naše velikonoční přání ...
OBSAH 2-3
Stojí to za to... Mons. Jan Graubner
4-5 Fórum mládeže - Brno 6-8 Mladý člověk a služba v církvi - Pavel Fišer 9-11 Pastorace mládeže v evropských zemích Dušan V. Ehmig 12 Konfrontace nikam nevede - P. Jan Balík
Drazí, letošní velikonoce jsou mimořádné. Budeme je prožívat v jubilejním roce, kdy si připomínáme tu úžasnou událost, že „Slovo se stalo tělem“. Děkujeme Vám všem, kteří nás podporujete - modlitbou, pomocí, radou - aby Ježíš Ukřižovaný a Vzkříšený se mohl vtělovat do života mladých lidí. Přejeme každému a každé z vás, abyste se s Ním o těchto velikonočních svátcích setkali a s radostí v duši mohli prožít, že Ježíš opravdu žije, vstoupil na naše cesty a jde po nich s námi.
13-15 Svatý Filip Neri
Ze srdce přejí
16 Pyžamová párty 17-23 Informace 24 Nabídka knih _________________________ BUDOUCNOST CÍRKVE, časopis pro ty, kteří slouží a pracují pro mládež. Objednávky přijímá redakce časopisu. Rozšiřuje se bezplatně. Redakce: P. Miroslav Šimáček, David Žofák, Dušan V. Ehmig, Michaela Nastuneaková, Markéta Jírů, Marie Kahounová. Adresa: Thákurova 3, Praha 6, 160 00. Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., O. z. Praha Č.j. 63 13/97 ze dne 3.11. 1997
________________________
1
STOJÍ TO ZA TO... Letos v březnu se na České biskupské konferenci odehrály změny, které se týkaly kompetencí biskupů za jednotlivé oblasti života církve v naší zemi. Došlo také k změně zodpovědnosti za mládež - a o tom nám napsal Mons. Jan Graubner arcibiskup olomoucký:
a myslím si, že všechna přinesla požehnané plody. Příprava setkání ovšem vyžadovala lidi schopné a připravené, kteří by prošli určitou formací. Tak se postupně vytvořil sekretariát Sekce pro mládež, diecézní centra a někde i centra stálého života mládeže. Postupem času se zrodila formační setkání a kurzy. Ke vzájemné komunikaci nám pomáhají nejen formační a informační listy, ale také celorepublikový časopis Budoucnost církve.
Předávám Sekci pro mládež svému nástupci biskupu Jiřímu Paďourovi a tím uzavírám jednu kapitolu života Sekce. Rád vzpomínám na první chvíle nezapomenutelného setkání v Czenstochové, kde se zrodila myšlenka pokračovat ve společných setkáních, která jsme tam zažili. Vzájemné přijetí, darování i obohacování nám dávalo příležitost k růstu a zdokonalování se. Ve společenství jsme se dotkli Boha v církvi a na základě společné modlitby, naslouchání Božímu slovu a slavení eucharistie jsme zakusili aktuálnost Ježíšova příslibu: „Kde jsou dva nebo tři v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich“. Následovala řada velkých setkání
Vzájemné přijetí, darování i obohacování nám dávalo příležitost k růstu a zdokonalování se.
2
zkušenosti. Očekávají, že jim nabídneme konkrétní metody („jak na to“), protože stále víc chybí to, co se předávalo v křesťanských rodinách a zdravé tradici. Mladí lidé by si rádi vybudovali vztah k církvi a získali apoštolské zapálení pro šíření víry a proměnu společnosti. Skutečnost dnešního pluralismu vyžaduje nejen toleranci k jiným, ale i jasnou vlastní identitu, vědomí nenahraditelnosti víry v Krista a nezastupitelnosti křesťanů ve společnosti.
Zpočátku jsem byl v centru všeho mládežnického dění. Jakmile vyrostli první zdatní spolupracovníci a mně začaly přibývat jiné úkoly, sledoval jsem činnost Sekce se stejným zájmem, ale spíše z povzdálí. Rád bych touto cestou poděkoval všem, kteří se této službě věnovali a na které jsem se mohl spolehnout. Za všechny chci jmenovat alespoň otce Mirka, svého sekretáře pro mládež, a pak ty, kteří vydrželi v plném nasazení řadu let. Mám radost, že se nám podařila řada užitečných věcí, což je vidět nejen na vybudovaných strukturách a statistikách, ale především na konkrétním svědectví řady lidí, kteří díky těmto setkáním objevili Krista, rostli ve víře nebo našli duchovní povolání.
Zdá se mi, že mladí lidé dneška potřebují nejen povzbuzení a odpovědi na své otázky, ale i poznání Božích věcí ve vyváženosti rozumu a zkušenosti.
Kéž jsou tyto skutečnosti pro všechny pracovníky s mládeží povzbuzením, zvláště pak v těžkých chvílích. Vidím, že má smysl, abychom se nasadili! Samozřejmě musíme počítat s tím, že mládež rychleji dospívá. Měli bychom se stále zamýšlet nad formováním nových a nových generací. Každá vychází z trochu jiné reality, proto potřebují, vzhledem ke svým problémům, citlivý a individuální přístup. I když budeme hledat stále nové cesty a metody, vždy by mělo zůstat prioritou, aby z nich vyrostli zralé křesťanské osobnosti – a to po stránce lidské, společenské, duchovní a církevní. Jen tak budou schopni vnášet do společnosti Kristova ducha a předávat živou víru dalším generacím. Zdá se mi, že mladí lidé dneška potřebují nejen povzbuzení a odpovědi na své otázky, ale i poznání Božích věcí ve vyváženosti rozumu a
Během let vznikla řada mládežnických aktivit, které pracují v duchu církve. Jsem rád, že si navzájem vyměňují zkušenosti a informace, přesto se domnívám, že máme na tomto poli ještě mnoho práce. Ještě jednou díky! I když budu poněkud dál od vašeho dění, budu je sledovat se stejným zájmem. Bůh vám pomáhej!
Radost z Hospodina ať je vaší silou!
3
Mladí lidé hovoří o současnosti... Jako obdoba mezinárodního fóra, které se koná vždy před Světovým dnem mládeže, se letos od 28. do 30. ledna pod vedením místního Diecézního centra mládeže konalo fórum v Brně - kvůli jeho vyjímečnosti o něm necháme promluvit ještě i teď - po delší době, jednu z účastnic a zacitujeme z jeho závěrů:
Ohlédnutí za fórem mládeže Když jsem v neděli odjížděla z fóra mládeže, měla jsem výborný pocit, že jsem vykonala něco dobrého pro církev a pro nás mladé. Poprvé po mnoho letech dostalo toto setkání podobu, jež umožňovala vyjádřit se k situaci uvnitř církve, uvnitř společenství, do kterého všichni patříme. Jaká byla tedy náplň víkendu? Po úvodní mši svaté si nás animátoři rozebrali do skupinek, ve kterých jsme se pak celý víkend zamýšleli nad otázkami typu: Má křesťanství v dnešní době význam? Jak vnímá mladý věřící jubilejní rok 2000? Jak vnímá dnešní církev? Co se mu na ní líbí? S čím je nespokojen? Řeč přišla samozřejmě i na naše farnosti a společenství v nich.
V naší skupince jsme se v rámci těchto otázek vrhli i do debaty ohledně uspořádání církve, zapojení laiků a žen do struktur církve. Potěšilo mě, že jsem se setkala s lidmi, kteří byli ochotni naslouchat rozličným názorům, a tím dávat prostor pluralitě v církvi; pluralitě, která v Bohu spěje k jednotě - alespoň v to doufám. Radovala jsem se z práce, kterou jsme společně vykonali a odnášeli si ve svých srdcích i na letáčcích do svých farností a domovů. Toto vše ve mně posílilo naději, že je církev otevřená vést dialog a vážně se zajímá o názory mladých lidí na situaci v dnešním světě a církvi. Jana Pešková
CO JE FÓRUM? Záleží na pořadí písmen. Může to být: UMÓFR - totální zmatek FÓ RUM – údiv eskymáka nad nalezením láhve rumu FÓR UM – označení člověka, který umí vyprávět vtipy FÓRUM - sešlost lidí zabývajících se určitým tématem. V našem případě přemýšlíme o životě církve v dnešním světě a o aktuálnosti víry v životě mladých lidí. První fórum mládeže začalo netradičně. O otci biskupovi je známé, že má smysl pro humor, což se projevilo tím, že byl mezi nás „přinesen v žebradle“ – vojenské brašně. Celou situaci vysvětlil otec generální vikář, když řekl: „Otec biskup k nám má vřelý vztah. Dnes odpoledne měl horečku 39°…“ Otec biskup vzkazuje: „Modlím se za vás a jsem s vámi!“
4
Zde jsou některé názory mladých lidí, které citujeme bez zásadních změn: Jak dnes poznat Krista...? • Kristus nám byl předán většinou rodiči nebo knězem popř. i dobrým společenstvím mladých věřících lidí, kamarády na táboře, při duchovních cvičeních, biřmování; pozvolné dorůstání a pozvolná přeměna (hodně závisí na věku), • nejnebezpečnější věk pro ztrátu víry, s největší pravděpodobností je tak mezi 14-18 rokem, kdy se přechází z víry, kterou předávají rodiče k víře, kterou předávají třeba kamarádi nebo nějaké společenství nebo nějaká autorita, • překážkou při předávání Krista je nejednota mezi křesťany, • hodně mladých lidí má možnost poznat Ježíše trochu jinak na různých křesťanských akcích, jako jsou setkání mládeže. Vím, že hodně děcka říkaly, že na takových setkáních měnily svůj pohled na Krista. Bylo to pro ně důležité, • kdo mi předal Krista? – Duch svatý, • církev nabízí víc než jen konzumní život a lidé docházejí k tomu, že bez pravidel to nepůjde, • nejsme vybaveni na evangelizaci vědomostně, neumíme církev obhájit a máme strach se projevit.
Společenství mládeže. • je důležité, aby společenství se nebálo přijímat nové členy, aby bylo otevřené, aby se ti, co ho vedou, nebáli vychovávat své zástupce a také nástupce (kontinuita), • někdy je také dobrá přítomnost kněze, aby případně korigoval zcestné názory, • náplň: poznání, povídání, pořádat výlety, rozebírat, co se na těchto výletech událo, probírat náboženskou tématiku, sekty, • je dobré seznámit se s jinými společenstvími, • výborná věc je tzv. neformální společenství, např. společná snídaně, • naše společenství jsou otevřená a ve farnosti jsou vidět tím, že pořádají tábory, cvičení, výlety, maškarní plesy. Na společenství bývá vyvážený program, je tam i zábava i diskuse na různá témata. • význam kněze nebo duchovního pro společenství, • je dobré, aby společenství mělo řád, bez řádu společenství brzy skončí.
__________________________________________________________________
5
Následující článek přináší postřehy mladého člověka, který prožil několik let v aktivní službě pro církev na pražském arcibiskupství. Zamyšlení bylo napsáno v lednu 1995. Autorem je dnešní ředitel politického odboru presidenta republiky.
MLADÝ ČLOVĚK A SLUŽBA V CÍRKVI - PAVEL FIŠER I. NĚKOLIKERO ZAMYŠLENÍ Lidský potenciál bývá označován za největší kapitál podniku. Církev u nás má mnoho oddaných laiků, kteří se rozhodli pro ni pracovat. Je důležité nezapomínat na jejich potřeby, duchovní ale i čistě lidské, profesionální. Nejen s ohledem na funkčnost struktur církve, ale především s vědomím, že se samotné církvi podařilo shromáždit v jejím sociálním učení bohatý repertoár námětů pro péči o zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců, který čerpá jak ze Zjevení, tak i z moderních poznatků společenských věd. Církvi - zaměstnavateli - se proto nabízí výjimečná šance, jak se pokoušet skloubit pracovní nároky s potřebami, jež má každý z jejích zaměstnanců jako člověk se svou neopakovatelnou lidskou důstojností.
chce zůstat, nebo o kandidáta duchovního povolání. Jednání s oběma typy však bezpochyby vyžaduje jiné zásady než přístup ke kněžím v diecézi. Při přijímání mladého člověka pro službu v církvi by se spolu s ním mělo především uvažovat, co vystudoval, příp. co by vystudovat chtěl, jaká jsou jeho očekávání, co by rád jednou v životě dělal. Práce v církvi by se do této perspektivy měla nějak včlenit, aby nebylo pravidlem, že mladí pracují daleko od oboru, pro nějž se rozhodli a v němž by jednou rádi pokračovali. Pracovat zcela mimo obor, např. jako pomocná síla, vyžaduje pevné vnitřní rozhodnutí kandidáta, jinak to může po čase působit frustrujícím způsobem.
Práce v církvi není samozřejmostí a jako na samozřejmost by se na ni nemělo pohlížet. Dáváme-li však 1-2 roky státu službou v armádě, je dobré a správné dát určitou část svého života také do služeb společenství církve, a to i tehdy, vidíme-li své místo jinde. Mladých ve službě církvi je u nás podle některých názorů ze zahraničí dost: je však důležité odlišovat, zda jde o laika, který laikem 6
mnoho inspirujícího prostoru pro iniciativu jednotlivce. Přítomnosti mladých by bylo možno využít pro to, aby sami nebo v kontaktu s odborníky (příp. i ze zahraničí) zpracovávali a promýšleli projekty, které by církev potřebovala rozpracovat, promyslet.
II. MLADÝ ČLOVĚK HLEDÁ MÍSTO V CÍRKVI l. Osobní kontakt a porada V přátelském rozhovoru definovat směr, jak v profesi tak i v povolání, jímž se život mladého kandidáta bude pravděpodobně dále ubírat.
5. Časově omezený mandát (nejen pro mladé) Po vzájemné domluvě s kandidátem citlivě stanovit dobu, po níž bude církvi sloužit: není zdravé a povzbuzující pomyšlení, že jeho práci v církvi ukončí teprve personální změny na postu nadřízeného, nějaký zásadní konflikt nebo nastupující rodina. Tento mandát, užitečný i pro pracovní poměr dříve narozených, by mělo být možno v omezené míře prodloužit.
2. Včlenit se do profesního zaměření a profilu kandidáta, tj. hledat pro mladého kandidáta práci co možná nejbližší tomuto směru. Pokud to není možné, tak alespoň zajistit dostatek možností a stimulů, aby neustrnul a mohl se dále rozvíjet: - povzbuzovat ho, aby se dále lidsky a odborně rozvíjel - věnovat mu studijní dny, kdy se bude moci věnovat studiu - přispět na odborné publikace - umožnit mu účast na odborných seminářích a školeních - umožnit mu zvyšovat kvalifikaci a zůstat v kontaktu se svou profesí, atd.
Dáváme-li však 1-2 roky státu službou v armádě, je dobré a správné dát určitou část svého života také do služeb společenství církve, a to i tehdy, vidíme-li své místo jinde.
3. Povolání k profesionalitě Je dobré kandidátovi opakovaně zdůrazňovat, že práce v církvi je nutná a bohulibá, ale že možná ještě nutnější je, aby se z něj jednou stal odborník v konkrétním oboru. Jako takový může církvi být v budoucnu mnohem užitečnější, i když to bude třeba jen na částečný úvazek. Tuto touhu po sebezdokonalování, po odbornosti a profesionalitě by měl kandidát vycítit i u svých nadřízených.
Vědomí, že je možno se pracujících lidí v určité službě církvi zbavit pouze jejich „dalším povýšením“, není povzbudivé ani pro celkovou pracovní atmosféru církve. Je-li jejich odchod naopak odchodem po ukončení mandátu, stává se lidsky i společensky snesitelný - navíc s jeho blížícím se ukončením se pracovník může začít postupně přeorientovávat na nové zaměstnání.
4. Církev je velikou šancí, viděno čistě profesionálně: je polem, na němž je třeba mnoho promýšlet, hledat a proměňovat. Je v ní
Omezený mandát dále usnadňuje koncepční práci: jsem-li na určitém 7
místě pouze na dva, tři roky, budu usilovat po tuto dobu pracovat koncepčněji, cíleněji, než kdybych měl pracovat s vidinou, že zůstanu navěky nebo že o datu mého odchodu stejně rozhodne někdo třetí. Navíc mám čas a prostor pro hledání a přípravu svého nástupce.
dobře dát mu nejen možnost pravidelných duchovních konzultací, ale také příležitost k důvěrným rozhovorům s některým z představených, případně s knězem k tomu určeným. Církev je velikou šancí, viděno čistě profesionálně: je polem, na němž je třeba mnoho promýšlet, hledat a proměňovat. Je v ní mnoho inspirujícího prostoru pro iniciativu jednotlivce.
6. Demytologizovat církev již při prvním kontaktu Církev není jen mystické tělo Kristovo, ale také společenstvím hřešících a omezených lidí. Již při prvním kontaktu by se mělo u kandidáta prověřit, jaké jsou jeho motivace a pokud možno jej co nejvíce „připoutat k zemi“: - jasně formulovat, že práce, pro kterou se rozhodl, není zcela běžného typu (naznačit v čem), jasně vyřešit a průběžně přehodnocovat otázku ocenění jeho práce - jasně vyvrátit iluzi, že práce v církvi s sebou nutně nese oběti či zřeknutí se pracovních a občanskoprávních záruk a jistot, které by měl na jiném pracovišti - jasně vymezit pravomoce kandidáta a jeho nadřízených - detailně formulovat popis práce kandidáta - naznačit zákony, jimiž se v církvi rodí rozhodnutí a upozornit na způsob, jakým do tohoto procesu může kandidát zasahovat
Důležitá je i péče psychologa předjímající a osvětlující pracovní konflikty s nadřízenými, které jsou někdy kandidátem vnímány jako velmi těžké, neboť zprvu neumí odlišit pracovní oblast a oblast víry. Osoba kněze, psychologa či krátce „důvěrníka“, by mohla mít na starosti více mladých pracujících v církvi, pro jejichž starosti by spolu s nimi mohl hledat společné jmenovatele a společná řešení. 8. Důvěra je klíčovým pojmem pro práci v církvi Vysloužit si důvěru nadřízeného, jímž je zpravidla osoba duchovní, nebývá snadné. Aby tato důvěra mohla být oboustranná, je nutné, aby mladý laik i jeho nadřízený urazili velký kus cesty a na tuto cestu se vydávali stále znovu.
7. Věnovat zvláštní péči duchovnímu a duševnímu zdraví kandidáta, neboť v případě práce v církvi je nucen zároveň „niterně věřit“ tomu, s čím se denně v práci setkává. Bylo by
Myslím, že to za to stojí.
V Praze 4. ledna roku 1995 8
PASTORACE MLÁDEŽE V NĚKTERÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH Dušan V. Ehmig Na konci února letošního roku se odehrálo v hlavním městě Rakouska - Vídni Mezinárodní setkání zodpovědných za pastoraci mládeže. Setkání se konalo v salesiánském středisku mládeže Don-Bosco-Haus ve Vídni. Jeho iniciátorem a hlavním organizátorem byl P. Franz Herz, zodpovědný za pastoraci mládeže v Rakousku a pozvání přijali zástupci z Maďarska, Slovinska a České republiky. Naši zemi zastupoval P. Miroslav Šimáček, zodpovědný za Sekci pro mládež České biskupské konference.
Zdůraznil, že je nutné, abychom přistupovali ke všem mladým bez rozdílu s láskou a pozorností - tak se jim otevírá prostor pro zapojení se v konkrétním společenství mládeže ale i v církvi. Účastníky seznámil se systémem a organizací práce s mládeží v naší republice. Zmínil se o diecézních centrech mládeže, centrech života mládeže a společenstvích mladých. Nastínil náplň práce Sekce pro mládež, například přípravy formačních a studijních týdnů pro pracovníky s mládeží, organizaci celostátních setkání, přípravy Světových dnů a Konferencí o mládeži.
Na začátku zaznělo osobní poselství biskupa Dr. Paula Iby z Eisenstadtu, který je zodpovědný za mládež v Biskupské konferenci Rakouska.Vyjádřil svou osobní podporu a požehnal tomuto setkání. Navržená témata byla : 1. Organizace práce s mládeží v místní církvi.
Podstatou práce s mládeží u nás je nasměrování těchto aktivit především na kvalitu a věrnost evangeliu. Jako problém spatřuje celkové klima společnosti, která je zaměřená více na hmotné vlastnictví než na existenci člověka jako takového. P.Šimáček nezůstal u konstatování fakt, ale nastínil konkrétní kroky ke spolupráci (účast na formačních týdnech, setkání za účelem vzájemného předávání zkušeností a informací, pobyty mladých spolupracovníků v našich centrech pro mládež aj.).
2. Nejdůležitější náplň pastorace mládeže včetně úspěchů a problémů. 3. Oblasti možné další spolupráce a pravidelného vyměňování zkušeností a informací. První slovo dostal P. Miroslav Šimáček, který přednesl stručný referát, ve kterém reagoval na výše uvedená témata. Představil desetileté působení Sekce pro mládež a smysl, proč byla založena. 9
Činnost a aktivity pastorace mládeže jsou hrazeny ministerstvem pro sport a školství a příspěvky ze státní pokladny.
Rád bych shrnul v několika větách situaci pastorace mládeže ve státech nám blízkých nejen geograficky, ale i myšlenkově (z referátů, které zde byly předneseny...).
SLOVINSKO MAĎARSKO Slovinsko má tři diecéze, ve kterých žijí dva miliony obyvatel. Po pádu komunismu začala být na tomto poli iniciativní různá hnutí. Bylo založeno několik katolických základních a středních škol a čtyři gymnázia. Dodnes ale přetrvávají potíže, které známe i my z období minulého režimu. Například pastorace mládeže ve školách, závisí na vůli a politické orientaci vedení školy.
Naplno se práce s mládeží znovu rozvinula v roce 1989. V Maďarsku je dvanáct diecézí katolických a jedna řeckokatolická. Na úrovni biskupské konference působí kněz odpovědný za pastoraci mládeže stejně jako v ČR. Největší spolupráce v pastoraci mládeže je zde rozvinuta v pěti regionech. Zástupci těchto regionů se centrálně setkávají dvakrát ročně a komise biskupské konference pro mládež se schází čtyřikrát ročně. Na těchto setkáních společně hodnotí svou činnost, sledují veškeré dění a slaďují programy. Práci s mládeží se věnují řády, nová hnutí a hlavně hnutí Regnum Marianum. V ekumenickém duchu se věnují mládeži na několika katolických univerzitách, které organizují týdny mládeže a konference o mládeži. Fungují zde také katolická hnutí mládeže mimo církev. Pravidelně jsou vydávány časopisy studijně formačního rázu.
Začátek samotné pastorace mládeže, která probíhala na farách, sahá na počátek osmdesátých let. Dnes, kdy je zájem ze strany mládeže poněkud menší, je důraz kladen především na rozvoj duchovního života, na exercicie. Ročně se jich zúčastní kolem osmi set mladých lidí. V těchto dnech probíhá ve Slovinsku synoda zaměřená na plán pastorace mládeže s pohledem do budoucna. Jeden z největších problémů spatřují ve velké uzavřenosti farních společenství. Kněží totiž s aktivitami mladých lidí nesouhlasí a brání jim, aby hledali fungující společenství mimo svoji farnost. Nejen špatná organizace a koordinace farností a děkanátů, ale i neúměrný klerikalismus je příčinou špatné komunikace mezi všemi. Církev ve Slovinsku je silně zpolitizovaná a často přebírá politickoopoziční roli. Téměř je opomíjena
Největší konkurenci vidí v postkomunistických hnutích, která mají stále velký vliv ve společnosti. Potýkají se také s určitou nedůvěrou některých biskupů a kněží, kteří patřili převážně mezi spolupracovníky komunistického režimu. Všeobecným problémem je nezájem mladých lidí pomáhat dobrovolně.
10
stránka pastorace. Mezi mladými proto převládá apatie a ztráta naděje.
které zapříčiňují uzavřenost nepřístupnost všemu novému.
a
Přesto mají hodně pozitivních zkušeností a nemalé úspěchy. Organizují setkání mládeže na národní úrovni, kterých se pravidelně účastní až deset tisíc mladých lidí. Byla založena škola pro animátory a všechny, kdo pracují s mládeží. Vydávají katolický tisk a provozují katolické rádio. Jsou nakloněni ke spolupráci na mezinárodní úrovni a projevili zájem o naše zkušenosti s pastorací mládeže.
V tomto roce se zaměřili na realizaci těchto konkrétních projektů: 1. Pravidelná setkávání ve školách s programem, který by měl motivovat a vyvolávat zájem o křesťanství, jelikož formalistický způsob vedení povinného náboženství zapříčinil nezájem a lhostejnost vůči duchovním hodnotám a životu v církvi. 2.
Organizovat tzv. studijní dny.
3. Oživovat centra pro mládež s takovým programem, aby mladí byli do něho aktivně zapojeni. Tato centra by měla být otevřena o víkendech a o prázdninách. Zde projevili zájem o zkušenosti z center života mládeže, která působí v České republice.
RAKOUSKO V Rakousku je devět diecézí a dvanáct děkanátů, ve kterých společně připravují různé programy pro mladé lidi a pořádají tzv. orientační dny, společná celonárodní shromáždění atd.
Na některých místech již vznikla tzv. duchovní centra, ve kterých je možné delší dobu žít a spojovat v každodenním životě práci s modlitbou, duchovní obnovou a ztišením.
Největší a nejaktivnější ve smyslu práce pro mládež je diecéze vídeňská. Ve Vídni pracuje na různých místech patnáct lidí, kteří se pastoraci věnují. Zaměřují se z velké části na mládež přímo ve školách a připravují pro ně témata např. eticko-sociálního charakteru. Mladí mohou jeden rok dobrovolně pracovat v sociálních službách nebo v rodinách jako au-pair. Práci s mládeží se věnují také nejrůznější katolické spolky a celá řada nových hnutí, ale teprve v poslední době se rodí spolupráce s nimi. Bohužel se ale mnohdy jedná o hnutí a organizace špatných směrů. To je také důvod, proč ani v Rakousku nemají mládežnické aktivity důvěru biskupů. V místní církvi silně působí tzv. radikálně konzervativní spolky,
Závěr Všichni zúčastnění se shodli na tom, že má smysl a význam pokračovat ve společných setkáváních na úrovni zástupců zodpovědných za pastoraci mládeže a možná také na úrovni diecézí, které sousedí státními hranicemi. Smyslem těchto setkání by bylo vzájemné předávání informací a zkušeností a hledání možností konkrétní spolupráce, která by stála na evangelním základě. 11
KONFRONTACE NIKAM NEVEDE Nad knihou P.Michala Kaplánka o pastoraci mládeže
Letos na Popeleční středu se konalo na setkání sekretariátu Sekce pro mládež s představiteli Salesiánů Dona Boska.. Za přítomnosti provinciála salesiánů P.Jana Komárka, vikáře P.Františka Blahy a delegáta pro pastoraci mládeže P.ThDr.Michaela Kaplánka na straně jedné a P.Miroslava Šimáčka a P.Jana Balíka za Sekci pro mládež na straně druhé, se projednávala některá dlouhotrvající nedorozumění ohledně pastorace mládeže v naší republice. Tato nedorozumění našla svůj hlas v knize P.Kaplánka s názvem Pastorace mládeže. Reprezentanti Sekce pro mládež vyjádřili svůj jasný nesouhlas s některými nepravdivými nařčeními, která tato knížka zvláště ve své poslední části obsahuje a tento svůj postoj doložili různými průkaznými materiály. Jde především o konstatování P.Michaela Kaplánka, že Sekce pro mládež pracuje shora a nebere vážně mladé lidi jako spolutvůrce pastorace a je výhradně výrazem pastoračního programu Hnutí fokoláre. Bylo také konstatováno, že jmenovaná knížka vychází pouze z německého prostředí a nezaznamenává vývoj pastorace mládeže v církvi posledních 25 let.
knize prakticky žádnou odezvu. Přítomní se pak shodli na tom, že práce s mládeží v současné době je obtížná a bude pravděpodobně vždy narážet na různá úskalí způsobená nejen negativními vlivy ve společnosti, ale také nedokonalostmi nás křesťanů a mladých lidí samotných. Během rozhovoru se ukázalo to, co by se mohlo zdát samozřejmé: důležitost vyjasnění toho, co je Sekce pro mládež ČBK, jaké jsou její úkoly a jaká je identita jednotlivých DCM a diecézní pastorace mládeže, stejně jako to, že řády a kongregace jsou součástí církve a jejich poslání je posláním ve jménu církve. V závěru našeho setkání jsme konstatovali, že jde-li nám o dobro konkrétního mladého člověka, není vhodné v knihách a médiích prezentovat závěry a hodnocení, která jsou málo objektivní a pouze negativní. Je třeba, abychom na poli církve vedli upřímný a opravdový dialog. Ze strany Sekce pro mládež bylo připomenuto, že k tomu již existují jak styčné body, tak i různé nástroje. Jde především o každoroční Konferenci o mládeži, Koordinační rady mládeže v jednotlivých diecézích a o diecézní setkání mládeže.
Zástupci Sekce pro mládež připomněli, že deset let společné práce diecézních center znamená významný kus cesty, který nenašel ve zmíněné
P. Jenda Balík – zodpovědný za Arcidiecézní centrum pro mládež v Praze Text je zveřejněn se souhlasem provinciála Salesiánů Dona Boska P.Jana Komárka.
12
FILIP NERI - světec velkého Jubilea „Buďte dobří, když můžete“ – tak zní asi nejznámější věta tohoto velkého světce, který žil v Římě v 16. století. Můžeme v ní najít také to, co je charakteristické pro celý jeho život - radost, veselost, schopnost odlehčit situaci v náročných a tíživých okamžicích. Úsměv svatého Filipa nám ukazují jeho portréty, na kterých ho můžeme vidět jako bystrého a mírného, plného pevné a vnímavé lidskosti. V jeho chování však můžeme objevit i jisté bláznovství, bláznovství svaté, které má své kořeny v lásce k Bohu. Filip je totiž zároveň svobodný od kompromisů a schémat - jeho duchovní svoboda pramení ze vztahu ke Kristu a k Jeho kříži, lidská svoboda pak z vyváženosti a zdravého rozumu. Filip Neri je svědkem jednoduchosti a síly radosti, která tryská z podstaty lidské existence, z toho, že jsme Božími dětmi.
temné a trestající. Filipova svatost se projevuje ve schopnosti nabídnout víru plnou naděje a radikální jasnosti, nechat zazářit na křesťanské pouti životem jasné slunce, a to vše v době zdánlivě plné temna. Filip se narodil ve Florencii, ve čtvrti, která ležela za řekou Arno, v roce 1515. Otec Francesco byl notář, matka Lucrezia da Mosciano zemřela, když byl Filip ještě malý. Ze svědectví sestry Alžběty víme, že kvůli altruismu jeho charakteru a jeho radostnosti byl přezdíván „Dobrý Pippo“. V dětství se Filip neprojevoval nějakou zvláštní zbožností. Systematicky však navštěvoval klášter sv. Marka, ve kterém se nadýchl spirituality Girolama Savonaroly. V osmnácti letech opustil Florencii, směřoval do Campanie, aby pracoval u svého bratrance. Pobýval zde však pouze rok, aby pak odešel do Říma, kde žil více než šedesát let - až do své smrti. Na počátku svého římského pobytu pracoval jako vychovatel v domě jednoho obchodníka s florentskými záležitostmi. Mimo to navštěvoval některé přednášky filozofie a teologie, pravidelně konal sám duchovní poutě do katakomb a bazilik starého Říma. V modlitbě uzrávala jeho zkušenost s Bohem a úplné odevzdání se Kristu.
OPTIMISTA BOŽÍ Život svatého Filipa Neri se odehrává během celého 16. století. Jde o zářivé období obrození, v němž dochází k rozkvětu mnohých uměleckých směrů, ale jde i o čas protestantské reformy, která znamenala bolestné rozdělení mezi křesťany. Doba života svatého Filipa je i obdobím protireformace, kterou se katolická církev snaží znovu upevnit vlastní víru a začíná tak dílo nové evangelizace věřících, zmatených a roztříštěných protestantskými myšlenkami či úplatkářstvím samotné církve. Ve světle a barvách obrození se právě protireformace vydává v nebezpečí, že bude považována za reprezentantku víry
FILIPOVA PROMĚNA Vypráví se, že se mu na slavnosti Seslání Ducha svatého v roce 1544 blízko katakomb svatého Sebastiana, kam se uchýlil k modlitbě, zjevila ohnivá koule, která mu ústy vnikla do srdce a způsobila
13
rozštěpení dvou žeber. Od toho okamžiku mu tlouklo srdce velmi rychle a vycházelo z něj intenzivní teplo. Mnozí si toho všimli po zpovědi, když je Filip objal. Ve svatém roce 1550 se věnoval organizaci přijetí a pomoci chudým poutníkům. V roce 1551 se stal knězem a kaplanem v kostele svatého Girolama della Carita. Zde začal svou službu zpovědníka a duchovního vůdce. Počet těch, kteří k němu chodili ke zpovědi, se zvětšoval díky jeho dobrotě. Začal kolem sebe shromažďovat množství mladých lidí, chlapců, se kterými si hrál na Gianicolo, jednom z římských pahorků. Jeho bezstarostná radost si získala srdce každého člověka - přibližovali se k němu obyčejní lidé i šlechtici, měšťané i vysocí preláti. Každého z nich zval na setkání, která probíhala v sýpkách nad kostelem. V tomto zvláštním druhu shromáždění, při kterém se četli také vybrané úryvky Písma, lidé hovořili jako v rodinném kruhu o různých tématech, naslouchali malým koncertům nebo Filipovým promluvám, ve kterých ukazoval základní principy života. Poprvé v historii tak začala fungovat oratoř. Vše co Filip vykonal, aby přiblížil lidi k Bohu, je stále aktuální i dnes a odpovídá potřebám laiků.
a společně s Filipem založili komunitu, která byla potvrzena papežem Řehořem XIII. Za centrum života společenství si vybrali chrám St. Maria in Vallicella. Pastorační styl svatého Filipa Neri, tak rozdílný od sebepozorovacího a kajícího pastoračního stylu jezuitů, musel čelit mnohým obviněním z nepravověrnosti. Všech byl však nakonec zproštěn. V době jeho stáří se stala místnost, kde bydlel, centrem zpovědí a dialogů, které přinášeli plody obrácení. Jeho důvtip a vlídnost zůstávaly živé až do konce jeho života, který se uzavřel 26. května 1595.
V SRDCI SVATÉHO FILIPA
Jak velké jsou chyby těch, kteří touží mít mnoho a nedají si pokoje, dokud nedosáhnou den po dni něčeho, v čem jsou první. Nevědí, že největší vláda, kterou člověk může mít, je vláda nad sebou samými. (z dopisu) Souhrn přísnosti a souhrn mírnosti, majestát Boha Otce zářící silou a nesmrtelnou slávou, je doprovázen vlídností a mírností Syna Vykupitele, nejkrásnějšího mezi syny lidskými. (z dopisu)
Kdo chce něco jiného než Krista, neví, co vlastně chce. Kdo si žádá něco jiného než Krista, neví, co si žádá. Kdo nekoná nic pro Krista, neví, co koná.
Láska se činí vším se všemi a nešíří se pouze hrdinskými skutky a velkými činy, ale přebývá ve věcech nejdrobnějších. Největší láska pak odpočívá tam, kde je nejméně vidět, ve věcech nepovšimnutých a neznámých. Je si nejjistější tam, kde je nejvíce skryta. (z dopisu)
Aby zabránil nevázaným zvykům karnevalu, organizoval poutě do sedmi římských chrámů. Putování, kterého se účastnily tisíce osob, trvalo celý den a kromě ztišení a chvil modliteb nabízel také snídaně na loukách. Mnozí z mladíků, kteří pracovali na oratoři, se stali knězi (někteří z nich byli později kanonizováni)
Filip byl plný milosrdenství - především z jeho dopisů, které jsou jedinými zachovanými písemnostmi prostého světce, ho poznáváme jako skrytého, prostého asketu zamilovaného do Boha. Radost a průzračnost byly plodem dlouhé askeze a intenzivní práce na sobě samém.
14
Stejné cestě vyučoval i ty, kteří k němu přicházeli, aby jim ukazoval cestu k Bohu. Nabádal ostatní, aby orientovali vlastní síly k dobru a cvičili přitom svoji vůli, respektovali vlastní důstojnost, odevzdali se milosrdenství Boha, který není strašný soudce, ale milující Otec. Filip tak osvobozoval svědomí od přílišné tíhy viny a vedl je na zářivější cestu synovské důvěry.
Duch svatý přebývá v myslích bezelstných a jednoduchých. (ze zásad sv. Filipa ) Jsou to tzv. „zásady“, krátké slogany a modlitby, které Filip adresuje dětem, mládeži, chudým i bohatým. Skrze ně vstupuje do nitra každého člověka živoucí radostnost a rýsuje se v něm obraz syna, povolaného žít svatost ne hrdinskou, ale spíše všem přístupnou, uhnětenou z dobré mouky života a z kvasu lásky, z trpělivosti, pokory, z radostného přijetí utrpení a smrti, z respektu ke zdraví a psychologické vyváženosti.
Řekni mi jedno: „Pro koho zemřel Kristus?“ Ona odpověděla: „Pro hříšníky.“ „A ty jsi kdo?“ „Jsem hříšnice.“ „Tedy ráj je tvůj, tvůj, tvůj!“
Jeden z jeho žáků vypráví: „Filip chtěl, aby se duchovní život, který byl považován za věc nesnadnou, stal věcí tak rodinnou a domácí, že by byl pro lidi každého postavení otevřený a přístupný. Přál si, aby každý jakéhokoli stavu a podmínek, ve svém domě nebo ve své profesi, laik nebo klerik, prelát nebo kníže, dvořan nebo otec rodiny, literát nebo nevzdělanec, obchodník nebo umělec - skupina jakéhokoliv zaměření (v dobrém slova smyslu...) - byl schopný duchovního života.
Srovnávat, podporovat, osvobozovat od strachu, odhalovat otcovskou tvář Boží, dát porozumět tomu, že žít křesťansky neznamená splnit nemožné, ale spíše konat každodenní povinnosti s láskou, dotvářet srdce modlitbou – dialogem lásky s Otcem a s pokojnou důvěrou napodobování Krista, jednorozeného Syna - je skutek, který Filip konal v celém svém životě.
Proto také svatý Filip věnoval mnoho času zpovědím a duchovnímu vedení, ne však s pevností inkvizitora, ale s mírností a pevností otce, který touží po zralosti svých synů, aby se tak stali novými lidmi, obrazy Krista - nového člověka..
Dobrá, moji bratři, kdy začneme být dobří? – pozdrav Filipa obchodníkům. Úzkostlivost a melancholie ať odejdou z mého domu! Svatost člověka závisí i na té trošce, kterou máme v hlavě.
Kdo chce něco jiného než Krista, neví, co vlastně chce. Kdo si žádá něco jiného než Krista, neví, co si žádá. Kdo nekoná nic pro Krista, neví, co koná. (z dopisu)
Pane, dej mi dojít do hloubky dnešního dne a nedopusť, aby ve mně dnešek vzbuzoval strach. Chudoba je láska, ale ne špína!
přeloženo z italštiny podle Průvodce Jubilea mládeže
Ráj nebyl stvořen pro lenochy. Nenacházím v tomto světě nic, co by se mi líbilo, ale právě tak se mi to líbí.
________________________
15
PYŽAMOVÁ PÁRTY... (z akce Ostravsko-opavské diecéze) Končí éra jarních prázdnin v ostravskoopavské diecézi a já v nezvykle tiché atmosféře, příjemně unavená, zařazuji program „Pyžam“ do šanonu. Čtu si hodnocení společně prožitých dnů přímo od děvčat, která zde na Středisku pro mládež ve Staré Vsi n/O. strávila tři dny ze svých jarních prázdnin. Hlavou se mi ještě hodní jejich nadšené tváře a musím se usmívat, když čtu vzkaz: „Moc se mi líbilo vaše přijetí, a že jste tady tak střelení.“ No, tak nevím. Chtěli jsme jim něco povědět o důstojnosti člověka, o správné holce, klukovi … Doufám, že si odvezly i jiné hezké dojmy. A co si lze pod pojmem Pyžamová párty představit? Úplně normální dámskou jízdu se vším, co k ní patří. Musím však podotknout, že když se spojí pětadvacet holek ve věku od 12 do 15 let, slůvko „normální“ by zcela jistě použili pouze zúčastnění přímo v centru dění. Toto mínění nám potvrdily i velice nadšené dle našeho soudu často přehnané- reakce o. Víta na každou mužskou návštěvu fary. /Bohužel moc pánských návštěv nepřišlo a nikdo neví proč – pozn. autora/. Celkem se u nás vystřídala necelá stovka správných holek, s nimiž jsme prožili, a také díky „Pyžam“ ještě prožijeme, spoustu hezkých dnů. To, že si odvezly i jiné dojmy než výše zmíněné, nám potvrdil příspěvek jedné naší Pyžamky v opavském farním zpravodaji CESTA. Část jarních prázdnin jsme strávily na Středisku pro mládež ve Staré Vsi. Prožili jsme tam tři pěkné dny. Kromě osmadvaceti holek, které sem přijely z různých koutů opavského okresu, naše společenství tvořilo osazenstvo fary, to je o. Vít, Magda, Lenka a Anička, a také velmi milý člověk – sestra Gabriela. Jak to tak obvykle bývá, když se lidé neznají, musely jsme se i my seznámit.
No, a jak jinak než formou her. Vlastně dost času jsme tam strávily hraním bezva her: Broučci, Amos, Pavučina … Dokonce jsme díky bojovce poznaly pole v okolí Staré Vsi. Přesvědčily jsme se, že ve velkých gumácích se špatně běhá i skáče, že slepí to nemají v životě snadné a pochutnaly jsme si na opečeném chlebu. /Když jsme u jídla, nesmím ho zapomenout pochválit. Pohostili nás opravdovými „mňamkami“./ Kromě toho jsme batikovaly trička, hrály ping-pong, dělaly masáže, relaxace, aerobic, pomáhaly s vařením, zpívaly … Takovým velkým finálem druhého dne byla PYŽAMOVÁ PÁRTY. Program, výzdobu i jídlo na párty jsme si připravily samy. A myslím, že se nám párty povedla. Vyřádily jsme se při scénkách. V boji o čokoládu byla kupodivu nejúspěšnější sestra Gabriela. Na chvíli jsme se také ocitly ve zvířecí kůži. Ale největší úspěch měla hra Katáni. Ale protože jsme si tam nepřijely jen hrát, přišlo na řadu i povídání o zajímavých věcech: o sebepoznávání, o tom, jak má vypadat správná holka, o vztazích nejen mezi lidmi, ale i o vztazích k Bohu. Se sestrou Gabrielou jsme si moc hezky popovídaly o životě řádových sester. K našemu dni patřily samozřejmě i modlitby, ve kterých jsme se snažily dát Pánu vše, co jsme, co nás tíží, i to, co se nám nepovedlo. Čili, když to shrnu, bylo nám tam moc fajn a myslím, že nebudu lhát, když řeknu, že se nikomu z nás příliš domů nechtělo. Magda-Lenka-Anička, o. Vít
16
Svatý otec Jan Pavel II. zve osobně všechny mladé lidi na
XV. SVĚTOVÝ DEN MLÁDEŽE Jubileum mládeže Řím, 15. – 20. srpna 2000 Téma: "Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi" (J 1, 14). ________________________________ SOUČASNÝ STAV přihlášených k 10. 4. 2000: pouť do diecézí + SDM: Fabriano - 540 osob Vicenza - 230 osob Fermo - 221 osob Merano - 108 osob pouze SDM - 613 osob přípravný tým SDM - 150 osob To je tedy celkem: 1862 mladých lidí, ale ještě je pořád dost místa!!! Součástí XV. SDM bude: • • • • •
POUŤ, průchod Svatou branou, vyznání víry JUBILEJNÍ POUŤ k hrobu sv. Petra a setkání s jeho nástupcem Pobožnost KŘÍŽOVÉ CESTY na hlavních římských třídách VIGILIE A SLAVENÍ EUCHARISTIE SE SVATÝM OTCEM SETKÁNÍ MLADÝCH – umělecká vystoupení mladých lidí z celého světa, kterými se podělí o svou zkušenost s vírou – podmínky zařazení do vystoupení se dozvíte na sekretariátu Sekce • POBYT V ITALSKÝCH DIECÉZÍCH: 10. - 14. srpna je možné být hosty některé z italských diecézí - ubytování a stravování, obojí velice prosté, bude zdarma (příplatek na cestu 5OO,-Kč) • CENA: 4 500,- Kč (ubytování, cesta, strava na poslední dva dny...) ____________________________________________________
OFICIÁLNÍ PŘIHLÁŠKY a bližší informace: sekretariát Sekce pro mládež ČBK, Diecézní centra mládeže, hnutí a asociace v kontaktu s Papežskou radou pro laiky _________________________________________________
17
Poslouchejte Rádio PROGLAS! Dozvíte se to nejnovější o XV. SDM !!!
KOMUNITA CHEMIN NEUF Vás srdečně zve na společné prožití Světového dne mládeže ŘÍM 2000
TÝDEN PŘED SVĚTOVÝM DNEM MLÁDEŽE: Mezinárodní setkání od 9. do 14. srpna 2000 na čtyřech místech Evropy PRAHA – VARŠAVA – HAUTECOMBE - ŘÍM SVĚTOVÝ DEN MLÁDEŽE, 15.-20. srpna 2000 Katecheze, „Incontragiovani“ a koncerty Mezinárodního pěveckého sboru Večer se Svatým Otcem a závěrečná mše svatá INFORMACE A PŘIHLÁŠKY: Komunita Chemin Neuf Školská 68, 252 67 Tuchoměřice, tel: 02/ 209 506 81
_____________________________________________________________
sborník - SVATÁ HORA ´99 unikátní dokument doplněný autentickými fotografiemi z letošního Celostátního setkání mládeže OBSAHUJE: • dopis Svatého otce mládeži a pozdravy mladých lidí papeži • katecheze biskupů a rozhovory s nimi • svědectví na téma rodina, známost, • svědectví Josefa Luxe • dojmy mladých lidí • kroniku setkání • masmédia o Svaté Hoře ´99 • pohádky, příhody, poznámky... _____________________________________________________________________________________
18
VIDEOKAZETY KATECHEZE, SVĚDECTVÍ A HOMILIE SVATÁ HORA ´99 1. díl 120 min., 2. díl 170 min. obě videokazety v ceně 500,- Kč.
__________________________________________
filmový dokument
SVATÁ HORA ´99 Vyjímečná atmosféra setkání zachycená filmovou kamerou studia Telepace. Formou kroniky zachycené nejdůležitější okamžiky šesti dní.
UVIDÍTE A USLYŠÍTE ZDE:: - představení diecézí - papežův pozdrav, části katechezí biskupů - scénky z pódia, zpívající Střípky - okamžiky bohoslužeb - záběry ze svatohorského náměstí - rozhovory s účastníky, sport, dílny a přednášky - křížovou cestu, večer radosti z odpuštění - kaleidoskop událostí
cena: 270,- Kč Dokument lze zakoupit či objednat na adrese Sekce pro mládež ČBK. 19
SVĚDECTVÍ ING. JOSEFA LUXE Záznam projevu Josefa Luxe, se kterým vystoupil na veřejnosti minulý rok v srpnu u příležitosti Celostátního setkání mládeže na Svaté hoře u Příbrami. Jeho slova jsou naléhavým odkazem a živým svědectvím křesťana, politika a otce rodiny.
Cena audiokazety je 95,- Kč, cena videokazety 130,- Kč. ____________________________________________________ Projev lze získat na audiokazetě nebo videokazetě v délce 28 minut. Záznam vydala Sekce pro mládež ČBK v Praze, vyrobilo studio Telepace v Ostravě roku 1999. Distribuce a objednávky: nakladatelství Nové město – Praha, Londýnská 44, 120 00 Praha 2, tel./fax: 02-225 140 30, e-mail:
[email protected] Vaše objednávky vyřídíme nejpozději do tří dnů.
_____________________________________________
KOMUNITA BLAHOSLAVENSTVÍ 783 16 Dolany 24, tel. 068/5396638 e-mail:
[email protected]
„Život s Bohem uprostřed všedních dnů“ 5.-8. května (od pátku 18.00 do pondělí 15.00) Osobní a společná modlitba, sdílení. Přednášky sr. Veroniky Jeruzalémské o rozvíjení darů víry, naděje a lásky, které jsme dostali při křtu. „ Tvé tělo je chrámem Ducha svatého“ 9.-11. června Adorace, společná modlitba, přednášky, sdílení... Součástí těchto rekolekcí je i čas pro modlitbu vyjádřenou tancem.
20
SDRUŽENÍ BRATRSTVÍ -
Bartošovice v Orl. horách 29, 517 63
Vás zve na tyto akce: 26.5. – 28. 5. Víkendovka 23.6. – 25.6. Cyklistická víkendovka E-mail:
[email protected] Uvítáme, když se nám ozveš předem, není to však podmínkou Tvého příjezdu. Těšíme se na Tebe a Tvé přátele! Jídlo si hradíme sami, asi 100 Kč na den. Víkendovky začínají vždy v pátek ve 21.00 hod. Jsme občanské sdružení Bratrství, jehož cílem je od roku 1991 misijní činnost mezi mládeží nejenom v katolické církvi. Chceme být zároveň otevřeni i pro hledající mládež a nabídnout jí přátelství a společenství. Chceme pomoci nalézt Boha mladým lidem a zároveň jim pomáhat na jejich duchovní cestě. Od roku 1995 spolupracujeme s komunitou Chemin Neuf, někteří z nás jsou členy nebo spolupracovníky této komunity.
Telefon fara: 0445/599215, nebo Tylšovi 0445/599144 _________________________________________________________________________________________
DUCHOVNÍCH PROGRAMY PRO MLÁDEŽ Téma: Cestou krásy k harmonii života ve smyslu Člověk – umělecké dílo“ Během školního roku a prázdnin Ve farnostech nebo centrech mládeže podle dohody V týdenních kursech v krásné přírodě na vybraných místech Termíny turnusů: 1. turnus: 10. - 15.7. 2000, Králíky, klášter na Hoře Matky Boží 2. turnus: 17. - 22.7. 2000, Králíky, klášter na Hoře Matky Boží 3. turnus: 24. - 29.7. 2000, Český ráj, fara Tatobity 4. turnus: 7. - 12.8. 2000, Hutisko – Kyvňačky na Beskydech Předběžné přihlášky je možno zasílat do 31.5.2000 na kontaktní adresu: P. ing. Stanislav Weigel, Nad Bertramkou 10, 150 00 Praha 5, Smíchov Tel: 02/551 880 Cvičení se provádí formou křesťanských meditací s použitím diafonických programů v trvání jednoho týdne pro 15 až 20 účastníků z Čech a Moravy pod vedením P. ing. Stanislava Weigela. Meditace budou doprovázeny hudebními diafonickými programy. Programy jsou zaměřeny na rozvíjení tvořivé umělecké činnosti. Mají ekumenický charakter. V přihláškách vyznačte turnus, který by Vám nejlépe vyhovoval. Těšíme se na Vaši účast v krásném prostředí vybraného místa kursu. P. Ing. Stanislav Weigel
21
Naformátováno
aktivit vzájemné pochopení, porozumění a
3. 5. 2000
SETKÁNÍ
15.00 – 17.00
v Jedličkově ústavu
Praha
STANICE METRA C VYŠEHRAD
SEMINÁŘ
4. 5. 2000
17.00
O KOMUNIKACI MEZI SLYŠÍCÍMI A NESLYŠÍCÍMI
Brno 6. 5. 2000
Praha 6. 5. 2000
Praha
BRIGÁDA
SRAZ V
NA STANICI METRA B KŘIŽÍKOVA
19.00
Večer na téma Globalizace a sjednocený svět Centrum Hnutí fokoláre Praha 9 - Vinoř, Vinořské nám. (vedle kostela)
7. 5. 2000 Praha
SETKÁNÍ MLÁDEŽE: PŘEDSTAVENÍ HNUTÍ MLADÍ ZA SJEDNOCENÝ SVĚT A CELOSVĚTOVÉ TELEFONICKÉ SPOJENÍ S POSELSTVÍM CHIARY LUBICHOVÉ SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST KOSTELA PANNY MARIE VE STRAŠNICÍCH
7. 5. 2000 PRAHA
8.00
pro zlepšení životního prostředí
2. MAJÁLES MLADÝCH ZA SJEDNOCENÝ SVĚT TANEC, SOUTĚŽE, TOMBOLA A HLAVNĚ SPOLEČNĚ PROŽITÁ CHVILKA ŽIVOTA
Praha 9 - Vinoř, Sokolovna
STANICE METRA B VYSOČANSKÁ, BUS Č. 278, 354, 259, CHALTICKÁ
10.00 – 14.00 STANICE METRA A STRAŠNICKÁ, DÁLE PĚŠKY PARKEM KE KOSTELU ZAČÁTEK 19.00 STANICE METRA B VYSOČANSKÁ, BUS Č. 278, 354, 259, CHALTICKÁ
MLÁDEŽ Z HNUTÍ FOKOLÁRE KONTAKT: ILONA ŠPAŇHELOVÁ 02/ 651 2568 A ŠTĚPÁN E-MAIL:
[email protected]
22
FILCÍK 02/561 2347
SVATÝ AUGUSTIN včera a dnes: život ke službě Bohu v lidech.
II. AUGUSTINIÁNSKÝ TÝDEN PRAHA, 24.-29. dubna 2000 24. dubna (pondělí) Obrácení sv. Augustina 17:00 Úvodní slovo: Sv. Augustin: živý v augustiniánském řádu. PhDr. P. William S. Faix, OSA Aktuálnost sv. Augustina, P. Santiago Sierra, O.S.A. 25. dubna (úterý) 16:45 – Zahájení výstavy augustiniánských monstrací z 16. a 17. století, kaple sv. Barbory. 17:00 Konverze u sv. Augustina. ThLic. Norbert Vehovský, OPraem 26. dubna (středa) - Matka Dobré rady 17:00 Mše sv. 18:00 koncert: Pražští madrigalisté a Soubor pražských sborů 27. dubna (čtvrtek) 16:45 Odhalení sochy sv. Augustina poustevník v rajské zahradě kláštera. 17:00 Být křesťanem – učení sv. Augustina. P. Marek Szachowski, O.S.A. 28. dubna (pátek) 17:00 Kde žil svatý Augustin (zeměpisný kontext). P.Miguel Fuertes, OSA, přednáška s diapozitivy 29. dubna (sobota). 18:00 Slavná mše svatá - ukončení augustiniánského týdne. __________________ Informace: Klášter sv. Tomáše, Josefská 8, 118 01 Praha 1 Tel: 02/57313142, Fax: 02/57313144
[email protected] www.aug.org/bohemia ________________________________________________________ Pozdě jsem Tě miloval, Kráso tak stará a přece tak nová, pozdě jsem Tě miloval! Ty jsi byl uvnitř a já venku a tam jsem Tě hledal, a já šeredný vrhl jsem se na všechny Tvé krásné tvory, jež jsi stvořil. Ty jsi byl se mnou, ale já jsem nebyl s tebou. Vzdalovalo mne od Tebe vše to, co by vůbec nebylo, kdyby nebylo v Tobě. Ty jsi volal, křičel a přehlušil jsi mou slepotu. Tvá vůně mne zaujala, vdechl jsem ji a dychtil jsem po Tobě. Dotkl jsi se mne a vzplanul jsem touhou po Tvém míru. Sv. Augustin, Vyznání, 10, 27 23
24
