OBSAH SEŠITU MATERIÁLģ SJEZDU KDU-ýSL 2003
stránka
¾ Návrh pracovního pĜedsednictva Sjezdu KDU-ýSL
7
¾ Návrh programu Sjezdu KDU-ýSL
7
¾ Návrh jednacího Ĝádu Sjezdu KDU-ýSL
8
¾ Návrh volebního Ĝádu Sjezdu KDU-ýSL
9
¾ Návrh pracovních komisí Sjezdu KDU-ýSL
16
¾ Návrh usnesení ke zmČnČ Stanov KDU-ýSL
17
¾ Zpráva o þinnosti Klubu poslancĤ PSP ýR
21
¾ Zpráva o þinnosti Klubu senátorĤ SP ýR
51
¾ Zpráva o politické a organizaþní þinnosti strany a plnČní usnesení Sjezdu KDU-ýSL
63
¾ Finanþní zpráva (zpráva o hospodaĜení KDU-ýSL)
99
¾ Zpráva o strategických krocích KDU-ýSL v oblasti vzdČlávání
105
¾ Rodinná politika KDU-ýSL
111
¾ Organizaþní informace
127
-3-
-4-
x Návrh pracovního pĜedsednictva Sjezdu KDU-ýSL x Návrh programu Sjezdu KDU-ýSL x Návrh jednacího Ĝádu Sjezdu KDU-ýSL x Návrh volebního Ĝádu Sjezdu KDU-ýSL x Návrh pracovních komisí Sjezdu KDU-ýSL
Obsah: I.
Návrh usnesení
II.
Návrh pracovního pĜedsednictva Sjezdu KDU-ýSL
III.
Návrh programu Sjezdu KDU-ýSL
IV.
Návrh jednacího Ĝádu Sjezdu KDU-ýSL
V.
Návrh volebního Ĝádu Sjezdu KDU-ýSL
VI.
Návrh pracovních komisí Sjezdu KDU-ýSL
PĜedkladatel: Celostátní konference KDU-ýSL Zpracovatel: Ing. Petr RybáĜ, generální sekretáĜ KDU-ýSL
I. USNESENÍ
1. USNESENÍ K NÁVRHU PRACOVNÍHO PěEDSEDNICTVA SJEZDU KDU-ýSL Sjezd KDU-ýSL 2003 schvaluje návrh pracovního pĜedsednictva Sjezdu.
2. USNESENÍ K NÁVRHU PROGRAMU SJEZDU Sjezd KDU-ýSL 2003 schvaluje program Sjezdu.
3. USNESENÍ K NÁVRHU JEDNACÍHO ěÁDU SJEZDU Sjezd KDU-ýSL 2003 schvaluje jednací Ĝád Sjezdu.
4. USNESENÍ K NÁVRHU VOLEBNÍHO ěÁDU SJEZDU Sjezd KDU-ýSL 2003 schvaluje volební Ĝád Sjezdu.
5. USNESENÍ K NÁVRHU PRACOVNÍCH KOMISÍ SJEZDU Sjezd KDU-ýSL 2003 schvaluje složení pracovních komisí Sjezdu.
-6-
II. NÁVRH ýLENģ PRACOVNÍHO PěEDSEDNICTVA SJEZDU KDU-ýSL ýleny pracovního pĜedsednictva Sjezdu budou: - þlenové Celostátního výboru KDU-ýSL.
III. NÁVRH PROGRAMU SJEZDU KDU-ýSL 1. Zahájení a uvítání: a) schválení složení pracovního pĜedsednictva, programu, jednacího a volebního Ĝádu sjezdu, b) volba mandátové, návrhové a volební komise, jmenování 2 ovČĜovatelĤ zápisu, c) vystoupení hostĤ.
2. Zpráva pĜedsedy KDU-ýSL 3. Zprávy: a) b) c) d) e) f) g)
o þinnosti KlubĤ poslancĤ a senátorĤ KDU-ýSL v PýR, mandátové komise, o politické a organizaþní þinnosti strany a plnČní usnesení Sjezdu 2001, finanþní, Celostátní revizní komise, Celostátního rozhodþího sboru, o Stavu pĜípravy voleb do Evropského parlamentu.
4. ZmČna Stanov KDU-ýSL 5. Volby a nominace 6. Diskuse 7. ZávČr sjezdu: a) schválení usnesení, b) závČreþné slovo pĜedsedy KDU-ýSL.
-7-
IV. JEDNACÍ ěÁD SJEZDU KDU-ýSL 1. Schopnost usnášení, rozhodování sjezdu, volby Sjezd je usnášeníschopný, je-li pĜítomna nadpoloviþní vČtšina delegátĤ. O pĜijetí sjezdových dokumentĤ - §15, odst. 1 a 2 platných Stanov KDU-ýSL (zprávy pĜedsedy strany, poslaneckého klubu, senátorského klubu, finanþní zprávy, zprávy Celostátní revizní komise a Celostátního rozhodþího sboru a pĜípadnČ dalších zpráv) a dalších rozhodnutí sjezdu rozhoduje nadpoloviþní vČtšina pĜítomných delegátĤ. Právo delegátĤ volit pĜedstavitele a orgány KDU-ýSL je konkretizováno v samostatném sjezdovém materiálu “Volební Ĝád sjezdu KDU-ýSL“. 2. Platnost mandátu O platnosti mandátu rozhoduje mandátová komise, a to s definitivní platností. Vychází pĜi tom z pĜedložených originálĤ dokumentĤ, tj. zejména z usnesení všech pĜedsjezdových okresních a krajských konferencí, z usnesení minulého sjezdu o volbČ þlenĤ CK a z dalších usnesení o volbČ nebo kooptaci þlenĤ CK. 3. Práva a povinnosti delegátĤ Každý delegát (§ 14, odst. 1 a 2 platných Stanov KDU-ýSL) má právo a povinnost zúþastnit se osobnČ celého jednání sjezdu. Má právo pĜihlásit se do diskuse, vznést pĜipomínky a námČty komisím sjezdu a sjezdu, hlasovat a volit. 4. Podkladové materiály sjezdu Podkladové materiály pro jednání sjezdu vþetnČ návrhĤ na složení pracovního pĜedsednictva, komisí a dvou ovČĜovatelĤ sjezdového zápisu jsou pĜedloženy sjezdu Celostátní konferencí KDU-ýSL. Sjezdové materiály jsou pĜedkládány všem delegátĤm v písemné formČ. 5. ěízení sjezdu Jednání sjezdu Ĝídí pracovní pĜedsednictvo zvolené delegáty. Sjezd postupnČ projednává jednotlivé body programu. Pokud nČkdo z pĜítomných delegátĤ požádá o zmČnu nebo doplnČní programu sjezdu v jeho prĤbČhu, musí se o jeho návrhu hlasovat. Úkolem pĜedsedajícího, resp. pracovního pĜedsednictva je vydávat pokyny k þinnosti všech komisí, urþovat poĜadí diskutujících, udČlovat slovo hostĤm a pĜedkládat návrh na ukonþení diskuse, vyĜizovat návrhy a pĜipomínky delegátĤ sjezdu. V Ĝízení sjezdu se þlenové pracovního pĜedsednictva stĜídají. 6. Sjezdové komise Sjezd volí na návrh pracovního pĜedsednictva a delegátĤ sjezdu þleny komise mandátové, volební a návrhové. Podle potĜeby mohou delegáti rozhodnout o ustavení dalších pracovních komisí sjezdu. Komise sjezdu mají 5 - 15 þlenĤ, nerozhodne-li sjezd jinak. Komise zahájí svoji þinnost podle pokynĤ pracovního pĜedsednictva. Jednání pĜíslušné komise svolává a Ĝídí její pĜedseda, který je volen nadpoloviþní vČtšinou þlenĤ komise. 7. Hlasovací právo a zpĤsob hlasování Hlasovací právo mají delegáti dle § 14, odst. 1 a 2 platných Stanov KDU-ýSL a to : a) þlenové Celostátní konference KDU-ýSL,
-8-
b) zástupci okresních organizací, kteĜí byli zvoleni na okresních konferencích strany podle klíþe stanoveného CK KDU-ýSL, c) až 10 þlenĤ strany urþených Celostátním výborem KDU-ýSL pokud jsou urþeni. Hlasování Ĝídí pĜedsedající sjezdu. Není-li hlasování tajné, hlasuje se o návrzích zdvižením delegaþního lístku. Je-li výsledek hlasování zĜejmý, není tĜeba zjišĢovat pĜesné poþty hlasĤ. To neplatí, požaduje-li byĢ i jediný delegát informaci o pĜesném sþítání hlasĤ. 8. Diskuse a) Diskuse se mohou zúþastnit všichni delegáti s hlasovacím právem. b) Úþastníci sjezdu se hlásí do diskuse písemnČ nebo zvednutím ruky. VyplnČné pĜihlášky pĜedají poĜadatelĤm, skrutátorĤm v jednacím sále nebo pĜímo pracovnímu pĜedsednictvu sjezdu. Písemné pĜihlášky mají pĜednost. c) Diskusní vystoupení je limitováno þasovým rozsahem maximálnČ 5 minut (pokud delegáti nerozhodnou o prodloužení þasového limitu). d) Diskuse konþí, nejsou-li pĜihlášeni další diskutující. O návrhu na ukonþení diskuse v jejím prĤbČhu rozhodují delegáti hlasováním, a to bez rozpravy. e) Písemné diskusní pĜíspČvky, které nemohly být z þasových dĤvodĤ pĜedneseny, budou zaĜazeny jako pĜíloha do sjezdových materiálĤ. f) V prĤbČhu sjezdu mohou pĜedkládat návrhy na usnesení pouze jeho delegáti. g) Návrhy, o nichž se má hlasovat, se podávají písemnČ návrhové komisi sjezdu. 9. PĜedložení návrhu usnesení sjezdu a postup pĜi hlasování Návrhová komise (pĜípadnČ další pracovní komise) zpracovává návrhy, pĜípadnČ je i redakþnČ upravuje a pĜedkládá je sjezdu k hlasování. ObdobnČ pĜipravuje ke schválení sjezdové usnesení . O pĜípadných protinávrzích k návrhu se hlasuje jako první, a to v opaþném poĜadí než byly pĜedloženy. PĜed zahájením hlasování o protinávrzích je pĜeþten pĤvodní návrh vþetnČ všech protinávrhĤ. Vyluþuje-li pĜijatý protinávrh další protinávrh (návrh), o tomto protinávrhu (návrhu) se již nehlasuje. Sjezd se mĤže usnést, že se bude hlasovat oddČlenČ o jednotlivých þástech návrhu (protinávrhu). Po takovém oddČleném hlasování se na závČr hlasuje o návrhu (protinávrhu) jako celku. PĜed zahájením hlasování se zopakuje pĜesné znČní návrhu (protinávrhu). 10. Zvláštní ustanovení Nastane-li jakákoliv pochybnost, nebo vznikne-li situace, se kterou jednací Ĝád nepoþítá, rozhodne o ní sjezd okamžitým hlasováním bez rozpravy buć pĜímo, nebo na návrh pracovního pĜedsednictva.
V. VOLEBNÍ ěÁD SJEZDU KDU-ýSL ýl. 1 Základní a spoleþná ustanovení 1. Navrhovat kandidáty na pĜedsedu, 1. místopĜedsedu, další místopĜedsedy, þleny Celostátního výboru, pĜedsedy, þleny a náhradníky Celostátní revizní komise a Celostátního rozhodþího sboru jsou oprávnČni: odstupující Celostátní konference KDU-ýSL, krajské výbory KDU-ýSL a delegáti sjezdu (viz Stanovy KDU-ýSL § 15, odst. 6).
-9-
2. Volba pĜedsedy a místopĜedsedĤ všech volených orgánĤ na sjezdu probíhá vždy tajným hlasováním (viz Stanovy KDU-ýSL § 12, odst. 2). Další þlenové volených orgánĤ se volí zpravidla tajným hlasováním. 3. PĜed zahájením každé volby zkontroluje volební komise volební schránky a zapeþetí je. Zkontroluje, zda jsou pĜipraveny hlasovací lístky s pĜedtištČnými jmény kandidátĤ, zda jsou opatĜeny razítkem a parafovány þlenem volební komise. 4. Jména kandidátĤ jsou na hlasovacích lístcích uvedena v abecedním poĜadí a pĜed jménem každého z nich je uvedeno poĜadové þíslo. 5. Pro úpravu hlasovacích lístkĤ je urþen zvláštní prostor tak, aby byla zaruþena tajnost hlasování; delegáti vstupují do tohoto prostoru jednotlivČ. 6. V místnosti, kde se sþítají hlasy, jsou pĜítomni pouze þlenové volební komise; další osoby mohou být pĜítomny jen s jejím souhlasem. PĜed sþítáním hlasĤ se smísí volební lístky ze všech uren. 7. Za pĜítomného je považován delegát, který si vyzvedne hlasovací lístek. 8. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování. 9. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni þlenové volební komise; v zápise o hlasování se uvede: a) poþet vydaných hlasovacích lístkĤ, b) poþet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístkĤ, c) poþet neodevzdaných hlasovacích lístkĤ, d) poþet platných hlasĤ odevzdaných pro navržené kandidáty, e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta, f) eventuální výhrady þlena volební komise. 10. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí sjezdu v souladu s pĜedchozím bodem pĜedseda volební komise nebo jím povČĜený zástupce volební komise po dohodČ s pĜedsedajícím sjezdu.
ýl. 2 Volební komise 1. Volby konané Sjezdem KDU-ýSL (dále jen "sjezd") pĜipravuje pro delegáty sjezdu volební komise sjezdu (dále jen "volební komise") ve spolupráci s jeho organizaþním štábem. PĜi své þinnosti se Ĝídí tímto volebním Ĝádem. 2. Volební komise zvolí ze svého stĜedu pĜedsedu a místopĜedsedu; volba funkcionáĜĤ volební komise se koná vČtšinovým zpĤsobem. 3. Volební komise je schopna se usnášet, je-li pĜítomna nadpoloviþní vČtšina všech jejích þlenĤ. 4. K platnosti usnesení volební komise je tĜeba souhlasu nadpoloviþní vČtšiny pĜítomných þlenĤ. 5. Volby Ĝídí pĜedseda volební komise.
- 10 -
ýl. 3 Volba pĜedstavitelĤ a dalších orgánĤ strany 1. Návrhy kandidátĤ na pĜedsedu, 1. místopĜedsedu a dalších místopĜedsedy, pĜedsedu revizní komise a pĜedsedu rozhodþího sboru se pĜedkládají volební komisi písemnČ, nejpozdČji 30 minut pĜed zaþátkem doby stanovené pro volby. 2. Volba se koná nejvýše ve tĜech kolech. Postup pro tĜetí kolo voleb je totožný s postupem pro druhé kolo voleb. 3. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole nadpoloviþní vČtšinČ delegátĤ. 4. Delegát volí pĜedsedu strany, 1. místopĜedsedu, pĜedsedu revizní komise a pĜedsedu rozhodþího sboru tak, že na hlasovacím lístku vyjádĜí: a) souhlas s jedním z kandidátĤ zakroužkováním poĜadového þísla pĜed jeho jménem; poĜadová þísla pĜed jmény ostatních kandidátĤ pĜeškrtne (viz vzor); b) nesouhlas se všemi kandidáty pĜeškrtnutím poĜadového þísla pĜed jmény všech kandidátĤ (viz vzor). 5. Delegát volí místopĜedsedy strany tak, že na hlasovacím lístku vyjádĜí: a) souhlas nejvýše s takovým poþtem kandidátĤ, který byl stanoven pro obsazení míst místopĜedsedĤ strany ( viz Stanovy KDU-ýSL § 15, odst. 5, písm. a) zakroužkováním poĜadových þísel pĜed jejich jmény; poĜadová þísla pĜed jmény ostatních kandidátĤ pĜeškrtne (viz vzor); b) nesouhlas se všemi kandidáty pĜeškrtnutím poĜadového þísla pĜed jmény všech kandidátĤ (viz vzor). 6. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise, a ten, který je upraven jiným zpĤsobem, než je stanoveno v bodu 4 a 5 tohoto þlánku volebního Ĝádu. DodateþnČ dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpĤsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapoþítává. Volba pĜedsedy strany 7. V prvém kole je pĜedsedou strany zvolen kandidát, který získal nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných delegátĤ. 8. Nezíská-li žádný z kandidátĤ nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných delegátĤ, koná se druhé kolo volby. 9. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteĜí získali v prvém kole nejvyšší poþet hlasĤ. Je-li více kandidátĤ na prvém nebo na druhém místČ, kteĜí získali stejný poþet hlasĤ, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti. 10. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných delegátĤ. 11. Nebyl-li pĜedseda strany zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle tohoto volebního Ĝádu. Volba 1. místopĜedsedy strany 12. V prvém kole je 1. místopĜedsedou strany zvolen kandidát, který získal nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných delegátĤ. 13. Nezíská-li žádný z kandidátĤ nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných delegátĤ, koná se druhé kolo volby. 14. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteĜí získali v prvém kole nejvyšší poþet
- 11 -
hlasĤ. Je-li více kandidátĤ na prvém nebo na druhém místČ, kteĜí získali stejný poþet hlasĤ, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti. 15. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných delegátĤ. 16. Nebyl-li 1. místopĜedseda strany zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle tohoto volebního Ĝádu. Volba dalších místopĜedsedĤ strany 17. V prvém kole jsou místopĜedsedy strany zvoleni kandidáti, kteĜí získali nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných delegátĤ. 18. Pokud obdrží nadpoloviþní vČtšinu více kandidátĤ, než je poþet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteĜí obdrželi nejvyšší poþet hlasĤ. Nastane-li rovnost hlasĤ pro kandidáty na volitelných místech a mimo nČ, opakuje se mezi nimi volba. 19. Nezíská-li nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných delegátĤ tolik kandidátĤ, aby byl obsazen stanovený poþet míst místopĜedsedĤ strany, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. 20. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteĜí mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší poþet hlasĤ, nejvýše však dvojnásobný poþet kandidátĤ, než je poþet neobsazených míst; pĜi rovnosti hlasĤ postupují všichni kandidáti se stejným poþtem hlasĤ. 21. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteĜí získali nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných delegátĤ. 22. Pokud obdrží nadpoloviþní vČtšinu více kandidátĤ, než je poþet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteĜí obdrželi nejvyšší poþet hlasĤ. Nastane-li rovnost hlasĤ pro kandidáty na volitelných místech a mimo nČ, opakuje se mezi nimi volba. 23. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa místopĜedsedĤ, koná se na neobsazená místa tĜetí kolo volby podle tohoto volebního Ĝádu. 24. Nebyla-li ani po tĜetím kole volby obsazena stanovená místa místopĜedsedĤ, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního Ĝádu. Volba pĜedsedĤ Celostátní revizní komise a Celostátního rozhodþího sboru 25. V prvém kole je pĜedsedou komise nebo pĜedsedou sboru zvolen kandidát, který získal nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných delegátĤ. 26. Nezíská-li žádný z kandidátĤ nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných delegátĤ, koná se druhé kolo volby. 27. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteĜí získali v prvém kole nejvyšší poþet hlasĤ. Je-li více kandidátĤ na prvním nebo na druhém místČ, kteĜí získali stejný poþet hlasĤ, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti. 28. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných delegátĤ. 29. Nebyl-li pĜedseda komise nebo pĜedseda sboru zvolen ani ve druhém kole, následuje tĜetí kolo.
- 12 -
ýl. 4 Volba do Celostátního výboru 1. Návrhy kandidátĤ Celostátního výboru se pĜedkládají volební komisi písemnČ, nejpozdČji 30 minut pĜed dobou stanovenou pro volby. 2. Volba se koná nejvýše ve tĜech kolech. 3. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole nadpoloviþní vČtšinČ delegátĤ. 4. Delegát volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádĜí: a) souhlas nejvýše s takovým poþtem kandidátĤ, který byl pro volbu stanoven, zakroužkováním poĜadového þísla pĜed jejich jmény; poĜadová þísla pĜed jmény ostatních kandidátĤ pĜeškrtne (viz vzor); b) nesouhlas se všemi kandidáty pĜeškrtnutím poĜadového þísla pĜed jmény všech kandidátĤ (viz vzor). 5. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným zpĤsobem, než je stanoveno v pĜedchozím bodu tohoto volebního Ĝádu. DodateþnČ dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpĤsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapoþítává. 6. V prvém kole jsou zvoleni kandidáti, kteĜí získali nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ z poþtu vydaných hlasovacích lístkĤ. 7. Pokud obdrží nadpoloviþní vČtšinu více kandidátĤ, než je poþet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteĜí obdrželi nejvyšší poþet hlasĤ. Nastane-li rovnost hlasĤ pro kandidáty na volitelných místech a mimo nČ, opakuje se mezi nimi volba. 8. Nezíská-li nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných delegátĤ tolik kandidátĤ, aby byl obsazen stanovený poþet míst, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. 9. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteĜí mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší poþet hlasĤ, nejvýše však dvojnásobný poþet kandidátĤ, než je poþet neobsazených míst; pĜi rovnosti hlasĤ na posledním místČ postupují všichni kandidáti se stejným poþtem hlasĤ. 10. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteĜí získali nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ z poþtu vydaných hlasovacích lístkĤ. 11. Pokud obdrží nadpoloviþní vČtšinu více kandidátĤ, než je poþet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteĜí obdrželi nejvyšší poþet hlasĤ. Nastane-li rovnost hlasĤ pro kandidáty na volitelných místech a mimo nČ, opakuje se mezi nimi volba. 12. Nebyla-li ani po druhém kole volby CV obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa tĜetí kolo volby podle tohoto volebního Ĝádu. 13. Nebyla-li ani po tĜetím kole volby CV obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního Ĝádu. 14. Náhradníky do CV se stávají kandidáti, kteĜí získali nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ z poþtu vydaných hlasovacích lístkĤ, a to v poĜadí dle získaných hlasĤ.
- 13 -
ýl. 5 Schválení volby þlenĤ Celostátní konference krajskými konferencemi 1. Sjezd schvaluje volbu þlenĤ Celostátní konference na krajských konferencích veĜejným hlasováním. 2. Hlasuje se o všech krajskými konferencemi zvolených þlenech Celostátní konference spoleþnČ. 3. Poþet þlenĤ Celostátní konference z jednotlivých krajĤ urþila Celostátní konference pĜed konáním krajských konferencí, a to v závislosti na poþtu þlenĤ strany v kraji. 4. Seznam þlenĤ Celostátní konference zvolených na krajských konferencích obdrží delegáti sjezdu nejpozdČji 60 minut pĜed hlasováním. 5. Hlasování je platné, je-li pĜítomna alespoĖ polovina delegátĤ. 6. Volba þlenĤ Celostátní konference krajskými konferencemi je schválena, získá-li hlasy nadpoloviþní vČtšiny pĜítomných delegátĤ.
ýI. 6 Volba þlenĤ a náhradníkĤ Celostátní revizní komise a Celostátního rozhodþího sboru UpozornČní – ze Stanov KDU-ýSL vyplývá podle: § 32 Revizní komise (2) PĜedsedové, þlenové a náhradníci revizních komisí nesmí vykonávat žádnou další funkci ve stranČ na stejné a vyšší úrovni, ani nesmČjí být zamČstnanci strany. § 33 Celostátní rozhodþí sbor (1) Sjezd volí pĜedsedu Celostátního rozhodþího sboru a další þtyĜi þleny a stejný poþet náhradníkĤ. PĜedseda musí mít ukonþené právnické vzdČlání. 1. Návrhy kandidátĤ a náhradníkĤ revizní komise a rozhodþího sboru se pĜedkládají volební komisi písemnČ, nejpozdČji 30 minut pĜed dobou stanovenou pro volby. 2. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány nadpoloviþní vČtšinČ delegátĤ. 3. Pokud volební komise oznámí, že poþet navrhovaných kandidátĤ za þleny a náhradníky a) Celostátní revizní komise se shoduje s poþtem míst volených do tohoto orgánu, mĤže volba probČhnout aklamací. b) Celostátního rozhodþího sboru se shoduje s poþtem míst volených do tohoto orgánu, mĤže volba probČhnout aklamací. 4. Delegát volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádĜí: a) souhlas nejvýše s takovým poþtem kandidátĤ a náhradníkĤ, který byl pro volbu stanoven, zakroužkováním poĜadového þísla pĜed jejich jmény; poĜadová þísla pĜed jmény ostatních kandidátĤ pĜeškrtne, b) nesouhlas se všemi kandidáty a náhradníky pĜeškrtnutím poĜadového þísla pĜed jmény všech kandidátĤ. 5. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným zpĤsobem, než je stanoveno v pĜedchozím bodu tohoto volebního Ĝádu. DodateþnČ dopisované jméno kandidáta þi náhradníka, který nebyl navržen, nezpĤsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát þi náhradník se však
- 14 -
pro volbu nezapoþítává. 6. Zvoleni jsou kandidáti a náhradníci, kteĜí získali nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ z poþtu vydaných hlasovacích lístkĤ a to v poĜadí dle poþtu získaných hlasĤ. 7. Nebyla-li obsazena stanovená místa, stanoví další postup sjezd.
ýl. 7. Sestavení kandidátní listiny KDU-ýSL pro volby do Evropského parlamentu 2004 1. Kandidáti pro primární volby pro volby do EP jsou uvedeni na Celostátní nominaþní listinČ, kterou delegáti sjezdu obdrží pĜed zahájením sjezdu. 2. Celostátní nominaþní listina je sestavena z kandidátĤ vybraných krajskými konferencemi KDU-ýSL v r. 2003 a z kandidátĤ nominovaných Celostátní konferencí KDU-ýSL, dle Nominaþního Ĝádu schváleného Celostátní konferencí. 3. Volba probíhá prostĜednictvím hlasovacích lístkĤ, na nichž je poĜadí kandidátĤ stejné jako na Celostátní nominaþní listinČ. 4. Volba je jednokolová a tajná. 5. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány nadpoloviþní vČtšinČ delegátĤ. 6. Delegáti volí tak, že na hlasovacím lístku: a) udČlí po jednom hlasu nejvýše 1/5 nominovaných kandidátĤ, a to zakroužkováním poĜadového þísla pĜed jejich jmény; poĜadová þísla pĜed jmény ostatních kandidátĤ pĜeškrtne (viz vzor); b) nesouhlas se všemi kandidáty pĜeškrtnutím poĜadového þísla pĜed jmény všech kandidátĤ (viz vzor). 7. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným zpĤsobem, než je stanoveno v pĜedchozím bodu. DodateþnČ dopisované jméno kandidáta, který nebyl uveden na Celostátní nominaþní listinČ, nezpĤsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapoþítává. 8. Kandidátka pro volby do EP 2004 je sestavena volbou podle poþtu získaných hlasĤ - þím více získaných hlasĤ, tím lepší postavení na kandidátce. 9. V pĜípadČ stejného poþtu hlasĤ u dvou a více kandidátĤ se poĜadí stanoví losem. PoĜadí na kandidátce KDU-ýSL pro volby do EP 2004 u losovaných kandidátĤ je v tom pĜípadČ v sestupném sledu v jakém byli kandidáti postupnČ vylosováni.
VZOR: 1) Josef Balabán 2) Václav PotĤþek
- 15 -
VI. NÁVRH PRACOVNÍCH KOMISÍ SJEZDU KDU-ýSL
Komise MANDÁTOVÁ
VOLEBNÍ
NÁVRHOVÁ
PĜedseda komise MístopĜedseda komise
ýlenové komise
Kraj
Ing. Turnovská Monika
PHA
Šustr Ladislav
JHM MUDr. Vlasák Miroslav
JHC
Ing. Lukeš JiĜí
LIB
ýada Václav
PCE
Ing. Málek Jan
VYS
JUDr. Šiška Otakar
OLM
Mgr. Jelínková Šárka
ZLN
Janek Alois
MSL
Ing. Kašpar Aleš
STC
MUDr. ěíha Vladimír
PHA Ing. Bc. Hrdinová Marie
JHC
Mgr. Bureš František
PLZ
JiráĖová Martina
KVA
Boþek Pavel
ULA
Krausová Barbora
LIB
Ing. Vitvar JiĜí
HKR
Bc. Macela Miloslav
PCE
Trávníþek Antonín
VYS
Ing. Baldrián František
JHM
RNDr. Javorová Barbora
JHM
Ing. Vykydal Ivo
OLM
Ing. Pícha ZdenČk
ZLN
Ing. Dolanský Bohumil
MSL
Ing. Kvapil Tomáš
OLM
Ing. KaĖa Josef
JHM
- 16 -
Vácha František
STC
MVDr. ýervený Václav
PLZ
Bc. Klíma Karel
HKR
Kašpar Radomil
PCE
JUDr. Ing. Karas JiĜí
VYS
Mgr. Mikušek Jaromír
ZLN
Ing. Pražák ZbynČk
MSL
Návrh usnesení ke zmČnČ Stanov KDU-ýSL
Obsah: I.
Návrh usnesení
II.
ZmČna Stanov KDU-ýSL
PĜedkladatel: Celostátní konference KDU-ýSL Zpracovatel: JUDr. Ing. JiĜí Karas
I. NÁVRH USNESENÍ Sjezd KDU-ýSL: 1) Podle § 36 Stanov KDU-ýSL dodateþnČ schvaluje zmČny Stanov KDU-ýSL schválené Celostátní konferencí KDU-ýSL dne 12. 9. 2003. 2) Ukládá: - generálnímu sekretáĜi upravit do 90ti dnĤ vnitrostranické normy dotþené schválenou zmČnou Stanov KDU-ýSL a pĜedložit je ke schválení Celostátní konferenci KDU-ýSL, - generálnímu sekretáĜi vydat v jednotné úpravČ sborník Stanovy KDU-ýSL a další základní vnitrostranické normy a dokumenty, - PĜedsednictvu strany zahájit práci na nových Stanovách KDU-ýSL a do poloviny roku 2004 je pĜedložit Celostátní konferenci KDU-ýSL.
II. ZMċNA STANOV KDU-ýSL 13. zasedání Celostátní konference KDU-ýSL schválilo usnesením þ. 1 dne 12. 9. 2003 následující zmČny Stanov KDU-ýSL. a) LegislativnČ technické úpravy: I.
Termín "vyšší územnČ samosprávné celky" se nahrazují termínem " kraje" ve všech þíslech a pádech v dotþených paragrafech. II. V § 27 odst. 2, se slovo "Kandidátky" nahrazují správným "Kandidáty." III. § 28 celý text vypustit bez náhrady, zbylé paragrafy nepĜeþíslovat. IV. V § 34 se malé písmeno o ve slovČ "organizaþním" nahrazuje velkým písmenem O - "Organizaþním".
b) § 3 odst. 4) vložit novou druhou vČtu "ýlen strany musí být þlenem místní organizace." Nové znČní: "ÚzemnČ pĜíslušnou místní organizací strany je místní organizace v té obci, ve které má þlen své trvalé bydlištČ. ýlen strany musí být þlenem místní organizace. ýlen mĤže požádat o pĜevedení do kterékoliv místní organizace. Této žádosti, není-li námitek z místní organizace, kam þlen žádá pĜevést, musí být vyhovČno."
c) § 14 odst. 2) zrušit „Celostátní výbor mĤže urþit dalších až 10 þlenĤ strany, kteĜí se mohou sjezdu zúþastnit s právem hlasovacím.“
d) § 15 odst. 5, písm. b) slovo “osm” nahradit “patnáct”, písm. c) vypustit bez náhrady, ostatní písmena pĜeznaþit. Nové znČní: “Sjezd volí a odvolává: …. b) patnáct þlenĤ celostátního výboru, c) pĜedsedu, þleny a náhradníky celostátní revizní komise, d) pĜedsedu, þleny a náhradníky celostátního rozhodþího sboru.” odst. 7) vypustit bez náhrady slova: " a celostátní konference strany." Nové znČní: " (7) Náhradníky celostátního výboru se stávají ostatní kandidáti podle poĜadí získaných hlasĤ, pokud dosáhnou nadpoloviþní vČtšiny hlasĤ pĜítomných delegátĤ. Podrobnosti stanoví volební Ĝád sjezdu." odst. 8) pĜeþíslovat na odst. 9 a vložit nový text odstavce 8): Nové znČní: "(8) Sjezd schvaluje þleny celostátní konference, zástupce krajských organizací, kteĜí jsou voleni na krajských konferencích dle klíþe stanoveného celostátní konferencí v závislosti na poþtu þlenĤ v jednotlivých krajských organizacích.“
e) § 17 odst. 1) ve druhé vČtČ slovo "osmi“ nahradit "patnácti“, slova " a pČti poslanci þi senátory, které nominuje Klub poslancĤ a Klub senátorĤ Parlamentu ýR (dále jen poslanecké kluby)“ nahradit slovy "þleny exekutivy EU, pĜedsedou národní delegace KDU-ýSL v EP“. Nové znČní druhé vČty odstavce 1: “Schází se podle potĜeby zpravidla dvakrát mČsíþnČ a je tvoĜen pĜedsednictvem strany, patnácti þleny volenými na sjezdu, þleny vlády, hejtmany krajĤ, þleny exekutivy EU, pĜedsedou národní delegace KDU-ýSL v EP, pĜedsedy a místopĜedsedy Poslanecké snČmovny a Senátu Parlamentu ýR, kteĜí jsou þleny strany.”
- 18 -
f) § 18 odst. 1, ve tĜetí vČtČ: slova "40 þleny volenými na sjezdu“ nahradit slovy "zástupci krajských organizací volenými na krajských konferencích dle klíþe stanoveného celostátní konferencí v závislosti na poþtu þlenĤ v jednotlivých krajských organizacích a schválených sjezdem“, bez náhrady vypustit slova "pĜedsedy krajských organizací, zástupci sdružení nebo klubĤ ustavených podle § 9, odst. 9 Stanov“, slova "všemi poslanci a senátory“ nahradit slovy "všemi poslanci, senátory Parlamentu ýR a poslanci Evropského parlamentu. “ Nové znČní tĜetí vČty odstavce 1: “Schází se podle potĜeby nejménČ tĜikrát do roka, je tvoĜena celostátním výborem strany, zástupci krajských organizací volenými na krajských konferencích dle klíþe stanoveného celostátní konferencí v závislosti na poþtu þlenĤ v jednotlivých krajských organizacích a schválených sjezdem, všemi poslanci, senátory Parlamentu ýR a poslanci Evropského parlamentu, kteĜí jsou þleny strany.” odst. 4 písm. c) nové znČní "urþuje klíþ pro volbu þlenĤ celostátní konference na krajských konferencích v závislosti na poþtu þlenĤ jednotlivých krajských organizací", ostatní písmena pĜeznaþit. písm. c) – novČ d) vložit slova ”nominaþní Ĝád” Nové znČní: " (4) Celostátní konference plní zejména … c) urþuje klíþ pro volbu þlenĤ celostátní konference na krajských konferencích v závislosti na poþtu þlenĤ jednotlivých krajských organizací, d) schvaluje jednací a organizaþní Ĝád strany, pĜíspČvkový Ĝád, nominaþní Ĝád, rozhodþí Ĝád a statut celostátního rozhodþího sboru a celostátní revizní komise a smČrnici pro hospodaĜení a úþtování v KDU-ýSL, e) bere na vČdomí zprávy…“
g) § 19 odst. 5, písm. c) vypustit „až dva“, odst. 6 vypustit „až dvou.“ odst. 5 novČ vložit písm. d) "volí své zástupce do celostátní konference v poþtu urþeném celostátní konferencí v závislosti na poþtu þlenĤ krajské organizace." Nové znČní: " (5) Krajská konference dále: …d) volí své zástupce do celostátní konference v poþtu urþeném celostátní konferencí v závislosti na poþtu þlenĤ krajské organizace. " odst. 8 slova "1/5 z celkového poþtu svých þlenĤ delegovaných ze svých Ĝad klubem zastupitelĤ vyššího územního samosprávného celku" nahradit slovy "þleny klubu krajských zastupitelĤ, kteĜí jsou þleny strany." Nové znČní druhé vČty odstavce 8: "Schází se podle potĜeby, zpravidla þtyĜikrát roþnČ a je tvoĜen krajským pĜedsednictvem, þleny volenými krajskou konferencí a þleny klubu krajských zastupitelĤ, kteĜí jsou þleny strany."
h) § 22 vložit nový odst. 5) "Vyhlašování lhĤt se Ĝídí vnitrostranickými normami."
i) § 24 vložit odst. 5) "PĜedsedové stranických organizací a orgánĤ mohou dle svého uvážení na jednání organizace nebo orgánu, kterému pĜedsedají, pĜizvat další þleny strany s hlasem poradním." Nové znČní: "… se ustanovení pĜedešlých odstavcĤ použije pĜimČĜenČ. (5) PĜedsedové stranických organizací a orgánĤ mohou dle svého uvážení na jednání organizace nebo orgánu, kterému pĜedsedají, pĜizvat další þleny strany s hlasem poradním."
- 19 -
j) § 27 v odst. 2), 3), 5) spojku "a" ve spojení "snČmovny a Senátu" nahradit "," a vložit slova" a Evropského parlamentu" Nové znČní: "(2) Kandidáty do zastupitelstev krajĤ, Poslanecké snČmovny, Senátu a Evropského parlamentu navrhují þlenové a orgány strany. (3) Sestavování poĜadí na kandidátních listinách do zastupitelstev krajĤ, Poslanecké snČmovny, Senátu a Evropského parlamentu pĜedchází vnitrostranická volba (primární volby). (5) Kandidátní listiny pĜi volbách do Poslanecké snČmovny, Senátu a Evropského parlamentu sestavuje celostátní výbor na základČ vnitrostranické volby poĜadí a uzavĜených koaliþních dohod. ZmČnu poĜadí oproti výsledkĤm vnitrostranické volby musí celostátní výbor pĜedem zdĤvodnit a projednat s krajskými výbory."
k) § 30 nahradit slovo „poslanecký“ slovem „ parlamentní.“ odst. 2) doplnit na konec vČty „þi senátor“. Nové znČní: „Parlamentní klub reprezentuje a jeho mluvþím na veĜejnosti je pĜedseda klubu nebo klubem povČĜený poslanec þi senátor.“
l) § 31 vložit slova " Evropském parlamentu a " Nové znČní: " Pro jednání klubĤ v Evropském parlamentu a zastupitelstvech krajĤ platí ustanovení § 30 obdobnČ."
m)
§ 37
odst. 2) vložit nová písmena: "c) Nominaþní Ĝád primárních voleb KDU-ýSL, d) Statut Celostátního rozhodþího sboru KDU-ýSL, e) Statut Celostátní revizní komise KDUýSL, f) Zásady jednání v parlamentních klubech KDU-ýSL, g) Statut Programové rady a Odborných komisí KDU-ýSL ", ostatní písmena pĜeznaþit; vložit odst. 3) "Základní programové dokumenty KDU-ýSL schvaluje sjezd nebo celostátní konference.“ Nové znČní: "(2) Základními vnitrostranickými normami jsou: a) Jednací Ĝád KDU-ýSL, b) Organizaþní Ĝád KDU-ýSL, c) Nominaþní Ĝád primárních voleb KDU-ýSL, d) Statut Celostátního rozhodþího sboru KDU-ýSL, e) Statut Celostátní revizní komise KDU-ýSL, f) Zásady jednání v parlamentních klubech KDU-ýSL, g) Statut Programové rady a Odborných komisí KDU-ýSL, h) SmČrnice pro hospodaĜení a úþtování v KDU-ýSL, i) Mzdový pĜedpis KDU-ýSL, j) PĜíspČvkový Ĝád KDU-ýSL. (3) Základní programové dokumenty KDU-ýSL schvaluje sjezd nebo celostátní konference.“
n) § 38 vložit novČ: “§ 38 a) PĜechodná ustanovení ke zmČnám stanov Celostátní orgány strany ustavené pĜed pĜijetím zmČn stanov vykonávají svoji þinnost v dosavadním složení až do skonþení svého funkþního období.“
- 20 -
Zpráva o þinnosti Klubu poslancĤ KDU-ýSL v PSP ýR
Obsah: I. Návrh usnesení II. Zpráva o þinnosti Klubu poslancĤ KDU-ýSL v PSP ýR III. PĜíloha
PĜedkladatel: Poslanecký klub KDU-ýSL PSP ýR Zpracovatel: Ing. Jaromír TalíĜ, pĜedseda poslaneckého klubu
I.
NÁVRH USNESENÍ
Sjezd KDU – ýSL 2003 schvaluje Zprávu Klubu poslancĤ KDU – ýSL v Poslanecké snČmovnČ Parlamentu ýeské republiky.
II. ZPRÁVA KLUBU POSLANCģ KDU-ýSL V PSP ýR PRO SJEZD V ROCE 2003 ÚVOD Tato zpráva je podávána za období mezi sjezdy v roce 2001 a 2003 a pĜekrývá dvČ volební období Poslanecké snČmovny; 1998 – 2002 a 2002 – dosud. ýinnost poslaneckého klubu byla v tČchto období odlišná. V letech 1998 – 2002, kdy byla KDU-ýSL v opozici, byla Poslanecká snČmovna a Senát jedinými místy, kde bylo možné prezentoval politiku KDU-ýSL na celostátní úrovni. V tomto období se osvČdþila koordinace postojĤ našeho klubu s klubem US-DEU spoþívajících v pravidelných schĤzkách vedení klubĤ každé úterý v polední pĜestávce. V souþasném volebním období, kdy je KDU-ýSL a její poslanecký klub souþástí vládní koalice, se podaĜilo díky naší iniciativČ prosadit pravidelné schĤzky vedení koaliþních klubĤ (ýSSD, KDU-ýSL a US-DEU) opČt každé úterý v poledních pĜestávkách. Poslanecký klub KDU-ýSL jedná pravidelnČ každé úterý mimo tzv. poslanecké a variabilní týdny. V prĤbČhu plenárního zasedání se schází podle potĜeby i vícekrát za den. Dvakrát za rok se koná výjezdní zasedání poslaneckého a senátního klubu KDU-ýSL v Lipnici nad Sázavou, toto jednání je zpravidla tĜídenní. Celostátní konference KDU-ýSL je pravidelnČ informována o þinnosti poslaneckého klubu KDUýSL, tuto zprávu bere na vČdomí.
Vedení klubu Do þervence 2002 byl pĜedsedou klubu Jan Kasal, místopĜedsednickou funkci zastávali Josef Janeþek, Jaromír TalíĜ a Miloslav Výborný. Dne 10. záĜí 2002 byl pĜedsedou poslaneckého klubu KDU-ýSL zvolen Jaromír TalíĜ, místopĜedsedy se stali Josef Janeþek, Miloslav Výborný a Ivo Vykydal. Po rezignaci Miloslava Výborného na všechny stranické funkce mČl klub jen dva místopĜedsedy, 30. záĜí 2003 byla zvolena místopĜedsedkyní klubu Michaela Šojdrová.
Poslanecký klub KDU-ýSL – do voleb 2002 Ve volbách do Poslanecké snČmovny v roce 1998 KDU-ýSL obdržela 9,0 % hlasĤ, mČla 20 poslancĤ. ýSSD sestavila menšinovou vládu a pomocí opoziþní smlouvy vládla do Ĝádných voleb v roce 2002. V této dobČ byl Miloslav Výborný pĜedsedou Mandátového a imunitního výboru a Cyril Svoboda pĜedsedou Petiþního výboru.
Volby 2002 14. a 15. þervna 2002 se konaly volby do Poslanecké snČmovny. KOALICE (KDU-ýSL a US-DEU) obdržela 14,27 % hlasĤ, bylo tedy zvoleno 22 poslancĤ za KDU-ýSL. KDU-ýSL dostala mnohem více preferenþních hlasĤ než US-DEU, hrozilo tedy, že US-DEU nebude moci založit poslanecký klub, protože nemČla potĜebných 10 poslancĤ. KDU-ýSL se rozhodla, že Svatopluk Karásek bude þlenem klubu US-DEU, díky tomuto gestu mohl klub US-DEU vzniknout a klub KDU-ýSL má o jednoho poslance ménČ, tedy 21 poslancĤ. Preferenþní hlasy zajistily, že KDU-ýSL má sice o jednoho poslance více než ve volbách 1998, ale byly i pĜíþinou vzniku tĜecích ploch mezi KDU-ýSL a US-DEU.
- 22 -
Vláda 15. þervence byla jmenována vláda v þele s premiérem Vladimírem Špidlou. KDU-ýSL zastupují ve vládČ tĜi ministĜi – Cyril Svoboda (místopĜedseda vlády a ministr zahraniþních vČcí), Libor Ambrozek (ministr životního prostĜedí) a Milan Šimonovský (ministr dopravy). Tato vláda se mĤže opírat jen o velmi tČsnou vČtšinu 101 hlasĤ v Poslanecké snČmovnČ.
Funkce v Poslanecké snČmovnČ Jan Kasal se stal 11. þervence 2002 místopĜedsedou Poslanecké snČmovny. Miroslav Kalousek pĜedsedou Rozpoþtového výboru, Miloslav Výborný pĜedsedou ÚstavnČ-právního výboru a Jaromír TalíĜ pĜedsedou Stálé komise pro sdČlovací prostĜedky.
ZmČny v Poslanecké snČmovnČ 30. 5. 2003 Senát v tajném hlasování zvolil Miloslava Výborného ústavním soudcem. Miloslav Výborný již pĜedtím rezignoval na všechny stranické funkce a po tomto zvolení rezignoval i na svĤj poslanecký mandát. V poslanecké snČmovnČ ho nahradil námČstek ministra obrany Pavel Severa. Pozici námČstka ministra obrany obsadil Jaroslav KopĜiva. Poslanecká snČmovna na záĜijové schĤzi zvolila Vlastu Parkanovou pĜedsedkyní ÚstavnČ-právního výboru.
ZASTOUPENÍ POSLANCģ KDU-ýSL VE VÝBORECH, PODVÝBORECH, KOMISÍCH A DELEGACÍCH Libor Ambrozek 1998 – 2002 þlen Výboru pro veĜejnou správu, regionální rozvoj a životní prostĜedí pĜedseda Podvýboru pro ochranu životního prostĜedí a krajiny 2002 ministr životního prostĜedí þlen Parlamentní skupiny pĜátel zemí v rámci MPU Jan GrĤza 1998 - 2002 þlen HospodáĜského výboru místopĜedseda ZemČdČlského výboru þlen Podvýboru pro obchod a cestovní ruch þlen Podvýboru pro integrovaný záchranný systém a civilní nouzové plánování þlen Dozorþí rady Pozemkového fondu ýeské republiky 2002 místopĜedseda ZemČdČlského výboru þlen Podvýboru pro bytovou politiku þlen Podvýboru pro lesní a vodní hospodáĜství þlen Podvýboru pro myslivost, rybáĜství, vþelaĜství, zahrádkáĜství a chovatelství JiĜí Hanuš 2002 þlen ZemČdČlského výboru þlen Podvýboru pro regionální rozvoj þlen Podvýboru pro dopravu a výstavbu dopravní infrastruktury þlen Podvýboru pro obecní policii
- 23 -
þlen Podvýboru pro regionální a pĜeshraniþní spolupráci þlen Podvýboru pro finanþní hospodaĜení územních samospráv a pro využívání fondĤ Evropské unie þlen Podvýboru pro rozvoj venkova Vilém HoláĖ 1998 - 2002 þlen Výboru pro evropskou integraci þlen Podvýboru pro zdravotní informatiku þlen VyšetĜovací komise pro vyšetĜení þinnosti regionálního transplantaþního centra FN Ostrava vedoucí Stálé delegace do StĜedoevropské iniciativy 2002 místopĜedseda Zahraniþního výboru místopĜedseda Podvýboru pro informatiku v sociální oblasti a zdravotnictví a pro racionální vedení zdravotnické dokumentace þlen Podvýboru pro otázky sociálnČ ohrožených skupin þlen Podvýboru pro reformu dĤchodového systému a reformu nemocenského pojištČní þlen Stálé delegace pro spolupráci s Evropským parlamentem pozorovatel - Evropský parlament Ludvík Hovorka 2002 þlen HospodáĜského výboru þlen Podvýboru pro ochranu životního prostĜedí a krajiny þlen Podvýboru pro mládež místopĜedseda Podvýboru pro dopravu a výstavbu dopravní infrastruktury þlen Podvýboru pro obchod, ochranu spotĜebitele a ochranu trhu þlen Podvýboru pro styk s krajany þlen Stálé delegace do Meziparlamentní unie Josef Janeþek 1998 - 2002 místopĜedseda Poslaneckého klubu KDU-ýSL þlen Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví þlen Organizaþního výboru þlen Podvýboru pro lékovou politiku a úhradu zdravotní péþe þlen Podvýboru pro zdravotní informatiku þlen Stálé komise pro práci KanceláĜe Poslanecké snČmovny pĜedseda VyšetĜovací komise pro vyšetĜení þinnosti regionálního transplantaþního centra FN Ostrava 2002 místopĜedseda Poslaneckého klubu KDU-ýSL þlen Mandátového a imunitního výboru místopĜedseda Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pĜedseda Podvýboru pro otázky sociálnČ ohrožených skupin þlen Podvýboru pro etické otázky ve zdravotnictví a v sociální péþi þlen VyšetĜovací komise pro zjištČní skuteþností v souvislosti s arbitrážním Ĝízením ve vČci CME versus ýeská republika vedoucí Stálé delegace do StĜedoevropské iniciativy
- 24 -
Miroslav Kalousek 1998 - 2002 ovČĜovatel a þlen Výboru pro obranu a bezpeþnost þlen HospodáĜského výboru þlen Podvýboru pro prĤmysl a stavebnictví þlen Stálé komise pro kontrolu þinnosti Vojenského obranného zpravodajství pĜedseda VyšetĜovací komise pro objasnČní rozhodování státu v IPB 2002 pĜedseda Rozpoþtového výboru þlen Stálé komise pro bankovnictví JiĜí Karas 1998 – 2002 ovČĜovatel a þlen Zahraniþního výboru pĜedseda Podvýboru pro styky s krajany, pĜedseda od 16. 9. 1998 do 20. 6. 2002 þlen Podvýboru pro mládež ovČĜovatel a þlen Volební komise Poslanecké snČmovny þlen Stálé delegace do Parlamentního shromáždČní Organizace pro bezpeþnost a spolupráci v EvropČ 2002 þlen Petiþního výboru þlen Zahraniþního výboru pĜedseda Podvýboru pro styk s krajany ovČĜovatel a þlen Volební komise Poslanecké snČmovny þlen Stálé delegace do Parlamentního shromáždČní Organizace pro bezpeþnost a spolupráci v EvropČ náhradník pozorovatelĤ v Evropském parlamentČ Jan Kasal 1998 - 2002 pĜedseda, místopĜedseda Poslaneckého klubu KDU-ýSL ovČĜovatel a þlen Organizaþního výboru þlen Petiþního výboru þlen Podvýboru pro heraldiku a vexilologii pĜedseda Podvýboru pro pĜípravu návrhĤ na propĤjþení nebo udČl.stát. vyznamenání þlen Stálé delegace do ShromáždČní Západoevropské unie 2002 1. místopĜedseda Poslanecké snČmovny místopĜedseda Organizaþního výboru pĜedseda Podvýboru pro pĜípravu návrhĤ na propĤjþení nebo udČlení státních vyznamenání, pĜedseda þlen Podvýboru pro heraldiku a vexilologii, þlen Podvýboru pro pĜípravu novely jednacího Ĝádu þlen VyšetĜovací komise ve vČci vyrovnání ýeské republiky se spoleþností Diag Human náhradník Stálé delegace do ShromáždČní Západoevropské unie Tomáš Kvapil 1998 - 2002 místopĜedseda Výboru pro veĜejnou správu, regionální rozvoj a životní prostĜedí þlen Podvýboru pro mládež þlen Podvýbor pro regionální rozvoj þlen Podvýboru pro obchod a cestovní ruch místopĜedseda Podvýboru pro bytovou politiku
- 25 -
2002 místopĜedseda Výboru pro veĜejnou správu, regionální rozvoj a životní prostĜedí garanþní pĜedseda Podvýboru pro bytovou politiku þlen Podvýbor pro regionální rozvoj þlen Podvýbor pro mládež þlen Stálé komise pro rodinu a rovné pĜíležitosti Jaroslav Lobkowicz 1998 - 2002 ovČĜovatel a þlen Výboru pro evropskou integraci ovČĜovatel a þlen ZemČdČlského výboru 2002 þlen Výboru pro evropskou integraci místopĜedseda Petiþního výboru þlen Podvýboru pro národnostní menšiny þlen Podvýboru pro regionální a pĜeshraniþní spolupráci þlen Stálé delegace do Parlamentního shromáždČní Rady Evropy pozorovatel - Evropský parlament Vlasta Parkanová 1998 - 2002 místopĜedsedkynČ ÚstavnČ právního výboru þlenka Volebního výboru þlenka Podvýboru pro vČzeĖství þlenka VyšetĜovací komise pro vyšetĜení pochyb. v kauze TELECOM þlenka Doþasné komise pro otázky vnitĜního trhu þlenka Stálé komise pro sdČlovací prostĜedky þlenka Stálé delegace pro spolupráci s Evropským parlamentem þlenka Stálá delegace do Meziparlamentní unie 2002 pĜedsedkynČ ÚstavnČ právního výboru – od 26. 6. 2003 þlenka Výboru pro obranu a bezpeþnost - místopĜedsedkynČ výboru: od 16. 7. 2002 do 26. 6. 2003 þlenka Podvýboru pro vČzeĖství þlenka Podvýboru pro justici, þlenka Stálé komise pro sdČlovací prostĜedky þlenka Doþasné komise pro otázky Ústavy ýeské republiky þlenka Stálé komise pro kontrolu þinnosti Vojenského obranného zpravodajství, od 8. 8. 2002 do 26. 6. 2002 þlenka Stálé komise pro kontrolu þinnosti Vojenského obranného zpravodajství, od 8. 8. 2002 do 26. 6. 2003 þlenka Stálé delegace do Parlamentního shromáždČní NATO: vedoucí delegace do Ĝíjna 2003 Vladimír ěíha 2002 þlen ÚstavnČ právního výboru þlen Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví þlen Podvýboru pro integrovaný záchranný systém þlen Podvýboru pro problematiku drog a toxikománie místopĜedseda Finanþního podvýboru þlen VyšetĜovací komise pro zjištČní skuteþností v souvislosti s arbitrážním Ĝízením ve vČci CME versus ýeská republika
- 26 -
Pavel Severa 1998 - 2002 místopĜedseda Výboru pro obranu a bezpeþnost þlen Podvýboru pro vČzeĖství þlen Stálé komise pro kontrolu použití operativní techniky Policie ýR þlen Stálé delegace do Parlamentního shromáždČní NATO 2002 místopĜedseda Výboru pro obranu a bezpeþnost, þlen Stálé komise pro kontrolu þinnosti Vojenského obranného zpravodajství þlen Stálé delegace do Parlamentního shromáždČní NATO - navržen klubem na vedoucího této delegace, ještČ nebyl schválen Poslaneckou snČmovnou Cyril Svoboda 1998 - 2002 pĜedseda Petiþního výboru þlen Podvýboru pro zpravodajské služby þlen Stálé komise pro kontrolu þinnosti Bezpeþnostní informaþní služby þlen VyšetĜovací komise pro vyšetĜení pochyb. v kauze TELECOM náhradník Stálá delegace do Parlamentního shromáždČní Rady Evropy 2002 - místopĜedseda vlády - ministr zahraniþních vČcí Jan Škopík 2002 þlen Výboru pro obranu a bezpeþnost þlen Podvýboru pro hospodaĜení se surovinami a odpady þlen Podvýboru pro profesionalizaci AýR þlen Podvýboru pro zpravodajské služby þlen Stálé komise pro kontrolu použití operativní techniky Policie ýR þlen VyšetĜovací komise pro objasnČní skuteþností v souvislosti se smlouvou o výstavbČ dálnice D 47 mezi státem a firmou Housing and Construction náhradník Stálé delegace do ShromáždČní Západoevropské unie Michaela Šojdrová 1998 - 2002 ovČĜovatelka a þlenka Výboru pro vČdu, vzdČlání, kulturu, mládež a tČlovýchovu místopĜedsedkynČ Podvýboru pro mládež þlenka Podvýboru pro školství þlenka Podvýboru pro tČlovýchovu þlenka Podvýboru pro vČdu a vysoké školy 2002 místopĜedsedkynČ Výboru pro vČdu, vzdČlání, kulturu, mládež a tČlovýchovu, þlenka Podvýboru pro školství þlenka Podvýboru pro tČlovýchovu þlenka Podvýboru pro vČdu a vysoké školy místopĜedsedkynČ Podvýboru pro mládež þlenka Stálé komise pro práci KanceláĜe Poslanecké snČmovny þlenka Stálé delegace pro spolupráci s Evropským parlamentem Ladislav Šustr 1998 - 2002 þlen Rozpoþtového výboru místopĜedseda Podvýboru pro tČlovýchovu
- 27 -
þlen Podvýboru pro kontrolu 2002 þlen Rozpoþtového výboru místopĜedseda Podvýboru pro kontrolu, místopĜedseda Podvýboru pro tČlovýchovu þlen Finanþního podvýboru þlen Stálé komise pro kontrolu þinnosti Bezpeþnostní informaþní služby þlen VyšetĜovací komise ve vČci vyrovnání ýeské republiky se spoleþností Diag Human Jaromír TalíĜ 1998 - 2002 místopĜedseda Poslaneckého klubu KDU-ýSL místopĜedseda Výboru pro vČdu, vzdČlání, kulturu, mládež a tČlovýchovu þlen Volební výboru þlen Podvýboru pro kulturu þlen Podvýboru pro mediální legislativu þlen Stálé komise pro sdČlovací prostĜedky náhradník Stálé delegace do ShromáždČní Západoevropské unie 2002 pĜedseda Poslaneckého klubu KDU-ýSL þlen Organizaþního výboru þlen Volebního výboru þlen Výboru pro vČdu, vzdČlání, kulturu, mládež a tČlovýchovu pĜedseda Podvýboru pro mediální legislativu þlen Podvýboru pro kulturu pĜedseda Stálé komise pro sdČlovací prostĜedky Josef Vícha 2002 þlen Výboru pro veĜejnou správu, regionální rozvoj a životní prostĜedí þlen Podvýboru pro bytovou politiku pĜedseda Podvýboru pro ochranu životního prostĜedí a krajiny þlen Podvýboru pro územní plánování a stavební Ĝád þlen Podvýboru pro veĜejnou správu místopĜedseda Stálé komise pro bankovnictví þlen VyšetĜovací komise pro objasnČní skuteþností v souvislosti se smlouvou o výstavbČ dálnice D 47 mezi státem a firmou Housing and Construction Ivo Vykydal 2002 místopĜedseda Poslaneckého klubu KDU-ýSL þlen HospodáĜského výboru þlen Výboru pro evropskou integraci pĜedseda Podvýboru pro cestovní ruch a krizové regiony BÝVALÍ POSLANCI: Miloslav Výborný 1998 - 2002 místopĜedseda Poslaneckého klubu KDU-ýSL pĜedseda Mandátového a imunitního výboru þlen ÚstavnČ právního výboru 2002 – 2003(do 2. 6. 2003) pĜedseda ÚstavnČ právního výboru þlen Doþasné komise pro otázky Ústavy ýeské republiky
- 28 -
JiĜí Havlíþek 1999 - 2002 þlen Výboru pro obranu a bezpeþnost þlen HospodáĜského výboru þlen Stálé komise pro kontrolu þinnosti Vojenského obranného zpravodajství Josef Lux 1998 - 1999 pĜedseda Poslaneckého klubu KDU-ýSL þlen Organizaþního výboru Ludmila Müllerová 1998 - 2002 ovČĜovatelka a þlenka Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví þlenka Podvýboru pro investiþní dotace ve zdravotnictví a sociální oblasti þlenka Podvýboru pro oblast drogové problematiky - þlenka Stálé komise pro sdČlovací prostĜedky - þlenka Doþasné komise pro dĤchodovou reformu - þlenka Doþasné komise pro otázky vnitĜního trhu Pavel Plániþka 2001 - 2002 þlen Zahraniþního výboru Ing. Pavel ŠafaĜík 1998 - 2002 místopĜedseda Rozpoþtového výboru þlen Podvýboru pro kapitálové a finanþní trhy þlen Podvýboru pro dopravu þlen Podvýboru pro posouzení rekonstrukce objektu Nerudova þlen VyšetĜovací komise pro objasnČní rozhodování státu v IPB þlen Stálé komise pro bankovnictví Pavel Tollner 1998 - 2001 þlen Zahraniþního výboru ovČĜovatel a þlen Petiþního výboru þlen Podvýbor pro pĜípravu návrhĤ na propĤjþení nebo udČl.stát. vyznamenání þlen Podvýbor pro prezentaci ýeské republiky v zahraniþí þlen Podvýbor pro národnosti þlen Stálá delegace do Meziparlamentní unie
DģLEŽITÁ HLASOVÁNÍ V POSLANECKÉ SNċMOVNċ Hlasování o vyslovení dĤvČry nebo vyslovení nedĤvČry vládČ -
-
7. srpna 2002 požádala vláda o vyslovení dĤvČry, 101 vládních poslancĤ podpoĜilo vládu, 98 pĜítomných zástupcĤ opozice bylo proti, 11. bĜezna 2003 vláda opČt požádala Poslaneckou snČmovnu o vyslovení dĤvČry. Rozhodla se tak poté, co nČkteĜí koaliþní zákonodárci nepodpoĜili pĜi prezidentské volbČ kandidáta vládní koalice Jana Sokola. Všech 101 vládních poslancĤ podpoĜilo vládu, 99 zástupcĤ opozice bylo proti, 26. záĜí 2003 Poslanecká snČmovna hlasovala o návrhu ODS na vyslovení nedĤvČry vládČ. Tento návrh nepodpoĜilo 100 koaliþních poslancĤ, 98 poslancĤ opozice bylo pro návrh, poslanec Josef Hojdar z ýSSD se hlasování zdržel. Návrh na vyslovení nedĤvČry nebyl pĜijat, hlasování Josefa Hojdara však vyvolalo velké diskuse, zda má vláda podporu vČtšiny poslancĤ,
- 29 -
-
Poslanecký klub KDU-ýSL hlasoval jednotnČ a vždy svým hlasování podpoĜil vládu, stal se tedy nestabilnČjší oporou této vlády. V ostatních koaliþních klubech nebyla zaruþena jednotnost pĜi tČchto dĤležitých hlasování (Hana Marvanová: USDEU, Josef Hojdar: ýSSD).
Neschválení „danového balíþku“ na 5. schĤzi, kdy Hana Marvanová hlasovala proti vládní koalici Tento þin Hany Marvanové mČl za následek vážné obavy, zda má vláda podporu vČtšiny poslancĤ v Poslanecké snČmovnČ. Klub US-DEU vydal 17. 9. 2002 následující prohlášení: Vzhledem i k uzavĜené koaliþní smlouvČ mezi ýSSD, KDU-ýSL a US-DEU a v zájmu pĜedcházení konfliktĤ pĜi jejím dalším trvání navrhuje poslanecký klub následující postup: I. 1.Pokud vláda dojde k závČru, že nČkterý návrh zákona je podmínkou pro její další trvání v rámci koaliþní smlouvy, oznaþí takový návrh ve vnitrokoaliþním jednání za zásadní. Po Ĝádném projednání takového návrhu v souladu s koaliþní smlouvou podpoĜí takový návrh všichni þlenové koaliþních poslaneckých klubĤ. II. 1. Poslanecký klub bere na vČdomí, že nesplnČní bodu I.1. bude mít za následek odchod ministrĤ za US-DEU z vlády. 2. ýlenové poslaneckého klubu nebudou ani v takovém pĜípadČ hlasovat pro návrh na vyslovení nedĤvČry vládČ, která bude spoþívat na pĤvodním programovém prohlášení. Státní rozpoþet – na rok 2003, 2004 Schválení rozpoþtu na rok 2003 s deficitem ve výši 111 mld. Kþ bylo podmínČno závazkem naplnit programové prohlášení o zahájení reformy veĜejných financí. Klub KDU-ýSL pro tento rozpoþet hlasoval s tím, že všechny následující rozpoþty už musí být reflexí reformní rozpoþtové politiky, tedy odrazem zmČny dlouhodobých deficitních trendĤ. Strany vládní koalice tento svĤj závazek také splnily a rozpoþet pĜedložený na rok 2004 již v sobČ obsahuje parametrické zmČny vycházející z reformních zákonĤ, které Poslanecká snČmovna schválila v záĜí tohoto roku. Není tedy dĤvod takto navržený rozpoþet neschválit. Nutno podotknout, že pro dlouhodobou konsolidaci veĜejných rozpoþtĤ se letošní scénáĜ bude muset opakovat i v pĜíštím roce a strany vládní koalice se již dohodly, že další reformní opatĜení musí být dojednány a schváleny tak, aby opČt pĜíznivČ ovlivnily vládní návrh státního rozpoþtu na rok 2005. Reforma veĜejných financí Poslanecká snČmovna projednávala v srpnu a záĜí 2003 zákony, které mČli souvislost s reformou veĜejných financí. Všechny tyto zákony, kterých bylo celkem 12, byly pĜijaty a postoupeny Senátu. Byla pĜijata Ĝada pozmČĖovacích návrhĤ z dílny KDU-ýSL, na kterých se shodly všechny vládní strany – napĜ. možnost vyplácení státního pĜíspČvku u stavebního spoĜení i pro dČti mladší 15 let, sluþování úvČrĤ u stavebního spoĜení v rámci rodiny, zrušení minimální danČ pro rodiþe pobírajícího rodiþovský pĜíspČvek a pro osoby peþující o osobu blízkou (napĜ. postižené dítČ, starší þlovČk) DPH Zákon o zmČnČ danČ z pĜidané hodnoty vetoval prezident Václav Klaus, ale i pĜesto se ho podaĜilo vládní koalici prosadit svými 101 hlasy. Je do další proreformní krok k ozdravení veĜejných financí.
- 30 -
Odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Jako výraz nespokojenosti s pĤsobením RRTV spoþívající v chybném rozhodování popĜ. neþinnosti v dĤležitých otázkách se Poslanecké snČmovna rozhodla na 13. schĤzi 2. dubna 2003 odvolat þleny této rady. Volba prezidenta ýeské republiky 15. ledna, 24. ledna a 28. února 2003 se uskuteþnily tajné volby prezidenta republiky. PĜi tĜetí volbČ byl zvolen Václav Klaus, dostal o jeden hlas více, než bylo nezbytnČ nutné ke zvolení. Tyto volby provázelo mnoho vyjednávání, ale i pĜes všechno úsilí se nepodaĜilo prosadit kandidáta vládní koalice na tuto nejvyšší ústavní funkci. V následující tabulce vidíte výsledky jednotlivých hlasování 1. VOLBA 1. kolo: * Jaroslav Bureš Václav Klaus Miroslav KĜíženecký Petr Pithart 2. kolo: ** Václav Klaus Petr Pithart 3. kolo *** Václav Klaus Petr Pithart
PSP
Senát
dohromady
39 92 44 20
7 31 2 35
46 123 46 55
77 46
32 43
109 89
80 44
33 40
113 84
89 25
32 43
121 68
85 32
33 42
118 74
95 26
32 39
127 65
115 81
32 47
147 128
109 83
30 46
139 129
109 78
33 46
142 124
2. VOLBA 1. kolo Václav Klaus Jaroslava Moserová 2. kolo Václav Klaus Jaroslav Moserová 3. kolo Václav Klaus Jaroslava Moserová
3. VOLBA 1. kolo Václav Klaus Jan Sokol 2. kolo Václav Klaus Jan Sokol 3. kolo Václav Klaus Jan Sokol
* V prvním kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ všech poslancĤ i nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ všech senátorĤ. (tedy nejménČ 101 hlasĤ v PSP a 41 hlasĤ v Senátu) ** Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných poslancĤ i nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných senátorĤ. (pokud jsou pĜítomni všichni, poþet hlasĤ ke zvolení je stejný jako v prvním kole) *** Ve tĜetím kole je zvolen ten z kandidátĤ druhého kola, který získal nadpoloviþní vČtšinu hlasĤ pĜítomných poslancĤ a senátorĤ. (hlasy se tedy sþítají, ke zvolení staþí nejménČ 141 hlasĤ)
- 31 -
NÁVRHY ZÁKONģ PěEDLOŽENÉ POSLANCI KDU-ýSL: KVċTEN 2001 - ěÍJEN 2003 Libor Ambrozek: - návrh zákona o Národním parku Šumava a o zmČnČ zákona þ.114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ - (tisk 937; rok 2001) – zamítnuto ve 2. þtení, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ - (tisk 947; rok 2001) – schváleno: 284/2002 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 44/1988 Sb. o ochranČ a využití nerostného bohatství ( horní zákon ), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1057; rok 201) – schváleno: 61/2002 Sb., - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 199/1994 Sb., o zadávaní veĜejných zakázek, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1145; rok 2001) – schváleno: 278/2002 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní zákon ýeské národní rady þ. 171/1991 Sb. o pĤsobnosti orgánĤ ýeské republiky ve vČcech pĜevodĤ majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ýeské republiky – (tisk 1250;rok 2002) - zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna. Jan GrĤza návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 172/1991 Sb., o pĜechodu nČkterých vČcí z majetku ýeské republiky do vlastnictví obcí, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – tisk 1181; rok 2001) – zákon nebyl pĜijat, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 290/2002 Sb., o pĜechodu nČkterých dalších vČcí, práv a závazkĤ ýeské republiky na kraje a obce, obþanská sdružení pĤsobící v oblasti tČlovýchovy a sportu a o souvisejících zmČnách a o zmČnČ zákona þ. 157/2000 Sb., o pĜechodu nČkterých vČcí, práv a závazkĤ z majetku ýeské republiky, ve znČní zákona þ. 10/2001 Sb., a zákona þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 19; rok 2003) – schváleno: 150/2003 Sb.,
-
- 32 -
-
návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znČní zákona þ. 320/2002 Sb.- (tisk 28; rok 2003) – schváleno: 59/2003 Sb., návrh zákona, kterým se zrušuje zákon ýeské národní rady þ. 66/1986 Sb., o umČlém pĜerušení tČhotenství, a vyhláška ministerstva zdravotnictví ýSR þ. 75/1986 Sb., ve znČní vyhlášky þ. 467/1992 Sb., a kterým se mČní zákon þ. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znČní. – (tisk 376; rok 2003) – tento zákon Poslanecká snČmovna teprve bude projednávat.
JiĜí Hanuš - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 290/2002 Sb., o pĜechodu nČkterých dalších vČcí, práv a závazkĤ ýeské republiky na kraje a obce, obþanská sdružení pĤsobící v oblasti tČlovýchovy a sportu a o souvisejících zmČnách a o zmČnČ zákona þ. 157/2000 Sb., o pĜechodu nČkterých vČcí, práv a závazkĤ z majetku ýeské republiky, ve znČní zákona þ. 10/2001 Sb., a zákona þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 19; rok 2003) – schváleno: 150/2003 Sb., - novela zákona zákona, kterým se mČní zákon þ. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dČtí a mládeže a o zmČnách nČkterých zákonĤ, ve znČní zákona þ. 79/2002 Sb. – (tisk 336; rok 2003) – zákon byl postoupen Senátu, - návrh zákona o výstavbČ dálnic a rychlostních silnic a o zmČnČ nČkterých zákonĤ – (tisk 373; rok 2003) – tento zákon Poslanecká snČmovna teprve bude projednávat, - návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 419; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna. Vilém HoláĖ návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 337/1992 Sb., o správČ daní a poplatkĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1020; rok 201) – návrh byl vzat zpČt ve 2. þtení, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, pĜedškolním a školským zaĜízením – (tisk 1062; rok 2001) – schváleno: 16/2002 Sb., - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1185; rok 2001) – návrh byl zamítnut ve 2. þtení, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a o zmČnČ a doplnČní zákona þ. 468/1991 Sb., o provozování
-
- 33 -
-
-
-
-
-
rozhlasového, a televizního vysílání, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1266; rok 2002) – zákon nebyl pĜijat, zákona, kterým se mČní zákon þ. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o zmČnČ a doplnČní zákona þ. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 8; rok 2003) – schváleno: 132/203 Sb., návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu – (tisk 281; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 359/1999 Sb., o sociálnČ-právní ochranČ dČtí, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoĜe, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 370; rok 2003) - návrh bude Poslanecká snČmovna projednávat, návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 419; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 172/2002 Sb., o odškodnČní osob odvleþených do SSSR nebo do táborĤ, které SSSR zĜídil v jiných státech – (tisk 426; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna.
Ludvík Hovorka novela zákona, kterým se mČní zákon þ. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dČtí a mládeže a o zmČnách nČkterých zákonĤ, ve znČní zákona þ. 79/2002 Sb. – (tisk 336; rok 2003) – zákon byl postoupen Senátu, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 516/2002 Sb., o poskytnutí státní záruky ýeské republiky na zajištČní úvČru urþeného na financování nákupu železniþních vozĤ, poskytnutého spoleþností EUROFIMA – (tisk 411; rok 2003) - tento zákon Poslanecká snČmovna teprve bude projednávat, - návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna,
-
- 34 -
-
-
návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se zrušuje zákon ýeské národní rady þ. 66/1986 Sb., o umČlém pĜerušení tČhotenství, a vyhláška ministerstva zdravotnictví ýSR þ. 75/1986 Sb., ve znČní vyhlášky þ. 467/1992 Sb., a kterým se mČní zákon þ. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znČní. – (tisk 376; rok 2003) – tento zákon Poslanecká snČmovna teprve bude projednávat.
Josef Janeþek - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 90/1995 Sb., o jednacím Ĝádu Poslanecké snČmovny – (tisk 945; rok 2001) – návrh byl vzat zpČt ve 2. þtení, - zákona, kterým se mČní zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a zákona þ. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 999; rok 2001) – schváleno: 176/2002 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 337/1992 Sb., o správČ daní a poplatkĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1020; rok 201) – návrh byl vzat zpČt ve 2. þtení - návrh zákona, kterým se mČní a doplĖuje zákon þ. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpeþení, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1048; rok 2001) – schváleno: 213/2002 Sb., - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, pĜedškolním a školským zaĜízením – (tisk 1062; rok 2001) – schváleno: 16/2002 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatĜeních s tím souvisejících a zákon þ. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1108; rok 2001) – návrh byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona, kterým se mČní ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní ústavního zákona þ. 347/1997 Sb. a ústavního zákona þ. 300/2000 Sb. – (tisk 1109; rok 2001) – návrh byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 218/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (rozpoþtová pravidla), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1172; rok 2001) – návrh byl vzat zpČt ve 2. þtení, - návrh zákona, kterým mČní zákon þ. 586/1992 Sb., o daních z pĜíjmĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1178; rok 2001) – návrh byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1185; rok 2001) – návrh byl zamítnut ve 2. þtení, - návrh zákona o urþení þásti výnosĤ danČ z pĜíjmu fyzických osob pro dobroþinné úþely - (zákon o asignacích) – (tisk 1194; rok 2002) – návrh byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a o zmČnČ a doplnČní zákona þ. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového, a televizního vysílání, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1266; rok 2002) – zákon nebyl pĜijat, - zákona, kterým se mČní zákon þ. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o zmČnČ a doplnČní zákona þ. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 8; rok 2003) – schváleno: 132/203 Sb.,
- 35 -
-
-
-
-
návrh zákona o pĜijetí úvČru ýeskou republikou na rekonstrukci dČtské þásti Fakultní nemocnice Motol v Praze – (tisk 220; rok 2003) – tento zákon Poslanecká snČmovna teprve bude projednávat, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu – (tisk 281; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 359/1999 Sb., o sociálnČ-právní ochranČ dČtí, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoĜe, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 370; rok 2003) - návrh bude Poslanecká snČmovna projednávat, návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 419; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 172/2002 Sb., o odškodnČní osob odvleþených do SSSR nebo do táborĤ, které SSSR zĜídil v jiných státech – (tisk 426; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna.
Miroslav Kalousek - návrh zákona o Národním parku Šumava a o zmČnČ zákon þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 936; rok 2001) – návrh byl vzat zpČt ve 2. þtení, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 16/1993 Sb., o dani silniþní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 955; rok 2001) – schváleno: 493/2001 Sb., - návrh zákona o zmČnČ nČkterých zákonĤ v oblasti živnostenského podnikání a o zrušení nČkterých naĜízení vlády – (tisk 978; rok 2001) – návrh zákona byl vrácen prezidentem, Poslanecká snČmovna ho již nestihla projednat v daném volebním období, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 199/1994 Sb., o zadávaní veĜejných zakázek, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1145; rok 2001) – schváleno: 278/2002 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 215/2002 Sb., o státním dluhopisovém programu k získání finanþních prostĜedkĤ na poskytnutí návratné finanþní výpomoci ze státního rozpoþtu ke krytí výplaty náhrad ze ZajišĢovacího fondu družstevních záložen – (tisk 158; rok 2003) – schváleno: 177/2003 Sb., - návrh zákona o pĜijetí úvČru ýeskou republikou na rekonstrukci dČtské þásti Fakultní nemocnice Motol v Praze – (tisk 220; rok 2003) – tento zákon Poslanecká snČmovna teprve bude projednávat.
- 36 -
JiĜí Karas - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým se zrušuje zákon ýeské národní rady þ. 66/1986 Sb., o umČlém pĜerušení tČhotenství, a vyhláška ministerstva zdravotnictví ýSR þ. 75/1986 Sb., ve znČní vyhlášky þ. 467/1992 Sb., a kterým se mČní zákon þ. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znČní. – (tisk 376; rok 2003) – tento zákon Poslanecká snČmovna teprve bude projednávat, - návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 419; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna. Jan Kasal - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 87/1995 Sb., o spoĜitelních a úvČrních družstvech a nČkterých opatĜeních s tím souvisejících a o doplnČní zákona ýeské národní rady þ. 586/1992 Sb., o daních z pĜíjmĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1058; rok 2001) – schváleno: 212/2002 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní ústavního zákona þ. 347/1997 Sb. a ústavního zákona þ. 300/2000 Sb. – (tisk 1109; rok 2001) – zákon byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým mČní zákon þ. 586/1992 Sb., o daních z pĜíjmĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1178; rok 2001) – návrh byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 133/1985 Sb., o požární ochranČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1258; rok 2002) - zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým se mČní ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní ústavních zákonĤ þ. 347/1997 Sb., þ. 300/2000 Sb., þ. 395/2001 Sb. a þ. 448/2001 Sb. – (tisk 90; rok 2003) – zamítnuto v 1. þtení, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 139; rok 2002) – schváleno: 182/2003, - novela zákona, kterým se mČní zákon þ. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dČtí a mládeže a o zmČnách nČkterých zákonĤ, ve znČní zákona þ. 79/2002 Sb. – (tisk 336; rok 2003) – zákon byl postoupen Senátu,
- 37 -
-
-
-
-
-
návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 359/1999 Sb., o sociálnČ-právní ochranČ dČtí, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoĜe, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 370; rok 2003) - návrh právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se zrušuje zákon ýeské národní rady þ. 66/1986 Sb., o umČlém pĜerušení tČhotenství, a vyhláška ministerstva zdravotnictví ýSR þ. 75/1986 Sb., ve znČní vyhlášky þ. 467/1992 Sb., a kterým se mČní zákon þ. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znČní. – (tisk 376; rok 2003) – tento zákon Poslanecká snČmovna teprve bude projednávat, návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 90/1995 Sb., o jednacím Ĝádu Poslanecké snČmovny, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 418; rok 2003) – tento zákon Poslanecká snČmovna teprve bude projednávat.
Tomáš Kvapil - návrh zákona, kterým se mČní ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní ústavního zákona þ. 347/1997 Sb. a ústavního zákona þ. 300/2000 Sb. – (tisk 1109; rok 2001) – zákon byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 199/1994 Sb., o zadávaní veĜejných zakázek, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1145; rok 2001) – schváleno: 278/2002 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní podmínky pro použití pĤjþky poskytované na základČ naĜízení vlády þ. 190/1997 Sb., o poskytnutí finanþní pomoci v oblasti bydlení obþanĤm postiženým povodnČmi v roce 1997 nebo v roce 1998, ve znČní pĜepisĤ pozdČjších. – (tisk 1203; rok 2001) – schváleno: 261/2002 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 133/1985 Sb., o požární ochranČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1258; rok 2002) - zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 254/2001 Sb., o vodách a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (vodní zákon), ve znČní zákona þ. 76/2002 Sb. a zákona þ. 320/2002 Sb. – (tisk 148; rok 2002) – návrh byl zamítnut v 1. þtení, - novela zákona, kterým se mČní zákon þ. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dČtí a mládeže a o zmČnách nČkterých zákonĤ, ve znČní zákona þ. 79/2002 Sb. – (tisk 336; rok 2003) – zákon byl postoupen Senátu, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 359/1999 Sb., o sociálnČ-právní ochranČ dČtí, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 117/1995 Sb., o státní sociální
- 38 -
-
-
-
podpoĜe, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 370; rok 2003) - návrh bude Poslanecká snČmovna projednávat, návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 419; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se zrušuje zákon ýeské národní rady þ. 66/1986 Sb., o umČlém pĜerušení tČhotenství, a vyhláška ministerstva zdravotnictví ýSR þ. 75/1986 Sb., ve znČní vyhlášky þ. 467/1992 Sb., a kterým se mČní zákon þ. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znČní. – (tisk 376; rok 2003) – tento zákon Poslanecká snČmovna teprve bude projednávat.
Jaroslav Lobkowicz - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ - (tisk 947; rok 2001) – schváleno: 284/2002 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní ústavního zákona þ. 347/1997 Sb. a ústavního zákona þ. 300/2000 Sb. – (tisk 1109; rok 2001) – zákon byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 172/1991 Sb., o pĜechodu nČkterých vČcí z majetku ýeské republiky do vlastnictví obcí ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1202; rok 2001) – schváleno: 277/2002 Sb., - návrh zákona o nČkterých opatĜeních souvisejících se spojením obcí Chrást, Malešice, Lhota a PlzeĖ – (tisk 1318; rok 2002) - zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 290/2002 Sb., o pĜechodu nČkterých dalších vČcí, práv a závazkĤ ýeské republiky na kraje a obce, obþanská sdružení pĤsobící v oblasti tČlovýchovy a sportu a o souvisejících zmČnách a o zmČnČ zákona þ. 157/2000 Sb., o pĜechodu nČkterých vČcí, práv a závazkĤ z majetku ýeské republiky, ve znČní zákona þ. 10/2001 Sb., a zákona þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 19; rok 2003) – schváleno: 150/2003 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 90/1995 Sb., o jednacím Ĝádu Poslanecké snČmovny, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 337; 2003) – tento zákon teprve bude Poslanecká snČmovna projednávat, - návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna,
- 39 -
-
-
návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna.
Vlasta Parkanová - návrh zákona, kterým se mČní ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní ústavního zákona þ. 347/1997 Sb. a ústavního zákona þ. 300/2000 Sb. – (tisk 1109; rok 2001) – zákon byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna. Vladimír ěíha - návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 419; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna.
- 40 -
Pavel Severa - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znČní zákona þ. 155/2000 Sb. – (tisk 992; rok 2001) – schváleno: 129/2002 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní ústavního zákona þ. 347/1997 Sb. a ústavního zákona þ. 300/2000 Sb. – (tisk 1109; rok 2001) – zákon byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1179; rok 2001) – schváleno: 311/2002, Cyril Svoboda - návrh zákona, kterým se mČní ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní ústavního zákona þ. 347/1997 Sb. a ústavního zákona þ. 300/2000 Sb. – (tisk 1109; rok 2001) – zákon byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ýeské republiky a o zmČnČ a doplnČní nČkterých dalších zákonĤ, ve znČní zákona þ. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveĜejnČného pod þ. 243/1999 Sb., zákona þ. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveĜejnČného pod þ. 64/2001 Sb., zákona þ. 491/2001 Sb. a zákona þ. 37/2002 Sb. – (tisk 1289; rok 2002) zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna. Jan Škopík - návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna,
- 41 -
-
návrh zákona, kterým se zrušuje zákon ýeské národní rady þ. 66/1986 Sb., o umČlém pĜerušení tČhotenství, a vyhláška ministerstva zdravotnictví ýSR þ. 75/1986 Sb., ve znČní vyhlášky þ. 467/1992 Sb., a kterým se mČní zákon þ. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znČní. – (tisk 376; rok 2003) – tento zákon Poslanecká snČmovna teprve bude projednávat.
Michaela Šojdrová - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ - (tisk 947; rok 2001) – schváleno: 284/2002 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní ústavního zákona þ. 347/1997 Sb. a ústavního zákona þ. 300/2000 Sb. – (tisk 1109; rok 2001) – zákon byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh na vydání na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dČtí a mládeže a o zmČnách nČkterých zákonĤ – (tisk 1141; rok 2001) – schváleno: 79/2002 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dČtí a mládeže a o zmČnách nČkterých zákonĤ – (tisk 1144; rok 2001) – vzat zpČt v 1. þtení, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 139; rok 2002) – schváleno: 182/2003, - novela zákona, kterým se mČní zákon þ. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dČtí a mládeže a o zmČnách nČkterých zákonĤ, ve znČní zákona þ. 79/2002 Sb. – (tisk 336; rok 2003) – zákon byl postoupen Senátu, - návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh zákona, kterým se zrušuje zákon ýeské národní rady þ. 66/1986 Sb., o umČlém pĜerušení tČhotenství, a vyhláška ministerstva zdravotnictví ýSR þ. 75/1986 Sb., ve znČní vyhlášky þ. 467/1992 Sb., a kterým se mČní zákon þ. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znČní. – (tisk 376; rok 2003) – tento zákon Poslanecká snČmovna teprve bude projednávat. Ladislav Šustr - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 500/1990 Sb., o pĤsobnosti orgánĤ ýeské republiky ve vČcech pĜevodĤ vlastnictví státu k nČkterým vČcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 958; rok 2001) – schváleno: 473/2002 Sb.,
- 42 -
-
-
návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 363/1999 Sb., o pojišĢovnictví a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o pojišĢovnictví), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1193; rok 2001) – návrh byl zamítnut ve 2. þtení, návrh zákona o poskytnutí státní záruky ýeské republiky na zajištČní úvČru urþeného pro financování projektu "Mezinárodní multimediální park komunikace a informaþních technologií" – (tisk 1242; rok 2002) – návrh byl vzat zpČt v 1. þtení, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 215/2002 Sb., o státním dluhopisovém programu k získání finanþních prostĜedkĤ na poskytnutí návratné finanþní výpomoci ze státního rozpoþtu ke krytí výplaty náhrad ze ZajišĢovacího fondu družstevních záložen – (tisk 158; rok 2003) – schváleno: 177/2003 Sb., návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 228; rok 2002) – návrh byl vzat zpČt.
Jaromír TalíĜ - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ - (tisk 947; rok 2001) – schváleno: 284/2002 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatĜeních s tím souvisejících a zákon þ. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1108; rok 2001) – návrh byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým se mČní ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní ústavních zákonĤ þ. 347/1997 Sb., þ. 300/2000 Sb., þ. 395/2001 Sb. a þ. 448/2001 Sb. – (tisk 90; rok 2003) – zamítnuto v 1. þtení, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 139; rok 2002) – schváleno: 182/2003, - návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna. Josef Vícha návrh zákona, kterým se mČní zákon ýeské národní rady þ. 171/1991 Sb. o pĤsobnosti orgánĤ ýeské republiky ve vČcech pĜevodĤ majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ýeské republiky, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 289; rok 2003) – tento zákon právČ projednává Poslanecká snČmovna,
-
- 43 -
-
-
-
novela zákona zákona, kterým se mČní zákon þ. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dČtí a mládeže a o zmČnách nČkterých zákonĤ, ve znČní zákona þ. 79/2002 Sb. – (tisk 336; rok 2003) – zákon byl postoupen Senátu, návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 419; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, návrh zákona, kterým se zrušuje zákon ýeské národní rady þ. 66/1986 Sb., o umČlém pĜerušení tČhotenství, a vyhláška ministerstva zdravotnictví ýSR þ. 75/1986 Sb., ve znČní vyhlášky þ. 467/1992 Sb., a kterým se mČní zákon þ. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znČní. – (tisk 376; rok 2003) – tento zákon Poslanecká snČmovna teprve bude projednávat.
Ivo Vykydal - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 516/2002 Sb., o poskytnutí státní záruky ýeské republiky na zajištČní úvČru urþeného na financování nákupu železniþních vozĤ, poskytnutého spoleþností EUROFIMA – (tisk 411; rok 2003) - tento zákon Poslanecká snČmovna teprve bude projednávat, - návrh na vydání zákona o podpoĜe rodiny – (tisk 412; rok 2003) – právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 94/1963 Sb., o rodinČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 413; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 20/1966 Sb., o péþi o zdraví lidu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pĜíjmení a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 48/1997 Sb., o veĜejném zdravotním pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 414; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna, - návrh na vydání zákona, kterým se mČní zákon þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 415; rok 2003) - právČ projednává Poslanecká snČmovna.
- 44 -
PěEDLOŽENÉ NÁVRHY BÝVALÝMI POSLANCI: JiĜí Havlíþek - návrh zákona, kterým se mČní ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní ústavního zákona þ. 347/1997 Sb. a ústavního zákona þ. 300/2000 Sb. – (tisk 1109; rok 2001) – zákon byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 133/1985 Sb., o požární ochranČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1258; rok 2002) - zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí. Ludmila Müllerová návrh zákona o pĜechodném financování nČkterých sociálnČ zdravotních dávek horníkĤ – (tisk 946; rok 2001) – schváleno: 154/2002 Sb., - návrh zákona, kterým se mČní ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní ústavního zákona þ. 347/1997 Sb. a ústavního zákona þ. 300/2000 Sb. – (tisk 1109; rok 2001) – zákon byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým mČní zákon þ. 586/1992 Sb., o daních z pĜíjmĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1178; rok 2001) – návrh byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona o urþení þásti výnosĤ danČ z pĜíjmu fyzických osob pro dobroþinné úþely - (zákon o asignacích) – (tisk 1194; rok 2002) – návrh byl zamítnut v 1. þtení.
-
Pavel Plániþka - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 133/1985 Sb., o požární ochranČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1258; rok 2002) - zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí. Pavel ŠafaĜík - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 87/1995 Sb., o spoĜitelních a úvČrních družstvech a nČkterých opatĜeních s tím souvisejících a o doplnČní zákona ýeské národní rady þ.586/1992 Sb., o daních z pĜíjmĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a nČkteré další zákony, ve znČní zákona þ. 100/2000 Sb. – (tisk 941; rok 2001) – schváleno: 406/2001, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 87/1995 Sb., o spoĜitelních a úvČrních družstvech a nČkterých opatĜeních s tím souvisejících a o doplnČní zákona ýeské národní rady þ. 586/1992 Sb., o daních z pĜíjmĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 1058; rok 2001) – schváleno: 212/2002 Sb., - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí. Pavel Tollner návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 564/1990 Sb., o státní správČ a samosprávČ ve školství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ - (tisk 947; rok 2001) – schváleno: 284/2002 Sb.,
-
- 45 -
-
návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí.
Miloslav Výborný návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 16/1993 Sb., o dani silniþní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ – (tisk 955; rok 2001) – schváleno: 493/2001 Sb., - návrh zákona o zmČnČ nČkterých zákonĤ v oblasti živnostenského podnikání a o zrušení nČkterých naĜízení vlády – (tisk 978; rok 2001) – návrh zákona byl vrácen prezidentem, Poslanecká snČmovna ho již nestihla projednat v daném volebním období, - návrh zákona,kterým se mČní zákon þ. 337/1992 Sb., o správČ daní a poplatkĤ, ve znČní zákona þ. 35/1993 Sb., zákona þ. 157/1993 Sb., zákona þ. 302/1993 Sb., zákona þ. 315/1993 Sb., zákona þ. 323/1993 Sb., zákona þ. 85/1994 Sb., zákona þ. 255/1994 Sb., zákona þ. 59/1995 Sb., zákona þ. 118/1995 Sb., zákona þ. 323/1996 Sb., zákona þ. 61/1997 Sb., zákona þ. 242/1997 Sb., zákona þ. 91/1998 Sb., zákona þ. 168/1998 Sb., zákona þ. 29/2000 Sb., zákona þ. 159/2000 Sb., zákona þ. 218/2000 Sb., zákona þ. 227/2000 Sb., zákona þ. 367/2000 Sb. a zákona þ. 492/2000 Sb. a o zmČnách nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1002; rok 2001) – návrh nebyl schválen, - návrh zákona o registrátorech a o zmČnČ zákona þ. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákona þ. 99/1963 Sb., obþanský soudní Ĝád, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákona þ. 227/1997 Sb., o nadacích a nadaþních fondech, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a zákona þ. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ - (registrátorský Ĝád) – (tisk 1049; rok 2001) – návrh byl vrácen, - návrh zákona, kterým se mČní ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní ústavního zákona þ. 347/1997 Sb. a ústavního zákona þ. 300/2000 Sb. – (tisk 1109; rok 2001) – zákon byl zamítnut v 1. þtení, - návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ – (tisk 1118; rok 2001) – zákon nebyl vþas projednán, do dalšího volebního období se nepĜevádí, - návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuþní þinnosti (exekuþní Ĝád) – (tisk 234; rok 2003) – zákon byl doruþen prezidentovi, ten se k nČmu ještČ nevyjádĜil.
-
PěEHLED INTERPELACÍ: KVċTEN 2001 – ýERVEN 2002 (tato tabulka zahrnuje þasové rozmezí od minulého sjezdu do konce minulého období; od doby vytvoĜení vládní koalice se koaliþní strany dohodly, že koaliþní poslanci nebudou interpelovat zástupce vlády, ale byl vytvoĜen institut písemného dotazu, ve kterém se mohou koaliþní poslanci obrátit na pĜíslušného ministra)
Poslanec Libor Ambrozek
Interpelace na Miloš Kužvart
JiĜí Havlíþek
Karel BĜezina
- 46 -
VČc ve vČci oceĖování celospoleþenských funkcí lesĤ ve vČci výbČrového Ĝízení dle zák. 199/94 na ÚĜadu vlády
JiĜí Havlíþek
Karel BĜezina
JiĜí Havlíþek
Vladimír Špidla
Tisk 1117/0 Písemná interpelace poslance JiĜího Havlíþka
Josef Janeþek
Miloš Zeman
Tomáš Kvapil
JiĜí Rusnok
Tomáš Kvapil
JiĜí Rusnok
Tomáš Kvapil
Jaroslav Bureš
Tomáš Kvapil
Jaromír Schling
Tomáš Kvapil
JiĜí Rusnok
Tomáš Kvapil
Petr Lachnit
Pavel Severa
Miloš Zeman
Pavel Severa
Bohumil Fišer
Pavel Severa
Stanislav Gross
Pavel Severa
Jaromír Schling
Pavel Severa
Stanislav Gross
Pavel Severa
Stanislav Gross
Pavel Severa
Miloš Zeman
Pavel Severa
Stanislav Gross
Michaela Šojdrová
Eduard Zeman
Michaela Šojdrová
Jaroslav Tvrdík
Michaela Šojdrová
Eduard Zeman
Michaela Šojdrová
Eduard Zeman
- 47 -
ve vČci dodržování zákona 148/98 na ÚĜadu vlády ve vČci financování nestátních subj. sociální péþe ve vČci dodržování zákona þ. 148/1998 Sb., ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, pĜi výbČrovém Ĝízení na dodávku Elektrické zabezpeþovací signalizace na ÚĜadu vlády ýeské republiky ve vČci reklamy na tabákové výrobky ve vČci rozestavČné stavby individ.dot.ze stát.rozpoþtu ve vČci privatizace lékárny þ. 503 v Olomouci ve vČci vynucování dodržování § 205 tr. zákona ve vČci dopravního znaþení v obci PĜáslavice okr. Olomouc ve vČci priavtizace lékárny þ. 503 v Olomouci ve vČci kolaudace bytových náhrad po povodni 1997 ve vČci nákupu služebních vozidel ve vČci letecké záchranné služby - výbČrové Ĝízení ve vČci letecké záchranné služby po 1. 1. 2002 ve vČci ochrany nekuĜákĤ ve vozech ýeských drah ve vČci odboru sportu MV ýR oddíl juda Hradec Králové ve vČci odboru sportu MV, hospodaĜení a personální vČci ve vČci nákupu služebních vozidel ve vČci odboru sportu MV, vyplacení odmČn ve vČci aktuálního stavu realizace SIP ve vzdČlávání ve vČci bezúplatných pĜevodĤ pozemkĤ AýR na mČsto KromČĜíž ve vČci vyhlášky þ. 292/1991 Sb. o zákl. um. školách ve vČci realizace SIP ve vzdČlávání
ve vČci konkurs. Ĝízení na "Vlárské strojírny" - Slaviþín Tisk 454, Písemná na ministra zdravotnictví ve vČci hrazení zdravotní interpelace poslankynČ Ivana Davida preventivní péþe Michaely Šojdrové zamČstnancĤ v resortu školství z prostĜedkĤ veĜejného zdravotního pojištČní – stažena Ladislav Šustr Miloš Zeman ve vČci výše pĜíspČvku na úhradu výdajĤ zákl. škol na žáka Ladislav Šustr Eduard Zeman ve vČci Institutu mezioborových studií Ladislav Šustr Stanislav Gross ve vČci pĜezbrojení Policie ýR Jaromír TalíĜ Pavel Dostál ve vČci zrušení náboženské matice Michaela Šojdrová
Jaroslav Bureš
DEKLARACE O ZACHOVÁNÍ KULTURNċ–ETICKÝCH ZÁKLADģ EVROPSKÉ INTEGRACE Jako reakci na cca 2700 dopisĤ požadujících deklarování nezávislosti ýR na Evropské unii ve vČcech kulturnČ-etických pĜipravil poslanecký klub tuto deklaraci. S ní se obrátil na pĜedsedu Evropského parlamentu Pata Coxe a jeho prostĜednictvím na všechny poslance Evropského parlamentu. Dále byla deklarace zaslána pĜedsedovi frakce Evropské lidové strany v EP Hansi Poetteringovi. Poslanci a senátoĜi Parlamentu ýeské republiky, hlásíce se k tradiþním etickým hodnotám evropské civilizace, na nichž spoþívá duchovní jednota Evropy, uvČdomujíce si, že na tČchto hodnotách je založen proces pováleþné integrace Evropy, jsouce pĜesvČdþeni, že zpochybnČní a relativizace tČchto hodnot by narušilo duchovní jednotu Evropy a tím i civilizaþní základy evropské integrace, obávajíce se, aby v Evropské unii nedošlo k takovému vývoji, vyzývají Evropský parlament jako orgán pĜímo volených zástupcĤ obþanĤ Evropské unie, a tedy instituci s vysokou demokratickou legitimitou v rámci EU, aby byl pĜi své legislativní a jiné þinnosti strážcem tradiþních etických hodnot evropské civilizace, jako jsou ochrana lidského života a dĤstojnosti od poþetí až do pĜirozené smrti,ochrana rodiny a instituce manželství jako základu spoleþnosti, právo vČdeckého bádání formulované nejen jako svoboda jednotlivce, ale také jako odpovČdnost vĤþi spoleþnosti,bez jejichž respektování by Evropa ztratila mnoho ze svého po staletí vytváĜeného civilizaþního bohatství.
KONTAKTY SE ZAHRANIýÍM Na výjezdním zasedání poslaneckého klubu v lednu 2001 probČhlo setkání s delegací slovenských partnerĤ z SDKÚ. Tuto delegaci tvoĜila místopĜedsedkynČ Národní rady Slovenské republiky a místopĜedsedkynČ SDKÚ Zuzana Matináková, pĜedseda poslaneckého klubu SDKÚ Milan Hort a další poslanci NR SR 6. bĜezna 2003 pĜijela poslankynČ CSU bavorského parlamentu Christa Matschl do Prahy na pozvání pĜedsedy klubu Jaromíra TalíĜe. Toto jednání bylo zamČĜeno hlavnČ na bližší spolupráci mezi CSU a KDU-ýSL zejména v pĜíhraniþních regionech.
- 48 -
Delegace poslaneckého klubu KDU-ýSL - ve složení 1. místopĜedseda PSP Jan Kasal a pĜedseda poslaneckého klubu Jaromír TalíĜ se spolu s pĜedsedou klubu USDEU Karlem Kühnlem - se setkala v BerlínČ 12. bĜezna 2003 s pĜedsedkyní CDU Angelou Merkelovou, dále s místopĜedsedou spolkového snČmu Karlem Lamersem a dalšími partnery z CDU a CSU. PĜed hlasováním o ratifikaci smlouvy o rozšíĜení EU v nČmeckém Spolkovém snČmu; 3. þervence 2003; jsme se obrátili na klub CDU-CSU a požádali je, aby upustili od úmyslu v doprovodném usnesení požadovat zmČnu pováleþného zákonodárství ýR. Poslanecký klub KDU-ýSL pozval na výjezdní zasedání v záĜí 2003 zástupce KDH, ale bohužel slovenští kolegové nenašli þasový prostor pro toto jednání, vČĜíme, že brzy najdeme vhodný termín k uskuteþnČní tohoto setkání.
OSTATNÍ INFORMACE Ranní duchovní posezení Poslanecký klub ve spolupráci s místopĜedsedou Janem Kasalem poĜádá ranní duchovní posezení vždy ve þtvrtek ráno v dobČ, kdy zasedá Poslanecká snČmovna. Pozvání jsou i zástupci ostatních parlamentních demokratických stran. Hlavním hostem bývá knČz, þi jiný duchovní z rĤzných církví – napĜ. Karol Sidon, Karel Simandl, Pavel Smetana, Jakub Trojan, Daniel Herman, Dušan Hejbal, Radim Kryštof. Za poslední dva roky se tČchto ranních posezení uskuteþnilo pĜibližnČ 50. Duchovní tématika tČchto setkání velmi obohacuje poslaneckou práci a jsme velmi rádi, že se i zástupci ostatních demokratických stran pravidelnČ tČchto setkání zúþastĖují. Ochrana životního prostĜedí Poslanecký klub KDU-ýSL zaþal koncem záĜí po krátkém zkušebním provozu používat recyklovaný kanceláĜský papír. Od podzimu jej mohou používat poslanci i úĜedníci Poslaneckého klubu KDU-ýSL. Od Ĝíjna tohoto roku klub dále hodlá zaþít využívat i opakovanou výmČnu náplní do tonerĤ tiskáren (renovované tonery). Tyto zmČny, ke kterým vedla snaha o šetrnČjší provoz k životnímu prostĜedí a také možnost finanþních úspor, si zaþátkem záĜí odhlasovali sami poslanci KDU-ýSL. PĜi rozhodování o recyklovaném papíru byla pro poslance dĤležitá i zkušenost Ministerstva životního prostĜedí, kde používání recyklovaného papíru pro úĜední písemný styk všude tam, kde je to možné a technické možnosti to dovolují, bylo zavedeno na podnČt ministra Libora Ambrozka v prosinci loĖského roku.
PĜedkladatel: Klub poslancĤ KDU-ýSL Zpracovatel: Ing. Jaromír TalíĜ, pĜedseda klubu poslancĤ
- 49 -
III. PěÍLOHY DOCHÁZKA POSLANCģ KDU-ýSL NA JEDNÁNÍ KLUBU (v procentech)
Jméno Libor Jan JiĜí Vilém Ludvík Josef Miroslav JiĜí Jan Tomáš Jaroslav Vlasta Vladimír Pavel Cyril Jan Michaela Ladislav Jaromír Josef Ivo
Poslanec PĜíjmení Ambrozek GrĤza Hanuš HoláĖ Hovorka Janeþek Kalousek Karas Kasal Kvapil Lobkowicz Parkanová ěíha Severa Svoboda Škopík Šojdrová Šustr TalíĜ Vícha Vykydal
Klub PĜítomen 68 96 91 91 86 95 88 92 95 93 87 85 97 97 75 91 89 95 90 95 95
Omluven 22 2 7 7 7 3 10 8 5 7 8 12 3 3 22 7 8 3 8 3 5
Neomluven 10 2 2 2 7 2 2 0 0 0 5 3 0 0 3 2 3 2 2 2 0
Neomluvená neúþast poslancĤ na jednání klubu je uvedená na základČ kontroly prezenþních listin a odpovídá kolonkám, kde chybí podpis þi omluva poslance. Neznamená to, že v této dobČ poslanci nepracovali v rámci svých kompetencí jiným zpĤsobem, napĜ. vládní povinnosti ministrĤ ve svých rezortech.
HLASOVÁNÍ POSLANCģ KDU-ýSL V POSLANECKÉ SNċMOVNċ (v procentech)
Poslanec Jméno PĜíjmení Libor Ambrozek Jan GrĤza JiĜí Hanuš Vilém HoláĖ Ludvík Hovorka Josef Janeþek Miroslav Kalousek JiĜí Karas Jan Kasal Tomáš Kvapil Jaroslav Lobkowicz Vlasta Parkanová Vladimír ěíha Pavel Severa Cyril Svoboda Jan Škopík Michaela Šojdrová Ladislav Šustr Jaromír TalíĜ Josef Vícha Ivo Vykydal
minulé vol. období (1998 - 2002) NepĜítomen 28,4 13,5 * 11,1 * 4,6 21,5 25,3 19,1 13,6 10,7 34,8 * 21,2 32,7 * 20,0 16,9 9,3 * *
od zaþátku voleb.období (2002 - nyní) NepĜítomen 26,3 9,4 7,9 10,4 4,6 3,7 17,1 5,9 7,7 7,4 16,0 20,6 4,1 8,7 14,1 2,3 12,4 9,1 2,6 1,8 6,8
Pozn. NČkteré neúþasti vyplývají napĜíklad u ministrĤ z práce ve vládČ nebo u ostatních ze zahraniþních služebních cest. * ve volebním období 1998 - 2002 ještČ nebyl poslancem
- 50 -
Zpráva o þinnosti Klubu senátorĤ KDU–ýSL
Obsah: I. Návrh usnesení II. Zpráva o þinnosti Klubu senátorĤ KDU – ýSL PĜehled þinnosti Senátu ve 3. a 4. funkþním období III. PĜílohy 1. ýlenové Klubu senátorĤ KDU–ýSL 2. ýlenové ostatních klubĤ Senátu Parlamentu ýR
PĜedkladatel: Klub senátorĤ KDU- ýSL Zpracovatelé: Ing. Josef KaĖa, pĜedseda Klubu senátorĤ KDU- ýSL Jan Jakob, tajemník Klubu senátorĤ KDU- ýSL
I. NÁVRH USNESENÍ Sjezd KDU - ýSL 2003 schvaluje Zprávu o þinnosti Klubu senátorĤ KDU - ýSL.
II. ZPRÁVA O ýINNOSTI KLUBU SENÁTORģ KDU- ýSL Od minulého Sjezdu KDU-ýSL, který se konal 26. až 27. 5. 2001 v JihlavČ, se uskuteþnily senátní volby v roce 2002. PĜehled þinnosti Senátu v 3. funkþním období, které bylo do tČchto voleb, a pĜehled 4. funkþního období po tČchto volbách je uveden v další þásti této zprávy. Senátní volby v roce 2002 se týkaly šesti obvodĤ, které v pĜedešlém období zastupovali senátoĜi KDU-ýSL. SvĤj mandát obhajovali þtyĜi z nich: MVDr. František Bartoš (Rychnov nad KnČžnou, volební obvod þ. 48), Ing. JiĜí ŠenkýĜ (Žćár nad Sázavou, volební obvod þ. 51), MUDr. Milan Špaþek (Znojmo, volební obvod þ. 54) a Jan Zahradníþek (Brno – mČsto, volební obvod þ. 60). Ve volebním obvodu þ. 57 – Vyškov kandidoval místo RNDr. OldĜicha Doþekala MUDr. František Adamec a ve volebním obvodu þ. 81 – Uherské HradištČ kandidoval místo Ing. Jaroslava PetĜíka Ing. Josef Vaculík. Dalšími kandidáty za KDU-ýSL byli: Mgr. Josef Vacek (PĜíbram, volební obvod þ. 18), Doc. Mgr. Noemi Zárubová-Pfeffermannová (Praha 1, volební obvod þ. 27), Ing. JiĜí Benedikt (DČþín, volební obvod þ. 33), JUDr. Otakar Šiška (PĜerov, volební obvod þ. 63), Pavol Lukša (Frýdek-Místek, volební obvod þ. 69) a JUDr. Ing. Josef Byrtus (Karviná, volební obvod þ. 75). Zvolen byl však jen Ing. Josef Vaculík. Více viz pĜíloha þ. 3 ve ZprávČ o politické a organizaþní þinnosti strany a plnČní usnesení Sjezdu KDU-ýSL 2001. Složení Klubu senátorĤ KDU-ýSL se tedy zmČnilo následovnČ: Šest bývalých senátorĤ z Klubu ubylo. Nový þlenem Klubu se stal Ing. Josef Vaculík a do Klubu také vstoupil Mgr. ZdenČk Bárta. Ing. Helena Rögnerová, která se v pĜedcházejícím období úþastnila práce Klubu, se stala pĜedsedkyní Klubu Nezávislých, a tudíž s naším Klubem v této dobČ úzce nespolupracuje. O zastupování Klubem senátorĤ KDU-ýSL požádali senátoĜi Doc. MUDr. Karel Barták, CSc. a Mgr. Václav Jehliþka. Tito dva senátoĜi se aktivnČ podílejí na práci i zasedání Klubu. Klub senátorĤ KDU-ýSL má tedy v tuto chvíli 15 þlenĤ a 2 þleny pĜidružené. Po tČchto volbách byl pĜedsedou Klubu zvolen Ing. Josef KaĖa, 1. místopĜedsedou Ing. JiĜí StodĤlka a místopĜedsedou Ing. Adolf Jílek. PĜedsednictvo Senátu je následující: pĜedseda: Doc. JUDr. Petr Pithart (KDU-ýSL), 1. místopĜedseda: MUDr. PĜemysl Sobotka (ODS), místopĜedsedové: Jan Ruml (US-DEU), MUDr. Ladislav Svoboda (ýSSD) a Ing. Mirek Topolánek (ODS). Složení výborĤ, komisí, stálých delegací a senátorských klubĤ je uvedeno v pĜíloze. Po volbách do Poslanecké snČmovny PýR se stal þlenem vlády a ministrem dopravy Ing. Milan Šimonovský. ýleny pĜedsednictva jsou tito senátoĜi: 1. místopĜedseda strany: Ing. Milan Šimonovský, místopĜedsedkynČ: MUDr. Zuzana Roithová, MBA a pĜedseda Klubu senátorĤ: Ing. Josef KaĖa. ýleny Celostátního výboru jsou kromČ výše zmínČných senátoĜi: Ing. Adolf Jílek, Doc. JUDr. Petr Pithart a Ing. JiĜí StodĤlka. V souþasné dobČ probíhají pravidelná koaliþní jednání, kterých se úþastní zástupci vedení senátorských klubĤ KDU-ýSL, ýSSD, Klubu otevĜené demokracie a Klubu Nezávislých. Náhradník delegáta Senátu v Konventu EU byl þlen Klubu senátorĤ KDU-ýSL Ing. František Kroupa. V souþasné dobČ je pozorovatelem Evropského parlamentu Ing. Josef Vaculík.
- 52 -
Zásadním politickým tématem poþátku tohoto roku byla volba prezidenta republiky Parlamentem. Po tĜech volbách byl zvolen Prof. Ing. Václav Klaus. V poslední dobČ jsou velice aktuálním tématem žádosti prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu ýeské republiky se jmenováním soudcĤ Ústavního soudu. PĜehled tČchto tajných hlasování je znázornČn v následující tabulce: 3. FUNKýNÍ OBDOBÍ SENÁTU 15. SCHģZE SENÁTU (bĜezen 2002) Hlasovací lístky Jméno kandidáta
Odevzdané
Kvórum
Pro
Neplatné
40
2
Pro
Neplatné
41
3
Kvórum
Pro
Neplatné
33
41
4
JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D. 72 37 18. SCHģZE SENÁTU (24. a 29. – 31. kvČtna 2002) Hlasovací lístky Jméno kandidáta
Odevzdané
Kvórum
JUDr. František DuchoĖ
56 29 4. FUNKýNÍ OBDOBÍ SENÁTU 6. SCHģZE SENÁTU (21. kvČtna 2003) Hlasovací lístky Jméno kandidáta
Odevzdané
JUDr. Miloslav Výborný 65 8. SCHģZE SENÁTU (16. þervence 2003)
Hlasovací lístky Jméno kandidáta
Odevzdané
Kvórum
Pro
Neplatné
JUDr. Vojen Güttler
75
38
40
2
Prof. JUDr. Pavel Holländer, DrSc.
75
38
63
4
JUDr. Aleš Pejchal
75
38
32
4
JUDr. Pavel Rychetský 73 9. SCHģZE SENÁTU (6. srpna 2003)
37
50
3
Hlasovací lístky Jméno kandidáta
Odevzdané
Kvórum
Pro
Neplatné
JUDr. Vladimír Balaš, CSc.
78
40
30
3
JUDr. Dagmar Lastovecká
78
40
67
1
Prof. JUDr. Václav Pavlíþek, CSc.
76
39
22
0
JUDr. Klára Veselá-Samková 77 10. SCHģZE SENÁTU (10. záĜí 2003)
39
29
3
Hlasovací lístky Jméno kandidáta
Odevzdané
Kvórum
Pro
Neplatné
JUDr. Aleš Pejchal
76
39
36
2
- 53 -
Ústavními soudci byli jmenováni: JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D., JUDr. František DuchoĖ, JUDr. Miloslav Výborný, JUDr. Vojen Güttler, Prof. JUDr. Pavel Holländer, DrSc., JUDr. Pavel Rychetský a JUDr. Dagmar Lastovecká. Senát nevyslovil souhlas se jmenováním následujících kandidátĤ: JUDr. Vladimír Balaš, CSc., Prof. JUDr. Václav Pavlíþek, CSc., JUDr. Klára Veselá-Samková a opakovanČ JUDr. Aleš Pejchal. V tuto chvíli nejsou stále obsazena þtyĜi kĜesla ústavních soudcĤ. V následující tabulce jsou shrnuty údaje o doplĖovacích volbách do Senátu, které se uskuteþní v dĤsledku jmenování senátorky JUDr. Dagmar Lastovecké a senátora JUDr. Pavla Rychetského ústavními soudci: DoplĖovací volby Volební obvod
Kandidát KDU-ýSL
Datum voleb
Volební období
Strakonice (þ. 12)
Ing. Josef Kalbáþ
31.10.–1.11.(1.kolo),
do roku 2008
7.-8.11.(2. kolo) Brno – mČsto (þ. 58)
Ing. Rostislav Slavotínek
7.-8.11.(1.kolo),
do roku 2004
14.-15.11. (2. kolo) Dále Senát na své 6. schĤzi 4. funkþního období volil inspektora ÚĜadu pro ochranu osobních údajĤ. Kandidátem navrženým Klubem senátorĤ KDU-ýSL byl RNDr. OldĜich Doþekal. Zvolena však byla Kamila Bendová. Byly podány tĜi podání k Ústavnímu soudu: x návrh na zrušení zákona, jehož þástí byly vedle novely zákona o státním rozpoþtu i novela zákona o mzdČ a další zákony – návrh byl Ústavním soudem zamítnut x návrh na zrušení zákona o svobodČ náboženského vyznání a postavení církví a náboženských spoleþností – návrh byl Ústavním soudem ze znaþné þásti pĜijat x návrh na zrušení, resp. nČkterých ustanovení obchodního zákoníku – návrh byl Ústavním soudem ze znaþné þásti pĜijat Od minulého Sjezdu se v Senátu uskuteþnila þtyĜi veĜejná slyšení: x 19. 9. 2001 - SmČrování a význam vysokých škol a vysokoškolského vzdČlání v þeské spoleþnosti 3. tisíciletí s odrazem v legislativnČ-právní oblasti x 4. 10. 2001 - Problémy spojené s projevy neonacismu a jejich stíháním, rasismus a xenofobie v þeské spoleþnosti x 27. 11. 2001 - Zahraniþní politika ýeské republiky s pĜihlédnutím k základním principĤm a prioritám þeské zahraniþní politiky v programových prohlášeních vlády ýR a koncepþních dokumentech Ministerstva zahraniþních vČcí a jejich naplnČní x 16. 4. 2003 – Biotechnologie, klonování, bioetika, lidská práva a klonování x 10. 6. 2003 - Zákon o sociální pomoci Senátní volby v roce 2004 se týkají následujících obvodĤ, ve kterých nyní máme senátory: 49 – Blansko – Ing. Stanislav BČlehrádek, 46 – Ústí nad Orlicí – Bohumil ýada, 52 – Jihlava – Mgr. Václav Jehliþka (pĜidružený senátor), 79 – Hodonín – Ing.
- 54 -
Josef KaĖa, 76 – KromČĜíž – Ing. František Kroupa, 22 – Praha 10 – MUDr. Zuzana Roithová, MBA, 73 – Frýdek-Místek – Ing. Emil Škrabiš a 67 – Nový Jiþín – Ing. Jaroslav Šula.
PĜehled þinností Senátu PýR A) 3. funkþního období Tato zpráva navazuje na pĜedchozí zprávu o þinnosti Senátu a mapuje þinnost Senátu od 19. prosince 2000 (okamžik zahájení 1. schĤze Senátu ve 3. funkþním období po pravidelných volbách do Senátu) do 31. prosince 2001. V tomto období se konalo 13 schĤzí Senátu. Celkem vyslovili senátoĜi souhlas se 35 mezinárodními smlouvami a projednali 111 návrhĤ zákonĤ, z toho 4 návrhy ústavních návrhĤ zákonĤ. Z tČchto 4 návrhĤ ústavních návrhĤ zákonĤ Senát 2 schválil (novela ústavního zákona o vytvoĜení vyšších územních samosprávných celkĤ, novela Ústavy ýeské republiky - euronovela), 1 zamítl (novela Ústavy ýeské republiky – poslanecký návrh), þímž nebyl návrh ústavního zákona schválen a 1 vrátil Poslanecké snČmovnČ s pozmČĖovacími návrhy (novela Ústavy ýeské republiky - ýeská národní banka), které Poslanecká snČmovna akceptovala a návrh zákona byl schválen ve znČní pozmČĖovacích návrhĤ Senátu. Ze zbývajících 107 postoupených návrhĤ zákonĤ Senát schválil 32 návrhĤ zákonĤ. PĜi projednávání 35 návrhĤ zákonĤ vyjádĜil Senát vĤli se jimi nezabývat. S pozmČĖovacími návrhy bylo Poslanecké snČmovnČ vráceno 32 návrhĤ zákonĤ. V 17 pĜípadech se Poslanecká snČmovna ztotožnila se znČním Senátu. Dalších 13 návrhĤ zákonĤ bylo pĜijato v pĤvodním znČní Poslanecké snČmovny. Ve 2 pĜípadech nebyl zákon vrácený Senátem Poslanecké snČmovnČ s pozmČĖovacími návrhy schválen. V hodnoceném období byly Senátem zamítnuty 4 návrhy zákonĤ. Ve 3 pĜípadech setrvala Poslanecká snČmovna na svém pĤvodním znČní (novela trestního zákona, zákon o církvích a náboženských spoleþnostech, novela horního zákona) a v 1 pĜípadČ nebyl zákon schválen (zákon o podávání a vyĜizování stížností). Ve 4 pĜípadech Senát nepĜijal žádné usnesení. Celkový pĜehled za 3. funkþní období do konce roku 2001 PĜehled návrhĤ zákonĤ vrácených Poslanecké snČmovnČ s pozmČĖovacími návrhy ve 3. funkþním období do konce roku 2001
- 55 -
Senát v tomto období projednával 10 návrhĤ senátních návrhĤ zákonĤ. CELKOVÝ PěEHLED TISKģ ZE 3. FUNKýNÍHO OBDOBÍ DO KONCE ROKU 2001
þísla senátních tiskĤ
poþet Ústavní zákony - celkem
3
Schváleno
2
47, 88,
1
10,
zamítnuto pozmČĖovací návrhy Návrhy zákonĤ - celkem
96
nezabývat se
3, 7, 8, 16, 17, 34, 39, 41, 43, 44, 46, 27 67, 90, 92, 94, 95, 96, 111, 115, 121, 122, 129, 132, 135, 143, 144, 155
schváleno
6, 9, 12, 14, 35, 40, 42, 45, 50, 55, 56, 31 64, 66, 69, 70, 75, 85, 86, 89, 99, 109, 119, 123, 125, 131, 141, 142, 146, 147, 151, 154,
zamítnuto
4
pozmČĖovací návrhy
1, 5, 13, 15, 36, 38, 37, 52, 53, 54, 65, 30 68, 71, 72, 73, 74, 93, 98, 110, 112, 113, 116, 124, 126, 127, 130, 133, 134, 145, 148,
nepĜijato usnesení
4
Mezinárodní smlouvy - celkem
11, 91, 114, 156
51, 87, 149, 150,
32
nezabývat se vysloven souhlas
4, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 32 30, 31, 32, 33, 49, 60, 61, 62, 63, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 108, 137, 138, 139, 140
zamítnuto
- 56 -
Senátní celkem schváleno
návrhy
-
7 7
58, 76, 77, 100, 101, 102, 120,
zamítnuto
B) Zpráva o þinnosti Senátu od 1. ledna 2002 do konce 3. funkþního období Senátu (4. prosince 2002) Tato zpráva navazuje na pĜedchozí zprávu o þinnosti Senátu a mapuje þinnost Senátu od 1. ledna 2002 do konce 3. funkþního období Senátu (4. prosince 2002 tj. okamžik zahájení 1. schĤze Senátu ve 4. funkþním období po pravidelných volbách do Senátu v listopadu 2002). V tomto období se konalo 10 schĤzí Senátu. Celkem vyslovili senátoĜi souhlas (resp. dali souhlas k ratifikaci) se 34 mezinárodními smlouvami a projednali 140 návrhĤ zákonĤ, z toho 3 návrhy ústavních návrhĤ zákonĤ. Z tČchto 3 návrhĤ ústavních návrhĤ zákonĤ Senát 1 schválil (referendum o pĜistoupení k EU – pĤvodnČ senátní návrh), 2 zamítl (obecné referendum a tzv. malá bezpeþnostní novela Ústavy – poslanecký návrh), þímž nebyly tyto 2 návrhy schváleny. Ze zbývajících 137 postoupených návrhĤ zákonĤ Senát schválil 39 návrhĤ zákonĤ. PĜi projednávání 59 návrhĤ zákonĤ vyjádĜil Senát vĤli se jimi nezabývat. S pozmČĖovacími návrhy bylo Poslanecké snČmovnČ vráceno 25 návrhĤ zákonĤ. V 19 pĜípadech se Poslanecká snČmovna ztotožnila se znČním Senátu, dalších 5 návrhĤ zákonĤ bylo pĜijato v pĤvodním znČní Poslanecké snČmovny, v 1 pĜípadČ nebyl návrh zákona vrácený Senátem Poslanecké snČmovnČ s pozmČĖovacími návrhy pĜijat. V hodnoceném období bylo Senátem kromČ 2 návrhĤ ústavních zákonĤ zamítnuto 9 návrhĤ zákonĤ. Ve 3 pĜípadech setrvala Poslanecká snČmovna na svém pĤvodním znČní a v 6 pĜípadech nebyl návrh zákona pĜijat. V 5 pĜípadech Senát nepĜijal žádné usnesení a po uplynutí zákonné lhĤty tedy platilo, že návrhy zákonĤ byly pĜijaty. Celkem tedy Senát v roce 2002 celkem projednal 140 návrhĤ zákonĤ, 40 z nich schválil, u 59 vyjádĜil vĤli se návrhem zákona nezabývat, 25 návrhĤ zákonĤ vrátil Poslanecké snČmovnČ s pozmČĖovacími návrhy, 11 návrhĤ zákonĤ zamítl a v 5 pĜípadech nepĜijal usnesení.
- 57 -
Z 25 návrhĤ zákonĤ, které Senát vrátil Poslanecké snČmovnČ s pozmČĖovacími návrhy bylo 19 schváleno ve znČní Senátu tj. 67 %, ve znČní Poslanecké snČmovny 5 tj. 26 % a 1 návrhy zákonĤ nebyly pĜijaty tj. 7 %. Za celé 3. funkþní období Senát projednal 251 návrh zákona, z toho 7 návrhĤ
ústavních zákonĤ a 69 mezinárodních smluv. Senát schválil 74 návrhy zákonĤ vþetnČ 3 návrhĤ ústavních návrhĤ zákonĤ, vyjádĜil vĤli se nezabývat se u 94 návrhĤ zákonĤ a nepĜijal usnesení v 9 pĜípadech. Senát vrátil s pozmČĖovacími návrhy 58 návrhĤ zákonĤ, z toho 1 návrh ústavního návrhu zákona, pĜiþemž 36 návrhĤ zákonĤ schválila Poslanecká snČmovna ve znČní Senátu (vþetnČ návrhu ústavního), ve svém pĤvodním znČní schválila 18 návrhĤ zákonĤ a 3 návrhy zákonĤ nebyly pĜijaty. Senát zamítl 16 návrhĤ zákonĤ vþetnČ 3 návrhĤ ústavních návrhĤ zákonĤ. Poslanecká snČmovna v opČtovném hlasování v 6 pĜípadech potvrdila své pĤvodní znČní, v 10 pĜípadech nebyly návrhy zákonĤ pĜijaty.
CELKOVÝ PěEHLED NÁVRHģ ZÁKONģ A MEZINÁRODNÍCH SMLUV PROJEDNANÝCH V ROCE 2002 (do konce 3. funkþního období)
þísla senátních tiskĤ
poþet Návrhy ústavních návrhĤ zákonĤ - celkem
3
Schváleno
1
365
zamítnuto
2
196, 332
pozmČĖovací návrhy Návrhy zákonĤ - celkem
137
nezabývat se 59
- 58 -
162, 163, 165, 166, 168, 183, 184, 185, 188, 189, 190, 194, 204, 206, 209, 226, 228, 229, 248, 250, 251, 252, 255, 256, 258, 259,
261, 267, 269, 270, 291, 292, 293, 294, 297, 299, 300, 304, 306, 307, 308, 309, 310, 311, 313, 327, 330, 331, 333, 352, 353, 354, 355, 356, 357, 358, 361, 362, 367 schváleno 39
zamítnuto
9
pozmČĖovací návrhy 25 nepĜijato usnesení
167, 191, 192, 193, 197, 198, 199, 200, 201, 202, 211, 223, 224, 227, 246, 253, 254, 263, 264, 271, 273, 274, 277, 279, 286, 295, 296, 301, 312, 328, 329, 347, 348, 349, 363, 364, 365, 366, 370 97, 161, 164, 187, 260, 284, 303, 305, 334, 169, 170, 171, 186, 195, 203, 205, 207, 208, 225, 247, 249, 257, 268, 272, 276, 278, 280, 281, 283, 285, 290, 298, 302, 368 210, 262, 265, 266, 282
5
Mezinárodní smlouvy - celkem
34
vysloven souhlas od 1. 6. 2002 - dát souhlas k ratifikaci
34
213, 214, 215, 216, 217, 218, 219, 220, 221, 222, 235, 236, 237, 238, 239, 240, 241, 242, 243, 244, 245, 314, 315, 316, 317, 318, 319, 320, 321, 322, 323, 324, 325, 326
zamítnut od 1. 6. 2002 – nedat souhlas k ratifikaci
Návrhy zákonĤ vrácené Senátem Poslanecké snČmovnČ s pozmČĖovacími návrhy Návrh zákona pĜijat ve znČní schváleném Senátem
Návrh zákona pĜijat ve znČní schváleném Poslaneckou snČmovnou
169, 170, 186, 205, 207, 208, 225, 247, 249, 257, 268, 272, 276, 280, 281, 285, 298, 302, 368
171, 195, 203, 278, 283
19
5
Návrh zákona nebyl pĜijat 290
1
Návrhy zákonĤ Senátem zamítnuté Návrh zákona pĜijat ve znČní schváleném Poslaneckou snČmovnou
Návrh zákona nebyl pĜijat
161, 164, 260
97, 187, 284, 303, 305, 334
3
6
- 59 -
III. PěÍLOHY 1. ýlenové Klubu senátorĤ KDU–ýSL
PĜedseda: Ing. Jan KaĖa x x x x
ovČĜovatel Organizaþního výboru þlen Výboru pro zahraniþní vČci, obranu a bezpeþnost náhradník Stálé delegace Parlamentu ýeské republiky do Parlamentního shromáždČní NATO þlen Podvýboru OV pro státní vyznamenání
1. místopĜedseda: Ing. JiĜí StodĤlka x x x x
ovČĜovatel ÚstavnČ-právního výboru þlen Mandátového a imunitního výboru pĜedseda Komise Senátu pro Ústavu ýeské republiky a parlamentní procedury þlen Organizaþního výboru
MístopĜedseda: Ing. Adolf Jílek x x x
pĜedseda Stálé komise Senátu pro práci KanceláĜe Senátu ovČĜovatel Výboru pro evropskou integraci þlen Podvýboru VHZD pro bezpeþnost provozu na pozemních komunikacích
ýlenové: Mgr. ZdenČk Bárta x x x
místopĜedseda Mandátového a imunitního výboru ovČĜovatel Výboru pro vzdČlávání, vČdu, kulturu, lidská práva a petice þlen Podvýboru pro kulturní dČdictví
Ing. Stanislav BČlehrádek x x x
ovČĜovatel Výboru pro územní rozvoj, veĜejnou správu a životní prostĜedí ovČĜovatel Senátu þlen Stálé delegace Parlamentu ýeské republiky do Parlamentního shromáždČní Organizace pro bezpeþnost a spolupráci v EvropČ
Ing. JiĜí Brýdl x x x
pĜedseda Výboru pro územní rozvoj, veĜejnou správu a životní prostĜedí þlen Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova þlen Podvýboru pro kulturní dČdictví
Bohumil ýada x x
ovČĜovatel Výboru pro hospodáĜství, zemČdČlství a dopravu þlen Podvýboru pro kulturní dČdictví
Ing Pavel Janata x x
místopĜedseda ÚstavnČ-právního výboru þlen Stálé komise Senátu pro Ústavu ýeské republiky a parlamentní procedury
- 60 -
Ing. František Kroupa x x x
místopĜedseda Výboru pro zahraniþní vČci, obranu a bezpeþnost þlen Stálé delegace Parlamentu ýeské republiky do Parlamentního shromáždČní Rady Evropy þlen Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraniþí
Doc. JUDr. Petr Pithart x x x
pĜedseda Senátu pĜedseda Organizaþního výboru pĜedseda Podvýboru OV pro státní vyznamenání
MUDr. Zuzana Roithová, MBA x x x
místopĜedsedkynČ Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku þlenka Stálé komise Senátu pro Ústavu ýeské republiky a parlamentní procedury þlenka Stálé delegace Parlamentu ýeské republiky do ZEU - Prozatímního shromáždČní pro evropskou bezpeþnost a obranu
Ing. Milan Šimonovský x
ministr dopravy
Ing. Emil Škrabiš x
místopĜedseda Výboru pro hospodáĜství, zemČdČlství a dopravu
Ing. Jaroslav Šula x x x x x
místopĜedseda Výboru pro evropskou integraci místopĜedseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraniþí þlen Podvýboru Organizaþního výboru pro státní vyznamenání þlen Stálé delegace Parlamentu ýeské republiky pro spolupráci s Evropským parlamentem þlen Podvýboru VZSP pro rodinnou politiku
Ing. Josef Vaculík x x x x
þlen Výboru pro hospodáĜství, zemČdČlství a dopravu ovČĜovatel Volební komise místopĜedseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova pozorovatel Evropského parlamentu
Doc. MUDr. Karel Barták, CSc. x x x x x
ovČĜovatel Senátu þlen Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku þlen Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraniþí þlen Stálé delegace Parlamentu ýR do Meziparlamentní unie pĜedseda Podvýboru VZSP pro rodinnou politiku
Mgr. Václav Jehliþka x x x
místopĜedseda Výboru pro vzdČlávání, vČdu, kulturu, lidská práva a petice þlen Stálé komise Senátu pro práci KanceláĜe Senátu pĜedseda Podvýboru pro kulturní dČdictví
- 61 -
2. ýlenové ostatních klubĤ Senátu P ýR
Senátorský klub ODS pĜedseda: 1. místopĜedseda: místopĜedsedkynČ: þlenové pĜedsednictva:
þlenové:
Klub otevĜené demokracie JiĜí Liška Vladimír Kulhánek Alena Paleþková Daniela Filipiová Tomáš Julínek Jaroslav Kubera Miroslav Škaloud Ivan Adamec Milan Balabán Martin DvoĜák Pavel Eybert Jaroslav Horák František Kopecký Jaroslav Mitlener Alexandr Novák Josef Pavlata Miloslav Pelc JiĜí Pospíšil Václav Roubíþek LudČk Sefzig PĜemysl Sobotka Karel Tejnora Mirek Topolánek VítČzslav Vavroušek Jaromír Volný
poþet þlenĤ: 25
Senátorský klub ýSSD
pĜedseda: 1. místopĜedseda: místopĜedsedkynČ:
Edvard Outrata Jan Hadrava Jaroslava Moserová
þlenové:
OndĜej Feber Petr Fejfar Josef JaĜab Robert KoláĜ Daniel Kroupa Martin MejstĜík SoĖa Paukrtová JiĜí Rückl Jan Ruml Richard Sequens Vladimír Schovánek JiĜí Skalický JiĜí Zlatuška
poþet þlenĤ: 16
Senátorský klub "Nezávislí" pĜedsedkynČ: místopĜedseda:
Helena Rögnerová Josef Novotný
þlenové:
Václava Domšová Jitka Seitlová Josef Zoser
poþet þlenĤ: 5
pĜedseda: 1. místopĜedsedkynČ: místopĜedseda:
Petr Smutný Alena GajdĤšková Ladislav Macák
þlenové:
Ivo Bárek Richard Falbr Jan Fencl František Mezihorák Jan Rakušan Ladislav Svoboda Milan ŠtČch
SenátoĜi nezaĜazení do klubu Jaroslav Doubrava (KSýM) Rostislav Harazin (KSýM) Jaroslav Kubín Eduard Matykiewicz (KSýM) Josef Zieleniec (pĜidružený ke KOD) Vladimír Železný poþet: 6
poþet þlenĤ: 10
- 62 -
Zpráva o politické a organizaþní þinnosti strany a plnČní usnesení Sjezdu KDU-ýSL 2001
Obsah: I. Návrh usnesení II. Zpráva o politické a organizaþní þinnosti strany a plnČní usnesení Sjezdu KDU-ýSL 2001 1. 2. 3. 4. 5.
PlnČní usnesení Sjezdu KDU-ýSL 2001 Zasedání Celostátní konference KDU-ýSL od Sjezdu KDU-ýSL 2001 Zasedání Celostátního výboru KDU-ýSL a PĜedsednictva KDU-ýSL Politická analýza pĜíþin volebního neúspČchu v þervnu 2002 Analýza volební kampanČ Koalice z pohledu KDU-ýSL
III. PĜílohy
PĜedkladatel: Celostátní konference KDU-ýSL Zpracovatelé: Ing. Petr RybáĜ, Ing. Aleš Kašpar
I. NÁVRH USNESENÍ Sjezd KDU-ýSL 2003 projednal a schválil pĜedloženou Zprávu o politické organizaþní þinnosti strany a plnČní usnesení Sjezdu KDU-ýSL 2001.
a
ZPRÁVA O POLITICKÉ A ORGANIZAýNÍ ýINNOSTI STRANY A PLNċNÍ USNESENÍ SJEZDU KDU-ýSL 2001
1. PLNċNÍ USNESENÍ SJEZDU KDU-ýSL 2001 Usnesení þ. 4 Sjezd uložil ÚstĜední kanceláĜi KDU-ýSL zajištČní organizace semináĜĤ pro kandidáty do voleb do Evropského parlamentu. PlnČní: Do primárních voleb kandidátĤ do Evropského parlamentu na Sjezdu 2003 v OstravČ probČhla Ĝada semináĜĤ a kurzĤ v rámci pravidelného plánu stranického vzdČlávání poĜádaných ve spolupráci s Evropskou akademií pro demokracii, jichž se zúþastnila Ĝada kandidátĤ. V závČru roku 2003 a nap poþátku roku 2004 budou pĜipraveny speciální kurzy pro kandidáty KDU-ýSL do EP. Sjezd uložil krajským výborĤm výbČr kandidátĤ do voleb do Evropského parlamentu. PlnČní: Na svém 11. zasedání CK (28.3.2003) schválila Nominaþní Ĝád primárních voleb pro volby do Evropského parlamentu 2004. Podle nČj Krajské konference 2003 vybraly z návrhĤ okresních konferencí kandidáty, z nichž byla sestavena celostátní nominaþní listina pro primární volby. Celostátní konference KDU-ýSL (ne)navrhla další kandidáty pro volby do Evropského parlamentu 2004. Primární volbu provede Sjezd KDU-ýSL 2003.
Usnesení þ. 5 Sjezd KDU-ýSL považuje þtyĜkoaliþní spolupráci za dlouhodobou a prvoĜadou orientaci strany a ukládá novému vedení pracovat na dalším prohlubování vztahĤ stran ýtyĜkoalice na principech Evropské lidové strany.
Usnesení þ. 6 Sjezd KDU-ýSL souhlasí s Tezemi moderní ekologické politiky KDU-ýSL pro období 2002 – 2006. Sjezd KDU-ýSL ukládá Celostátnímu výboru KDU-ýSL rozšíĜit materiál o výsledky diskuse na sjezd na krajských konferencích. PlnČní: Teze moderní ekologické politiky KDU-ýSL se staly východiskem pro pĜípravu programu Koalice pro volby v roce 2002. PĜípravy programu se v nČkolika kolech zúþastnili pĜedevším experti z Ekologické komise KDU-ýSL, zapracována byla ovšem také Ĝada ústních i písemných pĜipomínek þlenĤ a pĜíznivcĤ strany. Do programu tak byly zahrnuty i výsledky pĜedcházejících diskusí o ekologické politice KDU-ýSL. Praktická ekologická politika KDU-ýSL po volbách navazuje na práci ministra životního prostĜedí a využívá aktuálních odborných podkladĤ pĜipravených v rámci resortu. Širokou zpČtnou vazbu zajišĢují pĜedevším starostové, zastupitelé, poslanci, senátoĜi, obþanská sdružení a obþané, s nimiž ministr jedná o Ĝešení konkrétních ekologických a jiných problémĤ. Na þastých výjezdech do regionĤ se setkává zejména s místními zastupiteli þi hejtmany z KDU-ýSL.
- 64 -
Usnesení þ. 8 Sjezd KDU-ýSL ukládá Celostátnímu výboru KDU-ýSL, aby urychlenČ pĜipravil a po vnitrostranické diskusi prosadil základní pravidla vnitĜní komunikace, rozdČlení pravomocí a odpovČdností uvnitĜ ýtyĜkoalice. PlnČní: Usnesení se nepodaĜilo splnit, protože k jeho realizaci nebyla potĜebná vĤle na stranČ partnerĤ. Ochotu k užší spolupráci a další institucionalizaci ýtyĜkoalice oslabily nedĤvodné obavy US-DEU z dominantního vlivu KDU-ýSL a problémy s nespláceným dluhem ODA. Posjezdové období ukázalo, že v ostatních stranách postupnČ pĜevládl pĜístup ke ýtyĜkoalici jako k úþelovému uskupení, jehož cílem je pĜedevším úspČch ve volbách do PSP ýR. Po odchodu ODA ýtyĜkoalice jako taková zanikla, US-DEU se po jistém váhání rozhodla kandidovat spolu s KDU-ýSL jako koalice dvou stran. Po volbách považovala KDU-ýSL za samozĜejmé, že do koaliþní vlády vstoupí obČ spoleþnČ kandidující strany bývalé ýtyĜkoalice a tuto koncepci jednoznaþnČ hájila i pĜi „vládní krizi“ na podzim r. 2002. V rámci koaliþní vlády KDU-ýSL s US-DEU i nadále úzce spolupracuje. Otázky integrace nejsou na poĜadu dne. Zkušenost z pĜedvolebního období ukázala, že tato cesta nebyla a není reálná. Možná je dohoda o spoleþném postupu v pĜíštích senátních volbách (na stejné bázi jako v minulosti).
Usnesení þ. 9 Sjezd KDU-ýSL ukládá PĜedsednictvu KDU-ýSL vypracovat a zajistit mediální program, který srozumitelným zpĤsobem objasní široké veĜejnosti klady i zápory vstupu ýeské republiky do Evropské unie. PlnČní: Na svém 37. zasedání Celostátní výbor KDU-ýSL schválil Koncepci informaþní kampanČ KDU-ýSL ve spolupráci s EPP pĜed referendem o vstupu ýR do EU. Komunikace se zamČĜila zejména na obyvatele venkova, sdružení obþanské spoleþnosti a rodiny. V prĤbČhu kampanČ byly distribuovány informaþní a propagaþní materiály. Zapojili se do ní také regionální a komunální politici. Podstatnou úlohu v informování þlenské základny sehrál i zpravodaj Nový Hlas. Celostátní výbor KDUýSL na svém 42.zasedání 22. dubna 2003 schválil dokument Na cestČ k rozšíĜené EvropČ, který definuje postoje a priority KDU-ýSL v debatČ o budoucnosti Evropy.
Usnesení þ. 10 Sjezd KDU-ýSL ukládá Celostátnímu výboru KDU-ýSL, aby pĜehodnotil zpĤsob volby þlenĤ Celostátní konference KDU-ýSL a Celostátního výboru KDU-ýSL volených sjezdem a aby do pĜíštího sjezdu pĜipravil zmČnu stanov, která by zajistila vyšší míru vyrovnanosti zastoupení jednotlivých krajĤ v Celostátní konferenci KDU-ýSL a vyšší míru zastoupení tČch volených þlenĤ Celostátního výboru KDU-ýSL, kteĜí nejsou poslanci þi senátory. PlnČní: Po pĜedchozím projednání v PĜedsednictvu KDU-ýSL, Celostátním výboru KDU-ýSL a vyjádĜení Celostátního rozhodþího sboru KDU-ýSL byl pĜedložen návrh na úpravu Stanov KDU-ýSL jednání 12. Celostátní konference KDU-ýSL vycházející z požadavkĤ usnesení þ. 10 Sjezdu KDU-ýSL v JihlavČ.
Usnesení þ. 11 Sjezd KDU-ýSL žádá Celostátní výbor KDU-ýSL, aby pĜíštímu sjezdu pĜedložil zprávu o strategických krocích KDU-ýSL v oblasti vzdČlávání. PlnČní: Souþástí sjezdových materiálĤ je zpráva o strategických krocích KDU-ýSL v oblasti vzdČlávání.
- 65 -
Usnesení þ. 12 Sjezd KDU-ýSL ukládá Celostátnímu výboru KDU-ýSL prosazovat v rámci ýtyĜkoalice rodinnou politiku jako jednu z priorit. PlnČní: Celostátní výbor KDU-ýSL na svém 10. zasedání podrobnČ projednal návrh rodinné politiky KDU-ýSL, jehož text byl po závČreþné redakci schválen 3. zasedáním Celostátní konference KDU-ýSL jako podklad pro formulaci kapitoly „Rodinná politika“ ve volebním programu KDU-ýSL, resp. ýtyĜkoalice. Text je souþástí materiálu Sjezdu KDU-ýSL 2003. Tým vyjednávající po volbách do Poslanecké snČmovny Koaliþní dohodu a následnČ Programové prohlášení vlády ýR uplatĖoval v maximální možné míĜe (úmČrné volebnímu výsledku) priority rodinné politiky KDU-ýSL. Také pĜi jednání o parametrech reformy veĜejných financí ýR, která probíhala od konce roku 2002 do záĜí 2003 byly pĜi jednáních našich zástupcĤ zohlednČny principy rodinné politiky KDUýSL.
Usnesení þ. 13 Sjezd KDU-ýSL žádá Celostátní výbor KDU-ýSL, aby minimálnČ dvakrát roþnČ svolal zástupce krajských a okresních organizací KDU-ýSL k projednání aktuální politiky strany. PlnČní: Aktuální otázky politiky KDU-ýSL byly þleny Celostátního výboru KDU-ýSL projednávány prostĜednictvím jejich úþasti na zasedání krajských a okresních výborĤ KDU-ýSL. Dne 27. 9. 2002 se v Telnici konalo celostátní setkání s pĜedstaviteli KDUýSL. Celostátní výbor KDU-ýSL se navíc rozhodl uspoĜádat setkání s novČ zvolenými komunálními politiky pĜímo v jednotlivých krajích. Prioritou þinnosti KDU-ýSL v 1. pololetí 2003 byla podpora informaþní kampanČ pĜed referendem o vstupu ýR do EU. Vrcholnou fázi této kampanČ zahájila programová konference – „Život bez Evropské unie ?“. TČchto setkání se aktivnČ zúþastnili zástupci krajských a okresních organizací. Pro objasĖování aktuálních otázek politiky KDU-ýSL byl hojnČ využíván také prostor pro diskusi v rámci semináĜĤ poĜádaných Evropskou akademií pro demokracii.
Usnesení þ. 14 Sjezd KDU-ýSL ukládá Celostátnímu výboru KDU-ýSL pokraþovat v intenzivní spolupráci s kĜesĢanskou tČlovýchovnou organizací Orel. PlnČní: KDU-ýSL a kĜesĢanská tČlovýchovná organizace Orel pokraþovaly ve vzájemné spolupráci na základČ smlouvy uzavĜené za KDU-ýSL Josefem Luxem a Janem Kasalem, za Orla Ladislavem Šustrem. ObČ organizace spolupracují zejména pĜi poĜádání TĜíkrálových sbírek, relaxaþních dní pro politiky a pracovníky KDU-ýSL, akcí ke Svátku matek, Dne dČtí a dalších aktivitách. Dále spolupracují pĜi získávání nových þlenĤ KDU-ýSL a pĜi sestavování kandidátních listin. Dne 6. 6. 2003 se místopĜedseda KDU-ýSL Jan Kasal zúþastnil pracovního setkání pĜedstavitelĤ KDU-ýSL a Orla z celé republiky.
Usnesení þ. 15 Sjezd KDU-ýSL ukládá generálnímu sekretáĜi KDU-ýSL vytvoĜit databázi þlenĤ krajských zastupitelstev, vþetnČ kontaktĤ na nČ a jejich zaĜazení do výborĤ. PlnČní: Uvedená databáze byla zaþlenČna do systému elektronické evidence þlenĤ a pĜíznivcĤ KDU-ýSL (EVLID). Uvedené údaje jsou dostupné na všech kanceláĜích KDU-ýSL.
- 66 -
Usnesení þ. 16 Sjezd KDU-ýSL ukládá Celostátnímu výboru KDU-ýSL provČĜit podmínky nových zahraniþních stáží u Evropské lidové strany a vytipovat vhodné úþastníky – odborníky na tyto stáže v þlenské základnČ. PlnČní: 2. zasedání Celostátního výboru KDU-ýSL schválilo plnČní usnesení þ.16 Sjezdu KDU-ýSL 2001 – provČĜení podmínek nových zahraniþních stáží u Evropské lidové strany, vzal na vČdomí pĜedložené informace o možnostech zahraniþních stáží a programĤ, které jsou poskytnuty Evropskou lidovou stranou, nadací a institutem Roberta Schumana. Na svém 7. zasedání vzal Celostátní výbor KDU-ýSL na vČdomí výsledky využití nabídky kurzĤ poskytovaných institutem Roberta Schumana a vyzval vedení Junior klubu kĜesĢanských demokratĤ, aby se v budoucnosti aktivnČ zapojilo do vyhledávání zájemcĤ o tyto kurzy.
Usnesení þ. 19 Sjezd KDU-ýSL podporuje pokraþování a rozšiĜování vzájemnČ prospČšné spolupráce KDU-ýSL a Junior klubu kĜesĢanských demokratĤ. PlnČní: Prohlubování spolupráce KDU-ýSL a Junior klubu kĜesĢanských demokratĤ probíhalo jak na celostátní úrovni, tak v rámci krajských organizací. Jedním z vrcholĤ spolupráce byla pomoc pĜi organizaci pĜedvolební kampanČ na jaĜe a na podzim roku 2002. Dále se prohlubovala vzájemná informovanost o pĜipravovaných vzdČlávacích akcích, konferencích, semináĜích apod. Po rekonstrukci Paláce Charitas využívá Junior klub ke své þinnosti nabídnutou kanceláĜ na KarlovČ námČstí. Junior Klub kĜesĢanských demokratĤ obdržel finanþní podporu pro organizaci mezinárodního kongresu mladých kĜesĢanských demokratĤ „YEPP v srdci Evropy“, který se uskuteþnil 5. – 8. þervna 2003 v Praze.
Usnesení þ. 20 Sjezd KDU-ýSL vyzývá organizace KDU-ýSL, aby pĜedaly ÚstĜední kanceláĜi KDU-ýSL spojení umožĖující zasílání dokumentĤ v elektronické podobČ. PlnČní: Od záĜí roku 2001 je možné zásadní a zejména objemovČ rozsáhlé dokumenty zasílat v elektronické podobČ. K dispozici je elektronické spojení na pĜevážnou vČtšinu þlenĤ Celostátní konference KDU-ýSL, krajských zastupitelĤ a uvolnČných starostĤ a jejich zástupcĤ z Ĝad KDU-ýSL. Poþty politikĤ KDU-ýSL dosažitelných pomocí e-mailu ke dni 3.6.2003 jsou uvedeny v pĜíloze.
2. ZASEDÁNÍ CELOSTÁTNÍ KONFERENCE OD SJEZDU KDU-ýSL 2001
Usnesení z 1. zasedání Celostátní konference 15. 6. 2001 v Praze 1. CK KDU-ýSL bere na vČdomí: pĜedloženou verzi programového prohlášení stínové vlády ýtyĜkoalice. 2. CK KDU-ýSL schvaluje: Zprávu o þinnosti PĜedsednictva a Celostátního výboru KDU-ýSL od 8. zasedání CK KDU-ýSL 27.4. 2001 pĜednesenou Ing. Petrem RybáĜem.
- 67 -
3. CK KDU-ýSL ukládá PĜedsednictvu KDU-ýSL: a) zajistit pro nižší organizaþní složky pravidelné vydávání propagaþního materiálu orientovaného na volby, b) zajistit na internetových stránkách KDU-ýSL pravidelné zveĜejĖování analytického hodnocení aktuální politické situace z pohledu KDU-ýSL. 4. CK KDU-ýSL oceĖuje: úroveĖ rozpracovanosti programového prohlášení. 5. CK KDU-ýSL ukládá: a) Programové radČ KDU-ýSL provést analýzu a srovnání programového prohlášení s cíli a programem KDU-ýSL, b) PĜedsednictvu KDU-ýSL pĜedložit programové prohlášení k vnitrostranické diskusi. 6. CK KDU-ýSL doporuþuje: a) stínové vládČ doplnit programové prohlášení o vyjádĜení ekonomických dopadĤ, b) všem þlenĤm, aby pĜipomínky k návrhu programového prohlášení pĜedali písemnČ ÚstĜední kanceláĜi KDU-ýSL nejpozdČji do 15. 8. t. r. 7. CK KDU-ýSL žádá, aby tento dokument byl urþen jen k další diskusi v rámci KDU-ýSL a mezi partnery ve ýtyĜkoalici. 8. CK KDU-ýSL doporuþuje: do programového prohlášení zakomponovat, že tento program: a) vychází z myšlenkového základu Evropské lidové strany, b) se opírá o ideu sociálního a ekologického tržního hospodáĜství.
Usnesení z 2. zasedání Celostátní konference 13. 10 2001 v Praze 1. CK KDU-ýSL bere na vČdomí: zprávu o dosavadním postupu pĜi pĜípravČ voleb do PS PýR 2002 pĜednesenou 1. místopĜedsedou KDU-ýSL a pĜedsedou volebního štábu Ing. Milanem Šimonovským. 2. CK KDU-ýSL souhlasí: a) aby Smlouva o provedení poradensko-konzultaþních služeb a vytvoĜení produktĤ v oblasti veĜejné komunikace s agenturou CD/GW a pĜedcházející Smlouva o spoleþném postupu stran ýtyĜkoalice ve volební kampani a Smlouva stran ýtyĜkoalice o financování volební kampanČ vþetnČ závČreþného vyúþtování a vyrovnání vzájemných pohledávek byly projednány a schváleny PĜedsednictvem KDU-ýSL, b) s financováním volební kampanČ pro volby do PS PýR 2002 úvČrem s maximální výší 45 mil. Kþ. 3. CK KDU-ýSL schvaluje: zmČnu rozpoþtu strany na r. 2001 v þásti II. Oþekávané pĜíjmy a jejich urþení, Ĝádek PĜíspČvek za mandáty v krajských zastupitelstvech (75), sloupec Krajské organizace, kterou se snižuje pĜevod státního pĜíspČvku na krajské organizace o 2.220 tis.Kþ (z 18.750 tis.Kþ. na 16.530 tis.Kþ). Snížení bude na jednotlivé krajské organizace rozdČleno dle jejich percentuelního podílu na státním pĜíspČvku za mandáty v krajských zastupitelstvech (viz. tabulka v DĤvodové zprávČ). 4. CK KDU-ýSL: a) konstatuje, že za dnešní stav veĜejných rozpoþtĤ, vþetnČ návrhu státního rozpoþtu a dramatický rĤst zadluženosti veĜejných financí nesou spoleþnou a nerozdílnou odpovČdnost ýSSD a ODS. b) doporuþuje poslancĤm KDU-ýSL, aby nepodpoĜili pĜedložený návrh státního rozpoþtu v jeho základních údajích
- 68 -
c) vyzývá vládu, aby vzala zpČt stávající návrh rozpoþtu a pĜedložila návrh nový, který: - bude pravdivý, - zajistí bezpeþnost našich obþanĤ, - zabezpeþí standardní fungování krajĤ a vysokých škol. 5. CK KDU-ýSL: jednoznaþnČ podporuje obsah rezoluce Politické rady Evropské lidové strany „Boj proti terorismu – nejvyšší priorita“ pĜijaté 27. záĜí 2001 v Bruselu a ukládá PĜedsednictvu KDU-ýSL zveĜejnit tuto rezoluci na internetových stránkách KDU-ýSL, neboĢ Evropská lidová strana je nejen nejsilnČjší frakcí v Evropském parlamentu, ale je i hybatelem politických rozhodnutí Evropské unie. 6. CK KDU-ýSL schvaluje toto „Prohlášení“ Za mimoĜádnČ dĤležité považujeme stupĖovat naše úsilí o co nejbližší vstup do Evropské unie. Význam bezpeþnostního rozmČru þlenství v Unii i pro každodenní život obþanĤ v posledních týdnech prudce roste. ZĤstat mimo by znamenalo vystavit se obrovským rizikĤm. OtevĜené þi skrytČjší zpochybĖování Unie a našeho þlenství v ní je proto nezodpovČdným hazardováním s bezpeþností naší zemČ a jejích obþanĤ. Postoj k EU je a bude urþující pro naši spolupráci pĜed volbami i po volbách. 7. CK KDU-ýSL vyzývá vládu ýR, aby pravdivČ informovala obþany ýR o stavu civilní ochrany obyvatelstva. 8. CK KDU-ýSL: a) potvrzuje vĤli KDU-ýSL prosadit pĜímou volbu prezidenta republiky, b) podporuje zavedení obecného referenda do našeho ústavního poĜádku. 9. CK KDU-ýSL projednala: a) dokument Školské komise KDU-ýSL „Postoj KDU-ýSL k rozpoþtovému deficitu vysokých škol“, b) stanovisko Komise pro rodinu a sociální politiku k otázkám vysokého školství. 10. CK KDU-ýSL konstatuje: KDU-ýSL se znepokojením sleduje souþasný napjatý vývoj vztahĤ mezi Ministerstvem školství, mládeže a tČlovýchovy v þele s ministrem Eduardem Zemanem a rektory vysokých škol. Vyzývá vládu ýR, aby bezodkladnČ pĜijala odpovídající opatĜení, která by zajistila vysokým školám podmínky pro Ĝádnou výuku studentĤ a pedagogĤm jistotu odvracející hrozbu stávky na vysokých školách. KDU-ýSL v souladu se svým pĜesvČdþením a programem, vyzývá všechny demokratické politické strany k celospoleþenské diskusi o postavení vysokých škol v naší spoleþnosti. Výsledkem musí být dohoda na výši podílu HDP, kterou bude spoleþnost garantovat vysokým školám jako nepodkroþitelné minimum. Souþasných 0,62% HDP považujeme za zcela nedostateþné. Jako nezbytnost vidíme pĜijmout taková opatĜení, aby v dlouhodobé perspektivČ pĜibližoval se tento podíl 1,3%. KDU-ýSL nepovažuje školné za Ĝešení souþasného deficitu rozpoþtu veĜejných vysokých škol.
Usnesení z 3. zasedání Celostátní konference 14.12.2001 v Praze 1. CK KDU-ýSL schvaluje: a) pĜedložený materiál "Návrh rodinné politiky KDU-ýSL" jako podklad pro formulaci kapitoly „Rodinná politika“ ve volebním programu KDU-ýSL s tím, že bude pĜihlédnuto k pĜipomínkám z diskuse, b) schvaluje pĜedložený návrh rozpoþtu KDU-ýSL na rok 2002.
- 69 -
2. CK KDU-ýSL žádá: aby do konce ledna 2002 byl pĜipraven a schválen Celostátním výborem KDU-ýSL þasový, vČcný i finanþní harmonogram volební kampanČ.
Usnesení z mimoĜádného zasedání Celostátní konference 18. 1. 2002 v Praze CK KDU-ýSL odmítá Obþanskou demokratickou aliancí navržený zpĤsob Ĝešení jejího dluhu. PĜijetí tohoto návrhu by bylo návodem všem obþanĤm i podnikatelským subjektĤm jak Ĝešit své závazky na úkor ostatních. Celostátní konference KDU-ýSL vnímá návrh Unie svobody – Demokratické unie na integraci s Obþanskou demokratickou aliancí jako možnost Obþanské demokratické aliance vyĜešit svĤj dluh hodnovČrnČ a transparentnČ. V tomto pĜípadČ je KDU-ýSL pĜipravena nabídnout svou pomoc. KDU-ýSL podpoĜí toto Ĝešení, jestliže jej ODA pĜijme do 20. ledna 2002. V pĜípadČ, že ODA nepĜijme nabídnuté Ĝešení zahájí KDU-ýSL jednání o kandidátkách pro volby do Poslanecké snČmovny Parlamentu ýeské republiky s US-DEU.
Usnesení z 5. zasedání Celostátní konference 31. 1. 2002 v Praze 1. CK KDU-ýSL konstatuje, že vytvoĜení ýtyĜkoalice v nestandardním politickém prostĜedí, které v naší zemi vzniklo dohodou stran opoziþní smlouvy, bylo pozitivním krokem, který mimo jiné zabránil jednostranným zmČnám Ústavy ýR. 2. KDU-ýSL od poþátku vidČla ve ýtyĜkoalici cestu k výraznČjšímu sblížení a þásteþné integraci stran, které ji vytvoĜily. 3. KDU-ýSL setrvává na svém stanovisku, že zpĤsoby Ĝešení dluhĤ ODA nejsou pĜijatelné. Jednalo by se o špatný pĜíklad všem, jak Ĝešit své závazky na úkor ostatních. Nechceme, aby takovéto pĜístupy k Ĝešení vlastních závazkĤ byly spojovány s politikou kĜesĢanských demokratĤ. 4. KDU-ýSL si váží dosavadní spolupráce s US-DEU a vidí v tČsné koaliþní spolupráci tČchto stran velkou nadČji pro politický vývoj v naší zemi. 5. KDU-ýSL chce kandidovat spoleþnČ s US-DEU v nadcházejících volbách. Toto usnesení neruší závazky KDU-ýSL uzavĜené v rámci ýtyĜkoalice na senátní, krajské nebo místní úrovni.
Usnesení ze 6. zasedání Celostátní konference 22. 3. 2002 v Praze 1. CK KDU-ýSL bere na vČdomí: Zprávu pĜednesenou pĜedsedkyní Celostátní revizní komise Monikou Turnovskou. 2. CK KDU-ýSL schvaluje: a) roþní úþetní závČrku strany za rok 2001, b) zmČny PĜíspČvkového Ĝádu KDU-ýSL. 3. CK KDU-ýSL urþuje zmocnČnce a náhradníky zmocnČncĤ Koalice za KDU-ýSL pro volby do PSP ýR 2002 dle pĜiloženého návrhu. 4. CK KDU-ýSL souhlasí s tím, že dokument "Dáme vČci do poĜádku - rovné šance pro každého" je spoleþné programové východisko KDU-ýSL a US-DEU pro pĜedvolební a povolební spolupráci tČchto stran pro volby 2002. SouþasnČ Celostátní konference KDU-ýSL žádá PĜedsednictvo KDU-ýSL, aby uplatnilo zmČny pĜedané a diskutované na Celostátní konferenci KDU-ýSL.
- 70 -
Usnesení ze 7. zasedání Celostátní konference 16. 6. 2002, Emauzy 1. CK KDU-ýSL schvaluje zástupce KDU-ýSL pro povolební vyjednávání ve složení: pĜedseda KDU-ýSL Cyril Svoboda, 1. místopĜedseda Milan Šimonovský, místopĜedseda Jan Kasal, náhradníci: místopĜedseda Miloslav Výborný, místopĜedsedkynČ Zuzana Roithová. 2. CK KDU-ýSL doporuþuje vyjednat spoleþnČ s US-DEU vládní koalici s ýSSD. 3. CK KDU-ýSL doporuþuje ustavení klubu poslancĤ ihned po zveĜejnČní výsledkĤ voleb. 4. CK KDU-ýSL ukládá krajským organizacím KDU-ýSL do 15.7. 2002 provést analýzu volební kampanČ a volebních výsledkĤ.
Usnesení z 8. zasedání Celostátní konference 23. 7. 2002, Emauzy 1. CK KDU-ýSL schvaluje: zmČnu rozpoþtu KDU ýSL na rok 2002 dle pĜedloženého návrhu 2. CK KDU-ýSL bere na vČdomí: a) pĜedloženou Analýzu volební kampanČ a volebních výsledkĤ voleb do PS PýR 2002, b) pĜedloženou Analýzu Koaliþní smlouvy ve vztahu k programu Koalice c) Informaci pĜedsedy strany o spoleþné strategii postupu v senátních volbách 2002 s US-DEU. 3. CK KDU-ýSL souhlasí s uzavĜením vládní koalice mezi KDU-ýSL, US-DEU a ýSSD , vyslovuje této vládní koalici plnou podporu a oþekává, že tato koaliþní vláda bude realizovat priority politiky KDU-ýSL v Koaliþní dohodČ obsažené. 4. CK KDU-ýSL: a) konstatuje, že výsledek voleb do Poslanecké snČmovny Parlamentu ýR je porážkou Koalice i KDU-ýSL, b) ukládá Celostátní výbor KDU-ýSL pĜedložit do 15.11.2002 politickou analýzu pĜíþin volebního neúspČchu, c) s uspokojením konstatuje, že výsledek voleb umožnil KDU-ýSL úþast ve vládČ, schvaluje postup a výsledek povolebních vyjednávání vedoucích k podpisu Koaliþní dohody. VyjadĜuje podporu této programové dohodČ a vyslovuje podČkování C. Svobodovi za vedení povolebních jednání. 5. CK KDU-ýSL ukládá PĜedsednictvu KDU-ýSL bezodkladnČ vypracovat strategii podpory þlenĤm vlády a funkcionáĜĤm PýR pĜi jejich pĤsobení ve vládní koalici. CK KDU-ýSL urþuje ve smyslu § 18, odst. 4 , písm. e) Stanov KDU-ýSL zmocnČnce strany pro volby do Senátu PýR 2002 pro senátní obvody v rámci pĜíslušného kraje, v nichž KDU-ýSL postaví kandidáty. 6. CK KDU-ýSL kooptuje podle § 35 Stanov KDU-ýSL RNDr. JiĜího Stejskala.
Usnesení z 9. zasedání Celostátní konference 9. 12. 2002 v Praze 1. CK KDU-ýSL bere na vČdomí: pĜedloženou „Politickou analýzu pĜíþin volebního neúspČchu v þervnu 2002“. 2. CK KDU-ýSL schvaluje zmČnu Rozpoþtu KDU-ýSL na rok 2002 v þásti III.
- 71 -
Celostátní výdaje takto: Platný rozpoþet 900.000,Nový HLAS 26.238.031,83 Celkem ÚK Celkem ÚstĜední 45.738.031,83 kanceláĜ a Palác Charitas Celkem celostátní 55.524.234,83 výdaje
ZmČnČný rozpoþet 1.500.000,26.838.031,83 46.338.031,83
ZmČna + 600.000,+ 600.000,+ 600.000,-
56.124.234,83
+ 600.000,-
3. CK KDU-ýSL ukládá: a) Celostátnímu výboru KDU-ýSL ustavit Klub komunálních politikĤ na celostátní úrovni v termínu do 1.12. 2002, b) Celostátnímu výboru KDU-ýSL, aby na program nejbližšího zasedání Celostátní konference KDU-ýSL zaĜadil do programu schválení statutu Celostátní revizní komise KDU-ýSL, c) PĜedsednictvu strany pĜipravit studii proveditelnosti zĜízení moderního odborného pracovištČ. 4. CK KDU-ýSL podporuje úsilí svých þlenĤ ve vládČ o úspČšný vstup do EU a doporuþuje pĜijetí státního rozpoþtu.
Usnesení z 10. zasedání Celostátní konference 14. 12. 2002 v Praze 1. CK KDU-ýSL schvaluje: rozpoþet strany na rok 2003 dle pĜedloženého návrhu ve znČní pĜijatých pozmČĖovacích návrhĤ. 2. CK KDU-ýSL: Ukládá pĜedsedovi KDU-ýSL svolat do 20. prosince 2002 Sjezd KDU-ýSL 2003. Urþuje: a) dobu konání sjezdu na dny: 8. a 9. listopadu 2003, b) místem konání sjezdu Ostravu nebo KopĜivnici, a to v souladu s návrhem, který uþiní Moravskoslezský krajský výbor KDU-ýSL, c) klíþ pro volbu delegátĤ sjezdu - zástupcĤ okresních organizací takto: - Na každých zapoþatých 300 þlenĤ okresní organizace KDU-ýSL .....1 delegát. - Náhradníky jsou ti navržení delegáti, kteĜí získali potĜebný poþet hlasĤ a umístili se pĜi volbČ delegátĤ na dalších místech, a to v poĜadí dle získaných hlasĤ. - Rozhodující pro stanovení poþtu delegátĤ sjezdu z jednotlivého okresu je stav þlenské základny okresní organizace k datu 31.12. 2002 dle zaplacených þlenských pĜíspČvkĤ. d) návrh programu sjezdu ( viz pĜíloha þ. 1). Ukládá gen. sekretáĜi KDU-ýSL: a) organizaþnČ zajistit pĜípravu a konání Sjezdu KDU-ýSL 2003, b) podat o organizaþním zajištČní tohoto sjezdu zprávu Celostátní konferenci KDUýSL nejpozdČji do 31. 3. 2003. Schvaluje: a) Harmonogram stranických akcí 2003 navazujících na pĜípravu Sjezdu KDU-ýSL 2003 (viz pĜíloha þ. 2.), b) Sjezdový organizaþní pĜíspČvek okresních organizací ve výši 1.500,- Kþ na delegáta s tím, že delegáti dle § 14, odst. 2 Stanov KDU-ýSL hradí tento pĜíspČvek individuelnČ.
- 72 -
Ukládá Celostátnímu výboru KDU-ýSL pĜedložit návrh písemných podkladĤ pro jednání Sjezdu KDU-ýSL 2003 nejpozdČji poslednímu zasedání Celostátní konference KDU-ýSL pĜed konáním tohoto sjezdu. 3. CK KDU-ýSL doporuþuje poslancĤm a senátorĤm KDU-ýSL, aby navrhli Petra Pitharta jako kandidáta na funkci prezidenta ýeské republiky. 4. CK KDU-ýSL ukládá Celostátnímu výboru KDU-ýSL: a) svolat a pĜipravit do 30.4. 2003 otevĜenou celostátní programovou konferenci o aspektech pĜistoupení ýeské republiky k Evropské unii, b) svolat a pĜipravit na jaro 2003 dvoudenní programovou konferenci s rozhodujícím tématem „Kraje a problematika naplĖování jejich kompetencí, a to vþetnČ vazeb na naše pĜistoupení k EU“, c) zabezpeþit pro þleny KDU-ýSL zásadní informace o zmČnách, které pĜinese pĜistoupení ýeské republiky k Evropské unii v jednotlivých resortech, d) formulovat do 30.1. 2003 jako podklady pro pĜipravovanou programovou konferenci problémové okruhy související s pĜistoupením ýeské republiky k Evropské unii týkající se zejména sektoru drobných a stĜedních podnikatelĤ, rodinné politiky a role pĜirozených spoleþenství obþanské spoleþnosti, jejichž Ĝešení považuje KDUýSL za svĤj úkol v rámci vládní koalice. 5. CK KDU-ýSL: a) oceĖuje mimoĜádné úsilí ministerstva zahraniþních vČcí završené úspČšným výsledkem vyjednávání našeho pĜistoupení k Evropské unii, b) konstatuje, že podČkování za tento výsledek patĜí prezidentu republiky Václavu Havlovi, pĜedsedĤm vlád Václavu Klausovi, Josefu Tošovskému, Miloši Zemanovi a Vladimíru Špidlovi a ministrĤm zahraniþních vČcí Josefu Zieleniecovi, Jaroslavu Šedivému, Janu Kavanovi a Cyrilu Svobodovi, c) konstatuje, že dojednané podmínky jsou zárukou plnohodnotného þlenství ýeské republiky v Evropské unii, d) prohlašuje, že KDU-ýSL bude v Evropské unii podporovat a rozvíjet kĜesĢanskodemokratické hodnoty, na nichž je EU založena, e) vyzývá naše obþany, aby podpoĜili naše pĜistoupení k Evropské unii. 6. CK KDU-ýSL doporuþuje ministrĤm vlády ýR, þlenĤm KDU-ýSL, spolupracovat pĜi informaþní kampani pro referendum schvalujícím naše pĜistoupení k EU s organizacemi blízkými KDU-ýSL. 7. CK KDU-ýSL ukládá generálnímu sekretáĜi, aby pĜíští celostátní konferenci pĜedložil analýzu výdajĤ na ÚstĜední kanceláĜ KDU-ýSL a Palác Charitas, vþetnČ vyhodnocení jejich efektivity. 8. CK KDU-ýSL ukládá Celostátnímu výboru KDU-ýSL zajistit vydávání Nového HLASu.
Usnesení z 11. zasedání Celostátní konference 28.3. 2003 v Praze 1. CK KDU-ýSL schvaluje: a) Nominaþní Ĝád primárních voleb pro volby do Evropského parlamentu 2004 podle pĜedloženého návrhu ve znČní pĜijatých pozmČĖovacích návrhĤ, b) schvaluje Roþní úþetní závČrku strany za rok 2002. 2. CK KDU-ýSL bere na vČdomí: Zprávu o organizaþním zajištČní Sjezdu KDU-ýSL 2003, vþetnČ termínovaných úkolĤ uvedených pod bodem k), 3. CK KDU-ýSL ukládá: a) PĜedsednictvu, Celostátní výbor a Krajský výbor KDU-ýSL zabývat se pĜípravou senátních voleb v roce 2004 tak, aby nejpozdČji do sjezdu KDU-ýSL v listopadu
- 73 -
2003 bylo zĜejmé, ve kterých obvodech máme vhodné kandidáty, a neprodlenČ se podnikaly kroky pro jejich úspČšné zvolení, b) PĜedsednictvu KDU-ýSL pĜipravit materiál „Strategie volební kampanČ pro volby do krajských zastupitelstev v roce 2004“ tak, aby tento materiál mohl být projednán na sjezdu KDU-ýSL v listopadu 2003. 4. CK KDU-ýSL doporuþuje: þelným pĜedstavitelĤm KDU-ýSL (pĜedseda a místopĜedsedové KDU-ýSL, pĜedseda a místopĜedseda komor Parlamentu ýR, pĜedsedové výborĤ Poslanecké snČmovny a Senátu, ministĜi a námČstci ministrĤ) v pĜedstihu informovat krajské tajemníky o svých návštČvách v daném kraji. 5. CK KDU-ýSL kooptuje: dle § 35 Stanov KDU-ýSL Ing. ZdeĖka Píchu a Ing. Ivana SkĜivánka. 6. CK KDU-ýSL: a) ukládá Komisi pro pĜípravu Stanov KDU-ýSL pĜedložit pĜíštímu zasedání Celostátní konference KDU-ýSL " Návrh zmČn Stanov KDU-ýSL", b) vyjadĜuje vĤli pĜijmout zmČny stanov ještČ pĜed zaþátkem konání krajských konferencí tj. do 30. þervna tohoto roku, aby krajské konference již podle tČchto zmČn mohli postupovat. 7. CK KDU-ýSL jmenuje: pĜedsedkyní Organizaþního štábu Sjezdu KDU-ýSL 2003 Ing. Helenu Gelnarovou, místopĜedsedou Aleše Strnada; jeho dalšími þleny jmenoval Moravskoslezský krajský výbor KDU-ýSL: Ing. ZbyĖka Pražáka, Ing. JiĜího Carbola, PhDr. Marii Zápecovou, Janu Osobovou a Sylvu Srokovou. 8. CK KDU-ýSL pĜerušuje: projednávání materiálu „Analýza výdajĤ ÚstĜední kanceláĜe KDU-ýSL a Paláce Charitas“ do pĜíštího zasedání CK KDU-ýSL.
Usnesení z 12. zasedání Celostátní konference 21. 6. 2003 v Praze 1. CK KDU-ýSL potvrzuje: zámČr zavést do Stanov KDU-ýSL delegaci zástupcĤ krajských organizací do Celostátní konference KDU-ýSL, a proto žádá nadcházející krajské konference KDUýSL, aby provedly volby svých delegátĤ do Celostátní konference KDU-ýSL, vþetnČ jejich poĜadí. 2. CK KDU-ýSL doporuþuje: klíþ pro volbu þlenĤ Celostátní konference KDU-ýSL na krajských konferencích KDUýSL takto: jeden þlen Celostátní konference KDU-ýSL na každých zapoþatých 1000 þlenĤ krajské organizace KDU-ýSL.
Usnesení z 13. zasedání Celostátní konference 12. 9. 2003 v Praze 1. CK KDU-ýSL schvaluje: a) zmČny Stanov KDU-ýSL dle materiálu þ.j. 120/3A a schválených pozmČĖovacích návrhĤ, b) nové znČní §8 - þlenské prĤkazy, odst. 4, Organizaþního Ĝádu KDU-ýSL: "Za vydání þlenského prĤkazu dle bodu 2. uhradí þlen strany nebo stranická organizace poplatek ve výši 20,-Kþ." 2. CK KDU-ýSL ukládá: a) Krajským konferencím KDU-ýSL zvolit své zástupce do Celostátní konference KDUýSL,
- 74 -
b) svým þlenĤm, kteĜí jsou zároveĖ þleny vlády, aby za spoluúþasti hejtmanĤ vyvolali v nejbližších dnech koaliþní jednání k problematice zdravotnictví a Ĝešení situace zadlužených nemocnic. 3. CK KDU-ýSL doporuþuje Sjezdu KDU-ýSL 2003: a) schválit zmČny Stanov KDU-ýSL pĜijaté Celostátní konferencí 12.9.2003 b) schválit následující doprovodné usnesení:
KDU-ýSL dne
Sjezd KDU-ýSL ukládá: - generálnímu sekretáĜi upravit do 90ti dnĤ vnitrostranické normy dotþené schválenou zmČnou Stanov KDU-ýSL a pĜedložit je ke schválení Celostátní konferenci KDU-ýSL, - generálnímu sekretáĜi vydat ve sborníku v jednotné úpravČ Stanovy KDU-ýSL a další základní vnitrostranické normy a dokumenty, - PĜedsednictvu strany zahájit práci na nových Stanovách KDU-ýSL a do poloviny roku 2004 je pĜedložit Celostátní konferenci KDU-ýSL. 4. CK KDU-ýSL urþuje: a) klíþ pro volbu þlenĤ Celostátní konference KDU-ýSL na krajských konferencích KDU-ýSL takto: jeden þlen Celostátní konference KDU-ýSL na každých zapoþatých 1000 þlenĤ krajské organizace KDU-ýSL, b) na základČ § 18, odst. 4, písm. e) Stanov KDU-ýSL zmocnČncem strany pro doplĖovací volby do Senátu PýR 2003: pro obvod þ. 12 - Strakonice pana JiĜího Žižku, pro obvod þ. 58 - Brno-mČsto pana Pavla ŠtČpánka.
Usnesení 14. zasedání Celostátní konference 10.10. 2003 v Praze 1. CK KDU-ýSL schvaluje: - Zprávu o þinnosti PĜedsednictva a Celostátního výboru KDU-ýSL od 13. zasedání CK KDU-ýSL 12.9. 2003, - Finanþní zprávu (Zprávu o hospodaĜení KDU-ýSL) pro Sjezd KDU-ýSL 2003, s tím, že ukládá generálnímu sekretáĜi tuto zprávu doplnit o komentáĜ k položce "opravy a údržba", která zaznamenala oproti roku 2001 velký nárĤst a o komentáĜ k položce "daĖ z pĜíjmĤ právnických osob a domČrky", - navrženou zmČnu výdajové þásti Rozpoþtu KDU-ýSL na rok 2003 v oddílech III.Celostátní výdaje a IV.-Celkový pĜehled þerpaných úvČrĤ, - dle § 18, odst. 4, bod d) Stanov KDU-ýSL pĜedložený Statut Celostátní revizní komise KDU-ýSL, - pĜedložený Návrh pracovních komisí Sjezdu KDU-ýSL 2003. 2. CK KDU-ýSL bere na vČdomí: - informaci pĜedsedkynČ Celostátní revizní komise Moniky Turnovské o þinnosti komise. 3. CK KDU-ýSL doporuþuje: - Sjezdu KDU-ýSL 2003 vzít na vČdomí zprávu o strategických krocích KDU-ýSL v oblasti vzdČlávání. 4. CK KDU-ýSL ukládá: - Celostátnímu výboru KDU-ýSL usilovat v rámci narovnání vztahĤ církví a státu o vyĜešení blokaþního paragrafu v zákonČ o pĤdČ, - generálnímu sekretáĜi doplnit podklady Sjezdu KDU-ýSL 2003 v bodu "Primární volby do EP" o informaci o nesluþitelnosti mandátu poslance EP s funkcí poslance þi senátora Parlamentu ýR a souþasnČ o úplné informace o poslancích a senátorech kandidujících na kandidátce do EP.
- 75 -
5. CK KDU-ýSL povČĜuje: pĜedsednictvo strany, aby do konce roku 2003 pĜedložilo analýzu voliþské struktury, strategii kampanČ a pĜípravy kandidátĤ pro volby do Evropského parlamentu, vþetnČ volebních priorit, které budou naši poslanci v EP prosazovat. 6. CK KDU-ýSL navrhuje: Dr. Ing. Jaromíra Drábka a Ing. Josefa BednáĜe jako kandidáty pro primární volby KDU-ýSL, které probČhnou na Sjezdu KDU-ýSL 2003 v OstravČ, pro volby do EP.
3. ZASEDÁNÍ CELOSTÁTNÍHO VÝBORU KDU-ýSL A PěEDSEDNICTVA KDU-ýSL
A) Úvod Od Sjezdu KDU-ýSL 2001 se do 3. 6. 2003 konalo 44. zasedání Celostátního výboru KDU-ýSL podle pĜedem schváleného programu zasedání. PĜedsednictvo zasedalo témČĜ každý týden. Pravidelnými body programu byly informace o aktivitách vlády ýR, o þinnosti Klubu poslancĤ, Klubu senátorĤ KDU-ýSL. Dále byly projednávány aktuální politické problémy a stanoviska KDU-ýSL k nim, podkladové materiály pro jednání Celostátního výboru, Celostátní konference, personální návrhy, organizaþní záležitosti strany atd.
B) Zasedání Celostátních výborĤ KDU-ýSL od Sjezdu KDU-ýSL v r. 2001 Podstatné otázky, jimž vČnoval pozornost Celostátní výbor KDU-ýSL v období po Sjezdu KDU-ýSL v JihlavČ, shrnují následující stránky. Pro pĜehlednost jsou þlenČny po þtvrtletích. 2. þtvrtletí 2001 Ve 2. þtvrtletí 2001 Celostátní výbor KDU-ýSL: x Jmenoval Pavla Štulce tajemníkem Celostátního výboru KDU-ýSL. x Urþil dle § 25 Stanov KDU-ýSL pĤsobnost jednotlivých místopĜedsedĤ strany. x Vzal na vČdomí, že PĜedsednictvo KDU-ýSL jmenovalo MUDr. Zuzanu Roithovou pĜedsedkyní Programové rady KDU-ýSL. x Schválil rozdČlení odpovČdností za plnČní usnesení Sjezdu 2001. x Schválil provČĜení podmínek zahraniþních stáží u Evropské lidové strany. x Souhlasil se zaĜazením OndĜeje Jakoba do funkce vedoucí tiskového oddČlení – tiskový mluvþí KDU-ýSL. 3. þtvrtletí 2001 Ve 3. þtvrtletí 2001 Celostátní výbor KDU-ýSL: x Uložil PĜedsednictvu pĜipravit písemný podklad shrnující problematiku navržených a projednaných volebních zákonĤ a zákonĤ o referendu. x Jmenoval jako þlena komise pro školství Doc. J. Bureše. x Jednal o problematice vládního návrhu státního rozpoþtu na rok 2002. x Jednal o novele zákona 243/2000 Sb. o rozpoþtovém urþení daní. x Jednal o problematice privatizace energetiky a jaderné elektrárny Temelín. x Schválil delegaci pĜedsedy strany na sjezd CSU dne 12. 10. 2001 v MnichovČ.
- 76 -
4. þtvrtletí 2001 Ve 4. þtvrtletí 2001 Celostátní výbor KDU-ýSL: x IntenzivnČ projednával otázky související s pĜípravou volební kampanČ v roce 2002. x Projednal a doporuþil další postup zástupcĤm KDU-ýSL v Politické radČ ýtyĜkoalice a vyjednavaþĤm pĜi sestavování kandidátek pro volby do PSP ýR v roce 2002. x Schválil pozici prvních 53 kandidátĤ KDU-ýSL na spoleþné kandidátní listinČ pro volby do PSP ýR 2002. x Vzal na vČdomí Informativní zprávu o þinnosti KDU-ýSL v zahraniþní politice od Sjezdu KDU-ýSL v JihlavČ. x PodČkoval MUDr. AlžbČtČ Janeþkové za nároþnou a obČtavou práci, kterou vČnovala vedení þasopisu HLAS. x Souhlasil se založením spoleþnosti s ruþením omezeným, která bude vydavatelem þtrnáctideníku kĜesĢanských demokratĤ (HLAS) s tím, že HLAS bude plnit funkci zpravodaje KDU-ýSL. x Doporuþil materiál „Návrh rodinné politiky KDU-ýSL“ pro jednání CK KDU-ýSL. x PĜivítal pĜíslib ODA, že vyĜeší své finanþní pohledávky k vČĜitelĤm do 15. 1. 2002. x Doporuþil Klubu poslancĤ a Klubu senátorĤ za KDU-ýSL pĜi projednávání vládního návrhu zákona o službČ státních zamČstnancĤ prosazovat požadavky a setrvat na podmínkách uvedených v podkladovém materiálu (þ.j. 32/2). x Schválil zmČnu organizace ÚK KDU-ýSL. 1. þtvrtletí 2002 V 1. þtvrtletí 2000 Celostátní výbor KDU-ýSL: x VČnoval maximální pozornost otázkám souvisejícím s pĜípravou voleb a souvislostem se zpĤsoby Ĝešení dluhĤ ODA. x Vyzval krajské organizace KDU-ýSL, aby ve spolupráci se zástupci US-DEU v krajích oslovily pĜípadné nezávislé kandidáty z Ĝad obþanských iniciativ a neziskového sektoru pro volby do PSP ýR v r. 2002. x Schválil dle § 27 odst. 5 Stanov KDU-ýSL „Kandidátní listiny pro volby do PSP ýR v roce 2002“. x PodrobnČ projednal dokument „Dáme vČci do poĜádku – rovné šance pro každého“ jako spoleþné programové východisko KDU-ýSL a US-DEU pro pĜedvolební a povolební spolupráci tČchto stran pro Volby 2002. x Projednal, zmČnil þi doporuþil CK KDU-ýSL zmČnit nČkterá ustanovení vnitĜních pĜedpisĤ KDU-ýSL a navrhl CK KDU-ýSL schválit „Roþní úþetní závČrku strany za rok 2001.“
2. þtvrtletí 2002 Ve 2. þtvrtletí 2000 Celostátní výbor KDU-ýSL: x PĜijal prohlášení premiéra ýR M. Zemana a þlena Evropské komise pro rozšíĜení G. Verheugena potvrzující, že je nepĜípustné jakékoli zpochybnČní pováleþného uspoĜádání Evropy. PrávČ naše þlenství v NATO a naše budoucí þlenství v EU je zárukou jistot naší zemČ i našich obþanĤ, jaké jsme nikdy pĜedtím nemČli. x Shledal návrhy zákonĤ provádČjící 2. etapu reformy veĜejné správy, schválené PSP ýR, za odpovídající souþasným možnostem vlivu KDU-ýSL na tento proces. x Vzal na vČdomí rezignaci Doc. JUDr. V. Šimíþka na vedení Komise pro zmČnu Stanov KDU-ýSL a jmenoval pĜedsedou této komise JUDr. Ing. J. Karase. x Ocenil nasazení všech þlenĤ KDU-ýSL ve volební kampani. x Projednal pĜipravenost Koalice k pĜevzetí vládní odpovČdnosti po volbách. x Doporuþil vyjednat vládní koalici ihned po zveĜejnČní výsledkĤ voleb.
- 77 -
x
Uložil krajským organizacím KDU-ýSL do 15.7.2002 provést analýzu volební kampanČ a volebních výsledkĤ.
3. þtvrtletí 2002 Ve 3. þtvrtletí 2000 Celostátní výbor KDU-ýSL: x Schválil návrh Koaliþní dohody – Koaliþní smlouvu þást první a druhou. x Schválil dle Stanov KDU-ýSL návrh kandidátĤ do vlády: L. Ambrozek, C. Svoboda, M. Šimonovský. x Rozhodl navrhnout P. ŠafaĜíka na funkci námČstka ministra financí, P. Severu na funkci námČstka ministra obrany a J. KopĜivu na funkci námČstka ministra vnitra. x Vzal na vČdomí Analýzu volební kampanČ. x Vyzval krajské organizace KDU-ýSL, aby zajistili maximální možnou podporu kandidátĤm KDU-ýSL a US-DEU ve volbách do Senátu v r. 2002. x Ustavil skupinu ve složení Z. Roithová, T. Kvapil, J. TalíĜ, M. Šojdrová a R. Línek a uložil jim pĜedložení politické analýzy pĜíþin volebního neúspČchu do 30.9.2002. x Souhlasil se závČry vlády, které se týkaly návrhu novel zákonĤ o daní. x Doporuþil poslancĤm a senátorĤm za KDU-ýSL, aby umožnili pĜijetí ústavního zákona o referendu o vstupu ýR do EU v obou komorách parlamentu do konce r. 2002 . x Nominuje JUDr. Petra Pitharta na funkci prezidenta republiky. x ZĜídil Odbornou komisi KDU-ýSL pro informaþní technologie. x Prohlásil, že KDU-ýSL setrvá ve vlády i v pĜípadČ, že US-DEU ve vládČ nebude, když se jí nepodaĜí dodržet závazky vyplývající z Koaliþní smlouvy. 4. þtvrtletí 2002 Ve 4. þtvrtletí 2000 Celostátní výbor KDU-ýSL: x Vzal na vČdomí rezignaci Mgr. A. Doležala na funkci pĜedsedy odborné komise KDU-ýSL pro obranu a bezpeþnost a jmenoval do funkce P. Severu. x Uložil pracovní skupinČ zpracovatelĤ „Analýzy“ doplnit materiál o období 4/2002 až 12/2002 a zapracovat výsledky senátních a komunálních voleb. DoplnČnou „Analýzu“ pĜedložit Celostátní výbor KDU-ýSL k diskusi do konce února 2003. x ZĜídil odbornou komisi pro vysoké školy a výzkum a zvolil pĜedsedou této komise doc. Jarolíma Bureše. x Schválil pro jednání 10. zasedání CK KDU-ýSL upravené podklady „Svolání Sjezdu KDU-ýSL 2003“ a „Návrh rozpoþtu KDU-ýSL na rok 2003“. x Uložil T. Kvapilovi a L. Šustrovi pĜipravit do 12.12.2002 projekt ustavení Klubu komunálních politikĤ KDU-ýSL. x Uložil Z. Roithové pĜipravit informativní podklad o postupu MZd ýR ve vČci pĜevodu zdravotnických zaĜízení na kraje a hrozby konkursĤ. 1. þtvrtletí 2003 V 1. þtvrtletí 2003 Celostátní výbor KDU-ýSL: x Vzal na vČdomí a podporuje rozhodnutí Petra Pitharta pozastavit v své þlenství v KDU-ýSL. x Souhlasil se zaĜazením M. Kopáþka do funkce krajského tajemníka KDU-ýSL pro PlzeĖský kraj. x Uložil T. Kvapilovi, L. Šustrovi, J. Brýdlovi a generálnímu sekretáĜi uskuteþnit minimálnČ dvakrát za rok setkání zástupcĤ komunálních politikĤ zvolených na kandidátkách KDU-ýSL. x PodrobnČ se zabýval plnČním Koaliþní smlouvy, zejména ve vztahu k pĜipravované reformČ veĜejných financí, rodinné a bytové politice a Ĝešení vztahu státu a církve. x Uložil pĜedsedovi odborné komise KDU-ýSL pro zdravotnictví MUDr. J. Janeþkovi vypracovat do 15.2.2003 návrh Ĝešení ve vČci pĜevodu zdravotnických zaĜízení na kraje a Ĝešení zadlužení tČchto zdravotních zaĜízení.
- 78 -
x x x x x
Schválil pĜedložený doplnČný materiál „PĜíprava programových konferencí“. Schválil „Koncepci informaþní kampanČ KDU-ýSL ve spolupráci s EPP pĜed referendem o vstupu do EU“. Jmenoval þleny Celostátní školské komise KDU-ýSL. Schválil upravený Statut odborných komisí KDU-ýSL. Jmenoval þleny Bytové komise KDU-ýSL.
2. þtvrtletí 2003 Ve 2. þtvrtletí 2003 Celostátní výbor KDU-ýSL: x Schválil programový dokument „Na cestČ k rozšíĜené EvropČ“ jako stanovisko KDU-ýSL k probíhající debatČ o budoucnosti Evropy. x Schválil podklady pro jednání nejvyšších stranických orgánĤ vládní koalice. x Zahájil diskusi na téma „Volební právo dČtí – souþást prorodinné politiky“. x Vzal na vČdomí rezignaci JUDr. M. Výborného na funkci místopĜedsedy strany, Ing. J. ŠenkýĜe na funkci pĜedsedy odborné komise pro lidská práva a Ing. P. Tollnera na funkci pĜedsedy odborné komise pro Ĝešení otázek vztahu státu a církve. 3. þtvrtletí 2003 Ve 3. þtvrtletí 2003 Celostátní výbor KDU-ýSL: x Schválil postoj KDU-ýSL k návrhu ústavní smlouvy a uložil pĜedsedovi strany seznámit ostatní politické strany v ýR se stanovisky KDU-ýSL k tomuto návrhu a zasadit se o jejich reflexi v pĜípravČ národního postoje ýR pro Mezivládní konferenci. x PodpoĜil koncepci reformy veĜejných financí a následnČ schválil obsah koaliþní dohody ze dne 14. 9. 2003 o reformČ veĜejných rozpoþtĤ a o návrhu státního rozpoþtu na rok 2004 a vyzval poslance a senátory vládní koalice, aby podpoĜili reformu veĜejných rozpoþtĤ a zákon o státním rozpoþtu na rok 2004 v Parlamentu. x OpakovanČ se zabýval situací ve zdravotnictví a uložil ministrĤm vlády, poslancĤm, senátorĤm a koaliþním vyjednavaþĤm za KDU-ýSL zajistit pro rok 2004 zdroje z centrálních fondĤ na vyĜešení minimálnČ 50% dluhu vzniklých k 31. 12. 2002 u nemocnic, pĜevedených k 1. 1. 2003 do pĤsobnosti krajĤ. x Rozhodl o nominaci kandidáta Josefa Kalbáþe pro obvod þ. 12 – Strakonice a Rostislava Slavotínka pro obvod þ. 58 – Brno-mČsto pro doplĖovací volby do Senátu PýR 2003. x Schválil do funkce pĜedsedy odborné komise KDU-ýSL pro bezpeþnost a spravedlnost JUDr. Vratislava Pospíšila.
4. POLITICKÁ ANALÝZA PěÍýIN VOLEBNÍHO NEÚSPċCHU V ýERVNU 2002 A. VZNIK VOLEBNÍ ýTYěKOALICE - Podzim 1998: Volby do Senátu: ýtyĜkoalice vznikla pĜed senátními volbami na podzim r.1998 jako volné spojení tĜí parlamentních (KDU-ýSL, US, ODA) a jedné neparlamentní strany (DEU) vedených snahou vytvoĜit protiváhu vĤþi „opoziþnČ smluvní koalici“ ýSSD-ODS. Její prvotní cíl, zabránit vzniku ústavní vČtšiny obþanských a sociálních demokratĤ v Senátu tím, že si strany ýtyĜkoalice nebudou v senátních volbách konkurovat a vzájemnČ své kandidáty podpoĜí, se podaĜilo splnit. Zvýšený poþet mandátĤ ýtyĜkoalice v Senátu znemožnil prosazení jednostranných zmČn Ústavy ýR, kterými
- 79 -
chtČla pĜedevším ODS omezit pravomoci presidenta, nezávislost centrální banky a zmČnit volební zákon v neprospČch menších politických stran.
B. POLITICKÝ RģST - Období 11/ 1998 – 9/2000: PĜíležitost k integraci: Po tomto politickém úspČchu, provázeném sympatiemi intelektuálĤ, nČkterých medií a þásti veĜejnosti rozþarované pragmatickou dČlbou moci mezi dva „ideologicky nesmiĜitelné“ pĜedvolební rivaly, se strany ýtyĜkoalice dohodly transformovat pĤvodní volné spojení stran na subjekt, který by mohl svou politickou silou lépe konkurovat stranám opoziþní smlouvy a získat ve volbách do PSP rozhodující vliv na budoucí vývoj v zemi. Toto rozhodnutí bylo stvrzeno Svatováclavskou dohodou z r. 2000. Pro její postupné naplĖování bylo m.j. zapotĜebí: stanovit pravidla jednání a rozhodování uvnitĜ ýtyĜkoalice a na nich pĜedvést „nový styl“ komunikace a spolupráce mezi politickými stranami, z prĤniku programĤ þtyĜkoaliþních stran pĜipravit dohodu o spoleþných politických cílech ýtyĜkoalice, obhájit cestu nezbytných programových a politických kompromisĤ pĜed þleny sdružujících se stran. Spojení „proti“ : Spoleþnost vnímala politickou sílu ýtyĜkoalice jako nadČji na alternativu vĤþi smluvní opozici, kterou se však v oblasti výkonné moci nepodaĜilo ani oslabit natož rozbít. V oblasti zákonodárné se daĜila jen blokáda nevhodných ústavních zmČn. Reálná politická síla totiž byla slabá, neboĢ odpovídala výsledku voleb do PSP v roce 1998. Spojení „pro“: ýtyĜkoalice však byla pĜíležitostí k vytvoĜení politické síly, která by neþerpala jen z „boje proti nČþemu þi nČkomu“, ale „ za nČco“. Prvním pozitivnČ formulovaným spoleþným politickým cílem ýtyĜkoalice - bylo „ dovést pĜipravenou ýR do Evropy“. Tohoto tématu se však záhy chopily i ostatní strany, þímž se potenciál tohoto tématu pro ýtyĜkoalici rozmČlnil. NicménČ bylo dost vČcných témat, která politiku ýtyĜkoalice (i pĜes urþité hodnotové rozdíly), sbližovala a formulovala je i v prvních spoleþných programových dokumentech ( SpoleþnČ pro zmČnu ). Struþný a srozumitelný programový dokument zĤstal však bez ohlasu veĜejnosti, ale objevilo se jiné téma záruka budoucí trvanlivosti a politické stability ýtyĜkoalice, bez níž je sebelepší program jen cárem papíru v šuplíku. Mezi takové záruky patĜí slovo hodnovČrného politika, který má skuteþný vliv na stranické struktury a souþasnČ budování Ĝídící struktury (spoleþných orgánĤ) odpovídající dohodnutému stupni integrace politických stran a tím i hodnovČrnou zárukou pĜimČĜené stability a programové shody. Politici ýtyĜkoalice, na všech úrovních došli na kĜižovatku, kde se muselo rozhodnout, jak vážnČ projekt ýtyĜkoalice vnímají, jaký užitek a za jakých podmínek pĜinese obþanĤm a jaký pak v dĤsledku jednotlivým politických stranám.
C. OBDOBÍ 10/2000 – 3/2002: cesta k dezintegraci : Podzim roku 2000 pĜinesl ýtyĜkoalici další úspČch. Velmi dobré výsledky ve volbách do Senátu a do zastupitelstev krajĤ byly vČtšinou politikĤ ýtyĜkoalice vyhodnoceny jako jasný signál, že toto spojenectví mĤže zvítČzit i ve volbách do PSP ýR v r. 2002. PĜi zpČtném pohledu se zdá, že dosažený volební výsledek nebyl objektivnČ vyhodnocen. Už pĜi tČchto volbách se totiž ukázalo, že rozhodujícími hlasy, které o nČm rozhodly zejména v moravských krajích , byly hlasy pĜíznivcĤ KDU-ýSL
- 80 -
PĜi sestavování kandidátek pro krajská zastupitelstva se projevovaly – nČkdy velmi nepĜimČĜené – ambice kandidátĤ US a ODA. I když ve všech pĜípadech nakonec došlo k dohodČ, napČtí a nedĤvČra mezi zvolenými zástupci ýtyĜkoalice do znaþné míry pĜetrvaly. Snaha þtyĜkoaliþních stran pĜedvést veĜejnosti už v období konstituce nového subjektu nový politický styl, opírající se o ochotu a schopnost „vždy se dohodnout“, nebyla pĜíliš úspČšná. Sbližování rĤznorodých východisek v personálních, programových i aktuálních politických otázkách probíhalo obtížnČ a velmi pomalu. Množily se projevy nespokojenosti uvnitĜ jednotlivých stran, v médiích se stále þastČji prosazovaly hlasy zpochybĖující soudržnost a stabilitu ýtyĜkoalice i postavení jednotlivých subjektĤ (US, ODA) na politické scénČ. Ve spoleþnosti se zvyšovala poptávka po pĜimČĜené a pravdivé reflexi hospodáĜských a politických chyb pĜedchozích pravicových vlád, v nichž þelní pĜedstavitelé ýtyĜkoalice v menší míĜe také spolurozhodovali pĜedtím, než z vlády pĜedþasnČ na protest v roce 1997 odešli. Na uchopení tohoto politického tématu, nemČla ýtyĜkoalice þas ani vĤli a pĜipravila se tak o možnost posílit dĤvČryhodnost svého programu, kterým chtČla „vČci zmČnit a dát do poĜádku“. Politická rada ýtyĜkoalice nefungovala jako tým, chybČl jí vĤdce s pĜirozenou autoritou, nedaĜila se koordinace mediálních vystoupení k aktuálním politickým tématĤm. Snahy zviditelnit vlastní stranu a obavy z „pĜílišné dominance“ nČkteré z ostatních stran nemohly vést k upevĖování ýtyĜkoalice, ale pouze k posilování dezintegraþních tendencí. Ve všech stranách kromČ DEU došlo postupnČ ke zmČnČ vedení.
D. OBDOBÍ DOMINANCE VNITěNÍCH PROBLÉMģ ýTYěKOALICE Další vývoj ýtyĜkoalice ovlivnily pĜedevším tĜi okruhy vnitĜních problémĤ: 1. Koncepce budoucího vývoje ýtyĜkoalice jako politického subjektu 2. Konstituce reprezentativních orgánĤ ýtyĜkoalice symbolizujících její jednotu a stabilitu 3. ZpĤsoby Ĝešení problémĤ koaliþních stran 1. Koncepce budoucího vývoje ýtyĜkoalice jako politického subjektu Diskuze o perspektivách alespoĖ þásteþné budoucí integrace stran ýtyĜkoalice byly aktuální pĜedevším v KDU-ýSL. KromČ otázek týkajících se politické a programové orientace k ní vedly zejména problémy související s mechanizmy vnitrokoaliþního rozhodování nebo s vysokou úrovní kvóra potĜebného pro vstup subjektu tvoĜeného þtyĜmi stranami do PSP. Pokud jde o vnitĜní strukturu ýtyĜkoalice, jako principiálnČ možné se ukazovaly dvČ varianty: a) OtevĜená „federace“ koaliþních stran, založená na nedogmatickém, spíše pragmatickém prĤniku programĤ, s dostateþným respektem k programovým odlišnostem stran (vyjádĜeným možností uplatnit právo veta ve stĜetu o zásadních doktrínách) a zastĜešená politickým orgánem, který ji – jako jeden politický subjekt reprezentuje navenek. Zdá se, že tento model v zásadČ odpovídal pĜedstavám sympatizujících obþanĤ stojících mimo koaliþní strany. ZnaþnČ ovšem omezoval suverenitu volených pĜedstavitelĤ sdružených stran, vyžadoval souhlas s významnými a dlouhodobými programovými kompromisy, dohodu o spoleþných Ĝídících orgánech, o zpĤsobu jejich volby a o jejich mandátu. Kladl vysoké nároky na vnitrostranickou disciplínu. Jeho pĜijetí nebylo možné bez podstatných zmČn ve stanovách koaliþních stran. Vyžadoval þas, projektovou strategii a vnitrostranické diskuse na všech úrovních. Protihodnotou byla reálná nadČje, že takto vytvoĜené koaliþní uskupení bude velmi silné a sehraje dominantní úlohu pĜi sestavení
- 81 -
vČtšinové vlády s pĜedem dohodnutým programem, který jí umožní velmi efektivnČ vládnout. b) Koalice stran reprezentujících dva názorové proudy - kĜesĢanskodemokratický (v pojetí KDU-ýSL) a konzervativnČ-liberální (pĜedstavovaný pĜedevším US). Model smČĜoval k postupnému zaþlenČní ODA a DEU do nČkteré z vČtších stran, z nichž každá si mČla zachovat plnou samostatnost. PĜedstava o vytvoĜení takovéhoto subjektu musela poþítat s vysokou mírou politického realismu a státotvornosti ve vedeních menších stran. Nekladla pĜílišné nároky na zmČnu stanov KDU-ýSL a US, ale vyžadovala velmi dobrou komunikaci mezi vedením tČchto stran a jejich voliþskou základnou, která není zvyklá na širší vnitrostranickou názorovou pluralitu. Teoreticky možná tĜetí varianta, odmítnutí ýtyĜkoalice jako spoleþné politické platformy a volební strany, pĜestala být po uzavĜení Svatováclavské dohody reálná. PĜetrvávající pochybnosti do znaþné míry utlumil pĜíznivý vývoj preferencí a úspČch (zĜejmČ ponČkud pĜecenČný) ýtyĜkoalice ve volbách do krajských zastupitelstev. Celostátní konference KDU-ýSL, která se sešla po úspČšných senátních a krajských volbách (8. a 9.12.2000) pĜijala usnesení, kterým vyzvala jak své vlastní þleny, tak i ostatní strany ýtyĜkoalice k zahájení vnitrostranických diskusí o formách a míĜe integrace do jednoho politického subjektu. Jejich rámec mČl být vymezen principy Evropské lidové strany, jejímiž þleny KDU-ýSL i US jsou. Tímto usnesením také do jisté míry reagovala na pĜedem neprojednané vyhlášení US o vytvoĜení spoleþného þtyĜkoaliþního senátního klubu a na mediální diskusi, která se na toto téma rozvinula. KDU-ýSL nesouhlasila s vytvoĜením spoleþného orgánu bez jeho zaþlenČní do celkové integraþní koncepce, neboĢ odmítala þinit gesto, jehož jediným úþelem bylo demonstrovat vyšší míru jednoty a integrace pro veĜejnost, aniž by k ní skuteþnČ vážnČ smČĜovala. Reakce republikového výboru US na usnesení CK KDU-ýSL byla pĜekvapivá. Jakoukoli diskusi o budoucím integraþním procesu odmítl. Sjezd KDU-ýSL varianty pĜípadné integrace neprojednával. Volbou pĜedsedy, jímž se stal Cyril Svoboda se ale de facto pĜiklonil k druhé z uvedených možností. K ní se v další fázi pĜipojily i US a DEU, které vytvoĜily spoleþnou stranu US-DEU. V ODA existovaly dva proudy. První, reprezentovaný pĜedsedou D. Kroupou, preferoval variantu A, druhý, vedený O. Kužílkem a následnČ novým pĜedsedou M.Žantovským, prosazoval návrat k pĤvodnímu, zcela volnému spojení z doby pĜed Svatováclavskou dohodou. 2. Konstituce reprezentativních orgánĤ ýtyĜkoalice symbolizujících její jednotu a stabilitu Institucionalizace ýtyĜkoalice vyžadovala vytvoĜení spoleþných orgánĤ, které by symbolizovaly její jednotu a stabilitu. Po podpisu Svatováclavské dohody vznikla Politická rada ýtyĜkoalice. Vzhledem k tomu, že její existence nemČla oporu ve stanovách žádné z koaliþních stran, nemohla být ani její rozhodnutí závazná bez schválení volenými orgány tČchto stran. Tato skuteþnost znaþnČ brzdila spoleþná rozhodování a oslabovala úþinnost pĜijímaných politických stanovisek. Strany je formulovaly vČtšinou samy, nezávisle na sobČ a ne vždy zcela shodnČ. Politické radČ navíc chybČlo manažerské zázemí, které by možné politické výstupy pĜipravovalo. ýastým tématem mediálních úvah a diskuzí byla stínová vláda ýtyĜkoalice a osoba jejího lídra, který by mohl být veĜejností vnímán jako jeden z kandidátĤ na budoucích premiéra. I když v této dobČ ještČ nebyl zpracován podrobný spoleþný program ýtyĜkoalice, existovaly již programové teze, které sice struþnČ, ale jasnČ formulovaly jeho základní myšlenky a principy. PĜesto byla cesta ýtyĜkoalice k programové shodČ trvale zpochybĖována. Podobné pochybnosti provázely hledání spoleþné vĤdþí (reprezentativní) osobnosti.
- 82 -
Zvažovaly se þtyĜi možnosti její institucionalizace: a) Dohodou o cirkulaci pĜedsedĤ 4 stran v Ĝízení politické rady i pĜi zastupování vnČ (model rotujícího pĜedsednictví EU). b) VýbČrem schopného manažera, který by zajišĢoval profesionálnČ stále nároþnČjší komunikaci mezi všemi stranami, pĜipravoval dohodnuté programy jednání a staral se o operativní úkoly ýtyĜkoalice, zvláštČ o odbornou pĜípravu spoleþného volebního programu a o volební kampaĖ. c) VýbČr lídra z osob stojících mimo pĜedsednictva stran , pĜíp. bez stranické pĜíslušnosti, s dostateþným kreditem ve veĜejnosti. Jeho volba by byla svČĜena sboru zástupcĤ þtyĜkoaliþních stran. d) VýbČr z kandidátĤ (pĜedsedĤ) navržených stranami ýtyĜkoalice
3.
ZpĤsoby Ĝešení vnitĜních problémĤ koaliþních stran
Volba nestranické osobnosti, která by zvýšila prestiž ýtyĜkoalice a vtiskla jí image nového politického stylu, nemČla v Celostátní výbor KDU-ýSL podporu. Politická rada se shodla na poslední z uvedených variant. Vzhledem k politické síle se jednalo o duel US a KDU-ýSL. US do nČho nominovala svého pĜedsedu Karla Kühnla, v KDU-ýSL dal Celostátní výbor KDU-ýSL pĜednost J. KopĜivovi pĜed 1. mpĜ. C. Svobodou. Tato volba, potvrzená Celostátní konferencí, nebyla pro veĜejnost ani pro þlenskou základnu dosti srozumitelná. Okolnosti nominace kandidátĤ i rozhodnutí Politické rady, kterým se volebním lídrem ýtyĜkoalice stal Cyril Svoboda pĜesto, že nebyl vlastní stranou nominován, výraznČ pĜispČly k tomu, že veĜejnost více mČnČ pĜijala mediální obraz ýtyĜkoalice jako seskupení v nČmž probíhá vnitĜní boj o moc. Podle pĜedem sjednané dohody odstoupil po volbČ C. Svoboda z funkce 1. místopĜedsedy KDU-ýSL. VystĜídal ho v ní M. Kalousek. Kompetence zvoleného lídra byly od poþátku nejasné. Dá se Ĝíci, že v podstatČ nepĜesahovaly možnosti koordinátora a mluvþího Politické rady. Ze své „suverenity“ strany ýtyĜkoalice po volbČ lídra ani o krok neustoupily. Prvním úkolem zvoleného lídra mČlo být velmi rychlé sestavení stínové vlády. Vnitrostranický konflikt zpĤsobený rozdílnými názory C. Svobody a PĜedsednictva KDU-ýSL na poslání stínové vlády a na její personální obsazení skonþil Svobodovou rezignací. Hlavním tématem zpráv a komentáĜĤ se staly dĤvody Svobodovy rezignace, zejména jeho neúspČšná snaha sestavit stínový kabinet jako volební tým tvoĜený pĜevážnČ tČžko zpochybnitelnými a do znaþné míry novými politiky. Vnitrostranický konflikt, prezentovaný navenek pĜedevším jako spor mezi M. Kalouskem a C. Svobodou, který veĜejnČ projevil obavy z možných mediálních tahanic zpochybĖujících pĜedchozí pĤsobení M. Kalouska na místní organizace, postupnČ eskaloval a vedl až ke svolání mimoĜádného volebního sjezdu KDU-ýSL. Tato aféra KDU-ýSL však byla i mezistranickou aférou, neboĢ se na ní podílela i Hana Marvanová . Lídrem ýtyĜkoalice se stal Karel Kühnl. Ve stínové vládČ, kterou sestavil, mČli vČtšinu zástupci KDU-ýSL. Karlu Kühnlovi se nepodaĜilo získat sympatie veĜejnosti. Jeho dĤvČryhodnost pozdČji zpochybnili M. Žantovský a R. Majzlík. Programové prohlášení stínové vlády mČlo být podrobeno diskuzi ve všech stranách ýtyĜkoalice. Nestalo se tak. Diskuze o nČm probČhla pouze na pĤdČ KDU-ýSL. Na Sjezdu KDU-ýSL v kvČtnu 2001 v JihlavČ se stal pĜedsedou strany Cyril Svoboda. Také stranická grémia US a ODA zvolila nová vedení. V US zvítČzila tČsnou vČtšinou Hana Marvanová pĜed Vladimírem MlynáĜem, v ODA vystĜídal Daniela Kroupu Michael Žantovský. ZmČna pomČru sil v US a ODA po vnitrostranických volbách vedla k posunu smČrem k liberálním hodnotám a tím k vČtší programové vzdálenosti od KDU-ýSL.
- 83 -
Schválení nové verze volebního zákona, který nahradil ústavním soudem zrušený zákon z dílny ODS a ýSSD, znovu oživil diskuse i možnostech integrace a o podobČ subjektu, který bude ve volbách do PSP kandidovat. Preference ýtyĜkoalice se v té dobČ pohybovaly pĜevážnČ na úrovní blízké 22%, trvala KDU –ýSL na vyĜešení rizika spojeného s 20%ní hranicí pro vstup ýtyĜkoalice do snČmovny. US tyto obavy sdílela jen okrajovČ, pĜesto respektovala rozhodnutí KDU-ýSL nepodávat kandidátku jako þtyĜi subjekty, ale jako subjekt jeden þi dva. VytvoĜení jednoho subjektu však, stejnČ jako ODA, odmítla. Politická rada navrhla ODA i DEU, aby jejich zástupci kandidovali na nČkteré z kandidátek vČtších stran. ODA s touto variantou nesouhlasila, DEU pĜistoupila na reversibilní integraci s US. Hranici 15% Politická rada ani vedení KDUýSL za rizikovou nepovažovaly. V lednu 2002 vyvrcholil spor ODA s ostatními partnery ve ýtyĜkoalici o zpĤsobu Ĝešení vysokého dluhu této strany z minulých období. Nové vedení ODA, bohužel, ve vzniklé krizi neprojevilo dostatek realismu. To, spolu s blížícím se termínem pro podávání kandidátek pro volby do PSP, vyvolávalo znaþnou nervozitu ve zbývajících stranách ýtyĜkoalice. Požadavek KDU-ýSL, aby ODA v této situaci pĜijala nabídku ke slouþení s US a tím zvýšila vČrohodnost závazku o splácení dluhĤ i po volbách, vedení ODA odmítlo. Také reakce US ukázala, že její nabídka k integraci patrnČ nebyla mínČna úplnČ vážnČ. Poslední þtyĜkoaliþní krize tak skonþila jejím rozpadem. VČrohodnost následné dohody mezi KDU-ýSL a US-DEU o spoleþné kandidátce pro parlamentní volby zpochybnila Hana Marvanová dopisem, ve kterém sdČlila þlenĤm US-DEU, že ona sama považovala za vhodnČjší, aby KDU-ýSL i US-DEU kandidovaly samostatnČ. Volební preference nové Koalice nabraly kurz trvalého poklesu. ÚroveĖ okolo 19%, na níž se pĜi posledním pĜedvolebním prĤzkumu preference zastavily, byla pĜesto pro volební výsledek Koalice pomČrnČ nadČjná. Ve svČtle chybné volební pĜedpovČdi, které agentury publikovaly bezprostĜednČ po uzavĜení volebních místností na základČ prĤzkumu mezi odcházejícími voliþi se však zdá, že ani tato hodnota nebyla pravdivá.
E. ZÁVċR: PĜiložený graf ukazující vývoj preferencí ýtyĜkoalice v podstatné þásti výše popsaného období je podkladem pro polemiku o tom, která událost v životČ ýtyĜkoalice mČla rozhodující vliv na koneþný volební výsledek ve volbách do PSP. ZĜejmé je pouze to, že v období následujícím po uzavĜení opoziþní smlouvy mezi ODS a ýSSD urþitá þást zklamaných voliþĤ spojovala se ýtyĜkoalicí nadČje na zmČnu politického klimatu v ýR. Její preference byly vysoké a dosáhly maxima bezprostĜednČ po skonþení krize v ýT. Problémy vnitĜního vývoje, kterým toto uskupení muselo zákonitČ projít, jeho vČrohodnost zpochybnily, ale nebyly zĜejmČ rozhodující. Pokles a stagnace voliþské pĜíznČ je pĜedevším známkou toho, že v r. 2001 ani v r. 2002 už ýtyĜkoalice nedokázala najít další politické téma (vedle vstupu do EU a spojení sil proti oposmlouvČ, resp. ústavním zmČnám), kterým by veĜejnost oslovila, a to i pĜes dohodu o spoleþném vČcnČ pojatém a širokém programu. Vývoj preferencí ukazuje, že aktivní úþast nČkterých senátorĤ ýtyĜkoalice na akcích souvisejících s krizí v ýeské televizi symbolizující obranu svobody slova a nezávislosti médií na pĜelomu let 2000 a 2001 výraznČ zvýšila zájem veĜejnosti o ýtyĜkoalici. Podle nČkterých analytikĤ však tato aktivita poznamenala postoj veĜejnoprávní i privátních televizí ke ýtyĜkoalici (resp. k US-DEU a KDU-ýSL) v období pĜed parlamentními volbami, kdy došlo ke znaþnému omezení poþtu vstupĤ a prezentací politikĤ tohoto uskupení ve zpravodajství i významných poĜadech. Pokud je pravdivý i jejich názor, že nejvČtší vliv na volební výsledek mČly televize, zatímco billboardy, letáky, mítinky a ani leckde velmi poctivá kontaktní kampaĖ nerozhodnuté voliþe pĜíliš neoslovily, mĤže být toto zjištČní pro analýzu volebních výsledkĤ velmi významné. Faktem je, že televize dva týdny pĜed volbami opakovanČ odmítaly obsadit významného pĜedstavitele Koalice do hlavních diskusních poĜadĤ s výjimkou Partie speciál 13.6. Poslední vystoupení
- 84 -
pĜes opakované nabídky byly Kotel, Sedmiþka a NedČlní patrie koncem kvČtna. Jiní analytici upozorĖují na to, že mocenský vliv stran opoziþní smlouvy se pĜed volbami výraznČ promítnul do mediálního svČta. Strategií Novy byl virtuální politický duel ODS a KSýM. Vládní strana využila své možnosti prezentovat konstruktivní Ĝešení vČcných problémĤ v rámci úþelové operativy jednotlivých resortĤ a lze jen konstatovat, že se ýSSD dobĜe na tento finiš pĜipravila. Události z poþátku r. 2002, kdy vyvrcholily spory s ODA o zpĤsobu vyrovnání se s jejími finanþními závazky z minulosti (dluh, sponzorské aféry ve vztahu k privatizaþním kauzám), odklon voliþĤ od ýtyĜkoalice dále prohloubily. Vedení KDU-ýSL se situací v ODA zabývalo dĜíve, než došlo k mediální aféĜe. PĜedseda ODA dlouhodobČ odmítal otevĜení tohoto problému na Politické radČ ýtyĜkoalice. Všechny formy pomoci, vþetnČ finanþní, vĤþi ODA nabízené ze strany KDU-ýSL a US-DEU narazily na tvrdohlavý postoj vedení ODA, která pomoc odmítala, neboĢ ji cítila jako cestu ke snížení její nezávislosti do budoucnosti. I kdyby ODA zĤstala na kandidátce spoleþné pod svou znaþkou a nedošlo by k formálnímu rozpadu ýtyĜkoalice, nelze pĜedpokládat, že by preference a tím i volební výsledek byl lepší, neboĢ by pokraþovala šĖĤra dalších afér. Pro KDU-ýSL by to navíc do budoucna vedlo ke snížení dĤvČryhodnosti její politiky. Odchod ODA nemusel znamenat pĜerušení kontinuity ýtyĜkoalice možná ani takový pokles preferencí, kdyby H. Marvanová a K. Kühnl bez dohody s KDU-ýSL jednostrannČ nevyhlásili zrušení znaþky. NáslednČ Hana Marvanová otevĜenČ vyjádĜila názor, že US-DEU by mČla jít do voleb samostatnČ tj. bez KDU-ýSL. Postavila se tak na stranu „pravdy ODA“ proti KDU-ýSL. Pro veĜejnost pak dĤvody rozchodu byly nesrozumitelné a potvrdily politickou nezralost ýtyĜkoalice. Vznik Koalice dvou stran nebyl provázen novou investicí do zavedení nové znaþky. Navíc její trvání po volbách bylo dále zpochybĖováno ze strany US-DEU. V závČru volební kampanČ Koalice veĜejnČ odmítla možnost po volbách vytvoĜit spoleþný poslanecký klub, který by snad byl vnímán jako záruka povolební politické jednoty novČ vzniklé Koalice, které se podaĜilo dohodnout se i na vČcnČ pojatém komplexním volebním programu. Koalice vydává v pĜedvolebním období programové dokumenty jako tématické vlny ve formČ pĜedvolebních letákĤ, billboardĤ, doplnČných tiskovými konferencemi (pĜímá volba prezidenta, více penČz rodinČ - ménČ státu, žijeme v EvropČ, rovné šance studia pro každého, zjednodušení daní, s námi pĜijde zákon). Žádné z tČchto politických témat se nestalo významným pĜedvolebním tématem, které by zaujalo voliþe. Zato Zeman a Klaus otevĜeli mediálnČ vysoce atraktivní téma - ochrana tzv. ohrožených národních zájmĤ v souvislosti s diskusí o "Benešových" dekretech event. se vstupem do EU. Toto úþelové silné politické téma dostalo Koalici do nevýhodné pozice. Vzedmuté vlnČ populismu nemohla Koalice svým tradiþnČ seriózním postojem k tomuto tématu a už vĤbec ne svým nekonfliktním programem konkurovat. I pĜes tento složitý a dramatický vývoj se KDU - ýSL podaĜilo udržet svĤj voliþský potenciál. US - DEU ovšem ztratila témČĜ polovinu svých pĜíznivcĤ, zþásti i díky preferenþním hlasĤm pro KDU-ýSL. Koalice ztratila oþekávaných cca nejménČ dalších 10%, které byly na pĤvodních preferencích zpĤsobeny synergickým efektem bývalé ýtyĜkoalice. Analýza situace pĜed volbami do PSP vyžaduje ještČ zmínku o vlivu konkurenþních, pĜevážnČ nových malých stran na volební výsledek. VČtšina z nich se objevila na politické scénČ až tČsnČ pĜed volbami. Žádná z nich neuspČla. PĜesto je zĜejmé, že v souhrnu tyto strany odþerpaly významné procento hlasĤ - cca 7,5 %, tedy polovinu nepochybnČ na úkor Koalice (z dĤvodĤ programové pĜíbuznosti a spektra voliþĤ). Druhá polovina se vymezovala svým programem do krajních pozic pravého i levého spektra a chtČla oslovit odlišné cílové skupiny voliþĤ než Koalice. A proto vznik tČchto stran ani jejich volební výsledek nebyly vzájemnČ ovlivĖovány mČnícím se postavením Koalice na politické scénČ. Osud ýtyĜkoalice a Koalice zĜejmČ na dlouhá léta ovlivní vznik podobných projektĤ. Hlavním faktorem neúspČchu tohoto projektu byla vedle personálních problémĤ malá vĤle nadĜadit zájmy celku nad zájmy úzkých skupin vedení jednotlivých stran. Zatímco
- 85 -
v jiným oblastech spoleþnosti roste význam alianþních projektĤ, neboĢ zvyšují efektivitu podnikání, pro oblast vrcholové politiky to zatím neplatí. ýím menší strana, tím vČtší váhu kladla na zachování své suverenity.
PĜíloha þ 1.: VÝVOJ PREFERENCÍ ýTYěKOALICE IVVM/CVVM
STEM
Sofres-Factum
% 35 30 25 20 15 10 5
Krize v ýT
ZveĜejnČní inf. o dluhu Odstoupení C.Svobody
Vznik 4K
I III Rok 2000
V
VII
IX
XI
Vrcholí spor s ODA
VýbČr lídra
I
III Rok 2001
V
VII
IX
XI
I
III
V Rok 2002
5. ANALÝZA VOLEBNÍ KAMPANċ KOALICE Z POHLEDU KDU-ýSL: Celkový pohled na pĜedvolební kampaĖ Koalice: Pohled na image a dobré jméno Strany Koalice získaly ve volbách do PS PýR 31 mandát (KDU-ýSL 22, USDEU 9), ve volebním období 1998 – 2002 je zastupovalo 38 poslancĤ (KDU-ýSL 20, US 18 po vystoupení poslankynČ Machaté z klubu US). PodrobnČjší pohled na volební výsledky bylo možné získat v materiálech pro Celostátní konferenci ze 16. þervna 2002 a dále v pĜíloze Porovnání výsledkĤ voleb 2002, 2000 a 1998, jejíž podrobnČjší verze v okresním þlenČní je k dispozici v elektronické podobČ. Ambicí Koalice bylo pĜesvČdþit voliþe o tom, že nabízí dĤvČryhodnou alternativu ke zpĤsobu vládnutí v uplynulých þtyĜech letech, nový styl, zamČĜený prioritnČ k Ĝešení každodenních problémĤ obþanĤ. Politické prostĜedí bylo svázané tzv. Opoziþní
- 86 -
smlouvou ýSSD a ODS, se svými prĤvodními jevy – nedĤsledným postupem proti korupci, zjevnými kroky zamČĜené k potlaþení plurality politického života a dalším intenzivním prolínáním politických zájmĤ do sféry ekonomické i mediální. První sociologické a mediální analýzy ukazují, že právČ výrazné devizy spolupráce stran ýtyĜkoalice – síla dohody, ohleduplnost, rytíĜskost byly ve vnímání voliþĤ prohospodaĜeny. Vývoj preferencí ukázal, že 18 mČsícĤ po výstupu na politické výsluní v þase tzv. televizní krize, voliþi podtrhli politice Koalice úþet za až pĜíliš opovážlivé zkoušení jejich trpČlivosti. Hladina preferencí mezi 28 a 30 procentními body tehdy odrážela spíše pĜechodné pĜichýlení þásti nespokojených voliþĤ. Dvacetiprocentní hranici preferencí jsme ustáli ještČ i pĜi netaktickém postupu formování stínové vlády. Dramatickou (i když oþekávanou) erozi voliþské pĜíznČ pĜineslo až rozhodnutí o neúþasti kandidátĤ ODA na spoleþné kandidátní listinČ mediálnČ prezentované jako rozpad ýtyĜkoalice. Je možné konstatovat, že volební kampaĖ oslovila oslabená voliþská jádra KDU-ýSL a zejména US-DEU a dále voliþe, kteĜí by podle svých vyjádĜení volili vždy „to, co zbyde ze ýtyĜkoalice“. Mediální obraz Mediální dopad - zásah cílové skupiny divákĤ, posluchaþĤ a þtenáĜĤ i frekvence þlánkĤ byl vyšší u Koalice než u KSýM. Pozitivní mediální dopad pĜevažoval u ýSSD a KSýM, negativní u ODS a Koalice. Klíþovou roli sehrál v nedČli pĜed volbami diskusní poĜad Sedmiþka, z této debaty pĜevzala informace i tištČná média, zabývala se rozborem vystoupení. Pozitivní komentáĜová interpretace ýTK (v jistém smyslu neprofesionalita ýTK, která si obvykle hlídá "objektivitu") se výraznČ odrazila na hodnocení ve zpravodajství. Z hlediska trendu byl závČreþný nárĤst sledovanosti Koalice srovnatelný s ODS a ýSSD (vzhledem k výchozí pozici). MediálnČ se vzestup nepodaĜil malým stranám a KSýM. Poþet pĜíspČvkĤ i jejich mediální zásah pĜedsedĤ stran Koalice Cyrila Svobody a Hany Marvanové byl zhruba þtvrtinový oproti Václavu Klausovi (syndrom nepostradatelnosti) a poloviþní oproti Vladimíru Špidlovi (jehož pozitivní hodnocení vzrostlo necelý týden pĜed volbami – zejména v souvislosti s hodnocením jeho vystoupení v Sedmiþce TV Nova). Z pĜedvolebních kauz posledního mČsíce vyþnívá frekvence i dopad rezignace J. Kasla na funkci pražského primátora – její vyznČní je však spíše neutrální. Negativní hodnocení pĜevažuje výraznČ v pĜíspČvcích o telefonní kampani V. Klause. Ani odraz þlánkĤ o hanopisu o HanČ Marvanové ani výzva V. ěíhy a J. Orla ke kroužkování se do rozhodování voliþĤ patrnČ nepromítly. Frekvence a zásah pĜi prezentaci volebních témat byla obecnČ u všech politických subjektĤ na velmi nízké úrovni. ÚspČšnost zacílení Volební kampaĖ stran Koalice byla namíĜena kromČ kmenových voliþĤ KDUýSL a US-DEU na nerozhodnuté voliþe. Poþáteþní úsilí - upevnit v podvČdomí potencionálních voliþĤ existenci Koalice jako nástupce ýtyĜkoalice - se v podstatČ podaĜilo. VČtšina voliþĤ vzala na vČdomí Koalici jako volební platformu spolupráce KDU-ýSL a US-DEU. Obnovit dĤvČru potencionálních voliþĤ v to, že Koalice dokáže nadále prosazovat v politice hodnoty, jež voliþi oþekávali od stran ýtyĜkoalice však bylo nad síly volebního týmu. Dosud shromáždČné podklady ukazují, že žádné politické stranČ se nepovedlo efektivnČ pĜedkládat exkluzivní politická témata. RadikálnČ naladČné nespokojené voliþe úspČšnČ oslovila KSýM, vČtšina ostatních nerozhodnutých volit nešla, mladší z dlouho nerozhodnutých voliþĤ zkoušeli posílit vliv Strany zelených nebo Sdružení nezávislých kandidátĤ. V tomto prostĜedí se jedinou pro KDU-ýSL tradiþní skupinou oslovených ukazují rodiny. Prezentace témat souvisejících s bojem proti korupci byla
- 87 -
málo dĤvČryhodná. Na poþátku kampanČ pozitivnČ zapĤsobila petiþní akce na podporu pĜímé volby prezidenta. Volba klíþových sdČlení Diskuze o výstižnosti a dopadu jednotlivých sloganĤ je þasto pĜeceĖována. PodstatnČ vČtším handicapem, pĜes výše zmínČný obecný nedostatek pĜedkládaných atraktivních témat, byla malá odvaha k prezentaci konfliktních témat a nedostateþnČ zajištČná mediální podpora od expertĤ dlouhodobČ spolupracujících na programu KDUýSL. Z podkladĤ mediální spoleþnosti i sociologických studií se však opČt potvrzuje, že voliþ se identifikuje s preferovaným uskupením mnohem þastČji na základČ iracionálních podnČtĤ a pocitĤ. Proto, když strany Koalice vlastním poþínáním ztrácely dĤvČru voliþĤ, zĤstal potencionální voliþ skeptický i k pĜedkládaným tématĤm. Vymezení vĤþi soupeĜĤm Nejednotnost ve vyjádĜení þelných pĜedstavitelĤ Koalice ve vztahu k politické konkurenci byla prĤvodním jevem na poþátku kampanČ a dokreslovala atmosféru spolupráce v Koalici. Pro závČr kampanČ byl charakteristický dĤraz na možné negativní dĤsledky pokraþování opoziþnČ smluvní spolupráce (televizní spoty, závČreþná inzerce, plakát i noviny „Zítra“). Tato linka pĜehlušila akcent na preferenci stran Koalice podílet se na vládČ, založené na standardní a demokratické koaliþní spolupráci politických stran, které budou spoleþnČ usilovat zejména o bezproblémový vstup ýR do EU.
Hodnocení prostĜedkĤ centrální linky: Grafika Grafické zpracování volebních materiálĤ na centrální i krajské úrovni vycházelo v pĜevážné vČtšinČ z pĜijatého grafického manuálu, který byl k dispozici i pro krajské štáby na elektronickém médiu pro pohotovou práci v regionálních DTP pracovištích. Grafika se vyznaþovala jednoduchostí (výrazná barva pozadí, modrý pruh na spodním okraji navazující na pĜedchozí kampanČ s dostateþným prostorem pro zvýraznČné logo, pĜelepka pro textová sdČlení), snadnou identifikovatelností pro voliþe, úþelností a snadnou modifikovatelností pro potĜeby krajských štábĤ. PĜíliš zdlouhavé bylo zpracování diapozitivĤ všech kandidátĤ z volebních krajĤ. Slogany (srozumitelnost, zacílení, þasování, …) PĜedvolební kampaĖ byla koncipována do komunikaþních vln zamČĜených k jednotlivým programovým prioritám. Tématické pĜedvolební materiály se slogany tvoĜily logickou Ĝadu (pohlednice, skládaþka, inzerát, billboard – plakát). Skládaþky vČnované programovým prioritám sloužily zároveĖ jako struþný volební program pro cílové skupiny voliþĤ. Prostor v médiích jsme však nevyužili dostateþnČ k vysvČtlování programových priorit, a tak se slogany bez argumentaþní kanonády nČkdy jevily jako pĜíliš vytržené a málo srozumitelné. To pĜispČlo v nČkterých krajích k otálení s distribucí materiálĤ k nedostateþnČ argumentovaným tématĤm a následnému pĜekrývání jednotlivých komunikaþních vln.
- 88 -
III. PěÍLOHY Organizace ÚstĜední kanceláĜe, krajských a okresních kanceláĜí KDU-ýSL - zvýraznČny jsou zmČny schválené Celostátní konferencí KDU-ýSL od konání Sjezdu KDUýSL 2001 v JihlavČ
Volební výsledky 1. Volby do PSP ýR 2002 - porovnání výsledkĤ voleb v roce 2002, 2000 a 1998 (parlamentní strany ve volebních krajích) 2. Volby do zastupitelstev obcí 2002 a) Srovnání poþtu kandidátĤ navržených KDU-ýSL v letech 2002 a 1998 b) Porovnání poþtu získaných mandátĤ pro vybrané strany v roce 2002 a 1998 3. Volby do Senátu PýR 2002 - Postupující do 2. kola
Statistický pĜehled stavu þlenské základny KDU-ýSL v jednotlivých krajích Statistický pĜehled místních organizací KDU-ýSL v jednotlivých krajích Poþty politikĤ KDU-ýSL dosažitelnosti pomocí e-mailu
Organizace ústĜední kanceláĜe KDU-ýSL generální sekretáĜ tar.st. 12
zástupce GS volební manager tar.st. 11
oddČlení organizaþní
oddČlení zahraniþních vztahĤ
kanceláĜ generální sekretáĜe
kanceláĜe odborných KlubĤ
kanceláĜ Klubu poslancĤ P ýR
kanceláĜ Klubu senátorĤ P ýR
oddČlení informatiky
oddČlení tiskové
oddČlení ekonomické
pozn.: obsah tuþnČ oznaþených rámeþkĤ je uveden v dalším textu
- 89 -
oddČlení správy budov
KanceláĜ generálního sekretáĜe
tarifní stupeĖ
Tajemník PĜedsednictva, CV Asistent pĜedsedy KDU-ýSL Asistent generálního sekretáĜe Asistent zástupce GS Personalista ArchiváĜ Asistent Analytik
10 9 9 9 9 8 9
KanceláĜe odborných KlubĤ (viz. pozn.) Tajemníci odborných KlubĤ KDU-ýSL SekretáĜky
tarifní stupeĖ 10 7
KanceláĜ Klubu poslancĤ P ýR (viz. pozn.) Tajemník Klubu SekretáĜka SekretáĜka
tarifní stupeĖ 10 7 7
KanceláĜ Klubu senátorĤ P ýR (viz. pozn.) Tajemník Klubu Asistent
tarifní stupeĖ 10 8
OddČlení organizaþní
tarifní stupeĖ
Vedoucí organizaþního oddČlení Zástupce vedoucího oddČlení PochĤzkáĜ
OddČlení zahraniþních vztahĤ
10 9 6 tarifní stupeĖ
Vedoucí oddČlení zahraniþních vztahĤ Zástupce vedoucího oddČlení Asistent
OddČlení informatiky
10 9 8 tarifní stupeĖ
Vedoucí oddČlení informatiky Správce dat Správce sítČ
10 9 9
OddČlení tiskové
tarifní stupeĖ
Vedoucí tiskového oddČlení - Mluvþí KDU-ýSL Mediální asistent Mediální asistent Asistent
OddČlení ekonomické
10 9 9 8 tarifní stupeĖ
Vedoucí ekonomického oddČlení Zástupce vedoucího oddČlení Mzdová úþetní Úþetní
10 9 9 8
OddČlení správy budov
tarifní stupeĖ 10 9 7 7 7 6 6 4 7 7 7 7 7
Vedoucí oddČlení správy budov Zástupce vedoucího oddČlení Správce vozového parku, Ĝidiþ Odborný údržbáĜ Odborný údržbáĜ Provozní pracovník Provozní pracovník Pomocník provozu Recepþní Recepþní Recepþní Recepþní Recepþní
Pozn.:
KanceláĜe odborných KlubĤ - zĜizuje generální sekretáĜ po projednání s PĜedsednictvem (mzdové náklady jsou refundovány Klubem) KanceláĜ Klubu poslancĤ P ýR - mzdové náklady refunduje Klub poslancĤ KanceláĜ Klubu senátorĤ P ýR - mzdové náklady refunduje Klub senátorĤ
Organizace krajských a okresních kanceláĜí
KRAJ
OKRES (obvod)
krajský tajemník tar.st. 10
okresní (obvodní) tajemník tar.st. 9
ekonomický asistent tar.st. 9
sekretáĜka (adm. pracovník) tar.st. 7
1. Volby do PSP ýR 2002 Porovnání výsledkĤ voleb v roce 2002, 2000, 1998 (parlamentní strany ve volebních krajích)
Kraj
Praha
StĜedoþeský
Jihoþeský
PlzeĖský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
- 92 -
Královéhradecký
Strany které získ. mandát Koalice ODS ýSSD KSýM Koalice ODS ýSSD KSýM Koalice ODS ýSSD KSýM Koalice ODS ýSSD KSýM Koalice ODS ýSSD KSýM Koalice ODS ýSSD KSýM Koalice ODS ýSSD KSýM Koalice ODS ýSSD KSýM
Volby do PSP ýR 2002
% hlasĤ 18,46 33,83 25,85 11,10 11,90 26,83 31,53 18,67 12,25 25,98 30,33 18,25 11,76 25,80 30,34 19,61 8,85 24,69 29,31 21,97 7,81 24,21 29,18 25,08 13,24 27,40 27,05 17,17 14,46 26,58 27,48 16,05
hlasy 108 316 198 431 151 628 65 136 63 971 144 176 169 381 100 312 35 637 75 599 88 232 53 098 30 516 66 188 78 733 50 893 10 725 29 916 35 517 26 626 26 169 81 049 97 684 83 951 25 096 51 920 51 260 32 542 38 665 71 074 73 478 42 928
úþast %
Volby do PSP ýR 1998
Volby kraje 2000
mand.**
% hlasĤ**
hlasy**
úþast %
59,98
58,78
58,11
58,00
50,17
50,65
55,83
60,84
16 21 12 16 13 16 8 12 8 13 8 11 10 15 8 12 9 17 11 18 8 13 7 9 14 14 7 10
21,30 28,76 15,85 21,97 22,52 25,84 13,43 19,44 16,69 24,17 14,94 21,02 19,10 27,82 16,39 22,37 13,73 26,75 17,24 28,22 14,79 24,81 13,00 16,29 26,23 26,85 13,18 17,99
60 571 81 777 45 050 62 358 37 213 42 707 22 195 32 134 25 520 36 957 22 848 32 150 12 572 18 315 10 792 14 723 25 366 49 397 31 832 52 118 16 024 26 866 14 083 17 648 39 030 39 953 19 613 26 764
32,77
34,13
35,55
28,44
29,68
33,07
34,74
% hlasĤ* 21,50 42,45 23,44 6,99 15,84 29,94 32,70 11,52 19,75 28,96 30,98 11,30 17,89 27,95 31,81 11,89 14,14 27,29 34,63 11,40 11,92 24,93 35,60 14,09 17,90 29,55 31,77 9,01 22,17 29,83 28,63 9,45
hlasy * 155 198 306 396 169 202 50 451 105 992 200 217 218 674 77 018 72 651 106 538 113 996 41 579 58 939 92 114 104 882 39 171 22 664 43 750 55 515 18 280 52 222 109 222 155 996 61 726 43 446 71 708 77 093 21 865 73 916 99 454 95 456 31 515
úþast %
Rozdíl PS 2002 - kraje 2000 %
hlasy
71,62
76,38
74,83
74,52
67,82
68,98
73,08
77,15
-9,40 -1,93 15,68 -3,30 -10,27 0,14 16,90 -1,19 -4,93 1,63 15,40 -1,41 -10,25 -3,13 12,92 -0,40 -5,92 -2,54 11,94 -3,14 -1,55 2,59 14,05 0,88 -11,77 -0,27 14,30 -1,94
3 400 62 399 124 331 37 954 -1 576 32 892 66 037 20 964 4 996 29 231 55 885 18 743 -1 847 11 601 24 725 11 903 803 31 652 65 852 31 833 9 072 25 054 37 177 14 894 -365 31 121 53 865 16 164
Rozdíl PS 2002 - PS 1998 % -3,04 -8,62 2,41 4,11 -3,94 -3,11 -1,17 7,15 -7,50 -2,98 -0,65 6,95 -6,13 -2,15 -1,47 7,72 -5,29 -2,60 -5,32 10,57 -4,11 -0,72 -6,42 10,99 -4,66 -2,15 -4,72 8,16 -7,71 -3,25 -1,15 6,60
hlasy -46 882 -107 965 -17 574 14 685 -42 021 -56 041 -49 293 23 294 -37 014 -30 939 -25 764 11 519 -28 423 -25 926 -26 149 11 722 -11 939 -13 834 -19 998 8 346 -26 053 -28 173 -58 312 22 225 -18 350 -19 788 -25 833 10 677 -35 251 -28 380 -21 978 11 413
Kraj
Pardubický
Vysoþina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
ýR Celkem
Strany které získ. mandát
Volby do PSP ýR 2002
% hlasĤ
hlasy
úþast %
Volby do PS P ýR 1998
Volby kraje 2000
mand.**
% hlasĤ**
hlasy**
úþast %
% hlasĤ*
hlasy *
úþast %
Rozdíl PS 2002 - kraje 2000 %
hlasy
Rozdíl PS 2002 - PS 1998 %
hlasy
Koalice
16,79
41 209
15
29,37
41 679
22,62
69 390
-12,58
-470
-5,83
-28 181
ODS
22,89
56 177
12
24,54
34 825
25,91
79 471
-1,65
21 352
-3,02
-23 294
ýSSD
29,45
72 270
7
13,37
18 985
95 896
16,08
53 285
-1,81
-23 626
KSýM
17,39
42 664
9
17,46
24 790
31,26 10,31
31 623
-0,07
17 874
7,08
11 041
Koalice
16,92
43 123
13
25,46
36 014
23,71
74 237
-8,54
7 109
-6,79
-31 114
ODS
19,69
49 098
10
18,85
26 673
ýSSD
31,97
81 471
6
11,47
16 225
KSýM
19,69
50 185
10
20,30
Koalice
17,35
95 563
23
ODS
20,95
115 401
ýSSD
29,90
164 717
KSýM
19,75
108 819
Koalice
13,94
41 675
ODS
20,34
60 791
ýSSD
31,92
95 370
KSýM
21,02
62 804
Koalice
19,46
55 113
ODS
21,48
60 838
ýSSD
29,06
82 313
KSýM
16,64
Koalice
11,82
61,14
62,45
60,03
58,88
21,37
66 920 101 224
28 290
32,33 13,19
31,64
98 290
13
18,22
56 630
9
13,45
41 803
15
20,80
15
0,84
22 425
-1,68
-17 822
65 246
-0,36
-19 753
41 298
-0,61
21 895
6,50
8 887
22,41
149 147
-14,29
-2 727
-5,06
-53 584
23,85
158 709
2,73
58 771
-2,90
-43 308
31,11 12,61
207 024
16,45
122 914
-1,21
-42 307
64 620
83 949
-1,05
44 199
7,14
24 870
24,19
40 566
18,22
68 023
-10,25
1 109
-4,28
-26 348
12
18,98
31 828
22,31
83 279
1,36
28 963
-1,97
-22 488
10
16,34
27 399
15,58
67 971
-4,73
-41 424
21,50
36 051
36,65 12,09
136 794
13
45 152
-0,48
26 753
8,93
17 652
15
31,36
51 667
24,55
85 735
-11,90
3 446
-5,09
-30 622
9
18,46
30 421
15,12
24 916
47 134
8
16,30
64 893
12
16,77
ODS
19,38
106 317
ýSSD
36,13
198 225
KSýM Koalice ODS ýSSD KSýM
21,06 14,27 24,47 30,20 18,51
115 561 680 671 1 166 975 1 440 279 882 653
55,22
58,00
35,86
34,93
34,19
24,19
84 473
26 852
32,03 10,20
111 867
52 500
15,10 20,00
153 760
40,79 11,35 18,94 25,85 33,10 11,42
285 101
20
26,51
82 952
11
15,56
48 700
18 171 185 111 161
24,98 22,55 23,89 14,56 20,66
78 190 537 012 559 301 344 441 496 688
* v Ĝádku Koalice je uveden souþet KDU-ýSL + US + DEU (ODA nekandidovala) ** Koalice kandidovala pod názvem 4koalice Zpracoval: Ing. Aleš Kašpar a kolektiv Dne: 15. 7. 2002
77,83
20,50
7
60,02
36,46
36,07
32,24
33,70
78,13
75,15
75,23
3,02
30 417
-2,71
-23 635
13,94
57 397
-2,97
-29 554
35 612
0,34
20 282
6,44
11 522
105 550
-4,95
12 393
-3,28
-40 657
79 311 981 912 1 349 615 1 759 518 608 099
75,91
71,75
74,37
-7,13
23 365
-0,62
-47 443
20,57
149 525
-4,66
-86 876
-3,92 -8 1 16 -2
37 371 143 659 607 674 1 095 838 385 965
9,71 -4,67 -1,38 -2,90 7,09
36 250 -301 241 -182 640 -319 239 274 554
- 93 -
2. Volby do zastupitelstev obcí 2002 a) Srovnání poþtu kandidátĤ navržených KDU-ýSL v letech 2002 a 1998 KRAJ Hl.m.Praha Celkem Hl.m.Praha StĜedoþeský StĜedoþeský StĜedoþeský StĜedoþeský StĜedoþeský StĜedoþeský StĜedoþeský StĜedoþeský StĜedoþeský StĜedoþeský StĜedoþeský StĜedoþeský Celkem StĜedoþeský Jihoþeský Jihoþeský Jihoþeský Jihoþeský Jihoþeský Jihoþeský Jihoþeský Celkem Jihoþeský PlzeĖský PlzeĖský PlzeĖský PlzeĖský PlzeĖský PlzeĖský PlzeĖský Celkem PlzeĖský Karlovarský Karlovarský Karlovarský Celkem Karlovarský Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Celkem Ústecký Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Celkem Liberecký
Poþet navržených kandidátĤ
OKRES
2002
Hl.m.Praha
1998
Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora MČlník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ PĜíbram Rakovník
791 791 278 58 123 103 78 129 137 105 85 91 173 19
ýeské BudČjovice ýeský Krumlov JindĜichĤv Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor
349 194 261 285 198 240 196
Domažlice Klatovy PlzeĖ-mČsto PlzeĖ-jih PlzeĖ-sever Rokycany
122 156 159 166 83 31 111
Cheb Karlovy Vary
128 101 130
DČþín Chomutov LitomČĜice Louny Most Teplice Ústí n.Labem
61 75 123 67 58 105 50
ýeská Lípa Jablonec n.Nisou Liberec
154 66 138
669 669 283 89 116 118 120 156 130 133 87 87 206 34 1559 368 199 264 220 204 316 147 1718 121 171 158 161 58 36 146 851 97 120 82 299 55 76 98 59 74 80 79 521 115 72 117 236 540
Rozdíl (2002- 1998) 122 122 -5 -31 7 -15 -42 -27 7 -28 -2 4 -33 -15 -180 -19 -5 -3 65 -6 -76 49 5 1 -15 1 5 25 -5 -35 -23 31 -19 48 60 6 -1 25 8 -16 25 -29 18 39 -6 21 -11 43
KRAJ Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Celkem Královéhradecký Pardubický Pardubický Pardubický Pardubický Celkem Pardubický Vysoþina Vysoþina Vysoþina Vysoþina Vysoþina Celkem Vysoþina Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Celkem Jihomoravský Olomoucký Olomoucký Olomoucký Olomoucký Olomoucký Celkem Olomoucký Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský Celkem Zlínský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Celkem Moravskoslezský
Poþet navržených kandidátĤ
OKRES
2002
Hradec Králové Jiþín Náchod Rychnov n.KnČžnou Trutnov Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n.Orlicí HavlíþkĤv Brod Jihlava PelhĜimov TĜebíþ Žćár n.Sázavou Blansko Brno-mČsto Brno-venkov BĜeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jeseník Olomouc ProstČjov PĜerov Šumperk KromČĜíž Uherské HradištČ Vsetín Zlín Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jiþín Opava Ostrava-mČsto
Celkový souþet
- 95 -
1998
Rozdíl
134 146 263 248 193 984 353 337 370 484 1544 272 334 194 539 831 2170 580 594 779 567 766 486 427 4199 187 569 459 500 461 2176 409 753 436 725 2323 258 698 317 540 541 428 2782
134 146 312 260 207 1059 379 268 422 506 1575 286 347 198 533 771 2135 629 588 828 591 768 462 439 4305 159 607 539 484 473 2262 392 736 418 694 2240 237 640 300 544 553 420 2694
0 0 -49 -12 -14 -75 -26 69 -52 -22 -31 -14 -13 -4 6 60 35 -49 6 -49 -24 -2 24 -12 -106 28 -38 -80 16 -12 -86 17 17 18 31 83 21 58 17 -4 -12 8 88
22380
22427
-47
2. Výsledky komunálních voleb 2002 b) Porovnání poþtu získaných mandátĤ pro vybrané strany v roce 2002 a 1998 Poþet mandátĤ pro : Kraj
KDU-ýSL 2002
Praha
ýSSD
ODS
1998
2002
1998
2002
KSýM
1998
2002
US-DEU
1998
2002
1998
- 96 -
46
74
458
395
147
167
91
110
51
125
StĜedoþeský
321
400
1127
1156
632
603
804
939
63
113
Jihoþeský
489
606
420
419
370
333
371
398
24
32
PlzeĖský
177
258
429
440
315
310
427
426
37
69
Karlovarský
42
35
121
116
158
180
194
173
42
44
Ústecký
43
56
357
370
377
426
624
622
29
41
Liberecký
90
104
250
246
160
183
162
131
47
47
Královéhradecký
257
348
337
340
160
179
245
250
48
59
Pardubický
479
563
268
251
296
237
288
263
52
51
Vysoþina
808
872
291
297
425
336
421
460
16
15
1327
1577
688
737
604
515
841
892
90
146
Olomoucký
612
762
267
303
255
256
452
454
48
44
Zlínský
833
936
268
272
325
208
288
313
16
29
Moravskoslezský
635
754
575
596
479
489
609
595
54
64
6159
7345
5856
5938
4703
4422
5817
6026
617
879
Jihomoravský
CELKEM
V Praze dne 4. 11. 2002 Zpracoval: Ing. Aleš Kašpar a kolektiv
3. Volby do Senátu Parlamentu ýeské republiky 25.-26.10.2002 Postupující do 2. kola Obvod 3 6 9 12 15 18 21 24 27 30 33 36 39 42 45 48 51 57 60 63 66 69 72 75 78 81
Kandidát PĜíjmení, jméno Tituly ýerný Václav Macák Ladislav Mgr. Celba Filip RSDr. Ing. Pelc Miloslav Prosek ZdenČk Sequens Richard MUDr. Pavel Pavel Ing. Rychetský Pavel JUDr. Litomiský Jan ŠtČch Milan VojíĜ ZdenČk Ing. Volný Jaromír Ing. Krása Václav Škaloud Miroslav RNDr. Dobrý Josef Ing. Pavlata Josef MejstĜík Martin Weiss Petr Doc.PhDr. Ph.D. Svoboda Ladislav MUDr. Sybera JindĜich Ing. Briestenská Anna MUDr. Zoser Josef Coufal Miroslav MUDr. Tejnora Karel MUDr. Adamec Ivan Mgr. Trpák Pavel MUDr. Malát Vladislav Doc.RNDr. CSc. Rakušan Jan MUDr. Barták Karel Doc.MUDr. CSc. DvoĜák Martin Ing. Bartoš František MVDr. Domšová Václava Ing. DĜínek Jan Novotný Josef Ing. Adamec František MUDr. Bárek Ivo Ing. Kopeþný Ivan Ing. Zlatuška JiĜí prof. RNDr. CSc. Nekl Josef RSDr. Seitlová Jitka RNDr. KorytáĜ Karel Ing. Vavroušek VítČzslav MUDr. Kopecký František Ing. Vrba Ivan Mgr. Roubíþek Václav Prof. Ing. CSc. Zelenková Hana PaedDr. Matykiewicz Eduard Trojek Petr Ing. GajdĤšková Alena PaedDr. Ondrová Irena Tichavský KvČtoslav Vaculík Josef Ing.
VČk 56 57 58 57 51 46 45 59 59 48 65 56 50 54 65 53 40 48 63 44 55 53 50 47 42 44 68 55 60 45 49 45 58 50 51 40 54 45 49 48 53 46 48 49 58 50 55 47 48 53 52 45
Volební strana KSýM ýSSD KSýM ODS ODS US-DEU ODS ýSSD ODS ýSSD ýSSD ODS US-DEU ODS ýSSD ODS CZ ODS ýSSD ODS ýSSD HNHRM ýSSD ODS ODS ýSSD ODS ýSSD NK VPM KDU-ýSL SNK NK SNK KDU-ýSL ýSSD ODS LiRA KSýM NEZ ýSSD ODS ODS KSýM ODS ýSSD KSýM ODS ýSSD ODS ODS KDU-ýSL
- 97 -
Navrh. strana KSýM ýSSD KSýM ODS ODS US-DEU ODS ýSSD ODS ýSSD ýSSD ODS US-DEU ODS ýSSD ODS CZ ODS ýSSD ODS ýSSD HNHRM ýSSD ODS ODS ýSSD ODS ýSSD NK VPM KDU-ýSL SNK NK SNK KDU-ýSL ýSSD ODS LiRA KSýM NEZ ýSSD ODS ODS KSýM ODS ýSSD KSýM ODS ýSSD ODS ODS KDU-ýSL
Polit. pĜísl. KSýM ýSSD KSýM ODS ODS BEZPP ODS ýSSD ODS ýSSD ýSSD ODS US-DEU ODS ýSSD ODS BEZPP ODS ýSSD ODS BEZPP HNHRM ýSSD ODS ODS ýSSD ODS BEZPP BEZPP VPM KDU-ýSL BEZPP BEZPP SNK KDU-ýSL BEZPP ODS BEZPP KSýM BEZPP ýSSD ODS ODS KSýM BEZPP ýSSD KSýM ODS ýSSD ODS ODS KDU-ýSL
1. kolo Hlasy % 4 480 26.81 4 273 25.57 5 795 24.22 5 964 24.93 6 383 23.73 12 629 46.95 7 488 27.61 7 918 29.20 6 269 26.97 8 622 37.10 5 794 24.65 8 334 35.46 6 998 25.92 11 342 42.01 4 535 16.64 8 695 31.91 3 651 13,05 8 370 29.93 7 138 28,04 8 591 33.75 5 759 25.84 4 576 20.53 4 945 25.74 6 863 35.73 10 597 44.42 5 933 24.87 5 717 23.22 6 270 25.46 8 269 27.77 6 489 21.79 6 110 26,1 4 756 20.32 6 458 21.84 10 201 34.51 7 816 29.65 5 876 22.29 8 299 26.56 7 592 24.30 4 126 17.34 10 536 44.28 5 491 24.85 5 862 26.53 5 968 22.62 5 537 20.99 8 276 42.32 4 834 24.72 4 020 28.79 3 506 25,1 6 914 27,12 7 741 30.36 3 741 16.67 7 686 34.26
2. kolo Hlasy % 8 369 35.25 15 372 64.74 15 234 45.28 18 407 54.71 7 921 25.97 22 570 74.02 18 418 49.10 19 090 50.89 13 526 39.83 20 427 60.16 13 671 44.32 17 175 55.67 13 724 43.79 17 613 56.20 14 356 43.47 18 664 56.52 18 087 55.96 14 233 44.03 18 203 52.63 16 383 47.36 11 679 40.84 16 915 59.15 11 791 47.26 13 155 52.73 17 854 57.05 13 441 42.94 13 150 39.08 20 498 60.91 20 614 62.08 12 587 37.91 11 781 36.01 20 929 63.98 15 407 38.93 24 167 61.06 16 434 48.39 17 524 51.60 14 620 42.14 20 069 57.85 8 961 27.34 23 812 72.65 16 228 49.73 16 401 50.26 20 228 56.77 15 401 43.22 13 646 51.45 12 873 48.54 9 469 51.81 8 805 48.18 19 233 57.02 14 495 42.97 9 843 34.32 18 834 65.67
Statistický pĜehled stavu þlenské základny KDU-ýSL v jednotlivých krajích Kraj PHA
STC
JHC
PLZ
KVA
ULA
LIB
CELKEM
HKR
PCE
VYS
JHM
OLM
ZLN
MSL
60 460
1998
1 696
3 583
3 992
2 076
1 010
8 860
25 250
13 993
1999
1 628
3 428
3 957
1 868
993
8 159
23 143
13 440
2000
1 518
3 300
3 108
1 470
264
583
836
2 595
3 982
6 201
11 618
6 065
7 345
6 421
55 306
2001
1 478
3 132
2 902
1 439
303
570
824
2 477
3 811
5 578
10 794
5 578
6 519
6 048
51 453
1. Q
1 481
3 068
2 861
1 398
323
547
824
2 470
3 757
5 415
10 540
5 387
6 538
6 048
50 657
2. Q
1 483
3 044
2 864
1 401
332
549
814
2 455
3 742
5 296
10 579
5 295
6 569
6 027
50 450
3. Q
1 479
3 043
2 861
1 401
338
562
818
2 414
3 728
5 285
10 593
5 293
6 587
6 032
50 434
4. Q
1 478
2 987
2 815
1 410
341
572
797
2 392
3 701
5 250
10 619
5 300
6 521
5 770
49 953
56 616
2002
2003 leden *
únor * bĜezen * duben * kvČten * þerven * þervenec * srpen * záĜí *
*
1 475 1 / 63
2 990 - / 64
2 801 3 / 63
1 407 - / 65
356 - / 57
573 2 / 60
798 3 / 61
2 379 1 / 63
3 666 4 / 61
5 242 10 687 3 / 62 6 / 62
1 470 2 / 63 1 466 6 / 63 1 469 7 / 63 1 457 2 / 63 1 438 - / 63 1 439 - / 63 1 440 - / 63 1 436 - / 63
2 987 2 791 5 / 64 1 / 63 2 969 2 766 7 / 65 1 / 63 2 969 2 732 1 / 65 10 / 63 2 959 2 723 2 / 65 2 / 63 2 962 2 723 - / 65 - / 63 2 962 2 676 - / 65 - / 63 2 961 2676 - / 65 - / 63 2 905 2 675 4 / 65 1 / 63
1 404 - / 65 1 400 2 / 65 1 380 - / 65 1 369 - / 65 1 369 - / 65 1 353 - / 65 1 353 - / 65 1 350 - / 65
355 - / 57 353 - / 57 359 - / 57 352 1 / 58 364 1 / 58 364 - / 58 366 - / 58 342 - / 58
571 4 / 60 574 2 / 60 561 - / 60 563 2 / 60 531 - / 60 531 - / 60 532 - / 60 532 - / 60
799 2 / 61 799 - / 61 799 - / 61 799 - / 61 799 - / 61 780 - / 61 779 - / 61 776 - / 61
2 379 5 / 63 2 333 4 / 63 2 332 1 / 63 2 332 2 / 63 2 266 3 / 63 2 266 - / 63 2 256 - / 63 2 220 - / 63
3 646 3 / 61 3 646 3 / 61 3 634 3 / 61 3 634 - / 61 3 576 1 / 61 3 569 - / 61 3 567 - / 62 3 560 - / 62
5 226 5 / 62 5 193 7 / 62 5 157 3 / 62 5 157 4 / 62 5 093 1 / 62 5 079 - / 62 5 059 - / 62 5 048 2 / 62
5 161 6 263 5 643 49 441 4 / 63 69 / 62 1 254 / 61 1 350 / 62
10 680 5 119 6 264 12 / 62 1 / 63 9 / 62 10 522 5 033 6 269 16 / 62 10 / 63 17 / 62 10 445 5 041 6 302 8 / 62 5 / 63 2 / 62 10 405 5 041 6 304 8 / 62 4 / 63 4 / 62 10 386 5 053 6 306 5 / 62 - / 63 2 / 62 10 299 5 053 6 011 - / 62 - / 64 1 / 62 10 207 5 053 6 011 - / 62 - / 64 - / 62 10 058 5 054 5 924 1 / 62 - / 64 1 / 62
5 641 11 / 61 5 669 20 / 61 5 670 2 / 62 5 666 6 / 62 5 667 5 / 62 5 534 5 / 62 5 528 - / 62 5 530 1 / 62
49 332 60 / 62 48 992 105 / 62 48 850 42 / 62 48 761 37 / 62 48 533 18 / 62 47 916 6 / 62 47 788 - / 62 47 410 10 / 62
aaa VysvČtlivky: aaa je poþet þlenĤ, bb je poþet nových þlenĤ ve sledovaném mČsíci, cc je aktuální prĤmČrný vČk bb / cc
Statistiku pĜipravuje oddČlení informatiky KDU-ýSL, poþet þlenĤ je zjišĢován zpravidla 1. pracovní den následujícího období
Poþet MO po krajích ke dni 1. 10. 2003 Kraj PHA
50
STC
193
JHC
PLZ
167
KVA
86
ULA
19
27
LIB
41
HKR
PCE
107
152
VYS
241
JHM
OLM
423
279
ZLN
231
MSL
CELKEM
202
Poþty politikĤ KDU-ýSL dosažitelných pomocí e-mailu poþet
z toho dosažitelných e-mailem
Celostátní konference
96
96
PĜedsedové OV
93
72
Krajští zastupitelé (KDU-ýSL)
66
65
Starostové (KDU-ýSL)
218
59
Místostarostové (KDU-ýSL)
171
41
UvolnČní starostové (KDU-ýSL)
122
41
UvolnČní místostarostové (KDU-ýSL)
42
20
- 98 -
2 218
Finanþní zpráva (zpráva o hospodaĜení KDU-ýSL)
Obsah: I. Návrh usnesení II. PĜíloha: Finanþní zpráva (zpráva o hospodaĜení KDU-ýSL)
PĜedkladatel: Celostátní konference KDU-ýSL Zpracovatelé: Ing. Petr RybáĜ, generální sekretáĜ KDU-ýSL, Irena Vávrová, vedoucí ekonomického oddČlení ÚK KDU-ýSL
I.
NÁVRH USNESENÍ
Sjezd KDU – ýSL 2003 schvaluje pĜedloženou Finanþní zprávu (zprávu o hospodaĜení KDU-ýSL).
II. FINANýNÍ ZPRÁVA ( ZPRÁVA O HOSPODAěENÍ KDU-ýSL ) Podle § 15, odst. 1 c) projednává Sjezd KDU-ýSL Finanþní zprávu.
Financování KDU-ýSL bylo v roce 2001 a 2002 zajištČno, vþetnČ finanþního zajištČní všech voleb v roce 2002 (do Poslanecké snČmovny a Senátu PýR a komunálních voleb) a rozsáhlé opravy a rekonstrukce Paláce Charitas, která byla nezbytná. Tyto nároþné akce se podaĜilo finanþnČ zajistit tak, že ani v budoucnosti neohrozí prĤbČžné financování strany. Stavba Paláce Charitas byla stranou zahájena v roce 1927 (stavitel Ferdinand Rudolf) a v roce 1929 byla dokonþena, zkolaudována a v listopadu slavnostnČ vysvČcena pražským arcibiskupem Dr. F. Kordaþem. Zadní þást budovy sloužila jako svobodárna a kanceláĜe, v pĜední þásti byly a do dnešních dnĤ jsou byty. V budovČ pĤsobily od samého zaþátku redakce Ĝady periodik jako napĜ.: ÚstĜední deník ýSL Lidové listy - pozdČji Lidová demokracie, Venkovan, ýeskoslovenská žena, Pražský veþerník, Vývoj, Obzory, Obroda, Informaþní listy, DĤvČrník, Naše politika a Naše rodina, a po roce 1948 sídlo hospodáĜského zaĜízení strany Vydavatelství a nakladatelství Lidová demokracie - Vyšehrad, které zĤstalo majetkem ýSL. Od roku 1930 do roku 1939 bylo v Paláci Charitas sídlo ÚstĜedního sekretariátu ýSL. Na pĜelomu let 1994 a 1995, po ukonþení þinnosti podniku Lidová demokracie - Vyšehrad, se strana rozhodla opČt pĜesídlit z Revoluþní ulice v Praze 1 do budovy Paláce Charitas. Od roku 1929 nebyla nemovitost ĜádnČ opravena. Všechny minulé zásahy byly budovČ spíše ke škodČ, protože byly pĜinejmenším poloviþaté. PĜíkladem mĤže být zastĜešení atria a Velkého sálu betonovou deskou, která nejen znemožnila vČtrání, ale i a osvČtlení pĜízemí denním svČtlem. V dobČ pĜed nynČjší opravou a rekonstrukcí Paláce Charitas se napĜ. stalo, že velký kus omítky se ulomil a spadl na chodník na Karlovo námČstí. NaštČstí se nikomu nic nestalo. Museli jsme však zajistit horolezce, kteĜí dvakrát další þásti omítky hrozící pádem odstranili. Oprava a rekonstrukce Paláce Charitas byla zahájena v prosinci 2001. V I. a II. podzemním patĜe se nachází novČ vybudované technické zázemí a celkovČ pĜebudovaný Velký sál s novým zázemím. Zcela novČ byl vybudován Malý sál, také s kompletním zázemím. Všechny uvedené podzemní prostory jsou vybaveny vzduchotechnikou. Malý sál má navíc klimatizaci, se kterou se do budoucna poþítá i pro Velký sál. V celé budovČ byla v rámci plánovaných oprav a rekonstrukcí provedena výmČna stoupaþek studené a teplé vody a kanalizace. Byla také kompletnČ provedena nová elektroinstalace vþetnČ nové rozvodny. U ústĜedního topení byly v celé budovČ vymČnČny radiátory, byly zrekonstruovány oba osobní a jeden nákladní výtah a byl zĜízen zcela nový invalidní výtah do II. podzemního podlaží. VnČjší i vnitĜní plášĢ budovy dostaly novou omítku, þást oken byla vymČnČna a zbylá byla repasována a natĜena, stĜešní krytina byla vymČnČna za mČć. V celém 7. nadzemním patĜe byla vybudována komfortní ubytovna s 12 pokoji a s kompletním pĜíslušenstvím dle platných hygienických norem. V pĜízemí vzniklo zakrytím Velkého sálu nové atrium s pČti obchody a restaurací. Atrium umožĖuje pĜístup denního svČtla díky atraktivnímu prosklenému jehlanu v jeho centru. Dnes je Palác Charitas plnČ ve stavu, jenž odpovídá zaþátku 21. století, a to esteticky, funkþnČ i technicky. StranČ budova slouží funkþnČ (sídlo ÚstĜední kanceláĜe strany, juniorĤ, seniorĤ, Nového Hlasu a nČkterých poslancĤ, Velký sál a Malý sál) i
- 100 -
finanþnČ (budova svými výnosy pokryje svou režii i splátky hypoteþního úvČru). Oprava a rekonstrukce Paláce Charitas je dokladem úcty KDU-ýSL k dČdictví našich pĜedchĤdcĤ. Pro úplnost: cena nemovitosti þ.p. 317 v souþasném opraveném a rekonstruovaném stavu a pozemku par.þ.1160 v kat.území Nové MČsto, okr. hl.m. Praha byla podle platných podmínek Metodiky oceĖování nemovitostí stanovena na 110 000 000,- Kþ. Tato cena je odhadní, tržní by vzhledem k místu i stavu nemovitosti byla podstatnČ vyšší. V roce 2002 strana plnČ splatila volební úvČr z roku 1992. Byla uhrazena celá jistina i všechny úroky. Je to dĤkaz toho, že KDU-ýSL je pĜipravena, v souladu se svým programem, vždy dostát svým závazkĤm, pĜes všechny pĜípadné problémy. V létech 2001 a 2002 byl i nadále poskytován celý státní pĜíspČvek za mandáty v krajských zastupitelstvech pĜíslušným krajským organizacím. V roce 2003 novČ zĤstávají krajským organizacím nejen všechny bČžné þlenské pĜíspČvky, ale také všechny zvláštní þlenské pĜíspČvky. I ve financování strany je tak naplĖován princip subsidiarity, který je jedním z pilíĜĤ politiky KDU-ýSL. Pokraþovala snaha o co nejefektivnČjší provoz KDU-ýSL. PĜehled o pĤjþkách a úvČrech ( v tis. Kþ ) Dlouhodobý úvČr GE Capital Bank a.s. Krátkodobý úvČr Komerþní banka a.s Hypoteþní úvČr ýeská spoĜitelna a.s. Celkem
1.1.2001 4 272 9 000 -13 272
31.12.2001 2 136 --2 136
2001 94 466 59 808
2002 152 390 172 708
31.12.2002 --49 549 49 549
PĜehled výnosĤ a nákladĤ ( v tis. Kþ ) Výnosy Náklady
Struktura výnosĤ a nákladĤ v letech 2001 a 2002 je v následujících tabulkách: Výnosy
2001
Dary ýlenské pĜíspČvky Státní pĜíspČvek za mandáty a volby Výnosy ze zdaĖované þinnosti Ostatní výnosy Výnosy celkem
708 6 347 66 067 21 072 272 94 466
- 101 -
2002 4 806 7 123 97 292 42 796 373 152 390
Náklady
2001
SpotĜeba materiálu Nákup DDHM Nový Hlas Kanc.potĜeby,noviny,drogerie PHM Elektr.energie,plyn Opravy a údržba Cestovné Poskytnuté pĜíspČvky (povodnČ 2002) Politická þinnost(schĤze,setkání,volby ap.) Telefony Poštovné Nájemné, leasing Nákup DDNM /software/ Ostatní služby Mzdy vþ.pojištČní PĜíspČvek na stravování Pojistné, mimoĜádné náklady/penále/ Úroky Odpisy DHM,DNM DaĖ z pĜíjmĤ práv.osob,domČrky Ostatní náklady Náklady celkem
2002
700 1 128 498 894 694 2 481 2 543 568 150 8 082
709 3 467 1 300 1 025 541 2 448 45 750 661 1 662 63 200
2 160 588 3 115 74 3 653 19 944 598 183 1 706 1 277 5 265 328 59 808
2 758 561 3 476 816 4 244 22 830 693 8 386 2 741 1 220 116 416 172 708
Rok 2001 V tomto roce byly náklady nižší než výnosy o 34.658 tis. Kþ. Dle ustanovení § 20 a § 20a zákona þ. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ došlo ke zmČnČ financování politických stran a hnutí zvýšením pĜíspČvku na þinnost. Zvýšil se stálý pĜíspČvek, z roþní výše 5 mil. Kþ na 10 mil Kþ (do 21.5. 2001 þinil 3.000.000,- Kþ roþnČ pro stranu a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké snČmovny nejménČ 3% hlasĤ a za každých dalších i zapoþatých 0,1 % hlasĤ roþnČ 100.000,- Kþ; od 22.5. 2001 þiní 6.000.000,- Kþ roþnČ pro stranu a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké snČmovny nejménČ 3% hlasĤ a za každých dalších i zapoþatých 0,1 % hlasĤ roþnČ 200.000,- Kþ). Na celkové þástce Kþ 5.265 tis.- daĖ z pĜíjmĤ právnických osob, domČrky se podílí Ĝádná daĖová povinnost ve výši Kþ 3.963 tis. a domČrek Finanþního úĜadu za rok 1996 ve výši Kþ 1.302 tis. (z daĖovČ uznatelných nákladĤ byla kontrolou Finanþního úĜadu vylouþena þást tvorby rezervy na opravu Paláce Charitas - þást pasáže). PĜíspČvek za mandát poslance nebo senátora se zvýšil z roþní výše 500.000,-Kþ na 900.000,- Kþ. PĜíspČvek za þlena zastupitelstva kraje a þlena zastupitelstva Hlavního mČsta Prahy þiní roþnČ 250.000,- Kþ.
- 102 -
Rok 2002 Vyšší náklady než výnosy byly zpĤsobeny vyššími náklady na volby do Poslanecké snČmovny PýR, než byl odhad výše státního pĜíspČvku na úhradu volebních nákladĤ za výsledky þervnových voleb do Poslanecké snČmovny Parlamentu ýR, vycházející z odhadu získaných hlasĤ. Náklady na volby do PS PýR þinily 46.183 tis. Kþ a pĜíspČvek ze státního rozpoþtu ýR na úhradu volebních nákladĤ þinil 34.034 tis. Kþ, tzn. pĜíspČvek na úhradu volebních nákladĤ byl o 12.149 tis. Kþ nižší, než skuteþnČ vynaložené náklady. Dalším dĤvodem bylo zaúþtování pĜedepsaného penále za roky 1994 -1996, z nČhož þást nebyla uhrazena (na základČ žádosti strany bylo v roce 2003 odpuštČno 5 mil. Kþ). U položky opravy a údržba se na celkové þástce Kþ 45.750 tis. podílí oprava a rekonstrukce Paláce Charitas þástkou Kþ 43.379 tis. a bČžné opravy a údržba na ÚK i na krajských a okresních kanceláĜích þástkou Kþ 2. 371 tis. Dle stanoviska ÚRS Praha a.s.( Ing.Kadlec CSc.-poradenské a konzultaþní pracovištČ pro ekonomiku a klasifikaci ýSÚ) bylo z této þástky pro daĖové pĜiznání za rok 2002 pĜeúþtováno ke 30.6.2003 Kþ 19 657 tis. na úþet rekonstrukce - 042. Tento pĜesun byl zaúþtován jako úþetní pĜípad roku 2003 a v úþetních výkazech se objeví k datu 31.12.2003. Náklady rekonstrukce z úþtu 042 budou postupnČ po dobu 50 let zaúþtovávány do roþních nákladĤ formou odpisĤ (oprávek) ve výši 3,4 % celkové proúþtované þástky. Výnosy a náklady podrobnČ ukazují pĜiložené úþetní závČrky KDU-ýSL za roky 2001 a 2002 pĜedávané Parlamentu ýR dle zákona 424/1991 Sb. ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.
ZávČr Úþetní závČrka byla každý rok odevzdána v zákonem požadované formČ i termínu, vþetnČ výsledku auditu. PĜi auditech, které byly vždy bez výhrad, byla provádČna kontrola celého úþetního systému strany. Roþní úþetní závČrky jsou do 31.3. následujícího roku pĜedávány Poslanecké snČmovnČ PýR, která je provČĜí a dá k dispozici veĜejnosti (jsou k dispozici v knihovnČ Poslanecké snČmovny Parlamentu ýR). Již Ĝadu let se pĜitom neobjevily problémy. Úþetnictví je zpracováváno prostĜednictvím výpoþetní techniky a zaúþtování provádí ekonomické oddČlení ÚstĜední kanceláĜe KDU-ýSL. V následujícím období bude pĜedevším na :
úsilí strany v hospodáĜské oblasti zamČĜeno
- zajištČní prĤbČžného financování strany na všech úrovních dle schválených roþních rozpoþtĤ, vþetnČ zabezpeþení financování volebních kampaní, - splácení hypoteþního úvČru, z nČjž byla oprava a rekonstrukce Paláce Charitas financována, který byl ke 30.6. 2003 þerpán ve výši 66 mil Kþ a od 1.7. 2003 bude až do poloviny roku 2004 splácen pravidelnou mČsíþní anuitní splátkou 700 tis. Kþ (anuita obsahuje platbu úroku i splátku jistiny). Ke 31.12. 2003 dosáhne hypoteþní úvČr výše 63.882.973,15 Kþ.
- 103 -
- 104 -
Zpráva o strategických krocích KDU-ýSL v oblasti vzdČlávání Zpráva o plnČní usnesení þ. 11. Sjezdu KDU-ýSL 2001
Obsah: I. II. III.
Návrh usnesení Zpráva PĜíloha
PĜedkladatel: Celostátní konference KDU-ýSL Zpracovatel: Ing. Michaela Šojdrová, pĜedsedkynČ Školské komise KDU-ýSL
I. USNESENÍ Sjezd KDU-ýSL 2003 bere na vČdomí zprávu o strategických krocích KDU-ýSL v oblasti vzdČlávání.
II. ZPRÁVA O STRATEGICKÝCH KROCÍCH KDU-ýSL V OBLASTI VZDċLÁVÁNÍ
1. KDU-ýSL jako opoziþní strana pĜedložila vlastní pĜedstavu o novém školském zákonu. Postavili jsme se proti rušení víceletých gymnázií, proti testové formČ maturit, která diskriminovala odborné školství. Mimo jiné jsme požadovali povinné další vzdČlávání uþitelĤ a jasné podmínky pro kariérní postup uþitelĤ. V novém volebním období využíváme dosavadních zkušeností a chceme co nejdĜíve prosadit nový školský zákon. (30.6. 2003 jsme poĜádali semináĜ k návrhu nového školského zákona v Poslanecké snČmovnČ P ýR.) 2. KDU-ýSL odmítla návrh poslancĤ US a ODS na zavedení školného jako špatnČ pĜipravený a pĜedložený ve špatnou dobu. 3. KDU-ýSL byla spolutvĤrcem reformy veĜejné správy a to i ve školství. V letech 2001, 2002 a 2003 došlo postupnČ k naplnČní programu v decentralizaci zĜizovatelských funkcí. Od 1.ledna 2002 pĜebírají kraje do své zĜizovatelské pravomoci krajské školství. V kvČtnu 2001 se poslanci KDU-ýSL stali spolupĜedkladateli novely zákona o státní správČ a samosprávČ, která dala obcím pravomoc jmenovat Ĝeditele škol a zavedla povinnost pro kraje a obce zĜizovat školy jako pĜíspČvkové organizace. 4. KDU-ýSL razantnČ kritizovala ZemanĤv zpĤsob zavádČní Internetu do škol. NepodaĜilo se nám v dobČ opoziþní smlouvy zabránit plýtvání penČzi a prosadit efektivnČjší rozvoj informaþních technologií ve školách. Zpráva NKÚ o 884 mil.Kþ neefektivnČ vynakládaných prostĜedkĤ SR nám dala za pravdu. 5. KDU-ýSL se zasadila o pozitivní zmČny v ústavní a ochranné výchovČ. Na žádost odborné veĜejnosti a ku prospČchu dČtí jsme jako opoziþní strana pĜispČli ke schválení zákona þ.109/2002 Sb., který významnČ mČní k lepšímu péþi o dČti v dČtských domovech a výchovných ústavech. 6. KDU-ýSL podpoĜila zavedení etické výchovy ve školách. Považujeme za nutné, aby etická výchova byla zapracována do vzdČlávacích programĤ jako volitelný pĜedmČt. 7. KDU-ýSL kritizovala i hájila návrhy státních rozpoþtĤ z pozice školství. Rozpoþet na rok 2002 jsme jako opozice dĤraznČ kritizovali z pohledu promrhaných penČz na Internet do škol a diskriminace církevních a soukromých škol, kterým nebyl navýšen normativ o nárĤst tarifĤ stejnČ jako u škol obecních þi krajských. Naše pozmČĖovací návrhy ke státnímu rozpoþtu v této vČci nebyly pĜijaty. Rozpoþet na rok 2003 pĜipravovaný koaliþní vládou znamenal pro regionální i vysoké školství výrazný nárĤst. Zastavil se propad výdajĤ na soukromé i církevní školy. I pĜes povodĖové balíþky došlo v rozpoþtu ke zvýhodnČní pedagogických pracovníkĤ.
- 106 -
8. KDU-ýSL šla do voleb v þervnu 2002 s koaliþním volebním programem, ve kterém vzdČlávání bylo zdĤraznČnou prioritou. 9. KDU-ýSL ve vládním prohlášení prosadila své priority i v oblasti vzdČlávací politiky. 10. KDU-ýSL významnČ ovlivĖuje krajské i obecní školství. KDU-ýSL svým zastoupením krajských a komunálních politikĤ již dnes pĜímo ovlivĖuje Ĝízení škol i strukturu sítČ škol. 11. KDU-ýSL podporuje zmČnu rozpoþtového urþení daní ve vztahu k financování krajského školství. 12. KDU-ýSL se zasadila o existenþní jistotu církevních škol. Církevní školy nechtČjí vybírat školné, nabízí nároþnou výchovu i vzdČlávání, není jich mnoho a až na výjimky nejsou velké, bez veĜejné podpory se neobejdou. 13. KDU-ýSL prosazuje pĜijetí zákonĤ umožĖující volný pohyb osob a vzájemné uznávání kvalifikací v EU.
ZÁVċRY: Ve sledovaném období došlo k zásadní zmČnČ v postavení KDU-ýSL. Z opoziþní strany jsme se stali v roce 2002 vládní stranou, která má spoluzodpovČdnost za vládní politiku ve vzdČlávání. Z poþtu prosazených strategických krokĤ i v dobČ opozice je zĜejmé, že KDU-ýSL pĜistupovala konstruktivnČ k návrhĤm vlády. Popisované období let 2001, 2002, 2003 je z hlediska vzdČlávací politiky charakteristické veĜejnou kritickou diskusí o podobČ nového školského zákona. V této diskusi se koncentrují pĜedstavy o všech zásadních problémech našeho školství. KDU-ýSL do této diskuse pĜispívá konkrétními návrhy a ovlivĖuje tak významnČ podobu našeho školství. Za pozitivní výsledek, ke kterému jsme pĜispČli, považujeme : - decentralizované Ĝízení a financování vzdČlávací soustavy, - pĜípravu vzdČlávacích programĤ, - podobu pĜipravované nové maturity, - zachování nabídky církevního i soukromého školství, - koncepþní pĜístup k Ĝízení sítČ škol formou dlouhodobých zámČrĤ rozvoje vzdČlávací soustavy ýR a jednotlivých krajĤ, - nové nároky na pĜípravu a další vzdČlávání uþitelĤ, - návrh kariérního systému a diferencovaného odmČĖování uþitelĤ. V nastávajícím období 2003, 2004, 2005 je tĜeba aktualizovat školskou politiku KDUýSL. Spoleþným jmenovatelem všech témat, se kterými KDU-ýSL pĜichází je hledání nové kvality. Kvantita již nebude rozhodujícím ukazatelem.
- 107 -
III. PěÍLOHA Vývoj vybraných kvantitativních ukazatelĤ vzdČlávací soustavy ýR 1.
Poþet novČ pĜijatých žákĤ a celkový poþet žákĤ na základních školách
Základní školy
NovČ pĜijatí žáci do 1. roþníku: 2001/2002 99 200
ýR
2002/2003 93 900
Žáci celkem:
2003/2004 90 300
2001/2002 1 027 800
2002/2003 994 100
2003/2004 966 900
Pokles žákĤ v roþníku trvá, -5 300, -3 600, ale snižuje se.
2. Poþet novČ pĜijatých na stĜední školy StĜední školy
ýR
Gymnázia
SOU
2001/02 2002/03 2003/04 2001/02
2002/03
2003/04 2001/02
2002/03
2003/04
25 200
53 500
54 200
52 500
51 300
StĜední školy ýR
SOŠ
25 100
26 100
52 800
Celkem pĜijatých
55 600
Celkový poþet žákĤ SŠ
2000/01
2001/02
2002/03
2000/01
2001/02
2002/03
133 600
131 100
131 500
539 362
545 093
551 474
Z uvedených poþtĤ je zĜejmé, že se zastavil výrazný pĜesun mezi G, SOŠ a SOU.
3. Poþet absolventĤ stĜedních škol StĜední školy
Celkem SŠ 2000/01 2001/02
ýR
112 400
108 400
Gymnázia
SOŠ
SOU
2002/ 03
2000/ 01
2001/ 02
2002/ 03
2000/ 01
2001/ 02
2002/ 03
2000/ 01
2001/ 02
2002/ 03
109 500
22 900
18 500
23 700
45 900
42 600
41 700
43 600
47 200
44 100
4. Poþet pĜihlášených a pĜijatých studentĤ na VŠ Vysoké školy ýR
Poþet pĜihlášených do 1. roþ. 2000/01 103 485
2001/02 105 000
2002/03 108 848
Poþet pĜijatých do 1. roþ. 2000/01 45 214
2001/02 54 676
2002/03 61 077
Z uvedených poþtĤ pĜijatých absolventĤ VŠ je zĜejmé, že se zastavil nárĤst kapacit VŠ. Porovnáme-li poþet maturantĤ v roce 2003, 65 400, s poþtem pĜijatých na VŠ,61 077, pak zjistíme,že kapacita VŠ v 1.roþnících je témČĜ shodná s poþtem maturantĤ. K této nabídce terciárního vzdČlávání je tĜeba pĜipoþíst kapacitu VOŠ.
5. Poþet studentĤ VOŠ v 1. roþníku VOŠ ýR
Poþet zapsaných: 2000/2001 2001/2002 2002/2003 9 173 12 097 12 733
- 108 -
6. Poþet žákĤ ve školách podle zĜizovatele ZĜizovatel 1990/1991 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2 246 813 1 881 553 1 851 742 1 818 984 VeĜejné školy 318 78 319 81 946 87 166 Soukromé školy 474 14 319 14 909 15 474 Církevní školy Ve školním roce 2002/2003 bylo 95% škol veĜejných, 4% škol soukromých a 1% škol církevních. Z uvedeného poþtu žákĤ je zĜejmé, že rozvoj církevních škol stagnuje. DĤvody tohoto stavu by se mČli zabývat zĜizovatelé církevních škol.
7. Poþet škol Druh školy Celkem MateĜské školy Základní školy StĜední školy Z toho gymnázia Speciální školy Školy pĜi VU Vyšší odborné školy Vysoké školy/fakulty
1989/90 13 376 7 328 3 904 1 246 225 825 0
2000/01 12 707 5 776 4 032 1 740 347 819 64
2001/02 12 532 5 642 3 999 1 729 346 817 66
2002/03 12 405 5 558 3 961 1 718 343 792 64
0
165
166
168
73
111
113
117
Z uvedených poþtĤ je zĜejmé, že dochází k rušení škol zĜizovaných obcemi i kraji. Tento trend odpovídá poklesu žákĤ. NapĜ. poklesu žákĤ ZŠ mezi roþníkem 2002/2003, - 27 200, odpovídá poþet zrušených základních škol 38. Tzn. v prĤmČru 716 žákĤ na 1 zrušenou základní školu. I pĜes pokles žákĤ SŠ mezi roþníky 2001/2002 nedochází k celkovému poklesu poþtu žákĤ na SŠ. PĜesto bylo zrušeno 11 SŠ. Z tohoto snížení vyplývá trend probíhající optimalizace ve stĜedním školství.
8. Poþty pedagogických pracovníkĤ Druh školy Celkem MateĜské školy Základní školy StĜední školy Vyšší odborné školy Vysoké školy
1989/90 211 257 31 790 61 791 97 876
2000/01 188 142 23 800 68 155 66 020
2001/02 188 560 23 345 67 594 66 616
2002/03 187 853 23 196 66 620 66 831
0
5 798
5 688
5 614
11 644
12 791
13 641
13 846
Z uvedených poþtĤ jasnČ vyplývá trend snižování poþtu pedagogických pracovníkĤ v regionálním školství. Opaþná situace je u vysokých škol.
9. PrĤmČrné mČsíþní mzdy N om inálním zda Školství celkem Regionální školství Vysoké školy PrĤmČrná mzda ýR
2000
2001
2002
12 149 11 697 15 248 13 614
13 416 12 962 16 723 14 793
14 676 14 129 18 609 15 857
- 109 -
1.pol.2003
17 880 16 226
Z uvedených þísel je zĜejmé, že nárĤst platĤ ve školství je pomalý a nedosahuje ani prĤmČrné mzdy v ýR. Teprve v r. 2003 se naplĖuje cíl vlády ve výraznČjším nárĤstu platĤ ve školství.
10.Mezinárodní srovnání poþtu žákĤ na 1 uþitele 1.stupeĖ ZŠ 2.stupeĖ ZŠ SŠ
ýR
NČmecko
Holandsko
Francie
Finsko
Maćarsko
Polsko
19,7
19,8
16,8
19,8
16,9
10,9
12,7
14,7
15,7
17,0
14,7
10,7
10,9
11,5
11,5
12,5
17,0
10,4
17,0
9,9
16,9
Ze srovnání jasnČ vyplývá, že ýR se nevymyká evropskému prĤmČru. Nižší poþet žákĤ ve stĜedním školství je dán organizací výuky v praktickém vyuþování a dČlením tĜíd ve výuce cizích jazykĤ apod.
11.Vývoj poþtu zamČstnancĤ státní správy ve školství Skuteþný poþet zamČstnancĤ MŠMT ýŠI Školské úĜady Státní správa celkem
1999
2000
2001
2002
2003
406 372 2 145
400 397 2 114
404 615 0
422 616 0
436 594 0
2 922
2 911
1 119
1 038
1 128
Z uvedených þísel je zĜejmé, že v roce 2001 v rámci reformy veĜejné správy, zrušením školských úĜadĤ, ubylo o 2 114 zamČstnancĤ. NárĤst zamČstnancĤ v roce 2003 podle MŠMT vyplývá zejména z potĜeby 23 zamČstnancĤ pro oblast podpory výzkumu a vývoje a programu enviromentálního vzdČlávání. Bez navýšení poþtu pracovních míst MŠMT zabezpeþuje veškeré þinnosti vyplývající z Národního programu pĜípravy ýR na vstup do EU. PĜesto, že nejde o výrazný nárĤst poþtu pracovníkĤ, i tak je ministerstvo terþem kritiky.
12.Vývoj podílu výdajĤ na školství na HDP v % HDP v mld. Kþ Výdaje kapitoly MŠMT v mld.Kþ Podíl výdajĤ MŠMT na HDP v % ª) Podíl veĜejných výdajĤ na HDP v % ªª)
2000 1984,8
2001 2 175
2002 2 276
2003 2 374
70,815
80,458
81,242
90,146
3,57
3,70
3,57
3,80
4,20
4,62
4,46
4,75
ª) podíl výdajĤ kapitoly MŠMT na celkových výdajích na školství poþítáme v roce 2000…85% od roku 2001..80% ªª) VeĜejné výdaje= výdaje MŠMT, krajĤ, obcí a ostatních resortĤ Hrubý domácí produkt(HDP) klíþový ukazatel vývoje ekonomiky, pĜedstavuje souhrn hodnot pĜidaných zpracováním ve všech odvČtvích v þinnostech považovaných v systému národního úþetnictví za produktivní,tj. vþetnČ služeb tržní i netržní povahy, aby byl vylouþen vliv zmČn cen je vyjádĜen ve stálých cenách.Z uvedených údajĤ vyplývá rostoucí podíl výdajĤ na vzdČlávání k HDP, zejména v roce 2003 od nástupu koaliþní vlády. NapĜíklad v zemích OECD je prĤmČrný podíl výdajĤ na školství na HDP 5,4 %.
- 110 -
Rodinná politika KDU-ýSL
Zpráva o plnČní usnesení þ. 12. Sjezdu KDU-ýSL 2001
Obsah: I. II.
Návrh usnesení Zpráva
PĜedkladatel: Celostátní konference KDU-ýSL Zpracovatelé: Ing. Tomáš Kvapil, MVDr.František Bartoš, PhDr. Josef Zeman
I. USNESENÍ Sjezd KDU-ýSL 2003 bere na vČdomí zprávu o plnČní usnesení þ. 12 Sjezdu KDU-ýSL 2001.
Rodina se stává výrazným politickým tématem na poþátku nového století a tisíciletí. Spoleþnost zaþíná podvČdomČ pociĢovat, že situace našich rodin, není zcela normální a že je nejvyšší þas zaþít nČco pro rodiny dČlat. V otázkách rodinné politiky jsme pĜesnČ tam, kde byla západní Evropa pĜed 2030 lety v oblasti životního prostĜedí. Tehdy také jenom tušila, že není vše v poĜádku se životním prostĜedím. Zaþaly diskuse na základČ kterých záhy byla pĜijata konkrétní opatĜení. Dnes je naprostou samozĜejmostí i u nás, že ochrana životního prostĜedí má svoji institucionální podobu. PĜíslušné ministerstvo, které zpracovává koncepce a navrhuje úþinná legislativní opatĜení v zájmu ochrany pĜírody a životního prostĜedí. Naše rodiny na takový komplexní pĜístup teprve þekají.
II. RODINNÁ POLITIKA KDU-ýSL ÚVOD Sociodemografická situace Politické, sociální a ekonomické zmČny v devadesátých letech v ýeské republice promČnily demografické charakteristiky naší populace. Porodnost klesla na 1,11 dítČte na jednu plodnou ženu v r. 2000, což nás Ĝadí na jedno z posledních míst v EvropČ. Za posledních deset let je zĜejmý rĤst podílu mimomanželsky narozených dČtí – z 8,6 % v r. 1990 na 20,6 % v r. 1999. Populace stárne, což souvisí pĜedevším s poklesem úmrtnosti ve starších vČkových skupinách. NadČje na dožití pĜi narození se zvýšila na 70,5 let u mužĤ a na 77,5 let u žen. PĜes mediálnČ oblíbené téma krize rodiny pĜedstavuje manželská rodina nadále neþastČjší typ rodinného soužití a standardní normativní ideál souþasné populace, 80 % rodin tvoĜí manželské rodiny. Nebude-li úmysl založit rodinu deformován situací na trzích bydlení a práce a nebudou-li rodiny s dČtmi diskriminovány výrazným snížením þistého pĜíjmu na þlena domácnosti s dČtmi, nemusí se výraznČ zmČnit ani do budoucna obraz þeské manželské rodiny se dvČma dČtmi, jako typické sociální uspoĜádání základního þlánku spoleþnosti.
Názorové proudy V souþasné spoleþenské a vČdecké diskusi o rodinČ se krystalizují zhruba tĜi skupiny názorĤ. První skupina, reprezentovaná hlavnČ nČkterými sociology, vychází z pojmu reprodukþní chování a rodinu vidí jako víceménČ historicky podmínČnou pĜevažující formu, ve které se toto chování uskuteþĖuje. V souþasné dobČ dochází v souvislosti se zásadními spoleþenskými zmČnami k velké diverzifikaci forem reprodukþního chování, nemá smysl a není k tomu ani dĤvod uvažovat, která forma rodiny je vhodnČjší. Proto je podle tohoto názoru nepĜípustné preferovat manželskou rodinu pĜed nesezdaným soužitím, jednorodiþovskou rodinou, pĜed
- 112 -
homosexuálním soužitím apod. V souþasnosti z tohoto názoru vychází Ĝada levicových, feministických a liberálních politických postojĤ. Druhá skupina názorĤ je charakterizována heslem "obrana manželské rodiny". Staví se proti všem formám zásahĤ státu do rodiny, proti liberálním rozvodovým a potratovým zákonĤm, proti kolektivní výchovČ pĜedškolních dČtí, nČkdy i proti povinné školní docházce. ZdĤvodĖuje nutnost osobní výchovy dČtí jejich matkami do co nejvyššího vČku. NeĜeší otázku vzdČlání žen a využívání tohoto vzdČlání, neakceptuje heslo rovnost pĜíležitostí mezi muži a ženami. RĤzné skupiny zastáncĤ tohoto proudu jsou vČtšinou z mimoevropských zemí. TĜetí skupina názorĤ, zastávaná hlavnČ stĜedovými a pravicovými evropskými názorovými proudy vychází z pĜedpokladu, že manželská rodina je antropologickou daností, nejvhodnČjším prostĜedím pro realizaci vztahových potĜeb þlovČka a nejvhodnČjším prostĜedím pro socializaci dítČte. Její oslabení v souþasné dobČ není nutností, ale nedostatkem pozornosti, která je rodinČ spoleþností vČnována. Tato pozornost nespoþívá v násilné manipulaci spoleþenského vývoje, ani v uplatĖování mocenských prostĜedkĤ na obranu rodiny, ale v hledání cest, jak vztahovou i ekonomickou prosperitu manželských rodin umožnit a posílit. Tento názorový proud akceptuje rovnost mužĤ a žen a hledá prostĜedky, jak jí umožnit. PĜipouští pluralitu forem manželského soužití, ale pouze v tom smyslu, jak budou využívat nabídky rĤzných modelĤ rozdČlení výchovných a výdČleþných rolí v rodinČ. Má-li být rodina rodinou stabilní, funkþní a zároveĖ šĢastnou a spokojenou, musí mít pĜedevším možnost jako rodina žít KDU-ýSL se ztotožĖujeme se tĜetím názorovým proudem, protože umožĖuje plné uplatnČní našich ideových postojĤ.
Rodinná politika v ýR v posledním desetiletí Pojem rodinné politiky v minulém období byl silnČ redukován. Dá se Ĝíci, že byl témČĜ stoprocentnČ ztotožĖován se systémem státní sociální podpory. Chudoba rodin s dČtmi byla, a v souþasnosti ještČ mnohdy je, pĜedstavována jako sociální událost, za kterou si rodiny mohou samy, protože je nikdo nenutil mít dČti. KDU-ýSL odmítá tento zjednodušený pĜístup. Nižší sociální status rodin s dČtmi chápe jako selhání státu v roli odpovČdného regulátora, který nedokázal udržet konkurenceschopnou cenu rozhodnutí být celoživotnČ svobodný bez závazkĤ s cenou rozhodnutí založit rodinu a mít dČti. Za zcela nepĜijatelnou považujeme skuteþnost, že þistý mČsíþní pĜíjem na hlavu v rodinách zamČstnancĤ s dČtmi je o 4 273 Kþ nižší než v rodinách bezdČtných. Odmítáme tvrzení, že v pĜípadech finanþní podpory rodin se jedná primárnČ o solidaritu mezi bohatými a chudými. Naopak zastáváme názor, že jde spíše o solidaritu bezdČtných s rodinami s dČtmi, pĜiþemž tato solidarita se v dĤchodovém vČku obrátí.
Naše zásady v oblasti rodinné politiky 1. Stálá pozornost kvalitní rodinné politice je povinností naší strany. Rodina je nyní ohrožena pĜedevším tlakem ekonomické sféry, nárĤstem nezdravého individualismu a diskriminaþními postoji vĤþi ženám, peþujícími o malé dČti. Dobrá rodinná politika mĤže tyto tlaky podstatnČ zmírnit. 2. Dobrá rodinná politika je celospoleþenský úkol. Musí na ní participovat obce, kraje i ústĜední orgány, stejnČ jako resorty, neziskový sektor a hospodáĜská sféra. Má tedy svĤj vertikální i horizontální rozmČr. Aby byly tyto sféry koordinovány, musí existovat jasná státní koncepce rodinné politiky.
- 113 -
3. Nezdravý individualismus je deformací osobnostního vývoje, zpĤsobenou hlavnČ nedostatky ve výchovČ. Spoleþnost musí neustále hledat prostĜedky, jak rodinám se zlepšováním soužití a s optimalizací výchovy dČtí pomáhat a snižovat jejich pĜetížení. Vedoucí role rodiny ve výchovČ musí být tímto postupem posilována, nikoli oslabována. Státní zásahy do rodiny jsou možné jen pĜi porušení zákona. 4. V rodinČ se vytváĜí pĜedpoklady pro vznik a kultivaci lidského kapitálu. Tyto výkony pĜinášejí prospČch celé spoleþnosti a proto musí být morálnČ i finanþnČ ocenČny. 5. Rovnost pĜíležitostí mezi muži a ženami nestírá ani nesnižuje antropologickou odlišnost obou pohlaví. Proto je možné, aby v rámci rodiny docházelo k nejrĤznČjším kombinacím výchovných a výdČleþných rolí a k uspokojování potĜeb profesní angažovanosti jednoho nebo obou partnerĤ. Spoleþnost sice uskuteþnila rovnost v pĜístupu ke vzdČlání, avšak dosud nevytvoĜila takové podmínky, které by jeho uplatnČní u obou pohlaví reálnČ umožĖovaly a nedostaly se pĜi tom do rozporu s rodinou.
NOVÉ POJETÍ SPOLEýENSKÉ PODPORY RODINY Nefinanþní opatĜení ve prospČch rodin jsou z hlediska „politické prĤraznosti“ þasto považována za ménČ úþinná. SvČdþí o tom i menší pozornost, kterou jim ostatní politické strany vČnují. Tento názor však není opodstatnČný. Nefinanþní opatĜení jsou totiž zamČĜena na dĤležité podmínky, které pĜi rozhodování se pro rodiþovství a pĜi výchovČ dČtí hrají roli spoleþenské podpory rodiþĤ a vytváĜejí atmosféru, která je pro takováto rozhodnutí a pro takovouto þinnost dĤležitá. Nefinanþní opatĜení vyjadĜují tedy pĜedevším zájem spoleþnosti všestrannČ rodiþĤm pomáhat a tím se výraznČ staví na pozici pojetí politiky jako služby obþanĤm.
1. Zajistíme pĜijetí zákona na podporu rodiny. Existující zákon o rodinČ vymezuje podrobnČ podmínky, za jakých manželství a rodina vzniká a funguje, nevyjadĜuje však vztah spoleþnosti k rodinČ, její význam a nČkteré dĤležité povinnosti státu a státní správy v oblasti podpory a ochrany rodiny. Proto vidíme jako nutné tento nedostatek odstranit. Zákon podobného typu byl pĜijat v r.1995 jako federální v USA. Je pociĢován jako nezbytné vyjádĜení zájmu státu a spoleþnosti deklarovat podporu rodiny tam, kde tato podpora není vyslovenČ uvedena v ústavČ. To platí i pro ýR, neboĢ výrok v ListinČ základních práv a svobod se vyjadĜuje k právĤm rodiny a rodiþĤ, nikoli k postoji státu vĤþi rodinČ. Aktuálnost zákona se zvyšuje pod vlivem tlaku na zpochybnČní právní a legislativní podstaty rodiny, protože již dnes nČkteré zákony považují za rodinu i takové soužití, které právnČ rodinou není. Tuto nejednoznaþnost není vhodné odstraĖovat, protože se týká hlavnČ sociální oblasti a zmČkþuje eventuelní tvrdost vĤþi nesezdaným soužitím s dČtmi. Je však tĜeba jasnČ zákonem deklarovat (nikoli taxativnČ vymezit a sankþnČ ošetĜit) co je za rodinu a její podporu považováno.
Zákon bude: a) deklarovat stálý zájem státu na hledání optimálních podmínek pro dobrý život rodin s dČtmi
- 114 -
b) þinnost ve prospČch rodin definovat jako veĜejnČ prospČšnou þinnost c) motivovat mladé lidi k založení manželství d) uloží nČkterým orgánĤm státní správy a samosprávy provádČt konkrétní þinnosti ve prospČch rodin e) vytvoĜí pĜedpoklady k institucionalizaci rodinné politiky státu ad a) zdĤvodnČno výše ad b) Oznaþení þinnosti ve prospČch rodin za veĜejnČ prospČšnou þinnost má velkou dĤležitost pro nejrĤznČjší dobrovolné iniciativy, protože náš právní Ĝád veĜejnČ prospČšnou þinnost definuje a vymezuje ad c) Chceme posílit rodinu založenou na manželství. ad d) a e) Další dva body mohou obsahovat výrazné podnČty, které budou rodiny pociĢovat jako projev zájmu, výzvu k iniciativČ a celkové zlepšení prorodinného klimatu ve spoleþnosti. 2. Rodiþovství a povolání nesmí stát proti sobČ. Zasadíme se o zlepšení sluþitelnosti profesních a rodiþovských povinností tak, aby ženy mohly podle vlastního pĜání lépe využívat svého vzdČlání a neztrácely v dobČ rodiþovské dovolené kontakt se svou profesí a muži se mohli, pokud si to pĜejí, více vČnovat výchovČ vlastních dČtí. Smyslem následujících návrhĤ je rozšíĜit spektrum možností, jak rodiþe mohou skloubit snahu dobĜe zabezpeþit rodinu ekonomicky a zároveĖ se dobĜe zhostit nárokĤ ve výchovČ dČtí. Vychází vstĜíc hlavnČ tČm rodinám, kde vysoká profesní kvalifikace matky je ohrožena delší absencí v zamČstnání nebo kde žena má znatelnČ vyšší pĜíjem než muž. OpatĜení: a) zvýšit finanþní limit pĜíjmu, který je sluþitelný s pobíráním rodiþovského pĜíspČvku b) resortními vyhláškami zvýšit možnosti práce na þásteþný úvazek c) umožnit otcĤm práci na kratší úvazek z dĤvodĤ péþe o dítČ, aniž by se tím vystavovali problémĤm ze strany zamČstnavatele d) legislativnČ ošetĜit þinnost „placená péþe o dítČ nerodiþovskou osobou“ e) možnost odeþtení nákladĤ na tuto þinnost ze základu danČ z pĜíjmu rodiþĤ f) vČnovat zvláštní pozornost rodinám, které peþují o postižené dítČ ad a) Dosavadní možnost pĜedstavuje výdČlek 1,5 životního minima, což je nyní 3480 Kþ. Pro vysoce kvalifikovaného rodiþe na rodiþovské dovolené je tento limit tvrdý, je schopen tuto þástku vydČlat za nČkolik hodin (honoráĜe, expertízy, umČlecká þinnost) a rozhodnČ tím neohrozí svoji „celodenní péþi o dítČ“. Na druhou stranu pro nekvalifikovaného pracovníka je nutno na stejnou þástku vynaložit hodin podstatnČ více a požadavek celodenní péþe o dítČ je tím ohrožen. Navrhujeme kompromis ve výši limitu 1,8 životního minima. Realizovala by se tím þásteþnČ zásada, že rodinám je tĜeba spíše umožnit si vydČlat, než jim finanþnČ pĜispívat. ad b) Práce na þásteþný úvazek se u nás využívá podstatnČ ménČ, než v jiných evropských zemích. Je to dáno nejen celkovČ nižšími platy, ale i nedostateþnou nabídkou možností. Tuto situaci lze zmČnit, avšak pouze tak, že nabídka takových pracovních míst bude pĜedcházet poptávce. Jen tak se pĜekoná spoleþenská setrvaþnost. Resorty jako je zdravotnictví, školství, ale i státní správa a další by tímto opatĜením byly zavázány požadovat v oblasti své pĤsobnosti urþení þásti fondu pracovní doby každého zaĜízení na krátké úvazky. Bylo by možno postupovat obdobnČ, jako v pĜípadČ urþení þásti fondu pracovní doby na zamČstnávání lidí se zmČnČnou pracovní schopností. NapĜ. nemocnice
- 115 -
naĜizují sestrám 12ti hodinové smČny, jejichž nahrazení dvČma šestihodinovými by sice pĜineslo vČtší organizaþní nároky, zlepšilo by však péþi o pacienty a vyšlo vstĜíc zájemcĤm o kratší úvazky. Rozvážný postup pĜi uskuteþĖování tohoto opatĜení by postupnČ dospČl k optimálnímu vyrovnání nabídky a poptávky. ad c) OpatĜení souvisí s pĜedcházejícím. I když teoreticky tato možnost již nyní existuje, prakticky není využívána hlavnČ pro obavy zamČstnancĤ z nepĜíznČ zamČstnavatelĤ a pro nezvyklost takovéhoto Ĝešení. Jde však o Ĝešení pĜínosné, zvláštČ pro stejnČ kvalifikované rodiþe. Stejným podílem na práci i na výchovČ by rodina pĜíjmovČ neutrpČla, vČtšinou by to prospČlo dČtem, ale i vyrovnání platových a kvalifikaþních úrovní mezi muži a ženami. Je tĜeba ale stále zdĤrazĖovat, že jde o nabídku možnosti. ad d) Placené hlídání dČtí se u nás uskuteþĖuje vzácnČ a mimo zákonný rámec, protože není vyĜešena forma pracovního pomČru hlídající osoby. Instituce „chĤvy“ by ve skuteþnosti pĜedstavovala pro mnoho rodiþĤ, zvláštČ tČch více kvalifikovaných, optimální Ĝešení, protože by se z vČtší þásti Ĝešil problém absence rodiþe v zamČstnání pĜi nemoci dítČte. ěešení by asi pĜedstavovalo rozšíĜení a pĜíslušná akreditace specializovaných právnických a fyzických osob, které by administrativnČ zajistily problém pracovnČ právního vztahu. Výše nákladĤ rodiþĤ na tuto þinnost by mohla být únosná od okamžiku, kdy by se tyto náklady mohly odeþíst ze základu danČ. Stát by tím vlastnČ nepĜímo spolufinancoval tuto þinnost, ale vytvoĜil by nová pracovní místa a pĜedevším umožnil využívání kvalifikace rodiþe, aniž by ošidil dČti. StejnČ tak v jiných státech rozsáhlá praxe „au pair“ není u nás nijak upravena a tudíž prakticky ani využívána. PĜi tom je pravdČpodobné, že by tĜeba dívky z Ukrajiny mohly pĜi kvalitní práci pĜíslušné zprostĜedkující agentury tuto þinnost ve prospČch našich rodin vykonávat. Finanþní náklady rodiny by mohly být za výše uvedených podmínek pĜijatelné a pro dívky ze zemí s nižší platovou úrovní zajímavé ad e) zmínČno výše ad f)
I pĜes pomČrnČ dobrou úroveĖ služeb a podpor pro rodiny s postiženým dítČtem je stále Ĝada situací, které jsou ošetĜeny nedokonale. Konkrétní nabídky zlepšení mohou znaþnČ tČmto lidem pomoci
3. Provedeme reformu dovolené. Termín mateĜská dovolená se pĜežil. Nemusí jí þerpat matka a už vĤbec nejde o „dovolenou“. ýásteþnou nápravu by pĜedstavovalo zavedení termínu rodiþovská dovolená a jeho dĤsledné užívání. VhodnČjší termín není bohužel k dispozici. Reforma bude pĜínosem pĜedevším tím, že umožní vČtší možnost volby rĤzných režimĤ, které zmírní nevyhnutelnost jisté monotonie, na kterou si vČtšina souþasných matek stČžuje a umožní udržení kontaktu s profesí, což je dnes pro každého kvalifikovaného pracovníka dĤležité. Reforma, jak ji navrhujeme nepĜedstavuje žádné nároky na státní rozpoþet, ani snížení úrovnČ péþe o malé dČti. Jde pĜedevším o nabídku alternativních možností, jak o malé dČti peþovat. Tyto alternativy budou využívány zpoþátku asi málo, ale pro mnoho žen bude povzbuzením již jejich existence. PostupnČ, jak bude vzrĤstat ochota mužĤ více se na péþi o malé dČti podílet, budou alternativy využívány více. SvČdþí o tom zkušenosti z Holandska nebo Švédska. Také se zdá, že muž, který byl nČjaký þas s malým dítČtem na rodiþovské dovolené, má s tímto dítČtem celoživotnČ lepší vztah
- 116 -
OpatĜení tedy není ze spoleþenského hlediska pouze jakýmsi východiskem z nouze, ale horizontem, ke kterému vývoj smČĜuje. OpatĜení: a) rodiþovskou dovolenou v délce 48 mČsícĤ bude možno po uplynutí garance pracovního místa (v souþasnosti 3r. vČku dítČte) þerpat pĜerušovanČ þi stĜídavČ mezi rodiþi, až do 8 let vČku dítČte b) rodiþovský pĜíspČvek se bude vztahovat na dobu 48 mČsícĤ, nikoli do 4 let vČku dítČte c) doba þerpání rodiþovské dovolené bude v celém rozsahu zapoþítávána jako náhradní doba pro úþely dĤchodového pojištČní ad a) VČk 3 roky je z hlediska vývojové psychologie obecnČ považován za pĜelomový, soustavná celodenní péþe rodiþe o dítČ je dĤležitá pĜedevším do této doby. SvČdþí o tom i fakt, že délka rodiþovské dovolené 4 roky je v EvropČ ojedinČlá. Ve þtvrtém roce vČku dítČte by peþující rodiþ mohl RD opakovanČ pĜerušit, eventuelnČ se vystĜídat s druhým rodiþem. Znamenalo by to vytvoĜení možnosti þerpat za stanovených podmínek zbývající mČsíce v té dobČ, kdy to dítČ eventuelnČ rodiþ nejvíce potĜebuje, napĜ. v dobČ zvýšené nemocnosti, v dobČ nástupu do 1.tĜídy, po stČhování apod. Je velmi pravdČpodobné, že specielnČ nemocnost dČtí by se snížila, neboĢ rodiþ by mohl zĤstat s dítČtem až do jeho úplného doléþení, þerpal by rodiþovský pĜíspČvek a necítil tak silnČ nutnost nastoupit co nejdĜíve do zamČstnání z neplaceného volna k ošetĜování þlena rodiny. Nestouply by tím nároky na státní finance a rodiþĤm by se vyšlo vstĜíc. Nárok na garanci pracovního místa do 3 let vČku dítČte by zĤstal nezmČnČn. ýerpání zbývajících 12 mČsícĤ by bylo nutno upravit vyhláškou tak, aby v nové pracovní smlouvČ (s novým nebo starým zamČstnavatelem) byly povinnČ upraveny oboustrannČ vhodné podmínky. (napĜ. maximální délka souvislého þerpání, nutný odstup k dalšímu þerpání apod.). ZároveĖ by vyhláška upravila, resp. vylouþila sþítání ušetĜených mČsícĤ u rĤzných dČtí. ad b) Logicky vyplývá z pĜedchozího. 4. PodpoĜíme funkci a stabilitu manželství a rodiny. Pro prosperitu moderní spoleþnosti je rozhodující rozvinutý lidský kapitál. Myslí se tím vysoká úroveĖ vzdČlanosti a kvalifikace lidí. Možnost vzdČlání je však u dítČte podmínČna jeho vlastnostmi, které vznikají v rodinČ. Fungující a stabilní rodina vytváĜí potĜebné vlastnosti a potĜebný lidský potenciál, podstatnČ spolehlivČji, než rodina problémová. Podle našeho pĜesvČdþení lze ke zlepšování funkþnosti a stability rodin úþinnČ pĜispívat. Pro stabilitu a funkþnost manželství a rodiny jsou rozhodující nejen ekonomické pomČry, ale hlavnČ osobnostní a rodiþovské kompetence manželĤ. Ty jsou celoživotnČ zdokonalovatelné a zlepšovatelné. ÚspČšnost takovéto nabídky záleží na kvalitČ a dĤmyslnosti nabízených programĤ, jejichž cílem je v této oblasti intervenovat. NejúspČšnČjší se zdají v tomto smČru samotné organizace rodin, které využívají pozitivního efektu spoleþných akcí. Tento efekt spoþívá v tom, že nejen kvalita programu, ale již samo þastČjší setkání rodin pĤsobí pozitivnČ, sdílení problémĤ evidentnČ snižuje jejich tíži. Spoleþenská podpora tČchto aktivit je konkrétním projevem prorodinného zamČĜení spoleþnosti a mĤže být neþekanČ úspČšná. OpatĜení: a) podpoĜíme þinnost organizací, které nabízejí programy pro pĜípravu na manželství, vzdČlávání rodiþĤ a zlepšování manželského a rodinného soužití b) zlepšíme systém manželského a rodinného poradenství
- 117 -
c) zlepšíme systém dalších služeb pro rodiny d) navrhneme a finanþnČ podpoĜíme programy „Obec pozorná k rodinČ“ a „Podnik pĜívČtivý rodinám“ ad a) Podpora by mČla být jednak legislativní v podobČ výše zmínČného zákona o podpoĜe rodiny, jednak finanþní z prostĜedkĤ regiónĤ a obcí. Šlo by pochopitelnČ o finance znaþnČ limitované, ale zase dobĜe kontrolovatelné co do efektivního využití. PatrnČ by mČly spíše morální než ekonomický význam. ad b) Systém manželského a rodinného poradenství má u nás dlouhou tradici, v dobČ totality pĜedstavoval jednu z autonomnČ a pozitivnČ se rozvíjejících oblastí. Jeho zlepšení nevyžaduje výraznČjší finanþní investice, spíše vČtší pozornost adekvátnímu správnímu zakotvení (zda MPSV nebo regiony) a postupnému rozšiĜování. Vysoká kvalita práce je udržitelná podporou pravomocí jeho profesního sdružení. ad c) Pod tímto pojmem je možno vidČt širokou paletu þinností v rámci regionálních a obecních programĤ na podporu rodiny. ad d) Podobné programy jsou úspČšné v nČkolika evropských zemích, pĜíznivČ ovlivĖují prorodinné spoleþenské klima, jsou však i neþekanČ úþinné v podpoĜe a fungování obþanské spoleþnosti. Takovýto titul by mohla získat obec,i mČsto nebo podnikatel, pokud splní pĜedem daná kriteria. Zkušenosti ukazují, že v tomto smČru aktivní obce vykazují lepší rozvoj, jsou pĜitažlivČjší pro investory a je v nich nižší kriminalita a sociální patologie všeobecnČ. 5. Legislativní pohotovost. Zajistíme, aby novČ pĜijímané zákony a podzákonné normy byly dĤslednČji posuzovány též z hlediska jejich dopadu na rodinu a aby se také rodiny mohly k dĤležitým vČcem samy vyjadĜovat. Považujeme za nutné provést z tohoto pohledu i analýzu stávajícího stavu právních norem. Tato þinnost evidentnČ chybí. DĤvodem je, že chybí ústĜední orgán státní správy, který by zastupoval a Ĝešil záležitosti rodin, byl jejich mluvþím a garantoval jejich spoleþenskou podporu. StejnČ tak nefunguje návaznost státní správy na rodinné a prorodinné organizace. ěešením by bylo napĜíklad pĜipojení problematiky rodin ke stávajícímu ministerstvu pro místní rozvoj a jeho pĜejmenování na Ministerstvo pro rodinu, bydlení a místní rozvoj. Dále je tĜeba zajistit, aby mezi povinnČ pĜipomínková místa nových zákonĤ byly zaĜazeny i významné nestátní prorodinné organizace. 6. Prosadíme pĜijetí státní koncepce rodinné politiky. Na základČ široké odborné a spoleþenské diskuse zpracujeme koncepci rodinné politiky, která bude definovat její obsah a formu podpor stability a funkþnosti manželství a rodiny. Bude považovat rodinnou politiku za celospoleþenský úkol, na jehož plnČní se podílí v rĤzné míĜe všechny resorty, orgány státní správy všech úrovní a angažované neziskové i podnikatelské subjekty. Koncepce byla zpracována v rámci Republikového výboru pro dČti mládež a rodinu, nebyla postoupena do vlády z víceménČ nejasných dĤvodĤ. Dokonþit a pĜedložit jí má podle usnesení vlády „odborný orgán pĜi Ministerstvu práce a sociálních vČcí“. Je možno se obávat, že tento orgán, zatím odbornČ neobsazený, bude preferovat pohled na rodinu jako na sociální problém. Toto pojetí je již v celoevropském kontextu pĜekonané, je jasným projevem státního paternalismu a rodinu svým zpĤsobem poškozuje.
- 118 -
FINANýNÍ PODPORA RODIN Finanþní podporu rodin v našem pojetí tvoĜí: dávky státní sociální podpory pro rodiny s nízkými pĜíjmy, rodinu zohledĖující zdanČní pro stĜední a vyšší pĜíjmové skupiny domácností a pĤjþky se státním pĜíspČvkem na pĜeklenutí finanþnČ nároþných životních etap. DČtské pĜídavky musí být valorizovány tak, aby neklesala jejich kupní síla. Jejich výše musí podpoĜit nedostateþný pĜíjem rodiny a zamezit hmotnému strádání dČtí v rodinách s nízkými pĜíjmy do 1,6 násobku životního minima. Rodinu zohledĖující zdanČní má výrazný vliv na rodinný pĜíjem v závislosti na poþtu dČtí v rodinné domácnosti. Je to výraz solidarity bezdČtných obþanĤ s rodinami majícími dČti. Je zcela neúnosné, aby rozdíl prĤmČrného þistého pĜíjmu na osobu a mČsíc v rodinách bez dČtí a rodinami s dČtmi þinil 4 273 Kþ (domácnost zamČstnancĤ bez dČtí má v prĤmČru k dispozici na osobu 10 322 Kþ þistého pĜíjmu, domácnost s dČtmi pouze 6 049 Kþ). Cílem je dosáhnout spravedlivČjšího daĖového zatížení poplatníkĤ tak, aby rozhodnutí založit rodinu a mít dČti automaticky neznamenalo stát se klientem státní sociální podpory . Rodinné spoĜení se státním pĜíspČvkem a pĤjþky se státní podporou mĤže mít pro rodiny motivaþní význam a zároveĖ mĤže pĜedstavovat i reálnou pomoc pĜi zvládání finanþnČ nároþných situací. Základní filosofií finanþní podpory rodin s dČtmi je snaha, aby cena rozhodnutí založit rodinu a mít dČti byla konkurenceschopná s cenou rozhodnutí rodinu nezakládat. Cílem je, aby rodinám s dČtmi automaticky nehrozila chudoba.
PĜídavky na dČti PĜídavek na dítČ je základní dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dČtmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatĜených dČtí. PĜi poskytování dávky je testován pĜíjem rodiny v pĜedchozím kalendáĜním roce. PĜídavek na dítČ je poskytován ve tĜech úrovních, odvislých od pĜíjmĤ rodiny v pĜedchozím kalendáĜním roce. Jeho výše je stanovena násobkem þástky životního minima na osobní potĜeby dítČte. NezaopatĜené dítČ má mČsíþní nárok na pĜídavek na dítČ: a) ve zvýšené výmČĜe - ve výši 0,32 násobku životního minima na osobní potĜeby, jestliže pĜíjem rodiny nepĜesáhl 1,1 násobek þástky životního minima rodiny, b) v základní výmČĜe - ve výši 0,28 násobku þástky životního minima na osobní potĜeby, jestliže pĜíjem rodiny pĜevyšuje 1,1 násobek þástky životního minima rodiny, ale není vyšší než 1,8 násobek životního minima rodiny, c) ve snížené výmČĜe - ve výši 0,14 násobku þástky životního minima na osobní potĜeby, jestliže pĜíjem rodiny pĜevyšuje 1,8 násobek þástky životního minima rodiny, ale není vyšší než 3,0 násobek životního minima rodiny. V souþasné dobČ pobírá pĜídavky na dČti 1,91 mil. dČtí a na tuto dávku se v roce 2000 vyplatilo 12,75 mld. Kþ. Navrhujeme poskytovat pĜídavky na dČti pouze do výše 1,6 násobku životního minima rodiny v návaznosti na navrhované zvýšení odpoþitatelných þástek ze základu danČ pro stĜednČ pĜíjmové rodiny. Hranice 1,6 násobek životního minima rodiny by znamenala jasné oddČlení nízko pĜíjmových a stĜednČ pĜíjmových rodin. PĜechod ze systému státní sociální podpory do
- 119 -
systému daĖového zvýhodnČní, které by zajišĢovalo nárĤst disponibilních pĜíjmĤ rodiny, by motivoval rodiny k zajištČní si vlastních pĜíjmĤ nad touto hranicí. Snížení hranice nároku na pĜídavky na dítČ by znamenalo þásteþnou úsporu výdajĤ ze státního rozpoþtu cca ve výši 2,8 mld Kþ. PĜíjmové zrovnoprávnČní stĜednČ pĜíjmových rodin s dČtmi s rodinami bezdČtnými a se svobodnými obþany Stát pomocí systémĤ státní sociální podpory a sociální péþe podporuje nízko pĜíjmové rodiny s dČtmi (tj. rodiny s þistým pĜíjmem do 1,6 násobku životního minima rodiny). Stále více se však ukazuje, že dobrou koncepcí tČchto systémĤ a pravidelnou valorizací dávek jsou sice saturovány rodiny s nízkými pĜíjmy, ale do urþité sociální pasti se dostávají rodiny s nezaopatĜenými dČtmi jejichž pĜíjmy lze Ĝadit do stĜednČ pĜíjmové skupiny tj. rodiny s pĜíjmem 1,6 – 3,0 násobku životního minima rodiny, které již mimo pĜídavkĤ na dČti nemají nárok na dávky sociální pomoci státu. ZároveĖ je všeobecnČ akceptován názor, aby stát nČjakým opatĜením „podpoĜil“ i tyto stĜednČ pĜíjmové rodiny starající se o nezaopatĜené dČti, resp. motivoval rodiny s nižšími pĜíjmy, aby mČly zájem se dostat do této stĜednČ pĜíjmové skupiny. Návrh Ĝešení podpory státu této stĜednČ pĜíjmové skupinČ rodin s dČtmi musí vycházet z následujících výchozích limitĤ: a) nové Ĝešení musí být smysluplné, mít logiku a dostateþnou efektivnost, b) nové Ĝešení musí být jednoduché, c) nové Ĝešení musí co nejvíce respektovat (tzn. nemČnit) existující systémy a pracovat s jejich stavebními kameny, d) nové Ĝešení musí snést fakt, že v krajních polohách mĤže dojít k nepĜesnostem – což je daĖ za jeho jednoduchost, e) nové Ĝešení nesmí být pĜíliš razantní a nákladné. ¾
Logika postupu PĜi návrhu nového Ĝešení se musí vycházet ze dvou dnes platných skuteþností, a
to že a) stát podporuje finanþnČ rodiny s nezaopatĜenými dČtmi systémem státní sociální podpory dvČma hlavními cestami. Za prvé dávkami, jejichž výše je závislá na pĜíjmu a mají na nČ nárok rodiny s þistými pĜíjmy do 1,6 násobku životního minima rodiny a za druhé pĜídavky na dČti, které jsou dnes vypláceny rodinám s þistými pĜíjmy do 3,0 násobku životního minima rodiny a které mají tendenci stát se univerzální dávkou každého dítČte bez ohledu na pĜíjem jeho rodiny, b) rodiny s þistými pĜíjmy ve výši 1,6 násobku životního minima rodiny platí na dani ze mzdy mnohem více, než od státu dostávají cestou pĜídavkĤ na dČti. PĜitom jde ještČ o rodiny, jejichž pĜíjem je nižší než prĤmČrný pĜíjem (na hlavu) v ýeské republice. Bylo by tedy potĜebné posunout do vyššího pĜíjmového pásma bod zlomu, do nČhož stát podporuje rodiny a od nČhož lidé financují stát. Avšak protože jde již o stĜednČ pĜíjmovou skupinu není pĜijatelné podporovat ji sociálními dávkami tak jako skupinu nízko pĜíjmovou. Tato stĜednČ pĜíjmová skupina pracuje, má pĜíjmy a platí danČ. Proto se jako nejpĜíhodnČjší Ĝešení jeví poskytnout ji daĖovou úlevu (þásteþné daĖové prázdniny), a to cestou vrácení þásti zaplacené danČ. Podmínkou získání této výhody je samozĜejmČ péþe o nezaopatĜené dítČ (dČti) a pĜíjem od urþité úrovnČ.
- 120 -
Navrhované Ĝešení spoþívá v tom, že rodina, která dosáhne þistého pĜíjmu 1,6 násobku životního minima rodiny a vyššího (prĤkazem by bylo, že v uplynulém roce nepobírala žádnou z dávek státní sociální podpory testované pĜíjmem, tj. sociální pĜíspČvek a pĜíspČvek na bydlení) mĤže požádat o vrácení þásti danČ, kterou zaplatila. Velikost této vratky by byla stanovena jednak procentní sazbou v závislosti na dosaženém pĜíjmu rodiny (vyjádĜeném v násobcích životního minima rodiny) a jednak poþtem nezaopatĜených dČtí. Tato procentní sazba by mČla sestupnou tendenci. Na poþátku - u spodní hranice pĜíjmového pásma (tj. u pĜíjmĤ rovnajících se 1,6 násobku životního minima rodiny) – by byla signifikantní, aby motivovala k práci, k dosažení vyšších pĜíjmĤ a zejména k jejich nezatajování. Na úrovni urþitého vyššího pĜíjmu (3,0 násobek životního minima rodiny) by byla velmi nízká resp. by zanikla. Klesající sazba této vratky je navrhována proto, aby svým prĤbČhem zabránila sociální pasti na konci pĜíjmového pásma (problém náhlé smrti dávky), která by nastala pĜi „jednodušším“ Ĝešení vracet v urþitém pĜíjmovém pásmu (1,6 – 3,0 násobku životního minima rodiny) z danČ urþitou konstantní þástku. Tato sociální past by vedla k demotivaci zvyšovat výdČlek nebo k zatajování pĜíjmĤ na horní hranici takto definovaného pĜíjmového pásma. Velikost procentních sazeb vratky danČ, její prĤbČh a stanovení hranic pĜíjmového pásma, kterého by se vratka danČ týkala, je samozĜejmČ otázkou politické úvahy a pĜijatelnosti nákladĤ (snížení daĖových pĜíjmĤ státu). Jejich stanovení musí reagovat i na prĤbČh þetností rodin podle pĜíjmĤ v násobcích životního minima. Technicky je Ĝešení schĤdné. Pracuje s existujícími systémy jak sociální podpory státu tak daĖovými a jejich nástroji je daĖové pĜiznání a vratky. ¾
Návrh Ĝešení
Rodina, která prokáže þistý pĜíjem ve výši 1,6 – 3,0 násobku životního minima rodiny mĤže požádat o vrácení þásti danČ, kterou zaplatila. Vratka danČ není automatická, rodina o ní mĤže a nemusí požádat. Rodina, která se rozhodla uplatnit nárok na vratku z danČ pĜedloží potvrzení, že v uplynulém roce nepobírala žádnou z dávek státní sociální podpory testované pĜíjmem, tj. sociální pĜíspČvek a pĜíspČvek na bydlení, a spoleþný výkaz o výši pĜíjmu a zaplacené dani. Výše vratky je dána lineárnČ klesající procentní sazbou ze zaplacené danČ z pĜíjmu rodiny a poþtem nezaopatĜených dČtí. Výše procentní sazby na jedno nezaopatĜené dítČ je uvedena v následující tabulce PĜíjem rodiny 1,6 1,7 1,8 1,9 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 2,9 3,0 v nás. ŽM rodiny % sazba 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 Procentní sazby na nezaopatĜené dČti se sþítají, nejvýše však do výše zaplacené danČ, tj. do 100 %.
- 121 -
¾
Odhad nákladĤ a administrativního zatížení navrhovaného Ĝešení
Odhad nákladĤ vychází z odhadĤ poþtu rodin v jednotlivých pĜíjmových pásmech a z prĤmČrných výší vratek na daních
a) odhad poþtu rodin podle pĜíjmu a poþtu dČtí, V souþasné dobČ existují pouze dva relevantní údaje o pĜíjmové situaci rodin s dČtmi. Prvním je procentní zastoupení rodin s dČtmi podle jejich pĜíjmové situace, které vychází ze zatím posledního takovéhoto šetĜení ýSÚ provedeného v rámci mikrocenzu 1996. Výsledky tohoto šetĜení udávají následující hodnoty pĜíjem v násobcích ŽM rodiny rodiny s dČtmi celkem (v %) (absol. v tis.)
do 1,6 23,2 362
1,6-2,0 29,2 457
2,0-2,5 21,6 337
2,5-3,0 11,5 175
nad 3,0 14,5 250
Druhým údajem je rozdČlení rodin podle zastoupení poþtu dČtí v rodinČ vycházející ze šetĜení Rodinných úþtĤ ýSÚ (data z roku 2000) v% poþet rodin s dČtmi celkem z toho s 1 dítČtem 2 dČtmi 3 dČtmi 4 a více dČtmi
100
absol. (v tis) 1 580
45,2 45,2 8,2 1,4
714 714 129 23
Z tČchto dvou zdrojĤ jde udČlat fiktivní rozdČlení rodin podle pĜíjmĤ a poþtu dČti, ze kterého vychází i následující hrubý odhad finanþních dopadĤ
poþet dČtí 1 dítČtem 2 dČtmi 3 dČtmi 4 a více dČtmi
do 1,6 164 163 30 5
pĜíjem rodiny 1,6-2,0 2,0-2,5 2,5-3,0 206 152 79 206 152 79 37 27 14 7 5 3
nad 3,0 113 113 20 4
b) prĤmČrná výše vratek podle poþtu dČtí a pĜíjmu rodiny
poþet dČtí 1 dítČtem 2 dČtmi 3 dČtmi 4 a více dČtmi
do 1,6 0 0 0 0
1,6-2,0 4 938 11 991 23 518 34 565
- 122 -
pĜíjem rodiny 2,0-2,5 2,5-3,0 4 432 1 975 11 006 5 078 22 367 10 553 37 657 17 855
nad 3,0 0 0 0 0
¾
Celkový hrubý odhad nákladĤ
Z výše popsaných odhadĤ poþtu rodin podle pĜíjmu a poþtu dČtí a odhadĤ prĤmČrných výší vratek podle poþtu dČtí a pĜíjmu rodiny lze udČlat celkový hrubý odhad nákladĤ (v mil Kþ), který je následující
poþet dČtí 1 dítČtem 2 dČtmi 3 dČtmi 4 a více dČtmi CELKEM
do 1,6 0 0 0 0
pĜíjem rodiny 1,6-2,0 2,0-2,5 2,5-3,0 1 019 674 157 2 473 1 673 402 877 615 151 227 183 45
nad 3,0 0 0 0 0 8 497
Navrhované Ĝešení vrácení þásti danČ u rodin, které se starají o nezaopatĜené dítČ (dČti) a jejichž þistý pĜíjem dosahuje výše 1,6 – 3,0 násobku životního minima rodiny by si (v souþasné dobČ) vyžádalo úbytek na zaplacených daních ve výši cca 8,5 mld. Kþ.
¾
Administrativní zatížení
AdministrativnČ by si Ĝešení vyžádalo novelu daĖového zákona, vytištČní formuláĜĤ „výkazu pĜíjmĤ rodiny“ a propozic k vyplnČní tČchto formuláĜĤ. Jeho zavedení by samozĜejmČ znamenalo vČtší zatížení pracovníkĤ finanþních úĜadĤ.
Spoleþné zdanČní manželĤ Principem spoleþného zdanČní rodinných pĜíjmĤ je možnost seþtení daĖových základĤ manželĤ, jejich rozdČlení mezi poplatníky a následné zdanČní. Výhodný je zejména pro rodiny, v nichž manželé mají rozdílnou výši pĜíjmĤ a nejvýhodnČjší je v pĜípadČ, že jeden z manželĤ zdanitelný pĜíjem nemá napĜ. proto, že peþuje o dítČ. Tato výhoda se obvykle uplatĖuje u všech úplných rodin, tj. jak u rodin s dČtmi, tak u bezdČtných, ale lze omezit napĜ. tím, že by byl pĜípustný pouze v pĜípadech, kdy se manželé starají alespoĖ o jedno dítČ do 15 let. Obvykle se týká pouze oficiálnČ uzavĜených manželství a netýká volných svazkĤ ani svazkĤ typu druh a družka. Ze srovnání individuálního zdanČní obou manželĤ a spoleþného zdanČní rodinných pĜíjmĤ je zĜejmé, že vlivem pĤsobení progresivní daĖové soustavy je individuální zdanČní obou manželĤ pro rodiny ménČ výhodné než spoleþné zdanČní rodinných pĜíjmĤ a platí, že þím vČtší jsou rozdíly v pĜíjmech manželĤ (nebo pĜesnČji jejich daĖových základĤ), tím nižší jsou pĜi individuálním zdanČní obou manželĤ þisté pĜíjmy rodiny. Jinak Ĝeþeno význam spoleþného zdanČní rodinných pĜíjmĤ se zvyšuje s rĤstem pĜíjmu a s rostoucím rozdílem pĜíjmu manželĤ. Lze pĜedpokládat i to, že zavedení spoleþného zdanČní rodinných pĜíjmĤ by souþasnČ mírnČ snížilo náklady na dávky státní sociální podpory.
- 123 -
Rodinné spoĜení Navrhujeme vytvoĜit rodinné spoĜení se státním pĜíspČvkem a zvýhodnČné státní pĤjþky na pĜedem urþené aktivity zamČĜené na výchovu a vzdČlání dČtí. V pĜípadČ, že by došlo k razantnímu snížení zdanČní pĜíjmĤ u rodin s dČtmi, bylo by vhodné zároveĖ tČmto rodinám nabídnout kombinovaný produkt zvýhodnČného spoĜení s možností þerpat k tČmto naspoĜeným prostĜedkĤm i úvČr do nasmlouvané cílové výše. Smyslem tohoto opatĜení by bylo pĜedejít inflaþním tlakĤm plynoucím z razantního snížení danČ z pĜíjmĤ a podpoĜit vytvoĜení dostateþných rodinných finanþních rezerv. Nejjednodušším zpĤsobem Ĝešení je rozšíĜit podmínky þerpání úvČru ze stavebního spoĜení o výše uvedený úþel.
ZVÝŠÍME DOSTUPNOST BYTģ PRO MLADÁ MANŽELSTVÍ Deformované ekonomické a právní prostĜedí v oblasti bydlení umožĖuje þerný trh s byty, který ve svém dĤsledku znamená výraznou deformaci v oblasti bydlení. Na tento stav doplácejí zejména mladí a je jedním z dĤvodĤ pro odklad založení rodiny. Nutnou podmínkou pro odstranČní þerného trhu s byty je postupné zvýšení nájemného, které však musí být doprovázeno zvláštní sociální dávkou pro domácnosti s nižšími pĜíjmy. KDU-ýSL chápe politiku bydlení jako jeden ze základĤ rodinné politiky, proto považuje bydlení za jednu ze svých priorit. Svou politiku v oblasti bydlení opíráme o tĜi pilíĜe: Tím prvním a nezbytnČ nutným je odstranČní právních a ekonomických deformací na trhu s byty. Druhým pilíĜem je Ĝádná péþe o stávající bytový fond. TĜetí pilíĜ znamená podporu nové bytové výstavbČ. Tyto pilíĜe se vzájemnČ podporují ale i podmiĖují a jejich vyváženost je základ úspČšné bytové politiky. 1. Narovnáme ceny bydlení. Dosavadní systém plošné regulace nájemného nahradíme systémem urþení výše nájemného v souvislosti s místnČ obvyklým nájemným a cenovou ochranou nájemníka. Zvýšíme adresnost pĜíspČvkĤ na bydlení a v souvislosti s deregulací nájemného zavedeme zvláštní pĜíspČvek. Z celostátní statistiky vyplývá, že ve þtvrtém þtvrtletí roku 2000 vydávala prĤmČrná þeská domácnost na bydlení v prĤmČru celkem 2 771 Kþ mČsíþnČ, což pĜedstavovalo 15,1% þistého pĜíjmu rodiny (18 361 Kþ mČsíþnČ) – tyto celkové výdaje zahrnují nájemné, bČžnou údržbu a opravu bytu, služby spojené s bydlením, jako je vodné, stoþné, odvoz odpadkĤ apod., a výdaje na energie a vytápČní, nikoliv náklady na poĜízení bytu. V jednotlivých sociálních skupinách jsou tato data znaþnČ diferencovaná – domácnosti zamČstnancĤ s dČtmi vydávaly na bydlení v prĤmČru 13,6% svých celkových þistých pĜíjmĤ, zatímco dĤchodci 22,5%. Celkové výdaje na bydlení v nájemním bytČ ve stejném období þinily v prĤmČru 18,9% prĤmČrných þistých mČsíþních rodinných pĜíjmĤ, v rodinách zamČstnancĤ s dČtmi 17,4% a u dĤchodcĤ 28,4%. ýisté nájemné v nájemním bytČ tvoĜilo ve stejném období v prĤmČru 7,1% prĤmČrných þistých pĜíjmĤ domácnosti, zatímco u zamČstnancĤ s dČtmi to bylo 6,2% a u dĤchodcĤ 11,2% jejich celkových þistých pĜíjmĤ.
- 124 -
Mezinárodní srovnání je velmi obtížné, protože neexistuje jednotná metodika. V zemích Evropské unie jsou, až na malé výjimky, vykazovány výdaje na bydlení od 20 do 30%. ObecnČ se má za to, že v tČchto výdajích je pomČr mezi þistým nájemných a cenou za služby a energie opaþný, než v ýeské republice. Nároky na státní rozpoþet budou záviset na zvolení pĜijatelného podílu výdajĤ za nájemné na þistém penČžním pĜíjmu. PĜi maximálnČ 10% podílu þistého nájemného na þistém penČžním pĜíjmu þiní odhad nárokĤ na státní rozpoþet 1,6 mld. Kþ roþnČ. Znamená to zvýšení nájemného postupnČ až o 40%. Zvýšením adresnosti pĜíspČvku na bydlení, který je dnes vyplácen domácnostem s pĜíjmy do 1,6 násobku ŽM, se rozumí zavedení možnosti náhradního pĜíjemce tohoto pĜíspČvku v pĜípadČ neplatiþĤ. 2. Zlepšíme právní rámec. Díky deformovaným právním vztahĤ v oblasti nájemního bydlení zĤstávají v mnoha pĜípadech byty prázdné. Tato situace opČt zhoršuje možnost pro mladou rodinu najít byt za pĜijatelnou cenu. Proto považujeme za nezbytné odstranit právní deformace v oblasti nájemního bydlení a zrovnoprávnit nájemní vztah. Dále pĜijmeme zákon o bytovém družstevnictví. Jde o úpravy v Obþanském zákoníku, které zpĜesní podmínky pro pĜechod nájmu v pĜípadČ úmrtí nájemce nebo jeho opuštČní spoleþné domácnosti (vnuci a další osoby), zkrátí proces výpovČdi nájmu v pĜípadČ, kdy jsou splnČny výpovČdní dĤvody a stanoví podmínky pro vybírání kaucí pĜi vzniku nájemního pomČru. Dnes nejsou ojedinČlé pĜípady, kdy je kauce zneužívána a slouží investorovi na doplnČní prostĜedkĤ pro bytovou výstavbu a nikoliv na zajištČní plateb nájemného. Bylo by proto žádoucí omezit její výši napĜ. na šestinásobek mČsíþního nájemného a záloh na služby spojené s bydlením a zajistit úroþení takto fixovaných penČžních prostĜedkĤ nájemce. Zákonem o bytovém družstevnictví by mČla být bytová družstva vyjmuta z režimu obchodních spoleþností, neboĢ jejich smyslem je uspokojování potĜeb svých þlenĤ v oblasti bydlení a nikoliv podnikání. Nároky na státní rozpoþet vyplývající z tČchto opatĜení jsou 0 Kþ. 3. PodpoĜíme rozšíĜení daĖových úlev. RozšíĜíme daĖové úlevy související s poĜízením bydlení o možnost odpisĤ úrokĤ z pĤjþek poskytovaných obcemi na bydlení. U stavebního spoĜení zjednodušíme podmínky pro spoĜení v rámci rodiny a možnost sluþování úvČrĤ na údržbu a opravy bytĤ a domĤ pro þleny bytových družstev. DaĖové úlevy v podobČ odpisĤ úrokĤ z úvČrĤ poskytovaných obcemi: Jde o bezúroþné pĤjþky obcím poskytované státem na dobu 10 let pro zĜízení obecních fondĤ rozvoje bydlení. Z tČchto fondĤ obce pĤjþují vlastníkĤm nemovitostí na svém území prostĜedky na opravy, rekonstrukce a modernizaci úroþené 3 – 8%. PĤjþky obcím byly zavedeny v roce 1994. CelkovČ bylo obcím pĤjþeno ze státního rozpoþtu asi 2 mld. Kþ. Obce do tČchto fondĤ pĜispČly asi 0,5 mld. Kþ. Roþní úroky, které by bylo možné odepsat od základu danČ tak þiní 75 – 200 mil. Kþ. Vlastní prominutá daĖ mĤže þinit asi 50 mil. Kþ roþnČ. Navržené úpravy v oblasti stavebního spoĜení neznamenají zvýšení výdajĤ státního rozpoþtu na stavební spoĜení. 4. Zvýšíme dostupnost hypoték. RozšíĜíme státní podpory hypoteþních úvČrĤ i na nákup starších nemovitostí, na opravy a rekonstrukce a zavedeme nárok na státní podporu hypoteþních úvČrĤ pro všechny právnické osoby. RozšíĜení státní podpory hypoteþních úvČrĤ i na nákup starších nemovitostí a na opravy a rekonstrukce: Mladé rodiny jsou perspektivními klienty hypoteþních bank. Jejich pĜíjmy však nejsou dostaþující pro získání úvČru ve výši 1 milionu Kþ. Bude-li se poskytovat státní podpora i úvČrĤm pro nákup starších bytĤ, jejich cena je poloviþní,
- 125 -
zvýší se šance mladých mnohonásobnČ. Státní podpora je v souþasné dobČ na úrovni 2 % úrokĤ z hypoteþního úvČru.. Pokud by navržené opatĜení stimulovalo hypoteþní úvČry v celkovém objemu 5 mld. Kþ, výše státní podpory by v prvním roce znamenala 100 mil. Kþ. Následující roky by státní rozpoþet byl zatížen pĜibližnČ 200 mil. Kþ, 300 mil. Kþ a 400 mil. Kþ. Nárok na státní podporu hypoteþních úvČrĤ pro všechny právnické osoby bude mít nulový nebo zanedbatelný dopad na státní rozpoþet. 5. PodpoĜíme mČsta a obce. Dnešní omezenou a plošnou podporu obcí pĜi budování infrastruktury pro bytovou výstavbu (80 000 Kþ na jeden byt) nahradíme podporou diferencovanou podle velikosti obcí a typu výstavby až do výše 200 000 Kþ na jeden byt. Prosadíme program „Podpora bydlení na venkovČ“. Dokonþíme bezúplatný pĜevod pozemkĤ vhodných pro bytovou výstavbu na obce. Vláda bude obcím metodicky nápomocna pĜi vytváĜení a realizaci jejich vlastních bytových politik. Infrastruktura - Diferencovaný pĜíspČvek obcím na infrastrukturu by se v prĤmČru mČl pohybovat kolem 100 000 Kþ/byt. PĜi podpoĜe 20 000 bytĤ roþnČ by nároky na státní rozpoþet þinily 2 mld. Kþ. Podpora bydlení na venkovČ – Je nutné aktivnČ þelit vylidĖování menších obcí do 2000 obyvatel a to jednak podporou nové bytové výstavby a jednak zachování stávajících venkovských domĤ pro úþely bydlení. Podle posledního sþítání je 170 000 bytĤ užíváno k rekreaci. Cílem je vrátit tyto byty do režimu trvalého bydlení a to motivací majitele formou výhodné pĤjþky do výše 200 000 Kþ/byt. PĜi podpoĜe 5 000 bytĤ roþnČ by nároky na státní rozpoþet þinily 1 mld. Kþ. PĜevod pozemkĤ nemá pĜímý dopad na státní rozpoþet. Jde o pozemky ve vlastnictví státu spravované okresními þi jinými úĜady. 6. Uþiníme další nezbytné systémové kroky. Umožníme vznik obecnČ prospČšných spoleþností pro poskytování nájemního bydlení mladým rodinám a obþanĤm s nejnižšími pĜíjmy a podpoĜíme chránČné bydlení pro urþité skupiny obyvatel. Budeme motivovat energeticky úsporné bydlení. Zpracujeme koncepci bydlení, která propojí roli obþana, obce, kraje a státu v oblasti bydlení. Za nezbytné považujeme také sladČní norem týkajících se bydlení. ObecnČ prospČšné spoleþnosti budou na „neziskovém“ principu stavČt a spravovat nemovitosti s povinností pĜípadný zisk reinvestovat do bydlení. Jejich zakladateli by byly obce, bytová družstva a jiné právnické a fyzické osoby. Tyto spoleþnosti by zajišĢovaly nájemní bydlení pro domácnosti s nižšími až stĜedními pĜíjmy (mladé rodiny, chránČné bydlení). Nemovitost této spoleþnosti by byla pĜevoditelná pouze na spoleþnost stejného typu. Na tyto formy podporovaného bydlení (mladé rodiny, domy s peþovatelskou službou, zdravotnČ postižení, bydlení pro tČžko pĜizpĤsobivé) navrhuji poþítat ve státním rozpoþtu s þástkou 2 mld. Kþ. Souhrn nárĤstu výdajĤ v oblasti bydlení na státní rozpoþet þiní 1,75 mld. Kþ.
- 126 -
ORGANIZAýNÍ INFORMACE PRO ÚýASTNÍKA SJEZDU Místo konání:
DĤm kultury mČsta Ostravy, a.s. (DK) ul. 28.Ĝíjna þ. 124, 709 24 OSTRAVA – Moravská Ostrava
Prezence :
1.den od 8.30 do 9.55 hodin (pĜízemí - vstupní hala) 2.den od 9.00 do 9.55 hodin (pĜízemí - vstupní hala)
Zahájení:
1.den v 10.00 hodin 2.den v 10.00 hodin
Ukonþení jednání:
1.den do 24.00 hodin 2.den po projednání všech bodĤ programu Sjezdu
Parkování:
Je zajištČno na parkovišti naproti Domu kultury (pĜi vjezdu na parkovištČ se prokažte pozvánkou)
Místní doprava:
Z vlakového nádraží Ostrava-Svinov tramvají þ. 8., 4., 9. zastávka „Krajský úĜad“, z vlakového nádraží Ostrava-Hlavní nádraží - tramvaj þ. 8., 12. - zastávka „Krajský úĜad“. Z ÚstĜedního autobusového nádraží nejlépe pČšky pĜes námČstí Republiky k ul. 28.Ĝíjna (cca 500–600 m).
Dojezd autem:
SmČr centrum mČsta - dojezd podle orientaþní mapky.
Stravování v DK:
V sobotu je zajištČn obČd a veþeĜe, v nedČli obČd - vše na stravenky, které obdržíte u prezence. Jsou též zajištČny svaþiny a balíþek s obþerstvením na závČr jednání. NedČlní snídanČ bude podávána v hotelích od 6.30 hod !
Ubytování:
Pro úþastníky Sjezdu je zajištČno ubytování v Hotelu Harmony Club, Hotelovém domČ JindĜich, Hotelu Palace, Hotelu Nikolas,.... U každého ubytovacího zaĜízení je možnost parkování osobních vozidel. V každém zaĜízení bude garant KDU - ýSL. PodrobnČjší informace k ubytování obdržíte u prezence. Ubytování probČhne po skonþení sobotního jednání. DĤm kultury je nekuĜácké zaĜízení, kouĜení je možné pouze venku pĜed budovou u popelníkĤ. V pĜípadČ potĜeby volejte na Organizaþní štáb Sjezdu: 604 205 336 nebo 603 530 239 (þísla budou k dispozici od pátku 7. 11. do nedČle 9. 11.)
S sebou je nutné mít hlasovací lístek delegáta a obþanský prĤkaz !
