Obsah Preambule Komunitní plánování sociálních služeb... 4

STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SMIŘICKA NA OBDOBÍ 2017–2019

Obsah Preambule ................................................................................................................. 3 1.

Komunitní plánování sociálních služeb .......................................................... 4

1.1. Účastníci komunitního plánování ................................................................... 4 1.2. Výhody komunitního plánování ..................................................................... 5 2. Plánování sociálních služeb na Smiřicku ........................................................ 6 3.

Základní data a popis území ............................................................................ 8

4.

Identifikace území.......................................................................................... 8 Sociodemografické údaje Smiřicka ............................................................... 9 Popis současných sociálních služeb............................................................. 13

5.

Průzkum potřeb ............................................................................................... 19

3.1 3.2

5.1. Vyhodnocení .................................................................................................. 21 5.2. Porovnání výsledků průzkumu s předchozím obdobím .................................. 23 5.3. Dopady výsledků průzkumu do praxe ............................................................ 23 6. Priority, cíle, opatření ...................................................................................... 26 6.1 Senioři a osoby se zdravotním postižením ..................................................... 27 6.2 Rodiny s dětmi, mládež ............................................................................... 31 6.3 Příslušníci národnostních a etnických menšin ............................................. 34 7. Závěr ................................................................................................................. 36 Přílohy ................................................................................................................... 38

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Smiřicka na období 2017–2019 2

PREAMBULE Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Smiřicka tvořený metodou komunitního plánování umožňuje, aby lidé žijící v oblasti tohoto regionu mohli svobodně rozhodovat o důležitých otázkách života společnosti. Dává prostor ke zjišťování potřeb a hledání řešení v oblasti sociálních služeb tak, aby odpovídaly specifikům místa a potřebám celé komunity i jednotlivců. Základní podmínkou je zapojení všech, a to jak zadavatelů, poskytovatelů, tak i uživatelů a v neposlední řadě i veřejnosti. Komunitní plánování poskytuje tvořivou, jedinečnou a přiměřenou platformu pro to, aby tato veřejná rozprava fungovala, navržené cíle odrážely konkrétní potřeby obcí dle sociodemografické struktury obyvatelstva a realizované služby byly pro obce a její obyvatele zajímavé jak po stránce kvality, tak financí. Proces tvorby střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb je tedy způsob, jak získat potřebné podklady, na základě kterých budou moci orgány obcí společně s poskytovateli sociálních služeb ve svých rozhodnutích akceptovat vůli a potřeby obyvatel a v souladu s tím dále rozvíjet a poskytovat sociální služby.


1. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Komunitní plánování sociálních služeb je odvozeno z latinského slova communis, což v překladu znamená závazný ke stejným povinnostem, společný, pospolitý, obecný. Komunita z hlediska komplexního pohledu je společenství lidí, kteří žijí v geograficky definované oblasti a mezi nimiž existují vzájemné sociální vazby a kteří jsou citově vázáni k sobě navzájem a k místu, kde žijí. Komunita je skupina lidí, kteří mají stejný cíl nebo zájem. Komunitní plánování sociálních služeb je metoda jak lze na úrovni obcí a krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů. Posláním komunitního plánování je zajistit, aby sociální služby fungovaly a rozvíjely se podle potřeb těch, kdo je využívají a zajišťují.1

1.1. Účastníci komunitního plánování Princip komunitního plánování předpokládá zapojení a úzkou spolupráci aktivních zainteresovaných občanů, přesněji tří subjektů tvořících tzv. triádu:

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb je výsledkem dohody mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb. Definuje a analyzuje potřeby daného regionu, mapuje současnou situaci a dává výhledy do budoucna. 1

Komunitní plánování – věc veřejná. MPSV 2002.


1.2. Výhody komunitního plánování Hlavním přínosem komunitního plánování je zapojení všech účastníků systému sociálních služeb do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb, zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám a reagovaly na místní odlišnosti. Základem plánování sociálních

služeb

je

spolupráce

zadavatelů

(např.

město)

s poskytovateli

(organizace) a uživateli (klienty) sociálních služeb při vytváření plánu, vyjednávání o budoucí podobě služeb a realizaci konkrétních kroků. Při plánování sociálních služeb se vychází z porovnání existující nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami současných či budoucích uživatelů služeb. Výsledkem komunitního plánování sociálních služeb je zejména systém sociálních služeb na místní úrovni, který odpovídá zjištěným potřebám, reaguje na lokální odlišnosti, zajišťuje, že finanční prostředky na služby vynakládané jsou efektivně využívány. Rovněž slouží jako podklad pro definování priorit v oblasti sociálních služeb. Důležitým prvkem je

i zohlednění souvisejících oblastí

(zdravotnictví, bezpečnost, školství apod.). Cílem je vytvoření střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na daném území, což představuje především zajišťování místní dostupnosti sociálních služeb. V procesu komunitního plánování dochází postupně k vytvoření takového systému, který vychází v co největší míře vstříc uživatelům služeb, jejichž potřeby jsou v určitých cyklech pravidelně zjišťovány a vyhodnocovány. Základní hodnoty, na kterých je komunitní plánování založeno, souvisí zejména s principy sociálního začleňování. Jedná se o zvyšování dostupnosti především alternativních služeb k péči ústavní (podpora setrvání lidí především v jejich přirozeném prostředí), zvyšování kvality služeb směřující k zajištění lepší ochrany práv uživatelů služeb, propojenost s ostatními systémy (zdravotnictví, vzdělávání, bydlení, zaměstnávání).2 Nedělníková, Dana ed. Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. 201 s. 2


2. PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA SMIŘICKU Komunitní plánování bylo na Smiřicku započato v roce 2006, kdy byly osloveny obce spadající pod správní obvod Městského úřadu Smiřice a byla jím nabídnuta spolupráce na tvorbě střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb, což bylo schváleno Zastupitelstvem města Smiřice na zasedání dne 16. 2. 2006. Byla jasně definována organizační struktura plánování (viz příloha č. 1). Rada města Smiřice dne 13. 11. 2006 schválila Základní listinu komunitního plánování, která slouží k vymezení pravidel, kterými se plánování sociálních služeb v našem regionu řídí.3 Zastupitelstvo města Smiřice  usnesením č. 7/6/07 ze dne 25. 10. 2007 schválilo Plán rozvoje sociálních služeb regionu Smiřice na období 2008–2010  usnesením č. 16/1/10 ze dne 25. 11. 2010 schválilo Plán rozvoje sociálních služeb regionu Smiřice na období 2011–2013  usnesením č. 28/ 21/13 ze dne 7. 11. 2013 schválilo Plán rozvoje sociálních služeb regionu Smiřice na období 2014–2016. Do procesu plánování se zapojily ve větší či menší míře všechny obce I. stupně ve správním obvodu. Na webových stránkách města je prostor věnovaný této problematice v sekci Sociální služby. Jsou zde zveřejněny základní dokumenty komunitního plánování, včetně Plánu rozvoje sociálních služeb probíhajícího období, který je v souladu s 5. plánem rozvoje sociálních služeb města Hradec Králové. Zároveň jsou zde popsány

stručné

charakteristiky

poskytovatelů

sociálních

služeb

v regionu

a představeni členové pracovní skupiny včetně jejich kontaktů. Pracovní skupina se schází dle potřeby, minimálně dvakrát do roka. Úzce spolupracuje s vedením obcí, zejména městem Smiřice. Pracovní skupina prošla během uplynulých období personálními změnami, v současnosti4 je tvořena těmito členy: 3 4

příloha č. 3 listopad 2016


Ing. Bc. Petr Sameš – sociální pracovník Městského úřadu Smiřice – vedoucí pracovní skupiny Mgr. Iveta Brzková – Obecný zájem, o. s., Smiřice – ředitelka pečovatelské služby Tereza Felcmanová – Aufori, o. p. s. – sociální pracovník Mgr. Věra Hottmarová – Město Smiřice, tajemnice Městského úřadu Smiřice Stanislava Klimešová – Svaz důchodců ČR, MO Smiřice – předsedkyně Jaromír Kotěra – Obec Černožice – starosta Radmila Lukaštíková – Obec Hořiněves – Obecní úřad Hořiněves Bc. Petra Štěbrová, DiS – Domov důchodců Černožice – vedoucí úseku soc. práce Mgr. Eva Šupíková – Základní škola Smiřice – protidrogový koordinátor Mgr. Šárka Zbiňová – Salinger, z. s. Komunitní centrum ZIP – vedoucí


3. ZÁKLADNÍ DATA A POPIS ÚZEMÍ Sběr dat v regionu probíhal ve druhém čtvrtletí roku 2016. Zdrojem dat byly Český statistický úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, obecní úřady obcí správního obvodu Městského úřadu Smiřice a poskytovatelé sociálních služeb.

3.1

Identifikace území Region Smiřice byl pro účely plánování sociálních služeb definován identicky

se správním obvodem pověřeného obecního úřadu (Městského úřadu Smiřice), který tvoří 12 obcí: Černožice, Habřina, Holohlavy, Hořiněves, Lejšovka, Lužany, Račice nad Trotinou, Sendražice, Skalice, Smiřice, Smržov a Vrchovnice. Území se rozkládá ve středu Královéhradeckého kraje severně od Hradce Králové v Polabské nížině. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 240 až 270 m n. m. Hlavním říčním tokem je řeka Labe s přítokem Trotinou, dále menší vodní toky Jordán a Smržovský potok. Prochází zde hlavní silniční dopravní tah, silnice I/33 (E67) Hradec Králové – Jaroměř – Náchod – Wroclaw, kde již začala plánovaná výstavba dálničního tahu Hradec Králové – Trutnov – Královec – Polsko. Silniční síť pokrývá rovnoměrně celé území. Ze železničních tratí prochází územím hlavní trať 030 Pardubice – Jaroměř, kde v roce 2016 proběhla její revitalizace. Dopravní exponovanost daného území je značná. Region spadá do obvodu obce s rozšířenou působností – statutárního města Hradec Králové. Centrem regionu je město Smiřice, ležící cca 15 km severně od Hradce Králové.


Sociodemografické údaje Smiřicka

3.2

Rozloha regionu činí 72,87 km2, žije zde téměř 8.000 obyvatel. Z hlediska území je největší obcí Hořiněves se třemi místními částmi – Želkovice, Žíželeves a Jeřičky.

Černožice

Habřina

Holohlavy

Hořiněves

Lejšovka

Lužany

Račice

Sendražice

Skalice

Smiřice

Smržov

Vrchovnice

Celkem

Rozloha obcí (výměra v ha)

423

609

590

1 267

311

336

690

500

830

1 065

514

152

7 287

Zdroj: Český statistický úřad


VĚKOVÁ STRUKTURA SMIŘICKA K 1. 1. 2016 Název obce

20 a méně muži ženy

Černožice 111 Habřina 38 Holohlavy 81 Hořiněves 41 Lejšovka 22 Lužany 11 Račice 16 Sendražice 52 Skalice 70 Smiřice 267 Smržov 49 Vrchovnice 3 ∑ 761

90 53 95 29 22 14 19 32 54 236 44 5 694

21–50 muži ženy

51–70 muži ženy

257 214 147 143 56 54 35 28 210 188 134 119 163 140 94 100 53 42 26 20 41 36 9 12 47 36 16 16 89 78 53 48 130 118 72 80 656 594 376 418 83 89 72 68 17 14 11 13 1802 1603 1045 1065

70 a více muži ženy

60 16 34 41 12 4 10 12 22 103 40 2 356

103 24 50 57 16 2 6 21 33 188 57 4 561

průměrný celkem věk

43,48 39,31 40,7 46,4 42 44,61 38,79 40,22 40,88 40,83 47 41,63 41,92

1125 304 911 665 213 129 166 385 579 2859 502 69 7886

Zdroj: obecní úřady – evidence obyvatel 2015

Počet obyvatel regionu se oproti předchozímu období opět nevýrazně snížil. Stále dochází k postupnému stárnutí populace a zhoršování věkové struktury. Průměrný věk se zvýšil z 41,45 roku na 41,92 roku. Počet obyvatel regionu ve věku starším než sedmdesát let tvoří v současné době 11,62 % regionální populace. Největší populační kategorií je věková skupina 21–50 let tvořící téměř polovinu obyvatel v regionu. Mateřské školy jsou ve Smiřicích, Holohlavech, Černožicích, Hořiněvsi a Skalici, základní školy ve Smiřicích, Černožicích a Hořiněvsi. Střední školství je zastoupeno Střední školou potravinářskou ve Smiřicích. Zdravotnická zařízení se nacházejí ve Smiřicích, Černožicích a Hořiněvsi. Ve Smiřicích ordinují dva praktičtí lékaři pro dospělé a jeden pro děti a dorost. Dále působí ve Smiřicích gynekolog, internista, dva stomatologové, k dispozici je rovněž rehabilitace a dvě zubní laboratoře. V prostorách zdravotního střediska ve Smiřicích vznikla v roce 2012 optika a ordinuje zde oční lékař.


V obci Černožice působí praktický lékař a dva stomatologové. V Hořiněvsi ordinuje praktický lékař a stomatolog. Lékárny jsou ve Smiřicích a Černožicích. Od roku 2012 působí ve Smiřicích městská policie. Služebna Obvodního oddělení Policie ČR byla od roku 2014 přemístěna z Holohlav do Smiřic, čímž došlo k výraznému zlepšení bezpečnostní situace a z té zvýšeného pocitu plynoucího pocitu bezpečí. Největšími zaměstnavateli v regionu jsou DuPont, CZ, spol. s r. o. (Danisco Czech Republic, a. s.), Autobazar Trotina, Domov důchodců Černožice, JIPA CZ s. r. o., AG COM, a. s., BDK Glass, spol. s r.o., STROM PRAHA a. s. – středisko Smiřice a i nadále přetrvává významná dojížďka za prací do Hradce Králové. Přirozeným centrem je město Smiřice. Kulturní středisko Dvorana, s. r. o. a Kulturní a stravovací středisko Holohlavy jsou zázemím pro velkou část kulturních akcí regionu (plesy, taneční zábavy, koncerty, divadelní představení apod.). Volnočasové aktivity dětí jsou realizovány zejména v Základní umělecké škole a v Domě dětí a mládeže ve Smiřicích. Obce se snaží rozšiřovat zázemí pro sportovní činnosti dětí a mládeže a spolkovou činnost. Příkladem je obec Černožice, která v roce 2013 otevřela komunitní centrum v bývalé mateřské škole. Dlouhodobě funguje spolupráce s Policií ČR v oblasti prevence, zejména přednášky a akce pro děti, mládež či seniory. Významnou aktivitou v oblasti prevence vztahující se k účastníkům silničního provozu patří každodenní zajišťování bezpečnosti přecházejících osob na určených přechodech pro chodce, jež realizují strážníci městské policie s určenými zaměstnanci města. Služby pro občany byly rozšířeny o právní služby a to pobočkou advokátní kanceláře ZBOŘILOVÁ & ZBOŘIL. Na území regionu aktivně působí Místní akční skupina (MAS)5 Hradecký venkov o.p.s., kterou tvoří právnické a fyzické osoby soukromého a veřejného Místní akční skupina (dále MAS) je na politickém rozhodování nezávislým společenstvím občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejného moci), které spolupracuje na rozvoji venkova, zemědělství a získávání finanční podpory z EU a z národních programů, pro svůj region, metodou LEADER. Základním cílem MAS je zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech. Jedním z nástrojů je také aktivní získávání a rozdělování dotačních prostředků. 5


sektoru.6 Při své činnosti se řídí národním strategickým programem LEADER7. Manažerkou programů a komplexních projektů a zároveň předsedkyní správní rady je starostka obce Hořiněves paní Jana Kuthanová. Součástí zpracování Integrované strategie rozvoje území na období 2014–2020 jsou i programové rámce pro sociální služby na území MAS s možností realizace projektů v rámci Evropského sociálního fondu.

6

http://www.hradeckyvenkov.cz/

Metoda LEADER je založena na principu zdola-nahoru. Veškeré náměty a projekty by měly vycházet z myšlenek a podnětů místních venkovských subjektů a občanů, tedy zdola, nikoliv direktivně řízeny krajskou, státní nebo evropskou politickou mocí shora. Čím více subjektů je v regionu zapojeno, tím lépe pro šíři nápadů a také pro transparentnost působení MAS. Více také viz portál ministerstva zemědělství. 7


4. POPIS SOUČASNÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V regionu jsou zastoupeny zejména terénní služby pro seniory a zdravotně postižené, dále základní poradenství a odborné sociální poradenství pro všechny cílové skupiny a terénní práce s mládeží a menšinami. Rezidenční službu zastupuje Domov důchodců v Černožicích. Největšími poskytovateli sociálních služeb v regionu jsou Obecný zájem, z. ú., zajišťující pečovatelskou službu a Domov důchodců v Černožicích.

DPS Gen. Govorova 575, Smiřice

Domov důchodců Černožice


Obecný zájem, z. ú. Gen. Govorova 575, 503 03 Smiřice, tel. 495 422 805, www.pssmirice.wbs.cz Ředitelka: Mgr. Iveta Brzková Zařazení služby

Pečovatelská služba. Posláním a dlouhodobým cílem organizace je poskytování sociálních služeb. Poskytovat takovou podporu, která uživatelům umožní zůstat ve svém přirozeném prostředí a společenství a v maximální možné míře zachovat si svůj dosavadní způsob života. Umožnit uživateli využívat místní instituce poskytující služby veřejnosti, setkávat se se svými blízkými, s místní komunitou. Poskytovat služby bezpečně, odborně, zachovávat a rozvíjet důstojný život uživatelů. Služba je poskytována v domácnostech uživatelů služeb.

Poslání a cíl služby

Cílová skupina

Cíl: 1. Poskytování sociálních služeb, pečovatelské služby dle platných norem, zákonů (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Naplňovat standardy kvality sociálních služeb, které jsou aktuálně zpracovávány a vydávány vnitřními směrnicemi sdružení. 2. Přispívat k rozvoji a zvyšování kvality poskytovaných služeb, zvyšování odborného vzdělání všech pracovníků občanského sdružení, zvyšování počtu spokojených uživatelů služeb. 3. Uspokojovat potřeby uživatelů tak, aby mohli žít běžným způsobem života, na který jsou zvyklí, podporovat uživatele v samostatnosti, nezávislosti a začleňování do společnosti. 4. Přispívat ke zvýšení dostupnosti pečovatelské služby lidem potřebným. Podpora a rozvoj funkčního systém spolupráce s městem Smiřice a s obcemi, ve kterých služby poskytujeme. 5. Stabilní postavení v síti registrovaných poskytovatelů sociálních služeb v Královéhradeckém kraji. 6. Za účelem zajištění stabilního provozu a důstojných podmínek pro práci členů sdružení, získávání vícezdrojové finanční podpory. Senioři, lidem fyzicky nemocní, kteří se ocitli v nepříznivé sociální, životní situaci a pro svůj zdravotní stav si nemohou sami bez pomoci druhé osoby obstarat základní životní potřeby.

Celková denní kapacita

75 klientů

Územní působnost

Smiřice a okolní obce Hořiněves, Holohlavy, Lejšovka, Černožice, Lužany, Habřina, Skalice, Smržov, Račice nad Trotinou, Vrchovnice, Račice nad Trotinou

Náklady na zajištění služby

2.600.000 Kč

Finanční zdroje

Uživatelé MPSV Královéhradecký kraj Obce


Domov důchodců Černožice Revoluční 84, 503 04 Černožice, tel. 495 705 211, www.doduce.cz Ředitel: PhDr. Martin Scháněl, Ph.D.

Zařazení služby

Poslání a cíl služby

Domov pro seniory. Domov se zvláštním režimem. Posláním Domova důchodců Černožice je poskytovat v domově pro seniory a v domově se zvláštním režimem pobytové sociální služby seniorům. Usilovat o poskytování služby v souladu s individuálními potřebami každého klienta. Seniorům poskytovat takovou míru podpory, která umožňuje co nejdéle udržet maximální úroveň jejich soběstačnosti. Služba posiluje sociální začlenění seniora. Služba je určena přednostně pro seniory z Královéhradeckého kraje, případně pro seniory, jejichž rodinní příslušníci mají trvalé bydliště na území Královéhradeckého kraje. V rámci služby je také poskytováno základní sociální poradenství. Cíl: 

Cílová skupina

Celková denní kapacita Územní působnost

vytvářet příjemné prostředí pro spokojený a důstojný život klientů  respektovat individuální potřeby každého klienta  rozvíjet speciální techniky pro práci se seniory (ergoterapie, reminiscence, bazální stimulace a další)  zajistit kvalitu poskytovaných služeb s důrazem na odborné vzdělávání zaměstnanců  rozvíjet spolupráci s dobrovolníky V Domově pro seniory je služba poskytována 40 seniorům, kteří jsou středně těžce, těžce nebo úplně závislí na pomoci jiné fyzické osoby. Služba je určena seniorům od 65 let věku, kteří ani s pomocí rodiny nebo s využitím terénních služeb nemohou zůstat ve svém přirozeném prostředí. V Domově se zvláštním režimem je služba poskytována 64 seniorům, kteří jsou z důvodu stařecké, Alzheimerovy demence nebo demence jiného typu středně těžce, těžce nebo úplně závislí na pomoci jiné fyzické osoby. Služba je určena seniorům od 60 let věku, kteří ani s pomocí rodiny nebo s využitím terénních služeb nemohou zůstat ve svém přirozeném prostředí. Domov pro seniory: 40 klientů Domov se zvláštním režimem: 64 klientů Služba je určena přednostně pro seniory z Královéhradeckého kraje.

Náklady na zajištění služby (rok 2015)

36.974.000 Kč

Finanční zdroje

Klienti MPSV Královéhradecký kraj Zdravotní pojišťovny


Dne 3. 10. 2016 byla zahájena rekonstrukce DD Černožice, která byla stanovena na 54 týdnů a klienti DD Černožice byli přemístěni do Domova pro seniory Grand Park a. s. v Hradci Králové. Péče o klienty bude i nadále probíhat v takovém rozsahu a kvalitě, jako je tomu dosud a bude ji poskytovat personál Domova důchodců Černožice.

Aktivní poskytovatelé služeb v regionu:  Centrum sociální pomoci a služeb Hradec Králové www.csps-hk.cz pečovatelská služba, denní stacionář, středisko osobní hygieny, manželská a rodinná poradna

 Oblastní charita Hradec Králové www.charitahk.cz pečovatelská služba, domácí zdravotní péče, domácí hospicová péče, azylové domy, denní centrum, sociální šatník, raná péče, intervenční centrum, poradna pro lidi v tísni

 Salinger, z. s. – Komunitní centrum ZIP www.salinger.cz nepobytová služba, bezplatná sociální služba pro rodiny s dětmi, řešení nepříznivé sociální situace klientů se zapojením celé rodiny, individuální přístup,

 Občanské poradenské středisko, o. p. s. Hradec Králové www.ops.cz poradenství v oblasti dluhové problematiky, bydlení, rodiny, pomoc obětem trestných činů aj.


 LAXUS z. ú. www.laxus.cz sociální a adiktologické služby pro uživatele drog, alkoholu, pro patologické hráče, osoby v konfliktu se zákonem a ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody

 Středisko pro ranou péči Liberec, o. p. s. www.ranapece.eu terénní i ambulantní sociální služby rodinám dětí se zrakovým a kombinovaným postižením od narození do 7 let

 Občanské sdružení HEWER www.pecovatel.cz služby osobní asistence

 Skok do života o.p.s. www.skokdozivota.cz služby lidem s mentálním postižením

 Křesadlo HK – Centrum pomoci lidem s PAS, z. ú. www.kresadlohk.cz sociální rehabilitace pro osoby s poruchou autistického spektra (PAS)

Rok 2016 byl pro oblast sociální práce v rámci Městského úřadu Smiřice velice přínosný v tom směru, že došlo ke zvýšení pracovního úvazku sociálního pracovníka a v závěru roku se podařilo získat plný pracovní úvazek. Na základě tohoto stavu se nastavila v maximální míře spolupráce nejen mezi organizacemi zasahující do oblasti sociálních služeb včetně sociálního poradenství a městem, ale i jiných subjektů podílejících se na projektech města.



5. PRŮZKUM POTŘEB

V průběhu března až června 2016 proběhl v regionu průzkum potřeb, který byl zaměřen převážně na analýzu potřeb a stávající situaci v sociálních službách na Smiřicku. Pro tento proces byla zvolena dotazníková metoda, která byla realizována

jak

fyzicky,

tedy

předáním

dotazníků

cílovým

skupinám,

tak

prostřednictvím internetu. Vyhodnocení dotazníků není rozděleno na osobní předání nebo internet, neboť dotazníky byly totožné. Dotazník je součástí přílohy č. 1. Z celkového počtu 148 respondentů, kteří se zapojili do průzkumu potřeb, odpovědělo 59 % žen a 41 % mužů.

Zdroj: vlastní zpracování

Z celkového počtu obyvatel, kteří se aktivně zapojili do výzkumného šetření, se stala nejpočetnější cílovou skupinou skupina seniorů a zdravotně postižených, jenž tvořila 65,54 % z výzkumného vzorku. Rodiny s dětmi reprezentovaly 25 % z celkového počtu. Nejmenší část tvořily respondentů menšiny, a to 9,45 %.


Zdroj: vlastní zpracování

Z toho

Z toho

Cílová skupina

Dotazníků celkem

mužů

žen

Smiřice

okolní obce

senioři a zdravotně postižení

97

36

61

92

21

rodiny s dětmi

37

14

23

8

13

menšiny

14

6

8

14

0

Celkem

148

61

87

114

34

41,21 %

59,78 %

77,02 %

22,97 %

% Zdroj: vlastní zpracování


5.1. Vyhodnocení V následující pasáži jsou uvedeny odpovědi na otázky dotazníku podle cílových skupin.

1. Napište, jaké sociální služby Vy osobně nebo jiná osoba, o kterou pečujete, v současné době využíváte.

Senioři a zdravotně postižení Nejčastěji využívanou službou je pečovatelská služba, nejčastějším poskytovatelem je občanské sdružení Obecný zájem. Respondenti dále uvádějí služby Oblastní charity Hradec Králové a domácí zdravotní péči. Služby jsou hodnoceny v 98,6% jako výborné, ve zbývajících případech pouze s drobnou připomínkou. Respondenti neuvádějí nic, co by se mohlo zlepšit v rámci poskytování služeb, které jsou využívány denně nebo v některých případech alespoň několikrát do týdne. Rodiny s dětmi Respondenti této cílové skupiny neuvedli žádnou sociální službu, kterou by využívali Menšiny Nejčastěji využívanými službami jsou služby poskytované Občanským sdružením Salinger, z. s. a Aufori, o. p. s. Služby jsou využívány nejčastěji několikrát za měsíc, jsou hodnoceny jako výborné bez negativních ohlasů.

2. Jaké další služby ve svém okolí postrádáte? Můžete označit více variant. 1. Tísňová péče (telefonická krizová pomoc) 2. Centrum denních služeb – pro osoby se sníženou soběstačností žijící v domácím prostředí 3. Služby pro občany v nouzi (např. krizová pomoc) 4. Poradenství – sociální, dluhové 5. Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti pro seniory, handicapované osoby 6. Jiné (vypište) 7. žádné


Senioři a zdravotně postižení Respondenti by nejčastěji uvítali rozšíření, případně zavedení vzdělávacích aktivizačních činností a možnost využívat dluhové i jiné poradenství, zřízení tísňové péče, Menšiny Respondenti by uvítali nízkoprahové denní centrum pro mládež a možnost dluhového poradenství

3. Co považujete za nejvážnější problém ve Vašem okolí? Označte jednu variantu.      

Nedostatek možností trávení volného času Nepořádek na ulicích Vandalství Kriminalita, bezpečnost ve městě Alkohol a užívání drog Jiné (vypište)

Nejvážnější problémy jsou uváděny přibližně stejným počtem odpovědí u všech cílových skupin a to vandalství, alkohol a užívání drog, nezájem lidí a nedostatek možností k trávení volného času. Objevily se názory účastníků průzkumu i na nepořádek v ulicích, zejména byly zmiňovány psí exkrementy.

4. Co byste navrhoval-a ke zlepšení kvality života ve vaší obci.

Senioři a zdravotně postižení Pouze jeden účastník výzkumu navrhuje vyšší sounáležitost k obci – společné i společenské akce, společný úklid Rodiny s dětmi Žádný respondent na tuto otázku neodpověděl. Menšiny Žádný respondent na tuto otázku neodpověděl.


5.2. Porovnání výsledků průzkumu s předchozím obdobím Srovnatelný průzkum byl v regionu realizován v prvním pololetí roku 2013. Vzhledem k tomu, že dotazníkové šetření probíhalo i elektronicky, návratnost dotazníků byla pro toto období neměřitelná, ale došlo ke zvýšení počtu účastníků průzkumu, což pravděpodobně je důsledek rozšíření klasického průzkumu o elektronický způsob dotazování. Výzkumný vzorek se zvýšil oproti minulému období o 23 %. Oproti minulému období mírně vzrostl počet mužských respondentů, poměr účastníků šetření žijících ve Smiřicích a z okolních obcí zůstal téměř stejný. Škála poskytovaných služeb, frekvence využívání ani jejich evaluace se nezměnila. Stejně jako v předešlém období se ojediněle objevuje přání zřízení tísňové péče8 a dalším relevantním požadavkem jsou avizovány výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti pro seniory. Odpovědi na další otázky se výrazněji neliší od výsledků v předchozím průzkumu. Za nejvážnější problém vycházející z výsledků respondentů přetrvává vandalství, alkohol a užívání drog. Objevily se názory účastníků průzkumu i na nepořádek v ulicích, zejména byly zmiňovány psí exkrementy. Kriminalita a bezpečnost ve městě nebyla v dotaznících vůbec zaznamenána, k čemuž určitě přispělo zdejší působení městské i státní policie. Dalším významným preventivním bezpečnostním

prvkem je bezpochyby městský kamerový systém. Někteří

respondenti by uvítali jeho rozšíření, čímž by mohlo dojít k poklesu již zmiňovaného zatím latentního vandalismu.

5.3. Dopady výsledků průzkumu do praxe Průzkum potřeb přinesl zásadní informace o stavu sociálních služeb v regionu a o potřebách a požadavcích klientů.  pokrytí potřeb obyvatel regionu stávajícími sociálními službami je dostačující

8

Realizace průzkumu o poskytování tísňové péče proběhla v období 2014–2016 – bez efektu


 hledat další možnosti smysluplného trávení volného času  kontaktovat neziskové organizace poskytující vzdělávací a aktivizační činnosti Co se týče volnočasových aktivit, tak v průběhu roku 2016 byla zrealizována výstavba dvou volejbalových kurtů v prostoru u fotbalového stadionu za skateparkem. Finanční zajištění bylo řešeno z rozpočtu města v celkové výši 980.000 Kč včetně DPH. Přetrvávajícím problémem se jeví skupina starších dětí a mládeže, zejména romského etnika, která vyrůstá v rodině, kde ani jeden z rodičů nepracuje, případně dokonce nikdy nepracoval. V těchto rodinách je „standardem“ žít ze sociálních dávek, mladí nejsou vedeni ke vzdělávání ani žádné zájmové činnosti. S tím souvisí nárůst výskytu sociálně patologických jevů v této cílové skupině. V důsledku těchto skutečností zajišťuje v regionu od července 2013 terénní programy pro děti a mládež Salinger, z. s., který plánuje pro následující období zpracování koncepce zefektivnění práce s rodinou. Od roku 2014 začala působit v regionu o.p.s. Aufori s obdobnými programy. V oblasti aktivizačních činností pro seniory byl v období 2015–2016 realizován projekt města Smiřice „SPOLEČNĚ!“ v rámci programu Stále s úsměvem Aktivně po celý život Nadačního fondu Veolia. Cílem

projektu

bylo

umožnit

(nejen)

seniorům

smysluplně,

aktivně

a především společně trávit volný čas a tím eliminovat rizika plynoucí z osamělosti a ztráty společenských vazeb.

Projekt SPOLEČNĚ! zahrnoval cyklus aktivit

přispívajících k udržení a rozvoji duševních a fyzických sil ve starším věku – tvořivé dílny, besedy, tréninky paměti a koncert k Mezinárodnímu dni seniorů. Na základě pozitivních ohlasů plánuje město Smiřice na následující období další podobné aktivity. Další relevantní aktivizující činností pro seniory je projekt Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Jedná se jednu z forem celoživotního vzdělávání a tou je „Virtuální Univerzita třetího věku (VU3V)“.


Cílem Virtuální U3V je umožnit všem posluchačům v rámci České republiky zájmové vysokoškolské studium U3V bez ohledu na vzdálenost od sídel vysokých škol a univerzit, ve kterých probíhá prezenční seniorské vzdělávání, jehož se z různých důvodů (vzdálenost, zdravotní a časové důvody, finanční náročnost na dopravu apod.) nemohou zúčastňovat. V souladu se vzděláváním též vytvořit prostředí pro sociální kontakt posluchačů v daných lokalitách. Studia se mohou účastnit posluchači: o

se statutem důchodce

o

invalidní důchodci bez rozdílu věku

o

osoby kategorie 50+ (v době studia nezaměstnaní)

Společná výuka probíhá v konzultačním středisku 1x za 14 dní. Výukové materiály ke kurzům jsou posluchačům během semestru kdykoli přístupné přes internet na jejich osobní loginy. V našem regionu je tento projekt realizován již od roku 2010 v konzultačním středisku Hořiněves a od roku 2013 ve středisku ve Smiřicích, kde výuka probíhá v prostorách Kulturního střediska Dvorana.


6. PRIORITY, CÍLE, OPATŘENÍ Priority jsou oblasti, které je nutné v rámci plánování sociálních služeb řešit přednostně. Naplňování priorit ve stanoveném čase je podstatou realizace plánu rozvoje sociálních služeb. Tato činnost proto musí být systematická, plánovaná a průběžně vyhodnocovaná. Na základě vyhodnocení předchozích období lze konstatovat, že základní priority zůstávají u všech cílových skupin9 stejné. Poměrně zásadním problémem zůstává zadluženost romského etnika, a v poslední době zvyšující se finanční problémy seniorů, a proto je nutnost zaměřit tímto směrem odborné sociální poradenství. Jak již bylo uvedeno, nejedná se jen o sociální služby, ale je potřeba řešit i navazující aktivity v rámci komunity u všech cílových skupin. K zajištění priorit jsou přijímána příslušná opatření. Každé opatření obsahuje dílčí aktivity s podrobnějším popisem. Limitujícím faktorem jsou samozřejmě finanční prostředky. V následujících kapitolách jsou popsány cíle, opatření a aktivity pro jednotlivé cílové skupiny.

9

senioři a osoby se zdravotním postižením rodiny s dětmi, mládež příslušníci národnostních a etnických menšin


6.1 Senioři a osoby se zdravotním postižením

Priorita 1

Zachování a rozvoj stávajících terénních služeb

Umožnit seniorům i zdravotně postiženým setrvat co nejdéle Cíl

v přirozeném prostředí rodiny a přátel.

Opatření

Zachování a rozvoj stávající pečovatelské služby podle aktuálních potřeb klientů.

Naplňování standardů kvality sociálních služeb. Aktivity

Průběžné informování o nabízených službách. Spolupráce s obcemi a místní organizací Svazu důchodců ČR.

Předpokládaná výše nákladů ročně: 2.600.000 Kč Předpokládané finanční zdroje: dotace, příspěvek města Smiřice a obcí, úhrady uživatelů, sponzoři Zodpovídá: ředitelka pečovatelské služby


Priorita 2

Zachování a rozvoj stávající rezidenční služby

Umožnit klientům, kteří z důvodu snížené soběstačnosti nemohou žít ve své domácnosti ani s pomocí terénních

Cíl

služeb, zachovat kvalitu života a zajistit potřebné služby.

Zachování a rozvoj služeb Domova důchodců v Černožicích Opatření

podle aktuálních potřeb seniorů, přechodně realizované v Domově pro seniory Grand Park a.s. v Hradci Králové. Naplňování standardů kvality sociálních služeb.

Aktivity

Průběžné informování o nabízených službách. Spolupráce s obcemi a místní organizací Svazu důchodců ČR.

Předpokládaná výše nákladů ročně: 36.974.000 Kč Předpokládané finanční zdroje: dotace, úhrady uživatelů, sponzoři Zodpovídá: ředitel Domova důchodců v Černožicích


Priorita 3

Podpora a rozvoj aktivizačních programů

Zprostředkovat kontakt seniorů i zdravotně postižených se Cíl

společenským prostředím, zajistit různé formy vzdělávání a volnočasových aktivit.

Opatření

Aktivity

Podpora činnosti místní organizace Svazu důchodců ČR10.

Finanční příspěvek města Smiřice a dalších obcí. Spolupráce s obcemi a místní organizací Svazu důchodců ČR.

Předpokládaná výše nákladů ročně: 60.000 Kč Předpokládané finanční zdroje: příspěvek města Smiřice a obcí, členské příspěvky, sponzoři Zodpovídá: předsedkyně místní organizace Svazu důchodců ČR.

10

Svaz tělesně postižených ve Smiřicích ukončil svoji činnost k 31. 12. 2014.


Priorita 4

Řešení dluhové problematiky

Odborným sociálním poradenstvím napomáhat ke zvýšení finanční gramotnosti a minimalizovat zadluženost a uživatelů služeb.

Cíl

Opatření

Aktivity

Terénní programy.

Činnost terénních pracovníků v regionu (Aufori o.p.s.). Spolupráce s poskytovatelem této služby.

Předpokládaná výše nákladů ročně: dle konkrétních projektů Předpokládané finanční zdroje: dotace, rozpočty obcí Zodpovídá: Aufori o.p.s.., zastupitelstva obcí11

Předpokládá se, že zastupitelstvo (rada) obce pro jednotlivé projekty jmenuje konkrétně odpovědnou osobu. 11


6.2 Rodiny s dětmi, mládež

Priorita 1

Volnočasové aktivity dětí

Cíl

Vytvořit vhodné prostory pro volnočasové aktivity dětí.

Opatření

Rozšíření nabídky atraktivity lokality a zvýšení návštěvnosti zámeckého areálu s další možností trávení volného času. V zámeckém areálu bude realizována vnitřní a venkovní pohádková galerie, kde bude představeno kulturní dědictví v podobě vybraných pohádkových postav.

Aktivity

Realizace plánovaných projektů.

Předpokládaná výše nákladů ročně: dle konkrétních projektů Předpokládané finanční zdroje: rozpočty obcí Zodpovídá: zastupitelstva obcí12



Priorita 2

Volnočasové aktivity mládeže

Cíl

Vytvořit vhodné prostory pro volnočasové aktivity mládeže.

Opatření

Podpora volnočasových aktivit mládeže v obcích.

Aktivity

Realizace plánovaných projektů v obcích.

Předpokládaná výše nákladů ročně: dle konkrétních projektů Předpokládané finanční zdroje: rozpočty obcí Zodpovídá: zastupitelstva obcí13



Priorita 3

Prevence sociálně patologických jevů

Pomocí programů a aktivit působit na mládež ve smyslu

Cíl

prevence sociálně patologických jevů.

Opatření

Aktivity

Nabídka nových terénních aktivit.

Činnost terénních pracovníků v regionu. Spolupráce s poskytovatelem této služby.

Předpokládaná výše nákladů ročně: dle konkrétních projektů Předpokládané finanční zdroje: dotace Zodpovídá: Salinger, z. s., Aufori o.p.s., zastupitelstva obcí14



6.3 Příslušníci národnostních a etnických menšin

Priorita 1

Prevence sociálního vyloučení

Zvýšením zaměstnanosti a zajištěním dostatečného příjmu

Cíl

eliminovat závislost klientů na dávkách hmotné nouze.

Opatření

Aktivity

Rozšíření nabídky vhodných pracovních pozic v regionu.

Zřízení pracovních pozic v rámci veřejně prospěšných prací. Spolupráce se zaměstnavateli v regionu.

Předpokládaná výše nákladů ročně: dle konkrétních projektů Předpokládané finanční zdroje: dotace, rozpočty obcí Zodpovídá: zastupitelstva obcí15



Priorita 2

Řešení dluhové problematiky

Cíl

Odborným sociálním poradenstvím napomáhat k sociální integraci uživatelů služeb.

Opatření

Terénní programy.

Aktivity

Činnost terénních pracovníků v regionu Spolupráce s poskytovateli této služby.

Předpokládaná výše nákladů ročně: dle konkrétních projektů Předpokládané finanční zdroje: dotace, rozpočty obcí Zodpovídá: Aufori o.p.s., zastupitelstva obcí16



7. ZÁVĚR Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Smiřicka usiluje o popis, koordinaci a usměrňování procesů v oblasti sociálních služeb. Slouží jednak k vyhodnocení období 2014–2016 a jednak ke stanovení dalších priorit a cílů na období 2017–2019. Můžeme konstatovat, že v uplynulém období se podařilo úspěšně plnit plánované aktivity a plnit tak zadané priority u jednotlivých cílových skupin. Plán rozvoje sociálních služeb na období let 2017–2019 zohledňuje jednak výsledky analýzy potřeb, jednak stávající situaci v regionu i finanční možnosti obcí a státního rozpočtu. Tento Plán vychází z koncepce „5. plánu rozvoje sociálních služeb města Hradec Králové“ a ze zásad stávajícího „Plánu rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji 2011–2016“, který stanovuje priority rozvoje sociálních služeb a je podkladem pro rozhodování o finanční podpoře sociálních služeb a dalších aktivitách ve prospěch poskytovaných sociálních služeb. Proces plánování sociálních služeb je podporován volenými zástupci města, poskytovateli sociálních služeb i občanskými organizacemi. Poskytovatelé služeb jsou zařazeni do sítě podporovaných sociálních služeb v Královéhradeckém kraji. Síť sociálních služeb je nástrojem k naplnění povinnosti kraje zajišťovat dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. Je přehledem o zajištění kapacit jednotlivých druhů sociálních služeb a jejich finančního zabezpečení. Na základě schválené sítě zpracovává Krajský úřad Královéhradeckého kraje návrhy na výši dotací na poskytování sociálních služeb ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Schválená síť je také podkladem pro financování sociálních služeb z rozpočtu Královéhradeckého kraje.17 Informace o procesu plánování sociálních služeb jsou prezentovány na webových stránkách města, v místním tisku a při veřejných vystoupeních. Nastává

17

http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/krajsky-urad/socialni-oblast/rozvoj-soc-sluzeb/plan-rozvoje-socsluzeb/krajsky-plan-rozvoje-socialnich-sluzeb-10406/


období práce na konkrétních projektech a cílech. Je to možnost pro poskytovatele sociálních služeb i pro veřejnost. Využijme tuto příležitost ve prospěch občanů Smiřicka.

čj. 5736/Správ/16/SA


Přílohy č. 1

Dotazník pro veřejnost

č. 2

Organizační struktura KPSS

č. 3

Základní listina KPSS


Příloha č. 1

P R Ů Z K U M P O T Ř E B DOTAZNÍK PRO VEŘEJNOST Vážení spoluobčané, obracíme se na Vás se žádostí o vyplnění následujícího dotazníku. Pomozte nám řešit Vaše potřeby a rozvíjet sociální služby regionu. Děkujeme. pracovní skupina „Plánu rozvoje sociálních služeb“ 1. Napište, jaké sociální služby Vy osobně nebo jiná osoba, o kterou pečujete, v současné době využíváte.

2. Jaké další služby ve svém okolí postrádáte? Můžete označit více variant.

tísňová péče (telefonická krizová pomoc), využití pro seniory, mládež, domácí násilí služby pro občany v nouzi (např. krizová pomoc) centrum denních služeb – pro osoby se sníženou soběstačností žijící v domácím prostředí. poradenství – sociální, dluhové výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti pro seniory, handicapované osoby i jiné

jiná (vypište): žádné 3. Co považujete za nejvážnější problém ve Vašem okolí? Označte jednu variantu. nedostatek možností k trávení volného času nepořádek na ulicích


vandalství kriminalita, bezpečnost ve městě alkohol a užívání drog jiná (vypište):

4. Co byste navrhoval(a) ke zlepšení kvality života ve vaší obci.

5. Odpovězte, prosím, na závěrečné otázky pro potřeby zpracování a vyhodnocení dotazníku. Jste Muž Žena Váš věk do 20 let 21–50 let 51–70 let více než 70 let Místo, kde bydlíte ČERNOŽICE

HOŘINĚVES

RAČICE

SMIŘICE

HABŘINA

LEJŠOVKA

SENDRAŽICE

SMRŽOV

HOLOHLAVY

LUŽANY

SKALICE

VRCHOVNICE


Příloha č. 2

Organizační struktura KPSS

ZASTUPITELSTVO MĚSTA

RADA MĚSTA

TRIÁDA Zástupce zadavatele

Zástupce poskytovatele

Zástupce uživatele

Informace Komunikace

Sociodemografická analýza regionu

Průzkum potřeb

¨


Příloha č. 3

ZÁKLADNÍ LISTINA komunitního plánování sociálních služeb města Smiřice a správního obvodu pověřeného obecního úřadu Smiřice (dále jen „regionu Smiřice“) I. Úvodní ustanovení 1. Základní listina komunitního plánování sociálních služeb v regionu Smiřice (dále jen „KPSS“) slouží k vymezení pravidel, kterými se KPSS řídí. 2. Tento dokument je veřejný, hlásí se k němu všichni účastníci KPSS a je veřejně dostupný v písemné i elektronické podobě na všech obecních úřadech správního obvodu pověřeného obecního úřadu Smiřice a na webových stránkách města Smiřice www.smirice.cz.

II. Principy a hodnoty KPSS Principy KPSS jsou základními pravidly, která definují podstatu komunitního plánování a kterými se řídí všichni účastníci KPSS. 

    

Bez dohody není KPSS – Komunitní plán je svého druhu smlouva, ve které se (přinejmenším) tři strany, tj. uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé navzájem zavazují. Dohoda musí být nejen o záměrech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit. Posílení principů občanské společnosti – Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. KPSS propojuje aktivitu občanů s rozhodováním samosprávy. Bez uživatelů není KPSS – Uživatelé musí mít možnost svobodného, aktivního a rovného zapojení do procesu KPSS. Demokratická spolupráce – V KPSS má přednost souhlasné rozhodnutí. Vše je veřejné – Informace o dění v KPSS jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech KPSS jsou veřejnosti aktivně předávány v průběhu celého procesu. Svoboda vyjadřování – Každý má právo se vyjádřit a každý má právo mluvit. Je legitimní mluvit za sebe samotného i bez pověření, funkce či mandátu od zájmové skupiny.


     

 

Rovnost mezi všemi účastníky – Organizace a procesy KPSS musí zajistit všem účastníkům rovnost postavení a hlasu v průběhu všech jednání. Průběh je stejně důležitý jako výsledek – Kvalitně probíhající proces KPSS je pro komunitu stejně důležitý jako vlastní dokument. Kvalita výstupů KPSS je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu. Řízení – V řízení KPSS musí být profesionalita, kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a pozicí. Legitimita – Legitimitu sociálním službám dávají přání a potřeby uživatelů (budoucích uživatelů). Uživatelům je nutné vytvářet podmínky, aby mohli vyslovovat svá přání a potřeby. Cyklický proces – KPSS tvoří spirálu, v níž se fáze, témata a mnohé problémy cyklicky opakují a je nutné se jimi znovu zabývat na nové úrovni a v novém čase. Hledání nových lidských a finančních zdrojů – Na služby, které chceme, si musíme zajistit peníze. Řešení, v něž komunitní plán vyústí, budou kompromisem přání a možností místních lidských a finančních zdrojů. Získávání finančních prostředků není možné bez konkrétního plánu. Při hledání zdrojů je nutné zohlednit již vytvořené a osvědčené. Řešit dosažitelné – KPSS může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským i materiálním zdrojům. Přání lidí je víc než normativy – Komunitní plán je především dohodou mezi uživateli, zadavateli a poskytovateli o podobě sociálních služeb.

III. Popis organizační struktury KPSS Vertikální spolupráce Vedoucí pracovní skupiny zajišťuje koordinaci všech aktivit v rámci KPSS a je odpovědný za přenos informací v rámci KPSS a zajištění rozhodovacího procesu. Horizontální spolupráce V horizontálním směru musí probíhat komunikace, dialog, aktivity na stejné úrovni a zajišťování vazeb mezi nimi. Organizační strukturu KPSS znázorňuje následující obrázek.


ZASTUPITELSTVO MĚSTA SMIŘICE politické projednávání a rozhodování

RADA MĚSTA SMIŘICE projednávání a rozhodování

TRIÁDA plánování, konzultace, stanoviska

PRACOVNÍ SKUPINA koordinátor KPSS zástupce zadavatele, poskytovatele, uživatele Sociodemografická analýza regionu

Průzkum potřeb

HORIZONTÁLNÍ SPOLUPRÁCE

IV. Odpovědné osoby Odpovědné osoby – koordinátora KPSS a vedoucího pracovní skupiny jmenuje rada města Smiřice. Vedoucí pracovní skupiny svolává a řídí činnost pracovní skupiny. V době nepřítomnosti vedoucí pracovní skupiny pověřuje úkoly svého zástupce. Koordinátor procesu KPSS se zabývá stálou koordinací aktivit KPSS, informuje všechny účastníky KPSS i veřejnost a zajišťuje zpětnou vazbu celého procesu.


V E R T I K Á L N Í S P O L U R P R Á C E

V. Jednací řád Pracovní skupina KPSS se řídí jednacím řádem, který byl schválen pracovní skupinou a je přílohou č. 1 tohoto dokumentu.

VI. Rozhodování v jednotlivých úrovních. Pracovní skupina 1. Pracovní skupina KPSS je základním článkem procesu KPSS, je zapojena do tvorby komunitního plánu sociálních služeb na dané období a podílí se na zavádění komunitního plánu do praxe. 2. Pracovní skupina je složena ze zástupců zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb (tzv. triáda), kteří jsou ve skupině poměrně zastoupeni.

VII. Provádění změn v Základní listině KPSS Návrh změny Základní listiny KPSS včetně zdůvodnění může podat kterýkoli účastník KPSS. Pracovní skupina návrh projedná a v případě schválení předloží k projednání Radě města Smiřice.

VIII. Závěrečné ustanovení Základní listina KPSS byla schválena usnesením Rady města Smiřice č. 202/2006 ze dne 13. 11. 2006.

Ve Smiřicích dne 14. 11. 2006 Luboš Tuzar starosta města Smiřice


Obsah Preambule Komunitní plánování sociálních služeb... 4

Recommend Documents