Obsah
PŘEDMLUVA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Vývoj reliéfu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
PŮDY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sorpční vlastnosti půd. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Půdní profil s horizonty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přehled půdních typů Doupovských hor . . . . . . . Půdní typy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Geochemie půdního pokryvu . . . . . . . . . . . . . . . . . Půdy a člověk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
101 101 102 103 104 109 111
VODSTVO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hydrologické poměry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vodopády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Krásný rybník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rybářské hospodaření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Katastrofální povodeň v Lučinách. . . . . . . . . . Hydrogeologické poměry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Režim podzemních vod na území Doupovských hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ochrana vod a vodních zdrojů na území Doupovských hor. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hydrogeografická regionalizace území Doupovských hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Minerální vody Doupovských hor . . . . . . . . . . . . .
113 113 115 117 118 123 125
PODNEBÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Meteorologické stanice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klima. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Teplota a vlhkost vzduchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Srážky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sníh a sněhová pokrývka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sluneční svit. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vítr. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
131 131 132 133 134 136 137 137
GEOLOGIE. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nejstarší horniny v podloží vulkanitů . . . . . . . . . . . Granulity a eklogity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sedimenty mladších prvohor . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prokřemenělé suchozemské sedimenty (křemité krusty). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vulkanity – hlavní geologický celek Doupovských hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rifty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vulkanoklastika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výlevné (efuzivní) horniny . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlavní typy výlevných hornin v Doupovských horách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Intruzivní centrum Doupovských hor . . . . . . . . Vojkovická skála . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úlomkové proudy a lahary. . . . . . . . . . . . . . . . . . Dutiny, štoly a důlní díla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Geologické lokality v databázi České geologické služby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15 17 18 19
PALEONTOLOGIE. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Fosilní fauna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Včelí hnízda pohřbená sopečným popelem. . . . Fosilní flóra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak to v třetihorách vypadalo. . . . . . . . . . . . . . . .
63 63 68 76 80
21 22 23 27 34 34 39 44 48 49 56
MINERÁLY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 GEOMORFOLOGIE. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Geomorfologické členění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
7
126 126 127 128
Doupovské hory
VEGETACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sukcese dřevin a její vliv na diverzitu rostlin. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mezofilní a xerofilní křoviny (Rhamno-Prunetea). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Návrat lišejníků do Doupovských hor . . . . . . . Lesní druhy v nových pralesích. . . . . . . . . . . . . Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Suché trávníky a lemy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pionýrská vegetace písčin a mělkých půd . . . . . . (Koelerio-Corynephoretea). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vegetace skal a sutí (Asplenietea trichomanis). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vegetace vodních toků a stojatých vod . . . . . . . . . Vegetace periodických kaluží . . . . . . . . . . . . . . Mokřady a slatiniště. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slaniska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
139 141
HOSPODAŘENÍ V LESÍCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Větrné kalamity na území Doupovských hor. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . FLÓRA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stručná floristická charakteristika území. . . . . . . Čachovický vrch a Běšický chochol . . . . . . . . . . . . Želinský meandr a vřesoviště u Želiny. . . . . . . . . . Blzeňský vrch. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úhošť. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nedíl a Rašovické skály. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kavylová step . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kolina, Hůrka a Dubový vrch u Zvoníčkova. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Koniklec otevřený – Pulsatilla patens (L.) Mill. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Humnický vrch a Havraň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hora. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pustý zámek a údolí Pstružného potoka. . . . . . . . NPP Skalky skřítků a lesy v okolí . . . . . . . . . . . . . . . Lesní orchideje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Andělská hora. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
195
8
154 158 162 163 164 171 182 182 184 187 189 191 194
199 211 211 215 219 221 223 226 227 229 232 233 236 237 239 240 243
Bražecké hliňáky a okolní mokřady. . . . . . . . . . . . Bražecké pastviny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slatiniště u Dlouhé. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kosatec sibiřský, hořec hořepník, hvozdík pyšný pravý, zvonečník hlavatý pravý – silně ohrožené luční druhy přežívající v Doupovských horách díky vojenské činnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mokřadní louky kolem Doupovského Mezilesí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mokřadní louky kolem Jeseně. . . . . . . . . . . . . . . . . Hořcové louky u Mětikalova. . . . . . . . . . . . . . . . . . . Teplomilné lemy v okolí Valče (Šibeniční vrch, u koupaliště, Ořkov, Vrbička). . . . . . . . . . . . . Dětaňský chlum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zárazy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zajímavé druhy hub . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Extenzivně obhospodařovaná pole na jihovýchodním úpatí Doupovských hor . . . . . . . . Kozí hřbet, Šibeník a Mlýnský kopec. . . . . . . . . . . FAUNA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zvláštnosti fauny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tepelný režim sutí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měkkýši. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Křoviny a rozptýlená zeleň. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pěnice vlašská. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Louky, pastviny a trávníky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hnědásek chrastavcový. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tetřívek obecný. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Skály a sutě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vody a mokřady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Řeka Ohře – významné zimoviště vodních ptáků. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bražecké hliňáky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vinařský rybník. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Listonozi a žábronožky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Antropogenní stanoviště. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Užovka stromová. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Skládka slámy u Vrbičky. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
244 246 249
250 252 254 255 256 257 258 260 263 265 267 267 269 273 274 279 280 284 285 288 290 292 295 303 304 308 308 312 312
Obsah
MYSLIVOST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314 Zlatý jelen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 317 Telemetrie jelena siky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320 KRAJINA A HISTORIE. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osídlení v pravěku a rané době dějinné . . . . . . . . Původ názvu Doupov. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hradiště. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hradiště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osídlení ve středověku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tvrziště. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hrady. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sídla založená do 14. století. . . . . . . . . . . . . . . . . . . Doupov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kostely a kaple. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osídlení a obyvatelstvo v novověku . . . . . . . . . . . . Zámky a kláštery. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Industriální objekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Doupovská dráha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Území Doupovských hor z hlediska krajinného rázu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Valeč. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mašťov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kyselka a lázeňství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kadaň. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Perspektiva vývoje krajiny Doupovských hor. . . . Proměny v čase. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . OCHRANA PŘÍRODY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přírodní památka Rašovické skály. . . . . . . . . . Maloplošná zvláště chráněná území. . . . . . . . . . . Natura 2000 – evropsky významné lokality. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Natura 2000 – ptačí oblasti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Staré a památné stromy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
325 326 327 329 331 334 334 338 344 345 348 351 355 360 362 366 372 376 380 382 384 386 389 390 396 398 401 402
Staré stromy v bývalém Zakšově. . . . . . . . . . . . Staré sady a ovocné odrůdy. . . . . . . . . . . . . . . . Smutný konec letitého jilmu. . . . . . . . . . . . . . . . Přehled deseti největších stromů podle obvodu kmene. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výhled do budoucna. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
406 408 410 412 412
SLOVNÍK VYBRANÝCH POJMŮ . . . . . . . . . . . . . . 416 POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA. . . . . Historické a vlastivědné práce. . . . . . . . . . . . . . . . . Geologie, mineralogie, paleontologie, geomorfologie, vodstvo a klima. . . . . . . . . . . . . . . . Botanika, lesnictví a zemědělství . . . . . . . . . . . . . . Zoologie a myslivost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Krajina a ochrana přírody. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
421 421
PŘÍLOHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obce a sídla (česko-německý seznam s podrobnostmi). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obce a sídla (německo-český seznam). . . . . . . . . Vrchy a jiné terénní útvary (česko-německý seznam s podrobnostmi) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vrchy a jiné terénní útvary (německo-český seznam). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vodní toky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rybníky a nádrže. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam zvláště chráněných druhů rostlin a druhů uvedených v Červeném seznamu . . . . . . Zvláště chráněné a ohrožené druhy obratlovců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Místopisný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rejstřík pojmů z oblasti neživé přírody. . . . . . . . . Rejstřík rostlin, lišejníků a hub . . . . . . . . . . . . . . . . Rejstřík živočichů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
445
9
423 430 439 442
446 463 471 487 493 498 499 506 511 517 523 539
Přibližné vymezení oblasti Doupovských hor, s vyznačením hranice vojenského újezdu platné od roku 2016. Data © ČGS, Újezdní úřad VÚ Hradiště a Skalický (1988)
0
3
6 km
Předmluva
Doupovské hory, pomineme-li Das Duppauer Land (Karell 1926) ze série vlastivědných sešitů Sudetendeutsche Heimatgaue, se vlastní vlastivědné knihy dosud nedočkaly. Přitom se jedná o území, které se atraktivitou a zachovalostí své přírody a krajiny může směle srovnávat s našimi národními parky. Cílem této knihy však není pouhé zaplnění pomyslného prázdného místa, ale především poskytnutí výchozího studijního materiálu. Doufáme, že povzbudí čtenáře k jejich vlastnímu bádání či alespoň k návštěvě dosud opomíjeného regionu. V knize představujeme různé aspekty neživé a živé přírody a krajiny Doupovských hor a také popisujeme ovlivnění historickou i současnou lidskou činností. Zdaleka ne vše je již přesně známo a prozkoumáno. Pokud by se vám tedy zdálo, že v knize něco chybí, nemusí to vždy být pouze naší zapomětlivostí. Informace jsme se snažili podávat populární formou, proto doufáme, že kniha bude dostatečně srozumitelná i laikům. Odborníkům naproti tomu nabízíme rozsáhlý seznam odkazů na původní vědecké práce, které se váží k území Doupovských hor, a také obsáhlý místopisný česko-německý slovník, obsahující i lokalizace příslušných bodů. Doupovské hory samozřejmě nejsou jakýmsi izolovaným ostrovem, a proto bylo pro sepsání této knihy nutné domluvit se na společném vymezení popisovaného území. Ukázalo se, že různé přírodovědné obory přistupují ke stanovení hranic Doupovských hor poněkud odlišně. Hranice geomorfologického celku Doupovské hory zhruba odpovídá geologické charakteristice vulkanického masivu. Kapitoly věnující se živé přírodě a její ochraně se drží spíše fytogeografického členění, které Doupovské hory dělí na dva okresy – Doupovské vrchy a Doupovskou pahorkatinu. Nicméně hranice nebyly pro autory stanoveny zcela závazně, a proto se – je-li to relevantní – občas dopouštíme i přesahů do okolí. Třetí hranicí, s kterou se v knize setkáme, je hranice vojenského újezdu Hradiště. Byť tato hranice nevymezuje území Doupovských hor, je velmi důležitá při popisu historie, ale také přírody a krajiny a samozřejmě při návštěvách regionu. Myšlenka na vytvoření této knihy se objevila v roce 2008, kdy regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR připravilo návrh na vyhlášení chráněné krajinné oblasti Doupovské hory. Naštěstí na rozdíl od návrhu CHKO nezapadla. Ve stejné době měli podobný nápad také geolog P. Hradecký a botanik M. Broum. Rádi bychom proto poděkovali všem, kteří se o vznik knihy zasloužili. Na prvním místě jde o autory textů. Pracovali zcela dobrovolně, bez nároku na honorář, a přitom vydrželi i náročné požadavky editorů a recenzentů – v abecedním pořadí jsou to: Ing. Miroslav Broum, 11
Doupovské hory
RNDr. Oldřich Bušek, Ing. Stanislav Dvořák, Ph.D., prof. RNDr. Oldřich Fejfar, CSc., Bc. Radek Fišer, Mgr. Martin Gutzer, RNDr. Jiří Hostýnek, RNDr. Petr Hradecký, Ing. Petr Hrazdíra, Ing. Jana Janderková, Ing. Petr Jiskra, doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D., Daniel Koutecký, Ing. Petr Krása, Pavel Krásenský, Mgr. Jiří Křivánek, doc. RNDr. Hubert Kříž, DrSc., prof. RNDr. Zlatko Kvaček, DrSc., Mgr. Richard Lojka, Ph.D., RNDr. Vojen Ložek, DrSc., Ing. Petr Maděra, RNDr. Jan Matějů, Ph.D., Mgr. Vladimír Melichar, RNDr. Radek Mikuláš, DrSc., RNDr. Bedřich Mlčoch, Ing. Radka Musilová, Ph.D., Ing. Čestmír Ondráček, Mgr. Ondřej Peksa, Ph.D., Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D., PaedDr. Jiří Roth, Ph.D., RNDr. Jakub Sakala, Ph.D., RNDr. Tamara Sidorinová, Ing. Jiří Svejkovský, Mgr. Lada Syrovátková, Mgr. Jiří Šebesta, Mgr. Přemysl Tájek, Bc. Vít Tejrovský, Mgr. Jaroslav Vojta, Ph.D., doc. Mgr. Jan Vondrák, Ph.D., a Ing. Stanislav Wieser. Část týkající se neživé přírody, geologie a příbuzných oborů, recenzovali doc. RNDr. Zdeněk Kukal, DrSc., doc. RNDr. Jaromír Ulrych, CSc., a RNDr. Petr Rojík, Ph.D. Patří jim naše poděkování za připomínky a doplňky k textům i obrázkům. Recenzí dalších částí knihy se obětavě zhostili PhDr. Stanislav Burachovič, Mgr. et Mgr. Karel Chobot, Ph.D., Pavel Krásenský, doc. RNDr. Karel Kubát, CSc., a MUDr. Vít Zavadil, velmi kritickou, ale o to podnětnější recenzí přispěl RNDr. Jiří Sádlo, CSc. Všem recenzentům mnohokrát děkujeme. Za laskavé poskytnutí nádherných záběrů přírody a krajiny Doupovských hor, bez nichž by kniha nebyla myslitelná, velice děkujeme všem fotografům. Jejich jména najdete vždy u příslušných fotografií. Za úpravu velké části fotografií děkujeme Ing. Petru Krásovi, za pomoc při přípravě map Mgr. Pavle Kramolišové a Mgr. Janu Sedláčkovi. Obrázky v geologické části zhotovili Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D., RNDr. Bedřich Mlčoch a RNDr. Petr Hradecký. Rekonstrukci krajiny Doupovských hor v době počínající sopečné činnosti namaloval Petr Modlitba. Pro tvorbu mapových příloh byla použita podkladová data Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (hranice chráněných území, evropsky významných lokalit, ptačích oblastí a data o výskytu vybraných druhů a biotopů), České geologické služby (geomorfologické členění, významné geologické lokality a typy půd), databáze CORINE Land Cover (plochy lesů), společnosti ARCDATA PRAHA (reliéf ), Českého hydrometeorologického ústavu (klimatická data), Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (vodní toky a nádrže), Újezdního úřadu vojenského újezdu Hradiště (hranice vojenského újezdu) a Skalického (1988; hranice fytogeografických okresů). Záštitu vznikajícímu rukopisu knihy poskytlo Vydavatelství České geologické služby, zastoupené Ing. Patrikem Fifernou. Závěrem bychom rádi poděkovali všem, kteří vznik knihy finančně podpořili: městům Kadaň, Klášterec nad Ohří, Ostrov, obci Šemnice, firmám Moritz Zdekauer 1810, s. r. o., Trio-D, s. r. o., a panu Josefu Pelantovi. Editoři děkují svým rodinám za podporu při přípravě knihy. Jan Matějů, Petr Hradecký a Vladimír Melichar
12
Úvod Ja n M at ě j ů , P e t r H r a d e c k ý
Doupovské hory, nevelké pohoří na severozápadě Čech, zůstávaly po dlouhá desetiletí mimo dosah nejen přírodovědeckých výzkumů, ale vlastně i mimo přístup jakýchkoli návštěvníků. Dnes, kdy navštěvujeme a zkoumáme i ty nejodlehlejší kouty světa, je až neuvěřitelné, že u nás taková nepřístupná a málo známá oblast existuje. Přinejmenším polovina území Doupovských hor byla dlouho takřka neprodyšně uzavřena pro potřeby vojenského újezdu a vlastně již od konce 2. světové války, po odsunu německých obyvatel, zůstává pustá. Nejspíš právě ta prázdnota a pustota, pomyslná díra v mapě s nápisem hic sunt leones neustále přitahuje zájem přírodovědců, historiků, ale i turistů toužících po dobrodružství. Nepřístupnost však není jediným důvodem, proč je 600 km2 Doupovských hor tak výjimečných. Především je to, spolu s poněkud nesourodým Českým středohořím, nejvýraznější třetihorní vulkanické pohoří v České republice. Když se řekne Doupovské hory, tak si osvícenější milovníci přírody nejspíš představí sopečné pohoří s velkou kalderou a s množstvím lávových proudů střídajících se s tufy. Málokdo však ví, že masiv ukrývá řadu skvostných, neporušených geologických fenoménů, jejichž ekvivalenty na území České republiky najdete jen s obtížemi. Další rys, kterým se Doupovské hory liší od většiny našich horských celků, je převaha otevřených, nelesních ploch nad lesem. Díky staletím zemědělské činnosti a boji téměř o každou píď zdejších úrodných půd na minerálně bohatých vulkanických horninách totiž došlo k rozsáhlému odlesnění, které sahalo až k nejvyšším, devítisetmetrovým vrcholům. Všimněme si také, že Doupovské hory dostaly název podle Doupova, města, které už neexistuje. Zaniklo bez náhrady. Místní historie se v lecčem shoduje s jinými výše položenými pohraničními oblastmi Čech. Pravěk zde charakterizovaly vzmachy a ústupy kolonizačních vln, na rozdíl od téměř nepřetržitě osídlené nížiny. Středověk je pak spojen se slovanskou kolonizací, kterou později nahradilo osídlení německé. To předznamenalo dramatický a v mnoha ohledech tragický vývoj ve dvacátém století, který vedl až k téměř úplnému vylidnění této oblasti. Vznikl zde vojenský výcvikový prostor. Militární aktivity však nutně neznamenají poškozování přírody technikou. V celoplošném měřítku spíše vidíme oslabení vlivu člověka, zarůstání nedostatečně využívaných pozemků vysokými trávníky a později křovinami, mlázím a lesem. Krajina byla ušetřena toho, co v jejím okolí už považujeme za normální – sloučení polí a luk do velkých lánů, meliorací mokřadů a používání chemických hnojiv. To vše znamenalo nejen proměnu někdejší kulturní krajiny v krajinu s převahou obnovených přírodních sil nad vlivem 13
Doupovské hory
člověka, ale i zachování řady zajímavých a vzácných druhů rostlin a živočichů, kteří by běžné obhospodařování nepřežili. Přírodní bohatství Doupovských hor je obrovské. Tato fascinující krajina si dnes určitě zaslouží, aby byla alespoň literární formou představena širokému spektru čtenářů, pokud možno uceleně, v souvislostech a srozumitelně. Kolektiv autorů tedy tuto knihu sestavil jako první souhrnný pokus uceleně prezentovat poznatky o přírodě a krajině Doupovských hor, které – jak doufáme – budou moci být dále doplňovány a aktualizovány. Snad se nám podaří ukázat, v čem spočívá jedinečnost, zajímavost a krása Doupovských hor – krajiny, kde s půvabem sobě vlastním převládly síly přírody.
Kaplička nedaleko zaniklé osady Štichlův Mlýn. Foto J. Matějů
14