jinou větev) - eviduje se počet takových větví s průměrem nad 15 cm



Poranění po odlomení větve - čerstvé zatržení či již částečně zavalené rány („jizvy“) a poranění v důsledku úderu blesku



Živé pahýly - započtou se pahýly s průměrem nad 15 cm v místě odlomení



Dutiny na kmeni a kosterních větvích - eviduje se rozsah



Otvory ve kmeni a kosterních větvích - do velikosti 15 cm



Vodní kapsy - zapíše se počet



Hniloba - eviduje se počet a typ rozkladu



Mrtvé dřevo spojené se stromem - evidují se jednotky (1m tloušťky 15 cm)



Mrtvé dřevo v okolí stromu - na zemi, také se zaznamenává v jednotkách

Dále se zaznamenává přítomnost plodnic hub, epifytů a poloparazitů a známek přítomnosti bezobratlých a obratlovců (Fay a de Barker, 1997). 23

4. Materiál a metodika Úkolem této části bakalářské práce je představit (a v dalších kapitolách analyzovat) dvě poslední verze metodiky AOPK ČR. Jde o aktuálně používanou verzi z roku 2009 a zatím pro praxi nepředstavený koncept z roku 2010. Základním principem výpočtu ceny dřeviny je nákladový způsob s úpravou hodnoty podle jejího aktuálního stavu a umístění.

4.1.

Historický vývoj metodiky AOPK ČR

I když historie vývoje oceňování dřevin v ČR byla probrána výše (viz kapitola 3.4.1. Historie oceňování dřevin v České republice), Kolařík (2009) uvádí následně pár hlavních bodů, týkajících se vývoje metodiky AOPK ČR v posledních 17 letech: „První konzistentní verze stávající metodiky byla rozšířena v roce 1993 pod hlavičkou tehdejšího Českého ústavu ochrany přírody (ČÚOP). Kolektiv autorů sestavil logickou konstrukci výpočtu hodnoty dřevin (keřů, popínavek, soliterních stromů a stromových porostů), jejíž intencí bylo vyplnit určitou legislativní mezeru, kterou představuje § 9 a 86 zákona č. 114/1992 Sb. Účelem metodického předpisu je vyčíslení společenské (ekologické) hodnoty dřevin rostoucích mimo les (viz § 3 odst. 1 h) včetně vyčíslení případně vzniklé újmy pro stanovení adekvátních kompenzačních opatření. Tato metodika se během následujících cca 15 let v oboru rozšířila a stala se v podstatě jediným – byť neoficiálním – metodickým předpisem, používaným orgány ochrany přírody a soudními znalci pro výpočet hodnoty dřevin v dané legislativní souvislosti. Verze 1993 ovšem vykazovala řadu nedokonalostí, které ztěžovaly její využívání (nebyla nikdy řádně opublikovaná a šířila se tak v různých opisech; neprošla odbornou oponenturou a nebyla nadále vyvíjena; postrádala kompletní technickou zprávu - odborná veřejnost nebyla informovaná o zdrojových datech; nebylo v ní řešeno odpovídajícím způsobem konstatování stavu hodnocené dřeviny; nebylo dostatečně řešené doporučení modifikace ceny dřeviny podle prostředí, ve kterém žije a zcela chyběla průběžná aktualizace hodnot dřevin vzhledem k inflaci měny). Jako reakce na potřeby oboru byla tato metodika poprvé novelizovaná v roce 2005 v rámci publikace „Péče o dřeviny rostoucí mimo les II“ (Kolařík et. al., 2005) vydané Českým svazem ochrany přírody (ČSOP) Vlašim ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Kolektiv autorů tehdy přistoupil k aktualizaci textu metodiky v několika oblastech (podrobný popis uživatelského rozhraní, tedy získávání nutných dendrometrických veličin a zaokrouhlování v jednotlivých výpočetních 24

krocích; zpřesnění a doplnění modelu výpočtu ideálních objemů korun stromů, ovšem stále s využitím tabulkových hodnot původní metodiky; zavedení popisu hlavních diagnostických charakteristik stromů vč. jejich vlivu na úpravu hodnoty; zavedení principu propočtu bodové hodnoty s finálním přepočtem bodů na jejich finanční vyjádření v závislosti na aktuální inflaci měny; vyjádření modifikace hodnoty dřeviny v závislosti na polohovém koeficientu). Součástí tohoto kroku novelizace bylo i vytvoření volně šiřitelného databázového programu, který umožňoval výpočet hodnoty stromů bez nutnosti ruční kalkulace. I po této novelizaci ovšem v metodice zůstávala řada problémů, které nebylo možné řešit bez systémového zásahu do vlastního principu metodiky výpočtu (především nejasnosti v systému kalkulace tabulkových hodnot – absence zdrojových dat; obtížná využitelnost metodiky pro výpočet hodnoty porostů z důvodu značného metodického zjednodušení) Z těchto důvodů byla v roce 2007 – 2008 AOPK ČR zadaná kompletní novelizace, jejímž řešitelem se stala společnost Safe Trees, s.r.o. Dosud poslední verze tohoto nejrozšířenějšího metodického postupu měla za úkol vyjasnit systém kalkulace bodové hodnoty dřevin a kalkulaci ideálních objemů korun stromů a také zpřesnit systém výpočtu hodnoty porostů stromů. Výsledek této novelizace byl odborné veřejnosti předložen po zapracování konstruktivních připomínek oponentů na odborném semináři v únoru 2009.“

4.2.

Princip výpočtu hodnoty dřevin

Vlastní přístup k výpočtu hodnoty dřevin a typ vegetace, který dle této metodiky je možné oceňovat, vychází z definice zákona č. 114/1992 Sb. Rozsah prvků, které je možné dle aktuální verze (2009) hodnotit vychází z §3 odst 1 h): dřevina rostoucí mimo les (dále jen „dřevina“) je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond. Z uvedené logiky je tedy možné oceňovat: 

soliterní stromy



porosty stromů



porosty keřů a popínavých dřevin

Vlastní princip výpočtu je definovaný § 8 odst. 1, kde je popisován postup orgánu ochrany přírody při povolování kácení dřevin, kdy má dojít k vyhodnocení „funkčního a estetického významu dřevin“ a § 9 odst. 1: „Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke 25

kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let.“ A dále pak v § 86, kde je v odstavci 1 a 2 v souvislosti s nedovolenými zásahy (poškozením) dřevin konstatováno: (1) Kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, je povinen navrátit ji do původního stavu, pokud je to možné a účelné. O možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu rozhoduje orgán ochrany přírody. (2) Jestliže uvedení do původního stavu není možné a účelné, může orgán ochrany přírody uložit povinnému, aby provedl přiměřená náhradní opatření k nápravě. Jejich účelem je kompenzovat, byť jen zčásti, následky nedovoleného jednání. V dané souvislosti se autorský kolektiv rozhodl pro výpočet hodnoty dřevin nákladovou metodou. V dané souvislosti ovšem prostý nákladový výpočet nepostačuje, protože je nutné vzít v úvahu parametr dlouhověkosti – především u stromů. Při vyjádření hodnoty např. káceného stromu pouhým nákladovým propočtem by logicky ke kompenzaci jeho funkčního a estetického významu došlo až po uplynutí časového období rovnajícího se jeho současnému věku. Výsledkem by bylo, že aplikací pouze nákladového kalkulačního vzorce by několik lidských generací prožívalo újmu na životním prostředí po dobu, než nově vysazený strom doroste velikosti stromu odstraněného. Logickým východiskem z této situace byla volba postupu kompenzace vznikající újmy v „akceptovatelném“ časovém úseku, který byl stanoven na 5 let. Zjednodušeně je tedy výše vznikající újmy počítaná systémem „nelze kompenzovat výsadbou jednoho stromu, je tedy třeba vysadit stromů více“. Vlastní kalkulace bodové hodnoty stromů, nutných pro kompenzaci funkčního a estetického významu odstraňovaného (či poškozeného) stromu vychází z modelové výsadby vzrostlých alejových stromů, jejichž plocha kmene (ve výšce 1,3 m) po uplynutí 5letého období plně vynahradí plochu kmene stromu odstraňovaného (Kolařík, 2009).

26

4.3.

Postup výpočtu hodnoty soliterního stromu verzí metodiky z roku 2009

Kapitola obsahuje stručný popis postupu výpočtu spolu s komentářem použitých vstupních parametrů. Konkrétní a názorný postup i s ukázkami hledání parametrů v jednotlivých tabulkách poskytuje metodika samotná (Kolařík et. al., 2009), která je ke stažení na stránkách AOPK ČR (AOPK, 2011). Vstupní parametry: 

Taxon stromu



Průměr (obvod) kmene ve výšce 1,3 m



Výška stromu



Výška nasazení koruny



Průměr koruny



Zdravotní stav



Fyziologická vitalita



Objem koruny odebrané nevhodným řezem (pokud je hodnocen)



Polohový koeficient (umístění stromu)

Podle taxonu zařazujeme strom do kategorie rychlosti růstu (rychlerostoucí a ostatní), určíme regenerovatelnost a jedince s jiným tvarem koruny. Jiným tvarem koruny se myslí takový, který je odlišný od běžných tvarů, které jsou v metodice definovány - kuželovitý, zaoblený, kulovitý a sloupovitý. Seznam taxonů je rozdělen pouze do dvou tříd z hlediska rychlosti růstu – na dřeviny rychle rostoucí a ostatní, což autoři zdůvodňují skutečností, že v případě střední třídy (dřeviny středně rychle rostoucí) byly zjištěny naprosto minimální rozdíly v bodové hodnotě na konci modelového výpočtu (Kolařík, 2009). Následují čtyři parametry velikosti stromu: 

průměr (může se určit pomocí obvodu) - v kombinaci s kategorií rychlosti růstu slouží k odečtení základní bodové hodnoty stromu a také určuje tabulkový objem koruny



výška stromu, výška nasazení koruny a průměr koruny - určují skutečný objem a tvar koruny (kromě kuželovitého - stanovuje se prostým odhadem) 27

Několik důvodů, proč byl podle autorů pro definici funkčního a estetického významu stromu využit právě průměr kmene (následně upravovaný objemem koruny a stavem stromu na základě diagnostických charakteristik) (Kolařík, 2009): 

Metodické hledisko. Jedním z hlavních účelů metodiky je požadavek, aby více hodnotitelů u jednoho stromu došlo ke srovnatelným výsledným hodnotám. Je proto nutné minimalizovat vliv parametrů, které lze jen velmi obtížně kvantifikovat. Proto byl odmítnut princip kalkulace hodnoty stromu výhradně na základě objemu jeho koruny, což je parametr, který je v konkrétním případě v důsledku asymetrie koruny, volných prostorů v koruně apod. v podstatě vyloučené stanovit s odpovídající přesností.



Praktické hledisko. Měření průměru (či obvodu) kmene ve výčetní výšce je především v oblasti lesnických průzkumů velmi přesně definovaným parametrem a je součástí všech běžných inventarizací. Tím se tento parametr liší od dalších hodnot, na nichž jsou založené alternativní oceňovací předpisy, jako je věk dřeviny či objem jejího asimilačního aparátu.

Poté co z tabulek odečteme skutečný a tabulkový objem koruny, porovnáme je, a pokud je skutečný objem nižší, upravíme proporcionálně základní bodovou hodnotu stromu. Pokud je např. skutečný objem koruny o 17 % menší než tabulkový objem, snížíme základní bodovou hodnotu také o 17 %. Parametry koruny se nezjišťují u mladých stromů s průměrem kmene do 9 cm, u stromů, u kterých je koruna v pravidelném intervalu a technologicky odpovídajícím způsobem tvarovaná a u taxonů, u nichž je v tabulce taxonů uvedeno jiný tvar koruny. V případě těchto stromů a v případech, kdy parametry koruny nejsou známé (např. v případě oceňování pokácených stromů), postupuje se při výpočtu tak, jako by objem koruny odpovídal tabulkové hodnotě (Romanský, 2009). Autoři k porovnávání velikosti korun vysvětlují, že tabulky objemů korun byly sestaveny po statistickém zpracování z databáze 19 738 ks stromů z reálných průzkumů realizovaných v prostředí měst i krajinných struktur, a že úprava bodové hodnoty stromů v tomto kroku také probíhá pouze směrem dolů – nejsou tedy bodově zvýhodňované stromy, jejichž objem koruny je větší, než objem tabulkový (Kolařík, 2009).

28

V souladu s osvědčeným postupem aplikovaným již ve verzi 2005 je stav stromů popisován dvěma hlavními diagnostickými charakteristikami (Kolařík, 2009): 

Fyziologická vitalita – hodnota charakterizující životaschopnost stromu, dynamiku průběhu jeho fyziologických procesů. Charakterizuje tedy strom z pohledu dynamiky jeho reakcí na změny životního prostředí, jeho schopnosti adaptovat se a bránit se stresovým faktorům.



Zdravotní stav – hodnocení mechanického stavu dřeviny, tedy stavu jeho nosných prvků a rozsahu jejich narušení či poškození. Strom je chápán jako statický prvek a tento parametr definuje rozsah jeho narušení ve vztahu k myšlenému ideálu.

Kombinace těchto dvou parametrů udává koeficient (rozsah 1 - 0,02) pro úpravu doposud získané bodové hodnoty. Rozsah hodnot stejně tak jako postup jejich stanovení je podrobně rozebrán v knize Péče o dřeviny rostoucí mimo les II (Kolařík et. al., 2005). V případě, že je stav stromu narušený nevhodným řezem, použijeme pro úpravu odhadnutý objem odebrané části koruny. V terénu je třeba odhadnout objem koruny, který byl nevhodným zásahem odebraný. Používá se metoda kvalifikovaného odhadu hodnotitelem, a to v celých desítkách procent. Procento odebrané části koruny upravíme koeficientem, zjištěným z tabulky podle stupně regenerovatelnosti hodnoceného taxonu a podle fyziologické vitality daného jedince. Výslednou procentuální hodnotou upravíme i bodovou hodnotu získanou dosavadním postupem (Kolařík et. al., 2009). Tento rozdíl nám také určuje cenu újmy vzniklé nevhodným řezem či obdobným poškozením koruny. Jedním z nejdiskutovanějších parametrů je využití tzv. polohového koeficientu, resp. typu zeleně z přílohy č. 37 k vyhlášce č. 3/2008 Sb. v aktuálním znění k charakterizování změny hodnoty dřeviny ve vztahu ke stanovišti, na kterém roste. Autorský kolektiv došel k přesvědčení, že s využitím čistě nákladového principu výpočtu hodnoty dřevin není možné definovat takový koeficient, který by byl: 

průkazný a odborně podložený



snadný pro zjištění



jednoznačný pro popis pro využívání širokou odbornou i laickou veřejností

29

Proto přistoupil ke kroku, kdy využil koeficient z obdobného oceňovacího předpisu (ovšem určeného pro jinou legislativní souvislost), který je stanovený v podstatě arbitrárním způsobem. A vyhnul se tak zavádění nové, velmi obtížně obhajitelné veličiny. Stávající postup považuje za optimální a jeho využívání v praxi se od roku 2005 nesetkalo s většími problémy (Kolařík, 2009). Pro přepočet bodové hodnoty na cenu v Kč se použije každoročně uváděná cena bodu. Ta je vypočtena počínaje rokem 2008 na základě indexu průměrné míry inflace, uváděného každoročně Českým statistickým úřadem. Výsledná cena v Kč se zaokrouhluje matematicky na celé koruny (Kolařík et. al., 2009). Součástí předaného řešení grantového úkolu byla kromě Technické zprávy a Uživatelské příručky i novelizovaná verze volně šiřitelného programu pro výpočet hodnoty dřevin (MyPrice v. 2.0) a internetová kalkulačka pro výpočet hodnoty soliterních stromů. Tyto programy vznikly na základě zadání Ministerstva životního prostředí ČR (Kolařík, et. al. 2009) a jsou dostupné na webových stránkách AOPK ČR (AOPK, 2011).

4.4.

Postup výpočtu hodnoty soliterního stromu verzí metodiky z roku 2010

Jak již bylo uvedeno v kapitole 3.2. Hodnota stromu, podle dikce zákona č. 114/1992 je hodnota stromu oceňovaná touto metodikou chápána ze dvou stránek: 

Hodnota společenských funkcí



Hodnota biologických funkcí (definovaná pro potřeby oceňování hodnotou biologicky atraktivních prvků)

Také bylo zmíněno, že rozpor při určování těchto dvou pojetí hodnoty je zásadní u soliterních stromů. Parametry, které na jednu stranu společenskou hodnotu snižují (poškození nosných prvků kmene, přítomnost dutin, infekce dřevními houbami) mohou podstatným způsobem zhodnocovat strom ve vztahu k hodnotě biologické. Stávající použitý model, definující základní bodovou hodnotu stromů, vycházel dosud čistě z popisu jejich rozměru a pěstebního stavu. Hodnota biologická tedy byla v podstatě zanedbána. Výsledkem tohoto stavu bylo, že především u senescentních stromů docházelo k významnému snižování jejich základní bodové hodnoty i v lokalitách, kde popisované poškození nemuselo mít negativní vliv na celkové funkční vyznění stromu. 30

Účelem aktuálního vývojového kroku metodiky je doplnit pohled hodnocení stromu jako biotopu a zahrnout do základní bodové hodnoty i tento parametr (Kolařík, 2010). 4.4.1. Biologicky atraktivní prvky Při definici hodnoty stromu jako souboru biologicky atraktivních prvků vycházeli autoři ze základní literatury v daném oboru (Read, 2000; Fay a de Barker, 1997; Míchal a Petříček, 1999). Definice parametrů biologicky atraktivních prvků soliterních stromů vychází z preferovaných charakteristik jednotlivých organismů s hlavní pozorností věnovanou organismům v ČR kriticky a silně ohroženým. Obsazování dřevin organismy probíhá s různou dynamikou definovanou následujícími parametry: 

v jednotlivých částech stromu, tj. jiné druhy obsazují kořeny, kmen, části větví podle různých průměrů



v různé časové fázi rozkladu (sukcese) - některé druhy jsou v živém stromě a jiné v trouchnivém pahýlu. Kromě toho záleží na expozici (tj. oslunění, zastínění) a v souvislosti s ní na změně vlhkosti a i na jiných podmínkách.

V následujícím textu byly pominuty takové typy biologických prvků, které odporují definici dřeviny dle zák. č. 114/1992 Sb. (§3 odst. 1 i). Pro definici hodnoty daného typu biologicky atraktivního prvku uvádějí autoři i zástupce organismů, které daný typ prvku v některé své vývojové fázi vyžadují (Kolařík et. al., 2010): 

Poškození krycích pletiv Evidované jsou pásy kůry/borky pouze částečně spojené s kmenem a mechanická

poškození s patrnými symptomy probíhající kolonizace dřevními houbami o velikosti více než 30x30 cm. Do tohoto parametru jsou zahrnovaná poškození vzniklá úderem blesku, antropogenními vlivy či odlomením nebo odumřením části kmene nebo kosterních větví. Výškově jsou evidovaná poškození od báze kmene po úroveň kosterních větví včetně. - Příklady organismů: Vespa carbo, Apis melifera, Anobiidae, Ptinidae, Cerambycidae, Cornumutila quadrivittata; Vývoj v kůře, lýku - Coraebus unidatus,Agrillus biguttatus, Arilus sucucollis,Agrillus angutulus; Kůra s houbovou infekcí - Pyrochroa 31

serraticornis, Xylophagiadeae, Endomychus coccineus; Podkorní humus - Pyrochroa coccinea, Schizotus pectinicornis; Vývoj v lýku - Cerambyx cedro, Phymatodes alni, Plaginotus arculatus, Plagionotus detritus – silné větve, Phymatodes alni – slabé větve; odumřelé kořeny - Scolytidae, Pseudoscorpionida, Bupteris octogottata 

Rozštípnuté dřevo Jedná se o rozštípnuté konce či středy silných větví. Obnažené dřevo může být

postupně překrývané kalusem (ránovým dřevem). Zlomené větve jsou započítávané jen v případě, že jsou dosud spojené s kmenem a visí v koruně (současně se musí jednat o případy, kdy tento stav není bezpodmínečně nutné řešit z důvodu zajištění provozní bezpečnosti stanoviště). - Příklady organismů: Pyrochroa serraticornis, Nitulidae 

Výtok/Míza Výtoky tekutiny z ran či dutin stékající po povrchu kmene či větví. Typově se

může tekutina projevovat jako suchá, vlhká, lepivá, či bublavá. Jedná se o symptom běžně spojovaný s ekvitou dřevních hub ve fyziologicky aktivních pletivech stromu. - Příklady organismů: Nutilidae, Syrphidae, Sciaridae 

Zlomené větve, pahýly Zlomené větve vylomené v určité vzdálenosti za větevním límečkem, pahýly větví

v koruně. Akceptují se zlomy s průměrem zlomené větve v místě odlomení nad 15 cm. - Příklady organismů: Pyrochroa serraticornis (kladení vajíček), Eurythyrea quercus 

Trhliny, rány nad 30 cm Trhlinami jsou míněna poškození vzniklá jako důsledek plastických změn

v materiálu dřeva při přetížení nebo v souvislosti s jinými defekty (dutiny, poškození sluneční spálou v mládí apod.). - Příklady organismů: Scolytinae, Pseudoscorpinia 

Dutiny Otevřené dutiny ve kmeni či v kosterních větvích (včetně výletových otvorů).

Nejvýznamnější jsou dutiny částečně otevřené přízemní. Biologická hodnota dutin se snižuje v důsledku antropogenního zásahu – konzervačního ošetření. - Příklady organismů: Tipulidae, Pyrochroa serraticornis, Dorcus parallelopipedus; Kosterní větve (velké, hnědá hniloba) - Thirevidae, Ampendus cardinalis, Tenebriodae, sova pálená; otevřené osluněné dutiny - Corymbia erythroptera, Necydalis ulmi, Cerambycidae, Netopýři - štěrbiny, ptactvo – důležitá doba hnízdění a většinou vazba na okolí (vodu) 32



Vodní kapsy Vodní kapsy vytváří buď dutiny nebo přirozené deprese s vhodnou orientací, která

umožňuje středně nebo dlouhodobou retenci vody v různých výškách na stromů. - Příklady organismů: Syriphidae, Hydraebidae 

Hniloba Přítomnost hniloby (rozloženého dřeva ve II. a III. fázi rozkladu) může být

evidovaná jak v dutinách, tak i ve větvení či v místech s odlouplou borkou. Může být součástí odlomených větví či jinak exponovaného jádrového či vyzrálého dřeva. - Příklady organismů: Měkká hniloba - Dorcus parallelopipedus, Oryctes boas; odumřelé kořeny - Oryctes nasicormis, Tipulidae; Hnědá hniloba - Gnorimus varilolus 

Suché větve Evidují se suché větve dosud spojené se stromem, s průměrem nad 15 cm v místě

větvení. Minimální délka braná v potaz při hodnocení je 1 m. Významnou hodnotu mají i suché větve naskládané v okolí stromu. Vzhledem ke skutečnosti, že nemají přímou spojitost s hodnoceným stromem, nejsou brány v potaz. 

Plodnice hub Víceleté plodnice i zbytky jednoletých plodnic dřevních hub vyrůstající na kmeni

či na kosterních větvích stromu. - Příklady organismů: Na větvích - Xylophagiadeae,Endomychus coccineus; Konzolovitá plodnice - Sciridae, Scaphidiidae 4.4.2. Postup výpočtu Již při průzkumu v terénu si musíme zaznamenat přítomnost biologicky atraktivních prvků (BAP), ideálně si pořídíme i fotodokumentaci. Pokud nalezneme alespoň tři biologicky atraktivní prvky, můžeme poté při výpočtu přistoupit také k ocenění biologické hodnoty stromu (popřípadě stačí nalézt dva BAP, z čehož jeden se vyskytuje velmi rozsáhle či má velký význam, viz poznámka u tabulky 2). Následující schéma na obrázku 2 názorně zachycuje postup výpočtu hodnoty biologických funkcí stromu. Nejprve vypočteme základní bodovou hodnotu a upravíme jí podle poměru reálného a tabulkového objemu koruny, tak jak je popsáno ve verzi metodiky z roku 2009 (viz kapitola 4.3). Tuto hodnotu si poznačíme stranou pro další výpočet a dále pokračujeme stejným postupem až k předposlednímu bodu, tedy dokud nebude zjištěna bodová hodnota společenských funkcí.

33

Podle původnosti taxonu (zatím možno zjistit např. z knihy Dřeviny ČR (Úradníček et. al., 2010), do budoucna bude pravděpodobně informace součástí tabulky taxonů) a počtu nalezených biologicky atraktivních prvků (popsány výše, souhrn viz tabulka 1) odečteme z tabulky 2 koeficient, kterým násobíme dříve zjištěnou základní bodovou hodnotu (upravenou objemem koruny). Výsledkem je bodová hodnota biologických funkcí stromu. Oba zjištěné počty bodů sečteme a vynásobíme aktuální cenou bodu.

Obrázek 2: Postup výpočtu hodnoty stromu včetně jeho hodnoty biologické (Kolařík, 2010)

34

Tabulka 1 Popis typů biologicky atraktivních prvků

Typ

biologicky Popis

atraktivního prvku Poškození borky

Pásy kůry/borky odchlíplé od kmene, ale držící na podkladu; odumřelé části kmene s pokryvem kůry/borky o velikosti alespoň 30x30 cm

Rozštípnuté dřevo

Rozštípnuté větve ve svém středu, které jsou stále spojené se kmenem. Vylomené větve dosud visící v koruně lze akceptovat pouze v případě, že není nutné je odstranit pro zajištění provozní bezpečnosti stanoviště.

Výtok/Míza

Místa s výtokem tekutiny z kmene indikující houbovou aktivitu ve vnitřních pletivech kmene či silných větví.

Zlomené větve

Pahýly po odlomených větvích s průměrem nad 15 cm odlomené za úrovní větevního límečku.

Trhliny

Pukliny ve kmeni a silných větvích s různou příčinou vzniku, rány nad 30 cm délky.

Dutiny

Otevřené dutiny ve kmeni či v kosterních větvích (včetně výletových otvorů).

Vodní kapsy

Dutiny nebo přirozené deprese s vhodnou orientací, která umožňuje středně- nebo dlouhodobou retenci vody v různých výškách na stromě.

Hniloba

Přítomnost hniloby (rozloženého dřeva ve II. a III. fázi rozkladu) může být evidovaná jak v dutinách, tak i ve větvení či v místech s odloupnutou borkou.

Suché větve

Větve dosud spojené se stromem, s průměrem nad 15 cm v místě větvení. Minimální délka braná v potaz při hodnocení je 1 m. Hodnotí se pouze větve, které není nutné odstranit za účelem zajištění provozní bezpečnosti stanoviště.

Plodnice hub

Přítomnost plodnic dřevních hub na kmeni a silných větvích (jednoletých i víceletých).

Tučným písmem jsou zvýrazněné obzvlášť hodnotné typy biotopů, u nichž může dojít při hodnocení ke zdvojnásobení jejich hodnoty v případech, kdy mají extenzivní charakter (viz poznámka *) u tabulky 2).

35

Tabulka 2 Koeficient biologické hodnoty

Počet typů zjištěných

Autochtonní dlouhověké

biologicky atraktivních prvků

stromy

Ostatní

Koeficient biologické hodnoty 3

0,1

0,05

4-6

0,15

0,07

7 a více

0,25

0,12

*) Běžně se udává čistý počet zjištěných typů biologicky atraktivních prvků. V případech, kdy má některý z hodnotných biologických prvků (Tabulka 1) extenzivní charakter – tedy vyskytuje-li se na daném stromě v obzvlášť velkém rozsahu či vykazuje vysokou biologickou hodnotu – hodnotí se jeho výskyt dvojnásobnou hodnotou.

4.5.

Sběr dat v terénu

Pro výpočet hodnoty společenských a biologických funkcí jsem vyhledala a prozkoumala 20 jedinců převážně senescentních stromů, kteří rostou v různém prostředí, od centra města až po volnou krajinu. Tyto lokality jsem nevybírala náhodně, ale podle polohového koeficientu z metodiky. Také jsem se snažila postihnout variabilitu (původnost stromu, počet a rozsah biologicky atraktivních prvků) se kterou je možno se setkat v praxi, ovšem k tomu by bylo třeba provést ještě mnohem více výpočtů. Stejně tak pro statistické hodnocení je zapotřebí větší objem dat. Následuje popis postupu získávání potřebných parametrů v terénu s případným komentářem: 

Taxon - druhy byly určeny na základě vlastních znalostí, nomenklatura je podle Kubáta (2002)



Průměr kmene (ve výčetní výšce) - byl měřen alternativně jako obvod (plátěným metrem) ve 130 cm nad zemí, kolmo na osu kmene a následně přepočítán na průměr (zaokrouhleno matematicky na celé cm); vzorec přepočtu D = O / π (D - průměr, O - obvod, π - Ludolfovo číslo) V jednom případě byl obvod měřen ve výšce 100 cm z důvodu vyboulenin na kmeni a začínajícího větvení koruny. Další speciální případy (vícekmeny, měření pokácených strom, ap.) popisuje Romanský (2009).



Průměr koruny - je definovaný jako průměr průmětu koruny na vodorovný povrch. Vzhledem k pravidelně asymetrickým korunám stromů se průměr 36

koruny stanovuje jako součet dvou na sebe kolmých poloměrů (měřeno od osy kmene), přičemž jeden z nich je umístěný v nejdelší ose koruny (Romanský, 2009). Vzdálenosti jsem měřila pásmem v celých metrech. 

Výška stromu - byla měřena výškoměrem jako vzdálenost vrcholu koruny od paty kmene a zaokrouhlena na celé metry.



Výška spodního okraje koruny - se určuje jako výška, kde začíná hlavní objem větví a asimilačních orgánů. Parametr se určuje s uvážením skutečnosti, že jeho účelem je následný reprezentativní výpočet objemu koruny. Měří se v celých metrech.



Počet biologicky atraktivních prvků - pro zjištění konečného počtu je třeba důkladné prozkoumání celého stromu ze země, včetně kořenových náběhů a případných odhalených kořenů. Pro lepší interpretaci a následné hodnocení tohoto parametru byla pořízena zevrubná fotodokumentace (viz Příloha).

37

5. Výsledky V kapitole jsou stručně předvedeny výsledky výpočtu hodnoty společenských a biologických funkcí 20 stromů. Všechny výsledky uvádím v bodech, bez přepočtu na Kč. Aktuální cena bodu pro rok 2012 je (podle míry inflace za rok 2011) 1,11 Kč. Pro počítačové zpracování byl použit program MS Office Excel. Soubor s daty z terénu a vypočtenými hodnotami je možno nalézt v příloze. Pro výpočet hodnoty společenských funkcí a částečně i hodnoty biologických funkcí byl využit program Oceňování dřevin 2. Jelikož tento program nabízí možnost prohlédnout si „detaily výpočtu“, byly z nich vyčteny bodové hodnoty v jednotlivých krocích výpočtu a bodová hodnota podle objemu koruny byla použita jako základ pro výpočet hodnoty biologických funkcí. Pro následný rozbor výsledků byl spočten podíl hodnoty biologických funkcí na celkové ceně stromu. Přehled zjištěných výsledků udává tabulka 3, veškeré hodnoty viz příloha. Tabulka 3: Souhrn základních výsledků výpočtů hodnot společenských a biologických funkcí stromu v bodech

Č. stromu

Taxon

Počet BAP

Hodnota biologických funkcí (HBF)

Hodnota společenských funkcí

Podíl HBF na celkové hodnotě (%)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Juglans regia L. Quercus robur L. Quercus robur L. Tilia x euchlora K.Koch. Tilia platyphyllos Scop. Salix x sepulcralis Simonk. Fraxinus excelsior L. Acer campestre L. Pinus sylvestris L. Acer negundo L. Carpinus betulus ´Fastigiata´ L. Acer pseudoplatanus L. Malus domestica Borkh. Juglans regia L. Robinia pseudoacacia L. Aesculus hippocastanum L. Betula pendula Roth Prunus serrulata ´Kanzan´ Lindl. Morus alba L. Populus nigra ´Italica´

4 5 5 3 5 7 7 3 3 7 5

15403 29618 63729 20437 63290 24472 105483 10965 23814 34546 23300

297066 83737 203932 388293 337544 176198 506318 16448 285764 259098 163097

5 26 24 5 16 12 17 40 8 12 12

6 7 8 4 3 4 8

14304 43465 8554 13704 3383 14719 29405

100127 13040 2673 264297 91335 41949 99243

12 77 76 5 4 26 23

9 4

69483 63290

156338 63290

31 50

12 13 14 15 16 17 18 19 20

38

6. Diskuse První otázka, která se nabízí: Jak moc se podílí biologická hodnota na celkové ceně stromu v různých situacích? Již předem je zjevné, že velkou roli zde bude hrát polohový koeficient, jelikož ten může výrazně snížit či zvýšit společenskou hodnotu stromu, ovšem neuplatňuje se v té biologické. Ze stejného důvodu mají podobný vliv i parametry zdravotního stavu a fyziologické vitality. Naopak původnost taxonu nemusí být vždy zásadní, i nepůvodní taxony mohou mít velkou biologickou hodnotu, záleží na počtu BAP a velikosti stromu. Další otázky směřují k samotnému postupu výpočtu a to konkrétně k možnostem jeho ovlivnění hodnotitelem, ať už je záměrné či nechtěné. Nejsnadnější cesta k ovlivnění výsledků opět spočívá ve využití polohového koeficientu, popřípadě ve zkreslení hodnocení parametrů stavu stromu (zdravotní stav a fyziologická vitalita). Možností ovlivnění výsledků je více, jak dokládají některé konkrétní příklady (viz dále komentář k jednotlivým stromům). Tyto možnosti ovlivnění, či přesněji nedokonalosti konceptu, budou popsány vždy z více hledisek. Jde zejména o připomínky k dopracování pokynů k použití metodiky, popřípadě o nedostatky obsahu tabulek. Následuje rozbor vlivu zmíněných parametrů na podíl biologické hodnoty na ceně konkrétních stromů v různých situacích a také případné další komentáře: 

Strom č. 1 - Juglans regia L.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,07 (nepůvodní taxon, počet BAP: 4) Body dle objemu koruny: 220 049 Body dle stavu:198 044 (koeficient stavu 0,9) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 279 066 (polohový koeficient 1,5) Hodnota ekologických funkcí: 15 403 bodů (5 % z celkové hodnoty) V tomto případě ovlivňuje výsledky částečně nepůvodnost taxonu a malý počet BAP, ale hlavně velký vliv polohového koeficientu, který zvedá hodnotu podle stanoviště a tím snižuje podíl ekologické hodnoty stromu.

39



Stromy č. 2 a 3 - Quercus robur L.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,15 pro oba (původní taxon, počet BAP: 5) Body dle objemu koruny: 197 454 a 424 857 Body dle stavu:139 562 a 339 886 (koeficient stavu 0,8) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 83 737 a 203 932 (polohový koeficient 0,6) Hodnota ekologických funkcí: 29 618 a 63 729 bodů (26 % a 24 % z celkové hodnoty) Tyto dva stromy mají shodné kvalitativní vstupní údaje (stav, lokalita, počet BAP), jen mají jiné rozměry. Z toho vyplývá, že jejich výsledná cena bude různá, ale podíl hodnoty biologických funkcí na celkové hodnotě by měl být stejný. Tento předpoklad dokládají zjištěné výsledky. 

Strom č. 4 - Tilia x euchlora K.Koch

Koeficient ekologické hodnoty: 0,05 (nepůvodní taxon, počet BAP: 3) Body dle objemu koruny: 408 729 Body dle stavu: 388 293 (koeficient stavu 0,95) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 388 293 (polohový koeficient 1) Hodnota ekologických funkcí: 20 436 bodů (5 % celkové hodnoty) Tento strom vykazuje pouze nepříliš rozsáhlé a důležité BAP, i přesto se může hodnotitel z nějakého důvodu rozhodnout provést výpočet jejich ceny. Jelikož se jedná o velký strom, výsledná cena BAP je relativně vysoká vzhledem k jejich reálné hodnotě, přestože tvoří jen malý podíl na ceně celkové. Pokud by se dokonce jednalo o domácí druh lípy, cena by ještě vzrostla na dvojnásobek.

40



Strom č. 5 - Tilia platyphyllos Scop.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,15 (původní taxon, počet BAP: 5) Body dle objemu koruny: 421 931 Body dle stavu: 168 772 (koeficient stavu 0,4) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 337 544 (polohový koeficient 2) Hodnota ekologických funkcí: 63 290 bodů (16 % celkové hodnoty) Přestože má tento strom druhý nejvyšší koeficient biologické hodnoty, její podíl na té celkové je pouze 15 %. Důvodem je velké navýšení společenské hodnoty polohovým koeficientem, i přes její počáteční snížení z důvodu zhoršeného stavu stromu. Pokud by se jednalo např. o jedince rostoucího ve volné krajině (polohový koeficient 0,15), stoupl by podíl biologické hodnoty na 71 %, ale samozřejmě by se snížila absolutní hodnota stromu (na 88 605 bodů). Pokud již byla zvolena takováto představa, je jistě zajímavé podotknout, že biologická hodnota takovýchto dvou myšlených stromů je vyhodnocena jako stejná, na což by mnozí odborníci mohli namítnout, že ve volné krajině bude strom pravděpodobněji osídlen více druhy organizmů, a tudíž hodnotnější. Opačný pohled na cenu těchto dvou biotopů přináší myšlenka jejich vzácnosti, či četnosti výskytů v krajině oproti městu. Na to je třeba odpovědět, že metoda hodnotí obecný potenciál biologicky atraktivních prvků, bez vazby na jejich skutečné osídlení organizmy. 

Strom č. 6 - Salix x sepulcralis Simonk.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,25 (původní taxon, počet BAP: 7) Body dle objemu koruny: 97 888 Body dle stavu: 88 099 (koeficient stavu 0,9) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 176 198 (polohový koeficient 2) Hodnota ekologických funkcí: 24 472 bodů (12% celkové hodnoty) Přestože tento strom má průměr kmene přes jeden metr, jeho počáteční bodová hodnota (421 931) velmi klesla z důvodu malé koruny (redukované odlomením větví z důvodu stáří stromu). Dále se projevuje velký vliv polohového koeficientu, který způsobuje, že podíl hodnoty biologických funkcí činí jen 12 % hodnoty celkové.

41



Strom č. 7 - Fraxinus excelsior L.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,25 (původní taxon, počet BAP: 7) Body dle objemu koruny: 421 931 Body dle stavu: 253 159 (koeficient stavu 0,6) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 506 318 (polohový koeficient 2) Hodnota ekologických funkcí: 105 483 bodů (17 % celkové hodnoty) V tomto případě je možno snadno ovlivnit výsledky zvolením polohového koeficientu. Strom se nachází v Lednicko-Valtickém areálu, konkrétně na rozhraní části zahrady samotné a komponované krajiny. Jelikož roste u cesty, jeho logičtější zařazení patří k polohovému koeficientu 2 (historicky významná zahrada), ale jistě by se našel zastánce polohového koeficientu 0,15 (solitera ve volné krajině). Ve druhém případě by společenská hodnota činila pouhých 37 974 bodů, ovšem biologická hodnota by byla nezměněna a činila by 74 % celkové. 

Strom č. 8 - Acer campestre L.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,10 (původní taxon, počet BAP: 3) Body dle objemu koruny: 109 645 Body dle stavu:10 965 (koeficient stavu 0,1) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 16 448 (polohový koeficient 1,5) Hodnota ekologických funkcí: 10 965 bodů (40 % celkové hodnoty) U tohoto stromu hraje významnou roli jeho stav, který velmi snižuje jeho společenskou hodnotu. U takto poškozených stromů by se dalo očekávat, že hodnota biologických funkcí převládne, nebo bude alespoň stejně významná jako hodnota funkcí společenských. Takového výsledku by bylo možno dosáhnout, pokud by byl některý z biologicky atraktivních prvků hodnocen jako extenzivní a tím by došlo ke zvýšení koeficientu biologické hodnoty na 0,15. Metodika totiž neupřesňuje ve vztahu k čemu je myšlen extenzivní výskyt. Konkrétně na tomto stromě je výskyt hniloby a dutin na převážné části kmene, ovšem pokud uvážíme jeho absolutní rozsah, ten není vzhledem k rozměrům stromu velký. Tento aspekt hodnocení by bylo vhodné doplnit a snížit tak nejednoznačnost v určování rozsahu výskytu BAP.

42



Strom č. 9 - Pinus sylvestris L.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,10 (původní taxon, počet BAP: 3) Body dle objemu koruny: 238 136 Body dle stavu: 190 509 (koeficient stavu 0,8) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 285 764 (polohový koeficient 1,5) Hodnota ekologických funkcí: 23 814 bodů (8 % celkové hodnoty) U tohoto stromu nastává zvláštní situace, kterou metodika zatím úplně neřeší. Na stromě se nacházejí pouze dva typy biologicky atraktivních prvků, z toho jeden je v extenzivním rozsahu (strom má opravdu mnoho suchých větví, které není třeba odstraňovat vzhledem k jeho lokalizaci na okraji parku), takže se počítá za 2. Je legitimní uvažovat o výpočtu biologické hodnoty stromu? Pokud opravdu má být k tomuto výpočtu přikročeno, je potřeba důsledně obhájit extenzivnost a velkou hodnotu BAP. Také je možné, že budoucí vývoj konceptu metodiky takovou možnost vyloučí a tím omezí možnost ovlivnění výsledku hodnotitelem, který chce na stromě za každou cenu najít BAP. 

Strom č. 10 - Acer negundo L.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,12 (nepůvodní taxon, počet BAP: 7) Body dle objemu koruny: 287 886 Body dle stavu: 172 732 (koeficient stavu 0,6) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 259 098 (polohový koeficient 1,5) Hodnota ekologických funkcí: 34 546 bodů (12 % celkové hodnoty) Přestože se jedná o taxon nepůvodní, často vnímaný negativně, jde o hodnotný strom, a to jak z pohledu společenského, tak biologického, což si zřejmě uvědomuje i správce zeleně, jelikož na stromě bylo nedávno provedeno přírodě blízké ošetření (korunkový řez).

43



Strom č. 11 - Carpinus betulus ´Fastigiata´ L.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,15 (původní taxon, počet BAP: 5) Body dle objemu koruny: 155 330 Body dle stavu:108 731 (koeficient stavu 0,7) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 163 097 (polohový koeficient 1,5) Hodnota ekologických funkcí: 23 300 bodů (12 % celkové hodnoty) Na tomto stromě se nachází relativně vzácný BAP - vodní kapsa. Jedná se o původní taxon se středním počtem BAP, proto je biologická hodnota vzhledem k velikosti stromu vysoká a podílí se na hodnotě celkové 12 %. 

Strom č. 12 - Acer pseudoplatanus L.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,15 (původní taxon, počet BAP: 6) Body dle objemu koruny: 95 358 Body dle stavu: 66 751 (koeficient stavu 0,7) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 100 127 (polohový koeficient 1,5) Hodnota ekologických funkcí: 14 304 bodů (12 % celkové hodnoty) Tento strom má podobné hodnocení jako předešlý, žádné komplikace při výpočtu se nevyskytly. 

Strom č. 13 - Malus domestica Borkh.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,25 (původní taxon, počet BAP: 7) Body dle objemu koruny: 173 858 Body dle stavu:17 386 (koeficient stavu 0,1) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 13 040 (polohový koeficient 0,75) Hodnota ekologických funkcí: 43 465 bodů (77 % celkové hodnoty) Vzhledem ke špatnému stavu a dalšímu snížení společenské hodnoty lokalizací stromu u něj naprosto převládá hodnota biologických funkcí. Takový výsledek je plně v souladu s očekáváním, které získáme při prvním pohledu na strom. Strom se nachází v zarostlé opuštěné zahradě. V dnešní době je velmi častá přeměna takovýchto areálů např. na komplexy pro bydlení. V takovýchto projektech je 44

třeba počítat s ekologickou újmou, která je způsobena odstraněním stromů a která může být vyčíslena tímto postupem. Je třeba si uvědomit, že pokud se investor rozhodne stromy zachovat (a dokonce se mu je podaří během stavby ochránit), posléze budou ošetřeny a tím může dojít k poklesu jejich biologické hodnoty. Pro tento scénář se ovšem lépe hodí ohodnocení vzniklé újmy hesenskou metodou (viz kapitola 3.4.3), protože zároveň dojde k přeměně celého okolí (zpevněné plochy, budovy...). Další zajímavý aspekt hodnocení tohoto stromu je určení původnosti taxonu. Tento druh je původu kulturního, podle současného poznání odvozený spíše od asijských druhů, i když existují i jiné teorie. V seznamu taxonů je ovšem uvedena jediná jabloň Malus sylvestris L., která je domácí. Nastávají dvě možnosti: uvést druh jako domácí, protože i ostatní parametry (rychlost růstu, tvar koruny) jsou odvozeny od M. sylvestris L. (použito ve výpočtu) a nebo zadat druh jako nepůvodní, což by snížilo cenu biologických funkcí o více než polovinu.Je třeba podotknout, že koncept do budoucna počítá s uvedením původnosti druhu přímo v seznamu taxonů, ale zatím jsem původnost určovala podle literatury (viz kapitola 4.4.2). 

Strom č. 14 - Juglans regia L.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,12 (nepůvodní taxon, počet BAP: 8) Body dle objemu koruny: 71 280 Body dle stavu:3564 (koeficient stavu 0,05) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 2673 (polohový koeficient 0,75) Hodnota ekologických funkcí: 8 554 bodů (76 % celkové hodnoty) Tento strom má podobné parametry jako ten předchozí, jen je celkově menší a ještě v horším stavu. Biologická funkce opět plně převládá nad společenskou. Je ovšem otázkou jeho zachování na stanovišti (vzhledem k havarijnímu stavu), což je ovšem nad rámec metodiky.

45



Strom č. 15 - Robinia pseudoacacia L.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,07 (nepůvodní taxon, počet BAP: 4) Body dle objemu koruny: 195 776 Body dle stavu: 176 198 (koeficient stavu 0,9) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 264 297 (polohový koeficient 1,5) Hodnota ekologických funkcí: 13 704 bodů (5 % celkové hodnoty) Díky velikosti stromu, i přes jeho nepůvodnost, je absolutní hodnota BAP celkem vysoká, i když tvoří jen malou součást hodnoty celkové. Na tomto stromě byly nalezeny stopy po činnosti hmyzu, které sice nejsou hodnoceným BAP, ale do budoucna by se jím mohly stát. Metodika Specialist Survey Method (Fay and de Barker 1997) se takovými prvky zabývá. Myslím si, že je to inspirace pro budoucí vývoj metodiky. 

Strom č. 16 - Aesculus hippocastanum L.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,05 (nepůvodní taxon, počet BAP: 3) Body dle objemu koruny: 67 656 Body dle stavu: 60 890 (koeficient stavu 0,9) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 91 335 (polohový koeficient 1,5) Hodnota ekologických funkcí: 3383 bodů (4 % celkové hodnoty) Vzhledem k nízké základní hodnotě stromu, nepůvodnosti taxonu i malému počtu BAP je výsledná hodnota ekologických funkcí stromu nízká a to jak v absolutní, tak relativní rovině. Jde dokonce o nejnižší zjištěnou hodnotu z celého souboru hodnocených stromů. Na tomto příkladu je vidět, že některé stromy prostě nejsou z hlediska biologických funkcí dostatečně důležité. Tento jedinec si bude muset na lepší hodnocení teprve počkat, až se u něj s vyšším věkem vyvine dostatek BAP. I tak bude jeho základní parametr - průměr kmene - vždy relativně nízký, protože se jedná o jedince rostoucího v uličním stromořadí, který má štíhlý kmen.

46



Strom č. 17 - Betula pendula Roth

Koeficient ekologické hodnoty: 0,15 (původní taxon, počet BAP: 6) Body dle objemu koruny: 98 125 Body dle stavu: 93 219 (koeficient stavu 0,95) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 41 949 (polohový koeficient 0,65) Hodnota ekologických funkcí: 14 719 bodů (26 % celkové hodnoty) Strom má středně vysokou hodnotu biologických funkcí, která se podílí celou čtvrtinou na ceně celkové. To je způsobeno snížením společenské hodnoty z důvodu umístění stromu ve výrobním areálu. 

Strom č. 18 - Prunus serrulata ´Kanzan´ Lindl.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,12 (nepůvodní taxon, počet BAP: 8) Body dle objemu koruny: 245 045 Body dle stavu: 220 541 (koeficient stavu 0,9) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 99 243 (polohový koeficient 0,65) Hodnota ekologických funkcí: 29 405 bodů (23 % celkové hodnoty) Tento strom má podobné původní parametry jako ten předchozí, s tím rozdílem, že jeho počáteční hodnota je více než dvojnásobná a také výsledné počty bodů pro biologické a společenské funkce vycházejí cca dvojnásobné. Zajímavé je, že tento strom dosáhl velmi vysokého počtu BAP, ale z důvodu nepůvodnosti druhu nedosahuje výjimečné hodnoty biologických funkcí (ta je ovšem i přesto vysoká díky rozměrům).

47



Strom č. 19 - Morus alba L.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,12 (nepůvodní taxon, počet BAP: 9) Body dle objemu koruny: 579 028 Body dle stavu: 347 417 (koeficient stavu 0,6) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 156 338 (polohový koeficient 0,45) Hodnota ekologických funkcí: 69 483 bodů (31 % celkové hodnoty) Tento strom dosáhl absolutně nejvyššího počtu BAP a také nejvyšší hodnoty biologických funkcí z nepůvodních stromů (a třetí nejvyšší celkově). Za touto skutečností jistě stojí také velké rozměry stromu. 

Strom č. 20 - Populus nigra ´Italica´ L.

Koeficient ekologické hodnoty: 0,15 (původní taxon, počet BAP: 4) Body dle objemu koruny: 421 931 Body dle stavu: 253 159 (koeficient stavu 0,6) Body dle stanoviště = hodnota společenských funkcí: 63 290 (polohový koeficient 0,25) Hodnota ekologických funkcí: 63 290 bodů (50 % celkové hodnoty) Shodou okolností vyšla společenská hodnota rovná té biologické. A je to velmi adekvátní hodnocení, jelikož strom se nachází na okraji rybníka v odlehlé části obce, která volně přechází do krajiny. Místo tak také díky stromu (spolu s dalšími jedinci ve větrolamu) opravdu slouží oběma funkcím - jak volné přírodě, tak člověku.

48

7. Závěr Z předchozí analýzy vyplývá, že v mnoha případech hodnocení biologických funkcí soliterních stromů konceptem metodiky AOPK ČR (2010) je dosaženo odpovídajících výsledků. Vyskytují se ovšem i komplikace, na které musí být reagováno dotažením postupu výpočtu, aby tento mohl být označen za věrohodný a jednoznačný. Následuje výčet důležitých aspektů postupu, které hodnotím pro uživatele jako nejpotřebnější: 

Důslednější definování extenzivnosti biologicky atraktivního prvku. Vztahuje se velký rozsah výskytu k velikosti stromu, nebo k absolutní velikosti prvku?



Povolit či zamítnout počítat jeden BAP + jeden extenzivní BAP jako 3 BAP.



Zapracování určení původnosti druhu do tabulky taxonů (tak jak je v konceptu naznačeno). Přesné určení postupu v případě, že se druh v tabulce nevyskytuje.

Dále se nabízejí možnosti zohlednit ve výpočtu další elementy, jako např. stopy výskytu organizmů, podobně jako to hodnotí Specialist Survey Method (Fay, 1997). Tento postup je samozřejmě možné realizovat v podobě následné aktualizace až po dopracování stávajícího rozsahu konceptu a po zavedení metodiky do praxe. Pro podrobnější hodnocení nové metodiky také navrhuji provést více výpočtů, aby mohly být zachyceny případné další neočekávané případy. Obecně hodnotím metodiku velmi pozitivně, kromě zmíněných menších nedostatků, které budou jistě odstraněny, je dobře rozpracovaná, její použití v terénu je snadné, dá se použít pro kterýkoliv soliterní strom a přináší důležité téma do veřejného prostoru. Může se stát dobrým nástrojem pro hodnocení ekologické újmy, která již vznikla (pokud je zaznamenaný předchozí stav poškozených stromů), nebo která hrozí.

49

8. Literatura AOPK, ČR. (2011). [online] www.nature.cz, datum přístupu 3.1.2012 Bulíř, P. (2009). "Testing of Koch method applied for evaluation of ornamental trees in the Czech Republic." Horticultural Science 36(4): 154 - 161. Cullen, S. (2007). "Putting a Value on Trees – CTLA guidance and methods." Arboricultural Journal 30: 21-43. de Groot, R. S., M. A. Wilson, et al. (2002). "A typology for the classification, description and valuation of ecosystem functions, goods and services." Ecological Economics 41(special issue: The Dynamics and Value of Ecosystem Services: Integrating Economic and Ecological Perspectives): 393 - 408. EFTEC (2005). The Economic, Social and Ecological Value of Ecosystem Services: A Literature Review. London, Economics for the Environment Consultancy: 6. Fay, N. a N. de Barker (1997). Specialist Survey Method. Bristol, Englisch Nature. Fay, N. a N. de Barker (2003). Evaluation of the Specialist Survey Method for Veteran Tree Recording. English Nature Research Reports. Bristol, Treework Environmental Practice: 11 - 12. Franks, E. C. a J. W. Reeves (1988). "a forumla for assessing the ecological value of trees." Journal of Arboriculture 14(10): 255 - 259. Hegedüs, A., M. Gaál, et al. (2011). "Tree Appraisal Methods and Their Application – First Results in One of Budapest’s Districts." Applied Ecology And Environmental Research 9(4): 411 - 423. Howard, P. (2011). The Ecological Value of the Two Limes, Stoke Gabriel.[online] http://europeantrees.wordpress.com/2011/01/30/the-ecological-value-of-thetwo-limes-stoke-gabriel/ datum přístupu: 3.1.2012 Kielbaso, J. (1979). "Evaluation of trees in urban areas." Journal of Arboriculture 5(3): 70 - 72. Kolařík, J. (2009). Novelizovaná metodika oceňování dřevin dle AOPK ČR. in: Sborník příspěvků ze semináře Oceňování dřevin rostoucích mimo les. P. Štěrba. Praha, AOPK ČR: 13 - 31. Kolařík, J., Beránek, J., Horáček, P., Jankovský, L. (2008). ARBORISTIKA V. Pro další vzdělávání v arboristice. Mělník, Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola v Mělníku.

50

Kolařík, J., M. Romanský, et. al. (2009). Metodika oceňování dřevin rostoucích mimo les. Praha, AOPK ČR: 90. Kolařík, J. et. al. (2005). Péče o dřeviny rostoucí mimo les, II.díl. Vlašim, ČSOP. Kolařík, J. et. al. (2010). Metodika oceňování dřevin dle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - technická zpráva. Rosice, Safe Trees, s.r.o.: 51. Kubát, K. (2002). Klíč ke květeně České republiky. Praha, Academia. Míchal, I. a Petříček V. (1999). Péče o chráněná území, díl II. – Lesní společenstva. Praha. Natural England. [online] http://publications.naturalengland.org.uk/publication/63022, datum přístupu: 3. 1. 2012 Pittnerová, A. (2008). Srovnání vybraných metod stanovení hodnoty stromu. Absolventská práce, Obor: Zahradní a krajinná tvorba. Mělník, Vyšší odborná škola zahradnická Mělník: 96. Read, H. (2000). Veteran trees: A guide to good management. Reš, B. (2009). Historie oceňování dřevin v ČR. in: Metodika oceňování dřevin rostoucích mimo les. Praha, AOPK ČR: 8 - 10. Romanský, M. (2009). Zjišťování dendrometrických charakteristik pro účel oceňování soliterních dřevin a porostů. in: Sborník příspěvků ze semináře Oceňování dřevin rostoucích mimo les. P. Štěrba. Praha, AOPK ČR: 13 - 31. Sarajevs, V. (2011). Street tree valuation systems. London, Forestry Commission: 1 - 6. Seják, J. (2003). "K ekologické újmě z podnikání." Environmentální ASPEKTY podnikání(2): 20 - 23. Seják, J., Dejmal, I., Petříček, V. (2003). Hodnocení a oceňování biotopů České Republiky. Praha, Český ekologický ústav. Úradníček, L., P. Maděra, et al. (2010). Dřeviny ČR, Lesnická práce. Watson, G. (2002). "Comparing Formula Methods Of Tree Appraisal." Journal of Arboriculture 28(1): 11 - 18. Wolf, K. L. (2007). "City Trees and Property Values." Arborist News 16(4): 30-31.

51

9. Přílohy 

Tabulky - data z terénu a z výpočtů



Obrázky - některé vybrané fotografie



CD - kompletní data ve formátu xslx a kompletní fotodokumentace

52