te
Lai
20 Vilnius Nejsevernější barokní město Evropy je živé a sází na tradici 36 Merian speciál Republika Užupis 50 Riga Extravagantní a inspirující setkání středověku a secese 64 Merian speciál Secesní metropole 86 Tallinn Staré hanzovní město s mohutnou pevností jde vstříc současnosti 114 Merian speciál Skanzen Rocca al Mare
Vysvětlivky symbolů
8 9 0
E k Top Ten Co byste určitě neměli v Pobaltí vynechat
< přední záložka
●●●● ●●●
zvláště vhodné pro rodiny s dětmi ubytování s bezbariérovými pokoji ubytování s povoleným přístupem pro psy zde přijímají všechny kreditní karty zde nepřijímají kreditní karty Ceny za ubytování ve dvoulůžkovém pokoji: od 200 € ●● od 80 € od 150 € ● do 80 €
Ceny za hlavní jídlo (bez nápojů): ●●● od 10 € ● do 4 € ●● od 4 €
mi
Lai
ri u
oo
at
La i
La i
Kan a
U
10 Hotely a jiné ubytování Moderní hotely pro individuální turistiku uprostřed malebných starých měst 12 Jídlo a pití Světová či národní kuchyně v řadě nových restaurací 16 Nákupy Kromě západního zboží tu najdete i neobvyklé věci: jantar a rukodělné výrobky
Ucelený přehled a popis všech důležitých památek, procházek a výletů
Kanuti
Aia
Na cestách ve třech pobaltských republikách
a Tallinnu
Vene
8 Víte kde…
18 Kam ve Vilniusu, Rize
P
Uu s
Litva, Lotyšsko, Estonsko a jejich metropole Vilnius, Riga a Tallinn
Ai d
4 Baltské trio se představuje
nne Nu
dková íídkov l i
i
e nn Nu
vì Kuldaja vì Sauna vì
aVäike Rannav vär
kostel Tornide r Ole sv. Olafa Väljak bo vi La Pa ste Pøírodovìdné gan Koolimuzeum gi divadlo Linna mä Va Brookusplats im kláter a u sv. Michaela Muz. Roheline Suurturg Kloostri 8 uitého umìní Dùm Èerno- NikolaiKnutùv cech hlavcù kirik loutkové Mìstské divadlo Suurgildi 9 avaimu muzeum P M Püh l k tü ur
äe am nn Ra P
Tlustá Markéta
mäe
Su
Obsah
tee
Tolli
Pikk
7
P
P Ole ikk viSu mä levigi
Põ hja
aja lam Ka
es pui
ann Ra
e
116 Turistické trasy
124 Důležité informace
o Vilniusu, Rize a Tallinnu
Nejkrásnější cíle výletů v Pobaltí
Praktické odkazy a dobré tipy
118 Kurská kosa „Sahara Severu“ na litevském pobřeží 120 Cēsis ve Vidzeme Toulky lotyšským národním parkem Gauja 122 Národní park Lahemaa Jedinečná příroda severního pobřeží Estonska
126 Stručné dějiny Přehled dat a událostí 130 Slovníček základních výrazů Abyste nezůstali bez řeči… 132 Až přijde hlad… Nejdůležitější gastronomické výrazy 134 Vilnius od A do Z Důležité adresy a informace 138 Riga od A do Z Důležité adresy a informace 143 Tallinn od A do Z Důležité adresy a informace 147 154 156 159
Atlas map Rejstřík zeměpisných názvů Rejstřík Závěrem…
Mapy a plány Pobaltí, severní část . . . . . . přední záložka Pobaltí, jižní část. . . . . . . . . . . . zadní záložka Kadriorg a Pirita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 69 Atlas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 147–153 Kombinace čísel a písmen v textu odkazuje na příslušný čtverec v mapě, např. > str. 150, B 3 atlas > str. 92, b 2 podrobná mapka uvnitř > přední záložka, C 5
Naše tipy Tipy a doporučení pro znalce a individualisty
zadní záložka >
28 Vilnius Brána Aušros (Aušros vartai) > str. 149, D 4 Dnes je „Brána ranních červánků“, zbudovaná v letech 1503 až 1522, poslední dochovanou branou městského opevnění. Malá klasicistní poutní kaple nad obloukem brány ze strany města ukrývá mariánský obraz ze 16. stol., který je od poloviny 17. stol. považován za zázračný. Obraz Milosrdné Matky Boží, zasazený do pozlaceného stříbra a obložený bezpočtem votivních darů, je poutním místem mnoha věřících katolíků z východní Evropy. V r. 1688 byl obraz předán řádu bosých karmelitánek z nedalekého kláštera s kostelem sv. Terezy. Aušros Vartų 12
Dominikánský kostel neboli kostel sv. Ducha (Šv. Dvasios Dominikonųbažnyčia) > str. 148, C 3 Skvělý příklad vrcholného baroka: kostel sv. Ducha dominikánského Katolíci z celé východní Evropy putují za obrazem Matky Boží v bráně Aušros
Pamětihodnosti 29 kláštera, jehož žlutobílá kopule ční vysoko nad střechami Starého města. Svou dnešní podobu získal na konci 17. stol. Vybavení interiéru v hravém rokokovém stylu vzniklo téměř o sto let později: kazatelna a 16 oltářů je bohatě vyzdobeno, ovšem pohledy návštěvníků nejvíce přitahují fresky v kupoli. Dominikonų 8
Europa Centras > str. 148, severně B 1 Po dlouhý čas byl nejvyšší budovou ve městě hotel Lietuva Reval s 22 poschodími. Dnes se naproti hotelu tyčí výškové domy nového obchodního vilniuského komplexu Europa Centras. Konstitucijos pr.; trolejbus 5, 6 (Žaliasis tiltas)
Frank Zappa Memorial > str. 148, B 2 Z Vilniusu sice nepochází, ale od r. 1995 má Frank Zappa (1940 až 1993) ve městě pomník. Nebyl zbudován z iniciativy státu, ale z popudu skupiny nezávislých umělců. Akt svobody. Busta hudebníka spočívá na kovovém sloupu, stěnu za ní zdobí graffiti se Zappovými portréty. K. Kalinausko 1
Gediminasova třída (Gedimino prospektas) > str. 149, A 1–C 2 Vilniuská hlavní třída byla založena r. 1836, když Staré město přerostlo své hradby. Více než 2 km dlouhý prospekt vede z Katedrálního náměstí směrem na severozápad až k náměstí Nezávislosti u budovy parlamentu. Většina budov na Gediminasově třídě – banky, úřady a hotely – vznikly až ve 20. stol. V domě čp. 1 bylo hlavní sídlo litevského osvobozeneckého hnutí Sajųdis a nachází se zde rovněž Kavárna literátů (➝ str. 40). Na levé straně (čp. 4) je nápadné Dramatické divadlo s plastikou tří múz. Na rohu s Vilniaus gat-
vė se zdvihá nová moderní budova Novotelu, naproti stojí Nová radnice a Vládní palác. Kousek výš uvidíte po pravé straně opravený hotel a restauraci Neringa (➝ str. 40). Třída vede dál kolem Lukiškių, největšího náměstí ve městě. Na jeho severní straně se vypínají dvě věže kostela sv. Jakuba a Filipa, barokní stavby z konce 17. stol. R. 1952 vztyčili Sověti na náměstí obligátní Leninův pomník; fotografie jeho zrušení oblétly v roce 1991 celý svět. Na západní straně stojí věznice, kde byli během nacistické a sovětské okupace drženi odpůrci režimu. Dům č. 40 je bývalý okresní soud (z r. 1890), dnes zde sídlí Muzeum KGB (➝ str. 35). Šikmo naproti na pravé straně ulice zanechal stopu stalinistický stavební styl v podobě Domu vědců z r. 1950. Budova parlamentu (Sejm) na náměstí Nezávislosti byla postavena r. 1982 pro Nejvyšší sovět. Gediminasův pomník > str. 149, D 2 Na jižní straně katedrály se tyčí pomník velkoknížete Gediminase (1316 až 1341), který sám sebe nazýval „král Litevců a mnohých Rusů“. Podle legendy se vydal z Trakaie na lov, usnul na dnešním Hradním vrchu a ve snu se mu zjevil železný vlk, který vyl hlasitě jako sto vlků. Věštec mu ozřejmil význam snu: v těchto místech vznikne město, které bude neporazitelné jako železný vlk. V r. 1323 založil Gediminas na soutoku řek Neris a Vilnia Vilnius. Pod jeho vládou se z velkoknížectví stal jednotný stát, který expandoval dále na východ. Jeho panování se vyznačovalo politickou a náboženskou tolerancí: Gediminas pozval do města německé obchodníky a řemeslníky a poskytl jim svobodu vyznání. Jeho synové Algirdas a Kestutis pokračovali po jeho smrti v této politice dalších 35 let. Katedros 1
Gotický soubor – kostel sv. Anny a Bernarda (Šv. Onos ir Bernadinų bažnyčia) > str. 149 D 2 Nejslavnější architektonický skvost Vilniusu: kostel sv. Anny, který se Napoleonovi při jeho válečném tažení do Ruska líbil tak, že by jej byl nejraději přenesl „na své dlani do Paříže“. Postaven byl v letech 1495 až 1500 v pozdně gotickém slohu ze 33 typů různě tvarovaných cihel. Společně s „podsaditým“ kostelem sv. Bernarda (16. stol.) tvoří tzv. Gotický soubor. Vedle obou chrámů se zdvihá pomník básníka Adama Mickiewicze (1798–1859). K severní straně kostela sv. Bernarda přiléhá stejnojmenný klášter, který však byl již v polovině 19. stol. uzavřen a využíván jako kasárna. V r. 1919 převzala budovu Akademie umění. Maironio 8/10
Hradní vrch (Pilies kalnas) s Gediminasovou věží (Gedimino bokštas) > str. 149, D 2 Červená osmiboká Gediminasova věž, na níž vlaje litevská trikolora, je symbolem Vilniusu. Tyčí se na Hradním vrchu vysokém 48 metrů, vypínajícím se na soutoku řek Neris a Vilnia – je místem zrodu starého litevského státu. Poprvé byl hrad zmiňován roku 1323. Z bývalého komplexu se dochovala samotná Gediminasova věž, několik pozůstatků obranného zdiva a panovnického paláce. Ve věži dokumentuje dějiny Hradního vrchu malé muzeum. Výstup na věž určitě stojí za to! Út–Ne 11–17 hod.
Katedrála a Katedrální náměstí (Arkikatedra bazilika ir Arkikatedros aikšte) > str. 149, D 2 Hlavní vilniuský kostel, postavený až v letech 1783 až 1801 v klasicistním slohu. Uvnitř katedrály se
76 Riga
Nákupy – Kam večer 77
Náš tip Ústřední trh (Centraltirgus) Vepřové oháňky, houby všeho druhu, skvělý med, sterilované zelí s kmínem, nakládaný česnek, čerstvý venkovský chleba, uzený sýr, zelenina ze zahrádky a ovoce na všechny způsoby, uzené i čerstvé ryby. Vezměte si s sebou velkou nákupní tašku! Rozhodně smlouvejte, rozdíly cen mohou být veliké. Tohle je jeden z největších a nejkrásnějších trhů v Evropě, situovaný do bývalých hangárů na Zeppeliny na opačné straně železniční trati od Moskevského předměstí. Prāgas 1; Po–So 8–17, Ne 8–16 hod. > str. 151, D 4
Galerija > str. 151, F 3/4 Zde si přijdou na své příznivci nostalgie sovětské éry, především sběratelé mincí.
Volmar > str. 150, C 3 Tady můžete najít pravé ruské ikony i staré lněné látky: ubrusy, ručníky a hlavně krásné ubrousky.
Dzirnavu 53
Šķūņu 6
Konvents > str. 150, C 4 Velký výběr ruských i cizojazyčných starožitných knih, rytin, ikon a porcelánu.
Kam večer
Kaļķu 9/11 (nádvoří konventu); denně do 20 hod.
Retro A > str. 151, jižně E 4 Vetešnický krámek jak má být. Tady se můžete libovolně dlouho přehrabovat: najdete množství cenností i bezcenných tretek, knih a Leninových bust. Tallinas 54
Doma antikvariāts > str. 150, B 3 Skutečný umělecký salon, kde je požitkem již samotná návštěva: starožitný nábytek, množství obrazů, staré tisky a drahocenná slonovina.
Roma Antīks > str. 150, D 3 Jedno z nejkrásnějších starožitnictví ve městě najdete v hotelu De Rome. Drahé, ale ušlechtilé kousky: lustry, porcelán z carských i sovětských dob a stříbro. Mimořádně lákavé jsou šperky.
Doma laukums 1
Kaļķu 28; denně do 22 hod.
Když byl rižský Ústřední trh v r. 1930 zbudován v německých hangárech na Zeppeliny z první světové války, byl jedním z nejmodernějších v Evropě
Rize se říká „hlavní město baltské kultury“. Ne neprávem, neboť v Rize se denně konají vystoupení světově proslulých hudebníků. Mimořádně oblíbené jsou vybrané komorní koncerty v tradičních sálech. Nové divadlo pod vedením režiséra Alvise Hermanise již dlouho spoléhá na náročné světové divadelní publikum, ale i Národní opera je Mekkou milovníků hudby. Je považována za jeden z nejlepších a nejmodernějších operních domů v Evropě, často zde hostují světové pěvecké hvězdy. I baletní soubor je vynikající. Vzpomeňme jen na Michaila Baryšnikova, jehož raketový vstup do světa tance začal právě v Rize. Milovníci hudby jistě znají houslistu Gidona Kremera, který pochází z Rigy a v červnu zde pravidelně pořádá hudební festival: „Pro mě je Riga stále spojená s hudbou, tam myslím na písňový festival, na operu a na své mladé kolegy z baltského orchestru Kremerata Baltica. Skutečně inspirující!“ Informace o aktuálních akcích: www.km.gov.lv (webové stránky lotyšského ministerstva kultury) Informace o hudebním životě Rigy: www.rigamusic.lv Balet, koncerty, opera, divadlo
Ave Sol > str. 150, B 2 Kostel sv. Petra a Pavla, vyznačující se vynikající akustikou, byl r. 1987 přestavěn na koncertní sál pro komorní hudbu a sborový zpěv. Citadeles 7; tel. 7 02 75 70
Dóm (Doma baznīca) > str. 150, B 3 Varhanní koncert v dómu je nezapomenutelným zážitkem. Varhany,
zhotovené r. 1884 slavnou varhanickou firmou Walcker z Ludwigsburgu, prodělaly v posledních letech rozsáhlou opravu. Jsou jedněmi z posledních velkých romantických varhan na světě a proslavily se svým krásným zvukem. Koncerty bývají často vyprodány, vstupenky je možné získat naproti hlavnímu vchodu nebo ve Wagnerově sále na rohu. Doma laukums 1; tel. 7 21 32 13; www.concert.lv
Filharmonie (Filharmonija) > str. 150, C 3 V koncertním sále Velkého cechu koncertují lotyšští filharmonici, pokud nejsou zrovna na světovém turné. Stojí za to vyslechnout si koncert současné lotyšské hudby. Z Lotyšska pocházejí tak skvělí skladatelé, jako např. Pēteris Vasks
Náš tip Národní opera (Nacionālā opera) Opera je národní svatyní Lotyšů a po r. 1991 byla jako první budova ve městě rozsáhle zrekonstruována. Neoklasicistní budova byla otevřena v roce 1836 jako Německé divadlo. Repertoár je světový, zahrnuje velkou část klasiky, Čajkovského, Pucciniho, Mozarta, rovněž Stravinského i lotyšské skladatele. Pletichářský ředitel scény Andrejs Žagars velmi přispěl ke světovému renomé opery, stejně jako nový režisér Viesturs Kairišs z Rigy, který si získal jméno i jako filmový režisér. Každý rok v červnu se zde koná Mezinárodní rižský operní festival. Současné divadlo s vysoce moderní jevištní technikou si mohou návštěvníci prohlédnout každý den. Vstupné je poměrně nízké. Aspazijas bulv. 3; tel. 7 07 37 77; www.opera.lv
110 Tallinn Vana 8; tel. 6 27 47 70; Po–Čt 12–24, Pá–Ne 12–2 hod.
Kolumbus Krisostomus > str. 153, D 3 Bar a hospůdka na Starém městě, kam s oblibou chodí obyvatelé Tallinnu. Může tu být proto docela plno. Poměrně jednoduché a levné drinky. Vystoupení estonských hudebníků. Sám majitel hraje v jedné z kapel. Viru 24; tel. 56 15 69 24; www.kolumbus.ee; Ne a Po 12–23, Út–Čt 12–24, Pá a So 12–1 hod.
Moskva > str. 152, C 3 Jeden z nejvyhlášenějších barů v Tallinnu, kam chodí hosté proto, aby viděli a byli viděni. Samozřejmě s koktejlem v ruce. Vabaduse Väljak 10; tel. 6 40 46 94; www.moskva.ee; Pá a So 22–4 hod.
Nimeta > str. 153, D 3 „Bar beze jména“ je jednou z prvních tallinnských diskoték z postsovětské éry. Lidé se zde seznamují v příjemné atmosféře. Suur-Karja 4/6; tel. 6 41 15 15; Ne–Čt 11–2, Pá a So 11–4 hod.
R.I.F.F. > str. 153, E 3 Velmi cool. Supermoderní interiér, pozoruhodné osvětlení, dobré koktejly a skvělá hudba ve dvou patrech. Nenechte si to ujít. Viru Keskus, Viru Väljak 6; www.riff.ee; St–So 22–2 hod.
Rock Café > str. 153, F 3–4 Nová lokalita ve dvou patrech bývalé tovární budovy. Rock, soul a funk. Živá hudba.
Kam večer – Slavnosti a festivaly 111 jinak – o whisky. Kromě toho tu podávají drobné občerstvení. Uus 33; tel. 6 41 16 66; Ne–Po 11–2, Pá a So 11–4 hod.
Scotland Yard > str. 153, E 3 Už u vchodu vás „zatkne“ anglický polda – anglický pub, zařízený jako kancelář Scotland Yardu, si srdce obyvatel opravdu získal. Najdete jej blízko přístavu v zrestaurovaném průmyslovém komplexu Rotermanni. V noci tanec. Mere pst. 6 e; tel. 6 53 51 90; www.scotlandyard.ee; Ne–St 9–24, Čt–So 9–3 hod.
několik kulturních lahůdek: třeba vánoční koncerty pro náročné u rozzářeného vánočního stromu na tržišti. Informace: Eesti-Konsert (tel. 6 41 77 60), www.concert.ee
leden 1. ledna (Nový rok) V noci na 1. ledna se mohutně slaví zejména na tržišti. únor Dny barokní hudby Koncerty, např. s renomovaným souborem Hortus Musicus, na různých scénách na Starém městě.
Tapas & Vino > str. 153, D 3 Hned za dveřmi se ocitnete v pravém madridském baru. U výčepu si můžete objednat skvělé tapas. V lokále to bzučí, ale obsluha si udržuje přehled. Přes den si můžete se skleničkou dobré Rioji listovat v různých časopisech.
2.–21. února; www.concert.ee
Suur Karja 4; tel. 6 31 32 32; denně 12–24, Pá a So 12–2 hod.
květen Městské slavnosti Na počest připojení Tallinnu k hanze r. 1248. Na Starém městě se oslavuje koncerty lidové hudby pod širým nebem.
Tristan ja Isolde > str. 153, D 3 Podnik vhodný na skleničku uprostřed noci. Pod arkádami radnice, v jejímž interiéru můžete přes den obdivovat vyřezávaný pár Tristana a Isoldy. Pro zamilované. Raekoja plats 1; tel. 6 44 08 18; denně 8–24 hod.
Von Krahli Bar > str. 152, C 2 Poblíž radnice, vedle slavného avantgardního divadla. Levný a vtipný bar, navíc s živou hudbou. Rataskaevu 10; tel. 6 26 90 90; www.vonkrahl.ee; Ne a Po 12–1, Pá a So 12–3 hod.
Tartu mnt. 80d, 3. patro; St, Pá, So 22–4 hod.
Slavnosti a festivaly
Scottish-Club > str. 153, D 1 Tady mají největší výběr whisky ve městě. V zahradě můžete obdivovat osvětlené květiny a s majitelem ve skotské sukni si popovídat – jak
V poslední době už se proslechlo, že v Tallinnu se konají kvalitní festivaly klasické i současné hudby, stejně jako renomované jazzové dny se světovými hvězdami. I v „tmavém“ období roku se najde
duben Jazzová duha (Jazzkaar) Světové hvězdy od avantgardy až po hlavní proud. 21.–30. dubna; www.jazzkaar.ee
15. května
Mezinárodní jazzový festival „Narva Jazz“ červen Velký pěvecký a taneční festival Legendární festival, na němž vystupují tisícovky zpěváků, má velký národní a politický význam. Stal se součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Koná se na pěvecké scéně Lauluväljak.
Vrcholem tallinnského kalendáře jsou květnové městské slavnosti
červenec Festival piva Po celém městě se nabízejí stovky různých druhů piva a souběžně probíhá kulturní program. Na pěvecké scéně program pro rodiny s dětmi. polovina července
srpen Mezinárodní taneční festival Světové hvězdy moderního tance v Kanuti Gildi Saal. Už to není dlouho žádné tajemství, proto si vstupenky obstarejte včas (➝ str. 93, 108). Pikk 20; tel. 6 46 47 04; www.saal.ee
Příští festival se koná v r. 2009
Slavnost slunovratu Nejkratší noc v roce se všude ve městě, ale i na pláži a ve skanzenech oslavuje ohňostroji, zpěvem a tancem.
Svátek sv. Brigity V rozvalinách kláštera sv. Brigity (Pirita Klooster) se konají koncerty vážné hudby pod širým nebem. Pořadatelem je tallinnská filharmonická společnost (➝ str. 93, 108).
23./24. června
www.filharmoonia.ee
138 Riga od A do Z
Stručný přehled – Příjezd 139
Důležité adresy a informace na cestu Stručná charakteristika
Riga je hlavním městem Lotyšské republiky – Latvija (LV) Obyvatelstvo: 58 % Lotyši, 30 % Rusové Počet obyvatel Lotyšska: 2,4 milionu Počet obyvatel Rigy: 788 300 Rozloha Lotyšska: 64 590 km
2
Politika: parlamentní demokracie; Lotyšsko je členem NATO a EU Náboženství: Pouze 27 % Lotyšů se hlásí k náboženství; z nich tvoří asi 50 % protestanti, 24 % katolíci a 9 % přísluší k ruské pravoslavné církvi. Jazyk: Úředním jazykem je lotyšština, která náleží k baltské větvi indoevropských jazyků. Tato řeč není příbuzná slovanským jazykům. Obyvatelé pobaltských republik se mezi sebou dorozumívají nejčastěji rusky. Ze světových jazyků je na vzestupu angličtina, s níž se v rižských hotelech a restauracích bez problému domluvíte. Hospodářství: Lotyšsko – stejně jako jeho baltští sousedé – vsadilo na zpracovatelský průmysl a sektor služeb (cestovní ruch, obchod a finančnictví). Pro velkou část země je stále určující zemědělství, které je opět pomalu na vzestupu díky subvencím z Evropské unie.
leckých předmětů a starožitností platí zvláštní ustanovení. Informujte se na tel. 7 20 76 06. Hodnota dárků, které do Lotyšska dovezete, nesmí překročit 215 €.
Pro cesty uvnitř Evropské unie je zapotřebí pouze platný cestovní pas, příp. občanský průkaz. Clo
Při vstupu a výstupu ze země smějí mít u sebe občané EU 800 cigaret a 10 litrů alkoholu. Pro vývoz umě-
Okružní jízdy
Internet
www.rigatourism.com www.latviatourism.lv
Méně známou „verneovkou“ je detektivka Drama v Livonsku, kterou slavný francouzský romanopisec nechává odehrávat se v Livonsku, historickém území, jež je dneska rozděleno mezi Lotyšsko a Estonsko. Kromě detektivní zápletky si v knize můžeme přečíst i dobové popisy lotyšského (livornského) venkova i měst. Známější než kniha je její filmové zpracování pod názvem Zlomená podkova. Roku 1973 tento film natočil sovětský režisér Semjon Aranovič.
www.inyourpocket.com/Latvia Spolehlivé webové stránky v angličtině o všem, co se v Rize děje. www.literatur.lv Webové stránky o lotyšské literatuře, s překladem do světových jazyků. www.osteuropa-infoseite.de/lettland.htm Informativní internetové stránky v němčině s mnoha dalšími odkazy. www.riga.lv Oficiální webové stránky hlavního města Rigy s dobrými tipy v angličtině. www.rigathisweek.lv Internetové stránky se základními informacemi a aktuálním kalendářem pořádaných akcí. www.rigatourism.com Stránky lotyšského turistického svazu. www.latinst.lv Stránky Lotyšského institutu poskytují všeobecné informace.
Diplomatické zastoupení
Lékařská péče
Velvyslanectví ČR v Lotyšsku Čehijas respublikas véstniecíba
Lékárny jsou dobře zásobené. Pro cestu do Lotyšska je vhodné uzavřít cestovní pojištění do zahraničí, protože návštěva lékaře, léky a pobyt v nemocnici je nutno zaplatit v hotovosti.
Čas
V porovnání se SEČ je zde o 1 hodinu víc, změna na letní čas probíhá v témže termínu jako u nás. Čtenářský tip
Elizabetes iela 29a, Riga LV–1010; tel. 00 371/721 87 14, 728 73 06, fax 00 371/721 78 21, e-mail:
[email protected], www.mzv.cz/riga; úřední hodiny: Po–Pá 8.30–17 hod.
Velvyslanectví Lotyšské republiky v ČR Cestovní doklady
Švábský dům; Ratšlaukums 6; tel. 7 03 79 00; www.rigatourism.com
Hospital ARS, Skolas 5; tel. 7 20 10 01, 7 20 10 07 Městská hromadná doprava
Hradešínská 3, 100 00 Praha 10; tel. 224 252 454
Autobusy, trolejbusy a tramvaje. Jízdenky můžete zakoupit u řidiče nebo průvodčího; stojí 0,25 latů.
Informace
Noviny a časopisy
V Rize Lotyšská turistická a informační kancelář
Světové deníky a zahraniční časopisy dostanete u novinových stánků. Každý týden vychází anglicky psaný magazín „The Baltic Times“.
Smilšu (nedaleko Katedrálního náměstí); tel. 7 22 46 64; www.latviatourism.lv
Okružní jízdy a prohlídky nabízejí turistické kanceláře (informace ➝ str. 138).
Měna
Lotyšskou státní měnou je lat (LVL/Ls). 1 lat tvoří 100 sentimů, bankovky existují v hodnotách 5, 10, 20, 50, 100 a 500 LVL. Peníze si můžete vyměnit v bankách (otevírací doba Po–Pá 8.30–12.30, So 8.30–11.30 hod.), v bankomatech, směnárnách i ve velkých hotelech nebo na letišti. Téměř všude lze platit kreditními kartami. Počasí
V Lotyšsku panuje typické severoevropské klima, v létě mohou teploty vyšplhat až na 28 stupňů, zima může být v lednu velmi studená a bohatá na sníh. Teploty klesají až na deset stupňů pod nulou. Pošta
Pohlednice po Evropě stojí 0,20 latů; dopis 0,30 latů. Hlavní pošta, Elizabetes iela 41/43; Po–Pá 9–18, Sop 9–14 hod.
Lotyšské sentimy. Při cestách Pobaltím budete počítat v různých měnách.
