Pamě tníkniha OBCE Modřany Rok 1938-1945 Modřany za druhé svě tové vá lky
OBSAH 15. bř ezen 1939....................................................................................................................... 5 Pohnuté dny v Modřanech. .................................................................................................. 5 Změ na ve slož ení obecního zastupitelstva. .......................................................................... 6 1. kvě ten 1939. ..................................................................................................................... 6 Ú mrtíMUDr. Josefa Č íž ka.................................................................................................. 7 Oslava slunovratu v Modřanech.......................................................................................... 7 Modřany ve tmá ch. Protiletecká obrana. ............................................................................ 8 Epidemické nemoce. Uzavření škol. .................................................................................... 8 Jaro a lé to 1939. .................................................................................................................. 9 Sbírka ná rodní pomoci. ....................................................................................................... 9 Přídě ly ž ivotních potřeb na průkazy.................................................................................... 9 Vzrůst Modřan. .................................................................................................................. 10 Obecní rozpočet na rok 1939............................................................................................. 10 Regulace Libušské ho potoka. Rozšíření veřejné ho osvě tlení. ........................................... 11 Z kulturního ž ivota v Modřanech. Orchestrá lní sdruž ení.................................................. 11 Školnírok 1939-40............................................................................................................. 11 Modřany bez nezamě stnaný ch. .......................................................................................... 12 1940....................................................................................................................................... 12 Odevzdá ní Pamě tní knihy Zemské mu archivu. .................................................................. 12 Zima v roce 1939-40. Ledy před Modřany. ....................................................................... 13 Vý stava „Mladé Modřany v prá ci a oddechu“ ................................................................. 14 Dě tský domov..................................................................................................................... 14 Ř ízené hospodá řství........................................................................................................... 15 Nejvyššíceny ž ivotních potřeb r. 1940. ............................................................................. 15 Praehistorické vykopá vky v Modřanech r. 1940. .............................................................. 16 Obecní rozpočet na rok 1940............................................................................................. 17 1941....................................................................................................................................... 17 Nový ředitel hlavní školy. .................................................................................................. 17 Sčítá níovocné ho stromoví v Modřanech........................................................................... 17 Počá tky sportovního ž ivota v Modřanech. ........................................................................ 19 Obecní rozpočet na rok 1941. Statistika obce. .................................................................. 20 1942....................................................................................................................................... 21 Z kulturního ž ivota v obci. Orchestrá lní sdruž ení. Beseda Tyl. Chrá mová hudba. Koncerty............................................................................................................................. 21 Průmyslové Modřany......................................................................................................... 22 Nové tová rní podniky......................................................................................................... 22 Obecní rozpočet na rok 1942............................................................................................. 22 Rekvisice zvonů.................................................................................................................. 23 Rozpuště ní obecního zastupitelstva. Ustanovení vlá dního komisaře. ............................... 23 Maximá lní ceny potravin r. 1942. ..................................................................................... 24 Žně roku 1942. Boj o zrno a chlé b..................................................................................... 25 Soupis hospodá řské ho zvířectva........................................................................................ 26 1943....................................................................................................................................... 26 Sejmutí desky padlý ch........................................................................................................ 26 Jmenová ní vlá dního komisaře. .......................................................................................... 26 Obecní rozpočet na rok 1943............................................................................................. 26 Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
2
Dosazení sprá vce komise................................................................................................... 27 Nejstaršígrunty modřanské ............................................................................................... 28 Modřany v roce 1943. Žně a vý stava ovoce. ..................................................................... 34 Statistika ž actva ve školním roce 1943-44......................................................................... 36 V době druhé svě tové vá lky. Ř ízené hospodá řství. ............................................................ 36 Sčítá níploch kultur a osevu............................................................................................... 36 Obecní rozpočet na rok 1944............................................................................................. 37 Obecní vý kaz o sklizni r. 1942. .......................................................................................... 37 Statistika obce roku 1943. ................................................................................................. 38 1944....................................................................................................................................... 38 Rozšíření sprá vního obvodu policejního presidenta v Praze na Modřany........................ 38 Vý sledek sklizně obilí roku 1943. ...................................................................................... 38 Sčítá níovocný ch stromů roku 1944................................................................................... 39 Maximá lní ceny potravin v roce 1944. .............................................................................. 40 Z kulturního ž ivota v obci. ................................................................................................. 40 Průmyslové zá vody v Modřanech ve vá lečný ch lé tech. ..................................................... 41 Ú mrtířidicího učitele. ....................................................................................................... 42 Obecní vý kaz o rozvrhu povinné ho osevu.......................................................................... 42 Z činnosti ochotnické besedy „Tyl“................................................................................... 42 Letnísčítá ní hospodá řské ho zvířectva............................................................................... 43 Pově trnost v roce 1944. ..................................................................................................... 43 1945....................................................................................................................................... 44 Ř íšsko-ně mecké vojenské oddíly v Modřanech.................................................................. 44 Americké letecké útoky na Prahu. ..................................................................................... 44 Drahota. Č erný obchod. .................................................................................................... 44 Statistický přehled obce Modřan. ...................................................................................... 45 Ú mrtířidicího učitele. ....................................................................................................... 46 5. kvě ten: Boj o Modřany. ................................................................................................. 46 Revolučníboje v Modř anech ............................................................................................... 46 Ná rodníodboj v Modř anech................................................................................................ 49 Průbě h boje v o Modřany. ................................................................................................. 50 Pamá tné dny př evratu. Vylí čeníosvobozovací ch bojů v Modř anech................................. 53 Sobota 5. kvě tna................................................................................................................. 53 Nedě le 6. kvě tna................................................................................................................. 54 Pondě lí 7. kvě tna. .............................................................................................................. 55 Šestistupem k Pá nkově tová rně .......................................................................................... 55 Kapitulace Modřan............................................................................................................ 56 Rusové v Modřanech. ........................................................................................................ 56 Revolučnídny v Modř anech 5 - 9. 5. 1945.......................................................................... 57 Sobota 5. kvě tna................................................................................................................. 58 Bariká dy u cukrovaru. ....................................................................................................... 58 Nedě le 6. kvě tna................................................................................................................. 59 Pondě lí 7. kvě tna. .............................................................................................................. 59 Středa 9. kvě tna. ................................................................................................................ 60 Neklidné dny v Modř anech.................................................................................................. 61 Slavné dny v Praze............................................................................................................. 63 Provolá ní Ná rodního vý boru v Modřanech....................................................................... 64 Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
3
Padlía raně ní obhajci Modřan ve dne 5. - 9. V. 1945. ..................................................... 65 Č innost ošetřovny Č ervené ho kříž e v Modřanech od 5. - 21. kvě tna 1945. Ř eď. V. Landa. ........................................................................................................................................... 66 Smuteční oslavy za padlé spoluobčany.............................................................................. 68 Nová československá vlá da. Příjezd presidenta Dr. Edvarda Beneše do Prahy............... 68 Konec zatemňová ní............................................................................................................ 69 Veřejné shromá ž dě ní obyvatelstva mě styse Modřan. Ná rodní vý bor................................ 69 Všichni jdeme do polí. ....................................................................................................... 70 Ú čast Modřan na odboji 1939-1945. ................................................................................ 70 Ukončení druhé svě tové vá lky. .......................................................................................... 72 Tajné vysílačky Modřany Londý n...................................................................................... 72 Oslava na Bílé hoře. .......................................................................................................... 73 Slavnostní manifestace 6. července 1945. ......................................................................... 74 Dož inková slavnost. ........................................................................................................... 74 28. říjen 1945..................................................................................................................... 75 Znovuzahá jení činnosti „jednoty Sokol“ v Modřanech..................................................... 76 Za ředitelem škol H. Kotvou. ............................................................................................. 77 Nový školní rok na modřanský ch školá ch.......................................................................... 78 Obecní rozpočet na rok 1945............................................................................................. 78 Svaz osvobozený ch politický ch vě zňů v Modřanech.......................................................... 79 Sbírka na zlatý poklad republiky. ...................................................................................... 81 Nová duchovní sprá va. ...................................................................................................... 82 Politický ž ivot v obci. Volba volitelů do Ná rod. shromá ž dě ní........................................... 82 Dekrety o zná rodně ní průmyslový ch podniků. Zná rodně ní modřanské ho cukrovaru....... 82 Mě nová reforma. Zvý šené ceny a mzdy. ............................................................................ 83 Vá noční strom republiky. Naše vá noce. ............................................................................ 84 Působení Arnošta Živnůstky v Modřanech. ....................................................................... 85 Nacistická armá da v Modřanech....................................................................................... 87
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
4
Rok 1939 15. březen 1939. V roce 1939 nastaly udá losti, kdy již rozhrnovala se opona, aby započalo krvavé drama – kdy již byl zahá jen proslov Henleinovský mi Karlovarský mi pož adavky a kdy v Praze se představil anglický lord Runcimen. Dne 15. března 1939 odevzdal stá tní president dr. Emil Há cha země Č echy a Moravu do ochrany Velkoně mecké říše. Toho dne, v časný ch hodiná ch ranních ozná mil praž ský rozhlas v mimořá dné m nočním vysílá ní ohromujicí zprá vu, ž e ně mecká branná moc zahá jila pochod do československé republiky. Třemi proudy, od Mě lníka, Plzně a z již ních Č ech postupovaly ně mecké armá dy ku srdci Č ech – ku Praze. Ně mecko ujalo se protektorá tu nad Č echy a Moravou; říšsko-ně mecké vojsko počalo obsazovati české země ; v jeho čele stá l vrchní velitel gen. Blaskovitz. Je má lo dnů v dě jiná ch, jejichž hrůza a pochmurnost by se tak shodovala s počasím; příroda zuřila a plakala s duší ná roda. Od časné ho rá na 15. března panovala sně hová ledová bouře a vá nice, nic však nemohlo zadrž eti jednotky ně mecké armá dy. Praž ský hrad český ch krá lů nebyl ušetřen potupy. S hradního balkonu se uká zal Hitler, aby potupil ná š ná rod. Nazval naši Prahu „říšský m mě stem“ které prý ná lež elo po tisíc let k ně mecké mu ž ivotnímu prostoru, a nad český m ná rodem zřízen ně mecký rež im. Pohnuté dny v Modřanech. Dne 16. března 1939 obklopeny byly ná vě štní tabule vydě šený m obecenstvem. Toho dne ohlašovaly první říšskoně mecké vyhlá šky obsazení Č ech a Moravy; na radnici se objevili říšskoně mečtí důstojníci a vojá ci. Nastala persekuce ná rodně uvě domě lý ch občanů. 15. dubna 1939 zaslá n byl okresním úřadem vý mě r o jmenová ní nový ch členů obecní rady a zastupitelstva; mnozí členové obecní rady byli zbaveni svý ch funkcí a zatčeni. V zá pě tí ná sledoval zá kaz shromaž ďová ní, zá kaz nošení nepřípustný ch odznaků, odevzdá ní zbraní, Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
5
revise obecní Husovy knihovny; takté ž ná pis na Masarykově mě šťanské škole musel bý ti odstraně n. Po rozhodnutí v Mnichově o okleště ní republiky a odtrž ení čá sti území přišla po abdikaci presidenta Dr. Edvarda Beneše, byly utvořeny dvě politické strany; demokratické zřízeníbylo zrušeno. Po zřízení Protektorá tu „Böhmen und Mähren“ 15. března 1939 byla okupanty vynucena pouze jedna organisace bez politické ho vlivu tak zv. „Ná rodní Souručenství“. Dne 23. března 1939 konala se ustavujicí schůze „Vý boru Ná rodního Souručenství“ u stá tního presidenta Dr. Emila Há chy na hradě Praž ské m. Rozhodnutím stá tního presidenta vlivem nacistické ho Ně mecka byla soustava politický ch stran zrušena a přestaly existovat. Změ na ve slož eníobecního zastupitelstva. Rozpuště ním komunistické strany pozbyli mandá tu v obecním zastupitelstvu, radě a komisích členové zvoleni za stranu komunistickou, tak ž e počet členů zastupitelstva se zmenšil o 9 členů, t. j. na 27, a členů rady o 3, t. j. na 9. Počet členů zastupitelstva a rady i komisí doplnil okresní úřad vý mě rem 15. dubna 1939 o jmenová ní nový ch členů rady a zastupitelstva. Nové obecnízastupitelstvo: Rudolf Marek, předseda, Boh. Buňat I. ná m., Jan Ště pá nek II. ná m. JUC. Boh. Lidmila, Frant. Kučera, JUDr. St. Mimra, Vojt. Relich, Anna Malá , Jan Milota, Frant. Poslušná , Jos. Mareš, Karel Kliment, Jar. Homolka, Ing. L. Rauš, Jakub Štabrňá k, Jan Svoboda, Karel Plachý , Stanisl. Ledecký , Ferd. Houdek, Jos. Mašek, Fr. Vintr, Fr. Kolman, Adolf Hyhlan, Fr. Vališ, Jos. Filip, Jos. Filip, Č eně k Příkop, Eman Č ermá k, Jar. Kotek, Ant. Soukup, J. Vlček, Petr Hladílek, Jan Kulhavý , Bohumila Šimůnková , Jan Chmelíček, Ant. Trkovský , Frant Fryč. 1. kvě ten 1939. První kvě ten roku 1939 byl jako v minulý ch lé tech svá tkem všech pracujicích lidí, pouze formy oslav byly jiné ; po lé tech prož ívali jsme první má j v nové m prostředí; byl slaven jako den ná rodního zdraví a pracovní pospolitosti. Svá tek prá ce na své m vý znamu neztratil i když oslaven byl jiný m způsobem; po prve slaven byl první kvě ten bez dě lnický ch průvodů, schůzía veřejný ch projevů. Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
6
Mnohý dě lník podíval se jistě prvního kvě tna zpě t; avšak kdyby ná s cokoliv bolelo, dvě vě ci ná s musí tě šit: letos po prvé nemá me množ ství politický ch stran a dosá hli jsme dá vno touž ené ho cíle – sjednocený český ná rod, jenž v prvé řadě vytkl si za cíl – polož it zá klady k lepšímu ž ivotu dě lníků a zamě stnanců. Ú mrtí MUDr. Josefa Č íž ka. Dne 29. června 1939 zemřel v Modřanech dlouholetý a zaslouž ilý starosta obce Modřan MUDr. Josef Č íž ek. MUDr. Josef Č íž ek narodil se 25. února 1862 v Příbrami; tam a v Písku studoval gymnasium; po absolvová ní gymnasia odebral se do Prahy na universitu na lé kařskou fakultu a byl po dokončení svý ch studií promová n r. 1891 na doktora veškeré ho lé kařství. V roce 1893 po zřízení chirurgické ho pavilonu modřanské ho cukrovaru stal se jeho vedoucím lé kařem, při čemž počal provozovati i praxi soukromou. Svoje schopnosti dal však i do služ eb veřejný ch. Roku 1918 zvolen byl poprvé starostou obce Modřan, v které mž to úřadě setrval do 26. července 1919. Od roku 1922-1924 byl předsedou obecní sprá vní komise a od roku 1924 byl po druhé starostou obce, až v roce 1931 dobrovolně se vzdá vá starostenské funkce. Za jeho starostenství prodě laly Modřany dobu své ho nejprudšího vý voje a starostenstvístalo se funkcí velmi odpově dnou. V tomto období provedena byla elektrisace a připojení na elektrickou síť hlavního mě sta Prahy, vý dlaž ba vozovky hlavní silnice, zřízení chodníků a j. Ú častnil se činně v pracích všech místních kulturních spolků a vystřídal v nich řadu funkcí. Za své ho dlouholeté ho působení vykonal pro Modřany velmi mnoho a to nejen jako samosprá vný pracovník ale hlavně jako lidumilný lé kař. Oslava slunovratu v Modřanech. Dne 21. června 1939 konala se v Modřanech manifestace a oslava slunovratu ně mecké studujicí mlá dež e z Prahy.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
7
Veliký průvod kolem 1500 osob pochodoval z Prahy za zvuku hudby a zpě vu a ubíral se hlavní třídou obce za večera na ná vrší „Baba“, kdež byla zapá lena slavnostníhranice. U hořicí hranice promluvil o vý znamu slavnosti ná mě stek starosty hlavního mě sta Prahy Dr. Pfitzner, a za zpě vu ně mecké ná rodní hymny „Deutschland über alles“ byla slavnost zakončena. Modřany ve tmá ch. Protiletecká obrana. Příšera a hrůzy letecké vá lky znepokojila v poslední době mysle všech klidný ch občanů; stá lý vý voj vojenské techniky připouští ve vá lce mož nost rozličný ch překvapenínad nimiž nutno jest se zamysliti! Šero večera sná ší se nad celý m krajem. V obci utichl již veškerý ruch a lidé chystají se ke spá nku; netuší jaké nebezpečí jim hrozí v tmavé noci; mož nost letecké ho přepadení – nejvě tší katastrofa dvacá té ho století! Ná hle zazní tichou nocí nepříjemný hluk letecký ch motorů a rychle se blíž í k obci! Vysoko pod hvě zdnatou klenbou nebes vzná ší se mračno nepřá telský ch letounů, které se neočeká vaně objevuje na obzoru a jako hustý m krupobitím vrhá své smrtonosné pumy, které mohou snadno promě niti krá snou klidnou obec v hromadu smutný ch trosek! Dnem 1. zá ří 1939 počínaje provedeno bylo v Modřanech podle nařízení říšské ho protektora úplné zatemně ní. Celé Modřany od soumraku do svitá ní oblé kajíse v neproniknutelný černý zá voj. Epidemické nemoce. Uzavřeníškol. Počá tkem mě síce ledna 1939 nastalo velké zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva modřanské ho, kdy rozšířila se neobyčejnou mě rou vlna chřipkové ná kazy. Chřipková epidemie vyvrcholila v polovině mě síce února. Chřipková onemocně ní původně lehká mě nila se často v nebezpečné anginy a choroby dý chacích ústrojů. Chřipka miluje zimu takovou, jako panovala roku tohoto, a jaká byla zaznamená na před 164 lé ty. Č asté změ ny teploty, vlhko, sychravo, deštivo, bezmrazno. Ná hle rozbolí hlava, ruce i nohy jako by nebyly naše, kašel trá pí, mdlo a nechutenství obtě ž uje.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
8
Chřipková epidemie rozšířila se po celý ch Modřanech; nebylo té mě ř domu v které m by ně který člen rodiny nebyl stíž en touto nebezpečnou chorobou. Teprve příchodem slunné ho jarního počasí nastalo ochabnutí chřipkové ná kazy. Jaro a lé to 1939. Rok 1939 byl jedním z tě ch, kdy nepřízeň počasí zle dolehla na celé kraje. Po mírné a nestá lé zimě nastoupilo mimořá dně studené jaro. Po obloze přehá ně ly se neustá le černé mraky; vytrvalé a nekonečné deště prová zeny byly severními a severozá padními vě try. Mě síc kvě ten má sice bý ti podle pranostik chladný a deštivý , avšak již po mnoho lé t nebyl mě síc kvě tů tak studený a deštivý jako roku 1939. Neobvykle vlhké jarní a letní počasí potrvalo až do konce července. Mě síc červenec, jenž má bý ti nejteplejším v roce, vyznačoval se nejniž ší teplotou jaká byla dle pozorová ní praž ské stá tní hvě zdá rny v naších krajích od roku 1775, tudíž za 164 roky zaznamená na. Sbírka ná rodní pomoci. V důsledku politický ch udá lostí v zabrané m území opustili naši spoluobčané své domovy, přičemž ztratili veškerý svůj majetek. Stejně jako v jiný ch obcích i v Modřanech nalezlo mnoho uprchlíků po připojeníně který ch území k cizím stá tům přechodný domov. Pečovala o ně zvlá štní komise, která byla ustanovena z podně tu úřadů. Samo občanstvo projevilo svou dobročinnost a snahu pomoci trpicím spoluobčanům při různý ch sbírká ch, jež byly v obci provedeny. Mimo obilí, masový ch konserv, šatstva a jiný ch potřeb vynesla konaná sbírka 30.031 K. O jejich zdraví pečoval místní lé kařse sborem dobrovolný ch sester Č ervené ho kříž e. Přídě ly ž ivotních potřeb na průkazy. Vliv ně kolika ukvapený ch nakupovacích horeček, které se nad ná mi v poslední době přehnaly, musel se dříve či pozdě ji projeviti rozsá hlý m stá tním opatřením k řízení vý roby, pevné ho uspořá dá ní spotřeby zavedením rozsá hlé ho lístkové ho systé mu a zá kazem zvyšová nícen. Aby zabezpečeno bylo spravedlivé zá sobová ní a rozdě lová ní potravin mezi lidem, zavedeno bylo ministerstvem průmyslu obchodu
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
9
a ž ivností jakož i země dě lství prvním říjnem 1939 seznamy pro domá cnosti čili potravinové kmenové lístky. Aby za trvajicí nouze a vzešlé z toho drahoty přítrž učině na byla lichvaření potravinami a jiný mi potřebnostmi, ustanovila vlá da vý nosy, jimiž nařízeny byly nejvyšší prodejní ceny, tak zv. maximá lní, na obilí, maso a jiné nezbytnosti. Dle vlá dního nařízení ze dne 10. kvě tna 1939 stanovil zemský úřad ná sledujicí prodejníceny za pšeničnou a ž itnou mouku pro zdejší sprá vní obvod: Pšeničná krupice, cena pro velkoobchod K. 310, cena v drobné m K. 3.40. Dá le byly ustanoveny nejvyšší ceny na brambory: cena velkoobchodní za 100 kg K 66.00, v drobné m K 0.83. Rý ž e: Moulman extra: za 1 kg. 3.30, Burma 2.70. Vzrůst Modřan. Mě stys Modřany patří mezi ty obce na obvodu hlavního mě sta Prahy, které se rozvíjejínejrychleji. Koncem roku 1939 čítaly Modřany 1500 čísel popisních; nový ch domů postaveno bylo v tomto roce 110; jsou to vesmě s rodinné domky; mimo toho provedeno bylo 145 přístaveb a ná staveb. Nejvíce domů bylo postaveno na I., II. a III. Babá ch, pod Zvonicí, v Tyršově čtvrti, Bellarii, pod Vinicía na Berá nku. Se stavebním ruchem vzrostl té ž počet obyvatel. Ke konci roku 1939 přihlá šeno bylo v Modřanech 4902 muž ů, 5047 ž en, v celku 9949. Obecnírozpočet na rok 1939. Obecní zastupitelstvo schvá lilo obecní rozpočet na rok 1939. Celková řá dná potřeba činí 1,706.498 Kč., úhrada 1,252.205 Kč. Schodek řá dné ho hospodá řstvíčiní454.293 Kč. K úhradě tohoto schodku slouž í 125% přirá ž ka k dani činž ovní a 300% přirá ž ka k daním ostatním. Rozpočet končípřebytkem 2615 Kč. Mimořá dnou potřebu a mimořá dnou úhradu rozpočet na rok 1939 nevykazuje.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
10
Vý značné polož ky obecního rozpočtu: Vydá ní na ústřední sprá vu činí na sociá lní pé či na školství, vě dy a j. na komunikaci na zdravotnictví úroky, amortisace
366.150 Kč. 59.304 " 219.029 " 248.500 " 126.530 " 409.181 "
Regulace Libušské ho potoka. Rozšíření veřejné ho osvě tlení. Z počtu provedený ch zlepšení obecních komunikací nutno uvé sti jmenovitě v prvé řadě úpravu vě tšího počtu ulic a dané příspě vky okresnímu úřadu na úpravu okresních silnic vedoucích Modřany: Libušské , Zá tišské a Cholupické . Z podně tu obecního zastupitelstva dokončena byla zemský m úřadem regulace Libušské ho potoka od Lidové ho domu k řece Vltavě . Obec provedla takté ž rozšíření veřejné ho osvě tlení v odlehlý ch čá stech obce. Z kulturního ž ivota v Modřanech. Orchestrá lnísdruž ení. Modřany při počtu deseti tisíc obyvatel vyrůstají i kulturně ; po strá nce společenské jsou na vysoké m stupni, majíce vzdě lá vacích, zá bavních i tě locvičný ch spolků dostatek. Umě leckou udá lostí v Modřanech byl koncert členů praž ské stá tní konservatoře dne 30. dubna 1938, který shromá ž dil četné umě ní milovné obecenstvo ve dvoraně Sokolny. Vý znamný m činem stalo se utvoření Orchestrá lního sdruž ení v Modřanech. Z podně tu Vojt. Relicha, prof. Jar. Kolá ře a Metodě je Knittla vybudová n byl důstojný hudební sbor, který nemalou mě rou přispě l k osvě ž ení hudby milovné ho obecenstva a jenž má ze účel pě stovati ná rodnía klasickou hudbu. Školnírok 1939-40. Nový školní rok 1939-40 zahá jen byl na všech modřanský ch školá ch dne 1. zá ří1939.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
11
Dle statistik narodilo se v roce 1933 v republice v roce nejhlubší hospodá řské krise asi o 100 tisíc dítek mé ně než jiná lé ta. Tento úbytek populace objevil se tento rok ve školá ch, ale nikoli na modřanský ch školá ch. Stá lý vzrůst Modřan se takté ž jeví na stá lé m přibý vá ní dítek na modřanský ch školá ch, a tak i v roce 1939, kdy v mnohý ch jiný ch obcích jeví se úbytek, na modřanský ch školá ch dě tí opě t přibylo, což je patrno z ná sledujicích čísel: Na školní rok 1939-40 bylo zapsá no na škole obecné : chlapecké 399 ž á ků (loni 365), na obecné škole dívčí 376 ž aček (loni 365), na mě šťanské škole zapsá no 434 ž á ků (loni 412). Celkem činípočet ž actva v roce 1939 o 67 ž á ků více než v r. 1938. Modřany bez nezamě stnaný ch. Do druhé ho pololetí 1939 vstupuje naše hospodá řství ve znamení plné zamě stnanosti. Počet nezamě stnaný ch klesl na tak nepatrné číslice, ž e lze mluviti o ukončení dě lnické nezamě stnanosti; nesmíme ovšem zapomínati ž e mnoho našich nezamě stnaný ch odešlo za prací do Ř íše. V průmyslový ch podnicích modřanský ch trvala velice dobrá zamě stnanost jakož i vzestup v stavebních podnicích poskytnul opě t přílež itost k plné mu zamě stná ní. V plné m provozu byly tová rny Srb a spol., Rupa a značně rozšířená tová rna Pá nkova.
1940 Odevzdá ní Pamě tní knihy Zemské mu archivu. Dne 21. října 1940 byla Pamě tní kniha obce Modřan dle nařízení ministerstva školství a ná rodní osvě ty odevzdá na okresnímu úřadu k ulož ení do Zemské ho archivu v Praze. V důvodu tohoto nařízení se uvá dí: Tyto pamě tní knihy neodpovídají svý m obsahem, zvlá ště při zá znamech v době svě tové vá lky, ale také na jiný ch místech dnešním stá toprá vním pomě rům, takž e jich ponechá ní u obecních úřadů se jeví v té to době nevhodný m. Po navrá cení Pamě tní knihy Místnímu ná rodnímu vý boru započato s dalším vý pisem udá lostí.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
12
Zima v roce 1939-40. Ledy před Modřany. Roku 1940 byla celá Evropa postiž ena neobvyklý mi mrazy; tento rok přinesl zimu, která se v mnohé m vyrovnala katastrofá lní zimě v roce 1928-29. Ú dobí mrazů, které trvaly po dva mě síce, zanechalo po sobě vá ž né ná sledky; neúprosně se zachovala zima obzvlá ště k lesům a ohrozila opě tovně naše ovocné stromy. V té to abnormá lní zimě , kterou jsme prož ívali, mě síc únor, v jehož vzduchu již za pravidelný ch pomě rů cítívá me předzvě st jara – předstihl ledový mi a sně hový mi spoustami nejtvrdšízimní mě síc – leden. Mrazy dosahovaly a 35°. K tě mto třeskutý m mrazům přidruž il se ná sledkem vá lečný ch pomě rů veliký nedostatek uhlí; v důsledku toho byly pololetní školní prá zdniny prodlouž eny od 1. února do 4. března; mrazy byly přerušeny 23. února; pak se najednou zlomily a počalo se oteplovat. Po dlouhotrvajicí kruté zimě nastala ná hlá obleva. Teplé paprsky jarního slunce a vytrvalé deště přivodily rychlé tá ní sně hový ch spoust, což se projevilo v celé m povodířeky Vltavy veliký mi zá topami. Prudké tá ní jež započalo 12. března pokračovalo s nezmenšenou mě rou v ná sledujicích dnech. Dne 14. a 15. března nastal nezadrž itelný ná por ledový ch ker na řece Vltavě a její přítocích Sá zavě a Berounce; hluboko do řeky ponořené ledové kry utvořily vě tší neb menší ledové zá cpy, které znemož nily volný odtok vody; hladina vodníneustá le stoupala. Smutný byl pohled nejen na plujicí ledy ale i na spoustu předmě tů, které uná šel dravý proud: vyvrá cené stromy, peřiny, matrace, dž bery, ba i celé chaty s vě rný m strá ž cem domu, se psem uvá zaný m u boudy – plovaly ve spě ně né m proudu a ledové tříšti. Hrozivý stav vody nastal v Modřanech dne 15. března; ledové kry zarazily se u Branika pod Barandovem. Vodomě r v Modřanech ukazoval 5.55 m nad normalem; voda dosá hla té mě řvý še katastrofá lní vý še povodně 4. zá ří 1890. Od Hodkoviček až za Radotín až ještě dá l k Č ernošicům povstalo jediné ohromné jezero.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
13
Škody způsobené v Modřanech byly veliké ; ku shlé dnutí jich dostavili se do Modřan ministr vnitra gen. Jež ek, ministerský předseda Eliá š a okresní hejtman dr. Svoboda. Vý stava „Mladé Modřany v prá ci a oddechu“ Dne 4. července 1940 uspořá dá na byla v mě šťanské škole vý stava pod heslem „Mladé Modřany v prá ci a oddechu“. K jejímu zahá jení dostavili se členové obecní rady a obecního zastupitelstva se starostou obce Rudolfem Markem v čele; dá le zá stupci obchodní a ž ivnostenské komory, ředitelstvíÚ středísvazu řemesel a j. Vý stava zaujmula všechny učebny mě šťanské školy. Vystavovali učňové z různý ch strojních tová ren, učňové ž ivnosti odě vní a kloboučnické , účastníci fotosoutě ž e; dá le zastoupeny byly malířské prá ce a kresby, ruční prá ce dívek, vkusný m uspořá dá ním se vyznačovala vý stavka dobré četby a rukopisů naších ná rodních buditelů a umě lců. Vý stava byla obecenstvem hojně navštivena a všichni kdo se o ní zaslouž ili, provedli zá služ ný čin. Dě tský domov. Modřany jakož to rostoucí periferie Velké Prahy pociťovaly stá le potřebu postavení jeslí pro dítky, které nemají po vyučová ní mož nost zůstavat doma pro nepřítomnost rodičů a které by našly po tuto dobu milý útulek. V roce 1922 ustanoveno bylo kuratorium, které jednalo o postavení sirotčince ve formě Dě tské ho domova v ně mž by dítky po padlý ch občanech modřanský ch našly útulek a vychová ní. Pro tento účel založ en byl za součinnosti veškerý ch místních korporací peně ž ní fond; myšlenka Domu socialní pé če došla uskutečně ní. Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 10. června 1939 dá n byl zá klad ke zřízení humá nního ústavu jenž jest nejlepším pomníkem na ty, jichž jmé na hlá sá deska na budově školní, kteří polož ili své ž ivoty ve vá lce svě tové . Dě tský domov byl dne 28. zá ří 1940 na den svaté ho Vá clava odevzdá n své mu účelu. Ná klad činil kolem 450.000 K. a už ito bylo fondů Dě tské ho domova, sirotčince a pomníku padlý ch.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
14
Ř ízené hospodá řství. Octli jsme se v nové svě tové vá lce! Vojenské operace trvají-li dlouho mají za ná sledek nedostatek a vedou k sníž ení ž ivotní úrovně převá ž né vě tšiny obyvatelstva kaž dé ho ná roda. Nikdo nezapomene, kdo vzpomíná na první svě tovou vá lku, ž e spotřebitel nedostal vž dy pravidelně své dá vky chleba a mouky, ž e hospodyně často musely stá t celé noci ve frontá ch před obchody protož e nebylo dost pro všechny a kdo přišel pozdě ji, musel odejít s prá zdný ma rukama. Zavedením řízené ho hospodá řství zajiště ny byly pravidelné a pro kaž dé ho rovné zá sobovací přídě ly, ať už potravinové , šatstva, obuvi a jiný ch nezbytný ch ž ivotních potřeb; kdyby tohoto pořá dku nebylo, kde by už dnes byly všechny zá soby? Za první svě tové vá lky jsme vidě li kam vede ziskuchtivost jedinců. Starší generace si jistě vzpomíná na dobu „keťasení“ kdy ti, kdož mě li potraviny, prodá valy je nejprve jen za zlato, pak za lá tky, cukr, tabá k, petrolej. Vzpomíná si s trpkostí lidí, kteří ze svý ch bliž ních za půl bochníku chleba, ně kolik kilogramů brambor, půl kilogramu omastku nebo trochu mouky svlé kali v pravé m slova smyslu kabá t nebo dokonce i poslednínovou košili. Jelikož se počínaly objevovat snahy po rozšíření černé ho obchodu a po kořistnictví, učinily úřady důrazná opatření. Zvlá ště přísné tresty byly ustanoveny pro účast na černé burse, a neoprá vně né ceny v drobné m obchodu. To jsou důvody, které ná s nutí, abychom se dívali na řízené hospodá řství jako na dobrodiní, neboť znamená organisaci a pořá dek v zá sobová ní. Nejvyšší ceny ž ivotních potřeb r. 1940. chlé b za 1 kg 3.- K. mouka pšeničná 1 kg 4.15 mouka ž itná 4.mouka ječná 4.kroupy 4.65 cukr 7.20 ká va obilná , ž itná 8.Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
má slo selské sá dlo brambory smetana 12% 1 l smetana 35% mlé ko vejce 1 kus 15
15.21.-.82 4.70 12.2.20 1.30
ká va obilná ječná má slo čajové
7.60 26.-
maso hově zí maso vepřové
22.25 21.-
Praehistorické vykopá vky v Modřanech r. 1940. Archeolog. odd. Ná rodního musea. Místo, kde se dnes rozklá dají Modřany, zaujímalo v pravě ku mnohdy místo velmi vý znamné . Od uká zek mladší doby kamenné až po vý znamné ná lezy staročeské z dob počá tků křesťanství, tá hne se tu nepřetrž itý řetě z pozůstatků po dá vné m obyvatelstvu a jeho kulturním ž ivotě . Snad nejdůlež itě jší z nich jsou však hojné ná lezy z doby bronzové , jak svý m množ stvím, tak vý znamem pro posouzení celkové ho vý voje v té to pohnuté epoše dě jin pravě ku obyvatelstva Č ech. Ná lez učině ný ch v nově založ ené m pískovišti na pokraji Č echovy čtvrti druž í se k vý znamný m hrobový m ná lezům z dřívě jška. Ve starší době bronzové utvořily se v Č echá ch postupně dvě vý znamné kulturní oblasti; kultura úně tická a mohylanská . Na rozdíl od plochý ch hrobů skrčený ch mrtvol úně tický ch, pochová val lid vzdě lanosti mohylové své mrtvé v kamenný ch mohylá ch a na rozdíl od nebojovné ho, jen krá tký mi dý kami ozbrojené ho lidu úně tické ho razili si mohylané cestu dlouhý m bronzový m mečem. Také do modřanské ho okolí pronikl. Nejkrá sně jší pamá tkou naň je dobře zachovalý bronzový meč, který jest dokladem bojů, které se zde udá ly. Ná lezům z Modřan se přiklá dá veliký vý znam; prá vě v Modřanech došlo k ně kolika ná lezům nejstarší knovízské kultury, které budoucímu pá trá ní mnoho objasnía vysvě tlí. Již před ně kolik lé ty bylo tu objeveno pohřebiště , z ně hož však byla jen malá čá st zachrá ně na; tím vítaně jší jsou tudíž poslední ná lezy jež v mnohé m doplňují obraz získaný na pohřebišti. Nalezené ná dobky ukazují na současnost ná lezu s uvedený m pohřebiště m a hlině ná zá važ íčka tkalcovské ho stavu s nimi nalezená určujíná lez jako zbytek pravě ké vsi jako sídlíště . Krá sně zachovaná ná dobka se dvě ma uchy při okraji je takořka obdobou ně který ch tvarů luž ický ch; zbytky velké zá sobnice v níž pravě ký člově k shromaž ďoval obilí. Zá važ í v podobě komolý ch jehlanů, nahoře Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
16
příčně provrtaný ch, jsou ovšem předmě tem už itkový m, jejich účelem je dá na jejich podoba. Poslední ná lezy učině né v Modřanech jsou velmi důlež ité pro vý znamné období počá tků knovízské kultury; z ná lezů tě chto mož no si představiti ž ivot z pradá vný ch dob a postihovati jeho vý voje; dospě jeme tím k ná zorné mu obrazu tehdejší pravě ké vsi a mnoho se poučíme o vzdě lanosti jejího obyvatelstva. Zrod knovízské kultury je jednou ze zá kladních otá zek vě domostí o české m pravě ku. Ta zapsala se hluboce do dě jin pravě ký ch Č ech svou ž ivotní silou pronikajíc ve své m mladším období hluboko do již ních Č ech; nazvá na je podle rozsá hlé ho sídliště v Knovízi u Slané ho kulturou knovízskou. Obecnírozpočet na rok 1940. Obecnírozpočet na rok 1940 vykazuje tyto polož ky: Ř á dná potřeba obecního rozpočtu činí: Ú hrada řá dné ho rozpočtu činí Schodek 585.662 K. jest kryt 125% přirá ž kou k dani domovnía činž ovní jež vynese a 300% přirá ž kou k daním ostatním, jež vynese tak ž e obecní rozpočet Modřan jest v rovnová ze.
2,009.597 1,423.935 73.700 512.079
1941 Nový ředitel hlavníškoly. Dne 1. července 1941 nastoupil v Modřanech na místo řídicího učitele hlavníškoly Vojtě ch Landa. Tý ž narodil se 18. ledna 1891 v Chrá šťanech, okres Budě jovice; před svý m nastoupením v Modřanech působil v Ř evnicích u Prahy. Sčítá ní ovocné ho stromoví v Modřanech. Podle provedené ho sčítá ní ovocný ch stromů dne 4. listopadu 1941 byl stav ovocný ch stromů v domá cích zahradá ch ná sledujicí:
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
17
Jabloně
vysokomenné plodné neplodné , mladé chřadnoucí zá krsky plodné neplodné chřadnoucí tvarové plodné
1730 2233 443 691 995 153 2864
Třešně
plodonosné neplodné mladé chřadnoucí
792 1513 146
Rengloty
plodonosné neplodné mladé chřadnoucí
382 393 106
Švestky
plodonosné neplodné mladé chřadnoucí
1375 2073 462
Hrušně
vysokokmenné plodné neplodné mladé chřadnoucí zá krsky plodné neplodné chřadnoucí tvarové plodné
885 998 364 313 244 102 651
Višně
plodonosné neplodné mladé chřadnoucí
431 796 127
Kdoule
plodonosné neplodné mladé
26 13
Slívy
plodonosné neplodné mladé chřadnoucí
412 557 90
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
18
Merunky
plodonosné neplodné mladé chřadnoucí
184 420 67
Ořechy vlaské
plodonosné neplodné mladé chřadnoucí
172 252 82
Broskve
plodonosné neplodné mladé chřadnoucí
115 266 90
Počet veškerý ch stromů 23.998. Počá tky sportovního ž ivota v Modřanech. Společenský ž ivot v Modřanech rozšířen byl v roce 1941, kdy uskutečně no bylo sloučení Sportovního sdruž ení se Sportovním klubem v Modřanech. První kroky ku zřizová ní hříšťv Modřanech učině ny byly již roku 1910 ná vrhem Bedřicha Neumana, učitele obecné školy v Modřanech a místního sboru učitelské ho, podle ně hož mě lo bý ti zřízeno hříště pro školní mlá dež ve volné přírodě , na tak. zv. „farské louce“; jedná ní však nevedlo k cíli. Pozdě ji ujali se té to myšlenky ně kteří přá telé a příznivci tě lesné vý chovy a sportu. Učině n byl ná vrh v obecní radě na zřízení komise pro tě lový chovu jež mě la řešiti všechny otá zky dotý kajicí se tě lový chovy; akce tato nedošla však dosti pochopení. Svě tová vlna sportu všeobecně pronikajicí spůsobila však ž e i v obci naší, tak rychle rostoucí, čině ny byly pokusy o zřízení sportovních klubů. Před svě tovou vá lkou nebylo v Modřanech sportovních sdruž ení kromě tě locvičné jednoty sokolské , která se stala prvním průkopníkem kultury tě lový chovné podle hesla: ve zdravé m tě le zdravý duch. V roce 1914 vidíme již ně kolik nadšenců nové ho sportu footballu. V roce 1919 podal si sportovní krouž ek v Modřanech ž á dost o propůjčení místa pro hříště na ně které m z obecních pozemků a pronajal si obecní pozemek u kříž ku za „uhelnou“ za své footballové hříště . Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
19
Tehdy ovšem modřanští „starousedlíci“ pová ž livě vrtě li hlavami nad tě mito prvními průkopníky footballové ho sportu a útrpně krčili rameny; dnes však pro ž á dné ho z tě ch kdož byli průkopníky tě lesné vý chovy a sportu nemůž e bý ti vě tšího uspokojení nad ono, ž e vidí kolem sebe mlá dež , která sportem ž ije v mezích pravidly a řá dy ohraničený ch. V roce 1927 učině n byl v Modřanech vý značný krok ke zřízení obecního hříště . Při konaný ch sportovních slavnostech bylo usneseno, aby obec byla pož á dá na o propůjčení vhodné ho místa ke zřízení footballové ho hříště . Ve schůzi obecní rady dne 22. zá ří 1927 bylo usneseno, aby zřízeno bylo hříště které by slouž ilo všem korporacím, jakož i školní mlá dež í. Heslo „ven do přírody“ proniká stá le více do ž ivota dnešní mlá dež e jež hledá zdraví a radost z pohybu ve volné m prostoru; zaklá dá ní klubů footballový ch, tennisový ch a letecký ch jest toho zřejmý m dokladem; nedě lní pobyt a hry v přírodě osvě ž í a znamená ná vrat ku přírodě . Obecnírozpočet na rok 1941. Statistika obce. Obecní zastupitelstvo mě styse Modřan usneslo se ve schůzi konané dne 23. listopadu 1940 schvá liti obecní rozpočet na rok 1941 současně s rozpočtem školním na sprá vnírok 1941. Podle tohoto usnesení jest úhrn řá dné potřeby úhrn řá dné úhrady schodek řá dné ho rozpočtu
2,415.416 1,720.312 795.104
Rozpočtu mimořá dné ho není. Vyká zaný schodek rozpočtu řá dné ho byl uhrazen: 125% přirá ž kou k dani činž ovní 300% přirá ž kou k daním ostatním celkem tak ž e se jevípřebytek
87.666 K 708.099 795.765 661
Jednotlivé polož ky řá dné ho rozpočtu: Ú střední sprá va na obecníjmě ní na obecnídá vky a přirá ž ky na bezpečnost
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
557.517 196.334 9.030 265.578
20
na zdravotnictví na komunikace na socialní pé či na školství, vě dy, umě ní na dluhy
206.889 305.500 123.400 299.529 446.839
Dne 1. ledna 1941 čítaly Modřany 10.881 obyvatel. Z toho počtu bylo 5.073 muž ů, 5.115 ž en.
1942 Z kulturního ž ivota v obci. Orchestrá lnísdruž ení. Beseda Tyl. Chrá mová hudba. Koncerty. Orchestrá lní sdruž ení a pě vecký sbor v Modřanech jest sbor nemnoha jednotlivců, kteří odkaz Smetanův a naších předků plně pochopili. Orchestrá lní sdruž ení zahá jilo Nový rok 1942 koncertem populá rních skladeb dne 17. ledna 1942 za řízení Ferdinanda Kaisera; program koncertu byl sestaven tak, aby vyhovoval i nejná ročně jším posluchačům. Dne 11. dubna 1942 uspořá dalo Orchestrá lní sdruž ení se svý m padesá ti člený m orchestrem čtvrtý velký populá rní koncert. Byly předneseny skladby od Dvořá ka, Suppé ho, Flotova, Nedbala; pořad koncertu nacvičil a řídil dirigent Orchestrá lního sdruž ení prof. J. Kolá ř. Dne 17. kvě tna 1942 uspořá dá n byl hudební ž á kovský koncert, obecenstvem hojně navštivený . Ú činkujicí počtem 40 byli ž á ky koncertního mistra Velké operety Karla Vrby a skladatele Ferd. Bená čana. Modřanům vyrůstá zdatný hudebnídorost. Dne 28. června provedena byla slavnostní mše k uctě ní sv. Petra od Hanuše Svobody; skladba byla vě nová na chrá mové mu sboru modřanské mu. První provedení pro sbor chrá mový , soli-varhany a hudební ná stroje řídil dirigent Metodě j Knitl; provedení byl přítomen skladatel Hanuš Svoboda. Beseda Tyl konala dne 16. dubna svoji 55 valnou hromadu, v které bylo vzpomenuto zaklá dajicích členů a všech vý značný ch činovníků za Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
21
celou dobu jejího trvá ní, kteří se zaslouž ili o její vzestup, rozkvě t a úspě šnou činnost. V roce 1941 bylo sehrá no celkem 23 divadelních her a to: díla dramatická , hry ze ž ivota, komedie, veselohry a pohá dky, provedení bylo vž dy tak úspě šné , ž e si získalo nejvdě čně jší uzná ní a ohlas v řadá ch našeho obecenstva. Průmyslové Modřany. Bezprostřední souvislost s hlavním mě stem Prahou a vý hodné a rychlé spojení napomahaly hodně vzrůstu průmyslu v Modřanech. Z malé kdysi rolnické vísky stá vá se v posledních desetiletích obec, která prá vem můž e říci ž e jest nejvě tší obcíPraha-venkov. Přesto ž e Modřany mají pě kně a značně vyvinutý průmysl, přec jen zůstá vají místem zdravý m, neboť průmysl jest rozlož en ponejvíce v severní čá sti obce, tak ž e nikterak není po strá nce zdravotní na ujmu vilové čtvrti, která se rozklá dá více mé ně na vyvý šený ch místech. S vý vojem průmyslu rozrostly se Modřany v obec velikou a vzrůst její není daleko ještě zastaven. Rozvoj průmyslu v Modřanech byl rychlý zé jmena v posledních lé tech. Nevidíme zde starý ch a ponurý ch tová rních budov; skoro všechny tová rní podniky jsou umístě ny v budová ch svě dčicích o tom, ž e není příliš dá vno co byly postaveny aneb renovová ny. Nové tová rnípodniky. V tová rní čá sti obce ná s upoutá mohutná budova „Skol“ vystavě ná v roce 1942; podnik jest zřízen pro vý robu pletené ho zbož í; nachá zí se na parcele č. k. 336/70 pod „Vinicí“. V čá sti obce „pod Vinicí“ zřídil Vladimir Kučera tová rnu na chladicípřístroje. Obecnírozpočet na rok 1942. Obecnízastupitelstvo schvá lilo obecnírozpočet na rok 1942. Celková řá dná potřeba činí úhrn řá dné úhrady schodek řá dné ho rozpočtu činí K úhradě tohoto schodku slouž í125% přirá ž ka k dani činž ovní ze zá kladu 72 374.40 K Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
22
2,530.543 K 1,713.313 " 817.230 "
90.468 "
300% přirá ž ka k ostatním daním ze zá kladu 242.543.05 rozpočet končípřebytkem
727.629 " 867 "
Vý značné polož ky obecního rozpočtu: na ústřední sprá vu na obecníjmě ní na obecnípřirá ž ky a dá vky na bezpečnost na zdravotnictví na komunikaci na socialní pé či na školství, vě dy, umě ní na dluhy
541.724 " 193.615 " 10.100 " 264.061 " 214.278 " 375.216 " 177.772 " 281.786 " 456.991 "
Rekvisice zvonů. Dne 13. dubna 1942 po nedě li Provodní byly sejmuty a odvezeny z našeho farního chrá mu 3 zvony k vá lečný m účelům. Zvony vá ž ily asi 530 kg., 2 byly nové a byly pořízeny po minulé vá lce r. 1923. První zvon vě tší sv. Vá clava a sv. Jana Nepomucké ho; druhý zasvě cen byl sv. Cyrilu, umístě né ve staré zvonici; dá le umírá ček, zavě šený na sanktusníku; okresním úřadem byl ponechá n jediný zvon „Magnificat“ majicíhistorickou cenu. Na zvonech nachá zely se ná pisy: Velký zvon: Oč svě tová vá lka dům Bož í připravila, zbož ná mysl nahradila. – Ulil Arnošt Diepold v Praze L. P. 1923. Menší zvon: Cyril jsem a zašlý ch bratrů úkol plním. L. P. 1923. Vě noval mě Cyril Bartoň, rytiřz Dobenína. Nejmenší: Patron Cyril Bartoň, rytiřz Dobenína. Rozpuště ní obecního zastupitelstva. Ustanovení vlá dního komisaře. Vý nosem vicepresidenta zemské ho úřadu v Praze ze dne 31. srpna 1942 bylo obecní zastupitelstvo v Modřanech rozpuště no podle ustanovení§ 106 české ho obecního zřízení. Svý ch funkcí v obecní radě byli zproště ni a uprá zdnili svoje místa z nařízení ně mecký ch úřadů členové obecní rady: Rudolf Marek, starosta Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
23
obce, Vojtě ch Relich, pens. Frant. Kolman stavitel, Josef Vlček, strojní zá mečník. Na uprá zdně ná místa v obecní radě odchodem shora uvedený ch osob nastoupili: Ant. Kopecký , dě lník, Marie Trachtová , domá cnost, Josef Bříza, sprá vce tová rny, Šibor Jan, zřízenec v. v. Karel Jedlička, zá mečník. Na zá kladě usnesení obecní rady ze dne 11. srpna 1942, který m se vyslovil souhlas s tím, aby ně mečtí občané byli zastoupeni v obecní radě 3 členy ně mecké ná rodnosti, z nichž jeden by byl starostový m ná mě stkem – v zá jmu utuž ení spoluprá ce český ch a ně mecký ch spoluobčanů – zvoleni byli ná sledujicí občané ně mecké ná rodnosti do obecní rady: Georg Genge, tová rník, Karel Salzmann, plukovník v. v. Josef Opitz, vedoucí NSDAP. V důsledku tě chto usnesení jevil se stav členů obecní rady ná sledovně : Bohumil Buňat, řeď. spořitelny v. v. Georg Genge, tová rník, Jan Ště pá nek, stavitel, Karel Salzmann, plukovník v. v. Josef Opitz, vedoucí NSDAP. Otto Nová k, obchodník, Methodě j Knittl, úředník, František Vintr, ž ivnostník, Jaroslav Homolka, instalaté r, František Nepomucký , majitel realit, Josef Ettl, vařič cukrovaru, Miroslav Moravec, rolník. Rozhodnutím presidia zemské ho úřadu v Praze byl k obecnímu úřadu mě styse Modřan přidě len Ernst Živnůstka jako vedoucí úředník obecního úřadu. Působnost svoji zahá jil dne 18. dubna 1942; jeho činnost v Modřanech byla ukončena dne 25. zá ří1942. Vý mě rem okresního úřadu Praha-venkov-jih ze dne 3. zá ří 1942 byl jmenová n pro sprá vu obce Modřany vlá dním komisařem dr. Heinrich Riedel. Maximá lníceny potravin r. 1942. chlé b za 1 kg mouka ž itná chlebová mouka pšeničná na vaření hrubá mouka pšeničná hladká mouka ječná vý raž ková mouka ječná chlebová kroupy krupky Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
24
2.90 K 3.- " 4.15 " 3.70 " 4.15 " 3.- " 4.20 " 4.40 "
ovesné vločky ovesná rý ž e pohanková krupice já hly rý ž e pšeničná krupice vejce slepičí má slo domá cí, čajové má slo selské má slo přepuště né mlé ko 1 L brambory nové brambory zimní hrá ch tuzemský cukr sá dlo syrové tuky umě lé ká va obilná , ž itná maso hově zí maso vepřové maso telecí
6.- " 5.20 " 4.80 " 4.80 " 6.- " 4.20 " 1.30 " 35.20 " 32.80 " 42.- " 2.50 " 2.45 " 0.72 " 6.50 " 7.20 " 16.80 " 19.- " 8.- " 22.25 " 21.- " 20.- "
Žně roku 1942. Boj o zrno a chlé b. Rok 1942 počínaje tíž ivou zimou, s rozmoklý m a nepříznivý m jarem a konečně s deštivý m obdobím sklizňový m kladl veliké pož adavky na země dě lce, kteří si byli vě domi, ž e musejí tentokrá te podstoupiti tuhý zá pas takmě řo kaž dé zrno. Žijeme ve čtvrté m roce svě tové vá lky. Letošní průbě h ž ňový ch prací byl zatě ž kací zkouškou země dě lce a země dě lské ho dě lnictva. Bylo nutno napnouti všechny síly a značnou trpě livost spojenou s dovedností a uvá ž ení pravé ho okamž iku, aby byla sklizeň příštího chleba zajiště na. Od časné ho rozbřesku až dlouho do noci vesele zvonily kosy na polích a rozlé hal se hukot mlá ticích strojů; pšenice, ž ito, ovsy a jiné druhy obilí mizely rychle s políjakoby zá zrakem.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
25
Za účelem rychlé ho vý mlatu stanovilo ministerstvo země dě lství zvý šení ceny za obilí z nové sklizně ač ceny chleba a mouky zůstaly nezmě ně ny. za ž ito dodané do konce zá ří za 1q. za pšenici dodanou do konce října za oves dodaný do konce zá ří za ječmen krmný dodaný do konce zá ří za ječmen průmyslový dodaný do konce zá ří
185 K 209 " 161 " 154 " 200 "
Soupis hospodá řské ho zvířectva. Na zá kladě provedené ho všeobecné ho sčítá ní hospodá řské ho zvířectva v Modřanech dne 3. 12. 1942 jevíse tento stav ná sledovně : vepřový dobytek úhrnem hově zí ovce kozy a kozli koně slepice husy, kachny, krocani krá lici
253 kusů 151 " 30 " 249 " 58 " 1742 " 650 " 6548 "
1943 Sejmutídesky padlý ch. Dne 30. března 1943 sejmuta byla bronzová deska se jmé ny 82 modřanský ch občanů padlý ch ve svě tové vá lce roku 1914-1918, k vá lečný m účelům. Jmenová ní vlá dního komisaře. Vý nosem okresního úřadu Praha-venkov-jih ze dne 23. II. 1943 byl na zá kladě § 106 odst. 3 české ho obecního zřízení jmenová n JUDr. Jiří Ševčík, vrchní komisařpolitické sprá vy okresního úřadu Praha-venkovjih, vlá dním komisařem obce Modřany. Obecnírozpočet na rok 1943. Obecnírozpočet na rok 1943 vykazuje tyto polož ky: úhrn řá dné potřeby činí úhrn řá dné úhrady Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
2,850.941 K 1,647.487 " 26
schodek řá dné ho rozpočtu úhrn řá dné úhrady činí vyká zaný schodek řá dné ho rozpočtu
1,203.454 " 1,647.487 " 1,203.454 "
k úhradě tohoto schodku slouž í 125% přirá ž ka k dani činž ovní 300% přirá ž ka k ostatním daním
1,096.777 "
úhrada řá dné ho schodku
1,204.302 "
přebytek
107.525 "
848 "
Vý značné polož ky obecního rozpočtu: na ústřední sprá vu na obecníjmě ní na obecní přirá ž ky a dá vky na bezpečnost na zdravotnictví na komunikace na země dě lství na sociá lní pé či na školství, vě dy, umě ní
680.028 K 202.787 " 12.200 " 313.149 " 276.903 " 433.574 " 4.500 " 169.000 " 298.821 "
Dosazení sprá vce komise. Rozhodnutím okresního úřadu Praha-venkov-jih ze dne 20. 4. 1943 byla dosazena se souhlasem Ř íšské ho protektora v obci Modřanech sprá vní komise. Č leny sprá vní komise byli ustanoveni: Marek Rudolf, ředitel obecní dívčíškoly, jako předseda Löschner Antonín, tová rník, jako zá stupce předsedy Oppitz Josef, úředník, Blockleiter der NSDAP Modřany Ště pá nek Jan, stavitel Ptá ček Vá clav, mechanik Knittl Methodě j, úředník Současně byl JUDr. Jiří Ševčík, vrchní komisař politické sprá vy zproště n funkce vlá dního komisaře v Modřanech. Sprá vní komise převzala řízení obce dne 3. 5. 1943. Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
27
Nejstarší grunty modřanské . Č p. 7 R. 1790 Matě j Šá rka, majitel gruntu " 1839 Jan Šá rka Č p. 8
" 1637 Chalupa Kozlovská Chalupu tu drž el od mnoha let Jiří Kozel. V roce 1637 odhadnuta byla za 90 kop. " 1665 dosazen jest Milostivou vrchností na chalupu tu Jan Moravec, který ji vzal dle staré ho odhadu; po Janu Moravcovi obdrž el ji r. 1683 Jiří Blecha; v roce " 1692 Jiří Muž íček; po Jiřím Muž íčkovi drž el ji Jan Tůša a po ně m v roce 1700 Luká š Tůša. " 1732 připomíná se v drž eníchalupy té Martin Blá ha " 1743 hospodařil na té to chalupě Jiří Kališ – nebo Blá ha – po smrti Jiřího Kališe vzal ji syn jeho Jan Blá ha. " 1793 Matě j Blá ha " 1852 Josef Blá ha
Č p. 10
" 1802 Martin Vodvá řka " 1847 Vá clav Sudý " 1860 Vá clav Lacina
Č p. 11
Grunt Hejdovský " 1657 Jan Hejda vzal grunt ten pustý za 90 kop. " 1680 Jan Hejda pro sešlost vě kem postoupil ž ivnost synu své mu Matě ji Hejdovi. " 1719 postoupil Matě j Hejda ž ivnost tu Kristofovi, synu své mu, který ji prodal Vá clavu Junkovi za 120 kop. Vá clav Junek nemohl na gruntu nic poříditi i nastoupil na místo to Martin Kukačka. " 1743 Po smrti Martina Kukačky a Judity, jeho manž elky obdrž el grunt ten zet jejich, Vá clav Prá šek.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
28
" 1745 Dosazen poručením Milostivé ž ivnost tu Jakub Kališ
vrchnosti za
Jiří Trousil postoupil grunt ten Josefu Švorcovi. " 1799 Jiří Liske " 1821 Josef Vysušil " 1846 Vá clav Veselý " 1850 Karel Mojž íš " 1856 Vincenc Šalamoun " 1858 Karel Dvořá k " 1861 Josef Novotný " 1862 Marie Hälzl Grunt Ř ehá čkovský Č p. 12
" 1637 Jakub Ř ehá ček vzal grunt ten po rodičích za 170 kop; po smrti Jakuba Ř ehá čka roku 1673 dosazen na místo jeho Martin Ř ehá ček " 1716 dosazen na ž ivnost tu po smrti otce své ho syn Jiří Ř ehá ček; ž ivnost odhadnuta opě t na 170 kop. " 1747 syn Jiřího postoupil ž ivnost tu dobrovolně švagru své mu Tomá ši Svobodovi za 170 kop. " 1794 grunt ten v drž ení převzal Jan Žá k " 1851 Jan Bohá ček " 1852 Josef Škarohlíd " 1854 Jan Beran " 1883 Josefa Skřivá nková provdaná Beranová Chalupa Kučerovská
Č p. 14
" 1645 ujal chalupu tu Jiří Kučera v 50 kopá ch " 1665 hospodařil po ně m Martin Č ernohlá vek " 1680 Vá clav Dopita, po ně m Vít Kališ " 1743 Po Martinu Turkovi nastoupil Matě j Liška " 1772 za hospodá ře na chalupu Kučerovskou dosazen Jiří Kališ " 1778 Jiří Liška
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
29
" 1779 Josef Švorc " 1836 Matě j Chadima " 1851 Jan a Kateřina Chadimovi Č p. 17
" 1802 Vá clav Sý kora " 1836 Jan Sý kora
Č p. 18
" 1821 Matě j Vodvá rka " 1846 Jan Erpengr " 1866 Jan a Anna Klimešovi " 1876 Antonín a Emilie Klimešovi " 1878 Antonín Klimeš
Č p. 19
" 1786 Matě j Smolík " 1825 Vojtě ch Vodešel
Č p. 20a
" 1782 Martin Vodvá řka " 1848 Vá clav Kapitá n
Č p. 20b
" 1842 Matě j Klimeš " 1848 Matě j Houdek " 1848 Ferdinand Krajíček " " 1854 Jan Svoboda 1855 Jan Suchý Grunt Drhlíkovský
Č p. 21
? drž el grunt ten Jan Drhlík; po ně m nastoupil v ž ivnost tu Vá clav Dopita, které mu odhadnuta v 150 kopá ch. " 1725 připomíná se v drž enístatku toho Tomá š Tůma " 1740 Po smrti Tomá še Tůmy dosazen na ž ivnost tu Jiří Esterle, jinak Nová k. " 1751 byl v drž ení statku toho Jiří Jelínek " 1815 Matě j Dvořá k " 1818 Vá clav Moravec
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
30
? Antonín Moravec Č p. 24
" 1642 mě l dvůr ten v ceně 450 kop Jiří Junek, po ně m Pavel Junek " 1691 byl majitelem dvoru toho Havel Huf " 1736 Martin Svoboda postoupil dvůr ten synu své mu Tomá ši Svobodovi " 1765 byl v drž ení statku toho Jan Svoboda " 1781 Jan Svoboda " 1811 Jan Svoboda " 1867 Vá clav Huně k Chalupa Luňá kovská
Č p. 26
" 1662 byl majitelem té to Martin Luňá k " 1695 Matě j Luňá k " 1727 po Matě ji Luňá kovi stal se pá nem té to jeho syn Matě j Luňá k " 1750 hospodařil na chalupě té Martin Luňá k " 1778 Matě j Houfek " 1814 Jan Houfek " 1859 František Houfek " 1876 Jan Veselý Chalupa Haraušovská
Č p. 28
" 1681 byl majitelem chalupy té Prokop Brož , o ně m nastoupil v drž ení chalupy té Tomá š Kastroví " 1722 hospodařil v ní Martin Blá ha " 1738 po smrti Matě je Kališe dosazen na chalupu tu Josef Císař, který ji ještě v roce 1750 mě l v drž ení " 1792 Vá clav Houfek byl v drž ení chalupy té to " 1862 Matě j Houfek " 1871 Vá clav Jedlička
Č p. 30
" 1805 Vá clav Plichta
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
31
" 1821 Anna Paeškin " 1823 Josef Turek " 1848 František Turek Č p. 33
Mlý n Trousilkovský " 1702 V roce 1702 vystavě la Milostivá vrchnost mlý n o dvou slož eních; mlý n ten nemě l ž á dný ch pozemků " 1732 jest prodá n za 150 kop Vojtě chu Trousílkovi " 1750 mlý n Trousílkovský mě l v drž ení Jan Roblín " 1783 prodal mlý n ten Vojtě ch Novotný Tomá ši Pá vovi " 1805 Antonín Stá lec 1817 Jan Šafá ř " 1864 Anna a Alois Rá ž
Č p. 34
" 1792 Josef Balík " 1831 Josef Balík " 1858 Josef a Barbora Balík
Č p. 35
" 1788 Jan Pá tel " 1850 Jan a Kateřina Ř ehá ček
Č p. 36
" 1805 Vá clav Císařovský " 1878 Jan a Marie Andě lová
Č p. 37
" 1778 Tomá š Císařovský " 1844 Jan Císařovský " 1881 Jan Císařovský
Č p. 38
" 1796 Matě j Hladík ? František Hladík ? Antonín a Františka Burdová
Č p. 39
" 1807 Jan Trousílek " 1853 Josef Svoboda
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
32
" 1854 Ferdinand Krajíček Č p. 45 Č p. 44
" 1795 Jan Novotný Chalupa Lapá čkovská Chalupa ta, jež ně kdy předešle krčmou bý vala, mnoho let pustou zůstala " 1659 vystavě na na místě tom k ruce milostivé vrchnosti od zá kladu hospoda. " 1666 ujal hospodu tu od vrchnosti o 300 kopá ch Ondřej Pelyně k. " 1687 Ondřej Pelyně k Ondřejovi.
postoupil
ji
synu
" 1698 vedl ž ivnost na hospodě té Jan Smolík " 1707 Ondřej Smolík " 1747 Jan Žvejkal " 1796 Hynek Nechanický " 1823 Vojtě ch Mašita " 1834 Josef Budil " 1837 Josef Houfek Č p. 51b
" 1820 Jan Houdek " 1821 Jan Mašita " 1826 Matě j Dvořá k " 1829 Leopold Ště pnička " 1830 Alž bě ta Ringelman " 1831 Josef Zá potocký
Nejstarší občané modřanští: 1565 1584 1597 1598 1600 1601
Jakub Vaně k Havel Kuklík Vá clav Kalyna Vít Bukovanský Petr Píša Jakub Lapá ček
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
33
své mu
1601 1602 1606 1607 1615 1618 1617 1617 1617 1617 1617
Michal Košťá l Martin Hodinka Katerchá nek jinak Škarohlíd Mikulá š Hejda Jíra Haraus Vít Kadě dej JiříŘ ehá ček Jan Holý Matě j Harouš Jan Drhlík Jan Husopá rek
Modřany v roce 1943. Žně a vý stava ovoce. Země ta tichá předtuchou vzdychá , an ji ochvívá veselý ruch; pro dá rek Bož íbrá zdy se množ í půdu rozrý vá ž elezný pluh. Kdo oře půdu, zda-li ho zná š? To dbalý rolník, to přítel ná š! Dozrá ly klasy, kosa se hlá sí i srp se snaž ízá vodit s ní. Velká to dílna, hle ruka pilná vá ž e a svá ž ívý tě ž ek ž ní. Kdo v potu klidí, číje to tvá ř? To pilný rolník, ná š hospodá ř! Josef V. Slá dek Nadešel pá tý rok vá lky, vý robní bitva v země dě lství vyvrcholila – nastala doba ž ní. Žně – kouzelné slovo; radostný vý sledek tvrdé celoroční prá ce země dě lcovy; celý kraj jako by se rá zem rozezvučel tím slovem. Svá tek sv. Markyty jest za ná mi – sv. Markyta hodila srp do ž ita. Horký červenec barví zlatem obilná pole i políčka. Tisíce ná ručí klasů obtě ž kaný ch zrním jsou rolníkům odmě nou za celoroční ná mahu.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
34
Po zimě , která se vyznačovala nepatrný mi sně hový mi srá ž kami, nastalo neobyčejně suché jaro; vyhlídky na dobrou úrodu byly tudíž velmi slabé . Neobvyklá chladna obou předchá zejicích let vedla k tomu, ž e u obilí nastaly škody v takové m rozsahu, který nebyl předtím ještě zaznamená n; kromě toho vznikly vedle úplné ho vyhynutí zimních olejnatý ch plodin také ještě velmi vysoké ztrá ty zemá ků. Příznivé teplé a suché počasí umož nilo nerušený průbě h sklizně obilnin, brambor i ovoce a velmi včasné provedeníorby a setíozimů. Vedle Okrašlovacího spolku, který byl založ en roku 1913 a jehož hlavní činnost spočívá v okrašlová ní naší domoviny, utvořen byl v roce 1942 v Modřanech „Svaz zahrá dká řů“ s účelem pě stě ní ovocné ho stromoví. Modřany prá vem mohou se řaditi mezi obce s vyspě lý m ovocnictvím. První snahy o pě stová ní ovocnictví v Modřanech počaly v roce 1883, kdy na popud pokrokové ho obecního zastupitelstva započato bylo s vysazová ním stromů ovocný ch. Vysazová ní bylo započato způsobem slavnostním. Dne 10. dubna 1883 zasazeno bylo „v Soudný ch“ velké množ ství višňový ch stromů. Přední hodnostá ři obce a čelní občané súčastnili se prá ce té , vsadivše kaž dý jeden nebo více stromů, proná šejíce při tom různá zbož ná aneb vlastenecká hesla. Od doby té uplynula řada let. Dlouho se nemohli naši pě stitelé ovoce vzpamatovati z hrozné zimní katastrofy v roce 1929-30, kdy více jak třetina ovocný ch stromů v Č echá ch bylo zničeno a kdy i v naší obci kolem 6000 ovocný ch stromů zaniklo, vedle velké ho počtu vá ž ně poškozený ch. V lé tech 1930-43 snaž ili se naši pě stitelé ovocnictví opě t dohoniti co nelitostná zima roku 1929 zničila; jeví se to v ná sledujicích číslech. V roce 1928 nachá zelo se v Modřanech dle provedené ho sčítá ní 19337 ovocný ch stromů. Nyně jší stav ovocné ho stromoví jeví se ve svě tle daleko příznivě jším.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
35
Tak napočteno bylo v roce 1941 v Modřanech 25504 ovocný ch stromů. Malé i vě tší půvabné rodinné domky ze zeleně zahrad a stromů mile vyhlé dajicí, cesty stromovím vroubené , svě dčí všude o píli a pokrokovosti občanstva. Statistika ž actva ve školním roce 1943-44. Ve školním roce 1943-44 bylo zapsá no na modřanský ch školá ch ž á ků a ž á kyň: na chlapecké škole celkem 380 ž á ků, v tom 54 ž á ků, kteří nově vstoupili do školy. Ř idicím učitelem ustanoven byl od 1. června 1939 Alois Pechouš, na škole dívčí zapsá no bylo 389 ž á kyň, řidicím učitelem byl ustanoven Rudolf Marek, na hlavní škole zapsá no bylo 332 ž á ků, ředitelem hlavní školy ustanoven byl od 1. července 1941 Vojtě ch Landa. V době druhé svě tové vá lky. Ř ízené hospodá řství. Žijeme v pá té m roce druhé svě tové vá lky. Život prodě lá vá velké a pronikavé změ ny. Dnešní vá lka není jen vá lkou se zbraní v ruce, jest v daleko vě tší míře než minulá vá lka svě tová – vá lkou hospodá řskou. Ihned na počá tku vá lky bylo zavedeno řízené hospodá řství a vydá ny byly lístky na potraviny, které zajišťují všem obyvatelům stejnomě rně zá sobová ní po celou dobu vá lky ať potravinami, tak šatstvem, obuví i jiný mi nezbytný mi ž ivotními potřebami. Zá sobovací a vyž ivovací činnost ve svý ch zá kladech spočívá na organisaci samosprá vní; tato tak odpově dná funkce byla ponechá na obcím. Sčítá ní ploch kultur a osevu. Celková vý mě ra všech pozemků v obci
738
Ha
84
arů
Plochy země dě lský ch zá vodů
516
"
02
"
Orná půda
280
"
87
"
Zahradní půda
11
"
12
"
Domá cí zahrady – pě stová ní zeleniny
105
"
00
"
Okrasné zahrady
1
"
64
"
Ovocné sady
4
"
17
"
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
36
Školky ovocný ch stromů
-
"
14
"
Louky trvalé
13
"
26
"
Pastviny
9
"
14
"
Viničná půda
-
"
14
"
Prutníky
-
"
15
"
Lesnípůda
161
"
71
"
Zastavě né plochy a plochy dvorů
37
"
40
"
Ostatníplochy neplodné
114
"
-
"
Obecnírozpočet na rok 1944. Obecnírozpočet na rok 1944 vykazuje tyto polož ky: Ú hrn řá dné potřeby činí úhrn řá dné úhrady činí schodek řá dné ho rozpočtu činí úhrada schodku řá dné ho činí celkem přebytek K úhradě schodku slouž í 125% přirá ž ka k dani činž ovní 300% přirá ž ka k ostatním daním
3,104.889 K 1,635.660 " 1,419.229 " 1,420.475 " 1.246 " 151.861 " 1,059.130 "
Vý značné polož ky obecního rozpočtu: na ústřední sprá vu na obecníjmě ní na obecnídá vky a přirá ž ky na bezpečnost na zdravotnictví na komunikace na země dě lství na socialní pé či na školství, vě dy, umě ní na dluhy
829.260 " 143.852 " 9.830 " 564.561 " 279.563 " 419.758 " 5.000 " 158.220 " 320.280 " 357.565 "
Obecní vý kaz o sklizni r. 1942. Pšenice Žito Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
342.46 q 862.66 " 37
Ječmen Oves Smě s ječmene s ovsem Smě s obilís luště ninami Ř epka Má k v čisté kultuře
236.65 230.93 54.60 54.40 7.71 2.31
Statistika obce roku 1943. Počet obyvatel Počet domů Počet narozený ch dítek Počet zemřelý ch
" " " " " "
10.884 1.575 202 97
1944 Rozšířenísprá vního obvodu policejního presidenta v Praze na Modřany. Obec Modřany sousedí bezprostředně s územím hlavního mě sta Prahy, tak ž e mezi obě ma obcemi neníani viditelné hranice. Stavebně , hospodá řsky, dopravně i socialně je obec Modřany spojena s Prahou tak úzce, ž e jest vlastně praž ský m předmě stím; podle toho je třeba posuzovati i policejní pomě ry v Modřanech s hlediska velkomě sta. Vzhledem k tomu byl sprá vní obvod policejního presidenta v Praze rozšířen opatřením ministerstva vnitra na obec Modřany s účinností dnem 1. kvě tna 1944 za přítomnosti předsedy a členů obecní sprá vní komise, policejního presidenta v Praze. Vý sledek sklizně obilíroku 1943. Dle nařízení ministerstva země dě lství a dle nařízení o vá lečné m hospodá řství jest kaž dý pě stitel obilí povinen ohlá siti podle pravdy obecní komisi množ ství pšenice, ž ita, ječmene, ovsa a obilních smě sí, které v roce 1943 sklidil u kaž dé ho druhu obilí a kaž dý země dě lec musí ozná miti jak množ ství, které již vymlá til, tak množ ství, které ještě dalším vý mlatem získá . Vý sledek sklizně v Modřanech roku 1943 Celková vý mě ra orné půdy Chlebové obilísklizeno bylo z plochy Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
38
280.87 Ha 110.93 Ha
krmné obilísklizeno bylo z plochy průmě rný vý nos 1 hektaru chlebové ho obilí dle sdě lení obecní obilní komise přibliž ná sklizeň chlebové ho obilí v roce 1943 ze 111 ha počet země dě lský ch usedlostí nad 0.5 ha = 45 samozá sobitelé potřeba osiva pro sklizeň chlebové ho obilína rok 1944
49.16 Ha 11 q 1221
q
236
q
214
q
Sčítá ní ovocný ch stromů roku 1944. Stav ovocný ch stromů v Modřanech v roce 1944 jevíse ná sledovně : Jabloně vysoko a polo kmeny plodné 1913
neplod. chřadn. 2130
359
zá krsky plodné
tvarované stromy
neplod. chřadn. plodné
750
1250
106
neplod.
1718
2799
Hrušně vysoko a polo kmeny plodné
neplod.
1345
1144
chřadn. 295
zá krsky plodné
plodné
neplod.
1570
1799
chřadn. 251
plodné
545
neplod. 635
348
44
396
plodné
101
425
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
815
Švestky
neplod. chřadn. plodné
neplod.
chřadn.
2270
336
731
117
1331
Mirabely chřadn.
neplod.
Višně
480
Slívy plodné
neplod. chřadn. plodné
274
Třešně
tvarované stromy
neplod. 489 39
Meruňky chřadn. plodné 128
233
neplod.
chřadn.
443
109
Broskve
Vlašské ořechy
plodné
neplod.
chřadn.
plodné
96
211
82
179
Maximá lníceny potravin v roce 1944. Mouka pšeničná hrubá 1 kg mouka ž itná mouka ječná vý raž ková kroupy krupice hrá ch brambory zimní brambory nové cukr má slo sá dlo tuky umě lé chlé b vejce 1 kus mlé ko 1 L vločky ovesné maso hově zízadní maso vepřové maso telecí
neplod. chřadn. Celkový počet ovocný ch stromů 28.552 297 46
4.15 3.4,15 4.20 4.20 8.1.20 2.60 8.35.20 22.19.2.90 1.25 1.40 6.22.25 21.20.-
K " " " " " " " " " " " " " " " " " "
Z kulturního ž ivota v obci. Jest rok 1944, šestý rok druhé svě tové vá lky. Žijeme ve dnech, kdy dě jiny se daly v pohyb, kdy se mě ní socialní ž ivot Evropy, kdy mohutný ohlas velký ch udá lostí zaznívá i v divadlech i ve filmu. V tě ž ké vá lečné době zajisté kaž dý touž í po osvě ž ení a vytrž ení ze starostí denního ž ivota; velký úkol tu připadá v prvé řadě divadlu, dobré četbě i filmu. O udrž ení stá lé ho zá jmu o divadlo v obci pečuje dobrý divadelní soubor ochotnické besedy „Tyl“ jež pracuje s velký m úspě chem od r. 1887 na poli divadelním. Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
40
V druhé řadě ušlechtilou zá bavu a rozptý lení mysli poskytuje veřejná obecní Husova knihovna, která má již svůj stá lý kmen horlivý ch čtená řů; při značné početnosti obyvatelstva má knihovna velké úkoly v oboru kultury široký ch vrstev. Sto dvacá té vý ročí narozenin Bedřicha Smetany vzpomě la Veřejná osvě tová služ ba v Modřanech dne 10. března 1944 spolu s Besedou „Tyl“ slavnostním koncertem praž ské ho pě vecké ho sboru „Smetana“. Před koncertem konala se předná ška o vý znamu Bedřicha Smetany; provedeno pak bylo 8 sborů Bedřicha Smetany za řízení prof. Oldřicha Hilmera. Za veliké účasti milovníků dobré hudby konal se dne 9. června 1944 v jubilejním Smetanově roce koncert kolegia odborný ch učitelů hudby. Byly hrá ny skladby Bedřicha Smetany, Antonína Dvořá ka, Josefa Suka, Kovařovice, Františka Šubrta, J. Š. Bacha, V. A. Mozarta, a L. van Beethovena. Stará tradice chrá mové hudby v Modřanech znovu ož ila rozšířený m chrá mový m sborem. Za přispě níčlenů Orchestrá lního sdruž enízval sobě sbor za úkol pě stovati chrá movou hudbu vě hlasný ch naších i cizích skladatelů a uspořá dati duchovní koncerty a obnoviti starou pově st chrá mové hudby pě stované učiteli modřanské školy Matě jem Vydrou, Josefem a Františkem Skřivá nkem v dobá ch patrimoniá lních a Ferdinandem Vackem v době pozdě jší. V neposlední řadě ke kulturnímu ž ivotu přispívá i rozhlas, jenž přihlíž í k tomu, dá ti obecenstvu vž dy nejen chvilkové pobavení ale i poučenía širšírozhled v kulturním počíná ní. Průmyslové zá vody v Modřanech ve vá lečný ch lé tech. Modřany mají značně vyvinutý průmysl; rozvoj průmyslu v Modřanech byl zé jmena v posledních lé tech velice rychlý . Rozsá hlá budova tová rny na cukrovinky a čokolá du Rupa a mohutná budova Skol vystavě ná v roce 1942 jsou toho dokladem. Ohlé dneme-li se ně kolik roků zpě t, do doby všeobecné ho hospodá řské ho úpadku a průmyslové krise v lé tech 1930-1938, vidíme, ž e Modřany byly jednou z obcí nezamě stnanostínejvíce postiž ený ch. Rokem 1940 přichá zíme již do doby vě tší průmyslové konjunktury; veškeré průmyslové podniky berou účast na vá lečný ch dodá vká ch, a tím zá roveň stoupla zamě stnanost modřanské ho dě lnictva nebý valou mě rou.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
41
V prvé řadě jsou to tová rny kovoprůmyslové : Klevin a spol., Srba a spol., A. Löschner a Pá nek, které vesmě s pracují pro ně mecký vá lečný průmysl. Tová rna Rupa byla zřízena Ně mci na vý robu součá stí turbinový ch lé tadel a sanitníoddě lenípro „Wehrmacht“. Ve vá lečné m nasazení pracuje cukrovar, parketá rna, Skol tová rna pletiv, a tová rna lé čiv „Interpharma“. Ú mrtířidicího učitele. Dne 5. srpna 1944 zemřel v Modřanech řidicí učitel v. v. František Kačín. František Kačín narodil se 2. 7. 1862 v Smilovicích, okres Kutná Hora. Po absolvová ní učitelské ho ústavu působil na obecný ch školá ch v Ouž icích, v Dobřichovicích, v Davli a v Středokluká ch; v Modřanech působil jako řidicíučitel od roku 1908. Obecní vý kaz o rozvrhu povinné ho osevu. Předepsaný povinný osev: Celková vý mě ra orné půdy řepka pšenice a ž ito pšenice ozimá a jarní ž ito brambory brambory ranné brambory pozdní cukrovka
246 Ha 12 " 124 " 40 " 81 " 25 " 1 " 23 " 19 "
28 66 83 97 88 17 -
a " " " " " " " "
Z činnosti ochotnické besedy „Tyl“. Modřany mají velice vyspě lé divadelní obecenstvo; kaž dé divadelní představení jest společenskou udá lostí, která soustřeďuje všechny vrstvy obecenstva. V roce 1944 bylo vypraveno 7 divadelních her; v důsledku mimořá dný ch vá lečný ch pomě rů činnost divadelní ustala a kulturní ž ivot byl omezen na film a rozhlas.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
42
Beseda Tyl uspořá dala tyto hry: Naši furianti, Rejthar, Mistr ostré ho nož e, Svě tá ci, Sňatek omylem, Tři zlaté listy, Ú smě vy a kordy. Vý bě r tě chto her obsahuje vše, aby uspokojeny byly ná roky divadelního obecenstva. V hledišti se vystřídalo ně kolik tisíc divá ků; z toho jest zřejmo jak jest důlež itá činnost divadelnína poli kulturním. Kromě tě chto divadelních her uspořá dala beseda Tyl za účasti Veřejné osvě tové služ by ná sledujicí koncerty: Koncert nezbedný ch bakalá řů, koncert praž ské ho pě vecké ho sboru „Smetana“, koncert vlá dního vojska, koncert ž á kovský a koncert učitelů hudby. Letnísčítá ní hospodá řské ho zvířectva. Na zá kladě provedené ho všeobecné ho sčítá ní hospodá řské ho zvířectva v Modřanech 3. června 1944 jevíse tento stav ná sledovně : vepřový dobytek úhrnem hově zí dobytek ovce kozy slepice a kohouti husy kachny krůty koně
415 133 13 455 1613 761 88 37 49
Pově trnost v roce 1944. Pově trnostní podmínky zimy roku 1944-45 byly skutečnou meteorologickou abnormalitou. V době kdy naše zimní počasí je pravidelně charakterisová no nízký mi teplotami, sně ž ením a sně hový mi bouřemi, panovalo mírné a deštivé počasí, aniž se uplatnila chladna a mrazy v obvyklé m rozsahu. Poslední mírná zima byla v roce 1898 jež mě la v zá pě tí rozličné nakaž livé nemoce: chřipku, tyfus a rozličné zá ně ty. Jiný ná sledek té to neobyčejné mírné zimy byl, ž e led pro ž ivnostenské účely a nemocnice musel bý ti dová ž en až z pohraničních hor. Pově trnostní zá znamy v okrsku modřanské m v roce 1944 jeví se ná sledovně : Celkem mě ly Modřany v roce 1944 - 154 dnů slunečný ch, 139 oblačný ch, 54 dnů deštivý ch, 14 dnů sně ž ivý ch a 4 dny promě nlivé . Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
43
1945 Ř íšsko-ně mecké vojenské oddíly v Modřanech. Dne 5. března 1945 nastal příchod říšsko-ně mecký ch vojenský ch oddílů do Modřan. Vojsko zabralo ihned všechny školní budovy; vyučová ní v nich bylo zastaveno a ž actvo bylo vyučová no svý mi učiteli domá cími úkoly. Školy byly dne 5. kvě tna 1945 ně mecký m vojskem opě t vyklizeny. Americké letecké útoky na Prahu. Dne 25. března 1945 na Kvě tnou nedě li byla Praha opě tně cílem americký ch bomb; obyvatelé postiž ený ch čá stí mě sta na tuto Kvě tnou nedě li do smrti nezapomenou. Bylo krá sné jarní dopoledne; tak krá sně začínala Kvě tná nedě le. A najednou zakvílely siré ny! Letecký poplach! Nad postiž enou čá stí Prahy se rozpoutalo peklo; mezi obě ťmi byl i modřanský občan Vlad. Č ervený . Té mě řdenně se objevovali tak zv. hloubkoví letci, kteří ostřelovali hlavně lokomotivy. Tak tomu bylo i na trati u Komořské cihelny a pod Schwarzenbergskou pilou kde zahynul Jaroslav Burda z Modřan. Tvrdost vá lky ve způsobu letecký ch útoků dolé há hluboko do zá zemí a postihla již i staroslavnou Prahu. Drahota. Č erný obchod. Nastal šestý rok té to strašlivé vá lky. Drahota, hlad, vraž dě ní, ná řek vdov a sirotků, kletby matek, a upě ní v ž alá řích a lazaretech. Lidé trpí stá lý m nedostatkem a zoufalost panuje v četný ch rodiná ch nad nekonečností vá lečný ch hrůz. Polovina potravin mizí na černé m trhu, kde se nabízí tomu, kdo dá nejvíc, lidé odká zaní jen na potravinové lístky mohou sotva ž ivořiti, jídlo jest jen pro ty, kteří mohou platit neuvě řitelné ceny na černé m trhu; rozdíly mezi cenami černé ho a oficiá lního trhu jsou tak obrovské , ž e přesahují kteroukoliv cenu v vá lek dřívě jších. Vá lečná doba zrodila mnoho bezcharakterních stvůr. Jistě mnohý přišel do styku s tak zv. „šmeliná řem“. Nedostatek potravin nutil odhodit Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
44
hrdost; hlad a nouze velely najít společnost blahobytné ho pana šmeliná ře, pokorně pož á dat o pomoc. Ovšem, ovšem, jmenovaný pá n přece nikdy neodmítl. Ochotně odprodal čá st nahromadě ný ch zá sob. Mouku, má slo, sá dlo, cukr, čaj, čokolá du; všechno má , všecko, všecičko. Cena? och promiňte, neptejte se na cenu! Co dnes znamená cena? Zbož í není, víte, není a nebude! Proto kupujte, dokud je čas! Peně z jistě má te dost, v opačné m případě prodejte ně jaké vě ci. Co? cokoliv, třeba kabá t nebo boty. Bož ínku, bos, bos. Hlad jest horší; konečně nenutíme vá s, jak chcete, nekoupíte vy, koupí ně kdo jiný ; tak a podobně hovořil pan „šmeliná ř“. Celý vodopá d slov padal na skloně nou hlavu hladově jicího a tučné obnosy naplňovaly kapsy jmenované ho vydřiducha. Tisíce? K smíchu! Statisíce – ké ž by vá lka trvala dé le. Hodně , hodně dlouho, rok, dva, tři i více. Co na tom ž e na frontá ch padají nevinní, co na tom ž e koncentrá ky křičí k nebi nesnesitelnou hrůzu, co na tom ž e ná rod krvá cí ze sta ran! Postupem doby vytvořily se u ná s dvojí ceny, tak zv. maximá lní, neboli úřední a druhé neoficialní neboli černé . ceny maximá lnír. 1944
maso vepřové 1 kg sá dlo umě lé tuky má slo mouka chlé b cukr mlé ko 1 L vejce 1 ks uzenka 1 kus uhlí1 m. c.
21.22.19.35.20 4.15 2.90 8.1.40 1.25 1.33.20
K " " " " " " " " " "
ceny černé r. 1945
600-700.700-1500.600-900.1000-1500.100-150. 20-30.400-500.20-40.30-40.20-40.500.-
K " " " " " " " " " "
Statistický přehled obce Modřan. Obec Modřany patří k nejstarším obcím v Č echá ch. První historické zmínky v Modřanech dě jí se roku 993 a 1088. (Erben reg. 34, 79).
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
45
Zajímavý rozvoj zaznamená vají Modřany za uplynulý ch sto let. V roce 1836, tudíž před sto devíti roky čítaly Modřany 472 obyvatel v 68 domech, letos mají 9316 obyvatel v 1576 domech. V mě síci březnu t. r. bylo tomu prá vě sto let co byly Modřany postiž eny povodní. Rok 1845 byl pro Modřany rokem hrůzy. Tehdy Vltava ná sledkem tá ní sně hový ch spoust dosá hla takové vý še, ž e daleko předčila povodeň 4. zá ří 1890 a způsobila nesmírné škody. Ú mrtířidicího učitele. Dne 15. ledna 1945 zemřel v Modřanech řidicí učitel chlapecké školy v. v. Jan Ř ehá ček. Tý ž narodil se v Humpolci, působil v Kališti, Plačkově , Sopotech, Uhelné Příbrami, Č ejově a Středokluká ch. Dne 1. července 1936 nastoupil v Modřanech na definitivní místo řidicího učitele na chlapecké obecné škole. 5. kvě ten: Boj o Modřany. 5. kvě ten, sobota, den zdá nlivě stejný jako jindy. A přece ne! Již kolik dní to visí ve vzduchu. A v pá tek večer již lidé smazá vali ně mecké ná pisy, potupně zatlačujicí všude a všude rodnou naši řeč. Boj byl vypově zen a je přijímá n; jiskra revoluce vzplá la plamenem. Jak skončí zá pas zdeptaný ch s krvavý mi, ničeho se neštiticími úhlavními odpůrci ná roda? Musí skončiti dobře, je nesen vírou a lá skou, odhodlá ním, nadšením a statečností, musí zvítě zit, protož e pravda vž dycky vítě zí jakož i spravedlnost nad ná silím! Č as čeká ní se konečně naplnil. Přišel mě síc ze všech nejkrá sně jší a den ze všech nejšťastně jší. Vzplanul hně v lidu a promluvila duše ná roda z hloubi svý ch tisíciletý ch kořenů, přišel 5. kvě ten.
Revolučníboje v Modř anech (řed. školy Rudolf Marek) Odboj proti ně mecký m okupantům byl veden český m ná rodem hned od zřízení tak zvané ho „Protektorá tu“. Z počá tku neorganisovaně , jednotlivci a menšími skupinami, jimiž byly vydá vá ny a rozšiřová ny různé letá ky a illegá lní časopisy, zejmé na Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
46
Rudé Prá vo u ná s rozšiřované bratry Strnady, Janem Vraný m a jiný mi, v nichž byl český ná rod nabá dá n k odboji, sdě lová ny zprá vy zahraničních rozhlasový ch stanic a zasé vá na důvě ra v konečné vítě zství nad ně mecký m fašismem. Pozdě ji byl odboj organisová n, hledá ny a nalezeny spojky mezi jednotlivý mi skupinami, zřizová ny tajné vysílací stanice a ná rod připravová n na odboj ozbrojený . Žel, ž e velmi mnoho český ch lidí zaplatilo tuto činnost strašlivý m utrpením v koncentračních tá borech a na popravištích, ně kdy vlastní vinou a neopatrností, jindy zrá dou bezcharakterních lidí, kteří se zúmyslně vetřeli v odbojové skupiny a pak je za jidá šskou odmě nu udali Gestapu, t. j. ně mecké tajné policii, která nelidský m mučením zatčený ch vynucovala na nich dozná ní a hlavně se chtě la dozvě dě t o dalších odbojový ch skupiná ch, což se jí také ně kdy podařilo. Toto však neodradilo další statečné lidi, kteří nastupovali na místa zatčený ch a popravený ch. Toto se vše dě lo v době , kdy ně mecká vojska dobý vala rozsá hlý ch území a kdy se mnohý m lidem zdá lo, ž e ně mecká armá da je neporazitelná . Pak však přišel Stalingrad, kde já dro ně mecké armá dy, její nejlepší divise byly Rudou armá dou rozdrceny a kdy nastal konec ně mecké ho chvastounství Hitlera o nepřemož itelnosti Ně mců. Ná š ná rod i všichni ostatní s ním porobení ná rodové začali volně dý chat a mnoho dříve nevě řicích nebo pochybujicích, začalo vě řit v konečné vítě zství spravedlnosti. Vyrojilo se mnoho vtipů, anekdot a lidé již bez velké ho strachu si sdě lovali zprá vy zahraničního rozhlasu, třebaž e poslouchá ní a rozšiřová ní tě chto zprá v bylo Ně mci nemilosrdně trestá no i smrtí. Nejvíce odvahy dodá valy našemu lidu Stalinovy rozkazy jimiž ohlašovala se neustá lá vítě zství a rychlý postup Rudé armá dy, která nejprve osvobodila svoji vlast a postupně sousedicí stá ty, až se dostala na území naší republiky a její severní křídlo do ně mecké říše, kde dne 1. kvě tna 1945 dobyla hlavní mě sto Berlín. Stá lá vítě zství Rudé armá dy dodá vala odvahu české mu lidu, takž e od tajné ho odboje přechá zel k odboji neskrý vané mu. První takový čin se stal koncem mě síce dubna v Praze, kdy na elektrický ch tramvaich odmítali průvodčíně mecké peníze. Zprá va o tom se ihned roznesla do všech obcí a posílila všude odvahu všech upřimný ch český ch lidí. Již v pá tek dne 4. kvě tna 1945 začali lidé odstraňovati neb zalepovati ně mecké ná pisy nad obchody Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
47
a ž ivnostmi v Praze, okolí i jiný ch mě stech. K ozbrojené mu povstá ní české ho lidu došlo v ně který ch místech v noci ze 4. na 5. kvě tna. Tak tomu bylo i ve zdejší obci a zprá vu o tom napsal přímý účastník Vladimír Dlabal, toto však bylo jen ojedině lé . K skutečné mu ozbrojené mu povstá ní české ho lidu došlo teprve v sobotu dne 5. kvě tna v dopoledních hodiná ch, když v Praze začaly první a československý rozhlas, o ně jž se svá dě l urputný boj, volal na pomoc českou ozbrojenou policii, vlá dní vojsko a všechny, kdož mají ně jaké zbraně . To bylo znamení pro všechna místa k ozbrojené mu povstá ní. V naší obci již dopoledne byly odstraně ny všechny ně mecké ná pisy z úředních budov, škol i z budov soukromý ch. Ně mecká posá dka, tak zvaná „lidobrana“ která byla ubytovaná ve všech třech školá ch zdejších, k tomu nečinně přihlíž ela. V poledních hodiná ch začaly se tvořiti houfy modřanský ch občanů před všemi třemi školními budovami s ně mecký mi posá dkami. Krá tce po 12. hodině polední přišel starosta obce Rudolf Marek k obecné škole dívčí vedle obecního úřadu, před níž stá l velitel té to posá dky ještě s ně kolika důstojníky a poddůstojníky a tá zal se ho, jak pohlíž í na situaci a zda je ochoten vydati zbraně . Velitel odpově dě l, ž e jsou tu samí starší lidé , kteří nemají na další vá lce zá jmu a ž e by byli ochotni vydati zbraně a kapitulovati, když jim bude zaručena úplná bezpečnost. Toto mu starosta obce slíbil a hlasitě to ozná mil zá stupu občanů před školou. V tom se dostavil ke škole v uniformě československé ho nadporučíka bý valý aktivní důstojník Josef Bílek, jemuž toto vše bylo sdě leno. Na pož á dá ní velitele té to dílčí ně mecké posá dky, ž e hlavní velitelství je v mě šťanské škole, odebral se Josef Bílek s ním k tomuto velitelství. Mezitím byly vyneseny všechny pušky před školní budovu ně který mi modřanský mi občany za pomoci ně mecký ch vojínů. Hned po ná vratu Josefa Bílka byly pušky i ná boje rozdě leny mezi dobrovolně se hlá sicí občany. Velitelství celé ho vojenské ho odboje v Modřanech se ujal Josef Bílek a za sídlo velitelství zvolil obecnou školu dívčí. Ihned vypracoval plá n obrany zdejší obce, ustanovil velitele jednotlivý m druž stvům a pá tracím oddílům a vyslal je na místa v okolí obce, odkud se dalo očeká vati, ž e ně mecké ozbrojené síly, hlavně tak zvané SS, které nechtě ly kapitulovati; potá hnou na Prahu. Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
48
Jednalo se o vě tší množ ství dobře vycvičený ch SSmannů, kteří byli vycvičová ni na Ně mci zabrané m a vyklizené m území mezi řekami Vltavou a Sá zavou od obce Hradiško až po Benešov. Josef Bílek, jako vrchní velitel modřanské ho odboje vojenské ho, vydal příslušné rozkazy jemu podřízený m velitelstvím dílčím v mě šťanské škole, v sokolovně a v místním cukrovaru. Všechny tyto rozkazy byly dá vá ny písemně a jmé nem Revolučního ná rodního vý boru je podpisoval a razítkoval starosta obce Rudolf Marek, který s Josefem Bílkem dlel stá le na tomto hlavním velitelství, dokud se neujal úřadu Revolučníná rodní vý bor, což se stalo v nedě li dne 6. kvě tna odpoledne. U telefonu na hlavním velitelství se střídali Rudolf Pergler a Cyril Sakař, kteří všechny přijaté i vydá vané zprá vy a rozkazy zapisovaly. Průbě h bojů v okolí zdejší obce vylíčil v samostatné zprá vě vrchní velitel Josef Bílek. Nutno doznati, ž e ně kteří bý valí aktivní důstojníci se povstá ní vůbec nezúčastnili, anebo přišli hodně pozdě a do přímý ch bojů jako velitelé jednotlivý ch oddílů, až na nepatrné vý jimky, vůbec nezasá hli.
Ná rodníodboj v Modř anech (npr. Jos. Bílek) Po celou dobu ně mecké okupace vyskytlo se v Modřanech ně kolik skupin občanů illegá lně pracujicích, kteří sledovali nebojá cně vý voj udá lostí a zá roveň vyvíjeli činnost pro uskutečně ní povstá ní. Tato činnost spočívala v zjišťová ní početné ho stavu místní ně mecké posá dky, zjišťová ní umístě ní skladišťzbraní, střeliva a jiné ho vá lečné ho materiá lu, dá le v zjišťová ní míst kde Ně mci připravovali destrukce v Modřanech. Mimo toho v sledová ní všech modřanský ch Ně mců a zrá dců a spoluprá ce s partyzá nský mi jednotkami. Dne 5. kvě tna 1945 tvořilo obyvatelstvo hloučky na ulicích a veřejně se mluvilo o pá du ně mecké říše; tím byla dá na příprava k veřejné mu odboji. Na vý zvu praž ské ho Rozhlasu byly postupně zabírá ny budovy obsazené ně mecký m vojskem a to: dívčí škola u obecního úřadu, chlapecká škola, hlavní škola, sokolna a cihelna firmy Pá nek v přilehlé osadě Komořany a skladiště v cukrovaru. Celou ně meckou posá dku v Modřanech čítající 920 muž ů dal npr. Bílek soustřediti do hlavní školy, odkud byla dne 7. kvě tna 1945 Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
49
odvedena do Prahy. Ukořistě ny byly pušky, pancé řové pě stě , miny, ruční graná ty, kulomet a jiné zbraně , které byly ihned poslá ny do Prahy. Místními veliteli byli: pplk. Josef Lazar a npr. Jos. Bílek. Hlavní velitelství nachá zelo se v dívčí škole; velitelem byl npr. Josef Bílek; mě lo za úkol zajistit bezpečnost Modřan před nepřítelem a znemož niti Ně mcům postup na Prahu po pravé m břehu Vltavy od jihu. Velitelství v hlavní škole. Velitel npr. Jiří Pazdera. Jeho úkolem bylo zajistiti zajatce a organisovat pě ší jednotky bojové pro hlavní velitelství, zá sobová ní a stravová níposá dky. Velitelství Sokolovna. Velitel npr. ing. Vladimir Palkoska. Ú kolem tohoto velitelství bylo organisová ní operačních zá loh, strá ž ní služ by, vý zvě dné jakož i spojovacísluž by. Zdravotní služ ba. Velitel MUDr. Josef Pohl. Administrační sprá vce Vojtě ch Landa, řed. mě šť. školy. Průbě h boje v o Modřany. K zajiště ní obce Modřan byla zajiště na vý padová silnice ModřanyZá vist. Obsazeno bylo bý valé ukrajinské gymnasium a Pá nkova elektrá rna jakož i převoz Lahovice-Modřany. Obsazen byl Cholupický vrch a Berá nek, silnice Modřany-Libuš v prostoru obecních domů, silnice Modřany-Lhotka, v prostoru Píšovice, silnice ModřanyHodkovičky; všechny jednotky provedly stavbu bariká d v přidě lený ch prostorech. Přednosta stanice modřanské vyslal na zastá vku Modřany lokomotivu se třemi vagony do nichž nasedlo 200 vyzbrojený ch muž ů a odjeli na pomoc Praze. Již v časný ch ranních hodiná ch dne 6. kvě tna 1945 byl dá n rozkaz k zesíleníbariká d a postavenídalších ve vnitřních čá stech Modřan. Z rá na toho dne počaly přestřelky na linii Komořany-višňovka. Zvě dné hlídky npr. Pazdery zjistily palební postavení nepřá telský ch houfnic v Krčské m lese namě řený ch na Modřany. Jelikož dle zprá v rozhlasu byl dá n Velitelstvím Praha rozkaz k zastavení palby a bylo nařízeno všude vyjedná vati v kapitulaci ně mecký ch vojsk, odebral se štkpt. Schmidt vyjedná vat s jednotkami SS na Zbraslav, byl ale odmítnut.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
50
Po té se objevily jednotky SS na silnici Točná -Modřany. Také zde se pokusil štkpt. Schmidt o vyjedná vá ní ke kapitulaci. Odpově dí SSmanů bylo však zahá jenípalby, při čemž byl štkpt. Schmidt tě ž ce raně n. Tě ž ce raně né ho velitele přenesl na chrá ně né místo por. pě choty Jakubec a nařídil jeho přenos do lazaretu v Modřanech; to vše se dě lo za prudké nepřá telské palby. Smě rem na Lhotku po silnici byly vyslá ny hlídky, které zjistily, ž e nepřítel se vyhnul Modřanům a postupuje údolím Zá tišský m, kde byla svedena krá tká přestřelka, při které oddíly npr. Pazdery ustoupily až k prvním domům v Tyršově čtvrti. Les byl ně kolikrá te propá trá n a pak za nově postavený mi bariká dami bylo zaujato vyčká vací postavení. Po stá tní silnici Zbraslav-Praha ná sledoval prudký ná por SSmanů za podpory čtyřtě ž ký ch tanků, které ze svý ch dě l ostřelovaly současně Modřany, hlavně jejich zá padníokraj. Dne 7. kvě tna okolo 17. hodiny byly Modřany obklíčeny té mě řze všech stran. Před 18. hodinou byl zahá jen všeobecný útok podé l silnice Zá vistModřany za podpory šesti tanků. Nepřítel dosá hl čá ry Pá nkova tová rna v Komořanech, ná vrší od Pá nkovy tová rny a Homole. V 19. hodin přišlo vyzvá ní od velitele postupujicích SS oddílů ke kapitulaci Modřan. Po krá tké poradě Modřany kapitulovaly. Bylo uvaž ová no o tom, jaké podmínky kapitulace asi přinese. Nikdo z důstojníků nechtě l na sebe vzíti důsledky z kapitulace plynoucí. Tu rozhodl se npr. Bílek přijmouti veškerou odpově dnost plynoucí z jedná ní s velitelem jednotek SS. Npor. Bílek zahá jil své vyjedná vá ní upozorně ním na všeobecnou kapitulaci ně mecký ch braný ch sil. Na to mu bylo odpově dě no ž e dotyčné oddíly SS tuto kapitulaci neuzná vají a ž e budou bojovat dá le. Potom byly sdě leny podmínky kapitulace pro Modřany. 1. Odevzdá ní veškerý ch zbraní, střeliva a vý bušnin 2. Shromá ž dě ní veškeré ho muž ské ho obyvatelstva.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
51
Pro splně ní tě chto podmínek povolena lhůta 1 hodina. V případě odmítnutí kapitulace nebo nesplně ní daný ch podmínek hrozilo Modřanům úplné zničení prostředky vý še uvedený mi. V dané lhůtě shromá ž dila se vě tšina modřanský ch muž ů na určené m místě a byla odvedena do ohrady v Pá nkově tová rně . Mezitím npor. Bílek vynutil si na SSmanech další ústupek, a sice ten, aby bylo upuště no v Modřanech od domovních prohlídek. Dne 8. kvě tna byli rukojmí propuště ni s podmínkou, ž e odklidí veškeré bariká dy a Modřany umož ní volný průchod ně mecké ho vojska bez účasti obyvatelstva na ulicích nebo divá ků v oknech. Jako rukojmí za dodrž ení tě chto podmínek byli zajiště ni starosta obce Rudolf Marek a nadp. Josef Bílek. 9. kvě tna v dopoledních hodiná ch byl obyvatelstvu povolen ná kup potravin. Npr. Bílek odejel k veliteli SS do Zbraslavi na zá mek se ž á dostí, aby byl povolen odvoz padlý ch bojovníků z Komořanský ch lesů a ze silnice Modřany-Zá vist. V odpoledních hodiná ch bylo hlá šeno, ž e do Modřan přijede ruský pancé řový vlak. Podpl. Lazar zařídil ihned vše pro uvítá ní Rudé armá dy. Jednalo se však o čsl. pancé řový vlak Orlík, který dojel do skrytu mezi tová rnami Srb a spol. a Mitera ??? Jelikož se ve Velké Chuchli a na silnici Lahovice-Zbraslav ještě bojovalo nebyl obrně ný vlak zasazen, aby splně ny byly podmínky kapitulace Modřan, a v zá jmu uchrá ně níž ivotů a majetku v Modřanech. Ve 21.00 h. přijela 2 ruská pancé řová auta, která prozkoumala prostor Točná -Zbraslav-Zá vist. Dne 10. kvě tna 1945 dorazila do Modřan první čsl. pancerová jednotka s tanky. Dne 11. kvě tna 1945 vracel se ž ivot v Modřanech do obyčejný ch kolejí. Prostor Modřany a okolí byl obsazen ruský m vojskem a provedena organisace pořá dkové a strá ž ní služ by v Modřanech. Ú kol znemož niti a znesnadniti nepříteli postup na Prahu byl plně splně n.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
52
Pamá tné dny př evratu. Vylí čeníosvobozovací ch bojů v Modř anech. (B. Güssühel) V prvý ch dnech mě síce kvě tna 1945 stá li jsme před rozhodujicími udá lostmi. V sobotu dne 5. kvě tna to začlo, bylo to ně kolik bezsenný ch nocí. V noci ze 4. na 5. kvě ten vzbouřila se pracovní rota Rusů, jsoucí pod dozorem ně kolika ně mecký ch poddůstojníků v budově Č edíkově ; tuto budovu Rusové od Ně mců vyčistili. V obci mezitím nastalo odklízení a zamazá vá ní ně mecký ch ná pisů z veřejný ch budov a obchodů. Tajemné šeptá ní stá vá se hlasitý m rozhovorem, ve které m se řeší příští historické udá losti; radostné tvá ře povzbuzují dosud vlaž né , nevě řící v konec útisku. Sobota 5. kvě tna. Praha povzbuzuje, nabá dá a již vidíme hloučky mladý ch nadšenců jdoucích k cíli své touhy, t. j. ku dosaž ení zbraní, které zde jsou ulož eny ubytovanou zde posá dkou Ně mců v bará cích zdejšího cukrovaru. As 25 pušek s dostatkem ná bojů, hodně ocelový ch přilbic stá vá se kořistí, kterou ně mecká strá ž bez odporu vydá vá a umož ňuje tak první bitevní formace. Vedeni zá lož ními důstojníky jde se na ně meckou posá dku v počtu as 200 muž ů, která byla ubytová na v obecní škole. Posá dka dobrovolně kapituluje, jest odzbrojena a po 15 a 20 muž ích jest odvá dě na do budovy hlavníškoly. Praž ské radio hlá sí průjezd Američanů a Angličanů Berounem a nabá dá ke stavě níbariká d. Zatím vě tší i menší hlídky zajišťují obvod obce jsouce ozbrojeny puškami a ručními graná ty i pancé řový mi pě stmi. K večeru začínají jako v pohá dce rychle vystupovati bariká dy na všech důlež itý ch místech a křiž ovatká ch a jsou obsazeny našimi partizá ny. Bariká dy byly zřízeny: na hlavní tř. u dívčíškoly, u Sosny ve Srá ž ce, u cukrovaru, na Libušské silnici, na Lhotecké silnici a j.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
53
Zatím mnozí z našich bojovníků jdou na Zbraslav, aby pomohli vyřídit odpor ně mecké posá dky SS. Nedě le 6. kvě tna. V nedě li rá no bylo patrno, ž e se boje rozvinují a soustřeďují u Komořan. Již rá no objevují se přední hlídky Ně mců na pravé m břehu Vltavy odkud byli zahná ni naši a jali se ostřelovati Modřany minami a dě ly. Nejhorší situace nastala kolem 18 h. Počínají se ozý vati vý střely z pušek a také občas jest slyšeti vý střel z dě la. Ně které z dě lový ch vý střelů zasá hly ná draž ní budovu, cukrovar, byt řidicího učitele Hynka Kotvy, které ho usmrtily a rovně ž obecní dům č. 66, kde zabily 2 dívky, Kvě tu Ště fanovou a Evu Wasserbauerovou. Boje se stupňovali a přiná šeli raně né . Prvním byl štá bní kapitá n Karel Schmidt, učitel mě šťanské školy, pak další, celkem za nedě li 6. V. 21 raně ný ch. Naši obsazují modřanskou kolonii „na Homoli“ a ještě dopoledne zesilují tuto střeleckou linii. Po příchodu našich zá loh zvý šil se stav partyzá nů as na 60 muž ů. Když podařilo se asi 30 muž ům dostati se příkopem od stavitele Miloty do lesů komořanský ch postupová no bylo proti Ně mcům až ku křiž ovatce silnice k Točné , kde byly na pasece ně mecké zá lohy s tě ž kou strojní puškou. Partyzá ni postupujicí po silnici pod velením npr. Bílka zalehli v silničních příkopech a ostřelovali ně mecká postavení z lehké strojní pušky. Pojednou nastala ně mecká palba z pravé strany, kde ve strouze smrkové ho lesa byl ukryt tě ž ký ně mecký kulomet. Po přestřelce, která trvala asi ½ h. museli jsme z tohoto kříž ové ho ohně ustoupiti zpě t, což neobešlo se bez obě tí......... Konečně nadchá zí večer. Do naši chmůrné ná lady nalito balsamu zprá vou o příchodu dvou čet asi 100 Vlasovců, kteří skutečně na ohrož ená místa se dostavili a po orientaci zahá jili ihned útok; k nim se přidruž ilo asi 20 občanů – partyzá nů. Ně mci byli zahná ni až na Zbraslav.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
54
Večer dochá zí zprá va, ž e se Ně mcům podařilo obsaditi Braník i Podolí. V nedě li večer zasá hli Vlasovci dě ly a tanky; zatlačili Ně mce zpě t, ale pak se stá hli za řeku a Ně mci počali zvý šenou mě rou útočiti. Kapitulovala Zbraslav, Lahovice, Lahovičky, Libuš a naposled k večeru byly nuceny vzdá t se i Modřany. Nastala hrůzná noc, plná nejistoty a neklidu. Valná čá st obyvatelstva Komořan i Točné ve zbě silé m úprku polonahá s nejnutně jšími potřebami prchá do Modřan a šíří neuvě řitelné zprá vy o řá dě ní Ně mců. Pondě lí7. kvě tna. Tě ž ké boje trvaly u Komořan i 7. kvě tna a přivezeno dalších 12 raně ný ch. Rá no již o 7 h. objevuje se na levé m břehu Vltavy 5 tě ž ký ch tanků a ostřelují malokaliberním dě lem Modřany i Chuchli. 2 čety Vlasovců uzavřené v Modřanech obsazením Braníka, přeplavily se na druhý břeh k Chuchli, kde zajistily most přes Berounku a ten zabariká dovaly. V rozhodné m okamž iku, kdy tanky most přejíž dě ly, podminová ní mostu selhalo a hnízda Vlasovců jsou ostřelová na dě lem na 30 kroků. Na to obsazeny Lahovičky. Tanky se obrá tily k Radotínu, jenž byl rovně ž ostřelová n. Chvílemi obracejí Ně mci dě lo proti Modřanům, zasahují znovu ná draž í, cukrovar a na prvních Babech Macá kův dům, při čemž vybuchnuvší graná t v kuchyni na ště stí nikomu neublíž il, ač tam byli všichni obyvatelé domu shromá ž dě ni. Souboj pokračuje. Chvíle nejvyššího duševního vypě tí. Konečně zprá va – ž e s Ně mci sjedná na úmluva o vzdá ní se Modřan, vynucené m okolnostmi tím, ž e byly obchvá ceny ze všech stran. Rozkaz Ně mců: odevzdá ní všech zbraní– to vše vnucuje ná m nejvyššídušenísklíčenost. Sotva toto sdě lení tak bolestně se ná s dotknuvší odbyto, dochá zí druhá zprá va, ž e na rozkaz Ně mců všichni muž i počínaje 16 rokem musí se do 10. hodin večer shromá ž diti na Hlavní tř. pod pohrůž kou, ž e nedostavení se toho neb onoho – má za ná sledek postřílení všech rodinný ch příslušníků. Šestistupem k Pá nkově tová rně . Tato zprá va způsobila ve všech rodiná ch nejvyšší zdě šení. Po celou noc byly ž eny o své muž e v nejvě tších obavá ch. Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
55
Za večerního šera postupuje ně kolik tisíc modřanský ch občanů v chmůrné ná ladě k Pá nkově tová rně . Zalehá k ná m duně ní ně mecký ch Hitlerovský ch dě l nad tě ž ce bojující Prahou. Č etné rakety ozařují tmavou noc. Jest vidě ti rozestavené hlídky zuřivý ch essesmannů. Všichni muž i byli internová ni v Pá nkově tová rně , kde stá li pod širý m nebem až do rá na, zatím co Praha hořela. Kapitulace Modřan. Byly sdě leny podmínky, za který ch majíbý ti Modřany ušetřeny. Odbourá ní bariká d Odevzdá ní veškerý ch zbraní Rukojemství starosty obce a npr. Bílka. V úterý 8. V. v 7 h. rá no byli muž i poslá ni, aby odklidili bariká dy a mohli se odebrati domu, ale nikdo nesmě l ven; ani obchody nebyly otevřeny. Zatím Ně mci obsazujíModřany. Nemá me spojenís ostatním svě tem, jen dě sivé zprá vy – zprá vy z radia a zoufalé prosby o pomoc – které ná s úplně drtí. Konečně dochá zí ná s zprá va, ž e Rusové dojeli do Prahy; hlídky Ně mců prochá zejicí našimi ulicemi prchajísmě rem na zá pad – prý vstříc Američanům. Rusové v Modřanech. Dne 10. kvě tna již vítá me přijíž dě jicí Rusy, kteří jako ně jaké pohá dkové zjevení projíž dě jí hlavní třídou obce, aby vyčistili nejbliž ší okolí od prchajicích nepřá tel a jsou vítá ni bouřlivý m já sotem osvobozené ho obyvatelstva. Ruské tanky projíž dě jí Modřany. Nadšeně vítá ny po celé cestě vedoucí z Prahy prochá zely ruské tankové útvary obcí Modřany, aby pokračovaly ve vyčišťovací akci proti příslušníkům SS a ně mecký m zá škodníkům. Obyvatelstvo já sá s radostný m nadšením, prá pory v bílý ch, rudý ch a modrý ch barvá ch vlají a všude vidě t ulice plničké usmě vavý ch tvá ří. V davech pestré ho obecenstva se proplé tajírušští hrdinové ve svý ch hně dě zelený ch stejnokrojích se svý mi bojový mi vozy, tanky a dě ly. Jsou
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
56
osmahlí, pokryti prachem, ale lá ska a radost zá ří z jejich vlídný ch úsmě vů. Přívě tivě dě kují za nadšené pozdravy a ochotně a dobrosrdečně odpovídají na nesčetné otá zky velký m i malý m, tlačicím se na ně se všech stran. Toťbyli ti „Blá ničtí rytíři“ o který ch ná š lid vě řil, ž e přispě chají své vlasti na pomoc, až bude Č eské zemi nejhůře! Nebyli z vrchu Blá nika, ale byli to naši bratři ze slovanské Rusi!
Revolučnídny v Modř anech 5 - 9. 5. 1945 (por. Vá clav Nykl) Vření v ná rodě zapá lilo i Modřany. Partyzá ni ukryti v nedaleký ch lesích u Mníšku neustá le dostá vali posily; lidé přichá zejicí odtamtud přiná šeli zprá vy o brzké m dni odplaty. Ve Srá ž ku byl v pá tek, dne 4. kvě tna sraz pod heslem: „Pravda vítě zí!“ Nastaly dramatické chvíle. Byly obavy, ž e vše je předčasné – nezralé . O 21. h. dostavil se do cukrovarské vrá tnice por. četn. Bublík se 4 policisty a ozná mil policejní hodinu, po které se nikdo nesmí objeviti na ulici. Ozvala se střelba ve Srá ž ku. V zá pě tí vbě hl do vrá tnice první bojovník; byl ozbrojen automatem, s přilbou na hlavě s trikolorou. Za nedlouho dostavili se další partyzá ni. Namířili na por. Bublíka automatickou pistoli s otá zkou – zda jde s nimi? Po jeho zá porné odpově di odebrali se partyzá ni obsazovat školy zabrané ně mecký m vojskem. Za nimi již přišli vojíni pracovní skupiny z ukrajinské ho gymnasia, kteří se přidali k povstá ní. Šli radostně , v počtu asi 15 muž ů, ozbrojeni puškami za svý m velitelem, ozbrojený m kulometnou pistolí. Byla ná dě je, ž e vše je již v chodu a ž e lavina se dala do pohybu. V Modřanech se již ozvaly vý střely z pušek a automatů. Proti partyzá nům postupuje hlídka od níž byly slyšeny vý křiky špatnou češtinou „To jsou ti Vlasovci“ zvolali jsme, a šli jsme jim vstříc. „Je to již dobré “ volá me na ně ; přijdou blíž a oni to Ně mci; vedli dva zajaté mlá dence; to bylo překvapení!
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
57
Velitel hlídky podrobil ná s ihned vý slechu; museli jsme se proká zat ž e jsme hlídka ZPO. Jeden zatčený mlá denec, který mě l pod kabá tem ukryté dva ruční graná ty mezitím nená padně zmizel. Ně mecká hlídka odebrala se pak k Č edíkovu domu kde osvobodila uzavřené tam své druhy od Vlasovců; to vše se odehrá lo asi o půlnoci. Sobota 5. kvě tna. Napě tí viselo ve vzduchu. Přiná šely se zprá vy z Prahy o bílení ně mecký ch ná pisů a sledoval se postup Rudé armá dy a Spojenců. Povstaly klamné zprá vy, ž e v Praze na Smíchově houkají siré ny – vítajicí tak americké tanky. Dav lidí s policií v čele odebral se do cukrovaru. Nastal veliký chaos. Zde byli lidi rozdě leni na vojá ky a nevojá ky. V augmentačním skladu obdrž eli vojá ci pušky, přilby a opasky. Vzhledem k tě mto udá lostem zapojilo se ihned velitelství místního revolučního odboje se svý m velitelem npr. Bílkem do boje. Z Radia slyšeti bylo zoufalý boj o Radiopalá c. Radovali jsme se z vítě zství konečné ho, ale slyšeli jsme také ty úzkostlivé a zoufalé zprá vy k Rudé armá dě o pomoc. Kde jsou pro Boha? Kde jsou ty tanky Spojenců, co se o nich rozkřiklo ž e jsou již v Praze? Ř íkalo se ž e jsou v Plzni, za dvě hodiny se říkalo je jsou již v Rokycanech, pak již v Berouně , a tak to šlo dá l a dá le. Vzbuzovalo to nadě je, ale zklamá ní po tom bylo tím krutě jší. Bariká dy u cukrovaru. Sobota odpoledne ubíhala za chvatné ho stavě ní bariká d. Kde kdo byl stavě l s nadšením a trojná sobná barikada u cukrovaru by snad odolala kaž dé mu ná poru. Pracovalo se neustá le v dešti i blá tě , neúnavně a vytrvale. Ženy i dě ti vozily vá pence na kolečká ch, nosily praž ce a drá tě né pruty připravené pro betonová ní budovy „Ra“. Spustily se vagony po vlečce na silnici a další čá sti se zahradily nalož ený mi a podepřený mi vlečňá ky ná kladních aut. Bariká da u cukrovaru mě la nejvě tší důlež itost a byla proto nejlé pe stavě na. Chrá nila Modřany od jihu oproti Hradištku, odkud se čekal ná por tanků, a byla také jedinou, která mě la dostatečné a stá lé hlídky; organisace obrany již ního úseku Modřan převzal por. Vá clav Nykl. Bariká da u cukrovaru, budova „Ra“ jakož i vrchol „Baba I.“ byly obsazeny hlídkami. Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
58
Mezitím v Praze Revoluční vý bor vyjedná val s Ně mci o slož ení zbraní a bylo ustanoveno ž e se na Ně mce nesmí střílet do konce vyjedná vá ní. Hlá silo to Radio, avšak Ně mci vysílali na vlně Praha takté ž zprá vy v české m jazyce, aby vná šeli chaos do naších řad. Z velitelství byl hlá šen na ná s pochod asi 500 SS se 6 tanky od Zvole. Nedě le 6. kvě tna. Vyčká vali jsme klidně . Síla bariká dy a mohutná pevnost cukrovaru jako našeho Stalingradu, jakož i vý borné otevřené předpolí dodá valo ná m odvahy. Před ná mi až na jednotlivé vý střely bylo ticho. Zato na druhé straně od Radotína a Pelyňku byla slyšet dě lostřelba a rachot kulometů. To Vlasovci se probíjeli Radotínský m údolím ku Praze. Střelba se rychle blíž ila a za nedlouho bylo již slyšeti rachot pancé řový ch vozů po zbraslavské silnici smě rem ku Praze. Kolem 17. hodiny zarachotil nad Modřany vý střel z dě la a pak to šlo jako když se spustí hotová bubnová palba. Bylo již pozorovat zá sahy; stříleno bylo od Zá visti ze silnice na Točnou. Ještě asi 10 ran bylo vystřeleno a pak se rozhostilo dě sivé ticho; kaž dý z ná s vidě l, ž e jde do tuhé ho. Nyní musí přijít útok pě choty. Od Modřan ozval se hlahol muž ský ch hlasů. Byli to Vlasovci, kteří ná s zachrá nili. Byli vý borně ozbrojeni, samý kulomet, protipancé řové pušky, minomety, graná ty a celé pá sy ná bojů přes ramena. Za chvíli se již před ná mi počal boj. Ozvala se jednotlivá střelba, která se neustá le stupňovala i vzdalovala. Pondě lí7. kvě tna. Ně mci se vzdali úmyslu dobý t Modřany přímý m útokem; naše přední strá ž e bojovaly neustupně , vzbuzujíce tím u nepřítele dojem neohrož ený ch a na smrt odhodlaný ch bojovníků. Ně mci vidě li co by je stá lo dobý vá ní tak silné bariká dy, a proto se snaž ili Modřany obejíti a obchvá titi ze stran. Na druhé straně k Lahovičká m vjíž dě ly na most prá vě 2 tanky; zastavily na kraji mostu a počaly pá lit do okrajový ch budov a stohů u Lahoviček. Stohy se ihned vzňaly a z krajních domů bylo vidě ti utíkati obyvatele. Zatím tanky ostřelovaly celý úsek od Radotína až po Modřany, ná draž í a I. Baba. Ná draž í dostalo 3 zá sahy, cukrovar asi 12, a jedna Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
59
vilka na I. Babech 2 zá sahy. Když pak na tanky stříleno bylo z dě l od Barrandova, stá hly se poně kud, ale boj nezastavily. Naši hoši ostřelovali tanky postupujicí na zbraslavské silnici. Ně mci střelbu opě tovali a zasá hli tě sně před cukrovarem sloup elektrické ho vedení. Proudem byl zasaž en br. Hřebík a omrá čen, zabit pak byl střepinou br. por. Šulc. Tanky mířily bohuž el velmi přesně . Další obě tí byl jistý občan, který dalekohledem se díval z balkonu své vilky v „Komo“ na tanky. Obě tí zvě davosti se stal i občan Houdek z Modřan, který se bě ž el podívat k řece, jak převá ž ejíutíkajicího Vlasovce. Na velitelství mě li veliké starosti. Zprá vy z Branika hlá saly, ž e SS se ná m dostali do zad tím, ž e si prorazili cestu v Braniku až k Vltavě , a tím byly Modřany vlastně již jen ostrovem obklopený m ze všech stran. Proto rozhodl se npr. Bílek zaž á dat o kapitulaci. Bylo uzná no, ž e jinak bý ti nemůž e. Nebylo zbraní, nebylo ná bojů, nebylo muž stvo ani velitele. Vyjedná vá ní o kapitulaci bylo skončeno. Rozkaz zně l: Do ¼ na 22. h. všichni muž i nastoupiti cestu do zajetí na silnici ke Komořanům. Asi 4000 muž ů, bez rozdílu stá ří, jako ovce tlačilo se na sebe, úzkostlivě zachová vajíce rozkazy SS; byla to trapná cesta, trudno vzpomínati. Došli jsme tam, dostali napomenutí, ž e za kaž dé ho uprchlíka bude zastřeleno 20 jiný ch a očeká vali, co bude dá le. Ale nic se nestalo. Minula noc a rá no ná s poslali s rozkazem odstranit bariká dy. Středa 9. kvě tna. Ně mci se odsunuli od Modřan. Stateční bojovníci z bariká dy se svý m velitelem v slavnostním průvodu odebrali se na ná draž í přivítati pancé řový vlak. Stá li v šiku v slavnostnía povznesené ná ladě . Zatím na druhé straně od Chuchle tá hly zpě t skupiny SS zapalujíce za sebou skladiště materialu a střeliva na Chuchelské m zá vodišti. Detonace a mraky dý mu na straně jedné a prapory a kytice na straně druhé označovaly přelom doby pro ná s tak vý znamný – kdy se pro ná s rodila svoboda! Svatý Vá clave, nedej zahynouti ná m ni budoucím! Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
60
Neklidné dny v Modř anech (Vá clav Ně mec) Pá tý kvě ten 1945. Kolem jedená cté hodiny jsou zprá vy z rozhlasu vysílá ny pouze česky. Ně co viselo ve vzduchu, kaž dý to tušil, čekal i když přesně nevě dě l, kde to vlastně začne; kaž dý čekal co bude ná sledovat. A najednou zazně lo zoufalé volá ní ku české policii, četnictvu, vlá dnímu vojsku a vůbec ku všem dobrý m Č echům, kteří mají ně jakou zbraň, protož e jsou tam stříleni a vraž dě ni našíčeští lidé . Všichni občané vzrušeně naslouchají, mnohé mu se na chvíli zatajil dech, ale jen na chvíli; kdo má ně jakou zbraň – já nemě l a nikdo v celé m domě . Volá ní z rozhlasu zně lo stá le zoufaleji a časem umlká vůbec. Pohlé dl jsem zoufale oknem. Spatřil jsem jak zdejší muž ové odzbrojili ně meckou posá dku v sokolovně . Nekladli ž á dný odpor, naopak zbraně sami nabídli. Ale jaké ! Pušky bez zá sobníků, má lo ná bojů, pancé řový ch pě stí i ručních graná tů. Pro ostatní, kteří jsme se dostali, zůstaly pouze helmy. Co s tím? A pak přišel z rozhlasu apel stavě t bariká dy. Stá le prší a nikdo z ná s toho nedbá . V krá tké m čase jsou Modřany té mě řneprodyšně uzavřeny. K večeru jsou přivá dě ny první zajatci zbraně SS. Situace v Praze podle přemístě né ho rozhlasu je stá le neutě šená . Mnoho naších ozbrojený ch muž ů odešlo do Prahy; nemohu nic dě lat, a připadá m si tak bezmocný . Muž ů, kteří jsou stá le v pohotovosti je stá le dost, ale zbraně ? Má m tak stá le nečinně přihlíž et? musím přece bý t také ně jak prospě šný ! Bě ž el jsem na policejnístanici. Snad budou potřebovat spojku? A má te alespoň kolo? ptal se mě policejní důstojník. Má m motocykl; „člově če“ rozkřikl se té mě ř„to je skvě lý , dě lejte, co můž ete.“ Naskakuji vesele na motor a jedu na policejní stanici. Radostně mě přivítali. Všem tvá ře horečně planou; ně kteří přijímají zprá vy jednotlivý ch hlídek; policejníhlídky odchá zejí, ně které se vracejí. Stojí tu hasičský , co sanitní vůz, dvě ošetřovatelky, nosítka. První raně ní, kteříse střetli s demoralisovanou ně meckou armá dou. Situace je zatím dobrá , naši ovlá dají celé okolí, i když je všech zbraní i munice má lo. První dva mrtví; odjíž dím s prvním hlá šením. Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
61
Chý lí se k večeru; usíná m u motocyklu. Budí mě mladý , sympatický praž ský strá ž ník, je z Hodkoviček. Jeho oči hledí na mne prosebně . Tři dny nebyl doma; má tam ž enu a dítě . Velitel stanice svoluje, abych s ním jel, ale silnice za pilou je pod dostřelem nepřá tel tam na druhé straně . „Jedem“ řekl jsem, „snad projedem“. Proplé tá me se modřanský mi bariká dami, objíž díme ulice, jedem po trati, za pilou letíme jako střely přitisknutí na sobě . Vstupuji s ním do bytu. Mladá ž ena, asi čtyrletý klučík líbají tá tu; klučík si ihned nasazuje helmu a radostně pobíhá po svě tnici. Za chvíli se vracíme. Obracím se, nechci vidě t ono loučení ž eny i dítě te, kdy mu ž ena šeptá : „Buď na sebe opatrný .“ Tý mž tempem se vracíme. Slyšíme střelbu jako z velké dá lky, nepřítel ustupuje až ně kam za Zbraslav. Zprá vy z rozhlasu jsou stá le neutě šené , situace kolem Modřan se přiostřuje. Blíž í se ně mecké tanky a dě lo umístě né ně kde u mostu přes Berounku střílí do Modřan. Rozlé tla se kolna v selské usedlosti, druhá rá na zasahuje obecní dům; starší pá n a dvě dě včá tka okamž itě mrtví. Předal jsem hlá šení, probě hl deště m střel a rychle odjel. Přejíž dím u zastá vky přes koleje. Nepřá telé tam na druhé straně patrně mě zahlé dli a ihned tam padl graná t a zasá hl hlídku tří muž ů; dva byli mrtví, jeden z nich zná mý revolučníbojovník Davídek. Dívčí škola plná raně ný ch, v kostele mrtví. Graná ty v malý ch přestá vká ch padaly stá le do obce; tu zasaž en dům, tam kolna, zahrada; okna drnčí, obec jako po vymření, kdo nemě l venku co dě lat, byl zahná n do sklepa. Byli vyzvá ni parlamentá ři, aby se dostavili k veliteli ně mecký ch oddílů do Pá nkovy tová rny v Komořanech. Minuty se hrozně vlekou; co bude ná sledovat? Ná hle bě ž í do všech ulic spojky s přísný m rozkazem: Všichni muž i od 16 do 60 let dostavit se k cukrovaru. Ně které ž eny plá čí, rovně ž dě ti, i když dost dobře nechá pou, co se vlastně dě je. Ale i mnoho muž ů ztrá cí rozvahu a nenídivu po tě ch rušivý ch zá sahů tě chto dnů. Za soumraku postupujeme modřanský mi ulicemi; dav hučí, proklíná situaci a hlavně okupanty. Ně kteří jsou úplně zničeni, druzí apatičtí, mnozí krá čí hrdě i bá zlivě , situace zoufalá . Dostavila se i únava, ti, kteří se zúčastnili tohoto odboje, byli stá le promá čení, nevyspalí, utrmá cení, pociťovali slabost i lhostejnost v očeká vá nípříštího. Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
62
Po obou straná ch chodníku stojí ž eny, dě ti i starci, litují ná s, u mnohý ch vidím slze, proklínajíty ně mecké bestie v lidské podobě . Za cukrovarem prochá zíme kolem ně mecký ch bodá ků i kulometů. Stá le si kladu otá zku, co s ná mi ti vrahové hodlají udě lat? Nikdo nevě řil v nic dobré ho. Tma houstne, když už stojíme u zdi Pá nkovy tová rny v Komořanech, v rozčachtané m blá tě . Třesu se zimou, od soboty nevyspá n, a cítím ž e musím omdlít! Stojíme opřeni jeden o druhé ho a ti kteří to nevydrž eli, ulé hají na vlhkou zem na prkna, zabaleni do kabá tů. Jako tá bor má lomocný ch, jako vydě dě nci na pusté m ostrově . Nastala úplná tma. Kolem mnoho pož á rů, ponejvíce z Prahy. Praha hoří! Ta naše stará , krá sná Praha! V pozadí u Radotína hoří stoh, zdá lky rachotí dě la i kulomety, oblohu osvě tlují barevné rakety, nekonečná a nejdelší noc v mé m ž ivotě ! Konečně se nad vý chodem počalo rozednívati. Ku podivu, byli jsme propuště ni, když před tím musely bý t odevzdá ny všechny zbraně a s podmínkou odklidit všechny bariká dy a pak nevychá zet z domu. Vracíme se rá no, prostydlí, ž eny vychá zí ustrašeně z domu, plá čí radostí, vítají ná s jako by nevě řily, ž e jsme to skutečně my. Jsem skutečně doma, padá m oblečen a ihned usíná m. Nastal krá sný den. Večer bylo hlá šeno, ž e byla prá vě podepsá na kapitulace veškeré ho ně mecké ho vojska, ale ještě v noci je slyšet stá lá střelba. A v tom zapůsobí nová a velmi zajímavá zprá va, jako blesk z čisté oblohy: První tanky Rudé armá dy v Praze! Nikdo tomu nechce uvě řiti a přece se lidé objímají, smě jí, i když je opě t odpoledne a kolem zní stá le střelba. Další tanky Rudé armá dy postupují do Prahy a již tomu vě ří kaž dý . Vjíž dím do Prahy, která tone v zá plavě kvě tin i praporů, nadšený ch vý křiků obdivu, ruské tanky ově nčené našími dě včaty. Je 10. kvě tna 1945. Celou naši obec zaplnila motorisovaná jednotka Rudé armá dy. To ná m dodá valo jistoty, ž e můž eme spokojeně vydechnouti; dostalo se jim uvítá níjaké ho si zaslouž ili. Slavné dny v Praze. Dne 9. kvě tna 1945 po 13. hodině zahlaholil velebný hlas zvonu Zikmunda s historické vě ž e svatovítské ho dómu na hradě praž ské m. Nad našimi staroslavný mi Hradčany a nad celou naší vlastí od Šumavy až k Tatrá m vlají vítě zné prapory republiky.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
63
Nadešel krá sný den, který bude na vě ky zapsá n v srdce všech Č echů, kteří milujísvou vlast a její krá sné hlavní mě sto Prahu. První sově tský tank objevil se na Vá clavské m ná mě stí deset minut po osmé hodině . Velitel tanku promluvil krá tce k já sajicímu lidu. Pravil: Buďte zdrá vi Praž ané ! Ať vá š ž ivot je opravdový m rá jem! Ruský ná rod vá m pomahá a pomuž e vá m uhá jiti vaši svobodnou vlast. Mě jte ná s rá di, jako my má me upřimně rá di vá s. Chceme vá m bý ti bratry, buďte tedy bratry i vy ná m! O 13. hodině byla vztý čena na Hradě a dómu Svatovítské m vedle vlajky československé plukovníkem Ivanem Ivanovičem Č ečulinem, vlajka Sově tské ho Svazu. Při tomto aktu uvedl plukovník Sově tské ho Svazu ve své m proslovu toto: Tak jako nyni s té ž e historické vě ž symboly obou stá tů svorně vedle sebe oznamují den osvobození Prahy, přejeme si ze srdce, aby se Č eskoslovenská republika vyvíjela zdá rně v budoucnu ve svorné spoluprá ci se Sově tský m Svazem! Provolá ní Ná rodního vý boru v Modřanech. Občané ! Z nevý slovný ch obě tía krve rodíse nová Č eskoslovenská republika! Po vyhná ní Ně mců počneme budovat ná š nový stá t: stá t dě lníků, rolníků a duševně pracujicí inteligence. Bude to stá t socialně spravedlivý , kde jedni nebudou zmírat nedostatkem a druzíž íti v přebytku. Všechny nepřístojnosti, které přinesl vá lka sebou a Hitlerovská okupace, musí přestati. Zejmé na musí bý ti vymý cen černý obchod; kdo ještě nyni pokoutním obchodová ním chtě l by se obohacovat na úkor ostatních příslušníků našeho ná roda, byl by hnisajicím vředem, který z tě la ná roda bude nemilosrdně vyříznut. Ná rodní vý bor vě ří, ž e všichni občané chá pou velikost doby, kterou prož ívá me a svou ná rodní uká zně ností budou s ná mi spolupracovat pro mravnípovznesenícelé ho našeho ná roda. Ná rodní vý bor v Modřanech Dne 7. kvě tna 1945
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
64
Padlía raně ní obhajci Modřan ve dne 5. - 9. V. 1945. Poslední bouřlivý tý den vá lky způsobil ž e bylo usmrceno a poraně no mnoho naších lidí při bě sně ní zachá zejicí šelmy; naposledy se zaťal drá p ně mecké bestie do tě la Prahy a okolních přilehlý ch obcí. Na oltá řvlasti, za její volnost a ště stí polož ili obě tavě své ž ivoty tito spoluobčané Modřan: Bayer Josef, polic. strá ž ník Dostá l Jiří Davídek Karel, dě lník Drbal Alois, úředník Güssübel Radoslav, úředník Horký Ladislav, " Hřebík Antonín, laký rník Hubička Jiří, zá mečník Hudec Josef, stroj. učeň Pacholík Bedřich, zamě stn. elektr. podn. PancířJaroslav, země ď. dě lník Peká rek Vá clav, četn. strá ž mistr. Petr Josef, tesař Pleštil František Salaba Stanislav, dě lník Soukup Vá clav Šlitr Vilé m, mechanik Švec Karel, zedník Teplý Josef Vě trovec Josef, finančníresp.
25. VI. 1901 2. X. 1909 6. IV. 1909 30. V. 1908 27. IX. 1925 6. III. 1891 18. III. 1911
Jako obě ti bombardová ní: Kotva Hynek, řiď. učitel v.v. Štefanová Kvě ta, ž á kyně Wasserbauerová Eva Churajev Askur, ruský vojá k 2 vojíni, jejichž totož nost nemohla bý ti zjiště na Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
naroz. 4. X. 1911 5. VII. 1922 19. V. 1899 27. VI. 1921 31. VIII. 1919 23. VI. 1910 6. VI. 1914 26. II. 1926 27. VIII. 1929 7. VII. 1904 1900 3. IX. 1895 8. XII. 1914
65
Modřany Modřany Modřany Modřany Modřany Modřany Modřany Modřany Točná Modřany Hodkovičky Modřany Cholupický vrch Zbraslav Modřany Střešovice Modřany Modřany Komořany Modřany
17. VIII. 1874 Modřany 27. IV. 1931 Modřany 22. VI. 1932 Modřany 1919
Raně ní Schmidt Karel, št. kapitá n, učitel mě šť. školy Burian František, podúředník Klá sek Svatopluk, cukrá ř Šatra Jiří, skladník Školá k Jaroslav, studujicí Ludvík Josef, truhlá ř Krofta Karel Kostroun Karel, zá mečník Keppert František, skladovník Jirouš Jan, elektrotechnik Jindřich Vá clav Hřebík Vá clav, Jaroslav, kominík Seitz Vladimir, číšník
21. VI. 1899 Modřany 6. XII. 1900 16. II. 1913 21. VII. 1907 15. V. 1926 6. XII. 1909 13. VIII. 1911 25. I. 1912 8. VII. 1911 2. VI. 1902 4. IX. 1921 25. IV. 1926 1. XI. 1901
Modřany Modřany Modřany Modřany Modřany Modřany Modřany Modřany Modřany Modřany Modřany Komořany
Č innost ošetřovny Č ervené ho kříž e v Modřanech od 5. - 21. kvě tna 1945. Ř eď. V. Landa. Jakmile dne 5. kvě tna 1945 v dopoledních hodiná ch byly smazá vá ny ně mecké ná pisy, odzbrojena a zajata ně mecká posá dka a ozbrojeni čeští muž i, začaly se konati přípravy k boji a organisová na také zdravotní služ ba. Byly zřízeny dílčí ošetřovny: 1. Baba I, 2. Mě šťanská škola, 3. Komořany, 4. Dě tský domov, 5. Ná draž í, 6. Tová rna Meta. Když pak v nedě li rá no 6. kvě tna bylo patrno, ž e se boje rozvinují a soustřeďují u Komořan, stá hly se postupně všechny ošetřovny do Dě tské ho domova. Přišli lé kaři: Dr. Pohl, Dr. Spá čil, Dr. Wagner, Dr. Č ermá k, Dr. Má j, Dr. Sidoruková a z Branika Dr. Vatulin. Pak asistenti a asistentky. Shromaž ďovaly se ošetřovatelky; kuchyně a hospodá řství se ujala pí učitelka Matě jková ; celkové ho vedení, jako sprá vce ošetřovny, ujal se ředitel mě šťanské školy Vojtě ch Landa. Boje se stupňovaly a byly přiná šeni raně ní. První byl št. kap. K. Schmidt, učitel mě šťanské školy, pak František Seidl z Prahy, pak další, celkem za nedě li 6. V. 21 raně ný ch. Nejhorší situace byla, když kolem 18. hodiny začali Ně mci SS ostřelovati Modřany minami a dě ly. Přinesen mrtvý řid. učitel v. v.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
66
Hynek Kotva, a dívky Kvě ta Štefanova a Eva Wasserbauerova a další raně ní. Tě ž ké boje trvaly u Komořan i 7. kvě tna a přivezeno dalších 12 raně ný ch. V nedě li večer zasá hli Vlasovci, dě ly a tanky zatlačili Ně mce zpě t do pondě lí dopoledne, ale pak se stá hli za řeku a Ně mci začali zvý šenou mě rou útočiti. Ně mci dali rozkaz, aby se všichni muž i shromá ž dili na Hlavní třídě a vý slovně i lé kaři a ošetřovatelky a všichni zamě stnaní v ošetřovně Č ervené ho kříž e. Proto byly zničeny veškeré zá znamy pro případ vyšetřová ní. Všichni muž i byli internová ni v Pá nkově tová rně . V úterý 8. 5. v 7 h. rá no byli muž i poslá ni, aby odklidili bariká dy a mohli jít domů, ale nikdo nesmě l ven. Když muž i nesmě li na ulici, přišly si paní Böhmová – Zetová pro nosítka s paní Slá movou z Komořan a nosily raně né i mrtvé do ošetřovny. Naše auta označená Č ervený m kříž em byla Ně mci ostřelová na. Byl také zajat Samaritá n Jiří Hubička a nalezen pak utlučený . Prá ce v ošetřovně byla od 5. kvě tna ně kolikrá te přerušena ná lety a ostřelová ním. Nejnutně jší obsluha a lé kaři zůstali u raně ný ch, kteří byli sneseni do suteré nu. Do ošetřovny přichá zeli další raně ní a té ž přivá ž eni mrtví z bojů na druhé straně řeky a z ostřelová ní u Rupy a u Srbů. Velmi tě ž ký byl odsun tě ž ce raně ný ch do Prahy; jednou se vydaly ošetřovatelky i po člunu a byly ostřelová ny. Po zasá hnutí rudé armá dy dne 9. kvě tna skončeny boje v Praze, ale v okolí Modřan se ještě střílelo. Do ošetřovny přichá zeli ná hodně zraně ní, poslednídne 18. kvě tna. Vylo nutno postarati se té ž o mrtvé . Dne 10. a 11. kvě tna bylo pohřbeno prvních 28 mrtvý ch do 2 hromadný ch hrobů a jednotlivě do rodinný ch hrobů. V pondě lí svatodušní byla činnost v ošetřovně skončena. Pak ještě po 14 dnů přichá zeli raně nído ošetřovny k převazům. Celkem ošetřeno místních z nich bylo 45 raně ný ch a 30 mrtvý ch internovaný ch muž ů z armá dy gen. Vlasova Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
67
75 osob 53 10
z Rudé armá dy Rusů röntgenovaný ch Rusů celkem vojenský ch osob ambulantních zá kroků převozů do nemocnice a zpě t
45 38 221 240 21
Smutečníoslavy za padlé spoluobčany. Za účasti veškeré ho obyvatelstva modřanské ho koná na byla dne 13. kvě tna vzpomínková tryzna za padlé hrdiny, bojovníky za krá sný ideal občanské svobody. Pořad: V 9 h. Slavnostní mírová mše a pietní vzpomínka za naše padlé v řimsko katolické m chrá mě v Modřanech. V 10.30 h. Mírové slavnostní bohosluž by církve Č eskoslovenské a Č eskobratrské . V 15 h. tryzna na místním hřbitově při níž hudba zahrá la chorá l a pě vecký sbor zazpíval „Andě l lá sky“. Hudba zahrá la píseň „Č echy krá sné – Č echy mé “ a hymny. Starosta obce Rudolf Marek proslovil pietní vzpomínku za padlé . Projevy jsou skončeny. Na tribunu jsou polož eny ná dherné vě nce a kytice k uctě ní hrdinů. Shromá ž dě ní stojí v tiché m dojetí nad prá vě prož itý mi chvílemi, kdy jsme svý m holdem padlý m obrancům zá roveň oslavili krá su znovu nabyté svobody. Nová československá vlá da. Příjezd presidenta Dr. Edvarda Beneše do Prahy. Nová Č eskoslovenská vlá da Ná rodní fronty Č echů a Slová ků byla utvořena 4. dubna 1945 v Košicích a 10. kvě tna přesídlila do hlavního mě sta republiky do Prahy. President československé republiky Dr. Edvard Beneš vrá til se dne 16. kvě tna 1945 po více než šestileté m působení v zahraničí opě t do osvobozené Prahy. Praha a s ní celý český ná rod uvítal s velikou slá vou stá tníka, jehož osobnost a ž ivotní prá ce přispě ly k tomu, ž e republika vchá zí do nové ho ž ivota.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
68
Konec zatemňová ní. Plný ch šest let jsme museli zatemňovat. Život z osvě tlený ch ulic musel ustoupiti za zatemňovací zá clony bytů. Bylo to skoro symbolické . I ná š ná rodní a duchovní ž ivot musel pod ně mecký m terorem ustoupit z vý sluní volnosti do stínu očeká vá ní nové svobody. Č ekali jsme plný ch tě ž ký ch šest let, ale dočkali jsme se. Zase jsme svobodni, zase jsme pá ny ve vlastním domě , zase jsme na vý sluní svobody. Zbavili jsme se zatemňová ní, můž eme volně svítit, můž eme volně ž ít! Veřejné shromá ž dě níobyvatelstva mě styse Modřan. Ná rodní vý bor. Dle vlá dního nařízení ze dne 5. kvě tna 1945 a ústavním dekretem presidenta republiky tvoří se v obcích, okresech a zemích Ná rodní vý bory jakož to nejhlavně jší činitelé ve vybudová ní nové demokratické veřejné sprá vy. Ná rodní vý bory jako zá klad nové ho demokratické ho pořá dku zasahují do všech otá zek veřejné ho ž ivota. Dne 26. kvě tna 1945 konalo se za veliké účasti obyvatelstva mě styse Modřan veřejné shromá ž dě ní. Obecenstvo všech vrstev sledovalo se ž ivý m zá jmem a pozorností řeči a vý vody řečníků Dr. Šrobara a Karla Šá rky o udá lostech, které se sbě hly v pamá tný ch dnech revolučních. Ku konci schůze přečetl člen místního Ná rodního vý boru Karel Šá rka resoluci, jež byla zaslá na vlá dě československé republiky a která zní: Po šesti lé tech v lidský ch dě jiná ch dosud nevídané ho otroctví, kdy zazně la o zem pouta zmučené ho ná roda, schá zíme se my obyvatelé mě styse Modřan, k nové svobodné prá ci. V tomto vý znamné m okamž iku Tobě český ná rode, Vy skuteční bojovníci na frontá ch a bariká dá ch, Vá m umučený m a popravený m ně mecký mi barbary, československá lidová demokratická vlá do, Vá m pane presidente Beneši, Tobě Rudá armá do osvoboditelko v čele s veliký m maršá lem Stalinem vzdá vá me svůj hold a dík za Vá š hrdiný boj a moudré vedení. Vítá me s upřimnou radostí prohlá šení vlá dy a stavíme se s celou svou silou za její program, který je té ž programem všeho poctivé ho lidu české ho. Víme dobře jak hrozné dě dictví zé jmena na poli hospodá řské m zanechal ná m nacistický rež im. Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
69
Uvě domujeme se jak obrovská prá ce čeká na miliony český ch rukou a jak velká odpově dnost lež í na celé m ná rodě , aby mohl úspě šně zdolat tíž ivé problé my denního ž ivota. A dnes, kdy snad poprve od husitský ch dob můž eme prohlá sit, ž e lid a vlá da je toté ž , cítíme dvojná sobnou povinnost stá ti neunavně na svý ch místech. Nerozlučně spojeni v mohutné řady dá vá me k té to budovatelské prá ci k použ ití všechny své síly. Volá me všechny poctivé a uvě domě lé občany nové republiky československé ke spoluprá ci pro vybudová ní lepšího a krá sně jšího společenské ho pořá dku. Nechťž ije a mohutní ná rod český ve spojení s ná rodem slovenský m a Sově tskou republikou. Nechť ž ije československá !
a
sílí nová
lidová ,
demokratická
republika
Všichni jdeme do polí. Občané ! Po prvé po ně kolika lé tech budeme opě t sklízeti pro sebe. Velká akce na pomoc země dě lcům v jejich boji o lepší vý ž ivu našeho ná roda je v plné m proudu. Vzá jemná pomoc je příkazem doby a silou, která ná s povede nejrychleji v před k mírové mu hospodá řství. Pomůž eme na polích, zaslouž íme se o svůj chlé b, z ně hož ná m již nebudou ujídat naši nepřá telé . Přiblíž ila se doba ž ní. Přilož me ruce k dílu při sklizni obilí. Z naší lá sky k zemi budou krajíce a pecny, z nichž bude kaž dý podě len. Vý sledek ž níje našíspolečnou obž ivou. Do prá ce! Č ervenec 1945
Ná rodní vý bor
Ú čast Modřan na odboji 1939-1945. Ná š lid probuzený po 300 lé tech k samostatné mu ž ivotu, nesmířil se s myšlenkou, ž e by mohl na vž dy ztratiti svou svobodu; vě řil v spravedlnost a ve vítě zstvípravdy, jak to hlá salo heslo našeho stá tu. Ale nestačilo vě řit v spravedlnost – bylo třeba jednat; jednat obezřetně , rychle a účinně . A to naši vlastenci dovedli, nedbajíce Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
70
nebezpečí a nemyslíce na hrozné muky, které čekaly kaž dé ho, kdo se odvá ž il křiž ovati plá ny zpupný ch „pá nů svě ta“. Pracovalo se ve všech koutech naší vlasti v mě stech i na venkově . A neposlední, ný brž naopak velmi čestné místo zaujímá v odboji nejbliž ší okolí Prahy - Povltaví s mě stysem Modřany. V Modřanech povstal jeden z hlavních činitelů odboje František Pařízek, který spolu s ně kolika vlastenci J. Škaldou, Ljubomirem Seykorou a j. založ il skupinu „V Boj“. V Praze již v březnu a dubnu 1939 účastnil se vydá vá ní dvou ilegá lních časopisů „V Boj“ a „Č RP“. Když začalo v listopadu 1939 Gestapo členy skupiny zatý kat, prchl do ciziny, kde vstoupil do československé armá dy ve Francii, kde bojoval ústupový boj a vrá til se po revoluci 1945. Pařízek a pracovníci v tiská rně Melantrich navá zali spojení s modřanský mi vlastenci. Byla založ ena odbočka „V Boj“ v Komořanech, jejímž členem se stal redaktor Kunte, spolupracovník presidenta Masaryka; Pařízek dal brzo po okupaci podně t k založ ení odbočky také v Modřanech. V roce 1939-1940 bylo vydá no ně kolik čísel odbočkou „V Boj“ v Modřanech samostatně pro Modřany v počtu 150-500 vý tisků. Č len modřanské skupiny M. Boubelík zúčastnil se vysazová ní ilegialního Rudé ho Prá va a odbočka „V boj“ převzala jeho kolportá ž . První úder do řad odbojový ch pracovníků nastal v roce 1940, zatý ká ní v únoru, druhý po atentá tu na Heydricha r. 1942, a třetí až koncem vá lky v březnu a dubnu 1945. To již byl činný m ilegá lní ná rodní vý bor, který byl zapojen na ústředí vojenské ho odboje v Praze s pplk. M. Zatřepá lkem a můž e se pochlubiti řadou akcí nejrůzně jšího druhu. Nebylo snad skupiny, která by mě la zrovna dvě vysílačky a pracovala s nimi pro Londý n jako modřanská . Jiní bratři udrž ovali zas spojení s parašutisty Rudé armá dy. A nebylo v posledních dvou letech nesvobody jediné ho vý znamné ho projevu našich stá tníků z ciziny, který by nebyla malá , osmičlenná skupina v Modřanech rozšiřila ve vě tším počtu nejen pro místnípotřebu, ale té ž pro praž ské ústředíná rodních vý borů. Vítě zná kvě tnová revoluce skončila. Vzpomíná me-li, předklá dajíce doklady modřanské ho odboje, nechceme šířiti zá sluhy Modřan a jejich nebojá cný ch muž ů; vž dyťpracovati pro ná rod a bíti se s nepřítelem jest povinností kaž dé ho poctivé ho Č echa. Všechny ty vě ci vztahujicí se k Mnichovu: ilegiá lní tisky, jejichž vysazová ní jsme se zúčastnili, pamá tky z vě zně ní, připomínky na mrtvé Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
71
z doby okupace i povstá ní, ná vrh pomníku obě tem povstá ní, vý jevy z koncentračních tá borů, všechno to podá vá obraz velké ho úsilí a nesmírné lá sky český ch lidí, kteří byli odhodlá ni obě tovati všechno – i ž ivoty. Ké ž tato lá ska k ná rodu nikdy neochá bne! Ukončení druhé svě tové vá lky. Druhá svě tová vá lka trvala 5 let, 11 mě síců a 15 dní. Rok za rokem, tý den za tý dnem jsme touž ebně čekali na její konec. Pro ná s skončila vá lka 9. kvě tna 1945, kdy se do Prahy, ještě pokryté prachem a troskami zá pasu, přihnaly tanky maršá la Koně va, nezapomenutelně uvítané našim lidem a zasypá vané snítkami kvetoucího šeříku. Na druhou svě tovou vá lku zůstane navž dy spojena vzpomínka na nejtemně jší chvíle, jež bylo usouzeno prož ití české mu ná rodu bě hem druhé svě tové vá lky. Byla to doba nejkrutě jšího proná sledová ní a nejbrutá lně jšího ná silí, doba stanný ch soudů a rozsudků, smrti, vraž d, mučení a poprav. Nebylo snad černě jších a smutně jších dnů pro ná š ná rod, než šest let nacistické poroby v tom veliké m koncentrá ku, který ná m Hitler pojmenoval protektorá tem. Nikdy nebude mož no vypočítat, kolik obě tí přinesl český ná rod, než byl společně prolitou krví spojenců vyrvá n z drá pů okupantů. Prostor naší vlasti mě l bý ti osídlen Ně mci. Č eští země dě lci byli vyhá ně ni ze svý ch domovů, jak o tom vyprá ví tragedie Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska; 900 český ch a slovenský ch dě tí ukradený ch rodičům vyvezeny do nacistické ho moře, aby se staly Ně mci a nepřá teli vlastního ná roda. Tak mě l zmizet český ná rod z mapy svě ta. Však neúprosná a vě čná spravedlnost vrá tila ž ivot české mu ná rodu a jen krev mučedníků ž aluje! Tajné vysílačky Modřany Londý n. Ná rodní ilegá lní vý bor v Modřanech pracoval společně s organisacemi pracovníků v odboji v Praze a použ íval dvě krá tkovlné vysílačky pro podá vá nízprá v do ciziny. Č lenové ilegialního domá cího odboje byli: Marek Rudolf, dr. Karas František, Boubelík Miroslav, Seykora Ljubomir, Ská la Vá clav, Krá l Karel, Hodek Vá clav, Röschl Jaroslav, Petr Vá clav, Kolman František.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
72
V roce 1944 byl Vá clav Hodek, člen ilegialního ná rodního vý boru v Modřanech vyzvá n predsedou ná rodního ilegialního vý boru Františkem Kolmanem, aby zhotovil krá tkovlný vysílač, který m by bylo mož no dosá hnouti spojení s Londý nem; tento vysílač pracoval na kurý rem smluvené frakvenci 7310 kilocyklů a byl zhotoven z příkazu st. kapitá na gen. št. Miroslava Zatřepá lka pro vojen. org. UVOD. Vá clav Hodek sestrojil postupně společně s br. Zdenkem Kavá nem v Brá nice dva vysílače. Jeden o vý konu v anté ně 4 W a druhá 11 W. Rozhodujicí mě rou o jejich sestrojení zaslouž il se takté ž br. Jaromir Senk v Modřanech. Byly připravová ny 2 kombinované přístroje pro partyzá nské boje a vysoce vý konný přijímač; k dokončení tohoto přístroje ná sledkem zatčení dne 22.3.45 již nedošlo. Za účelem klamá ní Ně mců častý m mě ně ním místa vysílače a anteny vešel Vá clav Hodek ve spojení s br. JUDr. Jiřím Ludikarem a tento s docentem Dr. Vladimírem Tůmou, který byl totá lně nasazen v země dě lské m vý zkumné m ústavě v Dejvicích, odkud za jeho přispě ní bylo uskutečně no vysílá ní přímo z Prahy, mimo vysílá ní z bytu br. Č erva z objektů fm. Kulik. Jako další telegrafista pracoval ing. Jaroslav Kříž ek z Brá nika; ná hradníky byli Oto Heisiger a Jan Folta z Modřan. Vysílá ní nesmě lo trvati dé le než ¼ až ½ hodiny a přístroje byly vž dy uklá dá ny u br. Františka Kolmana. Po mé m zatčení, které ná sledovalo brzo po zatčení br. Vladimíra Tůmy byla mi vě nová na se strany Gestapa vě tšípozornost; soudím z toho ž e mi bylo přisuzová no čelné postavení. Po celý čas vě zně ní byl jsem drž en v samovazbě a „vý slechy“ byly tak drastické , ž e i Ně mci zajistili se mož nost mé ná hlé smrti při „vý slechu“ vý strahou na štítku dveří cely: „Pozor, nebezpečí sebevraž dy“, jak tomu bylo u br. Vlad. Tůmy, umučené ho v dubnu 1945 na Pankrá ci, před jehož pamá tkou se v úctě sklá ním. Lituji jen, ž e když naše činnost počala bý t už itečnou a slibovala přiné st zá važ ný příspě vek v posledních fasích našeho boje za osvobození, bylo ná m osudem zabrá ně no ná š úkol dokončiti. Vá clav Hodek Oslava na Bílé hoře. Dne 1. července 1945 konala se na Bílé hoře ná rodní manifestace u přílež itosti ná rodní oslavy vyhlá šení dekretu presidenta republiky Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
73
v konfiskaci a rozdě lení země dě lské ho majetku Ně mců, Maďarů a nepřá tel ná roda. Shromá ž dě ní bylo uspořá dá no v oboře Hvě zda proto, ž e toto místo má historický vý znam pro konfiskaci české půdy pro cizá ckou šlechtu a nyní tedy její ná vrat do naších rukou znamená odčině ní té to staleté křivdy na ná rodě české m spá chané . Oslavy zúčastnilo se nesmírné množ ství lidu a dostavily se četné deputace z širé ho okolí k té to pamá tné a vý znamné ná rodní manifestaci. Slavnostní manifestace 6. července 1945. Po sedmi lé tech plný ch utrpení, zkoušek a strá dá ní, jimž jsme byli vystaveni pod ně meckou nadvlá dou, oslaven byl pamá tný den Mistra Jan Husa poprvé od osvobození vlasti důstojný m způsobem. V podvečer dne 5. července odebral se mohutný průvod obecenstva k místu, kde postavena byla hranice. Manifestace zúčastnily se za řízení Osvě tové komise všechny slož ky obyvatelstva, příslušníci politický ch stran, tě lový chovné a vzdě lá vací korporace, členové Ná rodního vý boru. Průvod dospě l ku hranici. Hudba zahrá la chorá l ná roda české ho „Kdo jste Bož í bojovníci“. Ná sledoval slavnostní projev fará ře církve československé o ž ivotě a smrti Mistra Jana Husa, načež byla zapá lena slavnostní hranice za zpě vu „Hranice vzplá la na břehu Rý na“; ná rodními hymnami byla slavnostní manifestace zakončena. Dož inková slavnost. Na den 19. srpna 1945 byly vlá dou určeny celoná rodní dož inkové slavnosti. Letošní doba ž ní nebyla jen svá tkem země dě lců, ný brž celé ho ná roda. Lidé jdou do polís heslem: ná rodníž ně na osvobozené půdě . Ještě loni kosili u ná s naši ve stínu há kové ho kříž e jako otroci; a letos? Svoboda. Prvnínaše ž ně , prvnízrno z osvobozené země . Dož inková oslava v Modřanech vyvrcholila v nedě li 19. srpna. Již po ně kolik dní všude plno ruchu a shonu; vše se připravuje na dož inky. Netrpě livě očeká vané nedě li počasí přeje a již o rá na slunce hřeje jen což . Prostranství před mě šťanskou se naplňuje, všude plno obecenstva; kapela vesele vyhrá vá , pořadatelé pobíhají z místa na místo – a jest to
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
74
potřebí – neboť na dnešní všená rodní pouť přislíbil účast pan ministr a jiní vý znační hosté . Manifestačního projevu zúčastnily se Modřany, Kunratice, Libuš, Točná a Komořany. Mohůtný průvod odebral se za zvuku veselý ch pochodů k lesnímu divadlu ve Srá ž ce. První, druhé , třetí auto. Přijíž dí ministr informací Vá clav Kopecký ; jest představen místnímu Ná rodnímu vý boru, který jej uvá dí na tribunu. Zazně ly ná rodní hymny. Po proslovu předsedy Ná rodního vý boru Karla Šá rky promluvil k shromá ž dě né mu lidu ministr informací Vá clav Kopecký . Ve své obsá hlé řeči vzpomně l především pohnutý ch udá lostí převratu, zé jmena přídě lu půdy malorolníkům. Zdůraznil vý znam ná rodních dož inkový ch ž ní a projevil díky všeho obyvatelstva země dě lcům za jejich namahavou prá ci na polích a připomně l úspě ch prvních ž ní v osvobozené m stá tě a pomoc občanů při sklizni obilí do stodol. Ř eč pana ministra byla sledová na s nejvě tším zá jmem a byla odmě ně na hlučný m potleskem; ku konci manifestace byl předá n panu ministrovi mladičkou Hajíčkovou z Točné symbolický dar: vě nec z klasů. Po sta let zajatci ve vlastnírodné zemi, v revoltě myšlenek a v zotročenítě l, ž iveni pravdou jen, vírou a ná dě jemi, když naše ná rody si sklízel nepřítel. Olga Scheinpflugová 28. říjen 1945. Vyšlo slunce nad volnou českou zemí; v jasné m slunečním svě tle přišel den našeho nejvě tšího svá tku. Vzpomíná me na nezapomenutelný 28. říjen 1918, se zá plavou praporů, se statisíci já sajicích lidí na ulicích v Praze, na venkově a v celé naší oblasti, zatím co letošní pá tý kvě ten byl den hrůzy a krve, lité ho boje s nepřítelem, s bombardová ním na zemi i ze vzduchu, den našeho odhodlá ní setřá sti cizí jařmo za kaž dou cenu na praž ský ch bariká dá ch. Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
75
Celý ná rod pracoval v usilová ní vyhnat nepřítele ze země a čekal na osvobodivý úder; ně meckou konečnou porá ž kou zrodil se i pro ná s den nové svobody. Ohlas 28 dě lový ch salv nesl se dne 28. října 1845 nad Prahou; to již nebyly salvy dě su a boje, ale salvy radostné ho poselství pamá tné ho dne. Nebesa jako by ná m chtě la dá ti odškodně ní za všechna ta smutná lé ta, vykouzlila překrá sný podzimní den. Vysoká modrá obloha míru klene se nad ná mi, mírný vě třík pohrá vá si vesele s prapory a stá tními vlajkami. Modřany oslavily tento pamá tný den důstojný m způsobem. Dne 28. října koná ny byly slavnostní bohosluž by všech místních cirkví za četné účasti obecenstva. Kolem 14. hod. počaly se seřaďovati veškeré místní spolky a korporace; malebný pohled ský tala malá dě včá tka v ná rodních krojích; ná sledovaly tě locvičné jednoty: Sokolové , DTJ, skauti, Legioná ři, spolek Bará čníků, Svaz osvobozený ch politický ch vě zňů, členové Ná rodního vý boru a školní mlá dež . Průvod uzavíraly tisíce příslušníků politický ch stran v Modřanech. Mohutný průvod dospě l k budově dívčí školy, kde k pamě tní desce padlý ch modřanský ch občanů v první svě tové vá lce byl polož en vě nec; hudba zahrá la píseň: „Hoši od Zborova“. Po tomto pietním aktu odebralo se obecenstvo k mě šťanské škole T. G. Masaryka k místu, kde bude stá ti pomník padlý ch v mě síci kvě tnu 1945 v revolučním boji v Modřanech. Svaz osvobozený ch politický ch vě zňů předá vá občanstvu zá kladní ká men k pomníku. Hudba zahrá la „Kdož jste Bož í bojovníci“ a stá tní hymnu. Prá pory se sklá ně jí, obecenstvo stojí v hluboké m pohnutí. Projevy slavnostních řečníků byla tato vý znamná oslava ukončena. Znovuzahá jeníčinnosti „jednoty Sokol“ v Modřanech. Dne 13. dubna 1941 nastalo zastavení činnosti sokolské a 11. října 1941 rozpuště ní všeho Sokolstva. Nyni vrací se Sokolstvo opě t ku své činnosti ve své svobodné vlasti. Sokolský ž ivot po době proná sledová ní a útisku byl opě t probuzen; v slavný historický den české ho ná roda 5. kvě tna 1945 i československá
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
76
obec sokolská znovuzahá jila po čtyrech letech svoji tě lový chovnou činnost. Dne 28. zá ří 1945 na den sv. Vá clava, čtvrt roku po skončené vá lce, oslavila modřanská jednota sokolská mír uspořá dá ním Tyršový ch her před sloučením v jednotnou organisaci všech tě lový chovný ch svazů. Č etný průvod všech modřanský ch tě locvičný ch, sportovních a skautský ch spolků odebral se na sportovní hříště . Po vztý čení stá tní vlajky a přednesení stá tní hymny ná sledovala předná ška o ž ivotě a působení Dr. Miroslava Tyrše, načež byly předvedeny uká zky tě lesné vý chovy všech modřanský ch tě lový chovný ch spolků. Obecenstvo sledovalo se zá jmem všechna cvičení a dalo na jevo hojnou účastí, ž e vítá snahu sjednotiti veškeré tě lový chovné snaž ení jako příklad svornosti a jednoty našeho ná roda. Za ředitelem škol H. Kotvou. Dne 6. kvě tna 1945 zemřel tragickou smrtí jako obě ťnacistické ho bě sně níředitel škol v.v. v Modřanech Hynek Kotva. Nedočkal se jako upřimný Č ech znovu dobytí svobody české vlasti; smrt jej zastihla v osudový ch dnech, kdy české mu ná rodu rodila se zlatá svoboda. Hynek Kotva narodil se 17. srpna 1874 v Olešné , u s. Dobrotivé , okres Rokycany. Po absolvová ní ústavu pro vzdě lá ní učitelů v Příbrami vě noval se drá ze učitelské . Působil na obecný ch školá ch v Horních Mokropsích, v Líšnici u Mníšku. V roce 1896 nastoupil na pě titřídní obecní školu v Modřanech; kromě toho vyučoval té ž na pokračovací škole řemeslnické . Po 41leté m působení na školá ch modřanský ch odebral se r. 1934 jako ředitel obecné školy chlapecké , pokračovací školy ž ivnostenské a opatrovny na zaslouž ený odpočinek. Jeho ž ivot vyplně n byl vytrvalou neochabujicí činností na poli kulturním i společenské m. Po své m příchodu do Modřan stá vá se členem ochotnické Besedy J. K. Tyl; v roce 1904 založ il pě vecký krouž ek Besedy s nímž provedl mnoho koncertů; ve vá lečný ch letech byl to on, který udrž oval Besedu při ž ivotě .
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
77
Svoje schopnosti dal i do služ eb veřejný ch dle slov Josefa Kajetá na Tyla: Všechny naše kroky musí vé sti lá ska k ná rodu a jeho ště stí. Byl zakladatelem Sokola, Okrašlovacího spolku, Sboru dobrovolný ch hasičů, Kampeličky, Občanské zá lož ny a členem mnoha spolků kulturních, tě locvičný ch, hospodá řský ch a samosprá vný ch. Budiž mu čestná vzpomínka! Nový školnírok na modřanský ch školá ch. První školní rok v osvobozené vlasti byl zahá jen v Modřanech dne 3. zá ří 1945. Všechny školní budovy byly dne 5. března 1945 zabrá ny říšskoně mecký m vojskem. Vyučová ní, které bylo často přerušová no, v posledním období vá lky, té mě řneexistovalo. Po skončení vá lky ský taly opuště né školy ž alostný pohled. Školní ná bytek bě hem stě hová ní – čá st bylo nutno pro nedostatek místa uskladniti až ve špý charu dvora v Cholupicích – značně utrpě l; ně které vě šá ky v třídá ch použ ívali ně mečtí vojá ci jako palivo, zá clony proti slunci byly rozkradeny, stě ny poškozeny množ stvím skob a hřebíků, okenní tabulky ve vě tším množ ství rozbity. Na ště stí nebyla ž á dná ze školních budov zasaž ena při ostřelová ní Modřan. Po odchodu Ně mců dne 5. kvě tna byly školy urychleně vyčiště ny a desinfiková ny, aby zdraví dítek nebylo nijak ohrož eno; vyučová ní bylo zahá jeno dne 6. června. Zahá jení vyučová ní v osvobozené vlasti mě lo slavnostní rá z. K ž actvu promluvili ředitelé škol o osvobození školy z rukou ně mecký ch. Připomě li zá sluhy o toto osvobození od spojenců a presidenta československé republiky dr. Eduarda Beneše a zdůraznili ž á kům ž e teprvé po lé tech pochopí plně vý znam tohoto osvobození. Obecnírozpočet na rok 1945. Obecnírozpočet na rok 1945 vykazuje tyto polož ky: Ú hrn řá dné potřeby činí Ú hrn řá dné úhrady Schodek řá dné ho rozpočtu Ú hrada schodku řá dné ho Přebytek Vyká zaný schodek rozpočtu řá dné ho Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
78
3,430.740 K 1,902.250 " 1,528.490 " 1,528.490 " 189 " 1,528.490 "
a uhradíse takto: 125% přirá ž kou k dani činž ovní 350% k ostatním daním ná hradnípřídě l podle §1 vlá dního nařízení
231.920 " 1,090.275 " 206.404 "
Vý značné polož ky obecního rozpočtu: na ústřední sprá vu na obecníjmě ní na obecnípřirá ž ky a dá vky na bezpečnost na zdravotnictví na komunikace na země dě lství na socialní pé či na školství, vě dy. umě ní na dluhy
955.263 " 176.008 " 11.300 " 214.997 " 206.445 " 315.818 " 6.000 " 164.220 " 320.280 " 341.578 "
Svaz osvobozený ch politický ch vě zňů v Modřanech. Dne 30. června 1945 konala se v Modřanech ustavujicí schůze Svazu osvobozený ch politický ch vě zňů; po skončení druhé svě tové vá lky bylo osvobozeno tisíce politický ch vě zňů z ká znic, koncentračních tá borů a mučíren Ně mecka, kteří jako my stejně vyhlíž eli červá nky svobodné ho rá na – na veliký a slavný den svobody. Vrá tili se z Waldheimu, z Dachau, Buchenwaldu, Sachsenhausenu, Flossenbürgen, Matthausenu a jak se všechna ta strašná místa jmenují. Jsou to místa prokletá a poznamenaná tě ž ký m smutkem; vž dyť nebylo země , po níž by nacistické Ně mecko nebylo vztá hlo své hně dé drá py a do níž by bě snicí hordy nebyly vnesly bídu, rozvrat a utrpení. Waldheim: Sbohem buď domove můj! Nezná mý vě zeň Když v podvečer se slunce sklá ní, a mě síc vychá zí, tu kaž dý vě zeň ve sná ch se doma nachá zí. Po tvá řích vě zně tekou slzy jen, vž dyťza pravdu za ostnaté drá ty je uvě zně n. Ženu, dítky své vidí, jak u stolu sedí, ž ena však tiše plá če, na dítky smutně hledí. Tě ž ká je jeho mysl, na domov myslízamyšlen, kdy to vše skončíasi jen? Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
79
První den ve Waldheimu Za Prahou dosedla na krajinu tma. Osvě tlené dě diny široce roztroušené rý sují se matně v prostoru, který nevidíme ale jen tušíme. Mě síc zaujal na nebi své krá lovství a okolo ně ho třpytily se miliony hvě zd. Jaký pokojný , vlaž ný večer. Pohlíž ím na oblohu s jaký msi ž alostný m pocitem, pocitem úzkosti a smutku. Pohlíž ím jako bych jsem se chtě l docela nasytit dlouhý m pohledem; neboť zítra a pozítří a Bůh ví kolik nekonečně dlouhý ch dnů neuvidím nic jiné ho leč tmavou špinavou celu. Do večerního ticha zazně l úsečný hlas: „ještě půlhodinku a jsme ve Waldheimu.“ Tato slova vytrhla mne ze zadumá ní. Tedy Waldheim! S hrůzou zírá m na velkou šedivou budovu s malinký mi zamříž ený mi oké nky a cítím účast se smutný m osudem vě zňů; hle a nyníbudu i já v počtu tě chto nešťastníků! Za úplné temnoty přichá zíme do vě znice. Vchod obsazený strá ž í podobá se vstupu do pevnosti. Inšpekor hlá sí na strá ž nici kolik vě zňů přivedl do tá bora. Strá ž zavolala dva vě zeňské ; převzali ná s a vedli nekonečně dlouhý m dvorem, ně kolika tmavý mi chodbami k tě ž ký m ž elezný m dveřím. Ná pis na velké černé tabuli vysvě tluje: „Zajišťovací vě zení“. Matné svě tlo dovoluje se poně kud orientovat. Po pravé i po levé straně jedny dvé ře vedle druhý ch, tolik dveří, ž e jich nespočítá š. Dubové , silné , s vyčnívajicími velký mi zá mky, černě natřené , temné , jako dvé ře do hrobu. A takový ch dvé ří jsou tři poschodí nad hlavou. Před nimi ž elezné pavlače se silný m zá bradlím a mezi zá bradlím s jedné i druhé strany drá tě ná síť upozorňuje na moudrou opatrnost vě znitelů; člově k nesmí skončit sebevraž dou svoje utrpení; musí si ž ivot uchrá nit k radosti tě ch, co ho sem přivedli. Hned ná s podrobili prohlídce. Všechno třeba odevzdat. Pan instruktor vzal do ruky ně jaký papír a začal z ně ho namahavě slabikovat: nehovořit s niký m, celu kaž dou sobotu vydrhnout, vě zně nikdy neoslovit ani se s nim ně jaký m spůsobem dorozumívat. Kdo by příkaz nezachoval, trestá se temnou komorou a postem!
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
80
„Porozumě li jste?“ zahřmě l instruktor. „Porozumě li“ odpovídá me sborem. Potom ná sleduje tě lesná prohlídka. „Pozor! pochodem pochod“ zavolal ná š strá ž ce po vojensky. Jdeme chodbou a zírá me na tabulky nade dveřmi se jmé ny vě zňů. Při čísle 20 jsme se zastavili. Nade dveřmi visí tabulka bez ná pisu. Zítra se tam bude stkvíti moje jmé no. Strá ž ce otevřel dvé ře a posvítil do nitra malou ruční lampou. Předemnou je malá komůrka úplně prá zdná . V jednom koutě stojí malá dřevě ná stolička a na stě ně visískříňka z nehoblovaný ch desek. Udiveně zírá m vůkol. „Postel už nemá me“ vymlouvá se strá ž ce. „Musíte spá t na zemi. Tu má te konev na vodu a vě dro na ........; to jest totiž zá chod; ten si musíte rá no vylož it na chodbu a vodu vá m donesou ke dveřím. Porozumě li jste?“ Mezitím přinesl ně kdo slamník, hodil ho na zem do vlhké ho kouta a přidal malý polštá řvycpaný slá mou pod hlavu. Rá no o pá té ještě za úplné temnoty vzbudili ná s zvoně ním. Prá dlo co jsem si večer polož il na stoličku úplně do rá na zvlhlo a zapá chalo odporně plísní. Za chvíli otevírají se dveře cel. I moje otevřeli. Zírá m ven. Před kaž dou celou konev na pitnou vodu a vě dro s fekaliemi pě kně vedle sebe. Chodbaři bě hají od jedně ch dveří ke druhý m. Berou vě dra se zapá chajicím obsahem a nesou na zá chod. Na tomž e zá chodě čerpají pro ná s vodu. O hygienu samou kdo ž e se staral? Bož e dej mi síly, aby jsem to vydrž el, prosím vroucně . Sbírka na zlatý poklad republiky. Sbírka na zlatý poklad republiky, která byla koná na mezi místním občanstvem dne 9. zá ří1945 vynesla: zlaté mince, skvosty, atd. pozlacené předmě ty a double stříbrné mince československé a cizí stříbrné předmě ty na hotovosti
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
81
197.40 gr. 60.08 gr. 14.00 kg 4.975 kg 14.216.30 K.
Nová duchovní sprá va. Dne 1. července 1945 ustanoven byl administratorem při farním úřadě v Modřanech P. Ferdinand Pur. Narodil se 19. 11. 1894 ve Zvoli, okres Zá břeh na Moravě a jako fará ř působil 10 roků u sv. Kiliana v Davli a jako administrator půl druhé ho roku v Praze Dejvicích. Politický ž ivot v obci. Volba volitelů do Ná rod. shromá ž dě ní. Vedení politický ch stran v Modřanech ve shodné m přesvě dčení – ž e v dnešním období vý stavby stá tu nutno jest vystříhati se všech stranický ch zá pasů volebních – provedlo dne 10. zá ří 1945 ve schůzi MNV volbu volitelů podle vyhlá šky ministerstva vnitra ze dne 25. VIII. 1945 o rozepsá ní voleb do Prozatimního Ná rodního Shromá ž dě ní; Zemský ch ná r. vý borů a okresních ná rodních vý borů. Politický ž ivot v obci představují 4 strany: strana ná rodní socialní, strana komunistická , strana socialnídemokratická , strana lidová . Po poradě zá stupců všech čtyř politický ch stran a zá stupců odborový ch organisací stala se dohoda dle stanovené ho počtu volitelů na společné kandidá tce volitelů a připravena společná resoluce. Resolucí se má manifestovat: 1. Upevně ní ná rodní fronty, 2. Důsledné splně ní vlá dního programu, 3. Urychlení zná rodně ní bank a velké ho průmyslu. Jako delegá ti na zemský sjezd volitelů v Praze byli zvoleni: Za stranu ná rodně socialistickou Za stranu komunistickou Za stranu socialně demokratickou Za stranu lidovou
Kolman František Šá rka Karel Vlček Antonín Štabrňá k Jakub
Dekrety o zná rodně níprůmyslový ch podniků. Zná rodně ní modřanské ho cukrovaru. Dne 24. října 1945 byl historický m dnem, kdy na Hradě v Praze podepsal president republiky Dr. Eduard Beneš dekrety o zná rodně ní velký ch průmyslový ch podniků a peně ž nictví a dekret o zá vodních radá ch. Zná rodňovací dekrety, které byly dne 24. října 1945 podepsá ny, znamenají velkou historickou udá lost, která zasá hne hluboko do našeho hospodá řské ho i politické ho ž ivota.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
82
V Modřanech byly zná rodně ny četné průmyslové zá vody; kovodě lné , elektrotechnická tová rna Srb a spol., tová rna cukrovinek, parní pily; důlež ité jest zná rodně ní cukrovaru, jakož to podniku ž ivotně velice důlež ité ho. Cukrovar v Modřanech byl založ en roku 1861 Ferdinandem Urbá nkem a Antonínem Wagnerem; pozdě ji byl promě ně n v zá vod akciový a patřil do koncernu průmyslu cukrovarnické ho. Poprvé v dě jiná ch našeho cukrovarnictví budou o vý robě v cukrovarech o cukerní politice rozhodovati země dě lci, zamě stnanci a stá t; je to veliká změ na proti dřívě jšímu stavu. Ř epařicím rolníkům a stá lý m zamě stnancům cukrovarů byla umož ně na účast nejen na hospodá řský ch vý sledcích, ale přímo také na sprá vě cukrovarnický ch podniků. Dne 12. listopadu 1945 navštívil ministr vý ž ivy Majer cukrovar v Modřanech u přílež itosti zahá jení cukerní kampaně . Rozjely se stroje, aby zpracovaly na 270.000 centů řepy. K zamě stnancům cukrovaru promluvil ministr o důlež itosti té to kampaně pro ná š hospodá řský ž ivot a zdůraznil veliký vý znam zná rodně ní průmyslu cukrovarnické ho. Sklízíme „bílé zlato“ první ve svobodné republice. Celoroční ná maha rolníka – zaseté semeno do země , mě ní se v hotový vý robek – krá sný sně hobílý cukr. Mě nová reforma. Zvý šené ceny a mzdy. President republiky podepsal dne 18. října 1945 dekret o obnovení československé mě ny. Počínajíc 1. listopadem 1945 mě novou jednotkou na celé m území republiky českoslov. jest – koruna – Kčs. Nová mě na bude mezníkem, od které ho se bude datovat nové období našeho finančního hospodá řství. Vý vojem vá lečný ch udá lostí, které byly zavině ny ně mecký m plundrová ním a ná sledkem dlouhotrvajicí vá lky, nastal veliký nedostatek té mě řvšech ž ivotních potřeb; ceny všeho zbož í nesmírně vzrostly. Dekretem Prozatimní vlá dy nastala dnem 1. prosince 1946 úprava cen ž ivotních potřeb a v důsledku toho všeobecné zvý šení mezd a platů. Přehled spotřebitelský ch cen bě ž ný ch ž ivotních potřeb: Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
83
chlé b 1 kg mouka pšeničná krupice pšeničná brambory maso hově zí maso vepřové salá m praž ský sá dlo vepřové má slo čajové margarin mlé ko plnotučné 1 litr vejce 1 kus cukr kostkový sůl uhlíhně dé 1q dříví palivové 1 kg pivo 1 l stříhá ní vlasů podrá ž ky muž ské elektrický proud 1 KW h chemické čiště nípá nské ho obleku
ceny r. 1938 2.40 2.80 3.10 0.75 15.40 14.50 18.15 12.15 23.-13.20 1.60 0.70 6.20 2.60 21.60 0.45 2.70 4.-13.-2.70 25.--
1. XII. 1945 5.-5.80 7.20 1.64 46,-60.-86.-55.-94.-43.-5.50 3.40 15.70 7.-61.40 1.30 6.-10.-80.-4.05 61.--
Vá nočnístrom republiky. Naše vá noce. První vá noce ve svobodné vlasti slavily se letos opě t ve znamení ná vratu ku krá sné tradici, vyjá dřené vá nočním stromem republiky a přerušené vá lečnou okupací. Stalo se to ve všech mě stech a obcích republiky. V Modřanech zasazen byl vá noční strom republiky před mě šťanskou školu dne 9. prosince 1945 pé čí kulturních organisací, Svazu osvobozený ch politický ch vě zňů a Socialní pomoci. Heslem letošní akce bylo: vá noční strom republiky ve prospě ch sirotků po padlý ch revolučních bojovnících a dítek pozustalý ch po obě tech persekuce.
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
84
Naše vá noce! Ano naše! Vž dyťjsme se tolik po nich natouž ili. Opě t byla půlnoční; byla velice slavná . Vá noce byly ve znamení díků, zvlá ště poslední den v roce, kdy jsme Bohu dě kovali ze srdce za jeho ochranu. Jak dojemně zně l ze srdcí hymnus Narodil se Kristus Pá n! Všichni lidé dobré vůle oslavili první svobodné vá noce! Pod kaž dý m letošním vá nočním stromkem lež í ty dna nejvzá cně jší a nejdraž ší dá rky – je to svoboda a mír! Neboťv tě chto dvou slovech je obsaž eno to, po čem jsme po šest roků pod vá nočními stromky touž ili a zač obě tovali své ž ivoty oni, kteří leta chybě jí mezi ná mi. Působení Arnošta Živnůstky v Modřanech. Koncem roku 1941 byl rozhodnutím presidia zemské ho úřadu v Praze, které bylo ně mecké , jmenová n vedoucím úředníkem obecního úřadu v Modřanech ně mecký stá tní příslušník Ernst Živnůstka, bytem v Braníku. Stalo se tak s odůvodně ním, ž e pomě ry v Modřanech toho vyž adují. Jmenová ní se stalo bez předbě ž né ho jedná ní s oprá vně ními představiteli obce a bez jejich souhlasu. Č eský mi úředníky zemské ho úřadu bylo vedení obce důvě rně informová no o kvalitá ch a odborný ch znalostech Živnůstkový ch. Ž. se narodil jako syn české ho ředitele školy v Obodři u Nový ch Bená tek nad Jiz. Vystudoval střední školu v Chorvá tsku a v Bosně . V I. svě tové vá lce byl na frontě na Balká ně a v Rusku, kde stal čs. legioná řem. Po vá lce slouž il jako aktivní důstojník čs. armá dy do doby, kdy byl z armá dy vyloučen pro účast na fašistické m Kobzínkově puči v Brně . Pozdě ji byl tajemníkem poslanecké ho klubu skupiny Gajdový ch fašistů. Od té doby se stý kal s henleinovský mi politiky a pracoval té ž ve „Vlajce“. Po okupaci se přihlá sil za Ně mce a pracoval v ně mecký ch organisacích. Slouž il vě rně okupantům na různý ch místech. Pro prá ci v obci nemě l ž á dné ho odborné ho vzdě lá ní ani prakse. Byl zuřivý m nacistou a nená vidě l všechno české . V Braníku byl nechvalně zná m jako povaleč, příž ivník a karierista, který byl schopen všech špatností pro osobní prospě ch. Ně kteří modřanští občané byli před Živnůstkou varová ni. Bylo důvodné Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
85
podezření, ž e je ně mecký m policejním agentem. Uká zalo se, ž e Živnůstka je již dlouho v přá telské m styku s ně mecký m presidentem zemské ho úřadu v Praze, což mu dopomohlo k vedoucímu postavení úředníka modřanské obce. Živnůstka nemě l ž á dné odborné předpoklady pro prá ci v obci. Zavedl na úřadě hrůzovlá du vůči spoluzamě stnancům i proti obyvatelstvu. Přes hrubý ná tlak i vyhrož ová ní nezískal mezi obecními zamě stnanci nikoho pro úzkou spoluprá ci s Ně mci nebo pro členství ve „Vlajce“. Na úřadě prakticky nic nedě lal. Omezil se na kontrolová ní korespondence a na podezřelé rozhovory za zavřený mi dveřmi s různý mi nezná mý mi lidmi, kteří ho navště vovali. Stal se v obci neomezený m pá nem. Jeho působení vneslo do Modřan nejprve neklid, pozdě ji strach a hrůzu. Z místních Vlajkařů a z ně který ch studentů ukrajinské ho gymnasia získal ně kolik donašečů a přisluhovačů. Osoby, o nichž se domníval, ž e je ovlivňuje, navá dě l k odposlouchá vá ní hovorů mezi občany a dokonce jim doporučoval, aby vyprovoká vali ně které lidi k vý rokům, které by pak mohly poslouž it k zatčení a odvlečení tě chto lidí do koncentračních tá borů a k dalším represá liím vůči obyvatelstvu. Obecního hlídače Novotné ho, který po tě ž ké m úraze nebyl zcela duševně zdrá v, navá dě l na příklad k tomu, aby ná boje do pistole, jež mu napřed dal, uschoval do hromá dky kamení před určitý m domem, protož e potřeboval získat zá minku k zatčeníobyvatel tohoto domu. V kvě tnu 1942 došlo, jak se pozdě ji uká zalo, na přímý popud Živnůstky k zatčení starosty obce Rudolfa Marka, tří členů obecní rady, ně kolika členů obecního zastupitelstva a ně kolika obecních dě lníků. Všichni byli odvlečeni do vazby pro podezření z protině mecké činnosti. Po ně kolika tý dnech vyšetřová ní a ná silný ch vý slechů byla vě tšina zatčený ch pro nedostatek důkazů propuště na z vazby na svobodu, ale jejich zdraví bylo otřeseno. Dě lník Bartoš ve vě zení pozdě ji zahynul a ně kteří další zemřeli na ná sledky vě zně ní. Obecní zastupitelstvo bylo rozpuště no a byl dosazen ně mecký vlá dní komisař dr. Heinrich Riedl. Ř á dě ní Živnůstkovo nabylo takové ho rozsahu, ž e to pohoršovalo i modřanské Ně mce, kteří zde po delší dobu bydlili. Pohoršovalo je zvlá ště arogantní vystupová ní Živnůstkovo i proti nim, takž e došlo ke vzá jemné mu osočová ní i mezi nimi. Na udá ní místních Ně mců byl Živnůstka v lé tě r. 1942 zatčen Gestapem a vyšetřová n jednak pro odcizení ně který ch vě cí z majetku obce a pro neoprá vně né znepokojová níobyvatelstva. I když důkazy byly dostatečné , byl Živnůstka asi po čtrná cti dnech propuště n. Uká zalo se, ž e je spolupracovníkem Sicherheitsdienstu, t. j. Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
86
zvlá štního mocné ho bezpečnostního orgá nu, jenž i Gestapu.
byl nadřazen
Protož e ná vrat Živnůstky do úřadu by rozrušil modřanskou veřejnost, dá le osazenstvo zdejších průmyslový ch zá vodů a protož e také místní Ně mci považ ovali jeho ná vrat do Modřan za než á doucí, byl Živnůstka zemský m úřadem dosazen nejprve na mě stský úřad v Hořicích a pak do Hradce Krá lové . Č eští občané v tě chto obcích byli před Živnůstkou varová ni. Přesto i v tě chto obcích neblaze zasá hl do ž ivota český ch lidí a proto byl v kvě tnu r. 1945 v Hradci revolučními orgá ny zatčen a postaven před lidový soud. Na zá kladě důkazů o jeho činnosti zejmé na v Modřanech byl odsouzen jako zločinec k trestu smrti. Ačkoliv pochá zel z české rodiny, zradil svůj ná rod a stal se nejhorlivě jším přisluhovačem nacistický ch okupantů a neštítil se bez důkazů posílat české lidi vě domě na smrt. Pro svou nízkou povahu a špatnost byl nakonec v opovrž ení nejen u české ho obyvatelstva, ale také u tě ch, který m tak horlivě a krvavě slouž il. Počet jeho obě ti je značný . Nedá se však přesně stanovit, neboť zasahoval nejen proti funkcioná řům a zamě stnancům obce, ale byl i osnovatelem zatčení a odvlečení mnoha jiný ch dě lníků v tová rná ch a vě tšího počtu starců, ž en i dě tíž idovské ho vyzná ní. Spravedlivý vlastizrá dce.
rozsudek lidu ukončil jeho zločinnost i ž ivot
Napsal JUDr. Jaroslav Kobrč Zapsal Karel Doubrava Nacistická armá da v Modřanech. Ani naše obec nebyla ušetřena od pobytu ně mecké okupační armá dy. Na tento pobyt doplatily především dě ti, protož e se ně mečtí vojá ci ubytovali do místních škol. Prvý útvar nacistické armá dy se ubytoval v Modřanech začá tkem roku 1941 v naší nejlepšíškolníbudově – v mě šťanské škole na Jirá skově ná mě stí. Byl to tankový útvar asi s 25 tanky, který se vrá til z Jugoslavie po její okupaci. Ú tvar se nastě hoval do mě šťanské školy v přízemí a v I. poschodí od 8. kvě tna do 15. června 1941. Z Modřan odejel na vý chod zřejmě v rá mci příprav útoku proti SSSR. V té době bylo ve škole třiná ct tříd, pro které zbylo osm učeben. Velmi trpké bylo pro ná s zjiště ní, ž e tanky ně mecké ho útvaru jsou vlastně tanky našíbý valé českoslov. armá dy. Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
87
Poznali jsme, ž e zradou českoslov. burž oasie a vlá dnoucích politický ch stran ztratili jsme v roce 1938 a 1939 nejen samostatnost, ale ž e jsme také svý mi vlastními zbraně mi, pořízený mi za tě ž ký ch obě tí všeho lidu, pomohli vyzbrojit nejreakčně jší a nejzbě silejší fašistickou armá du. Naše prvotřídní zbraně , které mě ly chrá nit samostatnost naší republiky, byly vlá dnoucí burž oasií neporušené vydá ny ně mecké vlá dnoucí mašinerii, aby jimi pokořovala a vraž dila další evropské ná rody. Mezi ně mecký mi vojá ky byli ně kteří z bý valé ho území Č SR, zejmé na z Opavska a z Ostravska, kteří hovořili česky. Netajili se příliš s tím, ž e jsou v Modřanech jen na dočasné m odpočinku a ž e brzy nastoupí k nové mu pochodu na vý chod. V polovině června 1941 tento útvar opustil Modřany. Uvedená školní budova na Jirá skově ná mě stí byla zcela vyklizena na rozkaz ně mecké armá dy v únoru roku 1945 za účelem ubytová ní vojá ků. Školní zařízení ulož eno na půdá ch, cenné předmě ty ulož eny v bytech ně který ch učitelů. Žactvo zůstalo doma, nebylo ná hradních vyučovacích místností. Žá kům byly jedině dá vá ny úkoly na shromá ž dě ní jednou nebo dvakrá t v tý dnu v bio u Nová ků, kde také ž á ci odevzdá vali doma vypracované úkoly. V dubnu pak bylo zavedeno nouzové vyučová ní v hostincích u Troníčků a u Fabiá nů. Tento stav potrval až do kvě tnové revoluce. Ně mecká posá dka, která kapitulovala, byla se svý mi důstojníky ihned v prvý ch dnech povstá nínašeho lidu odvedena do Prahy do zajetí. Dne 22. kvě tna 1945 bylo opě t ve škole na Jirá skově ná mě stí zahá jeno vyučová ní. Další vojenská ně mecká jednotka se ubytovala v budově dívčí obecné školy u radnice v r. 1944. Tentokrá t to nebyli již mladí a zdraví lidé jako v r. 1941, ale byli to starší otcové a muž i, kteřídosud ze zdravotních důvodů nebyli ve frontě . Bylo vidě t, ž e hitlerovci melou z posledního. Pro vý cvik té to jednotky byla zřízena v krá sné čá sti „Dolů“ střelnice. Také tento útvar zůstal v Modřanech až do revoluce v kvě tnu 1945. Ihned po vypuknutí revoluce v poledních hodiná ch dne 5. kvě tna Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
88
1945 slož ili ně mečtí vojá ci po krá tké m vyjedná vá ní svoje zbraně a předali je zá stupcům československé ho lidu. Poté byli Ně mci odvedeni jako zajatci do Prahy. Další vojenská jednotka – technický útvar „Tankholzkommando“ se ubytoval v budově Ukrajinské ho spolkové ho gymnasia č. p. 1018 za cukrovarem. V tomto útvaru té ž pracovali vá leční zajatci, převá ž ně sově tští, kteří pracovali na Schwarzemberské pile hlavně při štípá ní dřeva pro vozidla na dřevoplyn. Počá tkem kvě tnové revoluce se útvar rozprchl a ně kteří zajatci se připojili k revolučním bojovníkům. Napsal JUDr. Jaroslav Kobrč Zapsal Karel Doubrava
Pamě tníknha obce Modřan Rok 1938-1945 – Modřany za druhé svě tové vá lky
89