Obsah prezentace. Proč studujeme OS UNIX Linux Distribuce GNU projekt, FSF Programování v Linuxu Unixové programy Kompilátor jazyka C

Úvod do systémového programování a Linux/UNIX systému

Obsah prezentace Proč studujeme OS  Nástroje a vývojové UNIX prostředky Linux  Hlavičkové soubory Distribuce  Knihovny GNU projekt, FSF  Statické  Sdílené Programování v Linuxu  Filozofie OS UNIX  Unixové programy  Základní příkazy  Kompilátor jazyka C      

Filip Malý KIKM FIM UHK

2

Proč studujeme operační systémy  Jedná se o nejrozsáhlejší a nejsložitější systémy  Uplatňují se v nich mnohé vědecké poznatky  Softwarové inženýrství  Struktury dat  Sítě  Algoritmy  …  Čas od času je potřeba operační systém upravit, pak je ovšem potřeba jim rozumět  Pro psaní ovladačů  …  Techniky tvorby operačních systémů lze uplatnit i v jiných oblastech Filip Malý KIKM FIM UHK

3

UNIX  Vyvinut Bell Laboratories, kdysi součást AT&T  Navržen v roce 1970 pro firmu Digital Equipment PDP  Víceuživatelský systém pro širokou řadu HW platforem (od PC přes víceCPU servery až po superpočítače)  Ochranná známka spravovaná specifikací X/Open a vztahuje se na OS vyhovující specifikaci X/Open XPG4.2 (SPEC1170)  Definuje názvy rozhraní, chování všech funkcí OS  Je do značné míry sjednocení dřívějších specifikací, P1003 nebo POSIX aktivně vyvíjená ústavem IEEE (Institute of Electrical and Electronic Engineers)


4

Mnoho UNIXů  Komerční  Solaris (Sun) pro SPARC a Intel  …

 Volné  FreeBSD  Linux  …


5

Linux        



1983 – Richard Stallman oznamuje začátek projektu GNU (GNU is Not Unix – rekurzivní akronym) 1984 – odchází z MIT, má povolení používat zařízení AI laboratoře, vytváří GNU C Compiler – GCC a GNU Emacs, SW je free = svobodný 1985 – vzniká Free Software Foundation – FSF, pro GNU 1987 – Andrew Tanenbaum MINIX 1.0, 4.77MHz, 256KB RAM, 360KB pružný disk 1991 – Linus Torvald – přenáší na 386PC GCC a BASH (Bourne Again Shell), GNU nemá OS (HURD, Mach) Volně šiřitelná implementace unixového jádra Inspirovaný OS UNIX, proto podobné problémy = většina programů pro UNIX lze přeložit a spustit pod Linuxem včetně komerčních aplikací prodávaných pro UNIXy Linus Torvalds Univerzita Helsinky (inspirace systémem Minix = „malý Unix“) Nepoužívá kód AT&T ani žádný jiný patentovaný kód


6

Distribuce, GNU projekt a FSF (Free Software Foundation)  Linux = jádro OS  Linux + programovací nástroje + utility a nástroje + aplikační SW = distribuce GNU/Linuxu  Slackware, SuSE, Debian, Red Hat, Turbo Linux, Ubuntu, …  Richard Stallman – zakladatel FSF, autor GNU Emacs, iniciátor projektu GNU  Projekt GNU = pokus o vytvoření operačního systému a vývojového prostředí plně kompatibilní s OS UNIX Filip Malý KIKM FIM UHK

7

Programování Linuxu  „Programování v UNIXu znamená používání jazyka C“  UNIX původně vytvořen v C včetně velkého množství aplikací, ale k dispozici není jen C

 K dispozici celá řada jazyků  Ada, Eiffel, Icon, Lisp, Perl, Python, SQL, C, C++, Forth, Java, Modula 2, Objective C, PostScript, Scheme, Tcl/Tk, Fortran, JavaScript, Modula 3, Pascal, Prolog, Smalltalk, UNIX Bourne Shell, … Filip Malý KIKM FIM UHK

8

UNIXové programy  

 



Dva typy 

Spustitelné soubory a skripty



Něco jako exe na Windows



Odpovídají dosovým souborům bat



Spouští za nás aplikace (obdoba jako command.com v MS Dosu), které vyhledává v zadané sadě cest uložených v proměnné PATH /bin, /usr/bin, /usr/local/bin, pro správce aplikace pro správu systému v /usr/sbin Volitelné komponenty OS obvykle do /opt Ukázka PATH (bez „“): /usr/local/bin:/bin:.:/usr/bin

Spustitelné soubory

Skripty = kolekce instrukcí, kterými se řídí jiný program, interpret Na uživatelské úrovni není mezi nimi žádný rozdíl, lze zaměnit skript přeloženým programem a naopak Shell – komunikujeme s ním od přihlášení do systému

  



oddělovačem dvojtečka (UNIX byl první, kdo definoval :, až po Filip s Malý 9 něm přišel MS-Dos ;) KIKM FIM UHK

Kompilátor jazyka C #include <stdio.h> int main() { printf(“Ahoj!\n“); return 0; }  GNU překladač C = gcc  Jak přeložit a spustit program  Přeložíme: $ gcc -o pozdrav pozdrav.c  Spustíme: $ ./pozdrav (./ znamená, aby shell spustil program z daného umístění)  Volba -o specifikuje název výsledného přeloženého souboru (pokud nebude uvedena, pak vytvoří tzv. assembler output a.out) Filip Malý KIKM FIM UHK

10

Nástroje a vývojové prostředky (Linux) 1  Programy součástí systému a pro obecné použití /usr/bin  Programy instalované pro specifický stroj nebo lokální síť /usr/local/bin  Doplňkové aplikace a programové systémy své vlastní adresářové struktury, například /usr/X11  gcc obvykle v /usr/bin nebo /usr/local/bin  Dále spouští různé podpůrné programy, jejich umístění specifikováno při kompilaci překladače a obvykle se liší dle typu hostitele, obvykle však Filip Malý KIKM FIM UHK 11 /usr/lib/gcc-lib

Nástroje a vývojové prostředky 2  Hlavičkové soubory  Obsahují definice konstant a deklarace volání systémových a knihovních funkcí  Pro C obvykle /usr/include  Pokud jsou závislé na konkrétní podobě OS, pak obvykle /usr/include/sys nebo /usr/include/linux  Další možné: /usr/include/X11 ( pro X Window), /usr/include/g++-2 (pro GNU C++)  Jak zpřístupnit hlavičkové soubory na nestandardních místech $ gcc -I/usr/neco/include pozdrav.c Filip Malý KIKM FIM UHK

12

Nástroje a vývojové prostředky 3 

Knihovny    

„Sbírky“ předkompilovaných funkcí, znovupoužitelnost Sady příbuzných funkcí – obrazovka curses, databáze dbm, … Obvykle uloženy v /lib, /usr/lib Linker implicitně prohledává jen standardní knihovnu (pozůstatek z doby pomalých počítačů a drahého strojového času)  



Obvykle knihovny existují jako statické i jako sdílené 



Knihovny musí dodržovat stanovené konvence a je třeba je uvést na příkazovém řádku libX.YZ, kde X je programovací jazyk a YZ typ knihovny (a = tradiční statická a so nebo sa sdílená knihovna), například libc.a značí tradiční statickou knihovnu jazyka C $ gcc -o pozdrav pozdrav.c /usr/lib/libm.a nebo $ gcc -o pozdrav pozdrav.c -lm kde -lm je zkrácený zápis pro knihovnu libm.a (pokud bude nalezena sdílená knihovna, bude upřednostněna před statickou)

$ gcc -o pozdrav -L/usr/neco/lib pozdrav.c -lX11 přeloží a sestaví program pozdrav s použitím knihovny libX11, která se nachází v adresáři /usr/neco/lib Filip Malý KIKM FIM UHK

13

Nástroje a vývojové prostředky 4  Statické knihovny  Říká se jim archívy a udržují se aplikací ar  Tradičně mají koncovku .a  Například /usr/lib/libc.a, /usr/X11/lib/libX11.a  Pokud program potřebuje nějakou funkci v takové knihovně, musí obsahovat odkaz na hlavičkový soubor, který danou funkci deklaruje – překladač a linker se postarají o zkombinování kódu programu a knihovny do jednoho spustitelného programu

 Chceme-li použít jinou než standardní knihovnu C, sdělíme to překladači Malý KIKM„L“) FIM UHK přepínačem –l Filip (malé

14


Příklad

#include <stdio.h> void pozdrav1(int arg) { printf("toto je volani pozdrav1: %d\n", arg); }

#include <stdio.h> void pozdrav2(char *arg) { printf("toto je volani pozdrav2: %s\n", arg); }


15


  

Každá funkce do samostatného souboru, následně uložíme a přeložíme, tím získáme objektové soubory, které můžeme zařadit do knihovny $ gcc -c pozdrav1.c pozdrav2.c Pokud bychom -c neuvedli, překladač by se snažil sestavit kompletní program, což by selhalo (nedefinovali jsme totiž funkci main) Vytvoří se soubory s koncovkou .o Nyní napíšeme program, který bude volat funkci pozdrav2, předtím je ale nutné vytvořit hlavičkový soubor pro naši knihovnu /*

Hlavičkový soubor lib.h deklarující funkce pozdrav1 a pozdrav2 */ void pozdrav1 (int); void pozdrav2 (char *);


16


Je pak vhodné doplnit hlavičkový soubor do souborů pozdrav1.c a pozdrav2.c. Pak vytvoříme program program.c #include "lib.h" (pozn: „“ naše lokální knihovna) int main() { pozdrav2("Ahoj, jak se mate?"); return 0; }



Následně program přeložíme a vyzkoušíme, specifikujeme objektové soubory explicitně tak, že požádáme překladač, aby přeložil náš soubor a připojil k němu dříve přeložený modul pozdrav2.o $ gcc -c program.c $ gcc -o program program.o pozdrav2.o $ ./program


17

Nástroje a vývojové prostředky 8  Dále vytvoříme knihovnu  Programem ar vytvoříme archiv a do něj přidáme naše objektové soubory $ ar crv libpozdravy.a pozdrav1.o pozdrav2.o a – pozdrav1.o a – pozdrav2.o

 Vytvořili jsme knihovnu a do ní přidali dva objekty, ještě je nutné (kvůli některým systémům) vytvořit obsah knihovny pomocí aplikace ranlib $ ranlib libpozdravy.a Filip Malý KIKM FIM UHK

18

Nástroje a vývojové prostředky 9  Následně lze knihovnu použít pro sestavení programu $ gcc -o program program.o libpozdravy.a $ ./program  Lze použít i přepínač -l a sdělit, kde ji překladači, kde knihovnu nalezne pomocí -L $ gcc -o program program.o -L. -lpozdravy  Obsah funkcí v té které knihovně získáme pomocí příkazu nm  Odkaz na hlavičkový soubor způsobí začlenění jen těch funkcí, které program skutečně potřebuje (nezačlení tedy všechny funkce knihovny)


19

Nástroje a vývojové prostředky 10  Sdílené knihovny  Nevýhoda statických knihoven – pokud je spuštěno více programů, které používají stejnou knihovnu, funkce budou v paměti tolikrát, kolik je spuštěno programů, které dané funkce využívají; navíc tytéž funkce budou obsaženy v samotných programech (v tělech programů)  Řeší nevýhody statických knihoven  Umístěny na stejných místech jako statické, mají koncovku .so.N, kde N je číslo verze  Program využívající sdílené knihovny je sestavován tak, aby jeho tělo neobsahovalo funkce sdílené knihovny, ale jen odkaz na sdílený kód, který bude k dispozici až za běhu Filip Malý KIKM FIM UHK

20

Nástroje a vývojové prostředky 11  Díky tomu tento systém zajišťuje, aby při spuštění více programů bylo využíváno jen jedné kopie sdílené knihovny v paměti (i na disku)  Lze aktualizovat knihovnu nezávisle na aplikacích, které ji využívají  Pomocí programu ldd zjistíme, jaké knihovny aplikace potřebuje  Dynamický zavaděč v Linuxu, který nahrává a řeší závislosti se nazývá ld.so nebo ls-linux.so.2  Knihovny .so jsou podobné DLL ve Windows a jsou potřebné za běhu, knihovny .sa se podobají souborům LIB, které jsou začleňovány do těla programu Filip Malý KIKM FIM UHK

21

Filozofie operačního systému UNIX  Jednoduchost  Utility jednoduché, snadné, malé  Zaměření  Program dělající jednu úlohu a dělající ji pořádně, kombinace těchto programů  Znovupoužitelné komponenty  Jednoduché a flexibilní rozhraní  Filtry  Spousta unixových aplikací jako filtry, které převádějí vstup na výstup jiného typu  Otevřené formáty souborů  Konfigurační a datové soubory jako textové ASCII soubory  Výhodné – lze totiž prohledávat a snadno měnit konfigurace Filip Malý KIKM FIM UHK

22

Základní příkazy (abecedně)             

alsaconf - Nastavení ALSA - Advancend Linux Sound Architecture alsamixer - Ovládá hlasitosti zvuků zařízení běžících přes ALSA apt-get - Balíčkovací systém distribucí s .deb balíčky (Debian, Ubuntu) at - Spouští příkazy v zadanou dobu bzip2 - Zabalí a rozbalí - (de)komprimuje - soubor cat - Vypíše nebo spojí soubory cd - Přechod mezi adresáři. Pokud nezadáte žádný parametr, přejde se do ~ clear - Vyčistí okno terminálu cp - Kopírování souborů df - Volné místo na oddílech du - Zobrazí součet velikosti souborů v adresáři date - Vypíše datum a čas eject - Vysunutí a zasunutí mechaniky Filip Malý KIKM FIM UHK

23

Základní příkazy (abecedně)              

emerge - Ovládání balíčkovacího systému Gentoo (Portage) exit - Odhlásí uživatele file - Zobrazí typ souboru find - Vyhledává soubory a provádí s nimi různé akce finger - Zobrazuje informace o uživatelích systému fmt - Provádí jednoduché formátování textu free - Obsazení paměti grep - Vyhledání řetězce groups - Vypíše skupiny, do kterých je uživatel zařazen gzip - Zabalí a rozbalí - (de)komprimuje - soubor halt - Vypne systém chattr - Program pro změnu atributů souborů na ext filesystémech chgrp - Mění skupinu souborů/adresářů chmod - Mění přístupová práva k soubor Filip Malý KIKM FIM UHK

24

Základní příkazy (abecedně)                

chown - Mění vlastníka souborů/adresářů iconv - Konvertuje znakovou sadu id - Zobrazí jméno a číslo přihlášeného uživatele a skupin, do kterých patří init - Spustí nebo ukončí aplikace podle nastavení v /etc/init.d ip - Ucelená konfigurace sítě iptables - Paketový filtr. Využívá se jako firewall, tvorbu NATu a další kill - Ukončuje proces dle zadaného PID killall - Ukončuje všechny procesy se zadaným jménem less - Vypisuje obsah textových souborů ln - Vytváří odkazy na soubory locate - Slouží ke hledání souborů. Před použitím je nutno spustit updatedb logout - Odhlásí vás ze systému ls - Vypíše obsah aktuálního adresáře lsattr - Zobrazí atributy souboru na ext filesystémech lsmod - Vypíše seznam modulů načtených do jádra Filip Malý KIKM FIM UHK 25 mkdir - Vytváří adresáře


mkinitramfs, mkinitrd, mkinitcpio - Vytváří inicializační ramdisky obsahující moduly, které jsou nutné při zavádění jádra modprobe - Načítá moduly mount - Připojuje disky more - Podobně jako less umožňuje pozastavit výpis most - Vylepšená verze programů less a more mv - Přesouvá nebo přejmenovává soubory pacman - Balíčkovací systém distribuce ArchLinux ping - Provede měření odezvy zadaného počítače nebo jiného síťového prvku passwd - Mění heslo uživatele pgrep - Vypíše PID zadaného procesu poweroff - Vypnutí počítače ps - Vypíše seznam běžících procesů pwd - Vypíše cestu k aktuálnímu adresáři Filip Malý KIKM FIM UHK

26


reboot - Restart systému reset - Resetování terminálu rm - Maže soubory nebo adresáře rmdir - Maže prázdné adresáře shutdown - Vypne nebo restartuje počítač sort - Třídí položky startx - Spustí systém X Window su - Přepíná uživatele sudo - Spustí příkaz pod superuživatelem tar - Zabalí a rozbalí data top - Zobrazuje výpis procesů a jejich nároky na systémové zdroje v reálném čase tree - Vypíše obsah adresáře jako strom tty - Vypíše virtuální zařízení terminálu připojeného na standardní vstup Filip Malý KIKM FIM UHK

27

Základní příkazy (abecedně)  

      

uptime - Zobrazí aktualní čas (hh:mm:ss), dobu jakou je systém spuštěn, počet přihlášených uživatelů a informaci o průměrném zatížení systému urpm - Balíčkovací systém distribucí používajících RPM (Redhat, Mandriva, Fedora ...) uname - Zobrazí název jádra, s parametrem -a přidá i verzi, název počítače a systému uniq - Odstraní ze souboru duplicitní řádky umount - Odpojuje disky vmstat - Zobrazí statistiku o zaplnění virtuální paměti, využití cpu, přerušení,... w - Vypíše seznam přihlášených uživatelů a zobrazí, co dělají wc - Vypíše počet řádků, slov a znaků v souboru wget - Stáhne soubor z internetu Filip Malý KIKM FIM UHK

28

Základní příkazy (abecedně)  whereis - Vyhledá zdrojové kódy, binární soubory a/nebo manuálové stránky pro zadaný příkaz.  who - Seznam přihlášených uživatelů.  whoami - Vypíše uživatelské jméno aktuálně přihlášeného uživatele.  which - Zobrazí plnou cestu k programu (příkazu shellu).  wine - Spustí binární soubor určený pro systém Microsoft Windows.  yast2 - Spustí komplexní nastavovací nástroj zpravidla v opensuse.  yum - Balíčkovací systém distribuce Fedora Core Filip Malý KIKM FIM UHK

29

C jako jazyk pro systémové programování

Obsah prezentace      

Základní pojmy Datové typy Definice proměnných Přiřazení Hlavní program Konstanty    

Celočíselné Reálné Znakové Literály

 

Unární Binární

 Aritmetické výrazy

 Vstup a výstup znaků  Řídicí struktury           

Booleovské výrazy Ternární operátor Operátor čárky if, if-else break, continue while do-while for switch goto return

 Explicitní přetypování Filip Malý KIKM FIM UHK

2

Jazyk C  „Jazyk C vznikl v UNIXu proto, aby v něm mohl být naprogramován UNIX.“  První UNIX 1969 napsán převážně v asembleru, v něm vytvořen jazyk C  Roku 1970 představen UNIX napsaný v C (1000 řádku v asembleru, 10000 řádků v C) Filip Malý KIKM FIM UHK

3

Základní pojmy  

Editor – pomocí něj píšeme zdrojové kódy Preprocesor – součást překladače, předzpracovává (upravuje) zdrojový soubor tak, aby měl překladač snadnější práci 

Vynechává komentáře, zajišťuje správné vložení hlavičkových souborů .h, rozvoj maker, … Výsledkem textový soubor poslaný kompilátoru



Obsahuje náš program ve formě zdrojového kódu



Umožní správně využít knihovní funkce, #include <stdio.h>







  

Compiler – kompilátor, překladač – provádí překlad zdrojového souboru do relativního (objektového) kódu, vzniká .o soubor Linker – sestavovací program – v relativním kódu nahradí relativní adresy absolutními adresami a provede všechny odkazy na dosud neznámé identifikátory (například knihovní funkce v lib, …), výsledkem je spustitelný soubor Debugger - „odvšivovač“, ladící program Zdrojový soubor .c Hlavičkový soubor .h


4

Datové typy       

int long int (long) short int (short) char float double long double Filip Malý KIKM FIM UHK

5

Definice proměnných  Definice = příkaz, který přidělí proměnné určitého typu jméno a paměť  Deklarace = příkaz, který pouze udává typ proměnné a její jméno, deklarace nepřiděluje žádnou paměť (nerozumíte? Viz dále:-) )  Definice v C int i; char c, ch; float f, g;  Globální a lokální proměnná int i; /* globální proměnná */ main() { int j;/* lokální proměnná */ } Filip Malý KIKM FIM UHK

6

Definice a deklarace  Deklarace funkce int secti(int a, int b);  Definice funkce int secti(int a, int b){ return a + b; } Filip Malý KIKM FIM UHK

7

Přiřazení  l-hodnota představuje adresu, tzn. proměnná je l-hodnota, konstanty nebo výrazy nikoliv výraz

expression

výraz

i * 2 + 3

přiřazení

assigment

l-hodnota=výraz

j = i * 2 + 3

příkaz

statement l-hodnota=výraz; j = i * 2 + 3;

j = 5; d = ‘z’; f = f + 3.14 * i; Filip Malý KIKM FIM UHK

8

Hlavní program main() /* bez středníku */ { int i, j; i = 5; j = -1; j = j + 2 * i; } (poznámka: chybí int main a návratová hodnota) Filip Malý KIKM FIM UHK

9

Konstanty  Celočíselné  Desítkové 15, 0, 1  Oktalové 065, 015, 0, 01  Hexadecimální 0x12, 0X3A, 0XCD, 0xCD, 0Xcd, 0x15, 0x0, 0x1

 Reálné  15., 56.8, .84, 3.14, 5e6, 7E23  Reálná konstanta typu float 3.14f nebo 3.14F  Reálná konstanta typu long 12e3L, 12l (nedoporučuje se používat znak „l“, připomíná jedničku „1“) Filip Malý KIKM FIM UHK

10

Konstanty  Znakové konstanty

 'a', '*', '4' velikost znakové konstanty není char, ale int (například for (i=‘A’; i<=‘Z’; …))  Konstanty z neviditelných znaků - '\ddd', kde ddd je oktalové číslo, takže třeba '\012', '\007'  Escape sekvence

 Řetězové konstanty – literály

 “Toto je řetězová konstanta“  ANSI C umožňuje zřetězování dlouhých literálů oddělených mezerami, tabelátory nebo novými řádky  “Toto je velmi “

“dlouhý text“


11

Aritmetické výrazy  i = 2 je výraz s přiřazením  i = 2; je příkaz  Unární  + a -

 Binární  +, -, *, / (reálné dělení), / (celočíselné dělení), % (dělení modulo)  Celočíselné int / int  Reálné int / float, float / int, float / float Filip Malý KIKM FIM UHK

12

Aritmetické výrazy  Speciální unární

 Inkrement ++  Dekrement - vyraz++ = po použití  vrácena původní hodnota výrazu, pak je výraz zvětšen o jedničku  ++vyraz = před použitím  výraz nejprve zvětšen o jedničku a pak je tato nová hodnota vrácena

 Přiřazovací operátory

 =  +=, -=, *=, … například l-hodnota += výraz znamená l-hodnota = l-hodnota + výraz Filip Malý KIKM FIM UHK

13

Vstup a výstup znaků  getchar, putchar #include <stdio.h> main() { int c; c = getchar(); putchar(c); putchar('\n'); }  getchar načítá, dokud nestikneme enter, pak načte jen první znak


14

Vstup a výstup znaků  scanf, printf #include <stdio.h> main() { int i, j; scanf(“%d“, &i); scanf(“%d“, &j); printf(“%d%d“, j, i); printf(“%d je soucet“, i + j); }  Výstupem programu bude pro vstup 4 a 7  „7411 je soucet“ (nejsou odděleny oba výpisy) Filip Malý KIKM FIM UHK

15

Vstup a výstup znaků 

Řídicí řetězce            

c – znak d – desítkové číslo typu signed int ld – desítkové číslo typu signed long u – desítkové číslo typu unsigned int lu – desítkové číslo typu unsigned long f – float (pro printf také double) Lf – long double (L musí být velké) lf – double (někdy nelze použít pro printf) x – hexadecimální číslo malými písmeny (například 1a2c) X – hexadecimální číslo velkými písmeny (například 1A2C) o – osmičkové číslo s – řetězec


16

Řídicí struktury 

Booleovské výrazy  





používá se typ int a 0 nebo 1, kde 0 = false a 1 = true == rovnost, != nerovnost, && logický součet, || logický součin, ! negace, < menší, <= menší nebo rovno, > větší, >= větší nebo rovno při pochybách s prioritou vyhodnocování závorkovat

Podmíněný výraz – ternární operátor 

výraz_podmínka ? výraz_1 : výraz_2 = if výraz_podmínka then výraz_1 else výraz_2

int i, k, j = 2; i = (j == 2) ? 1 : 3; /* i bude 1 */ k = (i > j) ? i : j; /* k bude maximum z i a j, tj. 2 */ (i == 1) ? i++ : j++;/* možnosti inkrementace */


17

Řídicí struktury  Operátor čárky  výraz_1, výraz_2 – výraz_1 se vyhodnotí a pak je tento výsledek zapomenut, dále se vyhodnotí výraz_2 a to je také závěrečný výsledek int i = 2, j = 4; /* toto není operátor čárky */ j = (i++, i – j); /* toto je operátor čárky – i bude 3 a j bude -1 */ Filip Malý KIKM FIM UHK

18


if, if-else if (i > 3) j = 5; if (i > 3) j = 5; else j = 10; if (i > 3) { j = 5; i = 7; } else { j = 1; } Filip Malý KIKM FIM UHK

19

Řídicí struktury  break, continue  break ukončuje nejvnitřnější neuzavřenou smyčku – opouští okamžitě cyklus  continue skáče na konec nejvnitřnější neuzavřené smyčky a tím vynutí další iteraci smyčky – cyklus neopouští

 goto  V dobře psaných programech se nepoužívá (není potřeba)  Návěští, kterým se dá kamkoliv skočit Filip Malý KIKM FIM UHK

20

Řídicí struktury  while while (i > 3) { i--; }

 for for (i = 1; i <= 10; i++) { }

for ( ; ; )

/* nekonečný cyklus */ Filip Malý KIKM FIM UHK

21


do-while int c; do { c = getchar(); } while (c != 'z');



switch switch (getchar()) { case 'a' : case 'b' : case 'c' : putchar('1'); case 'd' : putchar('2'); case 'e' : putchar('3'); break; case 'd' : putchar('4'); putchar('5'); break; default :putchar('6'); }


22

Řídicí struktury  return  Ukončí provádění funkce, další příkazy za ním se už neprovedou  Ve funkci main ukončí celý program  Často se pomocí return vrací nějaká hodnota

if (i > j) return 0; else return 1; Filip Malý KIKM FIM UHK

23

Řídicí struktury  Explicitní přetypování int i = 10; double f; f = sqrt((double) i);


24

Skripty, volání, příkazy, shelly

Obsah prezentace  Co je to shell  Roury a přesměrování  Shell jako programovací jazyk

 Syntaxe shellu        


Proměnné Podmínky Řídicí struktury Seznamy Funkce Příkazy Dokumenty here Ladění skriptů

2

Co je to shell      

V podstatě skutečný programovací jazyk Lze v něm provádět příkazy, volat programy, psát programy Interpretovaný jazyk Není vhodný pro úlohy kritické nebo časově náročné na procesor Je ideální pro malé utility Proč ho používat 



Programuje se v něm rychle a jednoduše, je dostupný snad na všech UNIXech

Obvykle platí, že je lepší utilitu napsat nejprve v shellu  

Pokud je nedostatečně rychlá, přepsat ji například do jazyka C nebo C++ Pokud je dostatečně rychlá, ponechat ji v shellu


3

Co je to shell  Program fungující jako rozhraní mezi uživatelem a systémem UNIX  Umožňuje zadávat příkazy, které má OS vykonat  Přesměrování souborů <, >, roura |  Výstup z vnořeného procesu pomocí $(...)


4

Co je to shell 

Různé shelly:     

 

sh – původní shell Bourne csh, tcsh, zsh – C shell (Bill Joy, Berkely), nejoblíbenější po shellu bash ksh, pdksh – Korn shell a jeho volně dostupný „bratranec“ bash – základ Linuxu z projektu GNU, bash neboli Bourne Again Shell má volně dostupný kód a byl portován na většinu běžných UNIXů rc – shell, který je více „céčkový“ než csh, také z projektu GNU

Až na C shell jsou si ostatní velice podobné a spjaté se specifikacemi X/Open 4.2 a POSIX 1003.2 /bin/sh nebo /bin/bash – mnohdy je cesta /bin/sh odkazem na nějaký používaný shell, často /bin/bash (verze shellu: /bin/bash -version nebo echo $BASH_VERSION)


5

Roury a přesměrování  Přesměrování vstupu a výstupu unixových programů  Přesměrování výstupu $ ls -l > lsvystup.txt uloží výstup příkazu ls do souboru lsvystup.txt  Soubor bude přepsán (pokud již existuje)  Toto chování lze změnit pomocí set -C nastavit volbu noclobber  Pokud chceme, aby byl výstup k existujícímu souboru připojen $ ls -l >> lsvystup.txt Filip Malý KIKM FIM UHK

6

Roury a přesměrování  Deskriptory  0 = standardní vstup  1 = standardní výstup  2 = standardní chybový výstup  Všechny lze nezávisle přesměrovat

 Přesměrování standardního chybového výstupu $ kill -HUP 1234 > killvystup.txt 2> killchyba.txt

 Použijeme operátor 2> pro přesměrování standardního chybového výstupu Filip Malý KIKM FIM UHK

7

Roury a přesměrování  Standardní i chybový výstup do jednoho souboru $ kill -1 1234 > killvystup.txt 2>&1  „přesměruj standardní výstup do souboru killvystup.txt a potom přesměruj standardní chybový výstup do stejného místa“

 /dev/null $ kill -1 1234 > /dev/null 2>&1 nechceme vidět standardní výstup ani standardní chybový výstup Filip Malý KIKM FIM UHK

8

Roury a přesměrování  Přesměrování vstupu $ more < killvystup.txt  ovšem v tomto případě more přijímá názvy souborů jako parametry

 Roury  Pomocí operátoru | lze procesy vzájemně propojovat  Procesy propojené rourami mohou běžet současně, data tak putují mezi nimi, jsou předávána automaticky Filip Malý KIKM FIM UHK

9

Roury a přesměrování  sort a ps – setřídíme výpis procesů $ ps > psout.txt $ sort psout.txt > pssort.txt $ ps | sort > pssort.txt elegantně nahradí předchozí dva příkazy

$ ps | sort | more uvidíme výstup po stránkách

 Všechna různá jména procesů kromě shellu $ ps -xo comm | sort | uniq | grep -v sh | more Filip Malý KIKM FIM UHK

10

Shell jako programovací jazyk 

Interaktivní programy 

Ukázkový kód, který lze napsat přímo do shellu – píšeme do shellu po řádcích (shell změní prompt na znak >) a po posledním done shell sám pozná konec a skript – příkazy spustí $ for file in * > do > echo $file > done seznam souboru $



Expanze znaků

? zastupuje jediný znak, [množina] množina povolených znaků, [^množina] množina nepovolených znaků, * zastupuje více znaků, {} závorková expanze umožňuje seskupit do jedné množiny různé řetězce, jejichž expanzi pak shell provádí $ ls my_{funger,toe}s vypíše dva soubory mající společné identifikátory (v aktuálním adresáři) 


11

Shell jako programovací jazyk  Vytvoření skriptu  Vytvoříme soubor prvni.sh #!/bin/sh # jednořádkový komentář programu for file in * do echo $file done exit 0 Filip Malý KIKM FIM UHK

12

Shell jako programovací jazyk 

První řádek #!/bin/sh je zvláštní formou komentáře, kterým cosi sdělujeme systému 



Příkaz exit 0 zajistí rozumnou návratovou hodnotu, bezchybný návrat 



Zde sdělujeme, jaký shell se má spustit pro provádění našeho skriptu Používá se v případě volání více skriptů, kde si mezi sebou mohou tuto hodnotu předávat a dle toho postupovat

Skript spustíme

$ /bin/sh prvni.sh

$ chmod +x prvni.sh a pak $ prvni.sh, případně $ ./prvni.sh


13

Syntaxe shellu  Proměnné $ pozdrav=Ahoj $ echo $pozdrav vypíše text „Ahoj“ $ pozdrav=7+5 $ echo $pozdrav vypíše „7+5“

$ pozdrav=“Ahoj lidi“ $ echo $pozdrav vypíše „Ahoj lidi“ nutno tedy více slov uzavřít do uvozovek Filip Malý KIKM FIM UHK

14

Syntaxe shellu  Uvozovky  Dvojité uvozovky = jeden výraz, například „Ahoj lidi“  Jednoduché uvozovky = substituce se neprovádí promenna=“Ahoj lidi“ echo $promenna vypíše „Ahoj lidi“ echo “$promenna“ vypíše „Ahoj lidi“ echo '$promenna' vypíše promenna echo \$promenna vypíše promenna Filip Malý KIKM FIM UHK

15

Syntaxe shellu  Proměnné prostředí  $HOME domovský adresář uživatele  $PATH seznam adresářů oddělených dvojtečkami, ve kterých se mají hledat příkazy  $PS1 prompt příkazové řádky, obvykle $  $PS2 druhý prompt využívaný při dodatečném vstupu, obvykle >  $IFS oddělovač polí, seznam znaků, které slouží k oddělování slov, když shell čte vstup, obvykle mezera, tabulátor a znak nový řádek  $0 název skriptu  $# počet předaných parametrů  $$ id procesu skriptu, které se často používá uvnitř shellu ke generování jedinečných názvů dočasných souborů, například /tmp/tmpfile_$$ Filip Malý KIKM FIM UHK

16

Syntaxe shellu  Proměnné – parametry  $1, $2, … parametry předané skriptu  $* seznam všech parametrů uložených v jedné proměnné a oddělených prvním znakem uvedeným v proměnné IFS  $@ varianta $*, která nepoužívá proměnnou prostředí IFS


17

Syntaxe shellu 

Podmínky 

test nebo [] 

logické výrazy shellu

if test -f soubor.txt then … fi

if [ -f soubor.txt ] pozor, musí být dodrženy mezery then … fi if [ -f soubor.txt ]; then … fi


18

Syntaxe shellu 

Testování řetězců    



řetězec1 = řetězec2 pravda, jsou-li stejné řetězec1 != řetězec2 pravda, nejsou-li stejné -n řetězec pravda, není-li řetězec nulový -z řetězec pravda, je-li řetězec nulový (prázdný řetězec)

Numerické testy       

výraz1 -eq výraz2 pravda, jsou-li si výrazy rovny výraz1 -ne výraz2 pravda, pokud si výrazy nejsou rovny výraz1 -gt výraz2 pravda, je-li výraz1 větší než výraz2 výraz1 -ge výraz2 pravda, je-li výraz1 větší nebo roven výrazu2 výraz1 -lt výraz2 pravda, je-li výraz1 menší než výraz2 výraz1 -le výraz2 pravda, je-li výraz1 menší nebo roven výrazu2 ! výraz pravda, je-li výraz nepravdivý a naopak


19

Syntaxe shellu 

Testy souborů           



-d soubor pravda, je-li soubor adresářem -e soubor pravda, pokud soubor existuje -f soubor pravda, je-li soubor normálním souborem -g soubor pravda, má-li soubor nastaven příznak set-group-id -r soubor pravda, je-li soubor možno číst -s soubor pravda, má-li soubor nenulovou délku, -u soubor pravda, má-li soubor nastaven příznak set-user-id -w soubor pravda, je-li do souboru možné zapisovat -x soubor pravda, je-li soubor spustitelný Historicky nebylo možné přenést volbu -e, proto se používá spíše volba -f set-group-id, set-user-id také jako set-gid a set-uid, například set-user-id přiděluje programu místo oprávnění uživatele oprávnění svého vlastníka Všechny testy vyžadují, aby soubor existoval Filip Malý KIKM FIM UHK

20

Syntaxe shellu – řídicí struktury 

if podmínka then else

fi

příkazy příkazy

echo “Je ted rano?“ read rano if [ “$rano“ = “ano“ ]; then echo “Dobre rano“ else echo “Dobry den“ fi exit 0 Filip Malý KIKM FIM UHK

21


elif echo “Je ted rano?“ read rano if [ “$rano“ = “ano“ ]; then echo “Dobre rano“ elif [ “$rano“ = “ne“ ] echo “Dobry den“ else echo “Spatna volba“ fi

exit 0


22


for proměnná in hodnoty do

příkazy done



until podmínka do

příkazy done until who | grep “$1“ > /dev/null do sleep 60 done


23


while podmínka do příkazy done

echo “Zadej heslo“ read zkus while [ “$zkus“ != “heslo“ ]; do echo “Spatne, zkus znovu!“ read zkus done



další příklad foo=1 while [ "$foo" -le 20 ] do echo "Here we go again" foo=$(($foo+1)) # znamená „foo = foo + 1“ done


24


case proměnná in



příklad 1

vzorek [ | vzorek] …) příkazy;; vzorek [ | vzorek] …) příkazy;; ... esac

echo "Is it morning? Please answer yes or no" read timeofday case "$timeofday" in "yes") echo "Good Morning";; "no" ) echo "Good Afternoon";; "y" ) echo "Good Morning";; "n" ) echo "Good Afternoon";; * ) echo "Sorry, answer not recognised";; esac Filip Malý KIKM FIM UHK

25

Syntaxe shellu – řídicí struktury  case příklad 2 echo "Is it morning? Please answer yes or no" read timeofday case "$timeofday" in yes | y | Yes | YES ) echo "Good Morning";; n* | N* ) echo "Good Afternoon";; * ) echo "Sorry, answer not recognised";; esac Filip Malý KIKM FIM UHK

26


case příklad 3 echo "Is it morning? Please answer yes or no" read timeofday case "$timeofday" in yes | y | Yes | YES ) echo "Good Morning" echo "Up bright and early this morning?" ;; [nN]* ) echo "Good Afternoon" ;; * ) echo "Sorry, answer not recognised" echo "Please answer yes or no" exit 1 ;; esac


27

Syntaxe shellu 

Seznam AND  

zkrácené vyhodnocování AND && – vyhodnocování probíhá zleva doprava, vrátí-li výraz true, postupuje se dál, jinak provádění seznamu skončí (projde-li se celý seznam, všechny příkazy vrátily hodnotu true)

touch file_one rm -f file_two if [ -f file_one ] && echo "hello" && [ -f file_two ] && echo "there" then echo -e "in if" else echo -e "in else" fi


28

Syntaxe shellu 

Seznam OR

OR || – vyhodnocování probíhá zleva doprava, vrátí-li výraz false, postupuje se dál, jinak provádění seznamu skončí (projde-li se celý seznam, všechny příkazy vrátily hodnotu false) rm -f file_one if [ -f file_one ] || echo "hello" || echo "there" then echo "in if" else echo "in else" fi 

[ -f soubor ] && příkaz pro true || příkaz pro false bude-li test úspěšný, provede se první příkaz, jinak se provede druhý příkaz



Bloky příkazů 

V místě, kde je povolen jen jeden příkaz lze více příkazů uzavřít do {}


29

Syntaxe shellu  Funkce #!/bin/sh foo() { echo "Function foo is executing" } echo "script starting" foo echo "script ended" exit 0  Při volání funkce jsou poziční parametry ($*, $@, $#, $1, $2, …) nahrazeny parametry funkce, po skončení jsou obnoveny původní parametry (na to se ale nelze spoléhat u starších shellů)


30

Syntaxe shellu  Funkce  Předání parametrů pomocí slova return, anebo dle následujícího příkladu foo () { echo JAY;} … result=“$(foo)“

 Lokální proměnná  Uvnitř funkce použijeme před názvem proměnné slovo local  Proměnná má platnost po dobu provádění funkce Filip Malý KIKM FIM UHK

31

Syntaxe shellu – příkazy    

break slouží k odskoku z cyklu for, while, until, zruší jednu úroveň cyklu : nulový příkaz, zjednodušení podmínky – zastupuje hodnotu true continue spustí další iteraci cyklů for, while, until, do proměnné cyklu je přiřazena další hodnota ze seznamu . provede příkaz v aktuálním shellu (také source) 





pomocí tečky lze třeba přenést proměnné do shellu (když se spustí skript v shellu, je pro tento skript spuštěn vlastně další shell, ve kterém je pak skript prováděn) tečka způsobí spuštění příkazu uvedených ve skriptu v rámci stejného shellu, který skript vyvolal

echo výpis řetězce a nový řádek, raději používat printf, potlačení řádku echo -n “text“ nebo echo -e “text\c“


32

Syntaxe shellu – příkazy  eval vyhodnocování argumentů foo=10 x=foo y='$'$x echo $y vrátí hodnotu $foo

foo=10 x=foo eval y='$'$x echo $y vrátí hodnotu 10 Filip Malý KIKM FIM UHK

33

Syntaxe shellu – příkazy  exec poskytuje dvě různé možnosti  nahrazování aktuálního shellu jiným programem exec wall “Sbohem a díky za všechny ryby“

způsobí, že ve skriptu bude aktuální shell nahrazen příkazem wall a všechny ostatní příkazy uvedené za příkazem exec se už neprovedou  umožňuje upravit deskriptory exec 3< soubor způsobí, že deskriptor 3 bude otevřen pro čtení ze souboru soubor (používá se málokdy) Filip Malý KIKM FIM UHK

34

Syntaxe shellu – příkazy 

exit n způsobí ukončení skriptu s návratovým kódem   

n = 0 znamená úspěšné ukončení n = 1 až 125 pak chybové kódy další hodnoty jsou rezervovány   

126 soubor nebyl spustitelný 127 příkaz nenalezen 128 a vyšší objevil se nějaký signál

if [ -f soubor.txt ]; then exit 0 fi exit 1  anebo pomocí seznamu jako

[ -f soubor.txt ] && exit 0 || exit 1



export zpřístupní proměnnou, která je předána příkazu export jako parametr, podřízenému shellu Filip Malý KIKM FIM UHK

35

Syntaxe shellu – příkazy  expr vyhodnocuje své argumenty, jako by se jednalo o výraz, používá se pro jednoduché aritmetické výpočty typu x='expr $x + 1'  mezi výrazy jsou možné operátory |, &, =, >, >=, <, <=, !=, +, -, *, / (celočíselný podíl), % (zbytek po celočíselném dělení)  v novějších skriptech je nahrazován zápisem $((...)), například x=$(($x+1))


36


printf jen v moderních shellech printf “formátovací řetězec“ parametr1 parametr2 …  Formátovací řetězec         



Konverzní specifikátory    



\\ zpětné lomítko \a varování (pípnutí) \b zpětné lomítko \b znak vysunutí stránky \n nový řádek \r návrat vozíku \t znak tabulátoru \v vertikální tabulátor \ooo znak, jehož osmičková hodnota je ooo d c s %

vypíše vypíše vypíše vypíše

desítkové číslo znak řetězec procento

Nejsou podporovány reálné proměnné, protože veškerá aritmetika v shellu probíhá v oboru celých čísel Filip Malý KIKM FIM UHK

37

Syntaxe shellu – příkazy  return návrat z funkce  má jediný číselný parametr, který je předán skriptu, jenž danou funkci zavolal  není-li parametr uveden, vrací příkaz return implicitně návratový kód posledního příkazu

 set nastavuje proměnné shellu  lze také řídit chování shellu

 shift způsobí posun všech pozičních parametrů  z $2 se stane $1 a předchozí hodnota v $1 zmizí  hodnota v $0 zůstává zachována Filip Malý KIKM FIM UHK

38

Syntaxe shellu – příkazy  trap specifikace akcí, které se mají provést po přijetí určitých signálů  trap příkaz signál  Příkaz trap je nutné provést ještě před částí skriptu, kterou chceme takto ochránit  Implicitní podmínka trap . Signál  Ignorování prázdný řetězec trap ““ signál  Signály

 HUP 1 posílán, když spadne terminál nebo se odhlásí uživatel  INT 2 generován Ctrl+c  QUIT 3 generován stiskem Ctrl+\  ABRT 6 posílán při vážných chybách  ALRM 14 většinou se používá pro obsluhu vypršení času  TERM 15 obvykle ho zasílá systém při ukončení Filip Malý KIKM FIM UHK

39


trap příklad #!/bin/sh trap echo date echo

'rm -f /tmp/my_tmp_file_$$' INT creating file /tmp/my_tmp_file_$$ > /tmp/my_tmp_file_$$ "Press interrupt (Ctrl-C) to interrupt...."

while [ -f /tmp/my_tmp_file_$$ ]; do echo File exists sleep 1 done echo trap echo date echo

"The file no longer exists" INT creating file /tmp/my_tmp_file_$$ > /tmp/my_tmp_file_$$ "Press interrupt (Ctrl-C) to interrupt...."

while [ -f /tmp/my_tmp_file_$$ ]; do echo File exists sleep 1 done echo "We never get here" exit 0


40

Syntaxe shellu – příkazy  unset odstraní z prostředí proměnnou nebo funkci  netýká se proměnných určených jen ke čtení

 provádění příkazů  pomocí $(příkaz)


41

Syntaxe shellu – expanze parametrů 

Expanze parametrů foo=fred echo $foo



Připojení dalších znaků na konec proměnné for i in 1 2 do echo promenna ${i}_tmp done



Parametry     



${parametr:-implicitní} je-li parametr prázdný, použij implicitní hodnotu ${parametr} vrátí délku parametru ${parametr%slovo} od konce odstraní nejkratší část parametru, která odpovídá slovu a vrátí zbytek ${parametr%%slovo} od konce odstraní nejdelší část parametru, která odpovídá slovu a vrátí zbytek ${parametr#slovo} od začátku odstraní nejkratší část parametru, která odpovídá slovu a vrátí zbytek ${parametr##slovo} od začátku odstraní nejdelší část parametru, která odpovídá slovu a vrátí zbytek


42

Syntaxe shellu – dokumenty here  Speciální způsob předávání vstupu příkazu ze skriptu shellu  Umožňuje to daný příkaz provést, jakoby četl ze souboru nebo z klávesnice, zatímco získává vstup ze skriptu  Začínají << následované speciální sekvencí znaků, které se budou opakovat na konci dokumentu  Sekvence slouží jako jakási značka, měla by být proto jedinečná Filip Malý KIKM FIM UHK

43

Syntaxe shellu – dokumenty here #!/bin/sh cat <
 Výstupem jsou postupně řádky obsahující „ahoj“, „toto je nejaky“, „dokument“ Filip Malý KIKM FIM UHK

44

Syntaxe shellu – dokumenty here 

příklad (předpokladem je, že máme textový soubor textfile obsahující čtyři věty typu „Toto je řádek X“, kde X je číslo řádku) #!/bin/sh ed textfile <


Pak výstupem tohoto skriptu bude Toto je řádek 1 Toto je řádek 2 Toto byl řádek 4


45

Syntaxe shellu  Ladění skriptů  shell vytiskne číslo řádku, na kterém došlo k chybě  sh -a <skript> a set -o noexec a set –a  kontroluje jen syntaktické chyby a neprovádí příkazy

 sh -v <skript> a set -o verbose a set -v  před zpracováním příkazy vypíše

 sh -x <skript> a set -o xtrace a set -x  po zpracování příkazy vypíše

 sh -x <skript> a set -o nounset a set -u  v případě použití nedefinované proměnné vrátí zprávu o chybě

 Pomocí -o nebo +o lze tyto volby zapínat a vypínat


46

Struktura a architektura systému

Obsah prezentace  Vstup uživatele do systému  Základní schéma komunikace  Soubory

 Standardní vstupy, výstupy, přesměrování  Speciální soubory  Změna atributů  Systém souborů  i-uzel

 Vyrovnávací paměť

 Procesy

 init  PID  Systémové a ostatní procesy  Stavy procesů  Komunikace procesů

 Synchronizace procesů  Semafory  MUTEXy

 Jádro

 Služby jádra

 Uživatelé


2

Vstup uživatele do systému 

Login 



Password 



chceme-li se přesvědčit, že je terminál stále připojen k UNIXu, stačí stisknout opět Enter (znovu se objeví login) heslo do systému (obvykle se psaný text nezobrazuje, výjimkou jsou přihlášení skrze GUI)

Shell $  

Lze zadávat příkazy, znak výzvy komunikace Privilegovaný znak #



Dvě úrovně



Odhlášení lze pomocí Ctrl+d

 Privilegovaná  Neprivilegovaná Jiné nejsou (výjimkou SELinux)


3

Základní schéma komunikace  Komunikace pomocí příkazového řádku  Jádro  Program, který je zaveden po zapnutí počítače do operační paměti  Program, který

 Z počítače na úrovni technického vybavení vytváří virtuální počítač  Odstíní uživatele od přímého styku s HW  Umožňuje komunikaci se strojem ve formě vyššího programovacího jazyka  Zajišťuje sdílení technických zdrojů několika uživatelům najednou

 Proces je realizace akce uživatele nebo systému  Procesy jsou volání jádra, pomocí kterých procesy interagují s jádrem Filip Malý KIKM FIM UHK

4

Základní schéma komunikace


5

Soubory  V UNIXu jsou soubory posloupnosti slabik bez jakékoliv další struktury  Tři skupiny souborů  Obyčejné soubory  Adresáře  Speciální soubory  Každý soubor ve vnitřní struktuře reprezentován iuzlem (i-node, index node)  i-uzel obsahuje všechny atributy souboru a odkazy na datovou část souboru  Atributem například informace, zda je soubor obyčejným souborem nebo adresářem, či speciálním souborem, dále vlastník, přístupová práva, … Filip Malý KIKM FIM UHK

6

Soubory ls -l soubor: -rw-r----- 1 uzivatel skupina 506 datum cas jmeno_souboru  První znak ve výpisu označuje typ souboru     

d l c b

obyčejný soubor adresář nepřímý odkaz znakový speciální soubor blokový speciální soubor


7

Soubory ls -l soubor: -rw-r----- 1 uzivatel skupina 506 datum cas jmeno_souboru  Atributy  Dalších devět znaků    

r w x -

čtení dovoleno zápis dovolen soubor lze spustit (pokud je spustitelný) přístup je zakázán

 Trojice práv, postupně uživatel (vlastník souboru), skupina (do které vlastník patří), ostatní uživatelé  Následuje počet odkazů na soubor z různých míst systému souborů  Jméno vlastníka a skupiny,  Velikost souboru ve slabikách (506 znaků)  Datum a čas poslední modifikace souboru  Jméno souboru Filip Malý KIKM FIM UHK

8

Soubory  Obyčejný soubor obsahuje data uživatele  Textový soubor lze vypsat příkazem cat  Binární soubor lze prohlížet příkazem od

$ od -c a.out  -x mění výpis na šestnáctkovou soustavu  -d soustava desítková  -c znakový výpis (všechny běžně zobrazitelné znaky jsou vypsány jako znaky, ostatní v osmičkové soustavě)  Bez požití volby -c zobrazuje v osmičkové soustavě Filip Malý KIKM FIM UHK

9

Soubory  Adresář  Binární soubor s atributem příznaku adresáře

 Lze použít například na pracovní $ od -c . (nefunguje všude, některé systémy to „poznají“)

 Obsahuje seznam souborů  Aktuální nastavený adresář se nazývá pracovní  Obsah zobrazíme pomocí ls  Ve skutečnosti je to výpis i-uzlů celkem 12 drwxr-xr-x 3 fm fm 4096 2008-07-13 13:42 . drwxr-xr-x 7 fm fm 4096 2008-07-14 09:38 .. drwxr-xr-x 2 fm fm 4096 2008-04-12 10:08 temata_sypro

 „Celkem 12“ informuje o celkovém obsazení souborů adresáře v blocích


10

Soubory  Adresář  Hierarchická struktura adresářů

 Každý adresář obsahuje nadřazený „..“ a aktuální „.“ adresář

 Hierarchie završena kořenovým adresářem „/“  Aby uživatel mohl do adresáře vstoupit, musí adresář mít příslušná práva r a x  mkdir, rmdir, pwd, cd, …  Běžná práce se soubory  cp co kam  mv původní_jméno nové_jméno  rm  rm -i se dotazuje  rm -r rekurzivně maže celý podstrom Filip Malý KIKM FIM UHK

11

Soubory  Standardní vstupy, výstupy, přesměrování, filtry

 Standardní vstup je vstup z klávesnice a standardní výstup je obrazovka  Příkaz cat čte z klávesnice a zobrazuje na obrazovku  Přesměrování do souboru s přepsáním $ cat > novytext  Soubor je vytvořen a naplněn, pokud dříve existoval, je zkrácen na nulovou délku a znovu naplněn programem cat  Přesměrování do souboru bez přepsání (přidání na konec) $ cat >> novytext Filip Malý KIKM FIM UHK

12

Soubory  Standardní vstupy, výstupy, přesměrování, filtry

 find hledá soubor dle atributů v dané části stromu adresářů

$ find . -name nejaky-soubor -print

hledá v podstromu “.“  Na standardní výstup vypisuje cesty všech souborů s relativním jménem nejaky-soubor, výpis je zajištěn pomocí -print  Další příklady

 $ find /usr/uzivatel -name core -exec rm {}\ rovnou maže soubory obsahující core  $ find /usr -user uzivatel -type d -print vypíše všechny adresáře, které vlastní uzivatel  $ find /usr/uzivatel -mtime 7 -print vypíše soubory měněné v posledních sedmi dnech$ Filip Malý KIKM FIM UHK

13

Soubory  Speciální soubory  Přístup k periferii výpočetního systému  Standardně uloženy v podstromu /dev  Příklad k přístupu k tiskárně c-w--w---- 1 bin bin 6, 0 2008-07-14 10:51 /dev/lp

 Obdoba jako výpis obyčejného souboru, liší se v místě počtu slabik  Zde zobrazena dvě čísla oddělená čárkou (6, 0) jsou po řadě hlavní a vedlejší číslo  Hlavní číslo identifikuje zařízení (tiskárna, disk, …)  Vedlejší číslo určuje specifika konkrétní periferie (například pořadí periferie, jak se bude ovládat, …) Filip Malý KIKM FIM UHK

14

Soubory  Vypsat text na tiskárnu pak lze třeba takto $ cat souborstextem > /dev/lp  Raději využívat spooling  Tiskové úlohy řazeny za sebou do fronty typu FIFO, odkud jsou postupně odebírány a odesílány na tiskárnu operačním systémem  Tisk spoolingem

$ lp souborstextem vypíše printer-123 a lze pak zrušit cancel printer-123  Pomocí příkazu s cat budou obsahy smíchány Filip Malý KIKM FIM UHK

15

Soubory 

Jména speciálních souborů se řídí daným výrobcem, přesto určité standardní názvy         



Přístup k periferiím znakový nebo blokový   



console (operátorská konzole) clock (hodiny) fd (disketa) kmem (operační paměť jádra) lp (tiskárna) mem (operační paměť) mt (klasická magnetická páska) tty (terminál) Jde jen o základy jména, ke kterému se přidávají další dodatečné informace jako třeba číslo, pořadí, … Blokový disk Znakový terminál I s diskem však lze pracovat sekvenčně po znacích

Speciální soubor vytváří privilegovaný uživatel pomocí mknod


16

Soubory  Změna atributů    

Znamená změnu dat v i-uzlu Změna vlastníka chown root soubor Změna skupiny chgrp Změna přístupových práv k souboru pomocí chmod XYZ soubor  Kde XYZ jsou číselně vyjádřena práva rwx, kde se dopočítává do 7, kde r=4, w=2, x=1, takže třeba 755 = -rwx-rx-rx

$ chmod 775 soubor nebo $ chmod a+rw g+w u+w Filip Malý KIKM FIM UHK

17

Systém souborů  Systém souborů realizován na magnetickém médiu  Logická struktura magnetického média se nazývá svazek, neboli filesystem


18

Systém souborů


19

Systém souborů  i-uzel (i-node, index node)  Jednoznačná identifikace souboru  S číslem i-uzlu spojeno jméno souboru  Číslo i-uzlu je zároveň i jeho pořadí v rámci oblasti iuzlů a činí 64 slabik  i-uzel obsahuje  Vlastníka souboru  Typ souboru  Přístupová práva  Datum a čas poslední manipulace se souborem  Počet odkazů na soubor z různých míst stromu adresářů  Tabulku datových bloků  Velikost souboru Filip Malý KIKM FIM UHK

20

Systém souborů 

Počet odkazů a odkazy  

Pomocí nich lze k témuž souboru přistupovat z více míst systému souborů Při vytvoření souboru (například cat > sdileny) dojde k následujícímu 



Pokud soubor neexistuje v daném adresáři, je vybrán první neobsazený i-uzel, souboru je přiděleno odpovídající číslo iuzlu a současně s alokací položek i-uzlu je nastaven počet odkazů na jedna

Pomocí příkazu

$ ln sdileny /home/dalsiuzivatel/sdileny

vytvoříme nový odkaz na tentýž i-uzel $ ls -i sdileny vypíše 829 sdileny a $ ls -i /home/dalsiuzivatel/sdileny by mělo vypsat stejné číslo i-uzlu, tedy 829 /home/dalsiuzivatel/sdileny Filip Malý KIKM FIM UHK

21


Pokud rušíme soubor pomocí rm 

Systém souborů pomocí rutin jádra prohlíží i-uzel a snižuje hodnotu odkazů o jedničku dolů  

 

Pomocí ln odkazy v rámci jednoho svazku Odkazy na jiné svazky pomocí přepínače –s 

 



Je-li po této dekrementaci počet odkazů vyšší než nula, systém pouze rozpojí vazbu „jméno souboru – i-uzel“ Je-li ale hodnota nulová, je i-uzel uvolněn ze seznamu alokovaných a převeden do seznamu volných, datový obsah souboru pak zaniká a zaniká celý soubor

Vytváříme nepřímé odkazy, které při výpisu adresáře poznáme podle prvního písmene l Nepřímý odkaz realizován tak, že i-uzel má příznak a v datové části se nachází cesta k souboru na jiném svazku Jsou-li svazky jinak připojeny, mohou symbolické odkazy odkazovat na neplatná místa, tzn. nevedou nikam

Odkazy mohou být tvořeny i na adresáře, obvykle ale pouze privilegovaný uživatel má k tomuto práva


22

Systém souborů  Tabulka datových bloků v i-uzlu  Prvních 10 hodnot (0-9) odkazují na datové bloky  11. hodnota je odkaz na blok nepřímé reference  Tzn. odkazovaný blok obsahuje vlastní odkazy na datové bloky  Po vyčerpání je 12. hodnota odkaz na blok druhé nepřímé reference (odkaz na blok odkazující na bloky teprve s referencí na data), po vyčerpání 13. hodnota... Filip Malý KIKM FIM UHK

23

Systém souborů


24


 

Blok popisu svazku super block obsahuje následující informace          

Velikost svazku Počet volných datových bloků svazku Seznam neobsazených datových bloků svazku Ukazatel na první neobsazený blok v seznamu volných svazků Velikost oblasti i-uzlů Počet neobsazených i-uzlů svazku Seznam volných i-uzlů svazku Ukazatel na první neobsazený i-uzel Pole zámků pro neobsazené datové bloky a neobsazené i-uzly Příznak modifikace bloku popisu svazku



Svazky se připojují do hierarchie svazku s kořenovým adresářem /

Jednotlivé svazky lze připojovat pomocí mount

Novější filesystémy mají efektivnější způsoby práce s daty    

Jiný počet bloků Mapy skupiny cylindrů Větší délka i-uzlů a více přímých odkazů na data v i-uzlu … Filip Malý KIKM FIM UHK

25

Vyrovnávací paměť  

  

Mezi jádrem a systémem souborů systémová vyrovnávací paměť UNIX předpokládá sekvenční přístup k datům, proto je následující blok dat již při čtení předchozího připraven ve vyrovnávací paměti Malá velikost zpomaluje a zbytečně brzdí systém i uživatele Velká velikost naopak zbytečně ukrajuje část operační paměti Uložení vyrovnávací paměti pomocí sync 



Za normálního chodu dělá sám systém obvykle každých 30 sekund (dle nastavení systému)

Přímý přístup k datům 

Programově lze pomocí lseek přesouvat pozici čtení nebo zápisu v otevřeném souboru na různé pozice – zefektivnění práce aplikace s daty s pevnou délkou formátu


26

Procesy  Tvoří hierarchickou strukturu  Po startu OS, tj. startu jádra vzniká proces id 0 nazývaný swapper (nebo sched)  Hlavním smyslem je pracovat pro údržbu správy paměti  Ihned na začátku vytváří proces s init id 1 pomocí odkazu na jádro  Proces vzniklý odkazem na jádro z jiného procesu je proces synovský / dceřiný (child) vzhledem k procesu, který jej vytvořil (otec, rodič, parent)  Žádosti o vznik dalšího procesu říkáme fork (rozvětvení) a proces jej uplatní pomocí volání jádra fork Filip Malý KIKM FIM UHK

27

Procesy 

Proces init je otcem dalších procesů 

    

Udržuje několik úrovní stavu systému, kde každá úroveň reprezentována množinou procesů, které init vytváří a dohlíží na jejich stav 

hlavní dvě úrovně: jednouživatelská a víceuživatelská



pak například $ cat soubor je interpretován procesem sh vytvořením nového procesu pomocí volání jádra fork se jménem cat, sh je tedy rodičem procesu cat

Single user – init vytváří jen úroveň pro údržbu systému a celkové změny v systému Multi user – standardní běh systému init vytváří proces getty pro přihlášení a vstup uživatele do systému Procesy getty mají jednoznačnou identifikaci přidělenou jádrem Proces getty se v případě úspěšného přihlášení mění na proces sh, který realizuje běžnou komunikaci uživatele se systémem, říkáme mu příkazový shell


28

Procesy  init vytváří další procesy: například update (aktualizace dat ve vyrovnávací paměti), lpsched (spooling tiskárny), … tyto procesy běží obvykle v nekonečné smyčce a slouží k zajištění určitých akcí na základě nějaké události, probouzí se obvykle na základě časového limitu nebo pokynu jádra  takovým procesům říkáme démoni

 Identifikační číslo procesu PID  Jednoznačné odlišení a identifikace procesu  Celé kladné číslo přidělené podle naposledy vznikajícího procesu zvýšené o jedničku  Pokud je dosažena nejvyšší hodnota, začíná jádro od nuly, přitom však vynechává ta čísla, která jsou již obsazena aktivními procesy Filip Malý KIKM FIM UHK

29

Procesy  Procesy systémové a ostatní

 init, swapper = systémové procesy – jsou systémem zvýhodněné  sh, cat = ostatní procesy  Zvýhodnění zejména ve stanovení dynamické priority – číselná hodnota, podle které se přiděluje čas procesoru  Priorita procesu je vypočtena při vzniku procesu z tzv. uživatelské priority, což je celé kladné číslo obvykle z intervalu 0 – 39 (menší hodnota = vyšší priorita) a z času procesu v systému  Dynamická priorita se procesům vypočítává obvykle po uplynutí každé sekundy, anebo na základě interakce procesu s jádrem Filip Malý KIKM FIM UHK

30

Procesy  Interakce z terminálu obvykle znamená zpracování vstupu jádrem, proto jsou zvýhodňovány procesy podporující práci u terminálu – odtud interaktivní operační systém  Hranice priority mezi systémovými a ostatními procesy je hodnota 20, žádný obyčejný proces by neměl mít prioritu menší než 20 – tím je co nejvíce zajištěna průchodnost systému a ochrana proti zahlcení  Výchozí hodnota při spuštění procesu je 20 $ nice -5 find / -name core -print > findcore znamená, že příkaz find bude proveden s prioritou 25  Uvedeme-li jen $ nice find … bude priorita rovna hodnotě 30 Filip Malý KIKM FIM UHK

31

Procesy  Než je procesu přidělen procesorový čas, musí být zaveden do operační paměti  Jakmile je proces vytvořen, snahou jádra je přidělit mu požadovanou paměť  Není-li dostatek paměti, uplatní jádro na procesy v paměti algoritmy se snahou odsunout některé procesy mimo paměť – jádro se zde orientuje podle času, který proces v paměti již strávil – proces nejdéle sídlící v paměti je odsunut  

Odsouvání z paměti swap out a zavlékání do paměti swap in se provádí na/z místa nazývaného jako odkládací prostor swap area Odkládací oblast je dána parametry jádra a je situována na disk, ale mimo jakýkoliv svazek systému souborů

 Swapování má na starosti proces s id 0 swapper


32

Procesy  Stavy procesu  Volání jádra pro vytvoření procesu fork  Neaktivní čekání procesu sleep  Ukončení procesu exit  Po žádosti o ukončení procesu může proces přejít do stavu zombie, neboli mátoha  Proces, který ještě nebyl jádrem zrušen, ale v co nejkratší době tak jádro učiní (ještě nebyly zrušeny všechny odpovídající položky v tabulkách jádra)


33

P r o c e s y Filip Malý KIKM FIM UHK

34

Procesy  Odkládací prostor  Uživatel může odkládací prostor využít pro zefektivnění spuštění opakovaného procesu pomocí tzv. sticky bitu (t-bit)

$ chmod u+t aplikace způsobí, že po ukončení procesu aplikace bude obsahu „okopírován“ do odkládacího prostoru a toto umístění si jádro zaznamená při opětovném spuštění využije jádro místo v odkládací paměti a aplikace se tak spustí rychleji Filip Malý KIKM FIM UHK

35

Procesy 

Uživatel přihlášený do systému je vlastníkem všech procesů, které interaktivně spustil 

Uživatel může spustit aplikaci, která ale vyžaduje ke svému „správnému“ běhu privilegovaná práva, pak lze aplikaci přidělit práva pomocí tzv. s-bitu

# chmod g,o+s soubor uživatel je v akci regulován programem, který vlastní superuživatel



Proces je v době běhu rozdělen na tři základní části    

Textový segment obsahuje instrukce programu Datový segment obsahuje datové struktury programu Zásobník Není-li řečeno jinak, je textový segment považován za část, která není v době běhu procesu měnitelná, takže při spuštění několika procesů s odkazem na tentýž program  

Sdílejí běžící procesy stejný textový segment Žádají přidělení paměti jen pro datový segment a zásobník Filip Malý KIKM FIM UHK

36

Procesy 

Procesy jsou sdružovány do skupin, tzv. rodiny procesů  

 

Každý proces má právo pomocí volání jádra setpgrp za vedoucího skupiny (otce rodiny) a tím se osamostatnit od rodiny, do které dosud patřil Každý shell se po přihlášení prohlašuje za otce rodiny a všechny procesy (synové) jsou s ním existenčně spjati Ukončí-li otec rodiny svou činnost, zanikají všichni jeho synové (pokud nejsou v supervizorovém stavu) Příklad

$ gcc -o program velkyprogram.c & způsobí, že proces běží a uživatel může dále zadávat další příkazy (vytvářet další procesy) 



Pokud se však uživatel odhlásí, bude násilně ukončen i překlad programu

Syna prohlásíme za samostatného pomocí

$ nohup gcc -o program velkyprogram.c & a v případě odhlášení uživatele tento proces poběží dál až do svého zdárného konce


37

Procesy  Komunikace procesů na základní úrovni

 Je zajištěna pomocí zasílání signálů  Signály jsou číslovány od jedničky  Zaslání signálu dříve znamenalo ukončení procesu, dnes obvykle proces signál obdrží a  může provést nějakou činnost a pak se vrátit ke své běžné činnosti  může signál ignorovat, případně provést nějakou svou akci a pak se ukončit – závisí na způsobu použití volání jádra signal  Proces zasílá jinému procesu signál voláním jádra kill, musí znát jeho PID Filip Malý KIKM FIM UHK

38

Procesy 

Komunikace dvou procesů na úrovni dat     

pomocí roury (pipe) dle schématu producent | konzument, například $ ls | wc -l Standardní výstup producenta je přepnut do části paměti pro rouru a standardní vstup konzumenta je přepnut do téže oblasti paměti jako proces, který data z roury čte Jádro zajistí pozastavení procesu producent, je-li roura plná, anebo procesu konzument, je-li roura prázdná Producent uzavírá rouru znakem konce souboru (Ctrl+d) a konzument po přečtení konce souboru také, čímž roura zaniká Komunikace pomocí roura omezena na procesy, které jsou v přímém příbuzenském vztahu – nemohou takto tedy spolu komunikovat procesy různých uživatelů – toto a další problémy řeší IPC Inter Process Communication  

V rámci IPC je možné vytvářet pojmenovanou rouru, kdy je taková roura vytvořena trvale a spojena se soubory zvláštního typu V rámci IPC také mohou dva libovolné procesy sdílet data, spolupracovat na základě předávání zpráv a mohou využívat tzv. Dijkstrových semaforů Filip Malý KIKM FIM UHK

39

Procesy  Nepojmenované roury  Z příkazového řádku se provede operátorem |  Vytvářejí se systémovým voláním pipe, které vrátí dva deskriptory  Pro čtení  Pro zápis

 Deskriptory roury jsou při vytváření procesů děděné, do roury může zapisovat a číst z ní více procesů, přičemž data jsou čtena v pořadí v jakém byla zapsána  Procesy můžou komunikovat prostřednictvím roury, byla-li vytvořena společným předchůdcem, po skončení všech procesů roura přestává existovat, zaniká Filip Malý KIKM FIM UHK

40

Procesy 

Pojmenované roury, FIFO soubory – mezi nepříbuznými procesy – systém IPC    

Jsou perzistentní, existují jako soubory, i když je nepoužívají žádné procesy FIFO musí být explicitně zrušen, jako obyčejné soubory – unlink Na rozdíl od obyčejných souborů přečtená data jsou odstraněna a z pohledu komunikace mají stejnou sémantiku jako nepojmenované roury Vytvoření FIFO souboru  

mknode (cesta, mód, zařízení) mkfifo (cesta, mód)   



mód obsahuje obvyklá oprávnění v případě mknode obsahuje disjunkci S_IFIFO a oprávnění třetí parametr slouží pro vytváření speciálních souborů pro zařízení

FIFO jsou potom jako obvykle otevřena systémovým voláním open, které vrátí deskriptor souboru a do FIFO můžeme zapisovat systémovým voláním write, anebo z něho číst systémovým voláním read


41

Procesy 

Možnosti předávání dat mezi procesy  

Pojmenovaná roura named pipe – FIFO Fronty zpráv – jádro spravuje oblast zpráv  



Sdílená paměť  



Obdobný princip jako u předešlého – jádro spravuje datovou paměť, jejíž oblast lze přidělit podle „klíče“ – možnost pro více procesů sdílet společná data (připojení, vytvoření,...) Volání jádra shmat, shmget, ....

Semafory  



Přístup procesů k určité frontě pomocí „klíče“ – princip „producent – konzument“ Volání jádra msgsnd, msgget, ...

Umožňuje získat exkluzivní (synchronizovaný) přístup k datům pro skupinu procesů bez rizika uváznutí Volání jádra semop, semget, ....

BSD sockety 

Pro síťovou komunikaci mezi procesy běžícími na vzdálených systémech – princip klient – server, kde server je implementován procesem typu démon


42

Procesy  Měli bychom zavírat nadbytečné deskriptory souborů  Vykonáváním fork a exec získávají nezavřené deskriptory souborů další procesy a v nich vykonávané programy  read z roury vrátí konec souboru jenom tehdy, není-li otevřená pro zápis  Šetříme


43

Synchronizace procesů  Zajištění výlučného přístupu k systémovým zdrojům  Příklady strategie  Zámky  Semafory (přístup k datům)  Spooling (organizace tisku)

 Meziprocesová komunikace  Meziprocesové zprávy  Organizace front zpráv Filip Malý KIKM FIM UHK

44

Synchronizace procesů 

Semafory – MUTEXy  

Základní prostředky operačního systému k realizaci vzájemného vyloučení (MUTual EXclusion) Princip    





Semafor je celočíselná nezáporná proměnná s hodnotou N Nad semaforem provádějí atomické operace funkce wait (snižuje hodnotu N o 1) a signal (zvyšuje hodnotu N o 1) Hodnotu semaforu N nastavuje inicializační operace init Před vstupem do kritické oblasti sníží proces funkcí wait hodnotu N o 1  

Je-li N = 0, proces je pozastaven a zařazen do fronty semaforu Je-li N > 0, proces uzavírá zdroj



Bylo-li N = 0, vybere se z fronty semafory zablokovaný proces a „probudí se“...

Před výstupem z kritické oblasti funkce signal zvýší N o 1

Služba semaforů je implementovaná v jádře


45

Jádro 



  

Jádro (neboli kernel) je programové vybavení, které pracuje na počítači bez jakékoliv další programové podpory, představuje množinu obslužných programů trvale umístěných v paměti, k nimž má každý proces přístup, základem operačního systému a odpovídá za správu všech hardwarových prostředků počítače, jako jsou disky, síťová rozhraní atd. Na rozdíl od systému MS Windows neobsahuje jádro GNU/Linuxu žádné knihovny na aplikační úrovni ani grafické uživatelské rozhraní Je velkým rozhraním mezi uživatelem a technickým vybavením počítače Udržuje a podporuje v činnosti systém souborů a běžící procesy Zajišťuje realizaci odkazů uživatelů nebo procesů na periferie Filip Malý KIKM FIM UHK

46

J á d r o


47

Jádro  Uživatelská úroveň je jádrem podporována přes rozhraní volání jádra, neboli program používá volání funkce, která je voláním jádra a program tak vstupuje do režimu obsluhy jádrem (proces vstupuje do supervizorské úrovně)  Činnost jádra v okamžiku, kdy zajišťuje určitou akci vyžádanou procesem, je jiným procesem nepřerušitelná


48

Jádro  Obslužné programy jádra systému mohou být volány několika způsoby  Systémové volání system call  Zajistí aktivaci určitého kódu jádra jménem volajícího procesu, například volání read přečte data z deskriptoru souboru  Obsluha přerušení interrupt handler  Když určitý proces vykonává činnost, při níž se dostane do stavu čekání (například čtení dat z klávesnice), uvede jádro tento proces do stavu spánku (sleep) a místo něj aktivuje jiný proces, který přerušení obslouží Filip Malý KIKM FIM UHK

49

Jádro 

Interní rutiny   

Správa a přidělování paměti swapping Sdílení času procesoru systém priorit Vazba na technické prostředky – ovladače – rutiny    





Obsazení zařízení – při inicializaci jádra Přerušení – při obdržení zprávy přerušení od zařízení Otevírání / uzavírání souboru – od systémového volání při obsazení / uvolnění zařízení procesem Přenosy (datové rutiny) – od systémového volání - žádost o natažení / uložení dat Ostatní nedatové – řízení činnosti a operací určitého I/O zařízení

Systémové služby 

Realizace služby požadované externím uživatelem (procesem) pomocí systémového volání nebo knihovních funkcí


50

Jádro  Jádro dále  Vykonává služby  Zpracovává výjimky (pokus dělit nulou, přetečení uživatelského zásobníku, …)  Zpracovává přerušení od periferních zařízení  Vykonává systémové procesy (správa paměti, přepočítávaní priorit procesů, …)  … Filip Malý KIKM FIM UHK

51

Služby jádra v OS GNU/Linux  Jádro OS GNU/Linux = Linux  Označováno někdy za monolitické – ovladače zařízení jsou součástí jádra  Jiné OS používají architekturu tzv. mikrojádra (Singularity, Midori), v níž ovladače zařízení a další obslužné programy jsou do paměti zaváděny až podle potřeby a nejsou nutně v RAM přítomny  Linux však podporuje i tzv. zaváděné ovladače zařízení, které mohou být zavedeny do paměti nebo z ní odstraněny prostřednictvím příkazu uživatele  Proto je někdy jádro označováno za hybridní = kombinace monolitického a mikrojádra  Jádro umožňuje využívat speciálních vlastností chráněného módu procesorů Intel (od 80386), zejména pro správu paměti v chráněném módu Filip Malý KIKM FIM UHK

52

Služby jádra v OS GNU/Linux  Podporuje tzv. pravý hardwarový paralelismus, kdy jednotlivá vlákna jádra mohou běžet současně na více procesorech  Stránkování na vyžádání (on pageing demand)  Z disku zavádí pouze ty segmenty programu, které jsou zrovna aktivní  Pokud je jeden program spuštěn vícekrát, je v paměti umístěna pouze jedna jeho kopie  Sdílené dynamické knihovny DLL – knihovní moduly jsou zaváděny do paměti až dynamicky za běhu programu a programy mohou sdílet společný kód uložený v jedné knihovně umístěné na disku (úspora paměti i disku) Filip Malý KIKM FIM UHK

53

Služby jádra v OS GNU/Linux 

Virtuální paměť se stránkováním do tzv. odkládacího prostoru swap space 



Cachování diskového přístupu  



Jakmile aplikace potřebují více fyzické paměti, než kolik je v počítači momentálně fyzicky nainstalováno, odloží do tohoto prostoru neaktivní stránky operační paměti (paměťová stránka má standardně velikost 4 KB), při opakovaném přístupu ke stránkám se data načtou z disku zpět do hlavní operační paměti Snaha vyhýbat se relativně pomalému přístupu k disku udržováním těch částí souborů v paměti, k nimž procesor nedávno přistupoval Jádro k tomu využívá veškerou volnou fyzickou paměť

Ukládání obsahu paměti na disk core dump 



U programu, který provedl neplatnou operaci (například přístup k neplatnému místu v paměti Výpis se promítne do souboru core v adresáři, kde inkriminovaný program běžel Filip Malý KIKM FIM UHK

54

Verze jádra  

Jádro má svoje vlastní číslo verze Verze jádra je označena třemi čísly ve formátu X.Y.Z   



X je hlavní číslo (major) Y je vedlejší číslo (minor) Z představuje tzv. patch level – verze oprav chyb a bezpečnostních záplat

V libovolném daném okamžiku existují dvě nejaktuálnější verze jádra (Unix) 

Stabilní verze (stable) 

Určena pro běžné uživatele systému, kteří nehodlají systém měnit a provádět časté kompilace jádra Verze je číslována vždy sudým číslem na konci, například 2.4

 

Velice rychle se mění a není vždy zaručena plná funkčnost Ukončena vedlejším lichým číslem, například 2.5







Vývojová verze

V Linuxu toto neplatí, úvaha o změně číslování dle roků Filip Malý KIKM FIM UHK

55

Uživatelé 

Uživatel reprezentován  





Akcemi, které vykonává pomocí skupiny procesů Staticky pak všemi soubory, které vlastní

Registrace uživatele v tabulkách souborů /etc/passwd, /etc/group, /etc/shadow, … fm:x:1001:1001:fm,,,,:/home/fm:/bin/bash Položky       

Login Heslo (dnes nahrazeno znakem „x“ nebo „*“ a obvykle obsaženo v /etc/shadow) Id uživatele jedinečné z hlediska instalace systému (nachází se například v i-uzlech souborů, které uživatel vlastní) Id skupiny (koresponduje s /etc/group) Komentář Cesta k domovskému adresáři Cesta k programu, který bude spuštěn při přihlášení jako příkazový interpret Filip Malý KIKM FIM UHK

56

Subsystém souborů

Obsah prezentace  Struktura souborů v UNIXu  Soubory a zařízení  Systémová volání a ovladače zařízení  Knihovní funkce  Nízkoúrovňový přístup k souborům  Další systémová volání pro správu souborů

 Standardní V/V knihovna  Formátovaný vstup a výstup  Další funkce pro práci s proudy  Chyby proudu  Údržba souborů a adresářů  Procházení adresářů


2

Struktura souborů v UNIXu  Téměř vše je soubor  Základní funkce     

open close read write ioctl

 Čtení adresářů  opendir / readdir – vysokoúrovňové rozhraní


3

Soubory a zařízení  I HW zařízení často reprezentována jako soubory  /dev/console  Reprezentuje systémovou konzoli, na kterou jsou posílány chybové zprávy a diagnostická hlášení  /dev/tty  Zástupcem pro řídicí terminál (klávesnici a obrazovku nebo okno) procesu  /dev/null  Nulové zařízení, veškerý výstup na něj odeslaný bude zrušen $ cp /dev/null prazdny_soubor  /dev/zero  Pro tvorbu nulových souborů


4

Systémová volání a ovladače zařízení  K souborům a zařízením můžeme přistupovat pomocí malého počtu funkcí  Tyto funkce se nazývají systémová volání a tvoří tak vlastní rozhraní operačního systému  Aby bylo možné pomocí ovladačů obhospodařovat HW, shrnují všechny funkce závislé na HW, charakteristické rysy HW pak zpřístupněny pomocí systémového volání ioctl  Stejná funkce pro přístup k normálnímu souboru se použije i pro přístup k tiskárně, uživatelově terminálu, …


5

Systémová volání a ovladače zařízení  Nízkoúrovňové funkce pro přístup k ovladačům HW, tzv. systémová volání  open otevře soubor nebo zařízení  read čte ze souboru nebo zařízení  write zapisuje do souboru nebo zařízení  close zavře soubor nebo zařízení  ioctl předá řídicí informace ovladači zařízení  ioctl poskytuje některé nezbytné řízení specifické pro daný HW (protikladem normální vstup a výstup)  Jeho použití se liší v závislosti na zařízení, a proto nemusí být takové volání přenositelné mezi počítači  Každý ovladač definuje vlastní sadu příkazů ioctl


6

Knihovní funkce  Nízkoúrovňová systémová volání nejsou příliš efektivní

 Dochází ke snížení výkonu  Systém neustále musí přepínat mezi běžícím programem a kódem jádra  HW má určitá omezení, což může klást omezení na velikost bloků dat, které je možné systémovým voláním číst nebo zapisovat  Pokud má zařízení nejmenší jednotku zápisu 10 KB a my zapíšeme pomocí systémového volání menší objem dat, zařízení stejně posune záznamovou hlavu o 10KB, takže budou vznikat mezery


7

Knihovní funkce  UNIX ovšem poskytuje řadu standardních knihoven

 Zajišťují propracovanější rozhraní pro zařízení a diskové soubory  Jsou to sbírky funkcí, které lze začlenit do vytvářených programů  Například standardní V/V knihovna poskytující výstup přes vyrovnávací paměť  Pomocí ní lze zapisovat různé bloky dat různých velikostí a knihovna sama zařídí, aby systémové volání mělo vždy k dispozici plné bloky dat – výrazně sníží režii systémových volání  stdio.h Filip Malý KIKM FIM UHK

8

Knihovní funkce


9

Nízkoúrovňový přístup k souborům  Každý proces má přidruženo několik deskriptorů souboru  Malá celá čísla, která lze používat při přístupu k otevřeným souborům nebo zařízením

 Spuštěný program má obvykle otevřeny následující deskriptory  0 standardní vstup  1 standardní výstup  2 standardní chybový výstup


10

Nízkoúrovňový přístup k souborům  write #include size_t write (int fildes, const void *buf, size_t nbytes);

 Systémové volání write zajistí zapsání n bajtů (nbytes) z proměnné buf do souboru sdruženého s deskriptorem fildes  Vrací počet skutečně zapsaných bajtů  0 = nic nebylo zapsáno  -1 = došlo k chybě a chyba bude specifikována v globální proměnné errno  Pokud write zahlásí menší počet bajtů, než jsme měli v plánu, nemusí se jednat o chybu  Nutné kontrolovat errno a je-li to nutné, zavolat znovu zápis, aby se zapsala všechna zbývající data Filip Malý KIKM FIM UHK

11

Nízkoúrovňový přístup k souborům  read #include size_t read (int fildes, const void *buf, size_t nbytes);

 read přečte n bajtů (nbytes) dat ze sdruženého s deskriptorem fildes a umístí je do datové oblasti buf  Vrací počet skutečně přečtených bajtů dat, který může být menší, než bylo požadováno  Vrací  0 = nebylo již co číst a bylo dosaženo konce souboru  -1 = došlo k chybě Filip Malý KIKM FIM UHK

12

Nízkoúrovňový přístup k souborům  open…

Pokud chceme vytvořit nový deskriptor souboru, musíme použít systémové volání open #include #include <sys/types.h> /* hlavičky sys/ se mohou hodit na NE-POSIX systémech */ #include <sys/stat.h> int open (const char *path, int oflags); int open (const char *path, int oflags, mode_t mode);  open zajistí přístupovou cestu k souboru nebo zařízení 

  

V případě úspěchu vrací deskriptor souboru, který pak lze použít pro read nebo write Deskriptor je jedinečný a není sdílen žádným jiným běžícím procesem Je-li otevřen jeden soubor vícekrát odlišnými programy, každý si udržuje jiný deskriptor (oba mohou zapisovat tam, kde skončily, nedochází však k proložení dat, ale k přepisu – lze zabránit zamykáním souborů) Filip Malý KIKM FIM UHK 13

Nízkoúrovňový přístup k souborům  …open 

Název souboru či zařízení je předán v parametru path a akce, které lze s otevřeným souborem provádět, specifikuje oflags 

Ten specifikován jako bitové OR 



a dalších nepovinných    



Povinného režimu přístupu k souboru (O_RDONLY, O_WRONLY, O_RDWR) O_APPEND – umístí data na konec souboru O_TRUNC – nastaví nulovou délku a původní obsah zruší O_CREAT – dle potřeby vytvoří soubor s právy předanými v parametru mode O_EXCL – použití společně s O_CREAT a zajišťuje vytvoření souboru volajícím programem – zajistí, aby tentýž soubor nevytvořily dva programy současně

V případě úspěchu je deskriptor vždy celé kladné číslo, pokud dojde k neúspěchu, vrací -1 Filip Malý KIKM FIM UHK

14

Nízkoúrovňový přístup k souborům  umask  

Není systémové volání, ale systémová proměnná Definuje masku přístupových práv, která se mají použít při tvorbě nového souboru

 close

#include int close (int fildes)

 

Systémové volání slouží k přerušení spojení mezi deskriptorem souboru a jeho souborem, takže deskriptor souboru je pak možné znovu použít Úspěch vrací 0, chyba vrací -1

 ioctl #include int ioctl (int fildes, int cmd, ...) Filip Malý KIKM FIM UHK

15

Další systémová volání pro správu souborů  lseek 

Nastavuje hodnotu čtení nebo zápisu deskriptoru souboru fildes tak, že můžeme určit, kde bude pokračovat čtení nebo zápis, lze nastavovat absolutně nebo relativně #include #include <sys/types.h> off_t lseek (int fildes, off_t offset, int whence)

 

offset specifikuje pozici whence udává jakým způsobem bude offset použit   



SEEK_SET offset je absolutní pozice SEEK_CUR relativní k aktuální pozici SEEK_END relativní vzhledem ke konci souboru

Vrací  

offset měřený v bajtech od začátku souboru -1 při chybě Filip Malý KIKM FIM UHK

16

Další systémová volání pro správu souborů  fsat, stat, lstat  Vrací informace o souboru spojeným s deskriptorem

 dup, dup2  Duplikace deskriptoru souboru, lze tak získat více deskriptorů a pomocí nich přistupovat do různých částí jednoho souboru


17

Standardní V/V knihovna  Hlavičkový soubor stdio.h  Poskytuje univerzální rozhraní pro nízkoúrovňová V/V systémová volání  Při otevření souboru otevřeny tři proudy (odpovídají deskriptorům 0, 1 a 2)  stdin  stdout  stderr

 Ekvivalent nízkoúrovňového deskriptoru se nazývá stream (proud) a je implementován jako ukazatel na strukturu FILE * Filip Malý KIKM FIM UHK

18

Standardní V/V knihovna  fopen… #include <stdio.h> FILE *fopen (const char *filename, const char *mode);

 Je analogií pro open  Používá se především pro souborový a terminálový vstup a výstup  Používá vyrovnávací paměť  fopen otevře soubor filename a sdruží s ním proud


19

Standardní V/V knihovna  …fopen  mode definuje způsob otevření souboru  r nebo rb – otevření pro čtení  w nebo wb – zápis a zkrácení souboru na nulovou délku  a nebo abv – zápis s připojením na konec souboru  r+ nebo rb+ nebo r+b – otevření pro zápis i čtení (aktualizace)  obdobně pro w+ nebo a+  b specifikuje, že jde o binární a nikoliv textový soubor  Režim přístupu musí být řetězec, tj. “r“ a nikoliv 'r' Filip Malý KIKM FIM UHK

20

Standardní V/V knihovna  fread #include <stdio.h> size_t fread (void *ptr, size_t size, size_t nitems, FILE* stream);

 Slouží ke čtení dat ze souborového streamu  size velikost záznamu  nitems počet záznamů, které mají být načteny  Vrací počet položek (nikoliv bajtů), které se podařilo načíst


21

Standardní V/V knihovna  fwrite #include <stdio.h> size_t fwrite (const void *ptr, size_t size, size_t nitems, FILE* stream);

 Obdoba fread

 fclose #include <stdio.h> int fclose(FILE *stream);

 Zavře specifikovaný proud, způsobí zapsání nezapsaných dat = nutné používat Filip Malý KIKM FIM UHK

22

Standardní V/V knihovna  fflush #include <stdio.h> int fflush (FILE *stream);



Zajistí okamžité zapsání všech nevyřízených dat v souborovém proudu

 fseek

#include <stdio.h> int fsekk (FILE *stream, long int offset, int whence);



Je ekvivalentem systémového volání lseek 

 

offset specifikuje pozici, whence udává jakým způsobem bude offset použit, viz lseek

Nastavuje pozici pro příští čtení nebo zápis fseek však vrací celé číslo  

0 úspěch -1 neúspěch


23

Standardní V/V knihovna  fgetc, getc, getchar  Vrací další bajt, konec souboru nebo chyba – vrací EOF

 fputc, putc, putchar  Zapíše znak do výstupního souborového proudu

 fgets, gets  Čte řetězec ze vstupního proudu stream


24

Formátovaný vstup a výstup  printf, fprintf, sprintf… #include <stdio.h> int printf (const char *format, …); int sprintf (char *s, const char *format, …); int fprintf (FILE *stream, const char *format, …);  Formátuje a posílá na výstup proměnný počet argumentů různých typů  format řídí, jakým způsobem budou argumenty reprezentovány ve výstupním proudu  format je tedy řetězec, který se má vytisknout, obsahující ještě kódy, tzv. konverzní specifikátory  Ty udávají, jak mají a kde mají být zbylé argumenty vytištěny Filip Malý KIKM FIM UHK

25

Formátovaný vstup a výstup  …printf, fprintf, sprintf…  printf zapisuje na standardní výstup  fprintf zapisuje do souboru (do specifikovaného proudu stream)  sprintf zapisuje svůj výstup včetně ukončovacího nulového znaku do řetězce předaného jako parametr printf(“Nějaká čísla: %d, %d a %d\n“, 1, 2, 3); a výstupem je řetězec Nějaká čísla: 1, 2 a 3 Filip Malý KIKM FIM UHK

26

Formátovaný vstup a výstup  …printf, fprintf, sprintf…  Konverzní specifikátory %d, %i vytiskne číslo v desítkové soustavě %o, %x osmičková a šestnáctková soustava %c znak %s řetězec %f číslo s plovoucí desetinnou čárkou (s jednoduchou přesností)  %e jako %f ale s dvojnásobnou přesností  %g číslo typu double v obecném formátu     


27

Formátovaný vstup a výstup  …printf, fprintf, sprintf  Počet a typ argumentů musí odpovídat konverzním specifikátorům  Specifikátory polí  Uvádějí se bezprostředně po znaku %  Specifikují počet mezer nebo desetinných míst, která mají být vytištěna  Například %10.4F pro 12.34 odpovídá 12.3400

 Funkce vracejí počet zapsaných znaků  sprintf nezapočítává koncový znak null Filip Malý KIKM FIM UHK

28

Formátovaný vstup a výstup  scanf, fscanf, sscanf… #include... int scanff (const char *format, …); int fscanf (FILE *stream, const char *format, …); int sscanf (char *s, const char *format, …);  Funguje podobně jako printf, ale čte z proudu a ukládá hodnoty do proměnných na adresy, které jsou předány jako parametry  Proměnné a hodnoty musí být stejného typu, jinak může dojít k porušení paměti a program havaruje


29

Formátovaný vstup a výstup  …scanf, fscanf, sscanf…  Opět existují konverzní specifikátory, normální znaky však specifikují znaky, které musí vstup obsahovat int num; scanf(“Ahoj %d“, %num);  Bude úspěšné jen tehdy, pokud následující čtyři znaky standardního vstupu bude tvořit posloupnost Ahoj, dále bude načteno číslo  Mezera ve formátovacím řetězci udává, že se má ignorovat bílé místo (mezery, taby, …) Filip Malý KIKM FIM UHK

30

Formátovaný vstup a výstup  …scanf, fscanf, sscanf  Konverzní specifikátory  %d načte desítkové celé číslo  %o, %x osmičkové, šestnáctkové číslo  %f, %e, %g číslo s pohyblivou desetinnou čárkou  %c znak (nepřeskakuje bílé místo)  %s řetězec  %[] množina znaků  %% načte znak % Filip Malý KIKM FIM UHK

31

Další funkce pro práci s proudy  fgetpos  Zjistí aktuální pozici v souborovém proudu

 fsetpos  Nastaví aktuální pozici v souborovém proudu

 ftell  Vrátí aktuální offset souboru v proudu

 rewind  Vynuluje pozici v proudu


32

Další funkce pro práci s proudy  freopen  Znovu použije souborový proud

 setvbuf  Nastaví vyrovnávací paměť pro proud

 remove  Ekvivalentní funkci unlink s výjimkou případu, kdy je parametr path adresářem, pak se jedná o ekvivalent funkce rmdir


33

Chyby proudu  Funkce knihovny stdio vrací při chybě hodnoty mimo rozsah  Pak je chyba uvedena v externí proměnné errno # include <errno.h> extern int errno;

 Hodnota proměnné je platná po selhání příslušné funkce, dokud její hodnotu nezmění jiná selhající funkce  Z proudu lze zjistit, zda došlo k chybě nebo bylo dosaženo konce souboru Filip Malý KIKM FIM UHK

34

Chyby proudu #include <stdio.h> int ferror (FILE *stream); inf feof (FILE *stream); int clearerr (FILE *stream);  ferror  Testuje chybový indikátor proudu a je-li nastaven, vrací nenulovou hodnotu, v opačném případě vrací nulu


35

Chyby proudu  feof 

Testuje indikátor konce souboru v rámci proudu a je-li nastaven, vrací nenulovou hodnotu, jinak vrací nulu if (feof(nejaky_proud)) /* jsme na konci */

 clearerr 



Vynuluje indikátor konce souboru a chybový indikátor proudu, na který ukazuje proměnná stream Nemá žádnou návratovou hodnotu a nejsou definovány žádné chyby

 fileno 

int fileno(FILE *stream); Umožňuje zjistit, který nízkoúrovňový deskriptor souboru je pro daný souborový proud používán Filip Malý KIKM FIM UHK

36

Údržba souborů a adresářů  chmod  Změna přístupových práv k souboru nebo adresáři #include <sys/stat.h> int chmod(const char *path, mode_t mode);  Režimy přístupu jsou stejné jako u volání funkce open

 chown  Změna vlastníka superuživatelem #include <sys/stat.h> int chown (const char *path, uid_t owner, gid_t group);


37

Údržba souborů a adresářů  unlink, link, symlink…  Pomocí tohoto systémového volání lze odstranit soubor #include int unlink(const char *path); int link(const char *path1, const char *path2); int symlink(const char *path1, const char *path2);  unlink odstraní adresářový záznam o souboru a sníží počet odkazů na něj  v případě úspěchu vrací 0  jinak -1 Filip Malý KIKM FIM UHK

38

Údržba souborů a adresářů  …unlink, link, symlink

 Pokud je počet odkazů nulový, je záznam odstraněn z adresáře, i když je soubor otevřen nějakým procesem  místo není obnoveno, dokud proces neskončí manipulaci se souborem a soubor neuzavře  Toto systémové volání používá příkaz rm  link vytvoří nový odkaz na soubor  Obdoba ln  symlink použijeme pro symbolické odkaz  Jako ln -s  Lze zavolat open a následně hned unlink  je vytvořen soubor, který je ale ihned smazán – odstraněn z adresářové struktury – používá se pro pracovní soubory programu Filip Malý KIKM FIM UHK

39

Údržba souborů a adresářů  mkdir, rmdir  Pro tvorbu a odstranění adresáře #include <sys/stat.h> int mkdir (const char *path, mode_t mode); #include int rmdir(const char *path);


40

Údržba souborů a adresářů  chdir, getcwd  Procházení adresářů jako v případě uživatelského cd, zjištění aktuálního adresáře pwd #include int chdir(const char *path); char *getcwd(char *buf, size_t size);

 Funkce getcwd zapíše do proměnné buf název aktuálního adresáře Filip Malý KIKM FIM UHK

41

Procházení adresářů  Procházení adresářů ve smyslu zjišťování souborů, které jsou umístěny v daných adresářích  Hlavičkový soubor dirent.h  Adresářový proud directory stream DIS * a funguje obdobně jako souborový stream FILE *


42

Procházení adresářů  opendir  Otevře adresář a vytvoří adresářový proud, úspěchem je vrácení ukazatele na strukturu DIR  Při selhání vrací nulový ukazatel #include <sys/types.h> #include DIR *opendir(const char *name); int closedir (DIR *dirp); struct dirent *readdir(DIR *dirp); long int telldir(DIR *dirp); void seekdir (DIR *dirp, long int loc); Filip Malý KIKM FIM UHK

43

Procházení adresářů  readdir   

Vrací ukazatel na strukturu popisující následující adresář v adresářovém proudu dirp Při chybě vrací NULL Zahrnuje  

int_t d_ino i-uzel souboru char d_name[] název souboru

 telldir 

Vrací hodnotu udávající aktuální pozici v adresářovém proudu



Nastavuje ukazatel na adresářovou položku adresářového proudu dirp

 seekdir

 closedir   

Zavře adresářový proud a uvolní s ním sdružené zdroje Úspěch vrací 0 Neúspěch vrací -1 Filip Malý KIKM FIM UHK

44

Příklad: jednoduchý výpis adresáře /*

We start with the appropriate headers and then a function, printdir, which prints out the current directory. It will recurse for subdirectories, using the depth parameter is used for indentation. */

#include #include #include #include #include

<stdio.h> <string.h> <sys/stat.h

void printdir(char *dir, int depth) { DIR *dp; struct dirent *entry; struct stat statbuf; if((dp = opendir(dir)) == NULL) { fprintf(stderr,"cannot open directory: %s\n", dir); return; } Filip Malý KIKM FIM UHK

45

Příklad: jednoduchý výpis adresáře chdir(dir); while((entry = readdir(dp)) != NULL) { lstat(entry->d_name,&statbuf); if(S_ISDIR(statbuf.st_mode)) { /* Found a directory, but ignore . and .. */ if(strcmp(".",entry->d_name) == 0 || strcmp("..",entry->d_name) == 0) continue; printf("%*s%s/\n",depth,"",entry->d_name); /* Recurse at a new indent level */ printdir(entry->d_name,depth+4); } else printf("%*s%s\n",depth,"",entry->d_name); } chdir(".."); closedir(dp); } /* end void printdir(char *dir, int depth) */ Filip Malý KIKM FIM UHK

46

Příklad: jednoduchý výpis adresáře /*

Hlavni funkce

*/

int main() { printf("Directory scan of /home:\n"); printdir("/home",0); printf("done.\n"); return 0; }


47

Obsah prezentace. Proč studujeme OS UNIX Linux Distribuce GNU projekt, FSF Programování v Linuxu Unixové programy Kompilátor jazyka C

Recommend Documents