Září 2012
Pro potřebu základních organizací KSČM
Vyškov
Obsah Předvolební akce ................................................................................................................................... 1 Do krajských voleb s číslem 43 ............................................................................................................ 1 Pan Duka pomáhá filozofům................................................................................................................. 3 „Expert a analytik“ Petr Zahradník má vidiny...................................................................................... 3 Zasvěcení Zlatému teleti ....................................................................................................................... 4 Vraťte ukradené .................................................................................................................................... 5 Hlas mladých............................................................................................................................................. 5 Státní zakázky ....................................................................................................................................... 5 Co spojuje celebrity a církve?............................................................................................................... 6 Historický kalendář – srpen –září- říjen.................................................................................................... 6 Nakonec trochu humoru:....................................................................................................................... 8 PETICE ................................................................................................................................................. 8 Co zakusí ty tři husy z PUSSY! ............................................................................................................ 9 Proč neobjímá stromy?.......................................................................................................................... 9 Názory a výroky.................................................................................................................................... 9 Tržní hnát umí!.................................................................................................................................... 10
Předvolební akce 4. 10. od 15,00 na Masarykově náměstí ve Vyškově. Za účasti našeho krajského vedoucího kandidáta, poslance MUDr. Vojtěcha Adama a dalších kandidátů. Konferuje DiS. Josef Bouda. 25. 9. v 16,00 náměstí ve Slavkově. 26. 9. v 17,00 v Kulturním domě v Ivanovicích na Hané. 26. 9. v 17,00 v Kulturním domě v Letonicích. 11. 10. v 17,00 ukončení volební kampaně Moravské náměstí v Brně.
Do krajských voleb s číslem 43 Končí třetí funkční období krajského zastupitelstva a ve dnech 12. a 13. října bude zvoleno nové Zastupitelstvo Jihomoravského kraje. KSČM je stabilní levicovou opoziční stranou v tomto zastupitelstvu. V uplynulém období naši zastupitelé využívali širšího prostoru pro zapojení do práce výborů zastupitelstva a komisí rady a dařilo se jim hájit a prosazovat zájmy občanů, kteří svou prací vytváří základní společenské a materiální hodnoty. Naši zastupitelé konstruktivně podporovali prospěšné záměry a projekty a tím současně plnili náš volební program. Byli respektovaným politickým klubem v orgánech kraje, v krajském úřadu i občanské veřejností.
2
Pro volební období 2012 – 2016 vychází volební program KSČM z dosavadních výsledků a je zaměřen na trvalé zkvalitňování života obyvatel Jihomoravského kraje ve všech oblastech. Jeho uskutečňování bude ovlivněno přístupy současné pravicové vládní koalice, promítající se v ekonomické krizi a omezovanými finančními zdroji a přístupy nové krajské koalice po volbách. Nově zvolení zastupitelé za KSČM se zaměří na zajištění územního a strategického rozvoje kraje a to zejména v oblastech výkonu samosprávy – dopravy, střední školství, zdravotnictví a sociální služby. Samozřejmě i další podmínky života, práce a služeb jsou v našem volebním programu zahrnuty a podrobně specifikovány. V hospodářském rozvoji kraje a pro zvýšení zaměstnanosti podporujeme aktivity a formy podnikání vedoucí k rozvoji kraje, územní rozvoj obcí a měst, tradiční zemědělskou výrobu, cestovní ruch a další. Mimo naši pozornost nebude ani strategie protikorupčních opatření a kvalitní práce aparátu Krajského úřadu. Kvalitní doprava je podmínkou rozvoje kraje. Kromě výstavby tras na Svitavy a do Mikulova podpoříme budování městských obchvatů a dalších prioritních silnic. Pro zkvalitnění cestování občanů dále rozvíjet integrovaný dopravní systém, letiště Brno, cyklotrasy, vodní cesty. Podpoříme zachování dostatečné sítě středních škol, včetně oborů středního odborného školství. Trváme na poskytování bezplatného vzdělávání na všech stupních státních škol. Podpoříme kulturní a sportovní aktivity, zejména mládeže. Odmítáme stávající návrh církevních restitucí. Základním požadavkem ve zdravotní a sociální péči je udržení jejich dostupnosti a kvality pro všechny občany kraje. Jsme proti jejich převodu do akciových společností. Podporujeme rozšiřování služeb pro seniory a handicapované občany, podporujeme rozvoj lázeňských zón v kraji. Rozvoj zdravých životních podmínek a kvalitního života občanů považujeme za základní cíle obcí, měst i kraje. Rozvoj bydlení, ochrana přírody, odpadové hospodářství, výstavba vodovodů a čističek odpadních vod, protipovodňová opatření a podpora Sboru dobrovolných hasičů jsou integrální součástí našeho volebního programu. Strategický přístup k rozvoji kraje vyjadřujeme naší podporou „Programu rozvoje kraje“, zahrnujícího řešení potřeb občanů, komerční sféry i služeb a využívání všech zdrojů jeho financování. Budeme jednat a podporovat vždy věcné řešení, problémy řešit ve prospěch většiny občanů. Dobrý návrh podpoříme bez rozdílu toho, kdo jej předkládá. Pro úspěšný výkon zastupitelské funkce potřebujeme spolupráci se základními organizacemi, se zastupiteli zvolenými v obcích a městech na kandidátkách KSČM, jako zdroj informací a návrhů na řešení i jako zpětnou kontrolu naší práce. Naším cílem je sloužit zájmům občanů. O naší síle a počtu mandátů v novém Zastupitelstvu Jihomoravského kraje rozhodnou voliči. Pro jejich účast a podporu naší kandidátky je potřebné s lidmi osobně jednat a přesvědčit je o tom, že jsme schopni hájit jejich oprávněné zájmy. Náš volení program je toho zárukou. RSDr. Ing. Jan Procházka
3
Pan Duka pomáhá filozofům Pan Duka pomáhá filozofům rozřešit, co je primární a co odvozené. Zda duševno, nebo hmota, materiálno. Podle jeho pobouřené reakce na nesouhlas většiny občanů s bohatým obdarováním církve miliardovými částkami a obrovským nemovitým majetkem lze jednoznačně vyvodit: „Nejdůležitější pro ni je majetek. Teprve pak, podmíněno dostatečným bohatstvím, bude mít církev energii a prostor na tu druhou, duchovní složku života.“ Vzhledem k tomu, že věřící nejsou schopni a snad ani ochotni v dostatečné výši svou církev živit, musí přispět i ostatní občané. Stoleté pobělohorské zkušenosti nás přesvědčivě poučily, co dokáže katolický klérus, má-li značné bohatství. I upalovat kacíře, i upalovat čarodějnice, vyhánět ze země jinak myslící a všemi prostředky, včetně krutého násilí, nutit obyčejné občany, aby věřili to, co ta bohatá církev momentálně prosazuje. Jen pro úplnost. Aby nás někdo nenařkl z pomluv. Kniha Kladivo na čarodějnice, kniha posvěcená tehdejším papežem, obsahuje vedle mnoha jiných, podobných tezí i následující: „Muž či žena, v nichž by byl duch věštecký nebo jasnovidecký, musí zemřít smrtí.“ Občané, připlaťte si, aby církev svatá, římskokatolická, mohla opět vládnout. Když už ne našim myšlenkám, tak alespoň miliardám, které nejchudším chybí na živobytí. Pokrok nezastavíš V době hospodářské krize 30. let dvacátého století se na různých částech světa zbavovaly bohaté firmy „nadprodukce“ obilí tím, že s ním topily pod kotli lokomotiv. A v jiných částech světa lidé hladověli a hlady a nemocemi umírali. V devadesátých letech, to si ještě můžeme vybavit, i naše vláda uvažovala o likvidaci nadprodukce obilí, tentokrát spalováním v elektrárnách. Nakonec obilí alespoň od nás vykoupila EU. V Africe, a nejen tam, miliony lidí žily a žijí podvyživeny, mnozí hlady umírají. Vylepšilo to ještě i vylévání mléka do moře. Bylo ho moc, nebyl mezi lidmi dostatek peněz, aby „nadbytečné potraviny“ vykoupili. A UNESCO hovořilo o milionech podvyživených dětí ve světě, o hladomorech, nemocech z podvýživy. Neviditelná ruka trhu vytáhla v nedávné době další kartu. V Irsku byly postaveny moderní byty, na které však nemají lidé peníze. Jak vyřeší kapitalistické Irsko, člen Evropské unie, tuto nadprodukci bytů? Buldozery, přátelé. Nebylo by přece myslitelné, aby jednou postavené domy prodaly firmy pod cenu. Starý popěvek „My Prahu nedáme, raděj ji zbouráme“ získal následovníka. „Než bychom domy prodali levně, raději je zbuldozerujeme.“ Problém s domy spočívá v tom, že firmy sice už vynaložily značné prostředky na jejich výstavbu, ale protože by prodejem nevydělaly, spíše prodělaly, nastoupí svou tvůrčí činnost humanitární buldozery. „Expert a analytik“ Petr Zahradník má vidiny Pro Parlamentnilisty.cz se nechal expert a analytik Petr Zahradník slyšet takto: „Za servis auta dáváme statisíce. A za zdraví se nám nechce?“
4
Pan Zahradník má zřejmě špatný přehled. Už vidím většinu občanů, jak vypláznou za servis auta statisíce, když jejich celoroční příjem, pokud vůbec mají zaměstnání, nepřekročí dvě stě tisícovek. Tento příklad názorně ukazuje, že pravicově orientovaní a dobře situovaní „experti“ nedokáží vůbec pochopit, co si většina občanů může s ohledem na svůj příjem dovolit. Nebo se domnívá, že ty statisíce majitelů automobilů ve vysokém stupni opotřebování by si raději nepořídily něco nového, kdyby na to měli? O tom, že by se nerozmýšleli věnovat k zachování zdraví svého a svých blízkých statisíce, není pochyb. Ovšem jen v případě, že by ty statisíce měli. Kdo nemá statisíce navíc, ten nemá – podle „experta a analytika“ - zřejmě nárok na zdraví (ani na opravu auta). Pánbůh chraň zemi před experty tohoto kalibru! Už vidím ty houfy důchodců a rodin s dětmi, jak za své nemocné vytahují ze slamníku expertem uváděné stovky tisícovek. Nanejvýš ovšem haléřů. A takoví experti dělají rozbory (navíc předobře placené) jako podklad pro závažná rozhodování vlády? Podle toho ta rozhodnutí vypadají. Zasvěcení Zlatému teleti Jsou tři stupně zasvěcení, jejichž získání je podmínkou stát se plnohodnotným uctívačem Zlatého telete. Tím prvním je majetek. Zlaté dobytče nehledí na způsob získání majetku, ale na jeho minimální výšku, požadovanou od uchazeče. Druhý stupeň můžeme nazvat Post. Někdy také koryto. U kultu Zlatého telete je to koryto přiléhavějším názvem. Třetí a rovnocenný stupeň zasvěcení bývá vnímán jako Moc nad ostatními. Tedy Moc nad ostatními nezasvěcenci. Jednotlivé stupně se vzájemně podmiňují. Kdo dosáhl první stupeň zasvěcení, má usnadněnou cestu k tomu druhému. Spojení prvých dvou rychle spěje k dosažení třetího. Platí i zpětná vazba. Získá-li někdo ten třetí stupeň, díky korupci (fuj; díky vysoké pracovní výkonnosti při sjednávání kšeftů) majetek postupně získá. Koryto mu mohlo být svěřeno jako kandidátu zasvěcení. Na své ctitele není Zlaté tele skoupé. Však má kde brat. Máš-li velký majetek, není problém si Post zakoupit. Co to říkám. Můžeš vynaložit legitimním způsobem prostředky, třeba na volební kampaň, abys Post dosáhl. Pokud vás opět napadla korupce, jste na omylu. To by vás museli chytit a prokázat to a ještě by ten třetí stupeň velmi zpochybnil podobné obvinění. Ostatně ostatní věřící své zlatotelecí souvěrce podpoří. Vedle plnohodnotných členů uctívačů Zlatého telete jsou v určitém množství připouštěni k obřadným rituálům i takoví, co všechny body nesplňují. Pokud jim chybí zápočet z toho prvního, vystupují jako ministranti, ba dokonce jako kostelník či varhaník při kultovních obřadech. Zbytek populace má smůlu. Může věřit třeba na demokracii, sociální spravedlnost, Krista či Alláha, ale do chrámů toho dobytčete, Zlatého telete, přístup nemá. Pokud by se tam neoprávněně tlačil, dostane se do sporu s ochrankou, kterou si Zlaté tele prostřednictvím uznaných zasvěcenců najímá, ovšem za peníze nezasvěcených. Těm, kdož prošli celým cyklem zasvěcování úspěšně, se říká ELITA, někdy také genové národa.
5
Jistě již chápeme, že kněžstvo, zvláště to katolické, má vrcholnou potřebu restitucí, přesněji řečeno podílu na Zlatém teleti. http://vyskov.pohled-zleva.cz/ Vraťte ukradené Je typické, že všechno, co údajně komunisté ukradli, nevlastnili a nevlastní oni, ale buď celá společnost, nebo město či obec a podobně. Pochopitelně od zavedení „spravedlnosti typu každý sám o sebe“ se v rámci privatizace dostaly obrovské majetky dřívějšího státu (nejen ty postátněné, tedy prý ukradené) do soukromých rukou. A to nejen to, co bylo ještě za Beneše a pak po roce 1948 zestátněno, ale i mnohem větší hodnoty, které nově vytvořili občané v celém poválečném období. Katolická církev ale vůbec nepřiznává, že mnoho z majetku, který kdysi užívala, patřilo někomu jinému, zpravidla jejím náboženským konkurentům, kterým jej zabavila císařská věrchuška v třicetileté válce. Všichni moji prarodiče žili a pracovali na venkově v zemědělství. Robotovali jako nevolníci, robotovali a platili desátky po zrušení nevolnictví – katolické faře a katolické šlechtě. Na těch desítkách tisíc hektarů, po kterých Duka a spol. hrabivě natahují ruce, dřeli často za ránu důtkami i nekatolíci v celém království. Kdo je odškodnil? Kdo odškodní jejich potomky? Nikdo, tak daleko „církevní spravedlnost“ nesahá. Církev naopak sahá i na nízké příjmy nás, občanů nekatolického smýšlení, a říká: „Davaj bystro majetky a penízky! Co bylo ukradeno (ve skutečnosti kdysi dávno občanům katolickou církví), musí být vráceno – okradenými občany církvi bojující, vítězné a nenasytné.“
Hlas mladých Státní zakázky Jedním z největších problémů v naší republice je transparentnost státních zakázek. Dalo by se říci, že se dnes stalo běžným jevem, když jsou zakázky předraženy o 50 %. Vezmeme-li v potaz, že naše republika má 6.246 obcí, ve kterých se občas na zakázkách nějakej ten miliónek ztratí -, dospějeme zde k číslu několika desítek miliard korun ročně. A to jsem se ještě nezmínil o tom, že další miliony a stamiliony mizí v našich 26 statutárních městech, 192 městysech či v 601 městech ČR. Že jsou státní zakázky ve velkých městech předraženy i dvacetinásobně a stojí dokonce až miliardu, dokládá kauza OpenCard. Kdy odhady skutečných fixních nákladů na obdobný informačně-technologický projekt činí 50 milionů korun a variabilních 8 milionů ročně (při předpokládaném počtu 500.000 uživatelů a dvouleté fázi vývoje). Jenže skučené náklady se od roku 2005 do března 2009 blížily 800 miliónů korun. Dalších 225 milionů mělo město vydat do konce roku 2009, čímž se tedy dostáváme celkem až na 1 miliardu korun kvůli jedné státní zakázce z oboru informatiky. A aby toho nebylo málo, tak nakonec OpenCard Praze nic stejně nevydělá, protože příjmy jdou podle auditu soukromé firmě. Firmě Eurovia (2009) Ředitelství silnic a dálnic reklamovalo devítikilometrový úsek mezi Bohumínem a Ostravou, kde údajně zjistilo 901 vad mimo jiné vzniklých použitím nekvalitního podkladového materiálu. ŘSD dodává, že škody na dálnici jsou v řádech stamilionů korun. O kvalitě našich silnic a dálnic netřeba
6
mluvit a to, že v naší republice jsou nejdražší dálnice, ani nemusím zdůrazňovat. Pražská cyklostezka – kilometr za 50 milionů! Zlí jazykové se nám tedy mnohdy snaží nalhat, že peníze ve státní kase chybějí kvůli výplatám sociálních dávek. Ty ale činily v roce 2011 pouhých 10,3 miliardy korun. Vezměme v potaz, že na podzim roku 2007 stál nákup 107 obrněných strojů (Pandurů) neuvěřitelných 14,4 miliardy korun. Nebo modernizace T-72, která spolkla neuvěřitelných 19 miliard korun a na které se podílel - kdo jiný než Miroslav Kalousek. A to má dnes Armáda České republiky těch tanků 30!!! Jako další příklad poslouží zakázka Gripenů, kde chtěla vláda v roce 2000 nakoupit 24 kusů za 60 miliard korun, ale místo toho se rozhodlo o pronájmu 14 kusů stíhaček za 20 miliard korun. Tyto ztracené miliardy jenom dokazují, že kdyby v naší republice byly transparentní státní zakázky, mohli by mít zaměstnanci ve státní sféře 2x větší výplaty, ale nemohou, protože jejich výplaty se musí kompenzovat na úkor předražených státních zakázek, například škrty policistům ve výši půl miliardy Kč. Proto se musejí státní zaměstnanci (učitelé, policisté, hasiči, úředníci) propouštět a musí se jim utahovat opasky. Tento problém se netýká jenom státních úředníků, ale i obyčejných lidí, kteří potom musejí platit vyšší DPH (místo 5% nižší sazby dnes 15 %), nebo drobných podnikatelů a živnostníků, kteří musejí odvádět vysoké výdaje za své zaměstnance. Takto to tedy nakonec dopadá, když úředníci na vyšších místech tolerují korupci. Pavel Herman, Ivanovice na Hané Co spojuje celebrity a církve? Také přemýšlíte marně? Jsou to církevní restituce. Na serveru Novinky.cz se objevila informace o oficiálním provolání některých veřejně známých osobností, které podporují současnou politickou dohodu mezi církvemi a státem. Nejen vlivem médií se vžil nesprávný termín „církevní restituce“. O žádné restituce nejde, neboť ty už proběhly v devadesátých letech. „Má jít o vyrovnání, kdy nebudeme církve platit z našich daní, ale budou hospodařit samostatně na vlastní odpovědnost. Jejich příspěvek společnosti je přitom nesporný,“ uvádí se v dokumentu. Nevím, jestli vzpomenuli „umělci“ také na poslední aféry machinací s majetkem církví v Itálii, zneužívání dětí aj. Pokud si myslí signatáři tohoto prohlášení, že mají pro společnost církve tak velký přínos, nechť jim na jejich činnost ze svých vysokých platů přispějí. Spousta občanů postrádá v současné době peníze spíše ve zdravotnictví, školství a vlastně ve všech resortech důležitých pro většinu našeho obyvatelstva. Tam by tyto prostředky měly jistě daleko větší přínos. Filip Zachariaš, Bučovice
Historický kalendář – srpen –září- říjen 1917 95. výročí 17. srpna uzavřela francouzská vláda s Československou národní radou dohodu o vytvoření československých legií, které se staly součástí francouzské armády. Jejich nejvyšším politickým orgánem byla od 16. prosince 1917 Československá národní rada v Paříži.
7
9. října byl rozkazem nejvyššího velitelství ruských vojsk vytvořen československý armádní sbor. Československé legie v Rusku byly politicky podřízeny Československé národní radě v Paříži. 25. října (7. listopadu podle ruského kalendáře) zvítězilo v Petrohradě pod vedením bolševiků ozbrojené povstání. Vojenský revoluční výbor uveřejnil Leninovo provolání občanům Ruska o svržení Prozatímní vlády a převzetí moci. Tento den vešel do dějin jako den vítězství Velké říjnové socialistické revoluce. Dnes se většinou nepřipomíná, protože svými důsledky citelně zasáhla světový kapitalistický systém. 1922 90.výročí 7. října byla jmenována nová – šestá - československá vláda v čele s předsedou agrární strany Antonínem Švehlou. Jeho vláda všenárodní koalice pokračovala v politice upevňování třídní moci a potlačování levicových proudů. 28. října, v den čs. státního svátku se italští fašisté vedení Benito Mussolinim pochodem tzv. černých košil na Řím zmocnili vlády. 1927 85. výročí 9. srpna byla v Praze zahájena generální stávka stavebního dělnictva, ke které se připojili i kamenodělníci a tesaři. Stávkující žádali zvýšení mezd a uzavření kolektivní smlouvy. Stávka trvala sedm týdnu, aniž bylo dosaženo úspěchu. 23. srpna byli ve Spojených státech po sedmi letech věznění popraveni dva italští dělníci- N. Sacco a B. Vanzeti. V květnu 1920 byli zatčení za protimilitaristickou propagandu (necelé dva roky po skončení 1. světové války) a na základě falešných obvinění z loupežné vraždy odsouzení k trestu smrti. Celým světem probíhala po sedm let vlna masových protestů, ale nedostalo se jim milosti. 1932 80. výročí 27. až 28. srpna zasedal v Amsterodamu Mezinárodní kongres proti válce a fašismu za účasti asi 2000 delegátů z 25 zemí. V dalším se pak konaly národní sjezdy, které burcovaly světové veřejné mínění a upozorňovaly na vznikající fašistické nebezpečí. 16. října uzavřely Hlinkova Slovenská ľudová strana se Slovenskou národní stranou politickou dohodu, na jejímž základě obě strany vytvořily autonomistický blok, sjednocující politickou pravici na Slovensku. Jejich cílem byla autonomie Slovenska. 29. října byla jmenována dvanáctá čs. vláda a do jejího čela byl postaven agrárník Malypetr. Vystupovala velmi tvrdě proti revolučnímu a demo-kratickému hnutí a prováděl rozsáhlou perzekuci KSČ. V době jejího působení se začaly v Československu otevřeně formovat fašistické síly. 1937 75. výročí 14. září zemřel první prezident ČSR Tomáš Garigue Masaryk ve věku 87 let. Při slavnostním pohřbu prohlásil prezident Beneš: „Prezidente Osvoboditeli, Tvému odkazu věrni zůstaneme!“ 29. října Henleinova Sudetoněmecká strana, která od začátku roku vystupovala s požadavky na autonomii pohraničních území a při jednáních s vládou kladla nesplnitelné požadavky, 28.října, v den národního svátku, demonstrativně opustila pražský parlament.
8
1942 70. výročí 17. srpna zahájili Němci ze všech směrů útok na Stalingrad, jehož dobytí mělo být odvetou za porážku u Moskvy. Hlavní úder vedla 6. armáda generála Pauluse. Podařilo se jim postoupit až k Volze severně od Stalingradu, ale posléze byla německá vojska obklíčena a zničena. 18. srpna byla na schůzi v New Yorku, které se zúčastnilo 75.000 občanů, schválena výzva k vládě Spojených států, aby byla co nejdříve zřízena v Evropě druhá fronta na pomoc Rudé armádě. Stejná výzva byla přijata v červenci britskými občany v Londýně. 9. října bylo vydáno nařízení Prezidia Nejvyššího sovětu SSSR o zřízení nedělitelné velitelské pravomoci velitelů Rudé armády a zrušení instituce vojenských komisařů. 1947 65. výročí 16. srpna skončil v Praze po 21 dnech první Světový festival mládeže a studentstva, kterého se zúčastnilo 17.000 delegátů ze 71 zemí. Závěrem bylo usneseno, že se festival bude konat každoročně v jiné zemi. 31. října schválilo Ústavodárné národní shromáždění přes značný odpor opozice osnovu zákona o mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku (tzv. milionářská dávka) a osnovu zákona o daní z předmětů zbytné potřeby (tzv. přepychová daň). Tím byly získány potřebné pro-středky pro vyrovnání neúměrného zatížení občanů s průměrnými platy. Nakonec trochu humoru: Víte, která je nejlepší léčebna u nás? No přece parlament. Ten nás z demokracie vyléčil všechny! Tatínku, co je to vlastně ta privatizace – ptá se syn. To je něco, jako kdyby lékař prodal zařízení své ordinace, a pak čekal, že ho bude živit ten, komu to prodal! Ale, tati, to je přece nesmysl! Ano, synku, my dva to víme! Co to znamená, když politik hovoří, že jsme všichni na jedné lodi? No, že chce dělat kapitána a my máme veslovat a veslovat ! PETICE V základních organizacích zajišťujeme mezi občany možnost, aby vyjádřili svůj odmítavý názor k církevním restitucím v současné podobě, tedy bez konkrétního uvedení restituovaného majetku a podložení jeho vydání státem doklady, že tento majetek byl 25. 2. 1948 vlastněn příslušnou církví. Pan Kalousek se nectně vyjádřil o prezidentu republiky, který požadoval od koaličních stran naprosto samozřejmé doložení, že toto tak zvané vyrovnání s církvemi neprolomí dotyčné datum, dosud platné ze zákona. Náš „nejlepší“ ministr financí nechce nést osobní odpovědnost za více než stomiliardový dar církvím a odkazuje se na odpovědnost každého jednotlivého poslance. Přitom se jedná o návrh předložený vládou, jehož věcnou správnost vláda parlamentu nedoložila věcnými podklady! To se tomuto rozvedenému katolíkovi (Co Bůh spojil, Kalousku, nerozlučuj!) rozdává z cizího!
9
Co zakusí ty tři husy z PUSSY! Chce se mi smát, když slyším či čtu rozhorlenou kritiku za dvouletý trest dívek, co v kostele nepozvány dělaly protiputinovskou kampaň. Tak jsem si v duchu představil, co by se stalo u nás, třeba v roce 1993, kdyby někdo vtrhl do svatého Víta na Hradě – holky nahoře bez - a zazpíval tam neodbytně píseňprosbu, aby Bohorodička odstranila Havla! A skutek by byl naprosto stejný. Zabásli by ho jak tehdy Sládka, aby ten Havel vůbec mohl být zvolený. Fakt ovšem je, že hned po volbě poslance Sládka propustili. Bez soudu. On ale nevtrhl na mši svatou... on jenom jako poslanec chtěl využít své demokratické poslanecké právo a hlasovat podle svého vědomí a svědomí. Baže špatně. Vždyť Havel a Putin, jednoho ke druhému opravdu nelze přirovnat. (na Vyškov-zleva)) Proč neobjímá stromy? Když před lety podrazili sociální demokrati při prezidentské volbě svého předsedu Zemana, neporozuměl jsem proč. Rozhodně neměli k dispozici vhodnějšího prezidentského kandidáta. Jen proto nakonec zvítězil kovaný pravičák Klaus. A to Miloš Zeman vytáhl ČSSD z pravicové bezvýznamnosti sociální demokracii ušpiněnou předchozím předsedou Horákem a přivedl ji k vládě. Dnes naopak nemohu pochopit Miloše Zemana, že chce ve volbách podrazit stranu, kterou vlastně vytvářel. Nejde o prezidentskou kandidaturu, ale o přetahování, lanaření sociálních demokratů zvolených do parlamentu v oranžových barvách do nové zemanovské strany, která se může dostat do krajských zastupitelstev, avšak bez rozhodujícího vlivu a na úkor volební podpory takto oslabené sociální demokracie. Že by ješitná msta? Každopádně levici takové tříštění rozhodně neprospěje. Když k tomu přidáme „odstřel“ Paroubka s následným založením trucstrany, je obraz na levici najednou zamlžený. Je to nedostatek demokracie (že je totiž příliš ovlivněna osobními vlastnostmi politiků a vzájemnou nevraživostí uvnitř jedné názorové skupiny), nebo jen osobní selhání jednotlivců? I pro nás by to mělo být poučením. Komunistické strany ve světě vždy trpěly různými odštěpenci. Teď to názorně vidíme v Moldavii. My si můžeme připomenout historii Levého bloku, ale i některých neuspokojených členů, kteří stranu opustili ne v zájmu občanů, ale pro osobní uplatnění či výhody, případně pro neukojené ambice. Je normální, že lidé s podobným zaměřením mají na dílčí otázky rozdílené názory, je obvyklé, že plány jednoho mohou v politice ohrozit naděje druhého, ale má-li být levicová strana (ta není založená na majetkovém vlivu jako pravice) úspěšná, musí se z objektivních důvodů jednotlivci podřídit zájmu a potřebám většiny. Jinak ani my ve společnosti nezískáme potřebnou podporu a důvěru. Názory a výroky Z projevu prezidenta Klause při pietním aktu v Ležákách – léto 2012 Vyhlazení Ležáků nebylo žádnou náhodou. Byl to promyšlený čin německých okupantů, který naznačoval možný osud Čechů, pro něž – podle německých
10
nacistů – nemělo být v naší, tisíc let existující vlasti v budoucnu žádné místo. Jen málo scházelo k tomu, aby se osud lidí z Ležáků stal osudem miliónů našich spoluobčanů. Od této strašné doby uběhlo 70 let. O tragédii druhé světové války, okupace, zločinech nacistů se již dlouhá desetiletí hovoří, učí se o nich ve školách, připomínají se na stovkách pietních shromáždění. Přesto se obávám, že se stává stále obtížnějším odkaz a memento těchto událostí a míst v povědomí lidé udržet. Přes velký počet věnců každoročně kladených na pietní místa a přes tam pronášené slavnostní projevy ubývá porozumění tomu, o co tehdy vlastně šlo, kdo byli viníci a kdo oběti, jaké byly příčiny a jaké důsledky jednotlivých okamžiků, co čemu předcházelo a co po čem následovalo. Není to pouze naše chyba. Již léta se po nás chce, abychom ve jménu politické korektnosti a ve jménu povinného všeobecného sbratřování se na hrůzy války a okupace zapomnělo. Abychom relativizovali příčiny a následky onoho tragického období evropských dějin, abychom souhlasili s myšlenkou symetrie viny a abychom se cítili stejnými viníky, jako ti, kteří mají Ležáky, Lidice a spousty dalších podobných hrůz na svědomí. Nacistický teror, zločiny a fanatický odpor, který Němci do poslední chvíle války kladli, násilně ukončily tisícileté soužití Čechů a Němců v českých zemích a zbořily složitě budovanou důvěru a spontánní ochotu k jeho pokračování. Vzdálily nás navzájem. Odsun německého obyvatelstva z našich zemí byl logickým vyústěním této tragické kapitoly našich dějin. Zopakoval-li před měsícem v Norimberku předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu Franz Pany svůj loňský výrok, že je Václav Klaus „nepřátelsky naladěn vůči Německu“, rád bych mu vzkázal odsud z Ležáků, že to pravda není, že pouze nemohu, nechci a nesmím zapomenout na to, co se u nás – ale i na mnoha jiných místech Evropy – v době II. světové války dělo. Potud V. Klaus Poznámka komise: Zařazujeme část projevu prezidenta Klauze, který nebyl sdělovacími prostředky, které jsou většinou v rukou zahraničních vlastníků, rozšířen a proto jej mnoho občanů vůbec nezaregistrovala. Ačkoliv komise, stejně jako většina našich členů, s Klausem v mnoha věcech nesouhlasí, musíme uznat, že ve vztahu k Německu a odsunutým Němcům zaujímá historicky správné stanovisko. -jomTržní hnát umí! Neviditelný tržní hnát umí zajistit na trhu rovnováhu. Je malá úroda? Žádný problém; zdraží se, a tím se vyrovná nabídka s prostředky, které mají kupující k disposici, tedy s poptávkou. Je průměrná úroda? Žádný problém. Zvýšené ceny se zachovají. Vždyť potřeba bank a elit je stále ještě neukojená. Je nadúroda? Žádný problém. To množství, které se urodilo navíc, se prostě na trh nepošle. Třeba se spálí v elektrárnách nebo nechá – ovšemže nechtěně – zplesnivět ve skladech. Pak se nutné musí ponechat zvýšené ceny pro případ neúrody.
11
A co lidé? Ti si přece, jak to vysvětlila jedna pravicová slepička v parlamentě, dovedou poradit jako dnešní důchodci za války. A tak ceny rostou, DPH se zvyšuje, sociální dávky omezují a lid ve volebních kampaních lžemi oblbuje. Jak dlouho ještě?
