Transpirace 1/39
Obsah vody v rostlinách
Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné např. při klíčeni
semen).
Voda: – poskytuje dva základní biogenní prvky – je rozpouštědlem různých látek, a tedy prostředím, ve kterém probíhají biochemické reakce – slouží také k rozvádění (transportu) látek v těle rostliny 11. listopadu 2010
Transpirace 1/39
2
Příjem vody kořeny, kořenový vztlak
pasivně (asi 95 % celkově přijaté vody) v době, kdy má rostlina vyvinuté listy – Při pasivním příjmu molekuly vody difundují submikroskopickými prostory v buněčných stěnách a jejich difúzi umožňuje koncentrační spád směrem do vnitřních částí kořene, způsobený transpiračním sáním.
aktivně, především v době, kdy nemá vyvinuté listy
– Aktivní příjem je spojen se spotřebou energie. – Při aktivním příjmu procházejí molekuly vody cytoplazmou buněk kořenových vlásků do buněčné šťávy vakuol.
Výsledkem je tlak vtlačující vodu do výše položených pletiv, tzv. kořenový vztlak.
11. listopadu 2010
Transpirace 1/39
3
Příjem vody kořeny ovlivňují:
teplota půdy a obsah kyslíku v půdě (v teplejší
půdě, dostatečně zásobené kyslíkem, buňky intenzívně dýchají a mohou přijímat více vody) koncentrace půdního roztoku (na zasolených půdách trpí rostliny nedostatkem vody) velikost půdních částic (čím jsou částice menší, tím mají relativní povrch větší, na který se přilnavostí (adhezí) vážou molekuly vody)
11. listopadu 2010
Část vody přijímají rostliny mimokořenově (listy).
Transpirace 1/39
4
Příjem vody rostlinami, vznik transpiračního proudu
Vodní nižší rostliny přijímají vodu celým povrchem těla na základě difúze a osmózy. Vyšší suchozemské rostliny přijímají vodu kořenovými vlásky. Její rozvod po těle rostliny zprostředkují cévy nebo cévice. V listech se voda vypařuje do mezibuněčných prostor houbového parenchymu, které jsou prostřednictvím průduchů na spodní straně listů spojeny s atmosférou. Atmosféra je vodními parami méně nasycena než mezibuněčné prostory. Voda tedy průduchy uniká ven a unikající molekuly „táhnou" molekuly vody v cévách. Tím vzniká souvislý transpirační proud (sání), jež je zabezpečován soudržnými silami (kohezí) mezi molekulami vody.
11. listopadu 2010
Transpirace 1/39
5
Transpirace = výdej vody rostlinou (resp. listem) Probíhá:
– jednak celým povrchem - transpirace pokožková (kutikulární), maximálně do 10 % – Jednak jako transpirace průduchová (stomatární) - je regulována otevíráním a zavíráním průduchů 11. listopadu 2010
Transpirace 1/39
6
Transpiraci ovlivňují: 1. vnitřní faktory: velikost a počet průduchů morfologická a anatomická stavba listů vlastnosti kutikuly 2. vnější faktory: teplota a vlhkost vzduchu pohyb vzduchu půdní vlhkost 11. listopadu 2010
Transpirace 1/39
7
Většina vody přijatá rostlinou je opět vydána do prostředí (98 až 99 %). Celkové množství přijaté vody je obrovské. Například jedna rostlina kukuřice spotřebuje za vegetační období asi 200 litrů vody !!! 11. listopadu 2010
Transpirace 1/39
8
Transpirační koeficient a intenzita transpirace Transpirační koeficient, tj. hmotnost vody v gramech potřebné na vytvoření jednoho gramu sušiny. Např.:
Kukuřice Oves Vojtěška
370 600 800
Intenzita transpirace = množství vydané vody jednotkou listové plochy za jednotku času. – mění se během dne a během vegetačního období – v noci převládá příjem vody, ve dne transpirace 11. listopadu 2010
Transpirace 1/39
9
Biologický význam transpirace
Umožňuje zásobování všech částí rostliny vodou a minerálními živinami. Zabraňuje přehřívání listů. Otevřenými průduchy při vysoké transpiraci proniká do listů CO2, nutný pro fotosyntézu, a kyslík, nutný pro dýchání. Je-li v půdě nedostatek vody, uzavírají se průduchy, snižuje se intenzita transpirace, do pletiv proniká málo CO2 a zmenšuje se intenzita fotosyntézy. Souvislé rostlinné porosty transpiraci vyrovnávají teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.
11. listopadu 2010
Transpirace 1/39
10
