OCEŇOVÁNÍ POJIŠTĚNÉHO MAJETKU

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

OCEŇOVÁNÍ POJIŠTĚNÉHO MAJETKU Insured property valuation Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. František ŘEZÁČ, Ph.D.

Autor: Ing. Martin CUPAL

Brno, květen 2009

J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v di pl omové pr áce: Ná z e v pr ác e v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve douc í di pl omové pr áce: Rok obha j oby:

Ing. Martin Cupal Oceňování pojištěného majetku Insured property valuation financí Ing. František Řezáč, Ph.D. 2009

Anotace Cílem této diplomové práce je popsání a prozkoumání problematiky oceňování majetku pro pojistné účely. Hlavní zaměření a rozbor přitom bude orientován na nemovitý majetek. Tato problematika se rozkládá od základních definic, principů a postupů oceňování majetku, právních norem a legislativní úpravy oceňování aţ po specifická ustanovení v pojistných podmínkách pro jednotlivé druhy pojištěného majetku. Na základě výše uvedeného je dle pojistných podmínek tří pojišťoven proveden ilustrativní výpočet pojistných hodnot vybraného pojištěného majetku a provedeno zhodnocení.

Annotation The goal of this diploma thesis is the description and exploration of assessing issues with the intention of insurable purposes. Main focus and analysis will be directed on immovable property. This theme begins with the primary definitions, principles and procedures of property valuation, gets on with precepts of law and legislative regulation of valuation and ends with specific statutes in insurance conditions for particular sorts of insured property. Be based on all these items is implemented the exemplificative insurable values calculation of chosen insured property according to the insurance conditions of three chosen insurance companies and following reviewing.

Klíčová slova Oceňování, nemovitosti, pojištění, pojištěný majetek, pojistná hodnota, pojistná částka, pojistné podmínky

Keywords Valuation, real estates, insurance, insured property, insurable value, insurance money, insurance conditions

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Oceňování pojištěného majetku vypracoval samostatně pod vedením Ing. Františka Řezáče, Ph.D. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 10. května 2009 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Františku Řezáčovi, Ph.D. a Ing. Zdeňkovi Pěničkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěli k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 7 1

POSTUPY PŘI OCEŇOVÁNÍ MAJETKU ................................................................................................ 8 1.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA OCEŇOVÁNÍ MAJETKU V ČR ........................................................................................... 8 1.1.1 Přehled legislativní úpravy cenové problematiky ............................................................................ 8 1.1.2 Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách...................................................................................................... 8 1.1.3 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník .......................................................................................... 9 1.1.4 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ................................................................................... 9 1.1.5 Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oceňování majetku, ve znění vyhlášky č. 456/2008 Sb. ................................................................................................................................ 13 1.2 OBECNÉ ZÁSADY OCEŇOVÁNÍ MAJETKU ................................................................................................. 17 1.2.1 Názvosloví oceňování..................................................................................................................... 17 1.2.2 Základní metody oceňování majetku .............................................................................................. 18 1.2.3 Postup při oceňování majetku ........................................................................................................ 19 1.3 ZAHRANIČNÍ OCEŇOVACÍ STANDARDY ................................................................................................... 19

2

APLIKACE OCEŇOVÁNÍ MAJETKU V POJIŠŤOVNICTVÍ ............................................................. 20 2.1 VYBRANÉ ZÁKLADNÍ POJMY ................................................................................................................... 20 2.2 PŘEDMĚTY POJIŠTĚNÍ U POJIŠŤOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ ............................................................................... 21 2.3 MOŢNOSTI POJIŠTĚNÍ MAJETKU .............................................................................................................. 21 2.3.1 Produkty zaměřené na pojištění majetku od ČSOB Pojišťovny ..................................................... 22 2.3.2 Produkty zaměřené na pojištění majetku od České pojišťovny ...................................................... 26 2.3.3 Produkty zaměřené na pojištění majetku od Kooperativy .............................................................. 33 2.4 LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ ......................................................................................................... 36 2.5 OCEŇOVÁNÍ POJIŠTĚNÉHO MAJETKU V SOUHRNU ................................................................................... 37 2.5.1 Typy cen, postupy a opotřebení...................................................................................................... 37 2.5.2 Vztah pojistné částky, pojistné hodnoty a pojistných plnění .......................................................... 39

3 PŘÍPADOVÁ STUDIE OCENĚNÍ NEMOVITÉHO MAJETKU V SOUVISLOSTI S UZAVŘENÍM POJISTNÉ SMLOUVY ...................................................................................................................................... 43 3.1 ZADÁNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE .................................................................................................................... 43 3.2 POPIS VYBRANÉ NEMOVITOSTI................................................................................................................ 43 3.3 VARIANTA A: ZNIČENÍ NEMOVITÉ VĚCI .................................................................................................. 43 3.3.1 Ocenění rodinného domu ............................................................................................................... 44 3.3.2 Ocenění garáže .............................................................................................................................. 46 3.3.3 Ocenění studny ............................................................................................................................... 47 3.3.4 Ocenění pozemků ........................................................................................................................... 48 3.3.5 Ocenění trvalých porostů ............................................................................................................... 52 3.4 VARIANTA B: POŠKOZENÍ NEMOVITÉ VĚCI ............................................................................................. 54 3.5 REKAPITULACE CEN ................................................................................................................................ 55 3.6 ZÁVĚREČNÁ VYHODNOCENÍ OCEŇOVANÉHO POJIŠTĚNÉHO MAJETKU DLE POJISTNÝCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH POJIŠŤOVEN................................................................................................................................ 56 3.6.1 ČSOB Pojišťovna ........................................................................................................................... 56 3.6.2 Česká pojišťovna ............................................................................................................................ 57 3.6.3 Kooperativa ................................................................................................................................... 60 ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 63 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................................................................ 64 SEZNAM GRAFŦ ............................................................................................................................................... 67 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 67 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 68

ÚVOD Problematika oceňování majetku je jedna ze stěţeních oblastí v oboru financí. Jedná se o oblast značně širokou. Oceňují se movité či nemovité věci, cenné papíry, platební karty, pohledávky, závazky, práva k věcem; oceňují se i celé podniky či jejich části aj. Oceňování majetku ve smyslu obecných zásad oceňování majetku nebo legislativní úpravy této problematiky je hojně uţíváno v různých oborech, jako je bankovnictví, soudní inţenýrství, realitní oblast a také pojišťovnictví. V pojišťovnictví je oceňování majetku uţíváno ke stanovení tzv. pojistné hodnoty pojištěných věcí. Oceňuje se z toho důvodu, aby se při uzavírání pojistné smlouvy vědělo, na jakou částku lze majetek pojistit a poté, v případě realizace pojistné události, kolik se můţe maximálně vyplatit na pojistném plnění. Tyto aspekty budou řešeny v diplomové práci, přičemţ se bude vycházet z platné legislativy pro oceňování, z obecných zásad oceňování majetku a hlavně také z pojistných podmínek pro oceňování majetku jednotlivých pojišťoven. Cílem diplomové práce je vysvětlení a rozbor problematiky oceňování pojištěného majetku se zaměřením na nemovitý majetek a praktická demonstrace této problematiky v případové studii. Ta zahrnuje ocenění pojištěného majetku a následné vyhodnocení (podle jednotlivých pojistných podmínek tří vybraných pojišťoven nabízejících pojištění majetku) v souvislosti s uzavřením pojistné smlouvy.

7

1 POSTUPY PŘI OCEŇOVÁNÍ MAJETKU 1.1 Právní úprava oceňování majetku v ČR 1.1.1 Přehled legislativní úpravy cenové problematiky V současné době se v České republice cena stanovuje buď dohodou nebo oceněním podle zvláštního předpisu, coţ vyplývá z ustanovení zákona č. 526/1990 Sb., o cenách: „Cena je peněţní částka a) sjednaná při nákupu a prodeji zboţí podle §§ 2 aţ 13 nebo b) zjištěná podle zvláštního předpisu k jiným účelům neţ k prodeji. Následující schéma přehledně zobrazuje systém cen podle české legislativní úpravy.1 Tabulka č. 1: Systém cen v České republice podle cenového práva A: Ceny smluvní

volné

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách

regulované

- úředně

(seznam regulovaných cen

- věcně

se zveřejňuje v Cenovém

- časově

věstníku)

- cenovým moratoriem

- ceny majetku

- nemovitosti

B: Ceny zjištěné podle zvláštního předpisu

- věci movité

- zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování

- majetek finanční

majetku

- majetek ostatní

- prováděcí vyhláška č. 3/2008 Sb.

- ceny sluţeb

Pramen: BRADÁČ A. a kol.: Teorie oceňování nemovitostí. 2008.

1.1.2 Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách Tento zákon se vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, výkonů, prací a sluţeb (dále jen „zboţí“) pro tuzemský trh, včetně cen zboţí z dovozu a cen zboţí určeného pro vývoz. V podstatě jsou zde vymezena práva a povinnosti právnických a fyzických osob a orgánů státní správy při uplatňování , regulaci a kontrole cen. Cena se sjednává pro zboţí vymezené názvem, jednotkou mnoţství a kvalitativními a dodacími nebo jinými podmínkami sjednanými dohodou stran nebo i vymezené číselným kódem jednotné klasifikace. Toto vymezení tvoří tzv. určené podmínky a podle nich mohou 1

BRADÁČ, A. a kol. Teorie oceňování nemovitostí. 7. přepracované a doplněné vydání, Akademické nakladatelství CERM, Brno 2008, 727 s., ISBN 978-80-7204-578-5. s. 44 8

být součástí ceny zcela nebo zčásti náklady pořízení, zpracování a oběhu zboţí, zisk, odpovídající daň a clo. Podle tohoto zákona jsou dány způsoby stanovení regulace cen. Jsou to stanovení cen (úřední stanovení cen), usměrňování vývoje cen v návaznosti na věcné podmínky (věcné usměrňování cen), usměrňování cenových pohybů v čase (časově usměrňované ceny) a cenové moratorium. Zboţí, které podléhá regulaci cen, se zařazuje rozhodnutím příslušných orgánů do seznamu zboţí s regulovanými cenami. Ty jsou pak uveřejněny v Cenovém věstníku.2

1.1.3 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník V občanském zákoníku jsou některá ustanovení, která mají významný vliv při oceňování majetku. Především se jedná o dělení věcí, které jsou předmětem ocenění. Věci jako předměty občanskoprávních vztahů mohou být podle své povahy i práva čí jiné majetkové hodnoty. „Věci jsou movité nebo nemovité. Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.“ Právě tato základní ustanovení jsou velmi důleţitá pro rozhodnutí, zda se jedná o nemovitost či nejedná. Jsou totiţ případy, kdy je tato definice dosti na hraně. Jedná se například o tzv. billboardy, dočasné obytné buňky či domy bez základových konstrukcí. V tomto právním předpisu je také uvedeno, co je součástí věci a co příslušenství. Tyto kategorie jsou při oceňování (zejména oceňování nemovitostí) také dosti zásadní. „Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila a stavba není součástí pozemku.“ Toto určení má vliv na to, co ve výsledku do ocenění zahrneme. Dále jsou zde ustanovení o příslušenství věci. To jsou ty věci, které náleţejí vlastníku věci hlavní a ten je určil k trvalému uţívání s věcí hlavní. Příslušenstvím bytu jsou prostory a vedlejší místnosti slouţící k uţívání spolu s bytem. Příslušenstvím pohledávek jsou úroky, úroky z prodlení a náklady, které vyplynou s uplatnění pohledávky.3

1.1.4 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku Tento právní předpis upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných druhů majetku a sluţeb pro vybrané účely, které jsou dány zvláštními předpisy. Tyto předpisy odkazují pro ocenění majetku na tento zákon, pokud se jedná o jiný účel neţ o prodej. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku se nevztahuje na sjednávání cen a neoceňují se jím přírodní zdroje kromě lesů. Pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a sluţba obvyklou cenou. To je taková cena, která by byla dosaţena při prodejích stejného, popřípadě 2

BRADÁČ, A., KLEDUS, M., KREJČÍŘ, P. Úvod do soudního znalectví. Akademické nakladatelství CERM, Brno 2004, 1. vydání, 220 s., ISBN 80-7204-365-X. s. 125-128. s. 125-128 9

obdobného majetku nebo také při poskytování stejné či obdobné sluţby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku platné ke dni ocenění. Navíc se uvaţují všechny okolnosti, které cenu nějakým způsobem ovlivňují, ale do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů obou stran (prodávající – kupující) a pokud je to technicky moţné, ani vliv zvláštní obliby. Důsledky přírodních katastrof či událostí, ale také nerovné či stísněné postavení při obchodu lze zařadit pod vlivy mimořádných okolností trhu. Vlivy v rámci osobních poměrů bývají často rodinné či majetkově-příbuzné vztahy, coţ v důsledku často obvyklou výši ceny můţe deformovat. Ještě je třeba doplnit, ţe zvláštní oblibou je myšlena taková hodnota přikládaná majetku, která je objektivně odlišná od obvyklé ceny a vyplývá nejčastěji z nějakého osobního či jiného úzkého vztahu právě k této konkrétní majetkové hodnotě (nejčastěji specifické nemovitosti či umělecké majetkové hodnoty). Kromě ocenění cenou obvyklou právě tento zákon ustanovuje jiné způsoby oceňování majetku. Jedná se o:  Nákladový způsob – představuje náklady, které by bylo nutné vynaloţit na pořízení oceňovaného předmětu v místě ocenění a dle stavu ke dni ocenění  Výnosový způsob – vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze obvykle získat z oceňovaného předmětu a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry)  Porovnávací způsob – oceňovaný předmět je moţno porovnat se stejným nebo obdobným předmětem a cenou při jeho prodeji, lze také uvaţovat ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci  Oceňování podle jmenovité hodnoty – vychází z částky, na kterou zní předmět ocenění nebo která je zřejmá  Oceňování podle účetní hodnoty – vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisů o účetnictví  Oceňování podle kurzové hodnoty – vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu 3

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník., v aktuálním znění, ze dne 1. 4. 1964. 10

Oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen Nemovitosti Jednoznačně největší sloţkou oceňovacího předpisu tvoří nemovitosti, tj. dle definice z Občanského zákoníku. Jsou to stavby, pozemky, dále také trvalé porosty. Stavby se pro účely oceňování člení na stavby pozemní (budovy a venkovní úpravy), stavby inţenýrské a speciální pozemní (dopravní, vodní a jiné stavby, kanalizace, věţe, stoţáry, komíny, studny aj.), vodní nádrţe a rybníky, jiné stavby. Podle oceňovací vyhlášky se pak stavby člení na konkrétní druhy. Pro účely oceňování je důleţité stavbu posoudit podle účelu uţití. Prioritou je stav skutečného uţívání stavby v případě, ţe se vyskytne nesoulad mezi účelem uţití uvedeným v kolaudačním rozhodnutí nebo ve stavebním povolení a skutečným uţitím. Pro rozhodnutí o účelu uţití je rozhodné, pro jaký účel uţití je stavba stavebně technicky vybavena. Stavba, která nemá pevný základ se zemí (věc movitá – viz výše), se oceňuje podle účelu jejího uţití stejně, jak stavba nemovitá, která má shodné uţití. Byt (místnost či soubor místností pro bydlení) spolu s příslušenstvím a součástí se oceňuje včetně podílu na společných částech domu, nebytový prostor (místnost či soubor místností pro jiný účel neţ je bydlení) se oceňuje také včetně podílu na společných částech domu, přičemţ nebytovým prostorem nejsou příslušenství bytu ani společné části domu. Cena bytu a cena nebytového prostoru se zjistí jako podíl z ceny stavby. Tento podíl je dán podlahovou plochou bytu či nebytového prostoru k součtu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostorů ve stavbě. Cena příslušenství se započte do ceny stavby. Pozemek se započte do ceny stavby v případě, ţe soubor stavba – pozemek má stejného vlastníka. Pro účely oceňování členíme pozemky na stavební (nezastavěné evidované v katastru nemovitostí mající vydané územní rozhodnutí na zastavění nebo pozemky evidované v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří a nebo plochy pozemků skutečně zastavěných stavbami bez ohledu na evidenci v katastru nemovitostí), zemědělské (orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, louka a pastvina), lesní pozemky (evidované lesní pozemky a zalesněné nelesní pozemky), pozemky evidované jako vodní nádrţe a vodní toky a jiné pozemky. Při oceňování se posuzuje stav v katastru nemovitostí, v případě nesouladu se skutečným stavem má opět prioritu při oceňování skutečný stav.

11

Pro účely oceňování členíme trvalé porosty na lesní porosty, ovocné dřeviny, vinnou a chmelovou révu a okrasné rostliny. Majetková práva Majetková práva (jsoucí obsahem průmyslových práv či práv na označení), výrobně technické a obchodní poznatky, majetková práva (jsoucí obsahem autorských práv s výjimkou umělců) se oceňují výnosovým způsobem tak, ţe součet budoucích čistých ročních výnosů diskontujeme ode dne ocenění. Roční čistý výnos a počet let uţívání se zjistí zpravidla ze smluv (například z licenční smlouvy). Další postupy stanoví tento zákon či prováděcí vyhláška. Zvlášť podstatnou sloţkou v oceňování majetkových práv u nemovitostí jsou věcná břemena. Ty se oceňují rovněţ výnosově, a to na základě ročního uţitku ve výši obvyklé ceny. Pokud lze však zjistit roční uţitek ze smlouvy, z rozhodnutí orgánu aj. a byla jeho výše při vzniku věcného břemene uvedena, ocení se touto hodnotou. Musí ale platit, ţe tato hodnota můţe být maximálně o jednu třetinu niţší neţ cena obvyklá. Věcné břemeno můţe být zřízeno na věc či na osobu. Cenné papíry Cenné papíry se oceňují kurzem vyhlášeným v den ocenění, pokud jsou veřejně obchodovatelné. Jinak se oceňují jiným způsobem dle druhu cenného papíru (akcie, dluhopisy), který je uveden v zákonu či prováděcí vyhlášce. Směnky se oceňují jmenovitou hodnotou, na kterou jsou vystaveny. Cenné papíry taxativně neuvedené se ocení cenou obvyklou. Ostatní majetek Platné platební prostředky a ceniny se oceňují jmenovitou hodnotou, na kterou znějí. Taktéţ vklady u bank s připočtením aktuálních úroků ke dni ocenění. Peněţitá pohledávka či závazek se ocení také jmenovitou hodnotou.

12

Podnik Podnik či jeho část se ocení součtem cen jednotlivých druhů majetků zjištěných podle tohoto zákona sníţeným o ceny závazků. Na základě stanovení ve vyhlášce se podnik ocení výnosově či kombinací s předchozím způsobem. Vyhláška také stanoví způsob zjištění výnosů a diskontování. Opět diskontujeme součet budoucích čistých ročních výnosů podniku. Přechodná a závěrečná ustanovení Na konci této právní normy je uvedeno, jak mohou obce stanovit obecně závaznou cenovou mapu stavebních pozemků. Velmi důleţitý je v závěru § 33, kde je v odstavci 3 popsáno, jak finanční úřady shromaţďují v daňových podkladech data o cenách zjištěných při oceňování nemovitostí a cenách sjednaných v případě prodeje nemovitostí. Finanční úřady pak tyto údaje dále poskytují Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu, který je kaţdoročně zveřejňuje ve svých publikacích či ročenkách.4

1.1.5 Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oceňování majetku, ve znění vyhlášky č. 456/2008 Sb. Touto vyhláškou se stanovují parametry a jejich konkrétní hodnoty pro ocenění dle zákona o oceňování majetku. Zejména to jsou ceny, koeficienty, zatřídění pro přiráţky a sráţky, postupy výpočtu a zohledňování skutečností při oceňování věcí movitých či nemovitých, práv, majetkových hodnot a sluţeb. Pro správné zařazení pro ocenění je třeba vhodně porovnat oceňovaný objekt s definicemi pojmů v této vyhlášce. Dělení staveb je podle vyhlášky definováno hned v úvodu a zároveň zde nechybí definice stáří stavby, souboru staveb, funkčního celku, počtu obyvatel obce apod. Vzhledem k tomu, ţe s pojmem funkční celek resp. jednotný funkční celek se v diplomové práci dále pracuje, uvedeme zde tuto definici. „Funkčním celkem se rozumí soubor nemovitostí tvořený nemovitou stavbou, pozemkem zastavěným touto stavbou a souvisejícím jedním nebo více společně užívanými pozemky, zpravidla pod společným oplocením, popřípadě vyplývá-li jejich funkční spojení z vydaného územního rozhodnutí, stavebního povolení nebo kolaudačního rozhodnutí. Ve funkčním celku může být i více zastavěných pozemků.“ Jednotný funkční celek je de facto speciálním případem funkčního celku. Jedná se o funkční celek, kde všechny zmiňované pozemky mají stejného vlastníka a dle druhu pozemku to musejí být buď zahrady nebo ostatní plochy, přičemţ ostatní plochy se

13

způsobem vyuţití jako dráha, dálnice, silnice či jiné komunikace netvoří jednotný funkční celek. Oceňování staveb a bytů V další části vyhlášky je upraveno oceňování staveb a bytů. První způsob oceňování je nákladový. Takto se oceňují budovy a haly, inţenýrské a speciální pozemní stavby, rodinné domy, rekreační chalupy, rekreační domky, rekreační a zahrádkářské chaty, vedlejší stavby, garáţe, studny, venkovní úpravy, hřbitovní stavby a hřbitovní zařízení, kulturní památky, byty a nebytové prostory, rybníky, malé vodní nádrţe, ostatní vodní díla, rozestavěné stavby, stavby určené k odstranění, jiné stavby, stavy bez základů, stavby z více konstrukčních systémů a stavby s víceúčelovým uţitím. U všech staveb oceňovaných nákladovým způsobem se určuje opotřebení dle přílohy č. 15, tj. metodou lineární nebo analytickou. Všechny výše uvedené nemovitosti se mohou oceňovat nákladovým způsobem, ale v některých případech i jinak. Podle nejnovějšího znění vyhlášky se rodinné domy, rekreační chalupy a rekreační domky s obestavěným prostorem do 1 100 m3 oceňují porovnávacím způsobem dle vyhlášky, pokud mají základní cenu pro porovnání uvedenu v příloze. U rekreačních a zahrádkářských chat také platí, ţe mají-li základní cenu pro porovnání uvedenu v příloze, ocení se porovnávacím způsobem. Jinak nákladovým a to také v případě, kdyţ jsou tyto chaty rozestavěné. Vedlejší stavby se oceňují nákladově s výjimkou těch, které tvoří příslušenství staveb oceňovaných porovnávacím způsobem a jsou zahrnuty v jejich cenách. Garáţe v případě, ţe tvoří příslušenství staveb neoceňovaných porovnávacím způsobem nebo jsou rozestavěné. Venkovní úpravy se ocení nákladově s výjimkou těch, co tvoří příslušenství staveb oceňovaných porovnávacím způsobem a jsou zahrnuty v jejich cenách. Určité typy bytů nebo pokud je byt rozestavěný a cena nebytového prostoru se určí nákladově. Obecným principem nákladové metody dle oceňovací vyhlášky je úprava základní ceny dle druhu stavby (zpravidla za m3 obestavěného prostoru či m2 podlahové plochy). Základní cenu nalezneme v přílohách. Úprava pak spočívá ve vynásobení základní ceny koeficienty a dostáváme základní cenu upravenou. Nakonec musíme tuto cenu vynásobit počtem příslušných měrných jednotek oceňované nemovitosti dle rozměru základní ceny, resp. základní ceny upravené. V závěru se cena upraví o opotřebení stavby (viz výše). Koeficienty zohledňují druh konstrukce (K1), velikost průměrné zastavěné plochy podlaţí v objektu (K2),

4

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku., v aktuálním znění, ze dne 17. 6. 1997. 14

průměrnou výšku podlaţí v objektu (K3), vybavení stavby (K4), polohu (K5), změnu cen staveb (Ki) a prodejnost (Kp). Stavby se oceňují i kombinací nákladového a výnosového způsobu. Jedná se o případy, kdy u staveb oceňovaných nákladovým způsobem (u vybraných typů) existuje pronájem. Není-li u takové stavby pronájem, ale její stavebně technický stav to umoţňuje, ocení se i v tomto případě kombinací nákladového a výnosového způsobu. Pro výpočet ceny zjištěné kombinací je třeba spočítat cenu nákladovým způsobem, ale bez koeficientu prodejnosti a cenu zjištěnou výnosovým způsobem, kterou vypočteme jako podíl upraveného ročního nájemného a míry kapitalizace (dle přílohy č. 16). Roční nájemné se zjistí z nájemní smlouvy či jiných dokladů. Pokud nejsou k dispozici nebo je v nich nájemné niţší neţ obvyklé, musí se určit nájemné ve výši obvyklé ceny. Důleţité je, ţe do ročního nájemného se nezahrnují ceny sluţeb v souvislosti s pronajímáním. Roční nájemné se upraví tak, ţe se sníţí o 40 % a o nájemné z pozemku (pokud je jiného vlastníka) nebo o 5 % z ceny pozemku, je-li vlastnictví shodné. Maximální odpočet je 50 % z ročního nájemného. Nakonec se z nákladové a výnosové ceny vypočte podle přílohy č. 17 jedna cena pomocí poměrného dílu z jejich kladného rozdílu. Poměry jsou dány analýzou rozvoje nemovitosti. Jak jiţ bylo v textu naznačeno, stavby se oceňují i porovnávacím způsobem, který je v posledním znění vyhlášky zaloţen na novém způsobu výpočtu, neţ jak tomu bylo doposud. Tímto způsobem se oceňuje dokončená garáţ, která netvoří příslušenství jiných staveb (výjmou těch oceněných porovnáním), byt ve vícebytovém domě (vţdy dokončený) včetně podílu na společných částech domu, rekreační a zahrádkářská chata a rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek (viz výše). Obecný princip výpočtu spočívá v tom, ţe se vynásobí počet měrných jednotek nemovitosti základní cenou z příslušných příloh upravenou indexem cenového porovnání. Ten se spočítá jako součin tří dílčích indexů, indexu trhu, indexu polohy a indexu konstrukce a vybavení. Zatřídění těchto indexů se provede dle příloh. Při ocenění tímto způsobem je důleţité sledovat, jaké venkovní úpravy či příslušenství náleţí k hlavnímu předmětu ocenění (jsou obsaţeny v ceně) nebo jestli je nutné je ocenit samostatně. Oceňování pozemků Oceňování pozemků a další ocenění dle vyhlášky uţ budou zmíněny pouze okrajově, nemají totiţ velký význam v souvislosti s pojistnými účely.

15

Při oceňování stavebních pozemků se dle vyhlášky vychází především z cenové mapy stavebních pozemků obsahující textovou i grafickou část. Pozemek, který nemá vyznačenou cenu v cenové mapě či pozemek, jehoţ části jsou neoceněny nebo mají ceny různé, se ocení dle dalšího postupu ve vyhlášce. Je tomu tak i v případě, ţe v cenové mapě nejsou oceněny stejnou cenou všechny pozemky tvořící funkční celek (i jednotný funkční celek). Není-li cena stavebního pozemku vůbec stanovena v cenové mapě, zjistí se opět dalším postupem ve vyhlášce. Ten vychází ze základní ceny stavebního pozemku v druhu zastavěná plocha a nádvoří. Ta je uvedena pro některé obce přímo částkou, pro jiné se počítá podle uvedeného vztahu. Dále se cena upravuje přiráţkami a sráţkami dle přílohy č. 21 a vynásobí koeficienty Ki a Kp. Při jednotném funkčním celku se stavbou a jejím stavebním pozemkem (viz výše) se násobí cena koeficientem 0,4 pro tyto pozemky. Minimální cena je 10 Kč/m2. Zemědělské pozemky, tj. orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvalý travní porost, se oceňují podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Opět se cena upravuje přiráţkami a sráţkami, zde dle přílohy č. 23, a vynásobí koeficienty Ki a Kp. Minimální cena je 1 Kč/m2. Ostatní pozemky se oceňují obdobně podle příloh a úpravami koeficienty. Oceňování trvalých porostů Oceňování zejména lesních porostů je specifický problém, pro který má vyhláška svá ustanovení, ale je lépe, pokud je odhadce či znalec odborník na lesní problematiku. Zpravidla se zjišťuje cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění. Pro oceňování ovocných dřevin, vinné révy a okrasných rostlin existují dva způsoby. Pro vybrané účely ocenění a při existujícím funkčním celku s vybranými stavbami lze pouţít ocenění zjednodušeným způsobem. Podmínkou je, součet obsahů průmětů všech korun jednotlivých rostlin na povrch pozemku můţe být maximálně 1 500 m2. Jinak se tyto musí ocenit „nezjednodušeným“ způsobem dle jiného paragrafu.

16

Oceňování majetkových práv vyplývajících z průmyslových práv a práv na označení a výrobně technických a obchodních poznatků V poslední části vyhlášky je upraveno oceňování majetkových práv vyplývajících z průmyslových práv a práv na označení a výrobně technických a obchodních poznatků, souhrnně označeno jako majetkové právo se cena zjistí výnosovým způsobem. Cena se vypočte pomocí míry kapitalizace z vyhlášky a dle počtu let uţívání práva.5

1.2 Obecné zásady oceňování majetku Společné zásady pro oceňování jak nemovitého, tak movitého majetku se opírají především o důleţité pojmy. Ty jsou aţ na výjimky společné pro obě kategorie majetku.

1.2.1 Názvosloví oceňování Cena pořizovací – „též cena historická; je to cena, za kterou bylo možno věc pořídit v době jejího pořízení (u staveb je to cena v době postavení), bez odpočtu opotřebení“. Cena reprodukční – „cena, za kterou by bylo možno stejnou nebo porovnatelnou novou věc pořídit v době ocenění, bez odpočtu opotřebení“. Věcná hodnota – „též substanční hodnota nebo časová cena; je reprodukční cenou věci, sníženou o přiměřené opotřebení, odpovídající průměrně opotřebené věci stejného stáří a přiměřené intenzity používání, ve výsledku pak případně snížená o náklady na opravu vážných závad, které znemožňují okamžité užívání věci“. Výnosová hodnota – „je rovna součtu všech čistých budoucích příjmů z věci (nemovitosti, podniku) diskontovaných (odúročených) na současnou hodnotu“. Cena obvyklá – „též cena tržní nebo obecná; je to cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku, nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění“. Cena zjištěná – „též cena administrativní nebo úřední; je to cena zjištěná podle cenového předpisu“.

5

Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů., v aktuálním znění, ze dne 3. 1. 2008. 17

Koeficient prodejnosti – „zprůměrňovaný poměr mezi skutečně dosaženými prodejními cenami a odpovídajícími časovými cenami věcí určitého (srovnatelného) typu v rozhodné době a v rozhodném místě“. Stopcena – „cena vycházející z cenového moratoria; v minulosti vyvolána nařízením vlády o zákazu zvyšování cen“. Konstrukční prvek – „u oceňování nemovitostí je to konstrukce, jež na stavbě plní určitou funkci (základy, svislé nosné konstrukce, příčky,…) a u strojů, zařízení a motorových vozidel se zpravidla používá pojem díl“. Amortizace (opotřebení) – „snížení hodnoty (ceny) věci v závislosti na stáří, technickém stavu a dalších faktorech“. Technická hodnota – „zbytek technického života ke dni ocenění v porovnání s věcí novou a její celkovou předpokládanou životností“.6

1.2.2 Základní metody oceňování majetku Metoda zjištění věcné hodnoty (časové ceny) – „vychází se z reprodukční ceny k datu ocenění, tato se snižuje o opotřebení“. Metoda výnosové hodnoty – „základem jsou zisky, které v budoucnu může vlastnictví věci resp. souboru věcí přinášet. Tyto zisky se diskontováním (odúročením) převádějí na současnou hodnotu a sčítají.“ Metoda rentního oceňování – „zohledňuje různé podmínky, jež mají různí výrobci resp. majitelé srovnatelných věcí, např. ložiska surovin.“ Metoda zjištění obecné ceny prostým resp. váženým průměrem – „průměr se vypočte zpravidla z hodnoty věcné a hodnoty výnosové.“ Metoda zjištění obecné ceny pomocí koeficientu prodejnosti – „z realizovaných prodejů stejných věcí se zjistí průměrný poměr mezi cenou prodejní a cenou časovou (věcnou hodnotou); tímto koeficientem se pak násobí časová cena oceňované věci.“ 6

BRADÁČ, A., KLEDUS, M., KREJČÍŘ, P. Úvod do soudního znalectví. Akademické nakladatelství CERM, Brno 2004, 1. vydání, 220 s., ISBN 80-7204-365-X. s. 125-128. s. 134-140 18

Indexové metody – „pomocí různě zvolených resp. odvozených indexů se provádí přepočet cen.“ Porovnávací (komparativní) metody – „na základě porovnání stejných či obdobných věcí.“ Oceňování podle jmenovité hodnoty (viz výše). Oceňování podle kurzové hodnoty (viz výše). Oceňování podle účetní hodnoty (viz výše).

1.2.3 Postup při oceňování majetku V prvopočátku je důleţité provést přesnou identifikaci oceňovaného majetku. Odhadce či soudní znalec v tomto oboru by si měl opatřit řádnou dokumentaci k věci. Jedná se například o inventární soupisy, inventární karty, údaje o provedených opravách, projekty staveb, u areálů plánky nebo situace s objekty a jiné. Poté následuje vlastní prohlídka a identifikace oceňované věci. Důleţité (zejména u nemovitého majetku) je se na prohlídku nebo místní šetření jednak dobře připravit předem (mít sebou podklady pro srovnání se skutečného stavu, měřidla, fotoaparát a jiné pomůcky) a jednak provést co nejvíce práce na místě samém. Následuje volba optimální metodiky pro zpracování ocenění, která záleţí nejen na předmětu ocenění, ale i na okolnostech. Rovněţ záleţí na účelu ocenění, protoţe od něj je přímo odvislý typ ceny, který se bude pro danou věc počítat.7

1.3 Zahraniční oceňovací standardy Mnohé země vyuţívají oceňovací standardy (mezinárodní oceňovací standardy IVS a evropské oceňovací standardy EVS) a mají také své asociace, které oceňovací metodiky uvádějí ve svých publikacích. V těchto oceňovacích standardech lze nalézt především charakteristiku a prováděcí poznámky ke třem základním oceňovacím přístupům; jedná se o nákladový přístup, výnosový a porovnávací a spousty dalších doporučení při oceňování. Hlavním cílem je harmonizace standardů mezi jednotlivými státy.

7

BRADÁČ, A., KLEDUS, M., KREJČÍŘ, P. Úvod do soudního znalectví. Akademické nakladatelství CERM, Brno 2004, 1. vydání, 220 s., ISBN 80-7204-365-X. s. 125-128. s. 140-141 19

2 APLIKACE OCEŇOVÁNÍ MAJETKU V POJIŠŤOVNICTVÍ 2.1 Vybrané základní pojmy Pro vymezení problematiky oceňování majetku v pojišťovnictví je nutné zmínit pojmy, o které se tato problematika opírá. Jsou to jednak základní pojmy, jako je pojistná smlouva, legislativní úprava pojišťovnictví, zejména pojistné podmínky apod. Dále je třeba vysvětlit některé specifické záleţitosti, jako například typy pojištění vztahující se na majetek, úloha likvidátorů pojistných událostí, vztahy výší pojistných částek, pojištění a pojistných plnění, limity plnění atd. Především je třeba dospět ke způsobům oceňování pro pojistné účely. Pojistný vztah – vzniká na základě uzavření pojistné smlouvy nebo na základě právního předpisu mezi pojistiteli a pojistníky. Obsahem je pojistná ochrana klienta. Pojistná smlouva – představuje doklad o pojištění a vymezuje rámec pojištění. Je určitou formou hospodářské smlouvy, konkretizuje podmínky dohody obou stran. Všeobecné pojistné podmínky – podmínky všeobecně vymezující způsob pojišťování pro určitý druh pojištění a bývají součástí pojistné smlouvy. Specifické pojistné podmínky – podmínky odlišně dohodnuté od všeobecných pojistných podmínek komerční pojišťovny. Pojištění majetku – je pojistné odvětví patřící do oblasti neţivotního pojištění. Toto odvětví se specializuje na pojišťování rizik a škod, které mohou vzniknout na majetku fyzických a právnických osob. Zpravidla toto pojištění rozdělujeme na pojištění věcí (movitých a nemovitých_viz výše) a na pojištění zájmů (pohledávek, úvěrů, vkladů, zisků apod.). Pojistná událost – skutečnost nahodile vzniklá, kde vzniká povinnost pojistitele na základě právních předpisů resp. pojistné smlouvy poskytnout pojistné plnění. Pojistné (cena pojištění) – cena, kterou platí pojistník za poskytnutou pojistnou ochranu. Obvykle se platí v předem dohodnutých intervalech. Pak se jedná o běţné pojistné, které se můţe platit ročně, pololetně, čtvrtletně, měsíčně apod. V případě zaplacení pojištění najednou se jedná o jednorázové pojistné.

20

Pojistné plnění – peněţní nebo téţ naturální náhrada pojišťovny v případě, ţe dojde ke vzniku pojistné události na základě pojistné smlouvy. Jedná se o pojišťovnou vypočtenou a poskytnutou hodnotu ztráty způsobené poškozením nebo o dohodnutou sumu v ţivotním pojištění. Pojišťovna je povinna poskytnout pojistné plnění pojištěnému za pojistnou událost splňující podmínky dle pojistné smlouvy nebo zákona. Lze hovořit téţ o pojistné náhradě. Pojistná částka – maximální plnění pojišťovny dohodnuté v pojistné smlouvě nebo určené právním předpisem. Můţe se určit na jednu pojistnou událost, na události ve stanoveném období nebo jako maximální částka plnění během celého trvání pojištění.8 V následujících kapitolách bude postupně popsána problematika od moţností pojištění majetku přes realizaci pojistné události aţ po její likvidaci a následná vypořádání s pojišťovnou.

2.2 Předměty pojištění u pojišťování nemovitostí Nejprve je třeba zmínit, co vlastně můţeme pojistit. Pokud se omezíme na mnoţinu nemovitého majetku, pak se zpravidla jedná o stavby. Pozemky sice jsou věci nemovité, ale rizika s nimi spojená jsou téměř nulová. Naopak u staveb je rizik obrovské mnoţství. V zásadě tedy můţeme říci, ţe stavby jsou předmětem pojištění, kdeţto pozemky zpravidla nikoliv. Z hlediska vlastnictví nemovitého majetku je směrodatný zápis v katastru nemovitostí. Jinými slovy vlastnictví nemovitosti určuje aktuální výpis z katastru nemovitostí. Lze si však v pojistné smlouvě ošetřit smluvním ujednáním zpětnou platnost zápisu do katastru nemovitostí. Dále je třeba moţnosti předmětu pojištění rozdělit na pojištění jednotlivých věcí a pojištění souboru věcí. Soubor věcí můţe být úplný nebo tvořen taxativním výčtem s například uvedením nějaké výjimky apod. Dle vlastnictví lze pojistit i věci cizí, musí to však být uvedeno v pojistné smlouvě. V případě pojištění cizích věcí je nutné rozlišit, zda se jedná o věci uţívané nebo převzaté. V prvním případě jde o vypůjčenou věc, která je uţívána a v druhém případě to můţe být například za účelem opravy.

2.3 Moţnosti pojištění majetku Jako v kaţdém pojištění, důvodem ke vzniku pojistného vztahu je riziko. Proto při výběru pojištění majetku pro nás bude rozhodující, která rizika nám toto pojištění můţe pokrýt a kolik budeme muset zaplatit za pojistnou ochranu. 8

ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví. 1. vydání Brno: Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, Brno 2004, 164 s., ISBN 80-210-3525-0. s. 152-157 21

V následujících oddílech budou uvedeny různé typy pojištění majetku na trhu s odpovídajícími riziky, které kryjí a s předměty, na něţ se pojištění vztahuje.

2.3.1 Produkty zaměřené na pojištění majetku od ČSOB Pojišťovny Popis nabízených produktů Pojištění majetku DOMUS je poskytováno ČSOB Pojišťovnou a tento produkt se vztahuje na pojištění movitého i nemovitého majetku v jedné smlouvě. Pojištění se vztahuje na dům, byt, garáţ, bazén, drobné stavby jako jsou altány, oplocení apod. Dále movité cenné věci, staroţitnosti atd. Rizika, která mohou být kryta tímto pojištěním, jsou tato: poţár, výbuch, blesk, záplava, povodeň, pád stromu, stoţáru, dále riziko vykradení či poškození vandalem a také riziko poškození věci při úniku vody s vodovodního či kanalizačního potrubí. Produkty pojištění je moţné sjednat i samostatně. Podobné produkty jsou pak Domov expres, které nabízejí buď komplexní ochranu bytu (osobní či druţstevní vlastnictví, i pronajatý) nebo téţ rodinného domu. Další předměty pojištění se v případě rodinného domu shodují přibliţně s produktem Domus. Rizika jsou taktéţ v zásadě stejná, jsou zde i zvláštní rizika jako sesuvy půdy či zhroucení skal. Některá rizika, která jsou zde také uvedena mohou nastat v naší republice s nízkou pravděpodobností. Jedná se hlavně o zemětřesení, aerodynamický třesk a laviny, z čehoţ je poslední jmenované snad nejpravděpodobnější. Rozsah pojištění lze sjednat v různé šíři a jednou pojistnou smlouvou. Co se týče pojištění domácnosti, rizika se vztahují na věci movité tvořící zařízení domácnosti a slouţící jejímu provozu a pak na stavební součásti bytu.9 Údaje z pojistných podmínek Pro ocenění majetku je v pojistných podmínkách stanoveno, ţe veškeré ceny při poskytování pojistného plnění pojistitele (nové, časové, jiné) nebo stupně opotřebení budou vţdy odborně stanoveny pojistitelem nebo způsobilou osobou po dohodě s pojistitelem. Dále také pojistitel rozhodne, zda se jedná o poškození nebo zničení předmětu pojištění. V případě, ţe pojistitel bude plnit naturálně, rozhodne pojistitel o optimálním způsobu opravy či výměny předmětu pojištění. Dále je pojistitel povinen ukončit šetření pojistné události do 3 měsíců po jejím ohlášení. V opačném případě to musí pojistitel zdůvodnit oprávněné osobě a poskytnout ji na písemné poţádání přiměřenou zálohu.

9

Viz http://www.csobpojistky.com/pojis.majetku.htm 22

Při kalkulaci výše na pojistné plnění je třeba vzít v úvahu i zachraňovací náklady. Jedná se o náklady, které byly účelně vynaloţeny při odvracení vzniku pojistné události, která bezprostředně hrozila, dále náklady, které vznikly v souvislosti se zmírněním následků jiţ vzniklé pojistné události a také náklady vzniklé v souvislosti s odklizením poškozeného pojištěného majetku z bezpečnostních či hygienických důvodů. Poté pojistitel nahradí zachraňovací náklady, které byly vynaloţeny na záchranu ţivota nebo zdraví osob aţ do výše 30 % a ostatní zachraňovací náklady maximálně do výše 10 % vţdy z horní hranice pojistného plnění, které bylo stanoveno pro předmět pojištění. Hlavní pojištění se vztahuje na tyto rizika: poţár, výbuch, úder blesku, náraz nebo zřícení pilotovaného letícího tělesa, jeho části nebo jeho nákladu, vichřice, krupobití, zemětřesení, pád stromů, stoţárů nebo jiných předmětů, nejsou-li součástí poškozeného nebo zničeného předmětu pojištění, tíha sněhu nebo námrazy, vodovodní škoda, kouř, nadzvuková vlna (aerodynamický třesk), sesouvání půdy a lavin, zřícení skal nebo zemin, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, náraz vozidla, zkrat a přepětí na elektromotorech. Doplňkové pojištění lze sjednat na riziko povodně a záplavy a také na odcizení a úmyslné poškození nebo zničení předmětu pojištění. V rámci pojištění Domov expres se pojištění vztahuje i na škody na vodovodním či kanalizačním potrubí včetně nákladů na odstranění závady (coţ zpravidla zahrnuje bourací práce, výměnu vadné části potrubí a následné osazení a zdící práce), pokud tyto škody byly způsobeny mrazem nebo přetlakem. Pokud byla škoda způsobena mrazem, pojištění se vztahuje i na zařízení připojená na tato potrubí. U pojištění nemovitostí tvoří předmět pojištění samotné věci nemovité, stavební materiál, mechanizace a zařízení staveniště. Pojištěný uvedený v pojistné smlouvě by měl být vlastníkem či spoluvlastníkem nebo je alespoň musí po právu uţívat. V rámci tohoto pojištění je v pojistných podmínkách uvedena řada výluk, se kterými je třeba se seznámit, aby nám pojistné plnění v budoucnu mohlo být proplaceno. Pojištěný je povinen udrţovat předmět pojištění v dobrém technickém stavu, dodrţovat technické normy (Český normalizační institut, Eurocode) a pokyny výrobce, zhotovitele nebo dodavatele vztahující se na provoz a údrţbu předmětu pojištění. Pojistná hodnota je maximální moţná újma na majetku, která můţe v rámci pojistné události nastat na předmětu pojištění a je rozhodná pro stanovení výše pojistné částky. „Pojistnou hodnotou věcí nemovitých je nová cena, tj. částka, kterou je třeba vynaložit k vybudování novostavby srovnatelného druhu, rozsahu, kvality a užitné hodnoty v daném 23

místě, včetně nákladů na zpracování projektové dokumentace a úpravy staveniště.“ Při pojištění stavebního materiálu, mechanizace a zařízení staveniště, které slouţí ke stavbě, je pojistnou hodnotou nová cena (částka, kterou je třeba vynaloţit na znovupořízení věci srovnatelného druhu, kvality a uţitné hodnoty. Pojistné plnění je omezeno pojistitelem horní hranicí pojistného plnění. Tato hranice je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. „Pojistná částka je na návrh pojistníka stanovena v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy.“ V případě, ţe je v pojistné smlouvě pro pojištění nemovitostí sjednána indexace pojistné částky, znamená to, ţe výše pojistné částky a pojistného pro další období jsou rovny výši pojistné částky resp. pojistného v předešlém období násobené koeficientem ročního indexu cen stavebních prací a stavebních děl. Tyto hodnoty zveřejňuje kaţdoročně v tištěné i elektronické podobě Český statistický úřad ve svých publikacích. Aby došlo k pojistnému plnění ze strany pojistitele, musí dojít k zničení či pohřešování předmětu pojištění. Pak vzniká oprávněné osobě nárok na částku od pojistitele, která odpovídá přiměřeným nákladům na znovupořízení předmětu pojištění. Tyto náklady jsou deklarovány jako náklady na pořízení (koupí nebo výrobou) předmětu pojištění srovnatelného druhu, kvality a uţitné hodnoty, které jsou v době vzniku pojistné události v místě obvyklé. Dojde-li k poškození předmětu pojištění, oprávněné osobě vzniká nárok, aby jí pojistitel poskytl částku nutnou k zajištění opravy tohoto předmětu sníţenou o cenu zbytků. Této částce odpovídá cena opravy předmětu pojištění nebo jeho části; opět taková cena, která je obvyklá v místě v době vzniku pojistné události. Pokud existuje příčinná souvislost mezi pojistnou událostí a poškozením či zničením předmětu pojištění, vzniká rovněţ nárok na pojistné plnění. Pojištěný do 3 let od vzniku pojistné události musí prokázat, ţe pojištěný předmět opravil nebo místo něj pořídil majetek srovnatelných parametrů nebo musí alespoň prokázat, ţe tak učiní. Pokud tak neučiní, pojistitel má právo poskytnout pojistné plnění pouze do časové ceny poškozeného či zničeného předmětu opět sníţené o cenu pouţitelných zbytků. Pokud dojde k poškození či zničení nemovitostí, nebude při plnění pojistitelem brána v úvahu ztráta jejich umělecké či historické hodnoty. Na vyspecifikovaná rizika jsou zde nastaveny roční limity pojistného plnění. „Je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka nižší o více jak 15 %, než je pojistná hodnota předmětu pojištění, nastane podpojištění a pojistitel má právo snížit pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty předmětu pojištění.“ Součet pojistných plnění vyplacených v průběhu jednoho pojistného roku nesmí přesáhnout pojistnou částku nebo limit pojistného plnění dle pojistné smlouvy. 24

Obdobně jsou popsány v pojistných podmínkách ostatní pojištění. U pojištění domácností se jedná o podobná rizika a předmětem pojištění je soubor movitých věcí, které tvoří zařízení domácnosti a slouţí k jejímu provozu nebo uspokojování potřeb pojištěného a jejichţ vlastníkem nebo spoluvlastníkem je pojištěný uvedený v pojistné smlouvě. Jedná se i o věci, které nejsou ve vlastnictví této osoby, ale tato osoba je po právu uţívá. Opět je zde taxativně uveden výčet výluk z pojištění. U movitých věcí je stanoven časový limit, od kterého je vyplácena buď přímo ekvivalent časové ceny nebo plnění, jehoţ maximální výše je právě časová cena. Dále jsou uvedeny pojistné limity, podle nichţ pojistitel poskytne případná pojistná plnění maximálně do výše těchto limitů. Pokud pojištěný není schopen prokázat vlastnictví k uvedenému pojištěnému předmětu nabývacím dokladem či jiným způsobem (např. fotodokumentací), pojistitel poskytne plnění maximálně ve výši 20 000 Kč za kaţdý odcizený předmět. Analogicky jako u nemovitostí se postupuje v případě podpojištění. Jako doplňkové pojištění k pojištění nemovitostí nebo domácnosti lze sjednat v pojistné smlouvě pojištění odpovědnosti za škodu. V závěru pojistných podmínek je uveden výklad uţívaných pojmů. Pro naše účely je vhodné z něj uvést zdejší definici časové ceny. „Je to taková cena, která se stanoví z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jinému znehodnocení anebo k znehodnocení věci, k němuž došlo jeho opravou, modernizací nebo jiným způsobem.“ Dále pojem „nesprávná údržba“. „Tímto pojmem se rozumí nedodržování termínů pravidelné údržby nebo technických postupů údržby dané obecně závaznými právními předpisy nebo pokyny výrobce.“ Pro srovnání a potvrzení komentáře na počátku předchozí podkapitoly zde uvádím definice věcí movitých a nemovitých. Movité věci jsou všechny, které nejsou věcmi nemovitými, coţ je fakticky definice jak v občanském zákoníku, ale za nemovité věci se zde povaţují stavby spojené se zemí pevným základem (např. budova nebo byt). Není tedy zde vůbec zmínka o pozemcích, které se podle občanského práva za nemovitosti povaţují, a to z důvodu uvedených v předchozí podkapitole. Poslední důleţitý pojem je „zničení věci“. „Tím se rozumí změna stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opravou, jejíž cena by nepřesáhla horní hranici pojistného plnění.“10

10

Viz http://www.csobpoj.cz/NR/rdonlyres/6942FED3-FC68-42FB-88FD75FF66D0FBBD/0/DOMOVEXPRESpojistnepodminky.pdf 25

2.3.2 Produkty zaměřené na pojištění majetku od České pojišťovny Popis nabízených produktů Pojištění majetku u České pojišťovny se dělí v nabídce do několika pojistných produktů. Je to pojištění domácnosti, pojištění bytu a souvisejících prostor, pojištění obytných budov a souvisejících staveb, pojištění bytových domů a pojištění chat a chalup. Pojištění domácnosti zahrnuje pojištění zařízení domácnosti (nábytku, koberců, elektroniky, nádobí atd.), dále pojištění cenných předmětů (šperky, obrazy) do stanovených limitů. Pro toto pojištění Česká pojišťovna nabízí pojistná plnění v tzv. nových cenách, coţ znamená, ţe pojistitel vyplatí tolik, abychom mohli danou věc znovu pořídit. Opotřebení se pak uvaţuje pouze u věcí, jejichţ cena v době před pojistnou událostí činila méně jak 50 % původní ceny. Je moţné si některá rizika připojistit. U tohoto produktu je moţné si dohodnout poţadovanou spoluúčast, nejvýše však 20 000 Kč. V případě produktu pro pojištění bytu a souvisejících prostor se za předmět pojištění uvaţují stavební součásti bytu, které spoluutváří jeho vnitřní prostor, jako jsou vnitřní příčky, dveře, okna, podlahové krytiny, rozvody a jiné. Dále jsou předmětem pojištění téţ související prostory, jako jsou komora, sklepní kóje nebo garáţ. Pokud se jedná o byt v osobním vlastnictví, lze pojistit i stavební součásti domu, jelikoţ ostatní části kromě bytu jsou zpravidla v podílovém spoluvlastnictví. To znamená, ţe lze pojistit i základy domu, střechu či schody. Dokonce i rozvody vody, plynu, kanalizace, kotelny, i kdyţ se nacházejí mimo dům. Dále lze pojistit i příslušenství domu, jako jsou studny či oplocení. Opět i u tohoto produktu pojišťovna uhradí náklady na poškozených stavebních součástech nebo znovupořízení těch zničených či odcizených stavebních součástí. Znamená to, ţe výplata pojistného plnění by se uskutečnila v nových cenách. Pojištění lze vztahovat na široké spektrum rizik a opět je zde volitelná spoluúčast. Celkový limit pojistného plnění lze zvolit individuálně, ale přitom by tato hodnota měla pokrýt moţné náklady na opravu poškozených stavebních součástí či znovupořízení těchto při odcizení či zničení. Pojištění obytných budov a souvisejících staveb se vztahuje na pojištění nejen rodinných domů, ale i bytových domů, rekreačních objektů a garáţí, přičemţ zahrnuje i související stavby, jako jsou skleníky, studny, ploty a jiné. Lze také pojistit nově zahajované stavby. V případě pojistné události je hrazeno pojistné plnění opět i u tohoto produktu v nových cenách. To znamená v případě škody takovou částku, která je bezezbytku uhradí. V případě takové pojistné události, kdy dojde k úplnému zničení stavby, pojišťění nahradí 26

náklady na postavení stavby nové. Horní hranici plnění představuje pojistná částka, která je stanovena klientem a kterou si klient (pojištěný) určil na základě hodnoty pojištěného majetku. Důleţitá informace u tohoto produktu je ta, ţe vyplácení pojistného plnění se neuplatní podle výše nové ceny, pokud stavba je opotřebena na méně neţ 30 % jejich nové ceny a opotřebení se tedy u těchto započítává. Dále je zde uvedeno, ţe pokud je budova uţívaná a běţně udrţovaná, její hodnota pod hranici 30 % neklesne. S touto větou se dá poněkud polemizovat, protoţe případy většího opotřebení neţ 70% se rozhodně objevují. Opět je zde moţnost připojištění na více rizik nebo případné vyuţití volitelné spoluúčasti. Součástí komplexní nabídky České pojišťovny v rámci pojištění majetku je téţ pojištění bytových domů. V tomto pojištění se kombinuje ţivelní pojištění majetku (zvlášť určené pro bytovou výstavbu), pojištění ušlého nájemného, které spočívá v případné náhradě nájemného v případě poškození či zničení domu a pojištění odpovědnosti za škodu vlastníků nebo správců nemovitostí. V posledním vyjmenovaném typu se jedná o pojištění rizika vzniku škody, která byla způsobena jiné osobě a vznikla na pojištěné nemovitosti (například v důsledku poruchy domovních rozvodů různého druhu). Pojištění je tedy určeno širokému spektru osob. Jsou to majitelé bytových domů, společenství vlastníků bytových jednotek, obcím a městům, developerským firmám, bytovým druţstvům a jiným právnickým osobám. Pojištění zahrnuje široký rozsah rizik a lze vyuţít opět připojištění dalších rizik. Opět v případě zničení nebo poškození domu pojistitel uhradí náklady na opravu či znovupořízení, resp. se jedná o pojistná plnění v nových cenách. Poslední z nabídky pojistných produktů týkajících se pojištění majetku je pojištění chat a chalup. Toto pojištění se dále dělí na pojištění staveb a pojištění zařízení. Pojištění zařízení se vztahuje na pojistnou ochranu movitých věcí v rekreační stavbě, jako jsou například koberce, nábytek, nádobí a podobně. Pro naše účely se budeme dále zabývat především pojištěním rekreačních objektů ve smyslu staveb. To se však řídí stejnými podmínkami jako pojištění rodinných domů. Jedná se především o mezní opotřebení stavby, které je rozhodné pro výplatu pojistného plnění v nových či časových cenách.11 Údaje z pojistných podmínek Pojistné podmínky v rámci produktů určených k pojištění majetku u České pojišťovny se v zásadě dělí na všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a na doplňkové pojistné

11

Viz http://www.ceskapojistovna.cz/pojisteni-majetku.html 27

podmínky pro pojištění domácnosti, doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb a smluvní ujednání pro pojištění bytů a souvisejících prostor. Ve všeobecných pojistných podmínkách je uvedeno, ţe pojistník stanoví horní hranici pojistného plnění v pojistné smlouvě na vlastní odpovědnost. Pojistné plnění je tedy omezeno horní hranicí, která se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. Pojišťovna potom poskytne plnění maximálně do výše určené pojistné částky ke kaţdé pojištěné věci v pojistné smlouvě či do výše určeného limitu pojistného plnění, přičemţ rozhodující je niţší částka. „Výše pojistné částky má pro každou pojištěnou věc nebo soubor věcí v pojistné době odpovídat pojistné hodnotě pojištěné věci nebo souboru věcí, nejedná-li se o limit plnění. Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat.“ Pojistná hodnota se dá vyjádřit novou cenou, za kterou lze v daném místě a čase věc stejnou či srovnatelnou znovu pořídit jako novou, resp. stejnou a stejného druhu nebo účelu uţití. Pokud je předmětem pojištění stavba, nová cena vyjadřuje náklady na vybudování novostavby téhoţ druhu, rozsahu a kvality v daném místě se započtením nákladů na tvorbu projektové dokumentace a souvisejících věcí. Další způsob vyjádření pojistné hodnoty je pomocí časové ceny, coţ je hodnota, kterou měla věc těsně před pojistnou událostí. Stanoví se z nové ceny s tím, ţe se započítá opotřebení stavby nebo jiného znehodnocení. Započte se rovněţ i zhodnocení v rámci rekonstrukce či modernizace. Na tomto místě je vhodné poznamenat, ţe zohlednění zhodnocení se de facto musí provést ve výpočtu při zjištění reprodukční ceny (zde označeny jako nová cena) a pak se teprve určí míra opotřebení stavby. Třetí způsob stanovení pojistné hodnoty je podle pojistného nebezpečí a druhu pojištěné věci a ten je zpravidla určen v doplňkových pojistných podmínkách nebo také v ujednáních, která jsou obsaţena v pojistné smlouvě. Tam také mohou být sjednány limity pojistných plnění jednotlivých předmětů pojištění. Lze také sjednat limit plnění jako pojištění prvního rizika. „Pojištěním prvního rizika se rozumí případ, kdy je stanovený limit plnění zároveň horní hranicí úhrnu pojistných plnění pojišťovny, snížených o částky dohodnutých spoluúčastí, ze všech pojistných událostí nastalých v období dvanácti po sobě jdoucích měsíců od počátku pojištění nebo jeho výročního dne nebo v době určité, na kterou bylo pojištění sjednáno. Pokud bylo ujednáno pojištění prvního rizika, pojišťovna pro toto pojištění prvního rizika neuplatňuje podpojištění.“ Při pojistné události pojistitel poskytne pojistné plnění (pokud není v doplňkových pojistných podmínkách uvedeno jinak) v nové ceně, tak aby pokryla náklady na opravení věci a nejvýše do nové ceny pojištěné věci v době ihned před pojistnou událostí. Tato částka se však sniţuje pojišťovnou o cenu zbytků nahrazovaných částí u poškozené věci. Pokud však pojištění není na novou cenu, ale na cenu časovou, pojistitel poskytne plnění ve 28

výši časové ceny (viz výše). Zbytky nahrazovaných částí zůstávají ve vlastnictví pojištěného, protoţe pojišťovna si o ně sníţí výši pojistného plnění. Oprávněná osoba (v případě nároku na pojistné plnění) a pojišťovna se v případě neshody o výši pojistného plnění mohou dohodnout, ţe tato výše bude stanovena řízením expertů. Kaţdá strana pak určí jednoho experta a lze proti němu vznést námitku. Tito experti se dohodnou na třetí osobě experta, který má rozhodující hlas v případě neshody. Tito experti zpracují znalecké posudky a v případě rozporných závěrů rozhodne vypracovaný posudek třetího experta. Případné řešení sporu mezi oběma stranami pojistné smlouvy ohledně pojistného se řeší v rozhodčím řízení, ostatní spory pak budou řešeny u obecných soudů s věcnou a místní příslušností.12 V doplňkových pojistných podmínkách pro pojištění domácností jsou podrobně vyspecifikována pojistná nebezpečí a také místa pojištění, jako jsou byt, nebytové prostory, společné prostory. Pojištění se zde vztahuje na soubor movitých věcí (vlastnictví oprávněných osob a slouţící k uspokojování jejich potřeb, zde je pojistná hodnota dána novou cenou) a soubor movitých věcí patřících vlastníku domu nebo bytu (oprávněná osoba je uţívá na základě nájemní smlouvy; zde je pojistná hodnota dána rovněţ novou cenou), soubor ostatních movitých cizích věcí, které jsou oprávněnou osobou po právu uţívány na základě písemné smlouvy (pro tyto předměty pojištění je pojistná hodnota stanovena časovou cenou) a náklady na opravu poškozených či zničených stavebních součástí. Pro určení pojistné hodnoty se pouţije obecná cena (obvyklá cena) u souboru movitých věcí ve vlastnictví oprávněných osob či těch co patří vlastníku domu nebo bytu a oprávněná osoba je uţívá na základě nájemní smlouvy, ale pouze pokud jsou předměty pojištění věci zvláštní kulturní a historické hodnoty (mající vztah k historickým nebo kulturním událostem či osobnostem), staroţitnosti (předměty starší neţ 80 let), umělecké předměty či sbírkou. Jsou stanoveny speciální výluky z pojištění. V případě pojistné události pojišťovna poskytne pojistné plnění v případě zničené, poškozené, ztracené či odcizené věci obecně v hodnotě nové ceny. Pokud však bezprostředně před vznikem pojistné události byla časová cena předmětu pojištění niţší neţ je 50 % nové ceny této věci (u nábytku niţší neţ 30 %), pak pojišťovna poskytne plnění v případě poškození věci částkou přiměřenou na opravu avšak nejvýše do časové ceny této pojištěné věci a v případech zničení, ztracení nebo odcizení poskytne částku odpovídající časové ceně pojištěné věci. Tato částka se sníţí o hodnotu zbytků zničené věci. V případě rizik poţáru, výbuchu nebo pádu letadla poskytne pojišťovna plnění vţdy na hodnotu nové ceny. Pojištění na novou cenu v kaţdém případě opotřebení věci zahrnují ještě některé další vyčtené předměty. U uměleckých předmětů a staroţitností a obdobných předmětů oprávněná osoba 12

Viz http://www.ceskapojistovna.cz/files/downloads/pojistne-podminky/592.pdf 29

obdrţí částku odpovídající nákladům, které by vznikly, aby byla věc uvedena do předchozího stavu nebo se jedná o částku, která odpovídá nákladům na vznik umělecké nebo řemeslné kopie. Nejvýše je ale tato částka rovna obecné ceně pojištěné věci v okamţik vzniku pojistné události. To je zejména pro případ, ţe nelze kopii těchto předmětů zhotovit nebo věc uvést do předchozího stavu, představuje obecná cena v okamţiku vzniku pojistné události de facto limit plnění. Tato cena se opět sníţí o cenu nahrazovaných zbytků. Obdobně se postupuje v případě sbírek. V případě pojistné události na bankovkách, státovkách či mincích (tuzemských i zahraničních) poskytne pojišťovna plnění v hodnotě nějak dotčené sumy těchto peněz. V případě stavebních součástí u domácností tvořící vnitřní prostor bytu, poskytne pojišťovna pojistné plnění odpovídající přiměřeným nákladům na opravu bytu nebo znovupořízení. V případě dotčení stavebních součástí, které tvoří společné části domu bude pojistné plnění odpovídat přiměřeným nákladům na opravu těchto stavebních součástí, nejvýše však do výše spoluvlastnického podílu oprávněné osoby na společných částech domu. Oprávněná osoba však musí být majitelem bytu v osobním vlastnictví. Pojistné plnění však nesmí být poskytnuto jiţ z pojištění budovy nebo jiného pojištění. Pojistné plnění se opět sníţí o cenu zbytků nahrazovaných částí. Pokud je při pojistné události dotčen systém celku poškozením jednotlivého prvku (například v rámci sbírky), není na to z pohledu pojišťovny brán zřetel. V pojistné smlouvě mohou být stanoveny limity pojistného plnění pro jednotlivé věci či soubory věcí a pro jednotlivá pojistná nebezpečí. Pokud ve smlouvě není uvedena specifikace věci a pojišťovna není k dispozici doklady k identifikaci věci (znalecký posudek, kupní smlouva aj.), pak za jakoukoliv pojištěnou věc je limit plnění 50 000 Kč. Z výkladů pojmů pojistných podmínek zde přibyl termín obecná cena (téţ obvyklá cena). „Tím se rozumí cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou reálně prodat nebo koupit. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby.“ Pro správné zatřídění jednotlivých potenciálních předmětů pojištění je důleţité uvést výčet stavebních součástí. Jsou to prvky tvořící vnitřní prostor bytu, jako například vnitřní příčky, vnitřní schodiště, okna, malby, tapety, obklady, WC, digestoře, rozvody všech médií a také zabezpečovací zařízení. Naopak za stavební součásti se nepovaţují kuchyňské linky, vestavěný nábytek, sporáky, pračky a svítidla. Stavební součásti, které tvoří společné části domu jsou zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, chodby, balkony, terasy, sušárny, společné antény aj. a to i v případě, ţe jsou umístěny i mimo dům. Dále se povaţuje za společné části domu příslušenství domu (studny, oplocení, čističky odpadních vod). Stavebním materiálem se zde 30

rozumí stavební hmoty, stavební výrobky nebo stavební konstrukční díly určené k opravě a údrţbě prvků tvořících vnitřní prostor bytu. Dále zde nalezneme i stupně zabezpečení a odpovídající limity plnění.13 V doplňkových pojistných podmínkách pro pojištění budov a souvisejících staveb je opět specifikace pojistných nebezpečí. Pojištění se vztahuje, pokud není v pojistné smlouvě jiné ustanovení, na stavby nebo věci v pojistné smlouvě nebo na novostavby. Pokud je předmětem pojištění budova a v pojistné smlouvě není další uváděno, pojištění se vztahuje také na drobné stavby plnící doplňkovou funkci k této budově a oplocení. Musejí se však nacházet na pozemcích, které jsou v jednotném funkčním celku s pozemkem pojištěné budovy (stavebním pozemkem). Tato drobná stavba je definována jako přízemní stavba neslouţící k bydlení se zastavěnou plochou do 16 m2 a s maximální výškou 4,5 metrů; v případě podzemní stavby s maximální hloubkou do 3 metrů. Za drobnou stavbu se nepovaţuje garáţ, bazén, skleník, pařeniště, fóliovník a opěrná zeď. Dále je také pojištěn stavební materiál, je-li na pozemcích, které jsou opět v jednotném funkčním celku s pozemkem pojištěné budovy. Zde je důleţité poukázat na odlišnou terminologii oproti oceňovací legislativě, kde budovy tvoří mnoţinu nemovitostí s vybranými účely, ale nespadají sem rodinné domy, chaty, chalupy, garáţe aj. Rovněţ jsou pojištěny v rámci hlavní budovy dočasné objekty zařízení staveniště týkající se právě této budovy – novostavby opět na pozemcích v jednotném funkčním celku s pozemkem pojištěné budovy. Do tohoto pojištění spadají i zabudované kuchyňské linky, zabudovaný nábytek, anténní systémy, elektrické zabezpečení, přípojky sítí v rámci parcely budovy. Apriori je pojistnou hodnotou nová cena těchto věcí. Pokud však byla v bezprostředně před vznikem pojistné události časová cena pojištěné věci niţší neţ 30 % její nové ceny, pak pojišťovna poskytne plnění v případě poškození věci odpovídající výši nákladům na opravu sníţené o částku odpovídající stupni opotřebení, ale nejvýše do časové ceny pojištěné nemovitosti. V případě odcizení, ztracení či zničení věci, částka určená pro pojistné plnění bude odpovídat časové ceně pojištěné nemovitosti. Tato částka se ještě sníţí o cenu zbytku z pojištěné věci. Pokud pojištěný do 3 let od pojistné události nehodlá věc opravit či znovupořídit, pojišťovna místo plnění na novou cenu bude plnit nejvýše do výše časové ceny opět sníţené o cenu zbytků. Nejsou-li v pojistné smlouvě ujednány, platí dle doplňkových pojistných podmínek limity plnění. Pojišťovna můţe pojistné plnění krátit, pokud oprávněný jednal tak, ţe jeho jednání podstatně ovlivnilo vznik pojistné události či výši pojistného plnění. Dojde-li ke změně vlastníka pojištěné věci, pojištění automaticky nezaniká, pokud o to pojistník sám nezaţádá. 13

Viz http://www.ceskapojistovna.cz/files/downloads/pojistne-podminky/593.pdf 31

V případě smrti vlastníka vstupuje do pojištění dědic, pokud neohlásí pojišťovně, ţe o pojištění nemá zájem. Zbývá nadefinovat pojem opotřebení, coţ zde znamená přirozený úbytek hodnoty věci způsobený stárnutím, resp. uţíváním, přičemţ velkou roli hraje péče a údrţba věci. Poslední pojem zde uţívaný je jednotný funkční celek, coţ zahrnuje pozemky evidované v katastru nemovitosti v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, ostatní plochy nebo zahrady za účelem společného uţití pouze však pokud jsou stejného vlastníka a náleţí k pozemku, kde stojí pojištěná budova.14 Poslední doplnění všeobecných pojistných podmínek při pojištění majetku je smluvní ujednání pro pojištění bytů a souvisejících prostor. Zde se dá říci, ţe jak v případě stavebních součástí tvořící vnitřní prostor bytu, tak v případě stavebních součástí, které tvoří společné části domu kde se byt nachází, poskytne pojišťovna plnění ve výši na znovupořízení dotčených věcí. V druhém případě samozřejmě jen do výše odpovídající spoluvlastnickému podílu pojistníka na společných částech domu. Opět platí, ţe se pojistné plnění případně sníţí o cenu zbytků zničené nebo poškozené věci a ţe pojistné plnění se nesmí překrývat s plněním jiného pojištění společného předmětu, resp. budovy. Pouţívané pojmy zde definují byt jako „stavební součásti, tj. prvky, které tvoří jeho vnitřní prostor a související prostory. Těmito stavebními součástmi jsou vnitřní příčky, vnitřní schodiště, dveře, okna, malby, tapety, obklady, dlažby, lepené podlahové krytiny včetně plovoucích podlah, sanitární zařízení koupelen a WC, odsavače par, dále rozvody vody, tepla, kanalizace, plynu, elektřiny v rozsahu, v němž slouží výlučně pro byt specifikovaný v bodu 4 této smlouvy a s ním související prostory včetně ohřívačů vody, topných těles a kotlů etážového topení. Dále se za stavební součásti považují mechanická zabezpečovací zařízení, trezory zazděné, tj. zabudované do zdi nebo do podlahy, a systémy elektrické zabezpečovací signalizace (dále jen systémy EZS) prostoru bytu.“ Související prostory jsou zde chápány jako příslušenství bytu, tj. prostory uţívané společně s bytem (sklep, garáţ). „Společnými částmi domu jsou stavební součásti prostor domu, v němž se nachází pojištěný byt, které jsou určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce a dále vchody, schodiště, výtahy, chodby, balkony, lodžie, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, společné garáže, kotelny, komíny, rozvody tepla, rozvody vody, plynu, elektřiny, kanalizace, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považuje příslušenství domu (např. studny, oplocení, čističky odpadních vod apod.).“15

14 15

Viz http://www.ceskapojistovna.cz/files/downloads/pojistne-podminky/594.pdf Viz http://www.ceskapojistovna.cz/files/downloads/pojistne-podminky/SUPBSP.pdf 32

2.3.3 Produkty zaměřené na pojištění majetku od Kooperativy Popis nabízených produktů Pojištění majetku poskytované pojišťovnou Kooperativa se dělí v nabídce do několika pojistných produktů. Je to pojištění domácnosti, pojištění rodinného domu, tzv. Optimum, coţ je pojištění rodinného domu i domácnosti, pojištění bytového domu, pojištění rekreační budovy a rekreační domácnosti a pojištění bytové a nebytové jednotky. Pojištění domácnosti lze u kooperativy sjednat ve dvou variantách, Prima a Komfort. Liší se vybranými pojistnými nebezpečími, na které se ten který produkt vztahuje a také pojistným plněním v případě pojistné události. Předmětem pojištění jsou movité věci, které tvoří soubor zařízení domácnosti a jsou určeny k provozu domácnosti (nábytek, koberce, aj.) a příslušenství a stavební součásti týkající se vnitřních prostor bytu (plovoucí podlaha, kuchyňská linka, obklady, aj.). Na základě plochy bytu a kategorie vybavení pojišťovna vykalkuluje minimální pojistnou hodnotu věci. Výši pojistné částky si po konzultaci zvolí pojistník a bude to částka, kterou pojišťovna v případě pojistné události vyplatí. Od výše pojistné částky se odvíjejí limity plnění. Pojištění zánovních věcí znamená plnění od pojišťovny v nových cenách, aktuálních k datu vzniku pojistné události. U cenností je pak pojistné plnění limitováno jejich trţní hodnotou (obecnou cenou). Při sjednání indexace se aktualizuje pojistná částka i pojistné dle vývoje indexu ţivotních nákladů. Pojištění rodinného domu lze u kooperativy sjednat také ve dvou variantách, Prima a Komfort. Komfort zahrnuje některá další pojistná nebezpečí. Předmětem pojištění je rodinný dům, zachovalý a trvale obývaný a je ve vlastnictví občana. Ostatní budovy na pozemku náleţející k rodinnému domu (hospodářské stavby, garáţe, bazény, ploty), které jsou udrţované a zachovalé. V rámci tohoto pojištění jsou předmětem i movité věci v podobě stavebního materiálu na výstavbu či opravy pojištěné nemovitosti a taky dočasné objekty zařízení staveniště. Pro nemovitý majetek v dobrém stavu se jedná o pojištění na novou cenu. Limit plnění pro ostatní objekty si můţe pojistník sám stanovit. Opět lze sjednat indexaci, kde se aktualizuje pojistná částka rodinného domu, limit plnění a pojistné v závislosti na stavebním cenovém indexu. Při sjednávání pojištění je nutné předloţit výměry pojišťovaného objektu a pojistitel stanoví minimální pojistnou hodnotu. Konečnou výši pojistné částky si po konzultaci zvolí pojistník sám.

33

Pojištění Optimum – pojištění rodinného domu i domácnosti zahrnuje v podstatě pojištění rodinného domu, kde je navíc pojištěn soubor movitých věcí tvořících zařízení domácnosti. Znamená to de facto kombinaci předešlých dvou pojistných produktů. Pojištění bytového domu lze sjednat opět ve variantách Prima a Komfort lišících se v rozsahu pojistných rizik. Předmětem pojištění je zachovalý a udrţovaný bytový dům, dále ostatní objekty (garáţe, bazény, ploty, aj.) také udrţované a stavební materiál na výstavbu či opravy pojištěné nemovitosti a taky dočasné objekty zařízení staveniště. Pro nemovitý majetek v dobrém technickém stavu je pojištění na novou cenu a opět se zde nabízí moţnost indexace. Při sjednání pojištění je třeba znát vnější rozměry pojišťovaného bytového domu kvůli výpočtu minimální pojistné hodnoty. Konečnou výši pojistné částky si po zkonzultování se zástupcem strany pojistitele určí pojistník. Pojištění rekreační budovy a rekreační domácnosti lze sjednat opět v klasických dvou variantách Kooperativy, Prima a Komfort, lišících se rozsahem pojistitelného rizika. Předmětem pojištění je přechodně obývaná rekreační budova, která je zachovalá a udrţovaná a je ve vlastnictví občana. Dalšími předměty pojištění jsou ostatní objekty (bliţší popis výše) a stavební materiál (viz výše) a dočasné objekty zařízení staveniště. Navíc jsou předmětem pojištění movité věci tvořící soubor zařízení rekreační domácnosti. Pro nemovitý majetek v dobrém technickém stavu je pojištění na novou cenu a opět se zde nabízí moţnost indexace. Pokud vznikne škoda na movité zánovní věci, plnění bude opět v nových cenách, pouze u cenností je plnění limitováno jejich obecnou cenou (trţní cenou). Opět je třeba znát vnější rozměry rekreační budovy při sjednávání pojištění, kvůli zjištění minimální pojistné hodnoty. Konečnou výši pojistné částky si po zkonzultování opět určí pojistník. Posledním nabízeným produktem v mnoţině pojištění majetku u Kooperativy je pojištění bytové a nebytové jednotky. Pro rozsah rizik lze zvolit opět jednu ze dvou variant, buď Prima nebo Komfort. Předmětem pojištění je byt a spoluvlastnický podíl na společných částech domu. Bytové jednotky a jejich rozdělení je vymezeno zákonem č. 72/1994 Sb. Takto lze dobře řešit individuální případy pojištění bytových jednotek. Dalším předmětem tohoto pojištění je nebytový prostor a spoluvlastnický podíl na společných částech domu, dále pak vedlejší místnosti, které jsou určeny spolu s bytem či nebytovým prostorem k uţívání (sklepní kóje, garáţe) a stavební materiál slouţící k výstavbě, opravám či rekonstrukci pojištěné jednotky. Pro nemovitý majetek v dobrém technickém stavu je pojištění na novou cenu a opět se zde nabízí moţnost indexace. Při sjednávání pojištění je třeba předloţit smlouvu o převodu vlastnického práva k jednotce. Minimální pojistná hodnota jednotky bude pojistitelem zjištěna

34

z údajů z této smlouvy. Konečnou výši pojistné částky si po zkonzultování opět určí pojistník.16 Údaje z pojistných podmínek Hlavním vodítkem pro pojištění majetku jsou u Kooperativy Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Z těchto podmínek budou vybrány pouze údaje, které se vztahují k problematice oceňování majetku dle Kooperativy. Ostatní problematika byla jiţ zmíněna v předešlých oddílech. V pojištění majetku jsou uvedeny základní pojistná nebezpečí. Definice pojistné hodnoty je následující. „Pojistná hodnota je hodnota věci rozhodná pro stanovení pojistné částky.“ Pojistná hodnota věci můţe být podle těchto podmínek vyjádřena jako nová cena, časová cena nebo obvyklá cena (téţ obecná, trţní). Pojistnou částku stanoví pojistník tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěné věci v době uzavření pojistné smlouvy. Pokud je v době vzniku pojistné události pojistná částka, kterou stanovil pojistník, niţší neţ pojistná hodnota pojištěné věci, má pak pojistitel právo sníţit pojistné plnění v tom poměru, jako je pojistná částka k pojistné hodnotě pojištěné věci. Tomuto jevu se říká podpojištění a to se neuplatní, pokud si pojistník zvolil indexaci svého pojištění. Limit pojistného plnění můţe stanovit na svojí odpovědnost pojistník. Pokud byla věc pojištěna na novou cenu, dojde ke standardnímu plnění (podrobněji viz výše). V případě pojištění věci na časovou cenou dojde k plnění ve výši časové ceny. Třetí moţností je pojištění na cenu obvyklou (definice této ceny viz výše). Opět se v případě zničené či poškozené nemovitosti nebere zřetel na sníţení umělecké či historické hodnoty. Za zmínku stojí ještě zůstatková hodnota věci. Ta je definována jako nová cena sníţená o částku odpovídající stupni opotřebení či jiného znehodnocení resp. zhodnocení před pojistnou událostí.17 Další skupinu pojistných podmínek tvoří Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění bytových domů. V těchto podmínkách jsou popsány pojistná rizika a předměty pojištění, ale to jiţ bylo v zásadě učiněno při popisu pojistného produktu. Pojistnou hodnotou věcí je jejich nová cena, ale pojistnou hodnotou cizích movitých věcí je jejich časová cena. V případě bytových domů se při pojištění na novou cenu vyplatí pojistné plnění novou cenou vţdy, kromě případu, kdy věc má niţší zůstatkovou hodnotu před vznikem pojistné události neţ 30 % její nové ceny. Pak dojde na plnění ve výši časové ceny.18 16

Viz http://www.koop.cz/cs/pojisteni/pojisteni-majetku_odpovednosti-obcanu/pojisteni-majetku-index.shtml Viz http://www.koop.cz/file/cs/pojisteni/majetek_odpovednost-obcanu/M-100.pdf 18 Viz http://www.koop.cz/file/cs/pojisteni/majetek_odpovednost-obcanu/M-200.pdf 17

35

Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění budov a staveb upravují zejména pojištění trvale obývaných rodinných domů, případně přechodně obývaných rekreačních budov. Pojistnou hodnotou věcí je jejich nová cena, ale pojistnou hodnotou cizích movitých věcí je jejich časová cena. Plnění pojistitele na hlavní budově je omezeno pojistnou částkou, na ostatních objektech je pak omezeno limitem plnění dohodnutým v pojistné smlouvě. Pokud má věc niţší zůstatkovou hodnotu před vznikem pojistné události neţ 30 % její nové ceny, pak dojde na plnění ve výši časové ceny.19 Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění bytů zde řeší některými ujednáními detailněji postup při pojištění těchto nemovitostí neţ popis samotných pojistných produktů. Pojistnou hodnotou věcí je jejich nová cena, ale pojistnou hodnotou cizích movitých věcí je jejich časová cena. Opět platí, bude-li mít věc niţší zůstatkovou hodnotu před vznikem pojistné události neţ 30 % její nové ceny, pak dojde na plnění ve výši časové ceny.20 Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění domácností upravují a doplňují popisy produktu pojištění domácnosti v nabídce. Pojistnou hodnotou věcí je jejich nová cena. V případě, ţe se jedná o cennosti a věci zvláštní obliby, pak pojistnou hodnotou těchto věcí je jejich obvyklá cena. Pojistnou hodnotou cizích movitých věcí je jejich časová cena. Pokud zůstatková hodnota pojištěných věci v době před pojistnou událostí bude niţší neţ 50 % jejich nové ceny, pojistitel bude plnit v časové ceně. Pro případ stavebních součástí a nábytku platí totéţ, ale od hranice 30 % nové ceny těchto předmětů.21 Poslední pojistné podmínky ze všech typů pojištění majetku dle Kooperativy, které zde ještě nebyly uvedeny, jsou Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění rekreačních domácností. Pojistné hodnoty a pojistná plnění jsou deklarovány stejně jako u pojištění domácností v předchozím odstavci.

2.4 Likvidace pojistných událostí Aby bylo moţné zjistit rozsah škod po pojistné události na předmětu pojištění, je nutné provést šetření, tzv. likvidaci pojistné události. Zde se zjistí, zda nastává povinnost pojišťovny plnit a poté výše pojistného plnění.22 Likvidaci pojistných událostí zajišťuje institut tzv. samostatného likvidátora pojistných událostí. Jeho činnost je legislativně upravena a vymezena zákonem č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Tento subjekt má uzavřenou smlouvu s konkrétní pojišťovnou a jedná jejím jménem a na její účet. 19

Viz http://www.koop.cz/file/cs/pojisteni/majetek_odpovednost-obcanu/M-300.pdf Viz http://www.koop.cz/file/cs/pojisteni/majetek_odpovednost-obcanu/M-400.pdf 21 Viz http://www.koop.cz/file/cs/pojisteni/majetek_odpovednost-obcanu/M-500.pdf 22 Viz http://business.center.cz/business/pojmy/p760-likvidace-pojistne-udalosti.aspx 20

36

Činnost samostatného likvidátora pojistných událostí (dále jen likvidátor) spočívá v šetření, jehoţ účelem je zjistit rozsah škody v rámci být pojištění, podle kterého je potom pojišťovna povinna plnit. Likvidátor má vţdy ve smlouvě určeno vymezení pojistných událostí, rozsah dohodnutých činností, vymezení pravomocí smluvních stran. Můţe například provádět svoji činnost v součinnosti dalších osob. Likvidátor musí zapsán do registru a pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti. Je vázán mlčenlivostí, to znamená, ţe mlčenlivost zachovává o všech skutečnostech, o kterých s během výkonu své pracovní činnosti dozvěděl.23 Šetření pojistné události by dle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě mělo být skončeno do 3 měsíců poté, co byla pojistná událost ohlášena. Nejprve dává likvidátor dohromady chybějící nebo nedostatečné podklady. Poté přistoupí k výpočtu výše pojistného plnění. Zde se řídí pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami a příslušnými zákony. Pro likvidátora mají relevanci především okolnosti vzniku pojistné události, výše pojistné částky či její horní hranice. Výpočet pojistného plnění je deklarován v pojistných podmínkách. Výši pojistného plnění, která byla likvidátorem stanovena, je ještě zkontrolována revizorem, který znovu prověřuje postup likvidátora. Klient je poté informován o výsledku likvidace pojistné události a je mu odesláno pojistné plnění.24

2.5 Oceňování pojištěného majetku v souhrnu 2.5.1 Typy cen, postupy a opotřebení Z předešlých kapitol, podkapitol a oddílů lze jiţ dospět k určitým styčným bodům pro metodiku oceňování majetku, ať jiţ máme na mysli vyhláškovou cenu nebo jiné typy či přístupy v oceňování a pro problematiku při oceňování pojištěného majetku. Oceňování pojištěného majetku tvoří potom při převedení do oblasti metodik oceňování relativně úzké pásmo cen, respektive metod. Nyní je třeba spojit jednotlivé typy cen a postupy při oceňování. Při stanovení pojistné hodnoty jsou dle předchozích podkapitol v zásadě důleţité 3 typy cen. Nejdůleţitějším typem ceny vůbec v pojišťovnictví je tzv. nová cena. V zásadě pojišťovny takto označují pojem, kterým je uţíván v terminologii oceňování majetku jako reprodukční cena. Jedná se o cenu, za kterou by bylo moţno stejnou nebo porovnatelnou novou věc pořídit v době ocenění (v pojišťovnictví se bude jednat o dobu pojistné události), bez odpočtu opotřebení. Další cena, která je jiţ v obou terminologiích shodně nazývána jako časová cena, je vlastně reprodukční 23

Zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, v aktuálním znění, ze dne 17. 12. 2003 37

cena věci, sníţená o přiměřené opotřebení, odpovídající průměrně opotřebené věci stejného stáří a přiměřené intenzity pouţívání, ve výsledku pak sníţená o náklady na opravu váţných závad znemoţňující okamţité uţívání věci. Někdy se hovoří o obdobách časové ceny s věcnou hodnotou či cenou zjištěnou nákladovým způsobem. Při pojištění se zpravidla u věcí zvláštní obliby či cenností vezme za pojistnou hodnotu cena obvyklá. Ostatní typy cen se při oceňování pojištěného majetku zpravidla nepouţijí. Při určování těchto cen při pojištění majetku lze postupovat různými způsoby. V poslední kapitole diplomové práce je předveden ukázkový příklad ocenění při pojištění majetku. Přístupy však mohou být různé, avšak především různě náročné, zejména časově. Proto se při zjišťování cen pro účely pojištění majetku často vyuţívá oceňovacího předpisu, tj. Zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku., v aktuálním znění a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů., v aktuálním znění. Moţnosti jsou i jiné, například různé typy rozpočtování nákladů, například souhrnné rozpočty či poloţkové. Pracnost je ovšem zcela jiná. Někdy se vyuţívají i THU ukazatele. Jsou to technicko-hospodářské ukazatele vztaţené cenou na nějakou jednotku výměry. Při porovnání základních typů cen při oceňování pojištěného majetku si kromě ceny obvyklé, se kterou se téměř nepracuje, můţeme všimnout, ţe se zbylé dvě ceny (cena nová a cena časová) liší de facto opotřebením (pokud uvaţujeme funkčnost nemovitosti vzhledem ke stáří nemovitosti). Opotřebení neboli amortizace je vlastně doplněk do 100 % technické hodnoty stavby. To znamená, ţe pokud máme například stavbu s opotřebením 24 %, její technická hodnota je 76 %. V tomto místě lze opět porovnat obě terminologie a vidíme, ţe při oceňování pojištěného majetku se pouţívá termín zůstatková hodnota věci jako analogie pojmu technická hodnota. Samotné opotřebení se určuje různými metodikami. Opotřebení staveb nejčastěji vychází ze dvou základních parametrů; z předpokládané či garantované ţivotnosti stavby a ze samotného stáří stavby. Stáří stavby se počítá zpravidla od zahájení uţívání stavby, respektive od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí. V případě, ţe nejsou jakékoliv doklady o stáří stavby, zjistí se tento údaj odhadem. Nejjednodušším způsobem výpočtu opotřebení je lineární metoda, kde se opotřebení vypočte jako poměr stáří a ţivotnosti stavby, pro procentuální tvar se tato hodnota násobí stem procent. Tento výpočet je při lineární metodě uvaţován pro celou stavbu. V případě zjišťování opotřebení jako jednotlivých poměrů stáří a ţivotností pro kaţdý konstrukční prvek či konstrukci hovoříme o tzv. analytické metodě opotřebení. Tato metoda přesněji vystihuje opotřebení jednotlivých 24

Viz http://www.pojistovnacs.cz/informace/hlaseni-pojistne-udalosti/postup-likvidace-pojistne-udalosti.aspx 38

dílu prostřednictvím zlomkového zastoupení v rámci celku. Je vhodná zejména u rekonstrukcí či modernizací, přístaveb a nástaveb. Existují i další metody, jako je kvadratická metoda, která tento podíl umocňuje na druhou a semikvadratická metoda, která je vlastně průměrnou hodnotou mezi lineární a kvadratickou metodou. Existuje řada studií, jak nejlépe vystihnout průběh opotřebení stavby a řada dalších metodik různých autorů. Pro ilustraci průběhu opotřebení po dobu ţivotnosti stavby pomocí 3 metod slouţí následující graf. Graf č. 1: Metody výpočtu opotřebení – průběh technické hodnoty stavby v čase Metody výpočtu opotřebení Prŧběh technické hodnoty stavby v čase

100,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00

10 0

90

80

70

60

50

40

30

20

10

10,00 0,00

0

Technická hodnota [%]

90,00

Stáří stavby [počet let] kvadratická

semikvadratická

lineární

Pramen: BRADÁČ A. a kol.: Teorie oceňování nemovitostí. 2008.

2.5.2 Vztah pojistné částky, pojistné hodnoty a pojistných plnění Vztah mezi pojmy pojistná částka, pojistná hodnota a pojistné plnění je klíčový při oceňování pojištěného majetku. Postup je v zásadě takový, ţe by se měla nejprve stanovit pojistná hodnota pojištěné věci. Pojistná hodnota je podle pojistných podmínek pro oceňování majetku nejčastěji vyjádřena jako nová cena, časová cena nebo obvyklá cena (téţ obecná, trţní) věci. Pojistnou částku stanoví pojistník tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěné věci v době uzavření pojistné smlouvy. Tato situace je naznačena v následujícím grafu jako varianta 1. Pokud je v době vzniku pojistné události pojistná částka, kterou stanovil pojistník, niţší neţ pojistná hodnota ( v grafické ilustraci ve variantě 3 je to konkrétně o 40 %), nastává tzv. podpojištění a pojistitel má právo krátit pojistné plnění z kaţdé škody, která vznikla na předmětu pojištění v poměru pojistná částka ku pojistná hodnota. To v praxi znamená, ţe pokud bude uzavřeno pojištění majetku na rodinný dům v ceně 600 000 Kč ( na tuto pojistnou 39

částku) a pojistná hodnota této nemovitosti z pojistných podmínek bude 1 000 000 Kč, potom nastává podpojištění, kde je poměr pro krácení pojistného plnění 0,6. Kdyţ nastane nějaká pojistná událost, jejíţ škoda bude odhadnuta na 100 000 Kč, pojistník obdrţí pouze 60 000 Kč. Třetí moţností je situace, kdy stanovíme pojistnou částku na vyšší hodnotu neţ je pojistná hodnota věci. Tuto moţnost zobrazuje v grafu varianta 2. To potom znamená, ţe platíme vyšší pojistné (v tomto případě na 120 % pojistné částky), ale ve výsledku nám likvidátor přisoudí jen výši pojistné hodnoty věci. To tedy v případě totální škody. V případě jiné škody nám zkrátka vyplatí to, jako bychom měli pojistnou částku stanovenou na výši pojistné hodnoty a jediný důsledek je, ţe zaplatíme více na pojistném. Graf č. 2: Vztah pojistné hodnoty a pojistné částky Vztah pojistné hodnoty a pojistné částky vyjádřený v % z pojistné hodnoty

Pojistná částka Pojistná hodnota

Pojistná hodnota [%]

120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1

2

3

Moţné případy v pojištění

Pramen: vlastní.

Z výše uvedeného je jasné, ţe mohou vznikat mezi smluvními stranami určité komplikace. Pojistník by měl stanovit pojistnou částku tak, aby odpovídala výši pojistné hodnoty. Proto by si mohl nechat udělat vlastní znalecký posudek či odborný odhad na cenu věci a poté mít svůj písemný doklad. Pokud by mu pak pojišťovna chtěla v případě pojistné události krátit plnění a on by s tím nesouhlasil, protoţe jeho znalecký posudek by neodpovídal tomuto úkonu, můţe se domáhat řešení sporu u soudu s tím, ţe bude mít listinný důkaz v podobě znaleckého posudku. Pojistná částka můţe být také sjednána v pojistné smlouvě s limitem pro jednu a kaţdou škodu. To znamená, ţe škody mohou vznikat opakovaně, kdeţto sjednání limitu pro jednu a všechny škody znamená, ţe jedna škoda pak sníţí limit o to, co bylo vyplaceno. Lze ale tento limit doplatit.

40

Vedle pojistné částky mohou být nastaveny i limity plnění. Například pokud se jedná o nemovitosti v záplavovém území, můţe být limit plnění nastaven třeba na 1/3 pojištěné částky. Souvisí to samozřejmě s riziky. Například toto riziko (záplavové území) je odstupňováno dle záplavových pásem. Pojistná plnění jsou částky vyplacené pojistitelem poté, co likvidátor zlikviduje pojistnou událost a na základě pojistné smlouvy, pojistných podmínek a platné legislativy přizná oprávněnému tuto částku. V zásadě se dá říci, ţe pojistná událost nastane v případě odcizení, ztráty, zániku či poškození předmětu pojištění. Vzhledem k tomu, ţe profilace diplomové práce je v oceňování pojištěných nemovitostí, omezíme se na zánik či poškození věci. V prvním případě dochází k totální škodě a pojistitel je povinen vyplatit pojistné plnění ve výši pojistné částky, případně s limity plnění. V případě poškození vyplatí pojistitel plnění ve výši odpovídající škodě podle pojistných podmínek, nejvýše však do výše pojistné částky či limitů plnění. Velmi často se objevuje hranice opotřebení nemovité věci, do které pojišťovna vyplácí náhrady v nových cenách, od této hranice však zpravidla vyplácí v cenách časových. Potom i oba způsoby pojistných událostí u nemovitostí (zánik a poškození), resp. vyčíslení jejich pojistných plnění, jsou závislé na tom, jaké opotřebení má věc pojištění. Graficky se dá tento fakt ilustrovat následovně. Graf č. 3: Obvyklý vztah opotřebení stavby a její nové ceny v % jako pojistné hodnoty pro pojistná plnění Obvyklý vztah opotřebení stavby a její nové ceny (reprodukční ceny) v % jako pojistné hodnoty pro pojistná plnění Nová cena (reprodukční cean) [%] ≈ Pojistná hodnota

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0

10

20

30

40

50

60

Opotřebení [%]

Pramen: vlastní.

41

70

80

90

100

Tento graf de facto završuje celý proces od zjištění pojistné hodnoty aţ po vyplácení pojistného plnění, určeného z pojistné částky resp. pojistné hodnoty. Je zde zobrazeno, jak do určité (obvyklé) hranice opotřebení pojišťovna vyplácí novou cenu a od této hranice vyplácí v časové ceně. Časová cena však představuje x-té procento z ceny nové, protoţe je závislá na opotřebení, kde míra opotřebení je x %. Například bude-li opotřebení nemovitosti 80%, pak se dostáváme na 20 % nové ceny (reprodukční ceny). Oba případy (jak nová cena, tak časová cena rovnající se x-procentnímu násobku nové ceny dle x-procentního opotřebení) však spadají do kategorie pojistná hodnota. V následující kapitole bude prakticky demonstrováno ocenění vybrané nemovitosti pro účely pojištění majetku.

42

3 PŘÍPADOVÁ STUDIE OCENĚNÍ NEMOVITÉHO MAJETKU V SOUVISLOSTI S UZAVŘENÍM POJISTNÉ SMLOUVY 3.1 Zadání případové studie Pro účely ilustrace ocenění pro pojistné účely byl zvolen soubor nemovitostí pro ocenění. Jedná se o rodinný dům, který tedy tvoří hlavní stavbu, garáţ a studnu náleţející stejnému vlastníkovi a řadí se mezi ostatní stavby, drobné stavby či vedlejší nemovitosti dle konkrétních pojistných podmínek. Bude provedeno ocenění vedoucí ke zjištění reprodukční a časové ceny nemovitostí (resp. nové a časové ceny) podle aktuálně platné legislativy pro oceňování nemovitostí, nicméně účelem ocenění nebude stanovení ceny zjištěné, nýbrţ dvou předchozích jmenovaných. Poté, co budou ceny zjištěny a po závěrečné rekapitulaci cen se provede zatřídění pojištěného majetku do „pojistné smlouvy“ a uvede se pojistná částka z vypočtených pojistných hodnot. Navíc bude kvůli pojistným účelům ocenění rozděleno na 2 části. V první se spočítá výše pojistné hodnoty pro stanovení pojistné částky a pojistného plnění pro zničení věci, resp. totální škodu, v druhé části se provede výpočet pro částečně poškozenou nemovitost z pojistných hodnot před pojistnou událostí a po pojistné události.

3.2 Popis vybrané nemovitosti Oceňované nemovitosti se nacházejí v České u Brna, katastrální území Česká, okres Brnovenkov. Sestávají z rodinného domu číslo popisné 77, na pozemku parcelní číslo 259, garáţe, vedlejší stavby, studny, venkovních úprav, pozemků a trvalých porostů. Rodinný dům je situován samostatně stojící, s jedním podzemním a jedním nadzemním podlaţím a částečně obyvatelným podkrovím. Stáří domu je dle dostupných informací 70 let. Dům je podprůměrně udrţovaný. Dům je napojen na rozvod plynu, vody, kanalizace a elektřiny. V přílohách A - E diplomové práce jsou mapy s vyznačením oceňovaného objektu, kopie výpisu z katastru nemovitostí a kopie katastrální mapy.

3.3 Varianta A: Zničení nemovité věci V této podkapitole bude proveden výpočet reprodukčních a časových cen nemovitostí, které byly popsány výše. Bude provedeno ocenění pomocí vyhlášky č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhlášky). Teoreticky byly některé postupy 43

rozebrány v oddíle 1. 1. 5. této diplomové práce. Oceňování dle oceňovací vyhlášky vyţaduje nejen postupovat podle textů v paragrafovém znění, ale hojně vyuţívat četných příloh (současná vyhláška jich má 39). Proto bude výpočet doprovázen komentářem k postupu výpočtu.

3.3.1 Ocenění rodinného domu Jako první se ocení rodinný dům podle § 5 oceňovací vyhlášky. Jeho cena se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru vypočteného dle přílohy č. 1 této vyhlášky a základní cenou z přílohy č. 6 vyhlášky a provede se konstrukční zatřídění. Standardní klasifikace produkce (SKP):

46.21.11

Klasifikace stavebních děl CZ-CC:

111

Typ:

C

Konstrukce:

zděná

Střecha:

šikmá nebo strmá

Podsklepení:

podsklepený

Počet nadzemních podlaţí:

1

Základní cena za 1 m3 obestavěného prostoru:

2 130,00 Kč

Dále se provede úprava zaloţená na vyuţitelnosti podkroví rodinného domu a cena se upraví. Vyuţitelné podkroví:

1/3 - 2/3

Koeficient podkroví:

1,0900 2 321,70 Kč/m3

Základní cena:

Nyní se základní cena musí vynásobit koeficienty K4, K5, Ki. Koeficient K4 se nazývá koeficient vybavení stavby a jeho výpočet je zaloţen na součtech objemových podílů konstrukcí a vybavení, které musí být zatříděny (kvalitativně) buď mezi standardní konstrukce, jejichţ výčet resp. popis nalezneme v příloze č. 6 vyhlášky nebo jinak mezi nadstandardní či podstandardní konstrukce či vybavení. Případně můţe být konstrukce chybějící. To se pak zohlední v součtovém výpočtu, který je uveden v příloze F diplomové práce. V příloze č. 15 vyhlášky pak nalezneme jednotlivé objemové podíly dle druhů staveb. Koeficient K5 je polohový koeficient určený podle přílohy č. 14 vyhlášky. Zde se musí obec 44

oceňované nemovitosti zatřídit mezi některou z 5 skupin obcí a tomu pak odpovídá hodnota koeficientu. Koeficient polohový K5:

0,8500

Koeficient Ki vyjadřuje ve své hodnotě změnu cen staveb k cenové úrovni roku 1994. Jeho hodnoty nalezneme v příloze č. 38 vyhlášky podle klasifikačního zatřídění stavby Standardní klasifikace produkce (SKP) a novější Klasifikace stavebních děl CZ-CC. Koeficient změn ceny staveb Ki:

2,1420

Nyní jiţ základní cenu upravenou můţeme vyčíslit. Základní cena upravená: 2 321,70 Kč x 0,9382 x 0,8500 x 2,1420 =

3 965,88 Kč/m3

Koeficient Kp (koeficient prodejnosti) se při zjišťování reprodukční či časové ceny nepouţije. Pro zjištění celkové ceny ze základní ceny upravené, coţ je jednotková cena, musíme spočítat obestavěný prostor stavby. Jeho výpočet se provádí podle přílohy č. 1 vyhlášky. Je zde popsáno, jak se výpočet provádí, které prvky se přičítají, které neuvaţují apod. Obestavěný prostor pro oceňovaný objekt se spočítá následovně. Obestavěný prostor: OP spodní stavby: 8,65x8,8x2,4 =

182,69 m3

OP vrchní stavby: 8,65x8,8x3+1,3x7,65x3 =

258,19 m3

OP zastřešení: 8,65x8,8x4,2:3+2,4x5,5x4,2:2 =

134,29 m3

Obestavěný prostor celkem:

575,17 m3

Nyní je jiţ moţné vyčíslit reprodukční cenu rodinného domu jako součin obestavěného prostoru a základní ceny upravené. Pro zjištění časové ceny je ještě potřeba spočítat opotřebení rodinného domu. To se provede pomocí přílohy č. 15 vyhlášky lineární metodou, protoţe stavba je průběţně stará (nejsou zde nástavby, přístavby ani modernizace či rekonstrukce, není to kulturní památka a předběţné opotřebení není větší neţ hranice pro pouţití lineární metody, tj. 85 %.

45

Opotřebení: Stáří:

70 roků

Ţivotnost:

100 roků

Lineární opotřebení:

70,00%

Na základě toho, co bylo vypočteno jsme schopni vyčíslit jak cenu reprodukční, tak cenu časovou pro rodinný dům. Časovou cenu zjistíme jako součin reprodukční ceny a technické hodnoty v desetinném tvaru. Technická hodnota je rovna rozdílu 1 a opotřebení v desetinném vyjádření. Reprodukční cena:

2 281 055,20 Kč

Časová cena:

684 316,56 Kč

3.3.2 Ocenění garáže Ocenění garáţe bude na stejném principu jako bylo ocenění rodinného domu. Garáţe se (v tomto případě) oceňují podle § 8 oceňovací vyhlášky. Standardní klasifikace produkce (SKP):

46.21.19.9

Klasifikace stavebních děl CZ-CC:

1274

Konstrukce: Střecha: Podsklepení:

zděná v tl. nad 15 cm, montovaná plochá střecha nebo krov neumoţňující zřízení podkroví nepodsklepená nebo podsklepená do poloviny 1.NP

Základní cena za 1 m3 obestavěného prostoru:

1 375,00 Kč

Vyuţitelné podkroví:

není

Koeficient podkroví:

1,0000 1 375,00 Kč/m3

Základní cena:

Nyní se opět vyčíslí koeficient vybavení stavby K4, pro garáţ je zde však menší počet konstrukčních prvků. Výpočet bude proveden v příloze G diplomové práce. Další koeficienty: Koeficient polohový K5:

0,8500

Koeficient změn ceny staveb Ki:

2,0950

46

Základní cena upravená: 1 375,00 Kč x 1,0000 x 0,8500 x 2,0950 =

2 448,53 Kč/m3

Obestavěný prostor: OP vrchní stavby: 3,2x6,3x2,2 =

44,35 m3

OP zastřešení: 3,2x6,3x2:2 =

20,16 m3

Obestavěný prostor celkem:

64,51 m3

Opotřebení: Stáří:

62 roky

Ţivotnost:

80 roků

Lineární opotřebení:

77,50%

Reprodukční cena:

157 954,67 Kč

Časová cena:

35 539,80 Kč

3.3.3 Ocenění studny Ocenění studny se provede podle § 9 oceňovací vyhlášky. Cena studny se zjistí, kdyţ se vynásobí počet metrů hloubky studny cenou, která je uvedena v příloze č. 10 vyhlášky. V této příloze musíme rozlišit o jaký typ studny jde a poté správně zatřídit dle průměru či hloubky studny. K této ceně se připočte cena příslušenství a nakonec se cena přenásobí koeficienty K5 a Ki (postup viz výše). Nakonec zjistíme opotřebení lineární metodou. Druh studny:

kopaná

Standardní klasifikace produkce (SKP):

46.25.22.2

Klasifikace stavebních děl CZ-CC:

2222

Průměr:

80,00 cm

Hloubka:

5,00 m

Výpočet ceny: 5 x 1950,00 =

9 750,00 Kč

Ruční čerpadlo:

1 ks_1 210,00 Kč/ks

1 210,00 Kč

Cena studny s čerpadly: 9 750,00 Kč + 1 210,00 Kč =

10 960,00 Kč

47

Koeficienty: Koeficient polohový K5:

0,8500

Koeficient změn ceny staveb Ki:

2,2410

Cena upravená koeficienty: 10 960,00 Kč x 0,8500 x 2,2410 =

20 877,16 Kč

Opotřebení: Stáří:

70 roků

Ţivotnost:

100 roků

Lineární opotřebení:

70,00%

Reprodukční cena:

20 877,16 Kč

Časová cena:

6 263,15 Kč

3.3.4 Ocenění pozemků Další oceňované nemovitosti jsou pozemky. Ty však nespadají zpravidla do nemovitostí pro účely ocenění. Přesto zde budou v rámci celého komplexu nemovitého majetku oceněny, ale metodikou dle vyhlášky, takţe jejich cena bude cenou zjištěnou. Pozemky nelze opotřebit, takţe časová cena zde nemá smysl. Pozemky se oceňují podle §§ 27 – 32 oceňovací vyhlášky. Stavební pozemky se oceňují podle cenové mapy. Ne všechny obce však mají cenovou mapu, případně ji jiţ nemají platnou. Pak se stavební pozemky oceňují podle § 28. Cena pozemku se vypočte podle obce resp. jejího katastrálního území dle výpočtových vztahů ve vyhlášce a upraví se koeficienty Ki a Kp. Základní cena upravená koeficienty se ještě upraví dle přílohy č. 21 vyhlášky. Bliţší postup viz vyhláška. Pozemek parcelní č. 259 Základní cena je určena podle odstavce d). Počet obyvatel v místě:

740

Podle odstavce 1b) se pro výpočet ceny pozemku pouţije počet obyvatel 1000. Základní cena: ZC = (35 + (1000 - 1000) x 0,007414) x 3,50 =

48

122,50 Kč/m2

Stavba umístěná na pozemku: stavba

koeficient Kp

koeficient Ki

1,5270

2,1420

Rodinný dům č.p. 77 Úpravy základní ceny podle přílohy číslo 21: Důvod úpravy ceny pozemku

úprava %

2.11 Pozemek s moţností jeho napojení na rozvod plynu

+ 10

Úpravy podle tabulky 1:

nejsou

Úpravy podle tabulky 2:

přiráţka 10%

Úpravy podle tabulky 3:

nejsou

Parcela číslo:

259 247 m2

Plocha: Ocenění podle odstavce:

2) zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemek k tomuto účelu jiţ

uţívaný Základní cena upravená: 122,50 x (100 + 0)% x (100 + 10)% x 2,1420 x 1,5270 =

440,74 Kč/m2

Cena za parcelu: 440,74 Kč/m2 x 247 m2 =

108 862,78 Kč

Cena zjištěná:

108 862,78 Kč

Pozemek parcelní č. 217 Základní cena je určena podle odstavce d). Počet obyvatel v místě:

740

Podle odstavce 1b) se pro výpočet ceny pozemku pouţije počet obyvatel 1000. Základní cena: ZC = (35 + (1000 - 1000) x 0,007414) x 3,50 =

122,50 Kč/m2

Koeficient změn ceny staveb Ki:

2,1420

Koeficient prodejnosti Kp:

1,5270

49

Úpravy základní ceny podle přílohy číslo 21: Důvod úpravy ceny pozemku

úprava %

2.11 Pozemek s moţností jeho napojení na rozvod plynu

+ 10

Úpravy podle tabulky 1:

nejsou

Úpravy podle tabulky 2:

přiráţka 10%

Úpravy podle tabulky 3:

nejsou

Parcela číslo:

217 6 m2

Plocha: Ocenění podle odstavce:

5) zahrada nebo pozemek ostatní plochy, která tvoří jednotný

funkční celek se stavebním pozemkem podle odst. 2 Základní cena upravená: 122,50 x (100 + 0)% x (100 + 10)% x 2,1420 x 1,5270 x 0,4 =

176,30 Kč/m2

Cena za parcelu: 176,30 Kč/m2 x 6 m2 =

1 057,80 Kč

Cena zjištěná:

1 057,80 Kč

Pozemek parcelní č. 260 Základní cena je určena podle odstavce d). Počet obyvatel v místě:

740

Podle odstavce 1b) se pro výpočet ceny pozemku pouţije počet obyvatel 1000. Základní cena: ZC = (35 + (1000 - 1000) x 0,007414) x 3,50 =

122,50 Kč/m2

Koeficient změn ceny staveb Ki:

2,1420

Koeficient prodejnosti Kp:

1,5270

Úpravy základní ceny podle přílohy číslo 21: Důvod úpravy ceny pozemku

úprava %

2.11 Pozemek s moţností jeho napojení na rozvod plynu

50

+ 10

Úpravy podle tabulky 1:

nejsou

Úpravy podle tabulky 2:

přiráţka 10%

Úpravy podle tabulky 3:

nejsou

Parcela číslo:

260 439 m2

Plocha: Ocenění podle odstavce:

5) zahrada nebo pozemek ostatní plochy, která tvoří jednotný

funkční celek se stavebním pozemkem podle odst. 2 Základní cena upravená: 122,50 x (100 + 0)% x (100 + 10)% x 2,1420 x 1,5270 x 0,4 =

176,30 Kč/m2

Cena za parcelu: 176,30 Kč/m2 x 439 m2 =

77 395,70 Kč

Cena zjištěná:

77 395,70 Kč

Pozemek parcelní č. 261 Základní cena je určena podle odstavce d). Počet obyvatel v místě:

740

Podle odstavce 1b) se pro výpočet ceny pozemku pouţije počet obyvatel 1000. Základní cena: ZC = (35 + (1000 - 1000) x 0,007414) x 3,50 =

122,50 Kč/m2

Koeficient změn ceny staveb Ki:

2,1420

Koeficient prodejnosti Kp:

1,5270

Úpravy základní ceny podle přílohy číslo 21: Důvod úpravy ceny pozemku

úprava %

2.11 Pozemek s moţností jeho napojení na rozvod plynu

+ 10

Úpravy podle tabulky 1:

nejsou

Úpravy podle tabulky 2:

přiráţka 10%

Úpravy podle tabulky 3:

nejsou

Parcela číslo:

261 400 m2

Plocha: 51

Ocenění podle odstavce:

5) zahrada nebo pozemek ostatní plochy, která tvoří jednotný

funkční celek se stavebním pozemkem podle odst. 2 Základní cena upravená: 122,50 x (100 + 0)% x (100 + 10)% x 2,1420 x 1,5270 x 0,4 =

176,30 Kč/m2

Cena za parcelu: 176,30 Kč/m2 x 400 m2 =

70 520,00 Kč

Cena zjištěná:

70 520,00 Kč

Pozemek parcelní č. 661/40 Základní cena je určena podle odstavce d). Počet obyvatel v místě:

740

Podle odstavce 1b) se pro výpočet ceny pozemku pouţije počet obyvatel 1000. Základní cena: ZC = (35 + (1000 - 1000) x 0,007414) x 3,50 =

122,50 Kč/m2

Koeficient změn ceny staveb Ki:

2,1420

Koeficient prodejnosti Kp:

0,5530

Úpravy základní ceny podle přílohy číslo 21:

nejsou

Parcela číslo:

661/40 8 m2

Plocha: Ocenění podle odstavce:

7a) veřejně provozovaná pozemní komunikace

Základní cena upravená: 145,10 Kč/m2

122,50 x (100 + 0)% x 2,1420 x 0,5530 = Cena za parcelu: 145,10 Kč/m2 x 8 m2 =

1 160,80 Kč

Cena zjištěná:

1 160,80 Kč

3.3.5 Ocenění trvalých porostů Poslední skupinu oceňovaných nemovitostí tvoří trvalé porosty. Také nespadají zpravidla do nemovitostí pro účely ocenění jako pozemky, i kdyţ jistá rizika v rámci pojištění by s nimi mohla být spjata. Přesto zde budou v rámci celého komplexu nemovitého majetku také oceněny, ale metodikou dle vyhlášky, takţe jejich cena bude cenou zjištěnou. Trvalé porosty se oceňují podle §§ 35 – 42 oceňovací vyhlášky. Lze ocenit ovocné dřeviny, vinnou révu, okrasné rostliny a jejich smíšené porosty zjednodušeným způsobem. 52

V našem případě lze tento paragraf vyuţít, neboť máme pozemky, na nichţ porost roste, ve funkčních celcích se stavbou rodinného domu. Podmínkou je, ţe celková pokryvná plocha nesmí přesáhnout 1 500 m2 na pozemcích ve funkčním celku. Pokryvná plocha je plocha kolmých průmětů obsahu všech korun na povrch pozemku. Dále pomocí příslušných příloh provedeme ocenění. Oceňování ovocných dřevin a okrasných rostlin zjednodušeným způsobem: Číslo parcely:

217

Cena za 1 m2 podle §28:

176,30 Kč 6 m2

Pokryvná plocha porostu: Druh oceňovaného porostu:

ovocné dřeviny a ostatní vinná réva

Koeficient pro stanovení ceny porostu podle §42: Výpočet ceny porostu: 176,30 Kč x 6 m2 x 0,035 = Číslo parcely:

0,035 37,02 Kč 260

2

Cena za 1 m podle §28:

176,30 Kč 439 m2

Pokryvná plocha porostu: Druh oceňovaného porostu:

ovocné dřeviny a ostatní vinná réva

Koeficient pro stanovení ceny porostu podle §42: Výpočet ceny porostu: 176,30 Kč x 439 m2 x 0,035 = Číslo parcely:

0,035 2 708,85 Kč 261

Cena za 1 m2 podle §28:

176,30 Kč 400 m2

Pokryvná plocha porostu:

Druh oceňovaného porostu:smíšené porosty ovocných dřevin, ostatní vinné révy a okrasných rostlin Koeficient pro stanovení ceny porostu podle §42: Výpočet ceny porostu: 176,30 Kč x 400 m2 x 0,055 =

0,055 3 878,60 Kč 845 m2

Součet pokryvných ploch porostů: Cena zjištěná:

6 624,47 Kč

53

3.4 Varianta B: Poškození nemovité věci Tato podkapitola se bude věnovat opět výpočtu reprodukčních a časových cen zvolených nemovitostí, ovšem výpočet bude upraven tak, abychom dostali hodnoty těchto cen nikoliv pro celé objekty, ale pouze pro jejich poškozené části. Jednou z moţností, jak k této hodnotě dospět, je vzít vypočtenou cenu celé nemovitosti (reprodukční nebo časovou) a od ní odečíst odpovídající cenu pro objekt nedokončený resp. neúplný. Tento postup pro zjištění výše škody je vydán v usnesení Nejvyššího soudu České republiky s tím rozdílem, ţe se jedná o cenu (ceny) obvyklou.25 Pracuje s objemovými podíly konstrukčních prvků, které se počítali při zjišťování koeficientu K4. Nyní však procentuelně upravíme podíl nedokončeného resp. neúplného nebo téţ chybějícího konstrukčního prvku v celé stavbě. Výpočet je proveden v příloze H diplomové práce. Postupuje se v podstatě obdobně jak podle §15 oceňovací vyhlášky. Nejdříve se procentuelně nebo poměrně odhadnou objemy nedokončených konstrukcí z toho, co by jinak bylo dokončeno (buďto bude dokončeno – pak z projektové dokumentace nebo bylo dokončeno – pak z původního provedení). Objemové podíly se přepočítají tak, aby se podíly těchto prvků započítali pouze tím, co je dokončeno. Pokud jsou tedy všechny konstrukční prvky dokončeny, součet jejich podílů je 100 %, součet objemových podílu s těmi nedokončenými prvky udává tzv. koeficient dokončenosti stavby a je logicky niţší neţ 100 % resp. 1,00 v desetinném vyjádření. Výpočet bude proveden opět pomocí vyhlášky č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhlášky). Modelová situace pro vyčíslení naší škody byla realizována zásahem blesku do střešní konstrukce. Škody byly ponejvíce na střešní krytině a střešní konstrukci. Menší újma byla zaznamenána na některých klempířských konstrukcích a elektroinstalaci. Nejprve se provede výpočet jiţ zmiňovaného koeficientu dokončenosti stavby (viz příloha H). V předchozí podkapitole jsme vypočítali reprodukční i časovou cenu rodinného domu. Pokud vynásobíme tyto ceny koeficientem dokončenosti stavby, dostáváme ceny, které představují odpovídající ceny pro současný stav s uskutečněnou škodou (např. po pojistné události). Pokud tyto ceny od sebe odečteme, získáváme výši škody na nemovitosti. Reprodukční cena:

2 281 055,20 Kč

Časová cena: 25

684 316,56 Kč

http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/stanoveni-vyse-skody-89-odst-12-tr-zak-55369.html 54

Koeficient dokončenosti stavby:

0,9298

Reprodukční cena zbytkové hodnoty:

2 120 925,13 Kč

Časová cena zbytkové hodnoty:

636 277,54 Kč

Reprodukční cena za vzniklou škodu:

160 130,07 Kč

Časová cena za vzniklou škodu:

48 039,02 Kč

Na tomto místě je nutné poznamenat, ţe tyto vyčíslené hodnoty budou pro pojištění majetku resp. pro pojistné plnění relevantní podle toho, zda je nemovitost pojištěna na novou cenu nebo časovou cenu. V pojišťovací praxi jsou různé metody pro stanovení škod dle konkrétního rizika. Existuje tzv. pravděpodobná maximální škoda PML, kde se škoda určí v závislosti na konstrukčním provedení staveb a uspořádání provozu. Zpravidla se pak nebere hodnota celé stavby, ale jen části, kde hrozí nejvyšší škoda. Dále se pracuje i s moţnou maximální škodou MPL (nejnepříznivější kombinace) nebo s odhadovanou maximální škodou EML (berou se v úvahu normální podmínky provozu).26

3.5 Rekapitulace cen Všechny výsledky předchozích výpočtů jsou přehledně rozčleněny do následující tabulky cenové rekapitulace.

26

ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika I. 1. vydání Brno: Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, Brno 2004, 76 s., ISBN 80-210-3557-9. s. 46-48 55

Tabulka č. 2: Rekapitulace vypočtených cen

Pramen: vlastní.

3.6 Závěrečná vyhodnocení oceňovaného pojištěného majetku dle pojistných podmínek jednotlivých pojišťoven Na závěr je nutné vyhodnotit výše spočítané ceny jednotlivých nemovitostí v rámci pojištění. K tomuto účelu slouţí především pojistné podmínky jednotlivých pojišťoven, které byly důkladně probrány v podkapitole 2.3.

3.6.1 ČSOB Pojišťovna Podle pojistných podmínek ČSOB Pojišťovny, které se nazývají Všeobecné pojistné podmínky DOMOV EXPRES 2008, lze sjednat v rámci pojištění nemovitostí pojištění hlavní nemovitosti nebo pojištění vedlejší nemovitosti, které však musí být sjednáno pojistnou smlouvou společně s hlavní nemovitostí. K vybranému rodinnému domu byly tedy v tomto případě připojištěny garáţ a studna jako vedlejší nemovitosti. Pojistnou hodnotou věcí je výlučně nová cena, proto pojistná částka v pojistné smlouvě byla stanovena na 2 439 009,87 Kč. V případě zničení nemovitostí (totální škody) by tedy byla vyplacena tato maximální hodnota. Pokud by se jednalo o poškození rodinného domu dle výčtu podkapitoly 3.4, plnilo by se rovněţ v nových cenách a podle zadání pojistné události v této podkapitole by výše pojistného plnění byla 160 130,07 Kč. 56

Tabulka č. 3: Výpočet cen pro pojištění dle pojistných podmínek ČSOB Pojišťovny ČSOB Pojišťovna Typ pojištění: Pojistný produkt: Postup výpočtu:

Pojištění majetku Pojištění rodinných domků DOMOV EXPRES Podle pojistných podmínek ČSOB Pojišťovny:

A. Zničení nemovité věci (ve výši pojistné hodnoty jako maximální majetkové újmy) Nová cena (Reprodukční cena)

Časová cena

Zjištěná cena

pozn. Stanovená pojistná částka pojistníkem odpovídá pojistné hodnotě

Hlavní nemovitost: Rodinný dům č.p. 77

2 281 055,20 Kč

684 316,56 Kč

neuvaţuje se

Vedlejší nemovitost: Garáž

157 954,67 Kč

35 539,80 Kč

neuvaţuje se

Vedlejší nemovitost: Studna Pozemek parcelní č. 259 Pozemek parcelní č. 217 Pozemek parcelní č. 260 Pozemek parcelní č. 261 Pozemek parcelní č. 661/40 Trvalé porosty Soubor movitých věcí či jiné věci zde neuvaţujeme

20 877,16 Kč nepojišťuje se nepojišťuje se nepojišťuje se nepojišťuje se nepojišťuje se nepojišťují se

6 263,15 Kč neuvaţuje se nepojišťuje se 108 862,78 Kč nepojišťuje se 1 057,80 Kč nepojišťuje se 77 395,70 Kč nepojišťuje se 70 520,00 Kč nepojišťuje se 1 160,80 Kč nepojišťují se 6 624,47 Kč

neuvaţuje se

neuvaţuje se

neuvaţuje se

pozn. Ceny zbytků nahrazovaných částí nejsou uvaţovány, resp, jsou nevyuţitelné

Předmět pojištění:

2 459 887,03 Kč

neuvaţuje se

neuvaţuje se

B. Poškození nemovité věci - rodinný dŧm (maximálně do výše pojistné hodnoty jako maximální majetkové újmy) pozn. Stanovená pojistná částka pojistníkem odpovídá pojistné hodnotě

Reprodukční cena za vzniklou škodu Časová cena za vzniklou škodu

160 130,07 Kč 48 039,02 Kč

pozn. Ceny zbytků nahrazovaných částí nejsou uvaţovány, resp, jsou nevyuţitelné

Pramen: vlastní.

3.6.2 Česká pojišťovna Pojistné podmínky České pojišťovny (Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku občanů VPPMO 2005 a Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb DPPSO 2) se v rámci pojistného produktu Pojištění obytných budov a souvisejících staveb vztahují na budovu a drobné stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní a oplocení. Podmínkou je, ţe tyto stavby se musejí nacházet na pozemku, který 57

je v jednotném funkčním celku s pozemkem budovy. V našem případě je tato podmínka splněna, avšak jedná se o garáţ a ta je z drobných staveb vyloučena. Musí být tedy pojištěna samostatně nebo se konkrétně uvést do pojistné smlouvy. Podmínky pro definici drobné stavby jsou však splněny u studny. Bude tedy automaticky pojištěna spolu s budovou. Pozemky a trvalé porosty se opět nepojišťují. Pojistnou hodnotou věcí je nová cena. Zajímavá situace nastává, ţe výjimka z pojištění na novou cenu je hodnota niţší neţ 30 % z nové ceny nemovitosti. V našem případě je opotřebení 70 %, to znamená, ţe se dostáváme na hranici, kdy pojistné plnění bude místo nové ceny vypláceno v časové ceně. Pro srovnání budou uvedeny obě varianty.

58

Tabulka č. 4: Výpočet cen pro pojištění dle pojistných podmínek České pojišťovny Česká Pojišťovna Typ pojištění: Pojistný produkt: Postup výpočtu:

Pojištění majetku Pojištění obytných budov a souvisejících staveb Podle pojistných podmínek České pojišťovny

A. Zničení nemovité věci (ve výši pojistné hodnoty jako maximální majetkové újmy) Opotřebení ≤ 70 %

Opotřebení > 70 %

Nová cena (Reprodukční cena)

Časová cena

Zjištěná cena

pozn. Stanovená pojistná částka pojistníkem odpovídá pojistné hodnotě

Budova: Rodinný dům č.p. 77 Budova: Garáž Drobná stavba: Studna Pozemek parcelní č. 259 Pozemek parcelní č. 217 Pozemek parcelní č. 260 Pozemek parcelní č. 261 Pozemek parcelní č. 661/40 Trvalé porosty Soubor movitých věcí či jiné věci zde neuvaţujeme

2 281 055,20 Kč 157 954,67 Kč 20 877,16 Kč nepojišťuje se nepojišťuje se nepojišťuje se nepojišťuje se nepojišťuje se nepojišťují se

684 316,56 Kč neuvaţuje se 35 539,80 Kč neuvaţuje se 6 263,15 Kč neuvaţuje se nepojišťuje se 108 862,78 Kč nepojišťuje se 1 057,80 Kč nepojišťuje se 77 395,70 Kč nepojišťuje se 70 520,00 Kč nepojišťuje se 1 160,80 Kč nepojišťují se 6 624,47 Kč

nepojišťuje se

nepojišťuje se

nepojišťuje se

pozn. Ceny zbytků nahrazovaných částí nejsou uvaţovány, resp, jsou nevyuţitelné

1. předmet pojištění 2. předmet pojištění

2 301 932,36 Kč 157 954,67 Kč

690 579,71 Kč 35 539,80 Kč

neuvaţuje se

B. Poškození nemovité věci - rodinný dŧm (maximálně do výše pojistné hodnoty jako maximální majetkové újmy) pozn. Stanovená pojistná částka pojistníkem odpovídá pojistné hodnotě

Reprodukční cena za vzniklou škodu

160 130,07 Kč 48 039,02 Kč

Časová cena za vzniklou škodu pozn. Ceny zbytků nahrazovaných částí nejsou uvaţovány, resp, jsou nevyuţitelné

Pramen: vlastní.

Z tabulky je tedy patrný výrazný rozdíl při případném plnění mezi novou a časovou cenou dle opotřebení nemovitosti. Předměty pojištění byly rozděleny na dvě poloţky, protoţe pouze studna je zde automaticky povaţována za drobnou stavbu a je tedy připočítána k budově. Garáţ musí být uvedena samostatně v pojistné smlouvě jako předmět pojištění. Pro úplnost je třeba dodat, ţe stavba prošla průběţným stárnutím bez rekonstrukcí či modernizací. Ceny zbytků nahrazovaných částí pro zúčtování pojistné náhrady zde rovněţ neuvaţujeme. 59

Obdobně je tomu při poškození budovy (rodinného domu), kdy podle opotřebení bude plněno částečně buď v nové nebo časové ceně do výše té které pojistné hodnoty.

3.6.3 Kooperativa Podle Pojistných podmínek Kooperativy (Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů a Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění budov a staveb) se pojistný produkt Pojištění rodinného domu vztahuje na trvale obývaný rodinný dům včetně stavebních součástí, příslušenství a přípojek a nebo přechodně obývanou rekreační budovu s tímtéţ. Jiné objekty se řadí mezi ostatní objekty, pokud jsou na pozemku náleţející k hlavní budově. Z předmětu pojištění jsou však automaticky vyloučeny ostatní objekty ve špatném technickém stavu. Vzhledem k tomu, ţe garáţ patří mezi ostatní objekty a její opotřebení je uţ 77,50%, nutně se musí vyjmout z předmětů pojištění. Studnu lze ještě povaţovat za pojistitelnou s opotřebením 70,00 % a také vzhledem k účelům jejího konstrukčního systému. Ostatní objekty mají omezené plnění dle limitu pojistného plnění uvedeného v pojistné smlouvě, zatímco hlavní budova má plnění omezeno pojistnou částkou. Pro pojistná plnění opět platí, ţe pojištění na novou cenu nebude tehdy, pokud zůstatková hodnota věci bude niţší neţ 30 % z nové ceny nemovitosti a bude se pojišťovat na cenu časovou.

60

Tabulka č. 5: Výpočet cen pro pojištění dle pojistných podmínek Kooperativy Kooperativa Typ pojištění: Pojistný produkt: Postup výpočtu:

Pojištění majetku Pojištění rodinného domu Podle pojistných podmínek Kooperativy

A. Zničení nemovité věci (ve výši pojistné hodnoty jako maximální majetkové újmy) Opotřebení ≤ 70 %

Opotřebení > 70 %

Nová cena (Reprodukční cena)

Časová cena

Zjištěná cena

pozn. Stanovená pojistná částka pojistníkem odpovídá pojistné hodnotě

20 877,16 Kč nepojišťuje se nepojišťuje se nepojišťuje se nepojišťuje se nepojišťuje se nepojišťují se

neuvaţuje se 684 316,56 Kč pro tuto věc neuvaţuje se 35 539,80 Kč pro tuto věc neuvaţuje se 6 263,15 Kč pro tuto věc nepojišťuje se 108 862,78 Kč nepojišťuje se 1 057,80 Kč nepojišťuje se 77 395,70 Kč nepojišťuje se 70 520,00 Kč nepojišťuje se 1 160,80 Kč nepojišťují se 6 624,47 Kč

nepojišťuje se

nepojišťuje se

Trvale obývaný rodinný dŧm: Rodinný dům č.p. 77

2 281 055,20 Kč

Ostatní objekty: Garáž (špatný technický stav)

157 954,67 Kč

Ostatní objekty: Studna Pozemek parcelní č. 259 Pozemek parcelní č. 217 Pozemek parcelní č. 260 Pozemek parcelní č. 261 Pozemek parcelní č. 661/40 Trvalé porosty Soubor movitých věcí či jiné věci zde neuvaţujeme

nepojišťuje se

pozn. Ostatní objekty mají limit plnění pro ostatní objekty ve výši své pojistné hodnoty pozn. Ceny zbytků nahrazovaných částí nejsou uvaţovány, resp, jsou nevyuţitelné

Předmet pojištění

2 301 932,36 Kč

690 579,71 Kč

neuvaţuje se

B. Poškození nemovité věci - rodinný dŧm (maximálně do výše pojistné hodnoty jako maximální majetkové újmy) pozn. Stanovená pojistná částka pojistníkem odpovídá pojistné hodnotě

Reprodukční cena za vzniklou škodu

160 130,07 Kč 48 039,02 Kč

Časová cena za vzniklou škodu pozn. Ceny zbytků nahrazovaných částí nejsou uvaţovány, resp, jsou nevyuţitelné

Pramen: vlastní.

Předmět pojištění tedy tvoří rodinný dům a studna. V případě poškození rodinného domu zůstává škoda opět vyčíslena dle opotřebení ve dvou cenách. Moţnost pojištění věci na

61

cenu obvyklou je dle všeobecných pojistných podmínek sice moţné, ale ne v případě těchto pojištěných věcí.

62

ZÁVĚR Při srovnání oceňovaní pojištěného majetku dle pojistných podmínek ČSOB Pojišťovny, České pojišťovny a Kooperativy bylo moţné vypozorovat určité rozdíly, nikoliv však zásadní odlišnosti v přístupu. Všechny tyto pojišťovny opíraly pojištění majetku o novou cenu a případně při určité limitní míře opotřebení o cenu časovou. Jen ČSOB Pojišťovna pojišťovala pouze na cenu novou. Číselné rozdíly mezi oběma cenami jsou vidět v tabulkách v poslední podkapitole. Další výpočet byl na vyčíslení náhodně zvolené škody, kde se odčítaly dvě ceny, cena celého domu a cena domu s chybějícími konstrukčními prvky, a dle pojistných podmínek kaţdé pojišťovny se stanovily odpovídající typy cen. Výsledkem bylo vyčíslení výše škody buď v nové nebo časové ceně. Ostatní typy cen (cena obvyklá, cena zjištěná) se při oceňování pojištěného majetku příliš neuplatní, pouze snad u nějakého specifického druhu majetku jako jsou cennosti a věci zvláštní obliby, kde se pojistná hodnota tvoří cenou obvyklou. Pro ilustraci byl oceněn celý soubor nemovitých věcí tak, jak k sobě z povahy věcí náleţí. Jednalo se rodinný dům, garáţ, studnu, pozemky a trvalé porosty. Poslední dvě věci se zpravidla nepojišťují, ale v případové studii byl přesto proveden výpočet jejich ceny, aby bylo provedení ocenění celého souboru věcí komplexní. Pojišťovny se pak lehce odlišovali v tom, co se uvaţuje jako předmět pojištění v pojistné smlouvě. U Kooperativy se například jiţ nedal pojistit objekt, který splňoval podmínky ostatních objektů, ale měl špatný technický stav. U České pojišťovny se zase nedala garáţ zahrnout jako drobná stavba a musela se pojistit samostatně. Při vyhodnocení pojištění majetku se u kaţdé pojišťovny vycházelo z předpokladu, ţe pojistná částka, kterou si pojistník stanovil v pojistné smlouvě, odpovídá pojistné hodnotě. Případy, kdy tomu tak není, byly popsány výše. Pro některé objekty, které netvořily hlavní objekt pojištění, nebyla pojistná částka maximálním pojistným plněním, ale limity plnění. Ty se však nastavují s pojistníkem v pojistné smlouvě a pro jednoznačnost byla do výpočtu zvolena za tento limit plnění pojistná hodnota těchto objektů. Ve výpočtu se také nepracovalo s cenou zbytků nahrazovaných částí. Je pravdou, ţe se cena zbytků, které lze vyuţít, odečítá od hodnoty vyčíslené škody jak v běţném oceňování, tak i dle pojistných podmínek, ale prakticky tato poloţka nehraje obvykle velkou roli a bývá sporné, co se vlastně ze zbytků stavebních prvků dá ještě funkčně vyuţít a na jaký účel. Přínosem diplomové práce je zobrazení a analýza postupu při oceňování majetku pro pojistné účely, protoţe tato oblast není příliš rozvedena v učebních textech nebo odborné literatuře. 63

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŦ [1]

BRADÁČ, A. a kol. Teorie oceňování nemovitostí. 7. přepracované a doplněné vydání, Akademické nakladatelství CERM, Brno 2008, 727 s., ISBN 978-80-7204578-5.

[2]

BRADÁČ, A., SCHOLZOVÁ, V., KREJČÍŘ, P. Úřední oceňování majetku 2009. Akademické nakladatelství CERM, Brno 2009, 301 s., ISBN 978-80-7204-615-7.

[3]

BRADÁČ, A., KLEDUS, M., KREJČÍŘ, P. Úvod do soudního znalectví. Akademické nakladatelství CERM, Brno 2004, 1. vydání, 220 s., ISBN 80-7204-365-X.

[4]

ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika I. 1. vydání Brno: Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, Brno 2004, 76 s., ISBN 80-210-3557-9.

[5] [6]

ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví. 1. vydání Brno: Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, Brno 2004, 164 s., ISBN 80-2103525-0. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku., v aktuálním znění, ze dne 17. 6. 1997.

[7]

Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů., v aktuálním znění, ze dne 3. 1. 2008.

[8]

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník., v aktuálním znění, ze dne 1. 4. 1964

[9]

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách., v aktuálním znění, ze dne 27. 11. 1990

[10]

Zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, v aktuálním znění, ze dne 17. 12. 2003

[11]

Internet. In ČSOB Pojišťovna. [cit. 2009-10-05]. Dostupné na WWW: < http://www.csobpojistky.com/pojis.majetku.htm >.

[12]

Internet. In Česká pojišťovna. [cit. 2009-10-05]. Dostupné na WWW: < http://www.ceskapojistovna.cz/pojisteni-majetku.html>.

[13]

Internet. In Kooperativa. [cit. 2009-10-05]. Dostupné na WWW: < http://www.koop.cz/cs/pojisteni/pojistenimajetku_odpovednosti-obcanu/pojisteni-majetku-index.shtml>.

[14]

Internet. In ČSOB Pojišťovna, Všeobecné pojistné podmínky DOMOV EXPRES 2008 [cit. 2009-10-05]. Dostupné na WWW: < http://www.csobpoj.cz/NR/rdonlyres/6942FED3-FC68-42FB88FD-75FF66D0FBBD/0/DOMOVEXPRESpojistnepodminky.pdf>.

64

[15]

Internet. In Česká pojišťovna, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku občanů VPPMO 2005 [cit. 2009-10-05]. Dostupné na WWW: < http://www.ceskapojistovna.cz/files/downloads/pojistnepodminky/592.pdf >.

[16]

Internet. In Česká pojišťovna, Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění domácnosti DPPD 2 [cit. 2009-10-05]. Dostupné na WWW: < http://www.ceskapojistovna.cz/files/downloads/pojistnepodminky/593.pdf >.

[17]

Internet. In Česká pojišťovna, Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb DPPSO 2 [cit. 2009-10-05]. Dostupné na WWW: < http://www.ceskapojistovna.cz/files/downloads/pojistnepodminky/594.pdf >.

[18]

Internet. In Česká pojišťovna, Smluvní ujednání pro pojištění bytů a souvisejících prostor [cit. 2009-10-05]. Dostupné na WWW: < http://www.ceskapojistovna.cz/files/downloads/pojistnepodminky/SUPBSP.pdf >.

[19]

Internet. In Kooperativa, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů [cit. 2009-10-05]. Dostupné na WWW: < http://www.koop.cz/file/cs/pojisteni/majetek_odpovednostobcanu/M-100.pdf >.

[20]

Internet. In Kooperativa, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění bytových domů [cit. 2009-10-05]. Dostupné na WWW: < http://www.koop.cz/file/cs/pojisteni/majetek_odpovednostobcanu/M-200.pdf >.

[21]

Internet. In Kooperativa, Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění budov a staveb [cit. 2009-10-05]. Dostupné na WWW: < http://www.koop.cz/file/cs/pojisteni/majetek_odpovednostobcanu/M-300.pdf >.

[22]

Internet. In Kooperativa, Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění bytů, [cit. 2009-1005]. Dostupné na WWW: < http://www.koop.cz/file/cs/pojisteni/majetek_odpovednostobcanu/M-400.pdf >.

[23]

Internet. In Kooperativa, Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění domácností [cit. 2009-10-05]. 65

Dostupné na WWW: < http://www.koop.cz/file/cs/pojisteni/majetek_odpovednostobcanu/M-500.pdf >. [24]

Internet. In Kooperativa, Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění rekreačních domácností [cit. 2009-10-05]. Dostupné na WWW: < http://www.koop.cz/file/cs/pojisteni/majetek_odpovednostobcanu/M-600.pdf >.

[25]

Internet. In business center.cz, Slovník pojmů [cit. 2009-15-05]. Dostupné na WWW: < http://business.center.cz/business/pojmy/p760-likvidacepojistne-udalosti.aspx >.

[26]

Internet. In Pojišťovna České spořitelny, Postup likvidace pojistné události [cit. 200922-05]. Dostupné

na

WWW:

<

http://www.pojistovnacs.cz/informace/hlaseni-pojistne-

udalosti/postup-likvidace-pojistne-udalosti.aspx >. [27]

Internet. In epravo.cz, 55369. Stanovení výše škody (§ 89 odst. 12 tr. zák.) [cit. 200928-05]. Dostupné na WWW: < http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/stanoveni-vyseskody-89-odst-12-tr-zak-55369.html>.

66

SEZNAM GRAFŦ Graf č. 1: Metody výpočtu opotřebení – průběh technické hodnoty stavby v čase ............................................................ 39 Graf č. 2: Vztah pojistné hodnoty a pojistné částky ....................................................................................................... 40 Graf č. 3: Obvyklý vztah opotřebení stavby a její nové ceny v % jako pojistné hodnoty pro pojistná plnění ......................... 41

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Systém cen v České republice podle cenového práva ................................................................................. 8 Tabulka č. 2: Rekapitulace vypočtených cen ................................................................................................................ 56 Tabulka č. 3: Výpočet cen pro pojištění dle pojistných podmínek ČSOB Pojišťovny ......................................................... 57 Tabulka č. 4: Výpočet cen pro pojištění dle pojistných podmínek České pojišťovny ......................................................... 59 Tabulka č. 5: Výpočet cen pro pojištění dle pojistných podmínek Kooperativy ................................................................. 61

67

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – lokalizace oceňovaného objektu v rámci obce a okolí Příloha B – lokalizace oceňovaného objektu v rámci zástavby Příloha C – výpis z KN - LV číslo 4 pro katastrální území Česká, okres Brno-venkov, vyhotovený dne 11. 3. 2009, část 1/2 Příloha D – výpis z KN - LV číslo 4 pro katastrální území Česká, okres Brno-venkov, vyhotovený dne 11. 3. 2009, část 2/2 Příloha E – kopie katastrální mapy Příloha F – výpočet koeficientu vybavení stavby K4 (Rodinný dům) Příloha G – výpočet koeficientu vybavení stavby K4 (Garáţ) Příloha H – výpočet koeficientu dokončenosti stavby u rodinného domu

68

Příloha A – lokalizace oceňovaného objektu v rámci obce a okolí

Příloha B – lokalizace oceňovaného objektu v rámci zástavby

Příloha C – výpis z KN - LV číslo 4 pro katastrální území Česká, okres Brno-venkov, vyhotovený dne 11. 3. 2009, část 1/2

Příloha D – výpis z KN - LV číslo 4 pro katastrální území Česká, okres Brno-venkov, vyhotovený dne 11. 3. 2009, část 2/2

Příloha E – kopie katastrální mapy

Příloha F – výpočet koeficientu vybavení stavby K4 (Rodinný dům) Výpočet koeficientu vybavenosti K4: Konstrukční prvek 1 Základy 2 Zdivo 3 Stropy 4 Střecha 5 Krytina 6 Klempířské konstrukce 7 Vnitřní omítky 8 Fasádní omítky 9 Vnější obklady 10 Vnitřní obklady 11 Schody 12 Dveře 13 Okna 14 Podlahy obytných místností 15 Podlahy ostatních místností 16 Vytápění 17 Elektroinstalace 18 Bleskosvod 19 Rozvod vody 20 Zdroj teplé vody 21 Instalace plynu 22 Kanalizace 23 Vybavení kuchyně 24 Vnitřní vybavení 25 Záchod 26 Ostatní

vybavenost podstandard standard standard standard standard standard standard standard chybí standard standard standard standard standard standard standard standard chybí standard standard standard standard standard standard standard podstandard

Součet podílů: Koeficient vybavení stavby K4: 1 - 0,1144 x 0,54 =

FOP 5,4000 23,4000 9,1000 5,4000 3,3000 0,8000 6,1000 2,8000 0,5000 2,2000 2,3000 3,2000 5,1000 2,1000 1,3000 5,3000 4,2000 0,6000 2,9000 1,7000 0,5000 2,7000 0,5000 4,3000 0,3000 4,0000

koef. podíl na K4 -1,000 -0,0540 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 -1,852 -0,0093 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 -1,852 -0,0111 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 -1,000 -0,0400 -0,1144 0,9382

Příloha G – výpočet koeficientu vybavení stavby K4 (Garáž) Výpočet koeficientu vybavenosti K4: Konstrukční prvek 1 Základy 2 Obvodové stěny 3 Stropy 4 Krov 5 Krytina 6 Klempířské práce 7 Úprava povrchů 8 Dveře 9 Okna 10 Vrata 11 Podlahy 12 Elektroinstalace

vybavenost standard standard standard standard standard standard standard standard standard standard standard standard

FOP 6,2000 30,1000 26,2000 0,0000 5,7000 2,9000 4,8000 2,7000 1,4000 6,8000 7,2000 6,0000

koef. podíl na K4 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000 0,000 0,0000

Součet podílů:

0,0000

Koeficient vybavení stavby K4: 1 + 0,0000 x 0,54 =

1,0000

Příloha H – výpočet koeficientu dokončenosti stavby u rodinného domu Stavba není dokončena: Konstrukční prvek 1 Základy 2 Zdivo 3 Stropy 4 Střecha 5 Krytina 6 Klempířské konstrukce 7 Vnitřní omítky 8 Fasádní omítky 9 Vnější obklady 10 Vnitřní obklady 11 Schody 12 Dveře 13 Okna 14 Podlahy obytných místností 15 Podlahy ostatních místností 16 Vytápění 17 Elektroinstalace 18 Bleskosvod 19 Rozvod vody 20 Zdroj teplé vody 21 Instalace plynu 22 Kanalizace 23 Vybavení kuchyně 24 Vnitřní vybavení 25 Záchod 26 Ostatní

přepoč FOP z K4 2,6476 24,9407 9,6992 5,7557 3,5174 0,8527 6,5016 2,9844 0,0000 2,3449 2,4514 3,4107 5,4358 2,2383 1,3856 5,6490 4,4767 0,0000 3,0909 1,8119 0,5329 2,8778 0,5329 4,5831 0,3198 1,9612

Finanční objemový podíl dokončených konstrukcí (celkem %): Koeficient dokončenosti stavby:

% nedok. 0,00 0,00 0,00 60,00 70,00 25,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 20,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

dokonč. FOP 2,6476 24,9407 9,6992 2,3022 1,0552 0,6395 6,5016 2,9844 0,0000 2,3449 2,4514 3,4107 5,4358 2,2383 1,3856 5,6490 3,5812 0,0000 3,0909 1,8119 0,5329 2,8778 0,5329 4,5831 0,3198 1,9612 92,9778 0,9298