# " # $ % # " $ " ! )% #% $ "! ), , ##, ! % % +% + ! *" $ ("# # ( (" )% " $, $ " # # $ # ,$ ) % $! % /# /% % % + % #% ' # %#% -/ #% , #% + $ #% % &%+% " #"# $ " #"# # " $ /# $ . #% !" ( ) # + %" % % $ %% )" #"# , #%' -* ) $'/ ( #" #% ( +- $ #% +% , " %" % ) % ) $%# , " & / #" $" "/% $!
Obsah Úvodem .................................................................................................... 7 1. Informaÿní systémy veőejné správy (ISVS) ....................................... 11 1.1 Možnost užití open source produktţ v ISVS ve státní správě .......... 22 2. Elektronické komunikace.................................................................27 3. Ochrana osobních údajţ, implementace biometrických údajţ v praxi................................................................................................ 31 4. Elektronický podpis, elektronická znaÿka, ÿasové razítko ..............37 4.1 CertiÀkaÿní autorita, certiÀkáty a ÿasová razítka ................................. 40 5. Elektronická správní őízení, e-podatelny, e-volby ............................47 6. Dlouhodobé uchovávání elektronických dokumentţ ......................55 7. Konverze dokumentţ, zrovnoprávnění elektronické a papírové formy komunikace ............................................................................ 71 8. Registry veőejné správy, potőeba sjednocení vládních informaÿních zdrojţ ................................................................................................75 9. Informaÿní audit a jeho principy ......................................................79 9.1 Základní okruhy auditu ........................................................................... 81 9.2 Audit a bezpeÿnost .................................................................................. 87 9.3 Audit pro eBusiness ................................................................................. 93 10. Bezpeÿnost – ochrana utajovaných informací..................................97 11. Bezpeÿnost – komplexní zabezpeÿení informaÿních systémţ ...... 103 12. eCommerce, elektronická fakturace ............................................... 109 13. Elektronické veőejné zakázky ......................................................... 113 14. Zahraniÿní zajímavosti v oblasti eGovernmentu ............................ 119 14.1 eGovernment v USA ............................................................................. 122 14.2 eGovernment ve Velké Británii ............................................................ 123 14.3 eGovernment ve Francii ........................................................................ 124 14.4 eGovernment v Belgii ............................................................................ 127 14.5 eGovernment v Německu..................................................................... 128 14.6 eGovernment ve Finsku ........................................................................ 128 14.7 eGovernment ve Švédsku ..................................................................... 131 14.8 eGovernment v Nizozemí .................................................................... 132 14.9 eGovernment v Dánsku ........................................................................ 133 15. eGovernment pro každého aneb „co bude dál“?............................ 135 Použitá literatura.................................................................................... 140 Obrázky ................................................................................................. 141 Tabulky ................................................................................................. 141 Kolektiv autorţ ...................................................................................... 142 Seznam zkratek ...................................................................................... 144
5
Úvodem Slovo eGovernment v þeské republice zdomácnělo, a tak se nikdo nediví, že ho slýchá téměő denně v politických debatách, laických i odborných diskuzích, na semináőích nebo ve školách. Jeho pőesné vymezení a chápání je ovšem rţzné. I pőesto, že vyhledavaÿ Google nabídne na dotaz „eGovernment“ pőes 400 tisíc odkazţ, nalézt deÀnici, která plně vystihuje rozsah eGovernmentu, není jednoduché. Uvádíme proto několik deÀnic, které podle názoru autorského kolektivu nejlépe vystihují jeho podstatu. DeÀnice OSN Trvalá povinnost veőejné správy zlepšovat vztah mezi obÿany a veőejným sektorem poskytováním levných a efektivních služeb, informací a znalostí. Praktická realizace toho nejlepšího, co mţže veőejná správa nabídnout. DeÀnice MVþR eGovernment pőedstavuje transformaci vnitőních a vnějších vztahţ veőejné správy pomocí informaÿních a komunikaÿních technologií s cílem optimalizovat interní procesy. Pro potőeby této publikace je eGovernment tőeba vymezit šíőeji než uvedené deÀnice, a proto uvádíme deÀnici vlastní: eGovernment je využívání informaÿních technologií veőejnými institucemi pro zajištění výměny informací s obÿany, soukromými organizacemi a jinými veőejnými institucemi za úÿelem zvyšování efektivity vnitőního fungování a poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informaÿních služeb. Pod pojem eGovernment je zapotőebí zahrnout také legislativní prostőedí, které umožłuje výměnu informací mezi orgány veőejné správy, obÿany a komerÿními subjekty ve všech možných komunikaÿních směrech. Pro lepší vysvětlení významu eGovernmentu uvádíme výÿet oblastí a ÿinností, jež jsou souÿástí eGovernmentu v þeské republice a které si dále podrobně pőedstavíme: x x x x
informaÿní systémy veőejné správy, open source, elektronická komunikace, ochrana osobních údajţ, implementace biometrických údajţ, elektronický podpis, elektronická znaÿka,
7
x x x x x x x x x x x
elektronická správní őízení, elektronická podání, e-podatelny, e-volby, dlouhodobé uchovávání elektronických dokumentţ, konverze dokumentţ, registry veőejné správy, informaÿní audit, bezpeÿnost a ochrana utajovaných informací, bezpeÿnost – komplexní zabezpeÿení informaÿního systému, eCommerce, elektronické veőejné zakázky, zahraniÿní zajímavosti v oblasti eGovernmentu a novinky v oblasti eGovernmentu aneb co bude dál?
eGovernment je v souÿasné době zakotven zákonnými a podzákonnými pőedpisy. Jejich velká složitost a rychlá proměnlivost však znesnadłuje uživateli rychle pochopit jejich význam a orientovat se v problematice. Cílem této publikace je podat pőehled o souÿasném stavu a budoucím vývoji eGovernmentu, podrobně vysvětlit související zákony a technologické možnosti. Pro lepší pőehlednost a srozumitelnost textu je na konci každé kapitoly uveden zákonný rámec dané problematiky v legislativním okénku a následně technologický rámec v technologickém okénku. Problematika je vždy vysvětlena a jsou uvedeny praktické pőíklady jejího őešení, pőípadně popis dostupných produktţ. Tato publikace podává pőehled základních povinností a možností v oblasti eGovernmentu pro pracovníky v orgánech veőejné správy. Má také sloužit jako pomţcka pro studenty vysokých i stőedních škol zejména v akreditovaných oborech „Informatika“, „Veőejná správa“ nebo „Veőejná správa a regionální rozvoj“, které jsou orientovány na vzdělávání kvaliÀkovaných odborníkţ pro státní správu. eGovernment se týká rovněž dodavatelţ služeb veőejnoprávním institucím, zejména Àrem z oblasti informatiky. Tam, kde komerÿní subjekty vystaÿí pro svţj provoz s běžně dostupnými „balíÿkovými softwary“, pőípadně je provedena customizace SAPu nebo jiného podnikového softwaru, mají veőejnoprávní subjekty nároky na vývoj nových aplikací. Tyto aplikace se specializovanými funkcionalitami, které hradí a „konzumuje“ výhradně veőejná správa (specializovaný software pro ochranu utajovaných informací, registry, rejstőíky ÿi metainformaÿní systémy) a které se vymykají běžně dodávanému softwaru, musí být vytvoőeny v souladu s pravidly eGovernmentu. Proto tuto publikaci mohou dobőe využít pracovníci komerÿních spoleÿností podnikajících v oblasti informaÿních technologií, vedoucí projektţ, ekonomové
8
a další odborníci, kteőí potőebují dobőe porozumět legislativě a procesţm uvnitő veőejné správy, aby zvládali zpracovat produkty vyhovující složitým zákonným podmínkám. Na základě praktických zkušeností autorţ mţžeme őíci, že pői akceptaci softwaru pro státní správu mnohdy dojde na „lámání chleba“ právě pői porovnání souladu s legislativou. Pőestože je aplikace rychlá, funkÿní a moderní, nemusí být pro orgán veőejné správy pőijatelná z legislativního hlediska. Tato publikace se snaží pőedstavit požadavky na produkty pro státní správu tak, aby se dodavatelé problémţm s akceptací mohli spolehlivě vyhnout.
9
Informační systémy veřejné správy (ISVS)
1. Informaÿní systémy veőejné správy (ISVS) ISVS jsou informaÿní systémy, které jsou deÀnovány zákonem ÿ. 365/2000 Sb., o informaÿních systémech veőejné správy, ve znění pozdějších pőedpisţ. § 3 odst. 1 výše uvedeného zákona vymezuje ISVS jako „soubor informaÿních systémţ, které slouží pro výkon veőejné správy“. Pokud bychom chtěli rozdíl mezi informaÿním systémem a ISVS vysvětlit, mohli bychom jej pőirovnat k automatické praÿce. Praÿku si koupíte a necháte pőivézt. Potom nastávají další ÿinnosti. Chcete, aby praÿka fungovala pőesně tak, jak si pőedstavujete, a požadujete ÿeský návod, abyste náhodou své oblíbené ÿervené triÿko neobarvili. O praÿku se staráte, změkÿujete vodu a dbáte na to, aby vše fungovalo, jak má. Podobné je to i s informaÿním systémem. Cílem zákona je takový stav, kdy bude informaÿní systém opatően patőiÿným návodem, budou se o něj starat zkušení odborníci, bude mít patőiÿný servis a bude dělat jen to, co má. Jak ale takový ISVS poznáte? I pro pracovníky minulého gestora pőedpisu (Ministerstvo informatiky) bylo mnohdy velmi obtížné odpovědět na otázku, zda ten ÿi onen informaÿní systém je ÿi není ISVS, a proto vznikl poÿátkem roku 2007 metodický pokyn „Co je a co není ISVS“. Dőíve, než se dostaneme k podstatě toho, co je a co není ISVS, je zapotőebí őíci, proÿ je rozdíl mezi informaÿním systémem a ISVS tak dţležitý. Rozdíl spoÿívá pouze v tom, zda konkrétní informaÿní systém bude spadat pod zákon ÿ. 365/2000 Sb. ÿi ne. Vzhledem k zákonným požadavkţm na ISVS je zde rozdíl v dokumentaci, komunikaci a správě informaÿního systému. Zákon ÿ. 365/2000 Sb. je ÿasto používán i jako podmínka veőejných zakázek právě z toho dţvodu, že deÀnuje náležitosti komunikace ISVS a jeho dokumentace, pőiÿemž pőíslušný úőad se těmito technickými náležitostmi dále nezabývá. Za ISVS mţžeme u orgánu veőejné správy oznaÿit následující informaÿní systémy: x informaÿní systém, o kterém zákon (který stanovuje požadavky na vznik informaÿního systému) stanoví, že se jedná o ISVS podle zákona ÿ. 365/2000 Sb. (napőíklad § 137 odst. 1 zákona ÿ. 262/2006 Sb., zákoník práce), x informaÿní systém, který je zákonem oznaÿen jako registr, rejstőík nebo evidence (napőíklad § 21 zákona ÿ. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, omezování zneÿišřování, o integrovaném registru zneÿišřování),
12
x informaÿní systém, u kterého je v zákoně uvedeno, že se jedná o ISVS, ale odkaz na zákon ÿ. 365/2000 Sb. není uveden (napőíklad § 419 odst. 1 zákona ÿ. 182/2006 Sb., o úpadku a zpţsobech jeho őešení), x informaÿní systém, který je zákonem stanoven bez oznaÿení, že se jedná o ISVS (napőíklad § 4 odst. 1 písm. i) a j) zákona ÿ. 365/2000 Sb.), x informaÿní systémy, které nejsou upraveny zákonem, ale prostőednictvím nichž orgán veőejné správy vykonává svěőené ÿinnosti (napő. informaÿní systém o poplatcích za psy, pokud je tento informaÿní systém provozován obcí, která tuto ÿinnost vykonává ze zákona ÿ. 565/1990 Sb., o místních poplatcích). ISVS je informaÿní systém, který spravuje konkrétní orgán veőejné správy. Je potőeba popsat, jaké požadavky jsou na něj a na orgán veőejné správy kladeny.
1. Orgán veőejné správy musí uveőejłovat ÿíselníky, pokud je jejich správcem. þíselník je seznam pőípustných hodnot datového prvku ve formě dvojic – kódu a hodnoty. Datový prvek je pro potőeby ISVS dále nedělitelná ÿást reálného světa, která je v ISVS spravována. Datovými prvky v registru obyvatel mohou být napőíklad „jméno“, „pőíjmení“, „pohlaví“ nebo „telefonní ÿíslo“. Standardizace těchto datových prvkţ, která je zákonem ÿ. 365/2000 Sb. prováděna, je nutná z následujících dţvodţ. V pőípadě výměny dat a pői rozdílných datových deÀnicích jednotlivých datových prvkţ mohou být vyměněná data neÿitelná, nebo je nutné je nároÿně pőevádět. Napőíklad pokud jsou v ISVS „A“ uložena telefonní ÿísla jako 00420 a dalších devět ÿíslic, je položka v databázi pro toto telefonní ÿíslo dlouhá 14 znakţ a její formát je ÿíslicový. V ISVS „B“ jsou uložena telefonní ÿísla jako +420 a devět ÿíslic, položka pro toto telefonní ÿíslo je v databázi dlouhá 13 znakţ a alespoł 1 znak není typu ÿíslice. Pői výměně dat mezi ISVS „A“ a „B“ vyměněná data samozőejmě nemohou souhlasit v délce a datových položkách. Proto je tímto zákonem zavedena standardizace datových prvkţ pro všechny ISVS orgánţ veőejné správy. Ke standardizaci ÿíselníkţ dochází opět z dţvodu výměny informací. Pro zjednodušení má napőíklad datový prvek „pohlaví“ k dispozici tői pőípustné hodnoty a k nim pőiőazen ÿíselník (jeden z nejméně rozsáhlých ÿíselníkţ ve veőejné správě): 1 – „muž“, 2 – „žena“, 3 – „neurÿeno“. Pokud by ÿtenáőe zajímalo, proÿ je pod oznaÿením 1 veden muž a žena pod oznaÿením 2, je nutné se dotázat správce tohoto datového prvku (AA0211), jímž je MVþR. Tento datový prvek je veden podle zákona ÿ. 301/2000 Sb., o matkách, jménu a pőíjmení, ve znění
13
pozdějších pőedpisţ. þíselníky jsou standardně tvoőeny pro seznamy ÿítající několik desítek, stovek i tisíc záznamţ. þinnost správy datových prvkţ a ÿíselníkţ se až na výjimky týká pouze ústőedních orgánţ veőejné správy. Správce ÿíselníkţ je obvykle stanoven zvláštním právním pőedpisem. Pro správu datových prvkţ a ÿíselníkţ, jejich změny, zrušení a založení je zőízen ISVS MVþR v souladu s § 4 odst. 1 písm. i) zákona ÿ. 365/2000 Sb. informaÿní systém o datových prvcích. Tento ISVS obsahuje veőejnou ÿást, kde jsou uvedeny všechny standardizované ÿíselníky a datové prvky, vstup do této ÿásti není omezen.
2. Orgán veőejné správy musí MVþR v elektronické podobě a bez zbyteÿného odkladu (tzn. okamžitě s výjimkou záchrany lidských životţ, hašení požáru, poskytování první pomoci atp.) zpőístupłovat informace o jím provozovaných informaÿních systémech. V pőíslušné pasáži zákona by pro dokonalou právní úpravu mělo sice stát „jím spravovaným“, protože se zde nepoÿítá s outsourcingem, ale schopní právníci to jistě zvládnou pőeklenout výkladem pőíslušného ustanovení. Zpőístupnění informací zde probíhá do informaÿního systému o ISVS (někdy též IS o ISVS), kde jsou požadované informace volně pőístupné. IS o ISVS vznikl s jasným cílem pomoci informatikţm pői tvorbě a vytváőení komunikujících informaÿních systémţ. Pőestože je nutné do IS o ISVS zadávat informace o všech ISVS provozovaných orgánem veőejné správy, není celá agenda pőíliš rozsáhlá. Z více než 95 % totiž orgány veőejné správy provozují ISVS, které nekomunikují s jinými ISVS. Pro potőeby této knihy i pőíslušného zákona si pojĐme vymezit komunikaci. Komunikace, jak o ní budeme hovoőit dále: x probíhá mezi ISVS a jiným informaÿním systémem, x probíhá mezi informaÿními systémy rţzných správcţ (orgánţ veőejné správy), x probíhá automatizovaným zpţsobem, x probíhá mezi separátními informaÿními systémy. Tento model relativně pőesně vymezuje komunikaci na systém pőenosu dat (napőíklad ve formátu XML mezi ISVS), který je veőejně dostupný a poskytuje služby jiným informaÿním systémţm. Z praktického hlediska se jedná napőíklad o ISVS ARES (správce Ministerstvo Ànancí), který poskytuje data o ekonomických subjektech z několika ISVS, které integruje.
14
Ale zpět k IS o ISVS. Pokud ISVS nekomunikuje podle výše uvedených požadavkţ, jsou pőedávané informace omezeny (jméno ISVS, právní základ, cena, správce atp.). Formuláő pro vyplnění neobsahuje více než 20 povinných položek. Pokud ovšem ISVS komunikaci provádí, je situace dosti odlišná. Do popőedí se dostává pravý úÿel IS o ISVS, kterým je poskytnutí informací o možnostech pőipojení a získání volně dostupných dat z ISVS. Pro tyto úÿely je nutné do ISVS pőedat datový formát vÿetně jeho speciÀkace, model pőenosu, údaje o portech jednotlivých služeb a další nezbytné údaje, aby programátoői ostatních ISVS byly schopni s pőíslušným ISVS realizovat komunikaci.
3. Orgán veőejné správy musí zajistit, aby komunikace všech jeho ISVS probíhala pőes referenÿní rozhraní a s využitím vyhlášených datových prvkţ. Tento požadavek je kladen pouze na komunikující ISVS, ostatních se netýká. Pojem referenÿní rozhraní byl ve veőejné správě využíván dlouho. Jeho deÀnice je následující. „Referenÿní, bezpeÿné a sdílené rozhraní je souhrn právních, technických, organizaÿních a jiných opatőení, vytváőejících jednotné integraÿní prostőedí ISVS, které poskytuje kvalitní soustavu spoleÿných služeb…“ Jak je vidět, referenÿní rozhraní by mohlo být vlastně téměő všechno, nebo nic. Prvotní pőedstavy o referenÿním rozhraní byly takové, že nad komunikaÿní infrastrukturou veőejné správy (KIVS) bude vytvoőena spoleÿná aplikaÿní ÿást, která bude všem orgánţm veőejné správy poskytovat služby. DeÀnovat tyto spoleÿné služby není jednoduché. Pro orgány veőejné správy by jako spoleÿné služby mohly sloužit webhosting, hosting nebo služba poskytování ÿasových razítek, pőípadně spoleÿné autentizaÿní služby. Projekt spoleÿných služeb pro celou veőejnou správu nebyl realizován a pravděpodobně ani realizován nebude. Proto bylo upraveno právními pőedpisy referenÿní rozhraní do varianty „light“, která nepőináší nové služby nebo informace, na druhou stranu neomezuje implementaci rţzných ISVS, jejich technologií, komunikací apod. Nepőedepisuje standardy, datové typy a jiné souÿásti ISVS a tím zvyšuje Áexibilitu őešení. Pro komunikaci ISVS platí následující pravidla: x komunikující ISVS musí být zapsán v IS o ISVS, x pői komunikaci musí být použity výhradně vyhlášené datové prvky (v informaÿním systému o datových prvcích),
15
x komunikace musí být logována (kdo žádal o informaci, kdy to bylo, výsledek žádosti – zda informace byla nebo nebyla poskytnuta). Komunikace ISVS podléhá atestaci. Organizace provádějící atestaci musí být pro tuto ÿinnost akreditována þeským institutem pro akreditaci a pověőena výkonem atestací MVþR. Pői atestaci referenÿního rozhraní je ověőován soulad s legislativou a následně prakticky vyzkoušena funkÿnost a dostupnost komunikujícího ISVS s údaji uvedenými jeho správcem v IS o ISVS.
4. Orgán veőejné správy musí dlouhodobě őídit své ISVS. To znamená, že musí zpracovat informaÿní koncepci orgánu veőejné správy, ve které uvede: x x x x x
charakteristiku všech spravovaných ISVS, zpţsob Ànancování těchto ISVS, zpţsob a odpovědnosti pői správě ISVS, dlouhodobé cíle v oblasti őízení kvality ISVS, dlouhodobé cíle v oblasti őízení bezpeÿnosti ISVS.
Cíl vytvoőení informaÿní koncepce je jednoduchý, je zpracována pro všechny ISVS souhrnně. Praktická realizace někdy naráží na nezajištěné Ànancování a chybějící dlouhodobý výhled. Orgány veőejné správy mají pro procesní a funkÿní őízení někdy zavedeno zbyteÿně mnoho agend a s nimi spojených ISVS, které jsou pak logicky duplicitní. Informaÿní koncepce orgánu veőejné správy musí být pro kontrolu atestována. Pői atestaci je informaÿní koncepce ověőována proti souÿasnému stavu, vývoji technologií a legislativě.
5. Orgán veőejné správy musí ke všem svým ISVS (zvlášř) vést provozní dokumentaci. Tato provozní dokumentace se skládá z následujících dokumentţ: x x x x x
bezpeÿnostní politika ISVS, bezpeÿnostní směrnice pro ÿinnost bezpeÿnostního správce, uživatelská pőíruÿka, systémová pőíruÿka, pőípadně jiné dţležité provozní dokumenty podle povahy a rozsahu ISVS.
16
Pro potőeby atestace provozní dokumentace je v souladu s legislativou pőedkládána pouze bezpeÿnostní politika pőíslušného ISVS. V pőípadě malých ISVS je možné provozní dokumentaci slouÿit, pőípadně ji vypracovat pouze v minimalistické verzi.
6. Jen málokdo ještě neslyšel o další souÿásti eGovernmentu, zvané Czech POINT. Czech POINT je právně zakotven v zákoně ÿ. 365/2000 Sb., o ISVS, a proto se o něm zmíníme v této ÿásti textu. þeský podací ověőovací informaÿní národní terminál, tedy Czech POINT je projektem, který redukuje pőílišnou byrokracii ve vztahu obÿan-veőejná správa. V souÿasnosti musí obÿan navštívit několik úőadţ k vyőízení jedné agendy. Czech POINT slouží jako asistované místo výkonu veőejné správy, umožłující komunikaci se státem prostőednictvím jednoho místa tak, aby „obíhala data, ne obÿan“. Cílem projektu Czech POINT je vytvoőit garantovanou službu pro komunikaci se státem prostőednictvím jednoho univerzálního místa, kde je možné získat a ověőit data z veőejných i neveőejných ISVS, úőedně ověőit dokumenty a listiny, pőevést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o prţběhu správních őízení ve vztahu k obÿanovi a podat podání pro zahájení őízení správních orgánţ. Celý postup probíhá následovně: Obÿan se dostaví na poboÿku þeské pošty, vybrané zastupitelské úőady, pőípadně další instituce stanovené prováděcími vyhláškami. Na pőepážce pőíslušný pracovník Czech POINT získá údaje o žadateli a údaje o pőedmětu jeho zájmu. Je nutno podotknout, že kontaktní místa neslouží k nahlížení do ISVS nebo registrţ – to znamená, že je nutné znát údaje o subjektu nebo pőedmětu svého zájmu. Napőíklad pői vyhledávání spoleÿnosti je nutné znát IþO nebo jméno, pői hledání domu ÿíslo popisné apod. Pracovník Czech POINT se zabezpeÿeným kanálem pőipojí k centrále Czech POINT, prostőednictvím které zadá dotaz a pőijme odpověĐ. Elektronickou odpověĐ vytiskne, orazítkuje a podepíše. Takto vytvoőený ověőený výpis má charakter veőejné listiny. V souÿasné době lze na kontaktních místech Czech POINT získat výpisy z rejstőíku trestţ, katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstőíku nebo výpis z živnostenského rejstőíku. V koneÿné fázi projektu bude obÿan své záležitosti vyőizovat i z domova prostőednictvím internetu.
17
7. V závěreÿné kapitole o ISVS se podíváme na pőístupnost webových stránek. Pőístupnost je technologické zpőístupnění webových stránek státní správy všem obÿanţm, tedy i osobám se zdravotním postižením, a to také prostőednictvím alternativních zobrazovacích prostőedkţ (mobilní telefon, PDA apod.). V pravidlech pro pőístupné webové stránky se zdrojový kód webové stránky doplłuje nebo modiÀkuje takovým zpţsobem, aby byl pőeložitelný aplikacemi napőíklad pro nevidomé, pőípadně aby se webová stránka dobőe zobrazovala na vašem PDA. Pőístupnost obecně zahrnuje základní pravidla jako popisky pod obrázky a grafy, kontrastní využívání barev a další. Doporuÿení pro tvorbu pőístupných webových stránek obsahují napőíklad pravidla WCAG, Section 508 nebo Blind Friendly Web. Vzhledem k tomu, že se na evropské úrovni již několikrát zvažovala možnost uÿinit pravidla WCAG závaznými pro ÿlenské státy EU, je rozumné z těchto pravidel vycházet. V souÿasné době je aktuální verzí WCAG 2.0. Výše uvedená pravidla jsou rozsáhlejší než zákonné zmocnění pro vyhlášku, která problematiku v þeské republice upravuje (§ 12 zákona o ISVS). Ve vyhlášce MVþR jsou stanoveny následující oblasti pro úpravu webových stránek orgánu veőejné správy: x x x x x
ÿitelnost a dostupnost obsahu webových stránek, őiditelnost práce s webovou stránkou pouze ze strany uživatele, srozumitelnost a pőehlednost informací, jasné a srozumitelné ovládání webové stránky, zpţsobilost a strukturovanost zdrojového kódu.
Není tőeba dopodrobna rozebírat náplně a položky jednotlivých oblastí. Je dţležité, že webové stránky musí být pőístupné. Pői vypisování a tvorbě webových stránek obcí a státních institucí tuto podmínku nezapomełte uvádět do zadávací dokumentace. Praktické pőíklady informaÿních systémţ veőejné správy lze vybrat ze všech oblastí informaÿních systémţ obecně (GIS, metaIS, DSS apod.). Mezi nejznámější informaÿní systémy GIS patőí Informaÿní systém LPIS (registr pţdy – Land Parcel Information System). Tento ISVS tvoőí evidenci využití zemědělské pţdy v souladu se zákonem ÿ. 252/1997 Sb., o zemědělství. Pro potőeby poskytování dotací z evropských zdrojţ (Naőízení rady ES ÿ. 1782/2003) eviduje všechny farmáőské bloky (blok pţdy obhospodaőovaný jedním uživatelem) v þeské republice a jejich uživatele, kterým jsou dotace vypláceny. Kromě
18
evidence LPIS informuje napő. o omezení hospodaőení z titulu nitrátové směrnice, výsledcích pţdních rozborţ, možnostech evidence spotőebovaných pesticidţ ÿi hnojiv a dalších krocích vážících se na pravidla správného hospodaőení ve vazbě na dotaÿní tituly poskytované ÿeským zemědělcţm.
Obr. 1.1: Výstup z informaÿního systému LPIS Dalším zajímavým ISVS je ARES (Administrativní registr ekonomických subjektţ). ARES zpőístupłuje veőejné údaje o ekonomických subjektech. ARES obsahuje údaje z následujících hlavních zdrojţ: x Obchodní rejstőík (OR), vedený rejstőíkovými soudy, x Živnostenský rejstőík (RŽP), vedený živnostenskými úőady, x Registr ekonomických subjektţ (RES), vedený þeským statistickým úőadem, x Registr církví a náboženských spoleÿností (RCNS). A dále z následujících zdrojţ: x Registr plátcţ daně z pőidané hodnoty a spotőební daně (DPH a SD), x Centrální evidence dotací z rozpoÿtu (CEDR), x Centrální evidence úpadcţ (CEU),
19
-
x Úÿelový registr organizací systému ARIS (RARIS), x Stőedisko cenných papírţ (SCP) o majoritních majitelích akcií a dalších údajích, x Seznam devizových míst a licencí (SDML), x Seznam politických stran a hnutí (PSH), x Seznam obÿanských sdružení a spolkţ (OSS), x Seznam pojišřoven a zajišřoven (PZ), x Seznam odpovědných pojistných matematikţ (OPM), x Registr pojišřovacích zprostőedkovatelţ a likvidátorţ pojistných událostí (ISPOZ) a x kontrolního zdroje – Územně identiÀkaÿní registr adres (UIR-ADR). Všechny zpőístupněné údaje jsou pouze informativního charakteru a jejich „kvalita“ je závislá na kvalitě dat ve výše uvedených ISVS. Konkrétní ukázka získání informací ve vazbě na LPIS pro Àrmu ZEMEX, spol. s r. o., uvedenou níže pői vyhledání v ARES a dále pői výběru SZR:
Obr. 1.2: Výpis z informaÿního systému ARES
20
PODROBNÁ INFORMACE O ZEMĚDĚLSKÉM PODNIKATELI Iþ: 15044505 Obchodní Àrma:
ZEMEX, spol. s r. o.
Adresa sídla:
Rokytnice nad Jizerou, Horní Rokytnice 236, 51245 Rokytnice nad Jizerou 3
Odpovědný zástupce:
Oldőich Bachtík
Adresa:
Rokytnice nad Jizerou, Horní Rokytnice 627, 51245 Horní Rokytnice 3
Statutátní orgán:
Oldőich Bachtík
Adresa:
Rokytnice nad Jizerou, Horní Rokytnice 627, 51245 Rokytnice nad Jizerou 3
Statutátní orgán:
Jana Bémová
Adresa:
Jablonec nad Nisou, Mšeno, S. K. Neumanna 3670/8, 46601 Jablonec nad Nisou
Zahájení zemědělské výroby:
01.05.2004
Ukonÿení zemědělské výroby: Zaměőení zemědělské výroby:
Rostlinná a živoÿišná výroba
Evidován:
Městský úőad Jilemnice
Evidován od:
01.05.2004
Tento výpis má informativní charakter a je platný k datu: 14.01.2008 Obr. 1.2 (pokr.): Výspis z informaÿního systému ARES Z pőedchozích informací je zőejmé, že ISVS není jen tak ledajaký informaÿní systém. Pői jeho vývoji a nasazování je potőeba pőihlédnout k požadavkţm legislativy, využít vyhlášené datové prvky, ÿíselníky a pőedat údaje do IS o ISVS. Je tőeba pőipravit dokumentaci, která bude pro odběratele (orgán veőejné správy) pőedstavovat spolehlivý základ pro atestaci, a sladit pőedávaný IS a jeho dokumentaci se zákonem ÿ. 365/2000 Sb.
21
Legislativní okénko Zákon ÿ. 365/2000 Sb., ve znění pozdějších pőedpisţ. Vyhláška ÿ. 469/2006 Sb. Vyhláška ÿ. 528,529,530/2006 Sb. Vyhláška ÿ. 52/53/2007 Sb. Technické okénko Informaÿní systém zahrnuje hardware, software a data. Z technologického hlediska se informaÿní systém veőejné správy od jiných informaÿních systémţ neliší. Komunikace ISVS probíhá standardně s použitím XML formátu (nebo i TXT, DBF) a automatizované služby na URL adrese portu služby s využitím XML schémat (DTD) pői speciÀkovaném pőenosovém protokolu. Model pőenosu mţže být request-response nebo message-passing. Popis služby by měl být k dispozici ve formátu WSDL.
1.1 Možnost užití open source produktţ v ISVS ve státní správě K orientaci v problematice open source nám pomţže následující tabulka.
Zdarma
Otevőený zdrojový kód
Omezení
Open source
JAK KDY
ANO
OSI LICENCE
Free software
JAK KDY
ANO
GNU
Freeware
ANO
JAK KDY
RŢZNÁ
Proprietální software
JAK KDY
NE
EULA
Komerÿní software
NE
NE
EULA
Tabulka 1.1: Rozdělení softwaru na základě licencování a zpőístupnění zdrojového kódu V tabulce jsou uvedeny rţzné skupiny softwaru a jejich vlastnosti. Nyní uvedenou tabulku vysvětlíme. Open source je software (operaÿní systém, aplikace), který má vždy otevőený zdrojový kód. To znamená, že jeho zdrojový kód je volně šiőitelný. Open source software mţže a nemusí být zdarma.
22
Open source je šiőitelný pői dodržení podmínek daných licencí k jeho využívání (napőíklad OSI licenci prosazuje Open Source Initiative). Free software má otevőený zdrojový kód, mţže a nemusí být zdarma. Free software je k dispozici pro spouštění, kopírování, studium, změny nebo vylepšování, jeho licence je GNU. Tato licence stanovuje, že pokud jste získali zdrojový kód pod GNU licencí, musíte upravený nebo pozměněný kód redistribuovat pod stejnou licencí. GNU licence jsou dnes „nejsvobodnější“, tím je míněno, že kladou minimální omezení na uživatele softwaru a zaruÿují jeho další vývoj a redistribuci ve stejném duchu. Software, který je zcela zdarma, je oznaÿován jako freeware. Tento software ovšem není nijak spojen s open source a podobnými iniciativami. Zdrojový kód freewaru mţže a nemusí být volně k dispozici. Užívání freewaru mţže být chráněno rţznými druhy licencí. Další druhy softwarových produktţ jsou komerÿní a proprietální software. Tyto softwary mají vždy uzavőený zdrojový kód, který není volně dostupný. Využívání obou typţ softwaru je chráněno licencí EULA (End-User-LicenceAgreement), licencí koncových uživatelţ. Tato licence pőesně stanovuje uživateli, jak smí a nesmí pracovat se softwarem, jeho další šíőení apod. Využívání proprietálního softwaru na rozdíl od komerÿního nemusí být zpoplatněno. Praktickým pőíkladem prţőezu mezi rţznými skupinami softwaru je Mozilla Firefox. Tento webový prohlížeÿ je konkurentem Internet Exploreru zejména v oblasti bezpeÿnosti, ale to teĐ není podstatné. Mozilla Forefox je zdarma, má otevőený zdrojový kód pod free software licencí GNU GPL (GNU General Public Licence), ale Mozilla Firefox jako program je šíőena pod EULA licencí, která uživateli znemožłuje modiÀkaci a distribuci pod stejným názvem. Prostě výjimka potvrzuje pravidlo. A dţležité doporuÿení? Nedbat na škatulkování softwaru, který vám je nabízen. Vždy je dţležité zjistit, zda je nebo není zdarma, zda je možné jeho zdrojový kód dále využívat a jaké jsou podmínky jeho užití a užití aplikace (licenÿní ujednání). Jakým zpţsobem dochází k tvorbě open source produktţ a jaký je tlak na jejich nasazení do veőejné správy? Open source produkty vytváőejí dnes dvě skupiny výrobcţ. První jsou dobrovolníci a nadšenci, jež opravdu tvoőí nový software, který následně poskytují zdarma. Pro lepší pőehlednost nazvěme tento software „Nadšenecký open source“, tedy NOS. Druhou skupinou jsou komerÿní spoleÿnosti, pro které není ekonomicky únosné, aby pracovaly na vývoji a vylepšení open source produktu, který následně dají všem zdarma. Takový software je vyvíjen za úÿelem komerÿního použití, a proto jej nazývejme „Komerÿní open source“, tedy KOS.
23
