Obsah Úvod Pojmy týkající se zdravotního postižení... 2

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 1 1. Pojmy týkající se zdravotního postižení ........................................................................ 2 1.1 Zdraví ........................................................................................................................... 2 1.2 Osoba se zdravotním postižením ................................................................................. 3 1.3 Osoba zdravotně znevýhodněná .................................................................................. 4 1.4 Dočasná pracovní neschopnost .................................................................................... 4 1.5 Invalidita ...................................................................................................................... 5 1.6 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ........................................................................ 6 1.7 Právo na zaměstnání .................................................................................................... 6 1.8 Pracovní schopnost ...................................................................................................... 7 1.9 Pracovní potenciál........................................................................................................ 8 2. Vyhodnocení dotazníků dle odpovědí chráněných dílen ............................................. 9 3. Zaměstnávání osob zdravotně postižených dle zákoníku práce................................ 15 3.1 Uzavření pracovního poměru s osobami se zdravotním postižením ......................... 17 3.2 Skončení pracovního poměru .................................................................................... 17 3.3 Pracovní poměr zrušený ve zkušební době ................................................................ 18 3.4 Zrušení pracovního poměru dohodou ........................................................................ 19 3.5 Zrušení pracovního poměru výpovědí zaměstnavatelem ........................................... 19 3.6 Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem ..................................................................... 20 4. Zaměstnávání osob zdravotně postižených dle dalších předpisů .............................. 22 4.1 Povinnosti zaměstnavatele ......................................................................................... 22 4.2 Výhody a příspěvky pro zaměstnavatele, pokud zaměstná osobu se zdravotním postižením ........................................................................................................................ 23 4.2.1 Výhody pro zaměstnavatele zaměstnávajícího osobu zdravotně postiženou ...... 24 4.2.2 Daňové úlevy pro zaměstnavatele zdravotně postižených osob ......................... 24 4.2.3 Příspěvky pro zaměstnavatele ............................................................................. 25 4.2.4 Příspěvek zaměstnavatelům s více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením .................................................................................................................... 26 4.2.5 Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa ............................................ 26 4.3 Finanční příspěvky pro zdravotně postižené osoby ................................................... 27

4.3.1 Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti ..................................................................................... 27 5. Chráněné pracovní dílny .............................................................................................. 28 5.1 Dotace pro chráněné pracovní dílny .......................................................................... 30 5.2 Příspěvek na zřízení chráněné pracovní dílny ........................................................... 30 5.3 Chráněné pracovní místo ........................................................................................... 31 6. Povinnosti úřadu práce vůči osobám se zdravotním postižením .............................. 34 6.1 Aktivní politika zaměstnanosti .................................................................................. 35 6.2 Rehabilitace ............................................................................................................... 35 6.2.1 Sociální rehabilitace ............................................................................................ 36 6.2.2 Léčebná rehabilitace............................................................................................ 36 6.2.3 Pracovní rehabilitace ........................................................................................... 37 Místo výkonu pracovní rehabilitace ............................................................................. 39 6.3 Rekvalifikační kurzy .................................................................................................. 40 6.4 Hmotné pobídky zaměstnavatelům při zaměstnávání osob se zdravotním postižením ......................................................................................................................................... 40 Doporučení ......................................................................................................................... 42 Závěr ................................................................................................................................... 44 Seznam použité literatury ................................................................................................. 45 Přílohy ................................................................................................................................ 46

Úvod Osoby se zdravotním postižením – tím, že se s nimi setkáváme, je vnímáme jako součást našeho života, aniž bychom si někdy uvědomovali, jak obtížné mohou mít pracovní příležitosti. V mnoha případech jim jejich postižení nedovoluje využít svých schopností a dovedností. Tito lidé mají různé druhy postižení, které je omezují v osobním a pracovním životě. V posledních letech se v této části pracovních příležitostí pro handicapované spoluobčany mnohé vylepšilo, ale stále sama tato oblast vyžaduje vyšší pozornost. Organizace, jak státní či soukromé, formou různých nadací vynakládají nemalé částky na podporu v zaměstnanosti tělesně postižených osob. Je to vítaná podpora, ale stále nedostačující s přihlédnutím k statistickým údajům o počtu těchto osob, které jsou tímto handicapem dotčeni. Tito lidé jsou stejní jako my, mají různé stupně vzdělání, jsou mezi nimi vědečtí pracovníci, lidé pracující v politice. Ve velké míře se tito lidé vyznačují svou manuální zručností. K porovnání s minulostí je lidstvo v současné době vyspělé a velmi modernizované, tedy by se dalo konstatovat, že je mnohem více pracovních příležitostí k zaměstnání těchto osob. Skutečnost je, že stále v oblastech zaměstnanosti handicapovaných lidí nenaplňujeme jejich pracovní potřeby. V současnosti se ještě situace zhoršila ekonomickou krizí, kdy dochází k poklesům počtu volných pracovních míst i pro zdravé uchazeče o zaměstnání. Při zpracování této bakalářské práce jsem zaměnila zadání druhé kapitoly „Právní úprava“ za kapitolu s názvem „Vyhodnocení dotazníků dle odpovědí chráněných pracovních dílen“. Dotazník obsahuje dvanáct otázek přímo směřovaných na chráněné dílny. Jejich odpovědi jsem vyhodnotila v této kapitole jako praktickou část mé bakalářské práce. Právní úprava je již obsažena v následných kapitolách této práce.

1

1. Pojmy týkající se zdravotního postižení Nejprve si vysvětlíme některé základní pojmy ve vztahu k zaměstnávání zdravotně postižených osob.

1.1 Zdraví Nejen v naší republice, ale v celém světě se neustále zvyšuje počet osob se zdravotním postižením. Hlavních příčin je hned několik. Díky značnému vědeckotechnickému rozvoji se sice zjednodušuje a usnadňuje náš život, ale zároveň se velmi zhoršuje životní prostředí. Tím se zvyšují rizika ohrožení zdraví. Vznikají choroby, které následně mohou být geneticky přenášeny na další generace, stává se více úrazů a mnoho dalších. V našem moderním technickém světě působí velmi negativně hlavně hluk, záření, chemické látky, které konzumujeme v potravinách, lécích, potravinových doplňcích, či se nám dostávají do organizmu z ovzduší. Samostatnou skupinou lidí, kteří si své zdravotní postižení zaviní sami jsou lidé, kteří začnou s konzumací různých psychotropních látek, tedy drog, které jim též nevratně poškodí organizmus. Některé z výše uvedených faktorů můžeme ovlivnit i my sami, svým uvědomělým chováním k přírodě. Nesmíme samozřejmě zapomenout na jeden z nejčastějších faktorů, který má značný, možná i největší vliv na zvyšování počtu fyzicky postižených osob - a to je silniční přeprava osob. Při dopravních nehodách vznikají velmi vážné úrazy. Bohužel mnohdy je zraněným člověk, který dopravní nehodu nezavinil, ale s jejími trvalými následky na svém organizmu bude žít do konce života. Je pravda, že současné době je světové zdravotnictví již na velmi vysoké úrovni a díky tomu se podaří mnoho osob nemocných, či po úrazu vyléčit, někdy ovšem, bohužel, 2

zůstanou trvalé následky ať již fyzického postižení či psychického a tyto osoby následně rozšiřují řady handicapovaných. Lidský organizmus se neustále vyvíjí a je velmi citlivý na okolní prostředí. Již Hippokrates definoval zdraví coby nepřetržité životní procesy, a pokud některý z těchto procesů přestane fungovat – člověk začne mít zdravotní problémy. Někdy jde o mírné poruchy organizmu, které ani nemusíme na svém těle zpozorovat, jindy může být situace velmi vážná. Pak nastává okamžik, kdy vyhledáváme lékaře a ten určuje konkrétně naše zdravotní potíže. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a nesestává se jen z absence nemoci nebo vady“. Přestože toto je užitečná a přesná definice, dá se považovat za idealistickou a nerealistickou. Podle této definice WHO se dá klasifikovat 70–95 % lidí jako nezdravých.1

1.2 Osoba se zdravotním postižením Touto osobou je pro účely zaměstnávání považován ten, kdo na základě rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení je plně nebo částečně invalidní, nebo je na základě rozhodnutí úřadu práce považován za osobu zdravotně znevýhodněnou. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 67 definuje osoby se zdravotním postižením následovně: Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou a) orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen "osoby s těžším zdravotním postižením"), b) orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními,

1

www.cs.wikipedia.org

3

c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné").

1.3 Osoba zdravotně znevýhodněná Za zdravotně znevýhodněnou osobu se podle rozhodnutí úřadu práce považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

1.4 Dočasná pracovní neschopnost Dočasná pracovní neschopnost je definována pro účely sociálního zabezpečení v ustanovení vyhlášky č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti. Lékař je povinen uznat práce neschopným osobu, které zdravotní stav pro nemoc nebo úraz nedovoluje vykonávat dosavadní zaměstnání. Pracovní neschopnost ukončí lékař, pokud vyšetřením zjistí, že zdravotní stav osoby již umožňuje vykonávat dosavadní pracovní činnost. Toto ustanovení nalezneme v ustanovení zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů.

4

1.5 Invalidita Definice plné či částečné invalidity najdeme v ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Osobou částečně invalidní se rozumí ta osoba, které díky dlouhodobému nepříznivému zdravotnímu stavu poklesla schopnost v její soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33% a nebo, pokud jí dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Těmito podmínkami jsou zdravotní postižení rozdělena na ortopedická (např. znemožnění chůze), chirurgická (např. titanové implantáty), nervová (např. ochrnutí části těla), smyslová (např. různé typy očních vad či úplná slepota) a dále další zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky, která se musí projevovat zjevnými chorobnými příznaky (např. v dnešní době především různé druhy karcinomů).

Osobou plně invalidní se rozumí ta osoba, která díky dlouhodobému nepříznivému zdravotnímu stavu poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66% a nebo má možnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných pracovních podmínek. Tato osoba se považuje za osobu s těžším zdravotním postižením. Pokles pracovní schopnosti při vykonávání soustavné výdělečné činnosti se posuzuje podle výsledků z funkčních vyšetření a schopností zdravotně postiženého jak smyslových, tělesných a také duševních s přihlédnutím k výdělečné činnosti, která byla vykonávána před takovým poklesem a také s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem.

5

1.6 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Jedná se o takový zdravotní stav, který jako základní zákonná podmínka, je posudkovým kritériem pro uznání osoby zdravotně znevýhodněné. Dle poznatků lékařské vědy musí dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvat déle než jeden rok a zásadně omezuje vlastnosti člověka pro možnosti pracovního uplatnění.

1.7 Právo na zaměstnání Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem. Fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí. Účastníkům právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona je zakázáno činit nabídky zaměstnání, které: a) mají diskriminační charakter, b) nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy, nebo c) odporují dobrým mravům. Zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu s § 4 odst. 3 a 4, dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Na žádost uchazeče o zaměstnání je zaměstnavatel povinen prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje. Hlediska pro výběr zaměstnanců musí zaručovat rovné

6

příležitosti všem fyzickým osobám ucházejícím se o zaměstnání. Ustanovení § 4 odst. 3 platí i zde.2

1.8 Pracovní schopnost Osoby v produktivním věku si můžeme rozdělit na ty, kteří mají schopnost pracovat a na ty, kteří vlivem úrazu, nemoci, či jinou zdravotní komplikací, nemohou vykonávat práci. Podle míry závažnosti hovoříme o plné pracovní neschopnosti, nebo o naprosté pracovní neschopnosti. U druhé jmenované došlo k tomu, že člověk není schopen vykonávat žádnou pracovní činnost. Důležitým hlediskem je posouzení, zda je stav trvalý, dlouhodobý, či jen přechodný a jaké z tohoto poškození vyplívá sociální znevýhodnění. Znevýhodněním se rozumí omezení, které vyplývá pro konkrétního jedince následkem jeho postižení. Pokud je psychický, nebo fyzický potenciál narušen, hovoříme o poruše. Může jít o poruchu zraku, sluchu, řeči, intelektu, kostry a jiné. Toto určení je vždy na odbornících z řad lékařů, či psychologů a následně úředně rozhodnuto orgány státní správy. Světová zdravotnická organizace vytvořila a schválila Mezinárodní klasifikaci vad, postižení a znevýhodnění. Záměrem bylo ujednotit používané pojmy, aby nedocházelo k nesrovnalostem a nedorozuměním při těchto důležitých rozhodnutích. Pokud je zdravotní stav narušen vážně, zaniká pracovní schopnost a může dojít k uznání invalidity nebo změněné pracovní schopnosti.

Pokud zdravotní stav zaměstnance nesplňuje nároky na uznání invalidity nebo změněné pracovní schopnosti, může odborný lékař ve svém posudku vymezit pracovní zařazení, která dotyčná osoba nesmí vykonávat. Například řidič motorového vozidla, který prodělal srdeční příhodu, může řídit nákladní motorové vozidlo, ale není způsobilí z lékařského 2

§§ 10-12 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

7

hlediska řídit motorové vozidlo určené k převážení osob. Jedná se o zdravotní stav, který může být při následujícím lékařském vyšetření změněn. Na tyto osoby je mnohdy zapomínáno při řešení otázek zaměstnávání handicapovaných osob, přestože i v jejich případě je možnost hledání zaměstnání tímto také zkomplikována. Práce posudkového lékaře je mnohdy o to náročnější, že musí řešit i emocionální situace, kdy posuzovaná osoba se dožaduje uznání některého z výše uvedených invalidních důchodů či změněné pracovní schopnosti, aniž splňuje podmínky pro uznání. Nebo naopak odmítají posudkovou komisí vydaná rozhodnutí.

1.9 Pracovní potenciál Všichni lidé, kteří se účastní společenské práce, musí být vybaveni alespoň minimálním pracovním potenciálem. Každý člověk, zdraví, či zdravotně postižený, má určitý pracovní potenciál. Jedná se o psychické a fyzické schopnosti jednotlivce, které využívá ve svém pracovním zařazení. Psychický potenciál je předurčen nervovým systémem v lidském organizmu a v jisté míře je možnost jeho rozvíjení ovlivněna především výchovou od narození, prostředím, ve kterém se osoba pohybuje, školním vzděláním, zkušenostmi získanými v pracovním procesu, ale i kulturním životem. Psychický potenciál je možno rozvíjet v podstatě neustále, ovšem nesmíme zapomínat, že s přibývajícím věkem a mnohdy bohužel zhoršeným duševním zdravím, se možnost dalšího seberozvíjení značně snižuje.

Fyzický potenciál k vykonávání pracovních úkolů je taktéž do značné míry předurčen již v genetické výbavě osob. Pokud pomineme zhoršení fyzického stavu člověka v důsledku nemoci, či úrazu, je možné i tento do jisté míry zvyšovat. Možnostmi jsou například sport, zdravá výživa a umění relaxace. I tento potenciál je samozřejmě se vzrůstajícím věkem snížen.

8

2. Vyhodnocení dotazníků dle odpovědí chráněných pracovních dílen

V praktické části mé bakalářské práce jsem požádala 25 chráněných pracovních dílen z celé České republiky, zda by mohli odpovědět na několik velmi jednoduchých a základních otázek. Bohužel z tohoto množství mi k dnešnímu dni odpověděli pouze 3, přestože jsem každý dotazník uvedla telefonickým rozhovorem s prosbou o jeho vyplnění. Dotazník obsahuje pouze všeobecné otázky na provozovatele a jeho účelem bylo získat objektivní pohled na jejich činnost. I přes tuto skutečnost se nechtěli někteří provozovatelé chráněných pracovních dílen k tomuto dotazníku veřejně vyjadřovat. Tak malý počet zodpovězených dotazníků jistě svědčí o tom, že chráněnou pracovní dílnu nemají dobré zkušenosti s různými žádostmi či dotazníky, protože jsou přesvědčeni, že jejich situaci na trhu práce to nijak znatelně neovlivní. Na dotazníky odpověděli následující firmy: K2P, s.r.o., Jan Mencl – Mepap, Proutek o.s. V následujících odstavcích jsem vyhodnotila odpovědi na otázky, které byly uvedeny v dotaznících. Názory provozovatelů chráněných pracovních dílen na svou pozici na pracovním trhu jsou velmi podobné. Bohužel málokdy hodnotí situaci kladně. Vyhodnocení dotazníků, které jsou přílohou této bakalářské práce: 1. Proč jste se rozhodl provozovat chráněnou pracovní dílnu? Všichni dotázaní se rozhodli provozovat chráněnou pracovní dílnu z důvodu pomoci zdravotně postiženým, s jejich těžkým osudem, s jejich začleněním do společnosti. Neboť každý člověk má právo na práci a tyto chráněné pracovní dílny jim chtěli poskytnout 9

možnost dalšího vzdělávání, pokroků a k cestě k samostatnosti. Při zakládání chráněné pracovní dílny počítalis tím, že se nebude jednat pouze o výrobní podnik, ale také vzdělávací instituce s mimořádnými pracovními podmínkami. Ne všichni provozovatelé přesně věděli, co všechno provoz chráněné pracovní dílny obnáší. Někteří provozovatelé očekávali finanční zisky v podobě dotací a předpokládali zvýhodnění ve výběrových řízeních.

2. Jste spokojen s výší dotací od místně příslušného úřadu práce? Dotace jsou očividně nedostačující pro kompletní provoz chráněné pracovní dílny. Jedná se pouze o podpůrný nástroj. Pomocí nich je možné udržet zdravotně postižené zaměstnance v chráněné pracovní dílně. Dotace slouží pouze ke mzdám ZP zaměstnanců, ale ne k uhrazení mezd zaměstnanců bez handicapu, kteří zajišťují provoz. V současné době finanční krize, se finanční toky ještě ztenčily. Na dotacích rozhodně CHD nemohou nijak profitovat.

3. Kolik osob se zdravotním postižením v současné době zaměstnáváte? K2P, s. r. o. : 46 Jan Mencl – Mepap: 28 Proutek o. s. : 13 Chráněné dílny, které zaměstnávají mentálně postižené osoby, mají méně zdravotně postižených zaměstnanců z důvodu větší náročnosti na asistenty pro mentálně postižené a menší rozsah pracovních možností, které mohou mentálně postižené osoby vykonávat.

4. Jste spokojen s prací Vašich zdravotně postižených zaměstnanců? Spokojenost se zdravotně postiženými zaměstnanci je stejná jako u zdravých osob, někteří pracují na sto procent a práce si váží, jiní pracují na dvacet procent a práce si neváží nebo 10

více pracovat nemohou z hlediska jejich zdravotního stavu. Chráněné pracovní dílny na své zaměstnance nevyvíjejí žádný nadměrný nátlak, jsou vůči nim benevolentní – snaží se najít společné postupy a cíle.

5. V jakých oborech tyto osoby zaměstnáváte? Tělesně postižené osoby je možné zaměstnat v širším spektru oborů, které nejsou příliš pohybově náročné. Například administrativa, management, pracovník Callcentra, pracovník v montážní dílně, pracovník skenovacího pracoviště, pracovník editující internetový portál. U mentálně postižených osob je množství zaměstnání velmi limitováno jejich postižením. Mohou dělat puze jednoduché manuální práce, které nevyžadují obsáhlé školení. To jsou práce v „textilní dílně- ruční práce, šití polštářů, zpracování ovčí vlny; v dřevodílněbroušení, dlabání do dřeva, lakování; úklidové práce- úklid, přenášení materiálů, sečení, hrabání; rukodělná dílna- výroba dřevěných šperků, mýdel.“ (dle Proutek o.s.)

6. Plánujete rozšíření chráněné pracovní dílny o další chráněná pracovní místa? Většina chráněných pracovních dílen by svou činnost rozšířila, pokud by bylo dostatek vhodné práce pro zdravotně postižené osoby. Ale v současné době je trh práce přeplněn pracovní silou a ani dotace nejsou v takové výši, aby dovolovaly úpravu prostor pro rozvoj chráněné pracovní dílny.

7. Je těžké, z Vašeho pohledu, získat dotace od EU na Vaše projekty? V praxi je pro získání dotace hlavní podmínkou mít dobrý nápad a ten zpracovat dle podmínek EU. Pokud je myšlenka originální a reálná, není problém na dotace dosáhnout, i přesto, že pro některé je byrokracie spojena s vyřizováním dotací z EU stále příliš obtížná. Další dotace je možné také získat od krajů a přes Společný regionální operační program (SROP). 11

8. Zdá se Vám, že se situace v zaměstnávání zdravotně postižených osob po vstupu do EU zlepšila či nikoli? Pokud zlepšila, v čem? Z hlediska legislativy či přístupu EU je situace stejná a nijak neovlivnila fungování zaměstnávání zdravotně postižených. Jediné zlepšení je větší dosažitelnost finančních prostředků z EU.

9. Myslíte si, že místně příslušný úřad práce splňuje dobře Vaše požadavky na komunikaci? Komunikace je na dobré úrovni. Jednotliví úředníci se snaží pochopit problematiku zdravotně postižených a za vzniklé komplikace nemohou. Úřady většinu problémů zdárně vyřeší, ale jejich řešení mnohdy trvá dlouhou dobu. Komunikace je závislá na osobním kontaktu mezi jednatelem chráněné dílny a zaměstnanci úřadu.

10. Zdá se Vám spolupráce s podniky ve Vašem regionu aktivní a pozitivní nebo zaměstnávání zdravotně postižených osob vnímají spíše jako zátěž pro podnik? Ze strany podniků je snaha o zaměstnávání zdravotně postižených nebo využívání produktů chráněných pracovních dílen. Problémem je neschopnost pochopit, že zdravotně postižené osoby nejsou tolik výkonní a rychlí jako zdraví lidé. Když zjistí, co vše se musí udělat pro zaměstnání handicapovaného zaměstnance, často se rozhodnou tuto povinnost ignorovat a nevyužívají ani produktů chráněných pracovních dílen a pokuty pro ně nejsou žádná hrozba. Podniky, které dříve měly snahu zaměstnávat zdravotně postižené osoby, dnes raději využívají svých nadbytečných pracovníků, které by jinak musely propustit. Mnohdy je pro firmy výhodnější přijmout zdravého zaměstnance evidovaného na úřadu práce, na kterého mohou dostat v rámci různých programů příspěvek na mzdu.

12

11. Myslíte si, že se představitelé města dostatečně zajímají o činnost chráněných pracovních dílen a to trvale a nejen v předvolebním období? Představitelé města se o chráněné pracovní dílny většinou zajímají pouze v rámci neziskových organizací, kam chránění dílny nepatří a veškerá podpora je ve stejném rozsahu, jaká je ze zákona stanovena- náhradní plnění- odebírání produktů. Chráněné pracovní dílny od města nezískávají žádné veřejné zakázky bez výběrového řízení, ve kterém bohužel bez blízkých kontaktů na určité osoby neuspějí. Zájem představitelů města je spíše formou kontrol a inspekcí ohledně hospodaření. Před volbami do zastupitelstva je také zdůrazňována budoucí pomoc města zdravotně postiženým, která je většinou nedodržena.

12. Máte nějaké možnosti porovnat fungování chráněné pracovní dílny v České republice a v zahraničí? Pokud ano, jak se liší jejich situace na trhu od situace chráněných pracovních dílen v ČR? V zahraničí, pokud chráněné pracovní dílny existují, mají větší podporu místních správ, která jim zadává menší veřejné zakázky bez výběrového řízení. V okolních evropských státech je větší tradice zaměstnávání zdravotně postižených osob ve firmách. Handicapovaní lidé nejsou tolik separováni od zdravých osob, pokud je tato možnost. U zdravotně postižených osob, které nemohou být zaměstnáni v běžném podniku, jsou zaměstnáni v občanských centrech, charitativních zařízeních a domech. Situace ovšem ani ve vyspělých státech Evropské unie není optimální. Lidé se zdravotním postižením jsou mnohdy, stejně jako v České republice, diskriminováni a z jejich pracovní činnosti mají prospěch hlavně zaměstnavatelé a dále nejrůznější agentury, přes které mají tito občané zajištěn vhodný pracovní poměr.

Z výše uvedených odpovědí je zcela patrné, že chráněné dílny nemají snadnou pozici na trhu práce. Nemohou samozřejmě konkurovat větším firmám, z důvodu, že své výrobní procesy, nebo 13

služby musí přizpůsobit svým zdravotně postiženým zaměstnancům a jejich handicapu. CHD mohou významnou měrou pomoci na trhu práce velkému počtu zdravotně postižených osob. Jejich počet je však nedostačující v poměru k velkému množství handicapovaných lidí v tzv. produktivním věku, kteří by chtěli pracovat. Je tedy nutností zřizovat další nová pracovní místa ve firmách a lepší legislativou se snažit zařadit co nejvíce zdravotně postižených pracovníků mezi běžné zaměstnance. Toto se například již léta daří dle informací z tisku obchodnímu řetězci Tesco. Musíme si uvědomit, že i nám relativně zdravým lidem může společné zaměstnání s postiženým spolupracovníkem pomoci při pochopení jejich těžkého životního osudu, který jim velmi ztěžuje integraci do pracovních kolektivů ve firmách. Právě přitom pro lidi s některým z handicapů je nejpřirozenějším zapojením do běžného života mít práci. Velmi důležitou roli při zařazování zdravotně postižených osob do pracovního procesu mají též různé agentury. První agentura vznikla v Praze již v roce 1995 a jejich počet vzrostl po roce 2000, kdy byly vytvořeny dva nadregionální projekty nazvané PALMIF a EQUAL financované z prostředků EU a státního rozpočtu České republiky. Tyto agentury mají individuální plány, ve kterých se snaží naučit zdravotně postiženého klienta například hledat inzeráty na volná pracovní místa na webových stránkách, nebát se zatelefonovat do firmy a zeptat se na pracovní možnosti, popřípadě pomohou sestavit životopis a poradí s výběrem vhodné profese s přihlédnutím k postižení. V posledních letech je velmi negativní přístup některých firem, které zaměstnají postiženého spoluobčana pouze za podmínky, že bude část své mzdy vracet firmě ve formě daru. Přestože se o tomto problému nyní hovoří i v médiích, na situaci to zatím nic nezlepšilo. Postižení zaměstnanci jsou rádi, že mohou pracovat, být v kolektivu a přivydělat si k invalidnímu důchodu, a proto mají strach otevřeně o tomto problému hovořit. Ztráta zaměstnání je v jejich případě velkou hrozbou, a proto raději mlčky odvádí svůj podíl. Výkonné orgány by měly v co možná nejbližší době tomuto zamezit.

14

3. Zaměstnávání osob zdravotně postižených dle zákoníku práce Osoby zdravotním postižením jsou zaměstnávány na základě platných zákonů a předpisů o zaměstnanosti. Jedním z nich je zákoník práce. Zákoník práce zajišťuje osobám se zdravotním postižením stejná práva a povinnosti jako ostatním zaměstnancům. V několika bodech je z důvodu jejich postižení, tedy znevýhodnění, zapojení se do pracovního poměru oproti ostatním zaměstnancům zvýhodňuje. Pracovníky se zdravotním postižením si můžeme rozdělit na základní 2 skupiny. První skupinu tvoří lidé se zdravotním postižením, kteří mohou pracovat s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu. Druhou skupinu tvoří lidé, kteří nemají způsobilost k právním úkonům. Tito občané mají přiděleny své zákonné zástupce, kteří jednají v jejich prospěch a zajišťují tyto úkony za ně. Zákoník práce obsahuje obecný princip rovného zacházení se všemi zaměstnanci. Zakazuje jakékoli diskriminace. Toto upřesňuje listina základních lidských práv a svobod a úmluva číslo 111 mezinárodní organizace práce, o zákazu diskriminace v zaměstnání a povolání a směrnicích evropského společenství. Všechny členské státy evropského společenství musí dodržovat základní body, co je diskriminace. Jako příklad uvádím zákoník práce číslo 65/1965 § 1, odst. 3 a 4. Zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci Zákaz přímé i nepřímé diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového i etnického původu či zdravotního stavu

Zákaz diskriminace upravuje konkrétně zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v § 16 následovně: Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

15

V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon. Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu.

Přímá diskriminace je zvýhodněné zacházení s různými zaměstnanci v situaci, která je srovnatelná pro oba zaměstnance. Nepřímá diskriminace může nastat u osob, které na základě své víry nebo světového názoru, věku nebo zdravotního stavu, mohou na základě vydaného všeobecného ustanovení znevýhodněny oproti ostatním zaměstnaným osobám. U osob se zdrav postižením musí být přijata opatření pro zajištění výkonu pracovní činnosti. Princip rovného zacházení se vždy musí posuzovat konkrétně s ohledem na postižení jednotlivého zaměstnance. Účastníci pracovně právních vztahů musí dodržovat jednotlivá ustanovení zákoníku práce a toto by mělo být závazné i pro soudy při výkladu jednotlivých ustanovení zákoníku práce.

16

3.1 Uzavření pracovního poměru s osobami se zdravotním postižením Ve většině případu se pracovní poměr sjednává pracovní smlouvou. Oproti dřívějším dobám může zaměstnavatel nově sjednávat u těchto osob pracovní dobu i pracovní poměr na dobu určitou (dříve byla nutná písemná dohoda mezi handicapovaným zaměstnancem a zaměstnavatelem).

3.2 Skončení pracovního poměru Dle současných platných zákonů může zaměstnavatel ukončit s osobou zdravotně postiženou pracovní poměr i bez souhlasu příslušného úřadu práce. § 48 zákoníku práce uvádí způsoby, jakými je možné pracovní poměr skončit a rozvázat. Pracovní poměr může být rozvázán jen a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době, e) uzavření na dobu určitou- končí uplynutím sjednané doby. Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí a) dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu, b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky,

17

c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání20) nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech - zelená karta podle § 42g zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů20a). Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. Zánik pracovního poměru v případě smrti zaměstnavatele,

který

je

fyzickou

osobou,

upravuje

§

342

odst.

1.

Rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením je zaměstnavatel povinen písemně oznámit příslušnému úřadu práce.

3.3 Pracovní poměr zrušený ve zkušební době Ve zkušební době mohou zrušit pracovní poměr obě strany, tedy zaměstnavatel i zdravotně postižený zaměstnanec, pokud je písemně sjednána. Zrušení pracovního poměru ve sjednané zkušební době nemusí být odůvodněno žádnou zúčastněnou stranou. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36 odst. 1). Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována, není-li dále stanoveno jinak. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. O dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje. Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná.3

3

§ 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce

18

3.4 Zrušení pracovního poměru dohodou Dalším druhem ukončení pracovního poměru je dohoda. Ani k tomuto druhu ukončení pracovního poměru se úřad práce nevyjadřuje. Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, požaduje-li to zaměstnanec. Jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru vydá zaměstnavatel zaměstnanci.4

3.5 Zrušení pracovního poměru výpovědí zaměstnavatelem zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z důvodu: a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice, e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci 4

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 49

19

f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil, g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.5

3.6 Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem V oddílu 3 zákoníku práce v platném znění, §53 je určeno, kdy má zaměstnavatel zakázáno dát zaměstnanci výpověď. Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je a) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního

ošetřování,

b) při výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto cvičení, až do uplynutí 2 týdnů po jeho propuštění z těchto cvičení, 5

§ 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce

20

c) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou, e) v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče dočasně nezpůsobilým pro noční práci. Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

21

4. Zaměstnávání osob zdravotně postižených dle dalších předpisů

4.1 Povinnosti zaměstnavatele Dle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. má každý zaměstnavatel povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, pokud zaměstnává více než 25 pracovníků, tedy 4% z celkového počtu pracovníků. Zaměstnavatel s tímto počtem pracovníků má tři možnosti jak vyřešit zaměstnávání zdravotně postižené osoby. 1. zaměstnat osobu se zdravotním postižením, 2. odebrat výrobky nebo služby od chráněných pracovních dílen, 3. odvést povinný podíl do státního rozpočtu za příslušný počet osob. Měli bychom se zamyslet, zda nemáme rezervy v zaměstnávání zdravotně postižených osob. Jistě by se našla nová pracovní místa ve státních orgánech i ve veřejné správě a nehledali tyto rezervy pouze u firem. Jejich možnosti v poskytnutí zaměstnání postiženým jsou přitom větší díky velkému množství odborníků, kteří zde pracují, než středních a velkých firem, pro které je mnohdy nereálné postižené osoby zaměstnávat, či odebírat výrobky či služby z chráněných dílen. Nebylo by možné zřídit více pracovních míst pro zdravotně postižené než jen minimální počet, který je povinně stanoven? Celkovou právní úpravou provádí § 81, zákona č. 435/2004 Sb. následovně: Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4%.

22

Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní a) zaměstnáváním v pracovním poměru b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením, 47) státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností 48) nebo obecně prospěšnou společností, 49) nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním

postižením,

které

jsou

osobami

samostatně

výdělečně

činnými

a

nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo c) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

4.2 Výhody a příspěvky pro zaměstnavatele, pokud zaměstná osobu se zdravotním postižením Zaměstnavatel může od úřadu práce získat příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa, na vytvoření chráněné pracovní dílny či na částečnou úhradu jejich provozních nákladů. Maximální výše těchto příspěvků je stanovena zákonem o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. a její konkrétní výše v individuálních případech závisí na situaci na trhu práce a určitém regionu.

23

4.2.1 Výhody pro zaměstnavatele zaměstnávajícího osobu zdravotně postiženou daňové zvýhodnění snížení mzdových nákladů díky státním dotacím odstranění přesčasové práce a efektivnější využití ostatních zaměstnanců, vzhledem k tomu, že pomocné práce může dělat pracovník s postižením při možnosti uzavření pracovního poměru na částečný úvazek zvýšení prestiže firmy v očích veřejnosti na základě deklarovaného vstřícného postoje k lidem se zdravotním postižením zaměstnavatel nemusí odvádět státu stanovený podíl, když bude zaměstnávat osobu zdravotně postiženou zaměstnavatel získá motivované a efektivní pracovníky, protože lidé s postižením si většinou velice váží své práce a mají zájem i o práci, která j pro ostatní zaměstnance neatraktivní.

4.2.2 Daňové úlevy pro zaměstnavatele zdravotně postižených osob Daňové úlevy pro zaměstnavatele se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, § 35. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením přináší zaměstnavatelům také úlevy na daních z příjmu. Poplatníkům daně z příjmu fyzických a právnických osob se daň snižuje o 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Poplatníkům daně z příjmu fyzických a právnických osob se daň snižuje také o polovinu daně a to u poplatníků uvedených v § 17, kteří zaměstnávají alespoň 25 zaměstnanců, a kde je osob se zdravotním postižením nejméně 50% průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců. U poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti, se daň sníží pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. 24

Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižení a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, c) polovinu daně vypočítané ze základu daně vykázaného z činností provozovaných poplatníky uvedenými v § 17, zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců. Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.6

4.2.3 Příspěvky pro zaměstnavatele Zaměstnavatelům, kteří se rozhodnou zaměstnat osoby se zdravotním postižením, může příslušný úřad práce, v některých případech také ministerstvo práce a sociálních věcí, přispět na náklady spojené se zaměstnáváním zdravotně postižených osob. Podmínky pro získání příspěvků a jejich výše jsou odvozeny od druhů příspěvků, zákonných úprav, rozpočtu a aktuální situace na trhu.

6

§ 35 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu

25

4.2.4 Příspěvek zaměstnavatelům s více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., § 78, náleží zaměstnavateli, který zaměstnává 50 % zdravotně postižených z celkového počtu svých zaměstnanců, nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce je u právnických osob úřad práce podle sídla právnických osob a u fyzických osob podle jejich trvalého bydliště. Příspěvek je poskytován v plné výši skutečně vynaložených mzdových nákladů, a to včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, který odvedl zaměstnavatel za sebe z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Tento příspěvek se poskytuje v maximální výši pro osoby se zdravotním postižením 8 000 Kč. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele. Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč.7

4.2.5 Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu zdravotně postiženou, který je uveden v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 75, může činit maximálně 7

§ 78, odst. 1 a 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

26

osminásobek

a

pro

osobu

s těžším

zdravotním

postižením

maximálně

dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pokud zaměstnavatel bude zaměstnávat 10 a více osob zdravotně postižených, je to pro něho výhodnější, protože na osobu se zdravotním postižením může obdržet až desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením až čtrnáctinásobek v průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Příspěvek je možné poskytnout pouze, pokud zaměstnavatel nemá daňové nedoplatky, nedoplatky na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s výjimkou, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splátkami.

4.3 Finanční příspěvky pro zdravotně postižené osoby Jedná se o příspěvky, které poskytuje obor aktivní politiky zaměstnanosti úřadů práce přímo pro ty zdravotně postižené osoby, které si o ně na úřadu práce zažádají a chtějí začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.

4.3.1 Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti Výše příspěvku na vytvoření tohoto chráněného pracovního místa může činit maximálně osminásobek, a pro osobu s těžším zdravotním postižením až dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě s úřadem práce. Úřad práce nemůže požadovat vrácení tohoto příspěvku, pokud zdravotně postižená osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů.

27

Právní úprava této problematiky se nachází v zákoně 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 75, odst. 9: Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí podmínky stanovené v odstavcích 1 až 7, § 75, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

5. Chráněné pracovní dílny Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněnou pracovní dílnu může mít jak velký podnik o pětistech zaměstnancích, tak i firma o deseti zaměstnancích. Vždy je důležité, co je náplní či posláním chráněné pracovní dílny. Dílna musí však splňovat několik kritérií. Přepočtený počet zdravotně postižených zaměstnanců v chráněných dílnách musí být nad 60 %. Musí být vytvořeno bezbariérové prostředí: dveře, nájezdy, pracovní stůl či ponk, židle, toaleta, pracovní nástroje (počítač s velkou obrazovkou či lupou nebo hlasový výstup), různé upínací zařízení či držáky na nástroje. Nutné je však mít podepsanou smlouvu s úřadem práce. Každým rokem se smlouva obnovuje a zároveň se v ní stanovuje, jaké provozní náklady dle zákona bude příslušný úřad práce uznávat. Maximální výše příspěvků na provozní náklady je stanovena v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 76. Tyto příspěvky na provozní náklady jsou nenárokové. Nejčastěji uznává mzdy provozních zaměstnanců, jimiž jsou zaměstnanci, kteří nejsou zdravotně postižení a spravují provoz chráněných pracovních dílen jako je například nájem, energie a další činnosti pro chod dílen. Chráněnou pracovní dílnu musí zaměstnavatel provozovat alespoň 24 měsíců ode dne sjednaného v dohodě s úřadem práce.

28

Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny obsahuje: a) identifikační údaje účastníků dohody, b) charakteristiku a počet pracovních míst v chráněné pracovní dílně, c) závazek zaměstnavatele, že na vytvořených pracovních místech zaměstná osoby se zdravotním postižením, d) dobu, po kterou bude chráněná pracovní dílna provozována, e) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, f) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, g) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, h) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, i) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náleží, a lhůtu pro vrácení příspěvku, j) ujednání o vypovězení dohody.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, upravuje v § 76, odst. 1, chráněnou pracovní dílnu následovně: Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí byt provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.

29

5.1 Dotace pro chráněné pracovní dílny Dotace pro chráněné pracovní dílny se stanovují na jednoho zaměstnance. Například úřad práce Pardubice v roce 2007 stanovil na jednoho zaměstnance a rok dotaci pro osoby zdravotně postižené 45 000 Kč a pro osoby s těžším zdravotním postižením 67 000 Kč a pro rok 2008 pro osoby zdravotně postižené 38 000 Kč a pro osoby s těžším zdravotním postižením 56 000 Kč. Na rok 2009 je částka o 1 000 Kč na jednoho zaměstnance ještě nižší. Je z toho patrno, že se neustále snižuje částka na podporu těchto chráněných pracovních dílen, které nabízejí volná pracovní místa pro zdravotně postižené. Například úřad práce Chrudim přispívá pouze minimální částkou nebo nepřispívá vůbec. Rozdíl podpory proti § 78, který je nárokový po splnění určitých kritérií, je podpora chráněných pracovních dílen nenároková. Menší úřady práce toho využívají, neboť mají málo peněz na podporu nezaměstnanosti. Přitom v chráněných pracovních dílnách pracují lidé většinou s větším zdravotním handicapem a nejsou schopni plného pracovního nasazení. Je to pro ně hlavně pracovní terapie a mnohdy pracují jen jednu hodinu denně. Pracují zde ve zvláštním režimu: více přestávek, zkrácený pracovní úvazek, bezbariérové prostředí. Někteří zaměstnanci, kteří projdou tímto prostředím, jsou schopni po zapracování a určité době si najít práci ve firmě bez statutu „chráněná pracovní dílna“. A to je i jeden z cílů chráněných pracovních dílen. Je potěšitelné, že koupi výrobků z těchto dílen podporuje stále více velkých firem a tady vidím tu vstřícnost a možnost uplatnění výrobků z těchto chráněných dílen. Například síť obchodních domů TESCO umožňuje prodej výrobků chráněných pracovních dílen ve svých prostorách, aniž by chtěli zaplatit pronájem z místa.

5.2 Příspěvek na zřízení chráněné pracovní dílny Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může být maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně pro osobu se 30

zdravotním

postižením

a

pro

osobu

s těžším

zdravotním

postižením

až

dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Když bude zaměstnavatel vytvářet více než 10 pracovních míst ve chráněné pracovní dílně, bude to opět výhodnější, protože na vytvoření jednoho pracovního místa může být příspěvek až desetinásobek a na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu s těžším zdravotním postižením až čtrnáctinásobek v průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, upravuje v § 76, odst. 2 a 3, příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny následovně: Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném na a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně.

5.3 Chráněné pracovní místo Chráněné pracovní místo je takové pracovní místo, které bylo vytvořeno zaměstnavatelem pro osobu zdravotně postiženou. Základem pro vytvoření chráněného pracovního místa je písemná dohoda mezi zaměstnavatelem a příslušným úřadem práce. Chráněné pracovní 31

místo nemusí být vytvořené pouze na pracovišti zaměstnavatele, ale také v domácnostech osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatel musí provozovat chráněné pracovní místo minimálně po dobu 24 měsíců. Dohodu s úřadem práce může uzavřít také osoba se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Úřad práce může také poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů, ale tento příspěvek je nenárokový a záleží na rozhodnutí úřadu práce, zda ho poskytne. Maximální výše příspěvku je stanovena v § 75 zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Maximální výše pro osobu se zdravotním postižením činí osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Vytváří-li

zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném na a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. 8 Úřad práce provádí kontroly, aby vytvořené chráněné pracovní místo bylo vhodné pro osobu se zdravotním postižením, pro kterou bylo určeno. Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa musí obsahovat identifikační údaje zaměstnavatele a místo a předmět podnikání. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, upravuje v § 75, odst. 1, chráněné pracovní místo následovně:

8

§ 75, odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 32

Chráněné pracovní místo je takové pracovní místo, které bylo vytvořeno zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Dohoda o vytvoření chráněného pracovního místa ze zákona obsahuje: a) identifikační údaje účastníků dohody, b) charakteristiku chráněného pracovního místa, c) závazek zaměstnavatele, že na vytvořeném pracovním místě zaměstná osobu se zdravotním postižením, d) dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo provozováno, e) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, f) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, g) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, h) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, i) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku, j) ujednání o vypovězení dohody.

Náplní činností chráněných pracovních dílen je mnoho. Chráněné pracovní dílny vyrábějí upomínkové předměty, polštářky, vyrábí mýdla, kartáče na boty, keramiku, ty vyspělejší se můžou zabývat grafikou, výrobou internetových stránek či scanováním dokumentů. Bohužel tyto chráněné pracovní dílny nemají takové finanční či dovednostní možnosti, aby mohli konkurovat velkým firmám na trhu, které se zabývají výrobou a distribucí reklamních či upomínkových předmětů a dalších výrobků, které by mohli vyrábět zaměstnanci chráněných pracovních dílen.

33

6. Povinnosti úřadu práce vůči osobám se zdravotním postižením Hlavním cílem politiky zaměstnanosti je zapojení osob se zdravotním postižením do trhu práce. Pokud se osoby se zdravotním postižením nemohou z důvodu svého postižení do tohoto zapojit, je řešením takzvaná chráněná práce, kde nejsou překážkou v pracovním výkonu jejich nižší výkony. V § 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti se lze seznámit s definicí statní politiky zaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti má za cíl zabezpečit právo na zaměstnání, rovné zacházení s muži a ženami, neznevýhodňovat zaměstnance dle etnického původu, zdravotně postižené a další skupiny osob. Toto jsou lidé, kteří mají ztížené postavení při hledání práce. Státní politiku zaměstnanosti vykonávají ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s úřady práce. Úřady práce v oblastech jejich územní působnosti, jsou povinni dodržovat výše uvedený zákon. Úřad práce je hlavním zprostředkovatelem zaměstnávání zdravotně postižených osob. Pracovníci úřadu práce vedou evidenci volných pracovních míst a jejich případnou vhodnost pro osoby se zdravotním postižením. Zvlášť vedou evidenci osob se zdravotním postižením, kde mimo základních obecných údajů, které jsou shodné s běžnými nezaměstnanými, jsou zaznamenány údaje o omezeních pro jejich případné další pracovní zařazení. Je zde uveden právní důvod, na základě kterého jim bylo uznáno zdravotní postižení a další skutečnosti potřebné k vyhodnocení možnosti zařazení jednotlivých postižených. Dále úřady práce přijímají na podporu a dosažení rovného zacházení s osobami zdravotně postiženými, poskytují podporu při rekvalifikaci, zabezpečují zpracování koncepce a strategie zaměstnanosti a zpracování statistik, dále zřizují školící a rekvalifikační střediska, a pro osoby se zdravotním postižením rehabilitační střediska. Úřady práce spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce se zaměstnavateli při přijetí uchazečů do zaměstnání, při umísťování uvolněných zaměstnanců v důsledku strukturálních změn, při organizačních a racionalizačních opatřeních, dále spolupracují s orgány sociálního zabezpečení, státní zdravotní správy a ostatními orgány státní správy, 34

kontrolují dodržování závazných právních předpisů včetně mzdových předpisů, ukládají pokuty při zjištění jejich porušení, vyřizují stížnosti občanů, hospodaří s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a provoz úřadů práce. Činnost úřadu práce pomáhá všem uchazečům o zaměstnání včetně zdravotně postižených osob.

6.1 Aktivní politika zaměstnanosti Hospodářská a sociální politika si klade za jeden z hlavních cílů dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání má každý bez ohledu na jeho rasu, pohlaví, náboženství, barvu pleti, jazyk, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav či věk. Státní politika usiluje o zabezpečení práva občanů na zaměstnání, o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o produktivní využití zdrojů pracovních sil. Státní správa v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice je vykonávána Ministerstvem práce a sociálních věcí a úřady práce.

6.2 Rehabilitace Pomocí rehabilitací se zdravotně postižený člověk může začlenit jak do každodenního života, tak i do pracovního procesu. Úřad práce tyto rehabilitace pro zdravotně postižené osoby zajišťuje a umožňuje jim tak vést život téměř nezávislý na okolí. Mezi úřadem práce a zaměstnavatelem musí být uzavřena písemná dohoda a úřad práce může zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci zdravotně postižené osoby, uhradit náklady spojené s přípravou k práci těchto osob. Dokladem o

35

absolvování přípravy k práci je pro zdravotně postiženou osobu osvědčení vydané fyzickou nebo právnickou osobou, u které byla příprava k práci vykonána. Rehabilitace je rozdělena do 4 druhů- sociální, lékařská, pedagogická a pracovní.

6.2.1 Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace může být také nazývána jako sociální aktivizace. Jedná se o výchovné a vzdělávací činnosti prostřednictvím sociálních služeb. Účastník pracuje pod vedením pracovního asistenta a sociálního pracovníka. Účastníci sociální rehabilitace se učí například péči o vlastní osobu a další činnosti, které povedou k sociálnímu začlenění osob se zdravotním postižením, směřovat k samostatnosti, soběstačnosti, nezávislosti a získání zaměstnání na otevřeném trhu práce.

6.2.2 Léčebná rehabilitace Jedná se o velmi důležitou činnost v životě mnoha zdravotně postižených osob. Léčebná rehabilitace je základní medicínský obor, komplex medicínských preventivních diagnostických a terapeutických opatření směřujících k obnovení maximální funkční zdatnosti jedince postiženého na zdraví cestou odstranění či substituce, případně snížením či zpomalením progrese. Využití metod lékařské rehabilitace zkvalitní pohybový aparát, ovlivní bolest, sníží svalovou únavnost a zlepší i paměťové schopnosti.

36

6.2.3 Pracovní rehabilitace

Úřady práce vytvářejí odborné pracovní skupiny složené ze zástupců organizací pro zdravotně postižené a zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50% pracovníků se zdravotním postižením, aby posoudily vhodné formy pracovní rehabilitace pro osobu se zdravotním postižením. Pracovní rehabilitace je souvislá činnost a slouží k získání a udržení vhodného pracovního místa. Na pracovní rehabilitaci má právo každá osoba zdravotně postižená, pokud o ni požádá úřad práce místně příslušný podle jejího bydliště a součástí žádosti musí být doklad osvědčující, že je žadatel o rehabilitaci osobou se zdravotním postižením. Nárok na pracovní rehabilitaci mají také fyzické osoby, které jsou lékařem uznány za dočasně neschopné práce. Podle zdravotního stavu osoby se zdravotním postižením se vybere nejvhodnější forma pracovní rehabilitace, například příprava na budoucí povolání, poradenství, příprava k práci, specializované rekvalifikační kurzy. Příprava k práci může být prováděna i s podporou asistenta. Příprava k práci trvá nejdéle 24 měsíců. Pracovní rehabilitace je jedním z nástrojů pomoci pro nalezení vhodného pracovního místa. Úřad práce sestaví se žadatelem individuální plán pracovní rehabilitace, předpokládá se aktivní spolupráce ze strany žadatele. Individuální plán pracovní rehabilitace obsahuje předpokládaný cíl pracovní rehabilitace, formy pracovní rehabilitace, které byly stanoveny pro danou osobu, předpokládaný průběh pracovní rehabilitace, termíny a způsob hodnocení účinnosti stanovených forem pracovní rehabilitace.

Pracovní rehabilitaci upravuje v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 69 následovně: (1) Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu.

37

(2) Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje její identifikační údaje; součástí žádosti je doklad osvědčující, že je osobou se zdravotním postižením. (3) Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. (4) Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce; přitom vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny. (5) Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem zdravotnického zařízení zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce. Zařazení této fyzické osoby na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s její zdravotní způsobilostí; úřad práce je povinen zařazení písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní rehabilitace, a do 5 kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení. (6) Na osoby se zdravotním postižením, které se účastní pracovní rehabilitace mimo zaměstnání, se vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku práce; ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se použijí přiměřeně. (7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s prováděním pracovní rehabilitace a způsob jejich úhrady. 38

Dle § 70 zákona č 435/2004 Sb., o zaměstnanosti musí dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace mezi úřadem práce a fyzickou nebo právnickou osobou obsahovat následující údaje: a) identifikační údaje účastníků dohody, b) identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je pracovní rehabilitace určena, c) obsah a délku pracovní rehabilitace, d) místo a způsob provedení pracovní rehabilitace, e) způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na zabezpečení pracovní rehabilitace, f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, g) způsob ověření získaných znalostí a dovedností, h) podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na zabezpečení pracovní rehabilitace, i) závazek právnické nebo fyzické osoby vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud jí byla jejím zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůtu pro vrácení, j) ujednání o vypovězení dohody.

Místo výkonu pracovní rehabilitace Přípravu k práci může osoba se zdravotním postižením vykonávat na pracovišti jejího zaměstnavatele, kde je pro ni přizpůsobené pracovní místo, v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech fyzické nebo právnické osoby. Dále také ve vzdělávacích zařízeních státu, občanských sdružení, územních samosprávných celků, církví a náboženských společností a dalších fyzických a právnických osob.

39

6.3 Rekvalifikační kurzy Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy, které jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace. Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží na základě rozhodnutí úřadu práce po dobu konání těchto kurzů podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

6.4 Hmotné pobídky zaměstnavatelům při zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením, spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.9 Úřady práce poskytují zaměstnavatelům zdravotně postižených osob příspěvky, s pomocí řady nástrojů, k zajištění aktivní politiky zaměstnanosti. Cílem hmotných pobídek pro zaměstnavatele je maximální možná zaměstnanost všech občanů, včetně osob zdravotně postižených. Příklady některých nástrojů, které úřady práce využívají v aktivní politice zaměstnanosti: -

investiční pobídky (jedná se o hmotnou podporu tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců u investičních pobídek poskytovaných na základě zákona č. 72/200 Sb., o investičních pobídkách a změně některých zákonů v platném znění, dále dotace na rekvalifikace zaměstnanců podle „Rámcového programu pro podporu vzniku a rozšíření technologických center a center strategických služeb“)

9

§79 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

40

-

příspěvek na zapracování (obdrží jej zaměstnavatel, pokud zaměstná osobu, které při zprostředkování zaměstnání musí být věnována zvýšená péče dle § 33, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Příspěvek na zapracování může být poskytnut maximálně po dobu 3 měsíců a může činit maximálně polovinu minimální mzdy)

-

příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (tento příspěvek obdrží zaměstnavatel, který přechází na nový výrobní program a není schopen zabezpečit zaměstnanci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo poskytování služeb, při které dochází k zásadním technologickým změnám, nebo změna předmětu podnikání zapsaná v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění. Příspěvek může být poskytován maximálně po dobu 6 měsíců jako částečnou úhradu náhrady mzdy. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.

-

rekvalifikace (cílem je získání nové nebo rozšíření stávající rekvalifikace)

-

překlenovací příspěvek (náleží uchazečům o zaměstnání, kteří zřídí společensky účelná pracovní místa po dohodě s úřadem práce za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti podle §113 odst. 1, zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., může úřad práce poskytnout i překlenovací příspěvek podle §114, zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.)

-

společensky účelná pracovní místa (společensky účelné pracovní místo je takové pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s úřady práce na dobu sjednanou v dohodě a je obsazováno uchazeči evidovanými úřadem práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění. Dále se jedná o nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného úřadem práce, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Tato místa se zřizují, pokud je nízký stav nabídky volných pracovních míst

41

z hlediska územního nebo profesního. Na příspěvek k úhradě nákladů při zřízení nebo vyhrazení společensky účelného pracovního místa není právní nárok)

-

veřejně prospěšné práce (tyto práce jsou určeny především pro dlouhodobě nezaměstnané nebo pro obtížně umístitelné uchazeče o zaměstnání evidované úřady práce. Tyto pracovní místa vytvářejí zaměstnavatelé na základě písemné dohody s úřady práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle však na dobu dvanácti po sobě jdoucích měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče do pracovního poměru)

-

příspěvek na dopravu zaměstnanců (tento příspěvek může poskytnout úřad práce zaměstnavateli, který zajišťuje dopravu do a ze zaměstnání svým zaměstnancům, pokud není zajišťována doprava hromadnými prostředky nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele. Zaměstnavatel může dopravu zajišťovat sám, nebo prostřednictvím sjednaného soukromého dopravce)

Doporučení V této chvíli je legislativa v § 78 nastavena velice dobře, neboť po úpravě, která nastala od 1. 1. 2009, se omezilo zneužívání dotaci na podporu zdravotně postižených. Od nového roku je upravena dotace pro osoby zdravotně postižené a osoby s těžším zdravotním postižením jednotně na 8 000 Kč. Tuto dotacidostane jen firma, u které má zaměstnanec sepsanou pracovní smlouvu jako první. Jestliže je zaměstnán u více firem a bývalo to zvykem, nedostane už žádná z nich ani korunu. Ještě je nutné upravit povinnost zaměstnávání osob zdravotně postižených či osob s těžším zdravotním postižením u firem nad 25 zaměstnanců. Zatím platí pravidlo, že na 25 zaměstnanců musí být zaměstnán jeden zaměstnanec se zdravotním postižením nebo je nutné zaplatit pokutu a to 2,5 násobek průměrné mzdy za 1. čtvrtletí – 3. čtvrtletí předcházejícího roku, nebo se mohou odebírat výroky od firem zaměstnávající více než 50% osob zdravotně postižených a to v 7,5 násobku za jednoho zaměstnance v takzvaném náhradním plnění. Toto se velmi zneužívá a nejvíce na to doplácí firmy, které to myslí se zaměstnávání zdravotně postižených poctivě. Ministerstvo práce a sociálních věcí již připravuje řešení a to bude stávající zneužívání velmi omezovat. 42

Co se týče daňových úlev tak ty jsou nastaveny velmi dobře. Umožňuji daňové odpočty na jednu osobu zdravotně postiženou či osobu s těžším zdravotním postižením přímo z vypočtených daní. Vhodným, plošným a poměrně jednoduchým řešením by bylo zásadní snížení daní a mzdových odvodů pro postižené s nízkými výdělky. Především je ale třeba zavést pravidelná věrohodná statistická šetření všech skupin postižených a nezapomínat ani na ty, kteří hledání práce již nadobro vzdali.

43

Závěr Tato studie není návodem jak v této oblasti najít řešení či poradit jak dojít k uspokojení potřeb handicapovaných lidí, ale seznámit veřejnost blíže s touto problematikou. Důležitou částí bakalářské práce je úvodní část, ve které jsou vysvětleny pojmy, týkající se zdravotního postižení handicapovaných osob. V oblasti zákonodárné je důležité připomenout nejrůznější zvýhodnění nejen pro zdravotně postižené občany, ale i pro zaměstnavatele. Bohužel tato zvýhodnění nejsou k procentu tělesně postižených dostačující, ale i tak mohou významnou měrou přispět například ke zřízení nového chráněného pracovního místa nebo jeho udržení. V oblasti praktické části jsou důležité dotazníky a jejich vyhodnocení. Zpracování dotazníků umožňuje reálný pohled na provozování a financování chráněných pracovních dílen. Cílem mé práce bylo upozornit na problematiku v zaměstnávání osob zdravotně postižených a přiblížit ji širší veřejnosti. Věřím, že jsem vypracováním bakalářské práce cíle naplnila a že tato práce alespoň nepatrným podílem přispěje k dalšímu rozšíření informací o nelehké situaci našich handicapovaných spoluobčanů. Každý z nás se může ocitnout, i ne vlastní vinou, v pozici člověka se zdravotním postižením a tato problematika se ho osobně dotkne. Každé i sebemenší zlepšení v oblasti přístupu státu, firem či spoluobčanů má pro tyto osoby nedozírnou cenu.

44

Seznam použité literatury 1. Prokopec J.: Zdraví a společnost, Avicentrum, Praha 1975 2. Moravec R.: Pracovní uplatnění občanů se ZPS, Ústav zdrav. výchovy, Praha 1967 3. Kotýnková M., Němec O.: Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU, Proffesional publishing, Praha 2003 4. Leiblová Z.: Zaměstnávání občanů ZPS, důchodců, cizinců, mladistvých a studentů, absolventů škol, žen a dalších kategorií, ANAG, Olomouc 2003 5. Novotná E.: K pojetí invalidity a zabezpečení invalidních osob, Acta Universita Carolinae – Iuridica, Praha 1997 6. Spirit M.: Pojem občana se ZPS a jeho postavení v čs. Právu, Sborník z oborové konference pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, Brno 1985 7. Klímová E.: Péče o občany se ZPS, Sociální politika 1/ 1976 8. Kolbe J. a kol.: Analýza současné definice invalidity, zaměstnanců ve vyšších službách, Praha 1935

Internetové odkazy http://portal.mpsv.cz/ http://www.cabrnoch.cz/index.php/2006/09/18/podana_ruka_zamestnavani_zdravotne_pos tizenych http://www.mpsv.cz/cs/4777 http://penize.cz http://nrzp.cz http://azzpcr.cz http://infoposel.cz http://bariery.cz http://www.sbcr.cz/ http://www.eur-lex.europa.eu http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace http://www.agenturapondeli.cz/ http://www.mesec.cz/clanky/zdravotne-postizeni-chteji-pracovat/ 45

Přílohy Příloha č. 1

Dotazníky

Název CHD: Jan Mencl -mepap Jméno odpovědné osoby: Jan Mencl

1. Proč jste se rozhodl provozovat chráněnou pracovní dílnu? -Dát práci ZP lidem, možnost dotací, předpoklad zvýhodnění ve výběrových řízeních

2. Jste spokojen s výší dotací od místně příslušného úřadu práce? - ne

3. Kolik osob se zdravotním postižením v současné době zaměstnáváte? - 28

4. Jak jste s pokojen s jejich odvedenou prací? -stejně jako u zdravých– někteří si práce váží a snaží se, někteří ne

5. V jakých oborech tyto osoby zaměstnáváte? -dělníci, administrativa i management

6. Plánujete rozšíření CHD o další chráněná pracovní místa? -pokud bude práce, nebráníme se- v době krize ale zatím ne

46

7. Je těžké, z Vašeho pohledu, získat dotace od EU na Vaše projekty? -ano, teorie a praxe jsou dosti odlišné věci

8. Zdá se Vám, že se situace v zaměstnávání zdravotně postižených osob po vstupu do EU zlepšila či nikoli? Pokud zlepšila, v čem? - nepozorujeme změny

9. Myslíte si, že místně příslušný úřad práce splňuje dobře Vaše požadavky na komunikaci? - jak v které problematice, většinou se záležitosti vyřeší, ale táhnou se

10. Zdá se Vám spolupráce s podniky ve Vašem regionu aktivní a pozitivní nebo zaměstnávání zdravotně postižených osob vnímají spíše jako zátěž pro podnik? -mají problém pochopit, že ZP lidé nejsou tolik výkonní a rychlí jako zdraví lidé

11. Myslíte si, že se představitelé města dostatečně zajímají o činnosti CHD, a to trvale a nejen v předvolebním období? -absolutní nezájem ( kromě minim.odběru např. tonerů vedoucími některých odborů se vedení města nikdy o naši CHD nezajímalo, zajímají se pouze různé úřady z hlediska kontrol)

12. Máte nějaké možnosti porovnat fungování CHD v ČR a v zahraničí? Pokud ano, jak se liší jejich situace na trhu od situace CHD v ČR? -nemáme Shrnutí : Musíme splňovat náročná kritéria, nemít dluhy na úřadech abychom obdrželi dotace a ty potom nejsou takové, jaké jsme měli přislíbeno, a často se také opozdí. Za loňský rok jsme měli cca 15 kontrol od různých institucí ( což normální firmy nikdy nemívají) a navzdory zákonům i přesto, že splňujeme veškeré náležitosti ( vč. ISO, technické certifikáty) nejsme nijakým způsobem upřednostňováni ve výběrových řízeních . Kdybychom věděli předem do čeho jdeme, nikdy bychom CHD nezřizovali. 47

Název CHD: Proutek o.s. Jméno odpovědné osoby: Jitka Strouhalová, vedoucí chráněné dílny, Mgr. Jan Kostečka , ředitel Proutek o.s.

1. Proč jste se rozhodl provozovat chráněnou pracovní dílnu? - naše chd pracuje s lidmi s mentálním postižením, každý člověk má právo na práci, je vidět velký pokrok u našich zaměstnanců hodně se naučili, což je obohacuje, je to jedna z cest k samostatnosti ( více viz. www.proutek.cz /chranena-dilna)

2. Jste spokojen s výší dotací od místně příslušného úřadu práce? - ÚP dle nařízení MPSV platí v rámci nárokové položky mzdu zaměstnancům TZP a OZP, není nakloněn přispívat na nenárokové položky (mzdy pracovních mistrů, provoz a podobně, statut chráněné dílny nám také neudělil)

3. Kolik osob se zdravotním postižením v současné době zaměstnáváte? - 13 osob

4. Jak jste s pokojen s jejich odvedenou prací? - nadmíru

5. V jakých oborech tyto osoby zaměstnáváte? - textilní dílna – ruční práce, šití polštářů, zpracování ovčí vlny, dřevodílna – broušení, dlabání do dřeva, lakování, mobilní dílna – úklid, přenášení materiálů, sečení, hrabání, rukodělná dílna – výroba dřevěných šperků a mýdel

6. Plánujete rozšíření CHD o další chráněná pracovní místa? - rádi bychom, ovšem nejdříve musíme opravit prostory

48

7. Je těžké, z Vašeho pohledu, získat dotace od EU na Vaše projekty? - realizovali jsme 2 projekty na vybudování a rozjezd chráněné dílny z prostředků EU, Jihočeského kraje a SROP

8. Zdá se Vám, že se situace v zaměstnávání zdravotně postižených osob po vstupu do EU zlepšila či nikoli? Pokud zlepšila, v čem? - bez těchto prostředků bychom dílnu nemohli otevřít nebo by to alespoň trvalo déle

9. Myslíte si, že místně příslušný úřad práce splňuje dobře Vaše požadavky na komunikaci? - již jsme se spolu naučili komunikovat, jednotliví úředníci za nic nemohou,

10. Zdá se Vám spolupráce s podniky ve Vašem regionu aktivní a pozitivní nebo zaměstnávání zdravotně postižených osob vnímají spíše jako zátěž pro podnik? - vzhledem k hospodářské krizi, raději využívají svoje zaměstnanci na práci na nižší úrovni( úklid, apod.), aby je nemuseli z práce vyhodit, jinak by určitě využili služeb naší CHD, nebo firmy nabírají lidi s úřadu práce, kdy na ně mohou čerpat příspěvky na mzdy

11. Myslíte si, že se představitelé města dostatečně zajímají o činnosti CHD, a to trvale a nejen v předvolebním období? - jak kteří, máme velice aktivní představitele i podprůměrné.

12. Máte nějaké možnosti porovnat fungování CHD v ČR a v zahraničí? Pokud ano, jak se liší jejich situace na trhu od situace CHD v ČR? - mají to těžké stejně jako my, př. v Rakousku žádné chráněné dílny nejsou, jsou jen centra, kam chodí pracovat, ti lidé, kteří pracovat mohou. Tato centra jsou realizována také na základě občanských aktivit. Lidé s těžší formou postižení jsou opatrováni v charitních zařízeních a domech.

49

Název CHD: K2P, s. r. o. Jméno odpovědné osoby: Jaromír Krpálek

1. Proč jste se rozhodl provozovat chráněnou pracovní dílnu? - Je spoustu zdravotně postižených (ZP), kteří mají těžký osud a zároveň musejí řešit mnoho rodinných starostí. Práce je pro mnoho z nich velmi důležitou motivací pro život. Není však mnoho firem či organizací, které by měli zájem brát tyto osoby do pracovního poměru. A právě chráněné dílny (CHD) umožňují těmto lidem pracovat za mimořádných podmínek.

2. Bylo pro Vás, jako pro osobu s těžkým zdravotním postižením, těžké založit CHD? - Sdílím stejný osud s těmito lidmi, a proto jsem se rozhodl založit firmu, která bude vytvářet pro ně pracovní podmínky.

3. Jste spokojen s výší dotací od úřadu práce Pardubice? - Dotace jsou jen podpůrným nástrojem. Pomocí nich je možné udržet ZP pracovníky v CHD. Peněz nikdy není málo, ale mohlo by to být lepší. V současné době se přitáhly finanční toky až příliš.

4. Kolik osob se zdravotním postižením v současné době zaměstnáváte? - 46

5. Jak jste s pokojen s jejich odvedenou prací? - Máme osoby, které dokážou pracovat na sto procent, ale také osoby, kteří nedokážou pracovat na více jak dvacet procent. Je nutné jim vždy najít takovou práci, která by jim vyhovovala z hlediska jejich zdravotního stavu. Za celou dobu existence firmy jsem musel propustit jen tři lidi. Nejsem zastáncem tvrdých pracovních postupů, ale hledání společných postupů a cílů.

50

6. V jakých oborech tyto osoby zaměstnáváte? - pracovník Callcentra, pracovník editující internetový portál www.pardubice.cz , šička, pomocný pracovník v šicí dílně, pracovník v montážní dílně, pracovník přípravy dokumentů pro skenování, pracovník skenovacího pracoviště

7. Plánujete rozšíření CHD o další chráněná pracovní místa? - Ne v tuto chvíli neplánuji. Najde-li se však nějaká práce, která bude vyhovovat CHD určitě ano.

8. Je těžké, z Vašeho pohledu, získat dotace od EU na Vaše projekty? - Ne není. Je to jen o myšlence a pak už to napsat dle podmínek EU.

9. Zdá se Vám, že se situace v zaměstnávání zdravotně postižených osob po vstupu do EU zlepšila či nikoli? Pokud zlepšila, v čem? Je stejná. Zatím legislativa či přístup EU nijak neovlivnil fungování zaměstnávání ZP.

10. Myslíte si, že místně příslušný úřad práce splňuje dobře Vaše požadavky na komunikaci? Komunikace je přímo vynikající.

11. Zdá se Vám spolupráce s podniky ve Vašem regionu aktivní a pozitivní nebo zaměstnávání zdravotně postižených osob vnímají spíše jako zátěž na podnik? Dokud se firmy nerozhodnou, že budou zaměstnávat či podporovat ZP, tak s nimi nehnou ani pokuty. Většina to vnímají jako zátěž, na jednu stranu by chtěli nějak začít, ale když vidí co všechno by proto měli udělat, tak rychle vycouvnou.

12. Myslíte si, že se představitelé města dostatečně zajímají o činnosti CHD, a to trvale a nejen v předvolebním období? Oni se zajímají obecně o neziskový sektor, kam zahrnují neprávem i CHD. Ale podpora přímo CHD není. Tady bych si představoval přímé zadávání menších veřejných zakázek bez výběrového řízení od magistrátu či kraje. 51

13. Máte nějaké možnosti porovnat fungování CHD v ČR a v zahraničí? Pokud ano, jak se liší jejich situace na trhu od situace CHD v ČR? Je tam jiný systém bodového hodnocení ZP a jiný systém dotací (Rakousko, Francie) a je tam právě větší podpora zadávání menších veřejných zakázek bez výběrového řízení od místních samospráv. Funguje zde i morální hledisko.

52

Příloha č. 2

Originál Vyúčtování dohody o zřízení chráněného pracovního místa

53

Příloha č. 3

Originál Dohody o vytvoření chráněné pracovní dílny

54

55

56

57