obsah Úvodník ředitele...2 Úvodník děkana...2 Závislost na tabáku...3 Cena J. E. Purkyně...16 Dopisy pacientů...29

Informační bulletin všeobecné fakultní ne­moc­ni­ce a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vydavatel: Stapro s. r. o. pro VFN l Registrace: MK ČR E 13990 l Odpovědní redaktoři: Bc. Petra Pekařová, Václav Kříž l Jazyková redaktorka: Milena Hodanová l Fotografie: Václav Kříž a archiv VFN l Grafika titulní strany: Pavel Šťastný l Ko­re­spon­den­ci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařo­vá, ře­di­tel­ství VFN, U Nemocnice 2, 128 00 Praha 2, materiály pro reklamu na adresu: Agentura PaP, Stapro s. r. o., Pernštýnské nám. 51, 530 02 Pardubice, tel.: 467 003 111 l Náklad: 5 000 výtisků



obsah

Úvodník ředitele...............................................................................................................2 Úvodník děkana. ...............................................................................................................2 Závislost na tabáku..........................................................................................................3 „HEM – Closing the gap, grant EU DG SANCO“..........................................................6 Letní úvahy epidemiologicko-hygienické..........................................................................9 Opalování a spálení kůže, víme něco nového?....................................................................10 Nenechat se zaskočit (aneb letní překvapení)................................................................12 Uštknutí jedovatými hady v české a evropské přírodě. .................................................13 Cena J. E. Purkyně..........................................................................................................16 Vzdělávat se můžeme v každém věku..............................................................................16 Pozvánka.........................................................................................................................17 Světový kongres stomaterapeutů. .................................................................................17 Semináře a stáže pro lékaře...........................................................................................18 Projektový tým Stapro uspěl v soutěži Best Project Management. ............................19 Evropa – kolébka vědeckého porodnictví......................................................................20 Jubileum „Jubilejního pavilonu“ ve VFN........................................................................21 Prof. MUDr. Vladimír Pacovský DrSc.- 80 let............................................................23 Významné životní jubileum.............................................................................................24 Životní jubilea.................................................................................................................24 Smuteční oznámení..........................................................................................................26 Nález starého obrazu.....................................................................................................27 Projekt „Zahrada“..........................................................................................................27 Dopisy pacientů................................................................................................................29 Tibetský nový rok...........................................................................................................31

Léto budiž pochváleno! Vážené čtenářky, Vážení čtenáři, astronomické léto přineslo i letní teploty, které byly střídány chladnějším počasím s občasnými dešti, tedy počasím pro naše pacienty snesitelnějším, než velká letní vedra. Naštěstí vichřice provázející prudké změny počasí nezpůsobily v nemocnici významnější škody. Od posledního dne školního roku se ujaly vlády prázdniny, začaly dovolené jak v nemocnici, tak i našim pacientům a jejich rodinám. Každoročně již tradičně je toto období charakterizováno poklesem zájmu o  plánované diagnostické i  léčebné výkony. To umožňuje nemocnici snížit provoz a provést nezbytné investiční i údržbové práce.

Tato stavba není jediná a doufám, že se podaří zlepšit prostředí pro pacienty a  pracovníky nemocnice na dalších místech našeho areálu. A to je hlavní z důvodů, proč jsem si vypůjčil z české klasiky název úvodníku. Při tom všem probíhá v nemocnici typická dělba personálu na odpočívající na dovolené a ty, kteří zajišťujíce nepřetržitý chod nemocnice se na svou dovolenou těší či na ni již jen vzpomínají. Přeji všem na zasloužené dovolené počasí i zážitky, jaké si přejete a děkuji všem za zajištění provozu nemocnice i v podmínkách pestrého letního dění. Našim pacientům přeji snesitelné klimatické podmínky a hlavně vlídné a vstřícné ošetřující. MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, ředitel VFN v Praze

Letos se nám podařilo za podpory státního rozpočtu zahájit s  červencem zásadní rekonstrukci operačních sálů a JIP nejstarší české chirurgické kliniky - I. chirurgické kliniky. Zde se sluší poděkovat za obětavou práci i trpělivost na všech dotčených klinikách ať již stavbou, tak zejména zajištěním náhradního provozu I. chirurgické kliniky.

Foto: Anife Hassan

Léto je tady Vážené kolegyně, Vážení kolegové, čas neúprosně, pravidelně plyne, ale přesto se nám někdy zdá, že ubíhá stále rychleji. A je tu léto a vstoupili jsme do druhé poloviny roku 2008. Druhá polovina roku díky letním měsícům, kdy prostory naší fakulty a nemocnice tak trochu osiří studenty a zklidní se, mi připadá kratší. Krásné letní měsíce, kdy máme trochu času na setkání s přáteli či rodinou, na společně strávené chvíle ubíhající tak nějak rychleji a zakrátko přijde září a s ním nástup podzimu – zápisy studentů, čas opravných termínů a přípravy na další akademický rok. 

I bez síly důkazů typu A, B, C či D je třeba dodržovat dostatečný přísun tekutin, ale také si trochu odpočinout nebo tzv. vypnout a načerpat síly, nejen ze slunečního záření, do těla a duše při různých zálibách – sportu, koupání, čtení, ale třeba i z nicnedělání. Přeji Vám všem krásné slunné nejen letní dny, které nás snad více naladí optimisticky a zahřejí nás též na duši. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, děkan 1. LF UK

Závislost na tabáku MUDr. Eva Králíková, CSc., MUDr. Lenka Štěpánková, Společnost pro léčbu závislosti na tabáku

S

polečnost pro léčbu závislosti na tabáku společně s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a  se Všeobecnou fakultní nemocnicí (sídlem referenčního Centra léčby závislosti na tabáku pro ČR – při III. interní

Jaká je současná reálná situace, jsme zjišťovali mezi pražskými lékaři a pacienty. Vyzpovídali jsme 123 lékařů a  663 pacientů. Odpovědi lékařů a  pacientů se poněkud lišily: lékaři se zřejmě dělají lepšími, pacienti jejich rady zapomenou. Tedy pravda bude zřejmě někde uprostřed. V  tom, že se lékař na kouření ptá, se ale v  podstatě shodli: kladně odpovědělo 91% pacientů a  92% lékařů. To, že jim lékař doporučil přestat, uvedlo jen 26% kuřáků, ale 66% lékařů. Na doporučení do specializovaného centra léčby si vzpomnělo jen 8% pacientů, ale prý je praktikuje 53% lékařů. Že bariérou 

novinky a události

V horkých letních dnech můžeme závidět obyvatelům jižních částí Evropy, kteří v polední přestávce, nikoliv 30 minut, jak ukládá zákoník práce, tráví tzv. siestu, kdy je všem zřejmé, že při teplotě okolo 30°C a více ve stínu se nedá mnoho pracovat. Objevují se i studie, které prokazují lepší pracovní výkonnost po krátkém spánku v průběhu dne, možná po obědě. Známe tyto scény, které se uskutečňovaly celý rok, třeba ze starých českých filmů. Jen nevím, jestli takovéto studie jsou v Cochrane databázích a zda jsou „evidence based medicine“.

klinice) zorganizovala dne 25. června 2008 tiskovou besedu na téma „Léčba závislosti na tabáku je nejefektivnější ve všech úrovních zdravotnických zařízení“. V průběhu setkání byl představen projekt PESCE, uskutečněný v zemích EU. Podle výsledků je vysoce efektivní i vzhledem k vynaloženým nákladům léčba závislosti na tabáku při každé návštěvě zdravotního zařízení a angažovat by se měli nejen ambulantní (kromě všech ostatních) lékaři, ale i sestry či lékárníci. K dispozici byly také výsledky průzkumu mezi českými lékaři a pacienty na téma doporučení léčby závislosti na tabáku. Většina kuřáků si přeje přestat kouřit. Není to ale snadné. Pokud přestávají sami, je úspěšnost malá, intenzivní léčba ji může až zdesetinásobit. Taková péče ale nebude nikdy z mnoha důvodů dostupná pro všechny, ale pouze pro část silně závislých či komplikovaných případů. Proto je podstatné využívání krátké intervence v rozsahu cca 3-5 minut při každém kontaktu s kuřákem jak od kteréhokoli lékaře, tak i od sestry nebo lékárníka. Úspěšnost se pak pohybuje mezi 3 – 15 % abstinence po roce. Význam takového komplexního přístupu (každý zdravotník se ptá na kouření, doporučuje přestat a případně poradí jak) potvrdil i evropský projekt PESCE. Nejen že je tento přístup účinný, ale je pro poskytovatele zdravotní péče i ekonomicky vysoce výhodný. Hrazení takové intervence se vyplácí, i když více zvyšuje úspěšnost platba za její pokračování než zahájení.

v  intervenování je čas, uvedlo 56% pacientů a 50% lékařů. Mezi pacienty si myslí 75%, že lékař k  tomu není dostatečně vyškolen, mezi lékaři má tento názor 42 %. Výsledky projektu PESCE (General Practitioners and the Economics of Smoking Cessation in Europe) - Praktičtí lékaři a ekonomika odvykání kouření v Evropě: Projekt PESCE probíhal od září 2006 do května 2008. Tohoto rozsáhlého evropského projektu se účastnilo celkem 31 partnerů z  27 zemí. Patnáct hlavních partnerů se podílelo na finanční stránce a sdílelo odpovědnost za jeho provedení. Dalších 16 spolupracujících partnerů (mezi nimi i Česká republika) přispívalo svými odbornými znalostmi a expertízami. Iniciátorem a  koordinátorem projektu byla francouzská nevládní organizace Tabac & Liberté, tedy Tabák a svoboda, specializující se na vzdělávání v  oblasti odvykání kouření pro lékaře a  další zdravotnické pracovníky. Projekt zahrnoval několik pracovních balíčků, které byly zaměřeny na různé aspekty ekonomiky odvykání kouření v  ordinacích praktických a dalších ambulantních lékařů. Základním cílem projektu bylo vyvinout na důkazech založená doporučení a  navrhnout strategie pro jejich uvedení do praxe:

Většina kuřáků si přeje přestat kouřit.

Opakovaně je prokázáno, že intervence praktických lékařů jsou účinným způsobem, jak snížit počet kuřáků mezi jejich pacienty. PESCE projekt se zabývá skutečností, že praktičtí lékaři nepomáhají svým pacientům přestat kouřit tak často a v takovém rozsahu, jak bychom na základě faktů předpokládali.

3. Motivovat rozhodující činitele k  zásahům do pracovních podmínek praktických lékařů prostřednictvím politických rozhodnutí.

Ekonomický model Prevent byl použit k odhadu zdravotních a ekonomických efektů redukce počtu kuřáků v  každé zemi, která poskytla požadovaná data. Tento model zahrnuje úspory zdravotního systému za 4 hlavní onemocnění, která jsou důsledkem kouření, tj. rakovinu plic, CHOPN (chronickou obstrukční plicní nemoc), koronární onemocnění a cévní mozkové příhody. Dále by to byly úspory ze sníženého počtu požárů, počty úmrtí, kterým bylo zabráněno a hodnota snížení počtu pracovních absencí z důvodu nemocnosti spojené s kouřením.

Jedním z pilířů projektu byla ekonomická analýza nákladové efektivity intervence k odvykání kouření v ordinacích praktických lékařů, tj. náklady a přínosy opatření ke zvýšení angažovanosti praktických lékařů v intervencích pro jejich pacienty-kuřáky. Model pro tyto analýzy vyvinul prof. David Cohen z Univerzity v Glamorgan, Wales, UK.

Model pro deset zemí ukázal velké zdravotní i  ekonomické přínosy ve všech případech, viz následující dvě tabulky, které ukazují snížení počtu úmrtí na 4 sledované choroby (rakovina plic, CHOPN, CMP, koronární onemocnění) a  dále finanční úspory zdravotních systémů, které by byly dosaženy snížením nemocnosti na tyto 4 choroby.

1. Podpořit častější intervence v léčbě závislosti na tabáku mezi praktickými lékaři v Evropě zaměřením na socioekonomické prostředí jejich praxí. 2. Osvětlit ekonomické přínosy těchto intervencí pro rozpočet zdravotních systémů v Evropě.



Roční redukce úmrtí na 4 onemocnění spojená s kouřením v 10 evropských zemích Redukce počtu kuřáků o 3% může přinést následující snížení počtu úmrtí Rakousko Francie Německo Holandsko Švýcarsko Irsko Polsko Portugalsko Rumunsko Velká Británie Celkem

2010 10 41 83 20 2 4 81 6 6 182 435

2020 64 314 718 158 5 41 488 35 44 848 2,715

2030 103 470 1,110 269 7 73 706 63 78 1,233 4,112

Roční snížení nákladů zdravotního systému na léčbu 4 specifických onemocnění* v 10 evropských státech Snížení počtu kuřáků o 3% může přinést následující roční úspory Rakousko Francie Německo Holandsko Švýcarsko Irsko Polsko Portugalsko Rumunsko Velká Británie Celkem v 10 zemích

2010 2.049.000 € 2.921.000 € 714.000 € 1.325.000 € 132.000 € 259.000 € 3.628.000 € 339.000 € 565.000 € 6.470.000 € 18.398.000 €

Tato část projektu konstatovala, že jak zdravotní, tak ekonomické přínosy jsou zásadní. Navíc jsou jen minimálním odhadem vzhledem k  tomu, že zde nebyly započítány další známé přínosy snížení počtu kuřáků, jako je redukce mnoha dalších onemocnění spojených s  kouřením, zdravotní přínosy menšího vystavení pasivnímu

2020 9.393.000 € 18.412.000 € 4.044.000 € 10.392.000 € 1.560.000 € 2.173.000 € 22.721.000 € 3.687.000 € 2.419.000 € 27.255.000 € 102.056.000 €

2030 13.412.000 € 33.234.000 € 7.082.000 € 19.673.000 € 2.218.000 € 4.478.000 € 37.950.000 € 7.466.000 € 3.686.000 € 37.141.000 € 166.340.000 €

kouření, rychlejšího zotavení po chirurgických zákrocích a tak dále. Politické změny směřující ke zvýšení angažovanosti praktických a ambulantních lékařů v  oblasti léčby závislosti na tabáku patří jednoznačně k  nejvíce nákladově efektivním opatřením (cost-effective) v oblasti veřejného zdraví. 

Závěrečná doporučení Po úvodní fázi specifikace rozhodujících faktorů se v  rámci projektu uskutečnily dvě na sebe navazující konference. V průběhu setkání ve Varšavě v prosinci 2007 se expertní komise zaměřila na formulaci politických doporučení, následná konference v Barceloně v  březnu tohoto roku byla věnována možnostem zavedení těchto doporučení do praxe a bariérám tohoto procesu. Kouření je jednou z vedoucích příčin nemocnosti a  předčasných úmrtí v  současném světě. I pokud pomineme etický rozměr tohoto problému, ekonomické analýzy opakovaně prokázaly – včetně těch, které byly součástí projektu PESCE - že intervence k odvykání kouření je i  z  ekonomického pohledu jedna z  nejvíce efektivních intervencí vzhledem k vynaloženým nákladům (cost-effective) v  rámci současné medicíny. Této intervence však není zdaleka dostatečně využíváno, a  to ani ve vyspělých evropských státech. Cílem tohoto projektu bylo identifikovat důvody tohoto stavu (nedostatečná znalost možností léčby, ekonomické podmínky, nedostatek času, psychologické bariéry na straně lékaře i pacienta aj.) a  zformulovat politická doporučení (viz výše), jak tyto bariéry překonat. Projekt PESCE umožnil také navázat či prohloubit mezinárodní odbornou spolupráci v této oblasti, která výrazně zvyšuje šanci na zavedení těchto doporučení do praxe. Tento projekt obdržel finanční podporu Evropské komise z programu zdravotnictví pro roky 20032008 (Grantová dohoda č. 200 5319). Podrobné zprávy o projektu PESCE lze nalézt na webové stránce: www.tabac-liberte.com. Kontaktní údaje pro Českou republiku: Společnost pro léčbu závislosti na tabáku, Karlovo nám. 32, Praha 2 MUDr. Eva Králíková, CSc., [email protected] MUDr. Lenka Štěpánková, [email protected] 

„HEM – Closing the gap, grant EU DG SANCO“ Odb. as. MUDr. Ivana Holcátová, CSc., Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK

N

a tiskové konferenci 10. července 2008 byl představen projekt odstranění nerovnosti zdraví a snižování předčasné úmrtnosti. Základní linie pro monitorování vývoje zdraví sledující rozšiřování EU. Tříletý projekt číslo 2003121 byl předložen v  rámci Programu veřejného zdraví 20032008, DG Sanco (60% poskytnuto Evropskou komisí, 40% dodáno polskou vládou - Ministerstvem vědy a vyššího školství). Myšlenka projektu vznikla na sympoziích a seminářích, které byly organizovány v devadesátých letech v Cancer Epidemiology and Prevention Division, The Maria SkłodowskaCurie Memorial, Cancer Center and Institute of Oncology (Varšava, Polsko), profesorem Witoldem Zatonskim a jeho spolupracovníky. Hlavní analýzy a vědecké zprávy byly vytvořeny týmem z  výše uvedené instituce, ve spolupráci s organizačním výborem, pracovní skupinou, skupinou expertů a  spoluřešitelů, které se skládají z vědců a odborníků z různých států. Tato široká síť spolupracovníků byla základním a  integrálním prvkem realizace projektu. V  projektu se porovnávají jednotlivá kritéria, především předčasná úmrtnost dospělých, charakterizovaná jako smrt mezi věkem 20-64 let, z různých příčin. Porovnávají se výsledky jednotlivých států i skupin: EU15 – státy tzv. západní Evropy; EU10 – státy nově přistoupivší nebo kandidátské. Srovnávací zemí je Rusko.

Nerovnosti Předčasná úmrtnost dospělých dosáhla vrcholu v  roce 1990, kdy činila 731 úmrtí na 100  000 obyvatel u mužů a 284/100 000 u žen. Od té doby Česká republika zažívá jeden z nejvýrazněj-

ších poklesů předčasných úmrtí v Evropské unii, u  obou pohlaví. Mezi lety 1990 a  2002 poměr míry úmrtnosti mezi Českou republikou a EU15 poklesl u mužů z 1,7 na 1,5 a z 1,4 na 1,3 u žen. Tento vývoj vedl ke zmenšení rozdílu předčasné úmrtnosti oproti EU15. Česká republika má některé z nejnižších mír předčasné úmrtnosti v  zemích EU10. To je v  ostrém kontrastu se situací před politickými změnami na konci osmdesátých let, kdy úmrtnost v České republice byla blízká zbytku bývalých socialistických zemích. Česká republika je, společně se Slovenskem a Polskem, země EU10, ve které pokles předčasné úmrtnosti začal ihned po socio-politických a ekonomických změnách v roce 1989. Největším úspěchem ve zlepšení zdraví v České republice v devadesátých letech byl jeden z nejstrmějších poklesů míry kardiovaskulární úmrtnosti v Evropě. Předpokládá se, že tento pokles, přinejmenším na počátku devadesátých let, je silně spjat se změnami ve stravování; dramatickým zvýšením konzumace řepkového oleje, poklesem ve spotřebě másla a plnotučného mléka a  dalších živočišných tuků. Zároveň byl zaznamenán významný nárůst odbytu ryb. Také data z  dokumentů CZ-MONICA studie signalizují pokles sérového cholesterolu. Dalším důležitým faktorem bylo významné snížení prevalence kouření u mužů; to je potvrzeno podobně významným poklesem rakoviny plic u  mužů všech věkových skupin, včetně těch nad 65 let. Další ukazatele zdraví, jako úmrtnost na úrazy a  úmrtnost související s  alkoholem, jsou také v České republice relativně příznivé. V mnoha ohledech se nerovnost ve zdraví v České republice a v zemích EU15 snižuje rychleji, než v dalších zemích EU10: Jediná země EU10 s  lepší situací, Slovinsko, mělo příznivější zdravotní podmínky před rokem 1990.

Klíčové body l Česká republika má jednu z nejvyšších před-

pokládaných délek života a druhou nejnižší míru předčasné úmrtnosti mezi zeměmi EU10 u mužů a u žen;

Na tiskové konferenci 10. července 2008 byl představen projekt odstranění nerovnosti zdraví a snižování předčasné úmrtnosti. Foto: Mgr. Karel Meister l ČR

má jeden z nejrychlejších poklesů úmrtnosti na kardiovaskulární choroby v Evropě, asi o polovinu od roku 1990; l výskyt kouření v České republice, podíl nemocí souvisejících s tabákem a především rakovina plic jsou mezi nejnižšími v EU10 u mužů; l ČR má jednu z nejnižších úmrtností na zranění mezi zeměmi EU10, zvláště u mužů.

Souhrn HEM projektu Snížení 'východo-západní nerovnosti ve zdraví' je dnes jednou z největších výzev pro Evropskou unii. Stoupající trend ve zdraví dospělých, který nastal v zemích východní Evropy po druhé světové válce, se zastavil a potom začal klesat, se všemi negativními důsledky pro populace těchto zemí. V  letech 1960-1990 průměrná předpokládaná délka života ve věku 20-ti let u  mužů klesla a u žen se držela na stejné úrovni, na rozdíl od velké většiny rozvinutých zemí světa. Předčasná úmrtnost dospělých (smrt mezi 20-64 roky života), zvláště u mužů, včetně úmrtí na kardiovaskulární nemoci, rakovinu plic a zranění, dosáhla jedné z nejvyšších na světě. Rozdíly mezi trendy předčasné úmrtnosti dospělých v západní Evropě a  v  bývalých socialistických zemích vedly k nerovnosti ve zdraví, dosahujících alarmujících proporcí. Pokles ve zdraví a  jeho nepříznivé ekonomické důsledky byly jedním z důležitých faktorů stagnace ekonomiky těchto zemí. 

Nicméně ne všechny zprávy z východní Evropy jsou na tom tak špatně. V  některých z  bývalých socialistických zemí, zvláště pak ve skupině zemí, které leží ve střední a východní Evropě (Polsko, Česká a Slovenská republika, Maďarsko, Slovinsko), se zdravotní trendy začaly měnit těsně po převratu (po téměř dvě dekády).

Fascinující fenomén v těchto zemích je dramatický pokles nemocnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární choroby. Průměrná délka života začala rychle růst ve všech těchto zemích, zvyšujíce se během období let 1990-2002 v průměru o 3,5 roku u mužů a o 2,8 roku u žen. Fascinující fenomén v těchto zemích je dramatický pokles nemocnosti a  úmrtnosti na kardiovaskulární choroby. Tento trend byl zaznamenán u mužů i žen všech věkových skupin dospělých. Rychlost poklesu patří mezi nejrychlejší pozorované v Evropě, ale příčiny tohoto nápadného zvratu nejsou zcela jasné. Zdá se, že nejdůležitějšími činiteli jsou změny stravování zapříčiněné zavedením tržního hospodářství a změny v cenách různých výrobků potravinářského průmyslu. Nejvýznamnějším faktorem by mohla být zvýšená spotřeba polynenasycených mastných kyselin, jako kyseliny alfa-linolenové, která zaplnila nedostatek omega3 mastných kyselin. Ve druhé polovině devadesátých let se pokles zdraví zastavil také ve zbývajících 5 členských státech EU ze střední a východní Evropy (Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Rumunsko), ačkoliv ukazatele zdraví tam ještě nevykazují trvalé zlepšení. Ve srovnání s EU15 v  období 1990-2002 jsou rozdíly ve zdraví buď setrvalé (hlavně u žen), nebo se rozdíl dále mírně prohlubuje (hlavně u mužů). Další důležité fenomény charakterizují nerovnost ve zdraví: l Fatální zranění jsou zodpovědná za téměř polovinu předčasné úmrtnosti dospělých u mužů v Baltských státech (Estonsko, Lotyšsko a Lit

va). Na rozdíl od zbytku nových členských států EU, kde byl v poslední dekádě pozorován sestupný trend podobný trendu EU15, v Baltských státech setrvávají smrtelná poranění na velmi vysokém stupni. Naše analýza signalizuje, že bezprostřední příčinou vedoucí k velmi vysokému počtu smrtelných zranění je alkohol. l Alkohol,

diskutovaný v  západní Evropě jako faktor s potenciálem pro ochranu zdraví (zvláště ve středozemních zemích), má ve východní Evropě obecně záporný dopad na zdraví. Zdá se, že výše zmíněná velmi vysoká míra neúmyslných a úmyslných smrtelných poranění významně souvisí s  konzumací alkoholu. Podobně vysoký výskyt cirhózy jater a  dalších s  alkoholem souvisejících nemocí (např. některé nádory) patří k  nejvyšším v Evropě – dosahujíce zvláště vysoké úrovně v Maďarsku a Rumunsku, ale také na Slovensku a Slovinsku. Dva faktory mohou způsobovat horší dopad konzumace alkoholu ve východních částech Evropské unie ve srovnání s částmi západními: První je tzv. vzorec pití a druhým faktorem je složení produktu.

l Tabák

je hlavní příčinou předčasné smrti ve všech částech EU, ale s tabákem související úmrtnost u mužů je nyní vyšší na východě. U žen je obrázek více různorodý: na východě jsou země s  nejnižší úmrtností související s tabákem v EU (Litva a Rumunsko) i země s  nejvyšší úmrtností související s  tabákem (Maďarsko). Omezování spotřeby tabáku ve východní části Evropské unie má podobný rozsah jako v EU15, nicméně je pozorována časová prodleva. V EU10 nastal v poslední dekádě velký pokrok v této oblasti, částečně kvůli politickým změnám nutným pro přistoupení k Evropské unii.

Zdravotní zlepšení ve střední a východní Evropě právě začíná a cesta ke snížení nerovnosti mezi východem a  západem je ještě dlouhá. Dramatické „přírodní experimenty“, které se odehrávají v tomto regionu, se dotýkají celého kontinentu a klíčová role evropských odborníků na veřejné zdravotnictví tkví v  jejich vysvětlování a iniciaci zásahů na tomto poli.

Letní úvahy epidemiologickohygienické MUDr. Ivana Holcátová, CSc., Ústav hygieny a epidemiologie VFN a 1. LF UK

L

éto s sebou přináší příjemné dny volna, ale i  řadu problémů. Kdo by neslyšel o problémech zažívacích při cestách do exotických částí světa? Je třeba si však položit otázku, co je exotickou částí světa. Z hlediska střevních a zažívacích obtíží bychom se asi měli držet zásady, že od Milána na jih není vhodné pít vodu z  vodovodu, dávat si led do nápojů pravděpodobně není nejlepší nápad a zmrzlinu si dopřát opatrně, pokud možno v  relativním dosahu toalety. Pokud opustíme Evropu směrem na východ, i  na čištění zubů je vhodnější používat vodu balenou, kterou jsme nakoupili zavřenou v  obchodě. Nikdy vodu nekupujte od pouličních prodavačů, její původ je více než nejistý. Ani tak se nemusíte vyhnout problémům. Ovoce jen to, které se loupe (i před tím nezaškodí ho omýt), zelenina tepelně upravená nebo oloupaná – tedy pokud si ji loupe každý sám. Asi tohle všechno víte, ale opakování je matka moudrosti, že. Představa, že nám zdravotníkům se nic nestane, není právě nejvhodnější. O pobývání na slunci se snad ani není třeba příliš šířit. Ne přes poledne, používat ochranné opalovací přípravky, po opalování naopak přípravky po opalování (třeba Panthenol) a hlavně: hodně

pít! Celé naše tělo se vysušuje, je třeba doplnit tekutiny. Nepříjemné reakce na nedostatek tekutin se v horkých letních dnech dostaví mnohem dříve. O  nebezpečnosti nadměrného slunění se už popsaly stohy papíru, tak jen na to nezapomenout. Zatím stále zapomínáme, protože každým rokem přibývá nádorů kůže a dokonce i melanomů. Velmi nepříjemnou skutečností je přibývání alergií. Nejen solárních dermatitid, které dokáží pěkně zkazit dovolenou, i další, zvláště kontaktní alergie se mohou objevit nečekaně a vyděsit nás.

Módním hitem je malování hennou na tělo. Henna je sice přírodní látka, jenže nejvýznamnější alergeny jsou rovněž přírodní povahy. Pokud se navíc do henny přidává barva pro její zvýraznění, nepříznivé účinky se mohou potencovat. Zvláště černá henna může vyvolat relativně bouřlivou lokální reakci, v  závislosti na velikosti malby. Navíc, pokud skutečně dojde k  senzitizaci, problémy mohou přetrvávat dlouhodobě. Černá barva, která se do henny přidává, je chemicky stejná, jako např. černá barva na vlasy. V praxi to znamená, že při prokazatelné alergii nemůže takový člověk pracovat v kadeřnictví, ale taky si nemůže barvit vlasy na černo. Léto je rovněž obdobím sportů, v posledním období se jim říká outdoorové a řada z nich patří mezi ty adrenalinové. Než se do něčeho takového pustíte, uvažujte chvíli s chladnou hlavou (což ve 40oC jde obtížně). Ve věkové kategorii 20 – 44 let umírá až 60 % mužů v důsledku úrazu 

a ve stejné věkové kategorii téměř 75 % všech úrazů vzniká pod vlivem alkoholu. Tedy u mužů, ženy jsou malinko opatrnější, asi 78 % všech úrazů mladých žen (20 – 44 let) má na svědomí alkohol. Takový hezký letní večer láká ke grilování, k  tomu nějaké vínečko nebo pivko, po horkém dni obzvláště chutné. Pivo totiž obsahuje vyvážené množství minerálů, které potřebujeme doplnit, protože jsme je vypotili. Jenže pozor na množství, pozitivní efekt se může projevit jen při pravidelné konzumaci malých dávek alkoholu. Tedy denně večer před spaním jedna sklenka vína může být prospěšná. Jednou týdně láhev rumu má jednoznačně zhoubný vliv na naše zdraví. Zvláště dámy by si měly dát pozor. Alkohol je pro ně nebezpečnější než pro muže (i příroda je sexistická!). V průběhu devadesátých let u nás přibývalo žen, které zemřely na cirhózu jater. Grilování na otevřeném ohni je velice nevhodný způsob úpravy masa, tedy pokud grilujete v létě denně nebo téměř každý den. Raději grilujte na rozpáleném kameni nebo alespoň maso zabalte do alobalu, aby nedošlo k  přímému kontaktu s ohněm. Ještě lepší bude, když k masu přidáte tak dvojnásobek zeleniny, syrové nebo grilované, to je jedno. Přes to všechno – hezké letní dny!

Opalování a spálení kůže, víme něco nového? Prim. MUDr. Ivana Krajsová, MBA, Dermatovenerologická klinika VFN a 1. LF UK

J

iž mnoho let se hovoří o  nepříznivých účincích slunečního záření na kůži, přesto je dovolená u  moře a  intenzivní slunění velmi oblíbeným koníčkem mnoha Čechů. Hlavním cílem bývá, samozřejmě kromě odpočinku, získání čokoládově hnědého odstínu kůže. Bohužel stále platí, že neexistuje zdravé opalování a dokonce se často uvádí, že intenzita 10

opálení ukazuje míru poškození kůže. Hlavními nepříznivými účinky slunění jsou spálení kůže, vznik oxidačního stresu a vyvolání imunosuprese působením ultrafialového (UV) záření. Spálení – zčervenání kůže považuje mnoho lidí za zcela přirozenou součást slunění, za první krok při opalování a vůbec si neuvědomují, že spálení kůže je jeden z nejvýznamnějších faktorů, který se podílí se na předčasném stárnutí kůže i na vzniku kožních nádorů. Spálení je možné zabránit používáním opalovacích přípravků s ochrannými faktory, tak zvanými sanskríny. UVB filtry nazývané SPF (sun protection factor) jsou nově číslovány pouze do hodnoty 50+, což označuje nejvyšší možnou ochranu. Hlavním důvodem této změny jsou již minimální rozdíly mezi faktory 60, 80 nebo 100. Pro požadovanou ochranu je nutné pečlivé a dokonalé rozetření dostatečného množství opalovacího krému po celém kožním povrchu. Rozdíly mezi účinností deklarovanou výrobcem a praktickým výsledkem při opalování jsou často způsobeny právě aplikací malého množství přípravku. Uvádí se, že lidé používají pouze pětinu či třetinu množství používaného k testování v laboratořích. Výšku ochranného faktoru je nutné volit podle kožního fototypu a délky doby, kterou na slunci chceme strávit. Významnou roli však hraje také místo, kde dovolenou trávíme. Čím blíže k rovníku, tím vyšší ochranný faktor a stejný poměr platí i pro zvyšující se nadmořskou výšku. Pokud již ke spálení kůže dojde, je nutné ji pečlivě ošetřit. Pocit pálení zmírní chladivé obklady, účinné jsou také kosmetické přípravky určené k ošetření kůže po opalování. Při výraznějším spálení je vhodné si koupit přípravky s  panthenolem, který má zklidňující účinky. Těžké spálení kůže někdy vyžaduje i  lékařské ošetření. Vždy však platí zásada, že dokud nedojde ke zhojení spálení, nesmí být kůže znovu vystavena přímému slunečnímu záření!! I  při pobytu ve stínu musí být postižené partie chráněny opalovacími přípravky s  nejvyššími ochrannými faktory, protože jinak mohou vznikat nehezké hyperpigmentace, které se obtížně odstraňují.

imunosupresivní účinky UV záření dokáží zčásti pouze účinné UVA filtry, UVB filtry bohužel tuto schopnost nemají.

I při pobytu ve stínu je vhodné chránit se opalovacím krémem.

UVA i UVB záření vyvolávají při působení na kůži vznik volných radikálů a  oxidační stres. Kůže má přirozené obranné mechanismy, kterými dokáže omezené množství trvale vznikajících volných radikálů likvidovat. Jakmile však jejich tvorba překročí určitou mez, například při intenzivním slunění, ochranná kapacita již nestačí a dochází k hromadění mutací s následným poškozením epidermálních buněk i vazivových vláken. Hlavním příznakem je tak zvaný photoaging, předčasné stárnutí kůže vyvolané působením slunečního záření i  následný vznik všech typů kožních nádorů. Na rozvoji oxidačního stresu se podílí zejména UVA záření, které je hlavní složkou slunečního záření a také umělého záření v soláriích. Proto nelze považovat ani opalování v soláriích za bezpečné a neškodné. Alespoň částečnou ochranu poskytují opalovací přípravky s UVA filtry splňujícími australskou normu, což znamená, že filtrují více než 90% UVA záření dopadajícího na kůži. Použití opalovacích prostředků s vysokými UVB a UVA filtry tak dokáže zabránit nechtěnému spálení kůže i omezit vznik volných radikálů v kůži. Kůže by se po každém opalování měla následně ošetřit přípravky po opalování, které většinou obsahují zklidňující složky i antioxidanty.

Opalovací přípravky s ochrannými faktory byly primárně určeny k ochraně kůže před spálením s cílem současně zabránit poškození kůže i vzniku kožních nádorů, zejména melanomu. S rozvojem jejich používání se však ukazuje, že splněna byla pouze první část. Výskyt kožních nádorů se stále zvyšuje a paradoxně za to zčásti mohou také ochranné opalovací krémy. Vysoká účinnost ochranných faktorů umožňuje i  lidem s  velmi světlou kůží delší pobyt na slunci, protože zabrání spálení kůže. Nedokáží však již zcela zabránit vzniku oxidačního stresu ani imunosupresi. Proto ani používání nejvyšších ochranných faktorů neznamená možnost neomezeně dlouhého pobytu na přímém slunci, zejména v poledních hodinách. Stále větší důraz se klade na nezbytnost používání opalovacích přípravků s ochrannými faktory při každém pobytu na slunci, to znamená, nejen při cíleném opalování, ale i  při práci na zahradě, při víkendových procházkách nebo při sportovních akcích. Každodenní ochrana všech kožních partií nechráněných oděvem by měla být samozřejmostí alespoň v jarním a letním období a na to bohužel většina lidí stále zapomíná. UV záření není jediným faktorem, který se podílí na vzniku kožních nádorů, je však jediným, který jsme schopni ovlivnit. Není nutné před slunečními paprsky v  panice utíkat, je ale vhodné kůži před přímým působením UV záření intenzivně chránit omezením pobytu na přímém slunci a používáním ochranných faktorů i při běžných aktivitách. Je nutné dodržovat pitný režim, ale nic se nemá přehánět J

Sluneční záření má mnoho biologických účinků a dalším velmi významným, který se projevuje při opalování, je potlačení imunitních reakcí v  kůži. UVA i UVB záření vyvolávají imunosupresi nejen v místě vlastního dopadu záření, ale i  na vzdálenějších partiích kůže. Omezit 11

Nenechat se zaskočit (aneb letní překvapení) MUDr. Jaroslava Říhová, Ústav tělovýchovného lékařství VFN a 1. LF UK

B

yla jsem požádána, abych napsala pár slov o  letních sportech. Zdánlivě paradoxně chci svůj sloupek věnovat omrzlinám. Stále více lidí tráví svou dovolenou v odlehlých končinách světa a vyhledávají dobrodružství i relaxaci v horách. Dvě třetiny mých úspěšně vyléčených případů omrzlin mělo svůj začátek právě v létě, v evropských a asijských velehorách. Každá omrzlina je neúspěchem. Je záporným vyústěním pobytu v  chladném prostředí bez dostatečné ochrany. Některým omrzlinám nemůžeme zcela zabránit (pád do ledovcové trhliny, pozdní záchrana, ztráta orientace v terénu atd., kdy roli hraje časový faktor).

3. správnou taktikou výstupu a  pohybu, aklimatizací. Obětovat cíl, pokud si mohu uchránit zdraví Vypadá to jako vyjmenování banalit, ale dost lidí jezdí do velehor, aniž je seznámeno s riziky náhlých příhod a  jejich léčbou (viz úmrtí ve Vysokých Tatrách). U  všech případů omrzlin, které jsem léčila, hrálo roli porušení některého z výše uvedených pravidel. Omrzliny jsou specifickým poškozením tkání chladem. Na jejich léčbu se různí názory lékařů dle profese. V českém jazyce prakticky v odborné literatuře neexistoval článek, zabývající se komplexní léčbou omrzlin. Praktikům chybějí zkušenosti k ošetřování těchto případů (roli hraje i časová a finanční náročnost léčby), chirurgové mají tendenci k  rychlému řešení (sestříhání puchýřů, jen převazy či časná amputace).

Zopakujme si, jak můžeme omrzlinám předcházet: 1. dobrou výstrojí, kvalitním oblečením, obuví, mít v záloze suché rukavice, ponožky. Někdy pomůže k zahřátí a tepelné izolaci obyčejný mikrotenový sáček, navlečený po výměně ponožek za suché, jako izolační mikrovrstva 2. dostatečnou výživou a  pitným režimem (téměř vždy je zanedbáno) Omrzliny jsou specifickým poškozením tkání chladem. Stav před zahájením léčby.

Stav po ukončení léčby.

Přitom je třeba pamatovat na to, že léčba omrzlin musí být vždy dlouhodobá a vyžaduje trpělivost lékaře i pacienta. Pro dobrý výsledek je nejdůležitější její včasné zahájení, ještě v  terénu poučeným laikem, který je vybaven znalostmi a potřebnými léky. S výhodou lze použít přípravky pro systémovou enzymoterapii, které poskytují efekt protiotokový, protizánětlivý, antiagregační, fibrinolytický a tím i analgetický. Léčebná opatření se částečně liší podle místa zásahu (terén, horská chata, nemocnice, ambulantní léčba). Systémová opatření a léčba: 1. omezení dalších ztrát, zahřátí (v terénu použití alufólie)

12

2. doplnění tekutin s cílem hemodiluce 3. zlepšení krevního průtoku p.o. či i.v. dle místa zásahu, pentoxyphyllin (Trental, Agapurin), enzymy (Wobenzym, streptokinasa, urokinasa, u těžkých případů i intraarteriálně), alfa –sympatolytika (Deprazolin) 4. prevence trombotizace či rozrušení již vzniklých trombů ACP, NSA, heparin, proteolytické enzymy (Wobenzym, streptokinasa, urokinasa) 5. protiotoková léčba (Wobenzym, Reparil, polohování) 6. prevence a léčba systémové infekce – antibiotika 7. oxygenoterapie ( HBO) 8. TAT- přeočkování proti tetanu Lokální léčba: l nerozehřívat, pokud hrozí opětné zmrznutí tkáně l dezinfekce a sterilní krytí l dlouhodobá léčba má mnoho společného s ošetřováním chronických ran (vlhké krytí, koupele v měsíčku spojené s rehabilitací) l psychická podpora nemocného Celková doba léčby se pohybuje v řádu měsíců, z mé zkušenosti v řádu 6 – ti, 9 – ti měsíců. V diferenciální diagnostice, v určení tíže postižení a tím i prognóze hraje významnou roli použití třífázové scintigrafie kostí (např. k vyloučení osteomyelitidy, k určení délky a rozsahu léčby). Základní lékové skupiny (ve shodě se zahraničními autory) užívané v léčbě omrzlin jsou: Acylpyrin, NSA, vasodilatační léky, prostaglandiny, enzymy, heparin, hemodiluce, dextran, analgetika, antibiotika, oxygenoterapie, péče o chronickou ránu, dezinfekce. Z uvedeného vyplývá, že léčba musí být komplexní a dlouhodobá. Omrznu-li mimo ČR, jedu co nejrychleji domů, se základní léčbou, v cizině z výše uvedených důvodů nemůže být poskytnuta komplexní léčba. Dokládají to také mé zkušenosti. Pro první pomoc v  terénu doporučuji ACP a Wobenzym, léky dostupné bez receptu, které může mít každý s sebou. Je nutné přihlédnout ke kontraindikacím.

Nadále platí, že nejlépe je omrzlinám předcházet. Odkaz na podrobnější prameny: www. horska.medicina.cz (bulletin 2007), uvedeny i kasuistiky.

Uštknutí jedovatými hady v české a evropské přírodě MUDr. Jiří Valenta, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK

V

celé Evropě se ve volné přírodě nevyskytuje z jedovatých hadů pouze zmije obecná Vipera berus, jak se mnozí domnívají, ale i dalších několik zmijí s nižší či vyšší závažností intoxikace po jejich uštknutí a jeden druh jedovaté užovky. Relativně nebezpečná zmije růžkatá Vipera ammodytes se vyskytuje v  jižním Rakousku, Maďarsku, Rumunsku, severozápadní Itálii a  na Balkáně včetně Řecka, řeckých ostrovů a  severního Turecka. Další, méně nebezpečné druhy, zmije skvrnitá (západní, jurská) V. aspis, V. latastei, V. nikolskii, zmije španělská V. seoanei, zmije stepní V. ursinii, zmije Wagnerova V. wagneri obývají převážně jižní, jihovýchodní a jihozápadní Evropu. Pro ČR epidemiologicky nejzávažnější zmije obecná V. berus žije volně téměř po celé Evropě, západně od Anglie a Skotska (s výjimkou Irska kde se nevyskytuje) po asijské ruské pobřeží na východě; severním okrajem rozšíření je Norsko, Švédsko a Finsko krom nejsevernějších částí, jižním pak střední Francie, severní Itálie a jadranské pobřeží do severní Albánie, Makedonie a severního Řecka. V České republice se zmije obecná nejhojněji vyskytuje v horách a podhorských oblastech severozápadní a severní části republiky od Aše po Trutnov, dále v Brdech, na Šumavě, Třeboňsku, Českomoravské vrchovině, v Jeseníkách a Beskydách. Ostrůvkovitě může být nalézána kdekoliv 13

včetně blízkosti zástavby. I  když v  posledních letech, patrně zlepšením ekologie potravního řetězce, se zdá být její výskyt hojnější, zůstává stále ohroženým a přísně chráněným živočichem. Na řeckých ostrovech a v Turecku je možné potkat další nebezpečné zástupce jedovatých hadů: zmiji mílóskou (Schweizerovu) Macrovipera schweizeri na ostrovech Kimolós, Mílós, Polinós, Siphnós, zmiji levantskou Macrovipera lebetina a zmiji tureckou Vipera xanthina, které obývají mimo jiné Kypr a Turecko. Výčet evropských jedovatých hadů končí středozemní jedovatou užovkou, šírohlavcem ještěrčím Malpolon monspessulanus.

Malpolon monspessulanus (šírohlavec ještěrčí), Foto: Velenský

Kousnutí jedovatým hadem nemusí být a není vždy nutně provázeno projevy intoxikace jedem. Asi v 50% případů had po kousnutí jed do rány nevpustí (angl. „dry bite“) a nebo pouze ve velmi malém množství. Řada kousnutí se tedy obejde bez příznaků, nebo jen s reakcí lokální. Uštknutí většinou zmijí probíhá pod podobným obrazem. Po plném zákusu čelisti se na postiženém místě objeví dvě drobné ranky, někdy lehce krvácející, posléze se zarudlým nebo bledým lemem. Nedokonalý zákus zmije může mít za následek jednu vkusovou ranku nebo pouze škrábnutí jedovým zubem. Není-li vkus nalezen, což je vzhledem k  velikosti zubů a  občasné minimální lokální reakci možné, není tím vždy vyloučena možnost celkové intoxikace. Známkou alespoň minimální aplikace jedu bývá lokální otok většinou doprovázený zduřením příslušných lymfatických uzlin. Maxi14

ma dosahuje obvykle do 48 hodin, v  těžkých případech se rozšiřuje z  postižené končetiny i na trup. Většinou je doprovázen bolestí, někdy je však bolestivost překvapivě malá. Může mít hemoragický charakter a je provázen změnami barvy kůže postiženého místa, zarudnutím či vyblednutím, později odbarvením modřin do barvy zelenavé a žlutavé. Puchýře, významnější místní krvácení nebo nekrózy jed většiny evropských zmijí netvoří. V ojedinělých případech se mohou objevit infekční komplikace, flegmonózní postižení v místě vkusu a okolí. Ústup lokálních příznaků lze očekávat nejdříve za 3-4 dny po uštknutí, v těžších případech za týden i déle. Značná část uštknutí zmijí obecnou a ostatními méně nebezpečnými evropskými zmijemi proběhne pouze pod obrazem lokálního postižení nebo lehké celkové alterace. Prvními příznaky celkové intoxikace bývají nevolnost, zvracení, nadměrné pocení, zvýšená teplota a žízeň. Zvracení může nastat již několik minut po uštknutí. Bývá doprovázeno bolestmi břicha, průjmy, výjimečně s  krvácením. Tyto příznaky ukazují na střední až závažnější míru intoxikace a  mohou přetrvávat i  48 hodin po uštknutí. V méně než 10% případů se jako těžké postižení může objevit angioneurotický edém s maximem v oblasti rtů, jazyka a tváře; nedá se zde vyloučit podíl anafylaxe. Vzácné dechové obtíže jsou pravděpodobně rovněž způsobovány v převážné míře alergoidními bronchospasmy. Těžké intoxikace a uštknutí nebezpečnějšími zmijemi (zmije růžkatá, levantská, mílóská, turecká) se mohou častěji projevit poklesem systémového tlaku, zrychlením srdeční činnosti, oběhovým kolapsem až šokem; nelze vyloučit ani poruchy vědomí. Krvácení při uštknutí většinou evropských zmijí je raritní, naopak u hadů rodu Macrovipera (zmije levantská, mílóská, turecká) bývají poruchy krevní srážlivost součástí intoxikace. Po uštknutí šírohlavcem ještěrčím je rána bolestivá, otok mnohdy velký následovaný zduřením mízních uzlin. Změny na kůži se špatně hojí. Na postižené končetině se mohou projevit neurotoxické příznaky: brnění až přechodné

mostí. U  alergických dětí je možno okamžitě aplikovat laické formy kortikosteroidů, např. hydrokortisonové čípky. Tradované podávání alkoholu nebo kávy je škodlivé. Často kladenou otázkou je: 1. Jak zabezpečit postiženého, není-li dostupná pomoc a 2. Zda je vhodné mít u sebe antisérum.

Vipera berus – samec (zmije obecná). Foto Velenský.

a  lehčí poruchy hybnosti. Incidence vzniku celkových projevů intoxikace po kousnutí je nízká, pouze okolo 15 %. Důvodem je umístění jedových zubů užovky v zadní části horní čelisti. Po úvodní nevolnosti a zvracení může následovat postižení hlavových nervů přítomným neurotoxinem s poklesem víček a neostrým viděním, při vzácných závažných intoxikacích až pocit svalové slabosti, včetně svalů dýchacích a polykacích. Projevy odeznívají obvykle do 48 hodin. Nejúčinnější první pomocí po kousnutí evropským jedovatým hadem je psychické zklidnění a pohybový klid postiženého včetně znehybnění končetiny, nejlépe fixací na dlahu volnou bandáží. Jakékoliv další manipulace s postiženým místem, jako rozřezávání, vysávání výplachy apod. jsou neúčinné a pro zasaženou tkáň škodlivé. Nedoporučuje se zaškrcení končetiny, v  případě uvedených hadů ani tlaková imobilizační bandáž dle Sutherlanda. Dalším bodem je povolání zdravotnické pomoci (v ČR - RZP 155) nebo transport do zdravotnického zařízení. Kontakt s RZP lze doporučit ve všech případech, u dospělých hlavně pro možný vznik těžké alergické reakce (jed zmije obecné má zkříženou imunitní reaktivitu s jedem blanokřídlého hmyzu např. včel, při alergii na bodnutí lze očekávat i  reakci po kousnutí zmijí). Povolání RZP při kousnutí dětí, nebo jejich rychlý transport do zdravotnického zařízení je nutnou samozřej-

Odpovědi znějí: 1. S pacientem nakládat stejně jako při vzniku jakékoliv jiné akutní choroby (infarktu myokardu, zlomení končetiny apod.), tj. zvolit nevhodnější a nejšetrnější možný způsob dopravy do zdravotnického zařízení. Krom prudké a někdy smrtící alergické reakce u evropských zmijí nehrozí běžně nebezpečí z prodlení a příznaky intoxikace se většinou rozvíjejí desítky minut až hodiny. 2. Laické podání antiséra se nedoporučuje. Dostupné koňské antisérum je nutno přísně indikovat vzhledem k jeho alergizujícím vlastnostem, laické podání může zapříčinit těžké poškození až smrt v  anafylaktickém šoku (stav se v ČR změní po dovozu antisér ovčích, která alergizují minimálně nebo vůbec, nicméně i  zde nebude indikováno preventivní podání). První pomoc v  přítomnosti vybaveného zdravotníka lze rozšířit obecně o rychlé podání kortikosteroidů z důvodů prevence rozvoje alergické reakce (pozdější podání postrádá smyslu), a  podání sedativa nebo analgetika (bez složky kyseliny acetysalicylové pro útlum krevních destiček) při neklidu a  bolesti. Při hypotenzi a dostatečné výbavě lze doporučit časnou infúzní léčbu, zvláště pro ochranu ledvin. Alergická reakce je léčena podle běžných zásad a závažnosti (kortikosteroidy, antihistaminika, adrenalin). Nemocniční symptomatická léčba a  indikace podání antiséra jsou mimo rámec tohoto článku. Pro hlubší pohled do problematiky intoxikace hadími jedy doporučuji knihu: Jiří Valenta, Jedovatí hadi – intoxikace, terapie, Galén Praha 2008. Uštknutí jedovatým hadem v evropské přírodě není rozhodně závažnou problematikou pro cestovatele a turisty, jak je mnohdy prezentováno. Řada lovců hadů a  přírodovědců řeší 15

kousnutí hadem, včetně následujících celkových projevů intoxikace, jedno až dvoudenním klidem ve stanu či pensionu bez dalších negativních následků, což je sice mnohdy možné, ale není doporučitelné. Epidemiologicky a  medicínsky pro lékaře a zdravotnická zařízení není, až na jednotlivé výjimky, uštknutí evropskými hady významným problémem. Není tedy nutné, alespoň v  rozsahu Evropy, mytizovat kousnutí hadem a chápat je jako zásadně život ohrožující stav. Nicméně je třeba toto zranění nepodcenit a řešit je racionálně, jako kterékoliv jiné poranění v přírodě s možnými následky poškození zdraví člověka.

Cena J. E. Purkyně

J

ubilejní 50. Purkyňův den, který uspořádalo předsednictvo České lékařské společnosti J. E. Purkyně spolu se Spolkem lékařů v Ústí n. L., se uskutečnil dne 18. června 2008 již tradičně v Saturnově sále zámku Libochovice. prof. MUDr. Terezie Fučíková, DrSc.

Letošní Cenu J. E. Purkyně převzala prof. MUDr. Terezie Fučíková, DrSc., emeritní přednostka Ústavu klinické imunologie 1. LF UK a VFN v Praze, za vynikající výsledky v rozvoji alergologie a klinické imunologie. Mezi poctami, které předsednictvo ČLS JEP svým členům uděluje, zaujímá toto ocenění nejvyšší místo. Je symbolem uznání mimořádných zásluh oceněného o  rozvoj oboru a  jeho celoživotní vědecké tvorby. Profesorka Fučíková ve svém vystoupení zmínila, že klinická imunologie dnes přestává být doménou „královny“ interny, ale proniká i do jiných odvětví, včetně reprodukční medicíny. „Ocenění nepatří jenom mně, ale také České společnosti alergologie a klinické imunologie a předsednictvu ČLS JEP i všem mým blízkým a vzdálenějším spolupracovníkům“, z nichž za všechny uvedla prof. C. Johna a MUDr.  J. Svobodu. „Chci jim všem vyslovit nesmírný dík.“ řekla laureátka. Vyzdvihla také podíl Akademie věd ČR na tomto úspěchu. „Nakonec bych ráda poděkovala Pánu Bohu, že mi dal na toto všechno sílu, a vám všem - mým spolupracovníkům, že jste to se mnou vydrželi,“ dodala s úsměvem. (red)

Vzdělávat se můžeme v každém věku Anna Chrzová, hlavní sestra Úseku ošetřovatelské péče

C

hválíme sestry z naší nemocnice, které vzdělávání nevzaly na lehkou váhu a prohlubují svoje vzdělání na konferencích, seminářích, prezentují svou práci na řadě významných mezinárodních kongresech. Veliké uznání zaslouží sestry, které při svém velice náročném povolání začaly studovat vysokou školu a v letošním roce završily studium promocí, která se konala dne 2. července 2008. Přejeme všem novým bakalářkám hodně úspěchu v další práci: 16

Gregorovičová Milada Janáčková Viola Kábrtová Eva Králová Hana Kubešová Jana Landerová Jana Linhartová Božena Maťha Rudolf Murdychová Eva Moravcová Karolina Řehořová Iva Součková Marie Škochová Dagmar

vrchní sestra staniční sestra sestra specialistka vrchní sestra sestra specialistka staniční sestra staniční sestra staniční sestra staniční sestra vrchní sestra staniční sestra staniční sestra vrchní sestra

Pozvánka

KARIM II. interní klinika III. interní klinika Oční klinika KARIM Klinika nefrologie I. interní klinika IV. interní klinika I. interní klinika I. interní klinika I. interní klinika I. chirurgická klinika I. chirurgická klinika Vstupní požadavky pro účastníky kurzu: ÚSO – SZŠ a ukončení adaptačního procesu.

na akreditovaný certifikovaný kurz pro zdravotní sestry v gastroenterologii a hepatologii.

Kurz se bude konat na IV. interní klinice VFN a 1. LF UK, Praha 2, posluchárna 1. patro, pod odborným vedením prim. MUDr. Karla Lukáše, CSc. Rozvrh praktické výuky bude upřesněn při zahájení kurzu.

Akreditace MZČR, udělena dne 31.7. 2006, pod č. j. 2570/2006. Cíl programu: Příprava středních zdravotnických pracovníků na ambulantních i nemocničních odděleních gastroenterologie se zvláštním zřetelem na endoskopii (diagnostickou i terapeutickou), na bioptické metody, zobrazovací metody a funkční vyšetření trávicího traktu. Výuka: 1. semestr – teoretická a praktická část, předpokládaný termín zahájení: listopad 2008. Teoretická část: 22 hod. celkem, přednášky ve čtvrtek od 14, 00 hod. - do16, 00 hod. (začátek: listopad - únor a leden - únor 2009). Praktická část: 5 pracovních dní (v dopoledních hodinách). 2. semestr – teoretická a praktická část, předpokládaný termín zahájení: březen 2009. Teoretická část:16 hod. celkem, přednášky ve čtvrtek od 14, 00 hod. – do 16, 00 hod. (začátek: březen - červen 2009). Praktická část: pět pracovních dní (v dopoledních hodinách).

Cena kurzu: 2 500,- Kč Počet kreditů pro zápočet k vydání osvědčení za absolvování celého kurzu je 26 kreditních bodů. Přihlášky zasílejte na adresu: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze odbor vzdělávání, k rukám pí. Málkové Na Bojišti 1, 128 00 Praha 2 nebo na e-mail: [email protected] tel.: 224 964 627

Světový kongres stomaterapeutů Veronika Zachová, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK

V

e dnech 15.-19. června 2008 se konal Světový kongres stomasester v Ljubljaně. Hlavní město Slovinska je proslaveným kongresovým centrem. Cílem bývá zejména Cankarjev dom. Na kongres se sem 17

sjelo na 1500 účastníků z  různých zemí světa. Nepřehlédnutelnou část tvořila skupina českých a slovenských stomasester. Měla jsem příležitost společně s nimi poznat novinky v oblasti péče o stomiky a rovněž možnost se podělit o vlastní zkušenosti s dosud zkoušenými alternativami jako je tvarovatelná podložka dvoudílného stomického systému nebo výpusť sáčků s kontrolovatelným ventilem či sáčků od firem, které je možno po snadné manipulaci spláchnout do toalety. Řada novinek čeká na své uvedení na náš trh.

Cestování do Slovinska s kolegyněmi z nemocnic celé naší republiky mě přesvědčilo nejen o tom, že české sestry mají co sdělit světu, dokáží se pohybovat nejen v oboru, ale i v anglicky mluvícím prostředí. Kromě prezentací firem proběhla řada přednášek týkajících se práce sester v náročných oblastech například Afriky, diskutovala se problematika motivace sester a  spokojenosti v profesní oblasti. Skutečností, kterou si ne vždy uvědomujeme je fakt, že podobné vnímání svého povolání a faktorů, které nám práci znesnadňují, mají sestry po celém světě. Významní proktologové využili času např. pro vyjádření se k novinkám při diagnostice a léčbě inkontinence. Nemá příliš významu hovořit o celém programu, bylo pamatováno na aspekty všech potřeb stomiků, sféru nejen tělesného, psychického, ale i sociálního prostředí stomiků. Kromě vystavovatelů jednotlivých světových firem produkujících stomické pomůcky, pomůcky pro klienty trpící inkontinencí i  kožními defekty, bylo možné projít rozsáhlou expozici posterů zejména na téma hojení ran. Cestování do Slovinska s  kolegyněmi z  nemocnic celé naší republiky mě přesvědčilo nejen o  tom, že české sestry mají co sdělit světu, dokáží se pohybovat nejen v oboru, ale i v anglicky mluvícím prostředí. A dovolte mi ještě „malou reklamu“, když zdůrazním, že Slovinsko je neobvyklým místem nejen pro milovníky památek, ale i přírodních krás. 18

Semináře a stáže pro lékaře Monika Granja, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové

V

ýbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové zprostředkovává semináře a stáže pro lékaře s atestací ve věku 30-45 let. Semináře a  stáže financuje The Association of AAF, která se ve spolupráci s americkými univerzitami a odbornými pracovišti zaměřuje na postgraduální vzdělávání lékařů. Program týdenních seminářů s  názvem Salz-burg Medical Seminars International je nejrozsáhlejší postgraduální vzdělávací program pro lékaře do 45 let v Evropě. Týdenní semináře se konají v Rakouském Salzburgu a  v  letech 1993 až 2006 se jich zúčastnilo více než 7 000 lékařů. Na seminářích přednáší řada špičkových odborníků z různých oborů z USA a Rakouska. Na semináře navazuje program postgraduálního vzdělávání přímo na klinikách v Rakousku – Open Medical Institute Internships.

Cílem vzdělávacího programu je zprostředkovat nejnovější poznatky z různých lékařských oborů, umožnit výměnu odborných znalostí a zkušeností. Cílem vzdělávacího programu je zprostředkovat nejnovější poznatky z různých lékařských oborů, umožnit výměnu odborných znalostí a  zkušeností. Organizátoři hradí účastníkům náklady související s  účastí na semináři či internshipu, účastník sám si uhradí jen cestu do Rakouska. Podmínkou účasti je ochota šířit dále získané vědomosti a předpokladem účasti je dobrá znalost angličtiny. Nabídka seminářů na rok 2009 bude vyhlášena již v září tohoto roku, kapacita seminářů je omezená. Internshipy se domlouvají individuálně. Více informací o seminářích a podmínky účasti najděte na webových stránkách Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové: www.vdv.cz.

8. česko - slovenská konference

INMED 2008

Informační systémy - nástroj efektivního zdravotnictví Pardubice, 6. - 7. 11. 2008 Hlavní témata: Financování zdravotní péče Krajské zdravotnictví eHealth Akreditace a národní ukazatelé





Partner konference: Sun Microsystems Czech



Mediální partneři: Medical Tribune Sestra a lekár v praxi Zdravotnícke Noviny

Pořadatel konference: Stapro Univerzita Pardubice

www.inmed.eu

Projektový tým Stapro uspěl v soutěži Best Project Management

T

ým projektového manažera Ing. Jaroslava Brože ze společnosti STAPRO získal cenu Sympatie poroty v  soutěži Best Project Management za projekt Implementace řešení pro onkologii ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Na tomto projektu porota ocenila využití technik projektového řízení při zavádění informačního systému v komplikovaném prostředí léčebného procesu s  vysokými

nároky na výstupní kvalitu a  schopnost řídit a  uspokojit požadavky špičkového pracoviště VFN Praha. Další týmy, které získaly tuto cenu Sympatie poroty, byly tým projektového manažera Ing. Martina Halámky (Krajský úřad Pardubického kraje) za projekt Internetizace v Pardubickém kraji a  tým projektového manažera Ing. Pavla Kalivody (Krajský úřad Pardubického kraje) za projekt Vytvoření systému projektového řízení pro zajištění přípravy a realizace projektů spolufinancovaných z evropských fondů. Porota se kromě velkých a  komplexních projektů snažila ocenit i projekty, které byly svým rozsahem daleko menší a tudíž méně náročné. 19

Z přihlášených projektů porota vybrala ty projekty, u kterých projektoví manažeři museli i přes nízkou komplexicitu projektu projevit notnou dávku vysoké profesionality, odvahy a kreativity, byli nuceni úspěšně řešit neobvyklé situace a čelit nečekaným výzvám. Více o soutěži Best Project Management Soutěž Best Project Management je výroční soutěž, kterou organizuje nezávislé sdružení TUESDAY Business Network a  jejíž cílem je nalézt a ocenit nejlepší projektový management ICT projektů i organizačních a procesních projektů v oblasti komerčního sektoru a v oblasti státní správy v České a Slovenské republice a zároveň vyvolat širší zájem odborné i laické veřejnosti o  profesi projektového manažera a  o  project management obecně. Porota hodnotí projektový management ICT projektů a  organizačních a  procesních projektů podle rozsahu, průběhu řízení a realizace, úspěšnosti, originálnosti řízení a dalších kritérií. Soutěže obdobného typu jsou pořádány také v zahraničí.

Evropa – kolébka vědeckého porodnictví Zpráva o výstavě

V

říjnu minulého roku byla v bruselském Evropském parlamentu uspořádána výstava „Europe as the cradl of scientific obstetrics“. Po vypracování českého scénáře byla 6. června 2008 v Muzeu Českého ráje v Turnově uspořádána i  její česká verze pod názvem „Evropa – kolébka světového porodnictví“. Její základ tvořily dvoj- a  trojrozměrné exponáty, užité na výstavě v Bruselu. Větší výstavní prostory umožnily obohatit výstavu o  další exponáty a zpřístupnit je z více stran a zárověň více akcentovat české prostředí. Jsou tu vystavovány historické lékařské nástroje, učební pomůcky pro porodní asistentky i mediky, první vědecké lékařské přístroje, fyzikální přístroje, anatomické preparáty, 20

modely, měřící nástroje a  tehdejší publikace. Na propagační plakát byla využita mědirytina těhotné z díla A. Spigelia, završitele Vesaliovy školy, který jako anatom působil i na Moravě. Na monitoru byl návštěvníkům demonstrován videozáznam porodu, fertilizace in vitro a  ultrazvukové záznamy. Při zahájení a během prohlídky zaznívala scénická hudba skladatele Pravoslava Kohouta, kterou pro tuto příležitost složil. Na realizaci výstavy se podílel kolektiv pracovníků Národního muzea, 1. lékařské fakulty UK a Národní lékařské knihovny Zdravotnického muzea a FTVS UK pod záštitou Doc. MUDr. J. Zvěřiny, CSc. Na zahájení výstavy promluvil Doc.  J. Zvěřina, CSc., za lékařskou fakultu prof. MUDr. A. Doležal, DrSc., za Národní muzeum RNDr. V. Kuželka. Výstavu otevřela ředitelka Muzea Českého ráje PhDr. Vladimíra Jakouběová. Zahájení se zúčastnilo mnoho místních občanů, včetně řady lékařů a  zdravotníků. Výhodou bylo, že zahájení připadlo na Muzejní noc. Průvodcem přítomných se stal prof. A. Doležal, DrSc. Jeho výklad a  celá výstava byly velmi kladně přijaté. Akce probíhá v  době největší

letní návštěvnosti, bude trvat do 21. 9. 2008. S  dalšími adaptacemi výstavy se počítá pro jižní Čechy. Dějiny porodnictví jsou obecně málo známé, i když dokumentují jedno z nejvýznamnějších civilizačních vítezství. Nahlédneme-li do dějin lidstva, zhrozíme se, kolik energie, času, zkušeností a umu bylo vynakládáno na vzájemné zabíjení. U dějin porodnictví se setkáváme s  pravým opakem, konkrétní líčení bojů o  život, tápání a  porážek, naplňuje laické čtení hrůzou a zděšením. Samotný porod je namnoze velmi krutý přírodní proces a dějiny porodnictví nejsou rozhodně procházkou po upraveném francouzském parku. Porodníkům, na rozdíl od masových válečných vrahů se nestaví oslavné jezdecké pomníky. Porod byl vždy velmi labilním biologickým pochodem, u kterého neustále číhala smrt matky a dítěte. I archeologické nálezy dokládají, že v  něm nikdy neexistoval „zlatý věk“. Přestavba zaostalého babictví do klasického porodnictví měla řadu etap. Pokrok v porodnictví byl umožněn až rozvojem přírodních a technických věd a celkovou společenskou atmosférou v renesanci. Klíčový význam měl vznik vědecké anatomie. Důležitým opatřením bylo vydělení a osamostatnění oboru porodnictví z  chirurgie, systematické sledování rodiček v  ústavech s  vysokou koncentrací porodů, zavedení výuky a zkoušek pro porodní asistentky, chirurgy a lékaře. Samotná vědecká přestavba porodnictví v XVIII. století spadá do počátků osvícenství. Kolébkou porodnictví je Francie. Evropští porodníci byli v medicíně mezi prvními, kteří začali budovat obor na vědeckém fyzikálním základě. Na jeho vzniku se podíleli příslušníci všech tehdy vyspělých evropských národů, tvořících „republiku vzdělanců“. Je třeba zdůraznit, že tato mírová spolupráce porodníků existovala v  době, kdy evropské státy mezi sebou neustále válčily a je tím inspirující i do dnešních dní. Vytvoření klasického porodnictví se stalo základnou, na které bylo možno od 19. století dále obor rozvíjet. Patofyziologie, mikrobiologie, endokrinologie, ontogenetická prevence etc. České země, tvořící geometrický střed Evropy, byly v době vzniku

porodnické vědy ovlivňovány vídeňskou školou, která zprostředkovávala poznatky francouzské i britské. Významnými českými osobnostmi byli v teorii Prochaska a J. E. Purkyně, v porodnictví J. Mělič. V  prvé polovině 19. století Antonín Jungmann koncentroval nebývalé množství ústavních porodů a  vytvořil „Pražskou školu“ s četnými žáky tehdejší Evropy. VFN je přímým dědicem tohoto odkazu. Za realizační tým výstavy: prof. MUDr. A. Doležal, DrSc., RNDr. V. Kuželka a Doc. MUDr. M. Špáta, CSc.

Jubileum „Jubilejního pavilonu“ ve VFN Doc. MUDr. Otakar Brázda „Nový pavillon císaře Františka Josefa pro německé kliniky ve všeobecné nemocnici pražské byl slavnostním spůsobem dne 1. února otevřen. Slavnosti přítomni byli v  zastoupení ministra vnitra odborný přednosta Stadler z  Wolfersgrünu a  sekční rada Kelle, dále zástupcové místodržitelství pro království České, zástupcové německé a české university Karlo-Ferdinandovy, a mnozí jiní. Byly prosloveny četné řeči. V novém pavillonu umístěny jsou klinika a oddělení oční prof.  Dra Czermáka, klinika vnitřní prof. Dra Jaksche a gynaekologická prof. Dra Saengra. Kliniky jsou vesměs moderně, účelně a možno říci s přepychem zařízeny. Po skončení slavnosti prohlíželi zástupcové ministerstev ty místnosti českých klinik, jež se právě z místností opuštěných německými klinikami pro potřebu klinik českých adaptují.“ Tolik Časopis lékařů českých - únor 1900.

K

dyž se v posledních desetiletích 18. století stále výrazněji jevila nutnost zřídit v Praze centrální zdravotnický ústav, bylo rozhodnuto přebudovat pro tyto účely dosavadní ústav šlechtičen na Dobytčím trhu – tak se tehdy nazývalo dnešní Karlovo náměstí. Tato budova, oficielně nazývaná U svatých Andělů 21

a v hovorové řeči Pražanů jednoduše Štift – zkrácením slova Damenstift – byla postavena v roce 1705. Pro účely zdravotní péče musela stavba projít mnoha úpravami, přestavbami a dostavbami. Tato stavební činnost provází ostatně nemocnici po celou dobu její existence.

sklepním prostorům přímé denní osvětlení. Své místo tam nalezly místnosti pro zaměstnance, chemické a bakteriologické laboratoře, prostory pro speciální léčebné metody a další. Na stavbě ani na jejím vybavení se nešetřilo, o budově se záhy hovořilo jako o vzorovém pavilonu.

Jednou z mnoha vybudovaných staveb, kterou chceme dnes připomenout, je takzvaný Jubilejní pavilon, který byl postaven v  roce 1898, tedy právě před 110ti lety. Název „Jubilejní“ dostala stavba díky roku svého vzniku, který byl rokem padesátiletého panování císaře Františka Josefa I. Stavební plány byly vypracovány ve Vídni na ministerstvu vnitra a práce zahájeny v roce 1896. Pod vedením stavitele V. Nekvasila byly dokončeny dva roky poté.

Slavnostní otevření, původně plánované na rok dostavby 1898 se nekonalo. Všechny oslavy císařského jubilea byly zrušeny po zavraždění císařovny Alžběty.

Pavilon byl umístěn ve svažitém terénu nad Benátskou ulicí a  byl koncipován jako pětipodlažní. Oční klinice připadlo přízemí, nad ní byly umístěny kliniky interní a gynekologická. Poloha budovy ve svahu umožnila některým

22

Zahájení provozu pavilonu s  nezbytnými projevy slavnostních řečníků bylo stanoveno na 1. února 1900. Zprávu o této události nacházíme v únorovém čísle Časopisu lékařů českých – viz výše. Z poslední věty této zprávy můžeme mezi řádky číst jisté zklamání – ne-li trpkost, že české kliniky přebírají uvolněné málo vyhovující prostory. Ty ani po úpravách nemohly dosáhnout úrovně nově postavené moderní budovy. Navíc nákladná stavba vyčerpala nemocniční fond a zabrzdila tak stavební rozvoj nemocnice.

Přednostové tří uvedených klinik byli však na své moderní sídlo oprávněně pyšní a ještě v roce otevření pavilonu společně sepsali a  vlastním nákladem vydali o  pavilonu Františka Josefa knihu, doplněnou podrobnou obrazovou dokumentací, 7 plány a 48 fotografiemi.

Docentem se stal 1. 7. 1963 po obhájení habilitační práce „Metabolické tubulární syndromy“. V roce 1966 vyšla i anglicky. K 1. 1. 1969 byl jmenován profesorem vnitřního lékařství. Dále se stal členem korespondentem a akademikem ČSAV a předsedou kolegia lékařských věd ČSAV v letech 1987-89.

Prof. MUDr.  Vladimír Pacovský DrSc.- 80 let

Od 1. 10. 1970 do 1.10. 1990 byl přednostou III. interní kliniky a od roku 1985 byl děkanem FVL UK a ve funkci byl akademickým senátem potvrzen až do 30.9.1990 – tedy do konce řádného funkčního období. Od 1. září 1980 byl 5 let prorektorem Karlovy Univerzity.

K

oncem června proběhla v  posluchárně a  v Charvátově sále III. interní kliniky oslava významného jubilea prof. Pacovského. Za účasti mnoha hostů byly připomenuty zásluhy pana profesora o kliniku, fakultu, nemocnici i univerzitu, o českou internu, gerontologii a  ošetřovatelství. Z  rukou děkana fakulty prof. Zimy, ředitele nemocnice Dr. Břízy a  z  rukou prorektora prof. Škrhy obdržel pan profesor významná ocenění své práce. Prof.  MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. se narodil 22. 7. 1928 v Praze, maturoval v  roce 1947 v Ústí nad Labem na reálném gymnasiu. Promoval 15. prosince 1952 na lékařské fakultě UK v Praze a  nastoupil na III. interní kliniku VFN a 1. LF UK, kde pracuje dosud. Kandidátskou práci na téma „Štítná žláza a ledviny“ obhájil ve 30 letech v roce 1958 (vyšla jako monografie v Thomayerově sbírce). Byla to jedna z prvních obhajob kandidatury na FVL UK.

Byl dlouho předsedou Internistické společnosti ČLS JEP, je autorem moderní učebnice vnitřního lékařství a mimo je jiné se zasloužil o realizaci tzv. diferencované péče. Významně ovlivnil vznik gerontologie a  geriatrie jako samostatného oboru u nás a podobně se rovněž zasloužil o  realizaci vysokoškolského studia ošetřovatelství u nás a o vznik tzv. univerzity 3. věku. Dne 31. 3. 2003 odešel pan profesor do důchodu. Na klinice je však každý týden. Účastní s velkých vizit. Stále něco píše. Nedávno např. Úvod do Medicíny. Nevydrží nic nedělat. Letos s  primářem MUDr. Suchardou vydali další hezkou knížku o terminologii medicíny. Za celý svůj život publikoval stovky článků a kolem 20 monografií. Pan profesor má mnoho žáků - patří k nim celá současná III. interní klinika a mimo kliniku například prof. Horký, prof. Kolbel, doc. Neuwirth, doc. Musilová, prof. Aschermann, doc.  Hrba, doc. Staňková, prof.  Haškovcová, či doc. Šimek. Všichni jsme jeho žáky i v oblasti řízení. Pan profesor je velký manažer a možná se jeho manažerské schopnosti dones trochu promítají do toho, jak je vedena klinika, fakulta a možná v něčem i univerzita. Přejeme panu profesorovi do dalších let hodně zdraví a dalších tvůrčích úspěchů.

Prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. přijímá gratulaci od ředitele VFN MUDr. Břízy.

Za kolektiv kliniky prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., přednosta III. interní kliniky VFN a 1. LF UK 23

Významné životní jubileum

K

oncem června 2008 oslavila významné životní jubileum as. MUDr. Hana Vrbová, CSc. z III. interní kliniky VFN a 1. LF UK. Promovala v roce 1952 na FVL UK v Praze. Nastoupila nejprve do nemocnice v Jindřichově Hradci, kde složila atestaci 1. stupně z  vnitřního lékařství a  pracovala krátce i  jako obvodní lékař v Kardašově Řečici.

sledovala s jakými diagnózami se medik při výuce setká a sledovala motivaci studentů, což vedlo až k realizaci povinně volitelného předmětu prvního ročníku, kde studenty poprvé seznamovala s klinickou medicínou. Paní asistentka po roce 1990 spoluzaložila Etickou komisi VFN a 1. LF. Dlouhá léta byla i její předsedkyní, položila tak základ novým moderním normám etiky vědy, které u nás vznikaly. K dalším zásluhám paní asistentky patří podrobné sepsání bibliografie profesora Charváta a její publikování ve Sborníku lékařském. Paní asistentka je stále publikačně aktivní – každoročně přednese a publikuje na odborných fórech několik sdělení. V posledním roce např. s tématikou biopsychosociální problematiky starších lidí, etiky ekonomiky ve veřejných službách, profesní kariéry 3. věku či ochrany starších občanů. Přejeme paní asistence do dalších let hlavně hodně zdraví a nadále vysokou aktivitu. prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., přednosta III. interní kliniky VFN a 1. LF UK

životní jubilea Významná životní jubilea červen 2008

as. MUDr. Hana Vrbová, CSc. z III. interní kliniky VFN a 1. LF UK.

prof.  MUDr. Daniela Pelclová, CSc. – přednostka Kliniky nemocí z povolání 1. LF a VFN. V roce 1978 absolvovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájila v roce 1990. Docentkou pro obor nemoci z povolání byla jmenována v roce 1996. V roce 2005 byla jmenována profesorkou pro obor vnitřní nemoci.

Dne 1. října 1956 nastoupila na III. interní kliniku jako vědecký aspirant a jejím školitelem byl osobně profesor Charvát. V roce 1962 obhájila kandidátskou práci s názvem „Thyreoadrenální vztahy“ V roce 1962 složila 2. atestaci a v roce 1963 se stala odbornou asistentkou. Na III. interní klinice pracovala až do roku 1997. Za paní asistentkou jsou desítky let zdravotnické a pedagogické práce v naší nemocnici.

prof.  MUDr. Jan Schützner, CSc. – z III. chirurgické kliniky 1. LF a FN Motol. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze absolvoval v roce 1978. V roce 1986 obhájil kandidátskou dizertační práci. Docentem pro obor chirurgie byl jmenován v roce 1996. Profesorem pro obor chirurgie byl jmenován v roce 2006.

Její činnost vyvrcholila ve 3 oblastech: Snad nikdo v  našem areálu se tak podrobně nezabýval pedagogikou medicíny. V řadě prací

prof. Dr. Hassan Farghali, DrSc. – z Farmakologického ústavu 1. LF a VFN. V roce 1964 absolvoval Farmaceutickou fakultu Univerzity

24

Cairo. Kandidátem lékařských věd se stal v roce 1973. Docentem pro obor farmakologie byl jmenován v roce 1993. Doktorskou dizertační práci obhájil v roce 1996. V roce 1998 byl jmenován profesorem pro obor farmakologie. prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. – z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF a VFN. V roce 1965 ukončila studia na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V roce 1978 obhájila kandidátskou dizertační práci. Docentkou pro obor matematika, směr pravděpodobnost a matematická statistika byla jmenována v roce 1992. V roce 1999 byla jmenována profesorkou pro obor matematika, směr pravděpodobnost a  matematická statistika. V roce 1999 jí byla udělena vědecká hodnost doktorky fyzikálně-matematických věd pro obor matematická informatika a teoretická kybernetika. doc. MUDr. Pavel Pešata, CSc. – ze Stomatologické kliniky 1. LF a VFN. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze absolvoval v  roce 1962. V  roce 1980 obhájil kandidátskou dizertační práci. Docentem pro obor stomatologie byl jmenován v roce 1989. doc. MUDr. Jitka Čejková, DrSc. – z Ústavu dědičných metabolických poruch 1. LF a VFN. Lékařskou fakultu UK v Praze absolvovala v roce 1961. Kandidátskou dizertační práci obhájila v roce 1968. Doktorskou dizertační práci obhájila v roce 1993. Docentkou pro obor histologie a embryologie byla jmenována v roce 1994. doc.  MUDr.  Milan Krajíček, DrSc. – z  II. chirurgické kliniky 1. LF a VFN. Fakultu všeobecného lékařství dokončil v  roce 1959. Kandidátskou dizertační práci obhájil v  roce 1964. Docentem pro obor chirurgie byl jmenován v  roce 2001, v  témže roce obhájil doktorskou dizertační práci.

prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc. - přednosta Neurochirurgické kliniky 1. LF a ÚVN. Fakultu všeobecného lékařství UK v Plzni absolvoval v roce 1978. V roce 1987 obhájil kandidátskou dizertační práci. Docentem pro obor chirurgie byl jmenován v  roce 1993. Doktorskou dizertační práci obhájil v roce 1996. V roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor neurochirurgie. prof. MUDr. Hana Papežová, CSc. – z Psychiatrické kliniky 1. LF a VFN. V  roce 1978 absolvovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájila v roce 1985. V roce 2003 byla jmenována docentkou pro obor psychiatrie. V květnu letošního roku byla jmenována profesorkou pro obor psychiatrie. doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. – z Kliniky dětského a  dorostového lékařství 1. LF a VFN. V roce 1978 absolvovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájila v  roce 1986. V  roce 2002 byla jmenována docentkou pro obor pediatrie. prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc. – z I. interní kliniky 1. LF a VFN. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze dokončil v  roce 1966. V  roce 1986 obhájil kandidátskou dizertační práci. Docentem pro obor vnitřní lékařství byl jmenován v roce 1988. Doktorskou dizertační práci obhájil v roce 2000. V roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor vnitřní lékařství.

Životní jubilea červenec 2008

prof. MUDr. Antonín Sosna, DrSc. - přednosta Ortopedické kliniky 1. LF a FN Motol. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze absolvoval v roce 1966. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1982. Docentem pro obor ortopedie byl jmenován v  roce 1989. Doktorskou dizertační práci obhájil v roce 1991. Profesorem pro obor ortopedie byl jmenován v roce 1992.

doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D. – ze Stomatologické kliniky 1. LF a VFN. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze, obor stomatologie absolvovala v roce 1982. Doktorskou dizertační práci obhájila v roce 2004. Docentkou pro obor stomatologie byla jmenována v roce 2007.

prof. MUDr. Jitka Kobilková, DrSc. – z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF a VFN. V roce 1952 promovala na Lékařské fakultě UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájila v roce 1965. Docentkou pro obor gynekologie a  porodnictví byla jmenována v  roce 1968. 25

V roce 1975 obhájila doktorskou dizertační práci. Profesorkou pro obor gynekologie a porodnictví byla jmenována v roce 1977. prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. – z III. interní kliniky 1. LF a VFN. V roce 1952 promoval na Lékařské fakultě UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1959. Docentem pro obor patologie a terapie nemocí vnitřních byl jmenován v  roce 1963. Vědecká hodnost doktora lékařských věd mu byla udělena v  roce 1966. V  roce 1969 byl jmenován profesorem pro obor vnitřní lékařství. Od roku 1985 – 1990 byl jmenován děkanem Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze. Životní jubilea srpen 2008 doc.  MUDr. Debora Karetová, CSc. – z  II. interní kliniky 1. LF a VFN. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze absolvovala v roce 1983. V  roce 2001 obhájila kandidátskou dizertační práci. Docentkou pro obor vnitřní nemoci byla jmenována v roce 2006. prof. MUDr. Eva Topinková, CSc. - přednostka Geriatrické kliniky 1. LF a VFN. V roce 1977 absolvovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájila v roce 1981. Docentkou pro obor vnitřní nemoci byla jmenována v  roce 1996. V  roce 2001 byla jmenována profesorkou pro obor sociální lékařství. prof. MUDr. Emanuel Nečas, DrSc. – přednosta Ústavu patologické fyziologie 1. LF. Studium na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze ukončil v  roce 1966. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1974. Docentem pro obor patologická fyziologie byl jmenován v roce 1990. V roce 1991 obhájil doktorskou dizertační práci. Profesorem pro obor patologická fyziologie byl jmenován v roce 1994. doc.  MUDr. Vladimír Visokai, Ph.D. - přednosta Chirurgické kliniky 1. LF a Fakultní Thomayerovy nemocnice. V roce 1969 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Dizertační práci obhájil v roce 2005 a získal titul Ph.D. Docentem pro obor chirurgie byl jmenován v roce 2007. 26

doc. MUDr. Jan Handzel, CSc. – ze Stomatologické kliniky 1. LF a VFN. Studium na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze absolvoval v roce 1961. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1982. Docentem pro obor stomatologie byl jmenován v roce 1984. doc.  MUDr. Andrej Souček, CSc. – z Ústavu imunologie a  mikrobiologie 1. LF a VFN. Fakultu všeobecného lékařství absolvoval v roce 1958. Kandidátem lékařských věd byl jmenován v roce 1966. Docentem pro obor mikrobiologie byl jmenován v roce 1990. prof. MUDr. Karel Teršíp, DrSc. – z II. chirurgické kliniky 1. LF a VFN. V roce 1958 dokončil Fakultu všeobecného lékařství. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1984. Docentem pro obor chirurgie byl jmenován v  roce 1990. Doktorskou dizertační práci obhájil v roce 1991. V roce 1993 byl jmenován profesorem pro obor chirurgie.

Smuteční oznámení

U

niverzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta s  hlubokým zármutkem oznamuje, že dne 13. července 2008 zemřel po těžké nemoci ve věku nedožitých 90 let prof. MUDr. Tomáš Trávníček, CSc. Profesor Tomáš Trávníček se narodil 21. prosince 1918 v Benešově. Na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy nastoupil v roce 1937, po uzavření českých vysokých škol v  roce 1939 byl až do roku 1942 vězněn v koncentračním táboře Oranienburg-Sachsenhausen. Po návratu se během okupace zapojil do protinacistického odboje. Po promoci v roce 1947 působil na Fyziologickém ústavu, od roku 1963 byl dlouholetým přednostou Ústavu patologické fyziologie. V roce 1955 se stal docentem, profesorem byl jmenován v roce 1965. Profesor Trávníček zastával během svého působení na Fakultě všeobecného lékařství a na Univerzitě Karlově několik významných funkcí. Byl proděkanem, v letech 1955 až 1961 děkanem, v roce 1961 prorektorem univerzity.

Výzkumně se profesor Trávníček zabýval především oblastí experimentální hematologie (červenou krvetvorbou, strukturou a  funkcí hemoglobinu). Inicioval založení Společnosti pro patologickou a klinickou fyziologii ČLS JEP a byl jejím prvním předsedou. Ovlivnil koncepci patologické fyziologie jako oboru v  tehdejším Československu. Kromě vědeckých publikací byl profesor Trávníček hlavním autorem skript a učebnic patologické fyziologie, ale spoluautorsky působil i při tvorbě učebnic středoškolských. Profesor Trávníček byl mimo jiné vyznamenán Československým válečným křížem a Československou vojenskou medailí Za zásluhy 1. stupně. V profesoru Trávníčkovi odchází člověk zosobňující vývoj české společnosti a  medicíny ve 20. století. Čest jeho památce.

Nález starého obrazu prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., přednosta III. interní kliniky VFN a 1. LF UK

N

a III. interní klinice VFN a  1. LF UK v  budově tzv. Divizní nemocnice byl za skříní nalezen svinutý a  poškozený starý obraz. O posudek byla požádána dr. Olga Macková z Národní galerie: „Obraz, olej na plátně, je nepochybně rodinnou podobiznou. Uprostřed žena s rozevřenou knihou, vlevo dívenka v  bílých šatech se stuhou ve vlasech, vpravo z  profilu tmavovlasý muž v  černém obleku s  bílým tuhým límečkem. Signatura nenalezena, ale plátno je při okrajích ořezáno. Autorem je nepochybně kvalitní profesionální portrétista, snad pražský, snad německý. Více příbuznosti spatřuji s mnichovskou než s vídeňskou malbou. Pozadí je temné a právě princip temnosvitu po vzoru barokních mistrů je pěsto-

ván nejvíce v mnichovské škole. Obraz datuji do doby mezi roky 1900-1915. Datovacím vodítkem je tu dobové oblečení portretovaných. Stav obrazu je torzální. Malba je na mnoha místech sedřena až na plátno. Kupodivu těžká poškození se vyhnula partiím obličejů. Restaurování díla by bylo velmi nákladné.“ Dnes si nejen pracovníci nemocnice a  fakulty ale i  např. politici u  nás i  ve světě dávají do pracovny obvykle rodinné fotografie. Uvedený obraz je pravděpodobně dokladem starého zvyku, kdy v minulosti takto sloužily u přednostů klinik rodinné obrazy malované. Výše uvedené letopočty ukazují, že obraz byl pravděpodobně do budovy kliniky přenesen z jiné budovy, resp. kliniky fakultní nemocnice. V letech před první světovou válkou byla v naší budově ještě vojenská nemocnice. Obraz je zcela jistě civilní a jde pravděpodobně o  přednostu nejspíše některé německé kliniky s rodinou.

Projekt „Zahrada“ MUDr. Jana Poradovská, Psychiatrická klinika VFN a 1. LF UK

G

rantový projekt s  názvem „Zahrada chráněné dílny a integrační centrum“ je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a roz27

počtem hlavního města Prahy. Tento projekt je realizovaný ve VFN v Praze a je zaměřen primárně na začleňování znevýhodněných osob s cílem zlepšit postavení cílové skupiny na trhu práce. Aktivity projektu jsou orientovány na pracovní a sociální rehabilitaci cílové skupiny. Profesionální a intenzivní trénink pracovních a sociálních dovedností, cílené specifické vzdělávání má napravit handicap vyloučených osob tak, aby mohly „fungovat“ v přirozeném prostředí, byly integrovány do společnosti a nebyly vyloučeny z trhu práce. Cílovou skupinou, pro kterou je projekt určen, jsou klienti Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK, aktuálně hospitalizovaní, ale zejména klienti v ambulantní péči. Jedná se o osoby vyloučené nebo znevýhodněné na trhu práce a dlouhodobě nezaměstnané pacienty se změněnou pracovní schopností nebo v invalidním důchodu.

Postřehy z pozice lékaře Ze zaměstnanců chráněných dílen (CHD) jsou 3 dlouhodobě moji ambulantní pacienti, minimálně dalších 5 zaměstnaných klientů jsem ošetřovala během hospitalizací na Psychiatrické klinice, takže jejich osudy znám podrobněji. Všeobecně lze konstatovat, že u všech zaměstnaných klientů se během docházení do CHD stabilizoval psychický stav do té míry, že se snížila potřeba hospitalizací, jedním z  důvodů je fakt, že vzhledem k  dennodennímu kontaktu se zařízením (prostřednictvím terapeutů) se dají brzo rozpoznat známky počínající recidivy psych. onemocnění a  dá se včas a  efektivně zasáhnout (což se nám několikrát v praxi potvrdilo – symptomy se brzo podchytily, stačila krátká PN a nedošlo k recidivě vyžadující hospitalizaci). Dalším pro klienty/pacienty pozitivním aspektem je řád…pravidelnost…povinnost, které práce v CHD vnáší do jejich životů. Práce může být částečně motivovaná i  výdělkem, ale více pocitem užitečnosti, potřebnosti, spolupatřičnosti, který během nemoci z  důvodu oslabení nebo postupné ztráty mnoha dovedností, klienti ve společnosti ztrácí. 28

Zpětné vazby od mých ambulantních pacientů jsou pozitivní, všichni jsou s prací i kolektivem spokojeni, do CHD chodí rádi a  všichni mají zájem pokračovat. Velmi kladné ohlasy mám i od rodin pacientů. Objektivně se zlepšilo všeobecné fungování nemocných v  rodinách, mají program i pravidelnou přiměřenou fyzickou aktivitu, čímž se snižuje spotřeba kávy a cigaret, následně zlepšuje spánek, pobytem v kolektivu a trvalými stimuly se zlepšuje jejich schopnost komunikace - informace od jejich blízkých. Dle objektivních referencí terapeutů během roku pozorovatelně sílily kolektivní společenské vazby mezi klienty, vzájemná spolupatřičnost – zážitek „kolektivu a  kolegiality“, zodpovědnější přístup, vzniklo několik kamarádství (což je u  mnohdy reziduálně paranoidně nastavených klientů, vyhýbajících se sociálním kontaktům, velké plus). Velmi dobré zkušenosti mám s  terapeuty, kteří jsou vstřícní, dokážou flexibilně reagovat a postarat se v CHD (hlavně v odpoledním programu) i o málo kompenzovaného pacienta. Odpolední program pro hospitalizované pacienty (mluvím za oddělení, na kterém pracuji) využíváme pravidelně, pacientky ho navštěvují rády. Ty, které nebaví ruční práce nebo malování (dáno i úrovní vzdělání a tíží poruchy) cvičí v posilovně (nejoblíbenější činnost), mnohé využívají internet k  vyřizování sociálně-ekonomických záležitostí (např. v období, kdy nemají samostatné vycházky a dejme tomu se nemůžou obrátit o pomoc na svou rodinu), vyhledávají si tam možnosti brigád, bydlení, kontakty na následnou psychoterapeutickou péči, čímž se postupně i aktivizují a (ještě v podpůrném prostředí, ale už samostatně) přebírají postupně na sebe zodpovědnost za svou budoucí extramurální existenci. Odpolední program v CHD není povinný - tím neznechucuje pacientky, i když samozřejmě neustále informovat a motivovat měnící se klientelu uzavřeného ženského oddělení je nutné. Mají možnost volby programu, volby délky pobytu v CHD za odpoledne, možnost pohybové aktivity, možnost využít služeb internetu - toto vše pomáhá jemným způsobem strukturovat nemocným čas, potlačovat tendenci k pasivitě a hlavně pacientovi bez

samostatných vycházek nabízí možnost aktivně, a přitom již ne vyloženě režimově/skupinově, prožít odpoledne i mimo oddělení. Výhodou je možnost využívat těchto služeb během celého odpoledne (13 – 17), vše lze tudíž dobře přizpůsobit individuálním potřebám a možnostem našich pacientek, což spolu se vstřícným přístupem ze strany terapeutů, jejich dohledem nad klientelou a naší (míněno personálu z oddělení) bezproblémovou komunikací s terapeuty pozitivně přispívá a ovlivňuje terapeutický postup. Fungování a  repertoár služeb CHD se stal součástí spektra rehabilitačních aktivit, které Psychiatrická klinika nabízí, vžil se do povědomí hospitalizovaných i ambulantních pacientů (spontánně se na odpolední program vracejí propuštěné pacientky), osvědčil se jako součást léčebné péče, máme dotazníky - objektivizovanou spokojenost klientů… A co se týče budoucnosti projektu, nejít dál by znamenalo krok zpět.

dopisy pacientů MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, ředitel VFN Vážený pane řiditeli, moc ráda bych touto formou poděkovala celému oddělení „Kardiochirurgickému a anesteziologickému“ za péči, která mi byla poskytnuta při operaci srdce po komplikovaném infarktu, a za profesionální a lidský přístup všech zdravotních sester a lékařů, včetně pana primáře, kteří se o  mne po celou dobu mého pobytu starali. Budu velmi potěšena pokud jim toto mé poděkování bude prostřednictvím Vaší osoby sděleno. Moc děkuji! Vlasta Elefantová MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, ředitel VFN Vážený pane doktore, chtěla bych Vám poslat dobrou zprávu o mém pobytu u vás v nemocnici na Klinice nefrologie VFN a 1. LF UK. Ještě nikdy jsem se nesetkala s tak výborným týmem všech lidí co tam pracují. A to je mi 83 let! Vše perfektní od lékařů, čis-

toty, stravy, od všech sester, opravdu Vám moc za vše děkuji a gratuluji! Kéž by to bylo všude tak krásné! Díky moc Vladana Živkovová Prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., přednosta Neurologické kliniky VFN Vážený pane profesore, dovolte mi, abych Vám poděkovala za péči, kterou Vaši lékaři a sestry na JIP A věnovali ve dnech 9. až 14. července 2008 mému manželovi Doc. PhDr. Pavlu Machoninovi, DrSc. Péče všech pracovníků byla vysoce profesionální a přitom velmi lidská. Pomohla mně i mojí rodině smířit se se zármutkem z  neodvratného konce jeho života. Jsme Vám za to všichni vděčni. Děkuji Vám za sebe i za obě dcery Mgr. Jitku Hříbkovou a PhDr. Alenu Potůčkovou a jejich rodiny a prosím Vás, abyste tlumočil naše díky pracovníkům JIP A. PhDr. Olga Machoninová MUDr. Jan Bříza, Csc., MBA, ředitel VFN Vážený pane řediteli, Jelikož jsem dost častá stěžovatelka v případech, kdy někde něco nefunguje jak má, rozhodla jsem se tentokrát, že napíši pochvalný dopis. A situace na rehabilitační klinice na Albertově si velkou pochvalu zaslouží. Navštěvuji instituci od dubna letošního roku. Zahájila jsem vyšetřením u paní MUDr. Terezy Gueye, velice milé a  příjemné dámy, plné pochopení pro pacienta a  lidského přístupu, pokračovala jsem rehabilitací u  paní M. Tiché, která bohužel odešla do delší pracovní neschopnosti a  posléze u  paní Kaštánkové. Ač těhotná, cvičila se mnou velmi obětavě a myslím, že výsledek se dostavil. Málokde jsem se setkala s  tak lidským přístupem k  pacientovi jako na KRL Albertov, a to na všech úrovních, kartotékou počínaje. Vysoce, ale opravdu hodně vysoce oceňuji také to, že se zde dodržují dohodnuté časové termíny, nečeká se, „až přijdu na řadu“, jako ve většině zdravotnických zařízení, ale téměř přesně na minutu se vchází do ordinace. A to je pro pacienta také velmi povzbuzující a příjemné. 29

Proto Vás, vážený pane řediteli, chci požádat o  ocenění těchto lidí, skutečně si to zaslouží. Domnívám se, že tak, jak to šlape na Albertově, by to mělo šlapat všude. Bohužel mně tento ústav připadá jako světlá výjimka našeho zdravotnictví. Omlouvám se, že jsem Vás zdržela, ale jsem tak nadmíru spokojená, že jsem Vám to musela napsat. S pozdravem a přáním, abyste takových dopisů dostával co nejvíce, aby Albertov nebyl výjimkou. Olga Ledinská Gynekologicko porodnická klinika VFN a  1. LF UK Vážený pane primáři, před pěti týdny nás pustily s Markétkou od vás z porodnice, je úžasná, a chci Vám za ni všem moc poděkovat! Neumím ani zformulovat, jak moc jsem s  ní ted šťastná a za co Vám všem vděčím. Velice si Vaší práce vážím a nikdy jsem se nesetkala s tak dobrou nemocnicí jako je ta Apolinářská. Práce všech lékařů i  sester je opravdu obdivuhodná, jak po stránce profesionální, tak po stránce lidské a podáváte neskutečné výkony, všichni. Máte pod sebou opravdu výborný tým lidí, pane primáři - a mám na mysli lékaře i sestry. Paní doktorka Dokoupilová, která působí jako zjevení (velice příjemné vystupování, které člověk v tak těžké životní situaci opravdu potřebuje, aby to psychicky zvládl, a zároven lékařka s velkým L), pan doktor Sebroň (před jeho včasnými diagnózami smekám), pan doktor Ruffert nebo Švihovec (oba velice příjemní lidé a vzorní profesionálové) a jiní; nerada bych vynechala sestry, jejich práci bych taky v  životě nechtěla dělat a  které byly úžasné a  působily na mě jako “zjevení z  jiné planety " zejména sestřičky z ARA! Když se člověku stane, že porodí tak předčasně (Markétka byla 26. týden a s vyhlídkou, že to je mé první a zároveň poslední dítě), dělá psychika strašně moc. Nemyslím si o sobě, že jsem hromádka neštěstí a už mi život pár "zajímavých" překážek nachystal, přesto to byla neskutečná zkouška nervů a nic v životě nemůže být horší, než strach 30

o vlastní dítě. Je opravdu nesmírně důležité, jak se s Vámi v té chvíli zachází a na jaké lidi narazíte... Musím říct, že jsem odloučení od dcerky snášela mnohem lépe díky tomu, že jsem věděla, v jak dobrých rukou je a že ji mají opravdu rádi. Je pro mámu úžasné pozorovat sestry, jak si s dětmi povídají, jak je hladí, jak to s nimi prožívají a vědět, že je tam nenecháváte samotné v inkubátoru, ale že mají kolem sebe výborné náhradní matky. Probrečela jsem u vás nejednu noc (opravdu to není lehké), ale jakmile jsem vstoupila na ARO, zcela absurdně se strach změnil, věděla jsem, že je malá v těch nejlepších rukách a že se k ní chovají výborně, a to je pro každou mámu balzám na nervy. Když jsme ji s manželem poprvé viděli, brečeli jsme ..., ale ne proto, ze by byla ošklivá nebo malá (to přiznávám až dneska, když listuji fotkama, tenkrát mi taková nepřišla), ale radostí, že je živá a  připadala nám nádherná... Zážitek z  prvního chování taky neumím ani popsat... Neberu to, co jste pro nás dělali, jako samozřejmost a jsem Vám všem za to nesmírně vděčná. Ve Varech jsem se s  takovým přístupem nikdy nesetkala - lékařka na pohotovosti (když mi odtekla plodová voda) mi sdělila, že dcera nemá šanci prežít a jestli chci mít pocit, že jsem pro ni udělala maximum, mám jet do Plzně - kam mě s odteklou plodovou vodou a slovy "Do hodiny ať jste tam!" poslala osobním autem, které řídil o všem informovaný vyděšený manžel. Na jízdu 170km rychlostí, kdy jsem plakala strachy o dítě i o to, že nás smete první náklaďák, nikdy nezapomenu. Teprve v Plzni jsme narazili na doktora, který se zachoval profesionálně a převezl mě sanitou (s lékařem a magneziem) k Vám do Prahy. Takže vím, že ne všude se člověk s přístupem, který je Vám vlastní, setká. A jsem si jistá, že nikde nejsou tak výborné sestry a  tak kvalitní lékaři jako u vás. Jste opravdu jedinečná nemocnice a vděčím Vám za život svůj (onkologický tým) i svého dítěte (neonatologické týmy). Nikdy Vám to nezapomenu. Ještě jednou děkuji, za sebe i za Markétku! S pozdravem a přáním krásného dne Hana Svúbová

Tibetský nový rok MUDr. Pavel Doubek, Psychiatrická klinika VFN a 1. LF UK

N

avštívit Tibet a konkrétně jeho hlavní město Lhasu v době oslav tibetského nového roku, se dá přirovnat k podobně dobrému nápadu, jako je navštívit o velikonocích Vatikán.

Na vlastní kůži jsme si ověřili, že cestování do Tibetu a z Tibetu není jednoduché. Když pomineme vyřizování potřebných přesně definovaných čínských víz (kdy, odkud, kam, jak, s kým a jak zpět) a speciálního permitu pro vstup do Tibetu, tak je třeba brát zásadně v  úvahu také faktory počasí, které mohou významně naplánovaný itinerář ovlivnit. Letos připadly oslavy tibetského a samozřejmě také čínského nového roku na počátek února. Podle čínského kalendáře je rok 2008 rokem krysy a živlem tohoto roku je země. Tento rok je podle tradičního tibetského kalendáře rokem myši a živlem je také země. Na naší cestě do Tibetu jsme začali první komplikace pociťovat na letišti v  nepálském Kathmandu, kam naše letadlo přiletělo s několikahodinovým zpožděním a tak jsme nestihli přípoj do Lhasy. To si vyžádalo neplánovaný dvoudenní pobyt v Kathmandu, jelikož let do Lhasy je operován pouze společností Air China a  to 3x v  týdnu. Náš nedobrovolný pobyt v Nepálu se následně prodloužil ještě o  další den, jelikož letiště ve Lhase bylo uzavřeno z důvodu nepříznivého počasí. Když jsme tedy po třech dnech čekání nasedli ve slunném ránu do letadla a odstartovali směr Lhasa, nepředpokládali jsme, že by naše plány mohlo ještě něco narušit. Po naprosto úchvatném přeletu přes hlavní hřeben Himálaje, kdy jsme jak na dlani viděli většinu nejvyšších hor planety včetně majestátné Čho-mo-lang-my (Mt. Everestu), jsme se po necelé hodině přiblížili k letišti v tibetské Lhase. Bylo stále krásně slunečno a jen v údolích pod námi jsme rozeznávali rozpouštějící se chuchvalce ranní mlhy. Těšili jsme se na přistání.

Po obletu tibetského hlavního města ve značné výšce nám kapitán letadla sdělil, že přistání není možné kvůli počasí, jelikož v oblasti Lhasy je písečná bouře a  letiště je uzavřeno. Letadlo pokračovalo dvouhodinovým letem do města Čcheng-tu v  čínské provincii S´-čchuan. Naše naděje se pomalu rozplývaly, protože novoroční oslavy měly začínat již tento den. Po příletu do Čcheng-tu nás rychle přesadili do jiného letadla, které opět nabralo kurz Lhasa. Odevzdaně jsme sledovali průběh letu na elektronické mapce v letadle. Přemýšleli jsme o tom, zda je to něčí záměr a nebo osud, že nám není přáno navštívit Tibet. Konečně jsme přistáli na jednom z  nejvýše položených mezinárodních letišť na světě (3595 m.n.m.). Únava z  cesty a velký skok v nadmořské výšce způsobily, že jsme se mátožně přesunuli před až neuvěřitelně moderní, ale liduprázdný terminál, kde nás po chvíli naložila naše průvodkyně a  odvezla do 55 km vzdáleného města. Ubytovali jsme se v  hotelu v  těsné blízkosti náměstí Barkhor, na kterém stojí jeden z nejposvátnějších tibetských chrámů Džókhang. Atmosféra svatého města, den nadcházejícího nového roku, velké množství poutníků ze všech koutů Tibetu v tradičních oděvech, věřící obcházející Barkhor koru (okruh pro poutníky kolem chrámu Džokhang) padavou chůzí a všudypřítomná vůně pálených vonných bylin a  dřeva nás zcela pohltila. Několikrát jsme spolu s  věřícími obešli Barkhor koru dokud slunce úplně nezapadlo a pak jsme se dlouho do chladné noci procházeli městem, které propuklo v novoroční veselí. Další den jsme vyrazili na prohlídku nejslavnějšího lhaského chrámu Potála, sídla dalajlamů. V průběhu roku bývá otevřen pro veřejnost na hodinu denně. Při novoročních oslavách byl otevřen nepřetržitě po 24 hodin a  tak do něj proudil nekonečný zástup poutníků, kteří se přišli pomodlit, poklonit a přinést oběť na svatá místa, z nichž některá je možné navštívit jen jedenkrát v roce. Velikost a rozloha Potály je ohromující. Trvalo nám několik hodin než jsme prošli všemi schodišti, nádvořími, chrámy a svatými místy. 31

Lhaský chrám Potála, sídlo dalajlamů.

Z Potály vedly naše kroky na sever od Lhasy do kláštera Sera. V tomto klášteře přebývalo kdysi až 5000 mnichů, dnes je jejich počet redukován na několik stovek. Klášterní škola patřila mezi nejvýznamnější v  celém Tibetu, byla rozdělena do tří fakult. Klášter Sera byl populární také proto, že se zde údajně vyučovaly techniky „nadnášení“ těla a mniši byli po tomto výcviku schopni levitace. Podařilo se nám sledovat část odpolední bohoslužby a projít se rozlehlým areálem kláštera, který je zasazen na úpatí vysokého pohoří. Také zde jsme potkávali mnoho poutníků, kteří přišli s modlitbou a obětí k novému roku. Stejně jako v Potále i zde se proto šířila nezaměnitelná vůně jačího másla (žluklého), které poutníci přinášejí jako obětinu spolu s drobnými mincemi a bankovkami. Před západem slunce jsme se vrátili do Lhasy, která se opět zahalila do mrazivého hávu. Oslavy nového roku pokračovaly opět do noci i dávno potom, 32

co se několik unavených bělochů odebralo k  neklidnému spánku ve vysokohorském prostředí. Další naše cesta vedla do kláštera Tašilhünpo, který je tradičním sídlem druhé nejvyšší duchovní tibetské autority pančhenlamy. V sedmnáctém století ustanovil pátý dalajlama, že pančhenlama bude po své smrti rozpoznáván ve svém novém převtělení a  následovníci této linie inkarnací budou vždy představenými tohoto kláštera. V  areálu kláštera jsou monumentální hrobky pátého až desátého pančhenlamy vyzdobené velkým množstvím zlata a drahých kamenů. Naší další zastávkou bylo Gjance. Městu vévodí rozlehlá pevnost na skalním ostrohu, ze které je krásný rozhled do celého širokého okolí. V  těsné blízkosti pevnosti je proslulý klášter Palkhor-čhöde s  krásnou čtyřposchoďovou stúpou Kumbum. Z Gjance zpět do Lhasy jsme použili jen několik týdnů nově opravenou cestu mezi velehorskými štíty Mt. Nojin Kangtsang (7191 m.n.m.) a Mt. Jangsang Lhamo (6324 m.n.m.), která nás dovedla až do sedla Karo-la (5045 m.n.m.), kde byl na oba velikány krásný pohled, ale také jsme zde měli již poměrně výrazné potíže kvůli velké nadmořské výšce. Po kratší zastávce jsme v  průběhu odpoledne sestoupili do přijatelnější nadmořské výšky a vrátili se do Lhasy. Věnovali jsme se nákupu drobných suvenýrů a  připravovali se na odlet z krásného podivuhodného a magického Tibetu. Další den ráno, po příjezdu na letiště nám bylo sděleno, že kvůli písečné bouři není možné přistání a tedy ani odlet letadla. Byli jsme opět převezeni zpět do Lhasy, kde jsme museli téměř dva dny čekat a jen nečinně přihlížet, jak nám propadají letenky na navazující lety včetně hlavního letu do Evropy. Při krátkém zlepšení počasí se nám s velkým štěstím podařilo odletět přes Kathmandu zpět domů. Plánovaný původní itinerář cesty zůstal zcela v troskách, ale i to co z něj zbylo, spolu s atmosférou novoročních oslav ve Lhase i s dny nuceně trávenými na různých letištích na cestě do a z Tibetu, se stalo neobyčejným a neopakovatelným cestovatelským zážitkem.