2/2010 červen 2010
Obsah:
LEGISLATIVA V PRAXI Financování kultury z veřejných rozpočtů v roce 2009 ROZHOVOR S …
Rozhovor s PhDr. Michalem Babíkem, ředitelem Regionálního muzea a galerie v Jičíně
TIPY * DOTACE * PROJEKTY * ODKAZY * INFORMACE Odkazy na užitečné informace PŘÍLOHY Tabulka k textu Financování kultury z veřejných rozpočtů v roce 2009: Výběr ÚSC a jejich výdajů na kulturu v poměru k celkovým výdajům územního rozpočtu Financování kultury z veřejných rozpočtů v roce 2009 – Muzea a galerie
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Blanická 4, P.O.Box 12, 120 21 PRAHA 2 www.nipos-mk.cz
odborný útvar
[email protected] 221 507 941
LEGISLATIVA V PRAXI Financování kultury z veřejných rozpočtů v roce 2009 V roce 2009 dalo MK na financování kultury o 96 mil. Kč více, než v roce 2008, kraje o 77 mil. Kč více, obce o 2,5 mld. Kč, z čehož většinové byly kapitálové výdaje. Podíl příspěvku zřizovaným PO v roce 2009 celkově klesl na 47,47 % (v roce 2008 to bylo 50,38 %), přičemž největší pokles je u obcí – ze 42,14 % v roce 2008 na 36,34 % v roce 2009. Poměr výdajů obcí a krajů na kulturu zřejmě lehce vzrostl. Přesné propočty však budeme moci udělat až po schválení státních závěrečných účtů za rok 2008 a 2009 (které dosavadní sněmovna nestihla projednat). Tabulka: Výdaje veřejných rozpočtů na kulturu v poměru k HDP v mld. Kč 2000 2 189,2 14,5 0,66
HDP *) na kulturu **) v%
2001 2 352,2 15,2 0,65
2002 2 464,4 16,25 0,66
2003 2 577,1 17,4 0,67
2004 2 781,1 19,3 0,69
2005 2 970,3 19,7 0,66
2006 3 204,1 22,3 0,69
2007 3 557,7 22,8 0,64
2008 3 689,0 23,2 0,62
2009 3 627,2 25,7 0,70
*) údaje o HDP převzaty z ČSÚ **) součet výdajů kap. 334 (MK včetně výdajů na církve a náboženské společnosti) a kap. 700 (výdaje rozpočtů ÚSC), do roku 2002 (včetně) i rozpočty okresních úřadů Jak je vidět, tak celkové výdaje na kulturu sice nominálně rostou, reálně však nikoliv. Svoji roli v tom hrají obecné ekonomické procesy – ceny vstupů, náklady práce apod. v tis. Kč Vykazované výdaje na kulturu celkem Kap. 334 MK ČR Kap. 380 OkÚ Kap. 700 OkÚ Kap. 700 obce Kap. 700 kraje Celkem
Kap. 334 MK ČR Kap. 380 OkÚ Kap. 700 OkÚ Kap. 700 obce Kap. 700 kraje Celkem
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
7 844 221
7 940 638
8 300 419
7 095 093
6 497 303
6 549 237
6 233 477
4 809 334
4 760 291
0
0
0
0
0
0
0
1 497 392
1 679 343
0
0
0
0
0
0
0
0
0
14 944 426
12 439 618 11 832 909 12 656 187 10 914 842 10 706 285
9 348 358
9 068 510
8 380 189
2 903 208
2 826 634
1 831 737
877 216
376 814
25 691 855
23 206 890 22 810 973 22 325 906 19 739 396 19 289 024 17 413 572 16 252 452 15 196 637
2 677 645
2 574 627
2 327 251
2 033 502
2009
2008
2007
2006
Příspěvek PO 2005
2004
2003
2002
2001
4 690 137
4 420 894
4 086 952
3 723 143
3 452 133
3 437 775
3 283 997
2 706 161
2 772 666
0
0
0
0
0
0
0
792 971
909 309
0
0
0
0
0
0
0
0
0
5 430 841
5 242 381
5 052 388
4 955 504
4 802 763
4 682 408
4 351 691
3 916 711
3 522 970
2 075 624
2 029 418
2 056 241
1 952 245
1 855 036
1 582 841
1 563 836
789 880
374 071
8 205 723
7 579 016
12 196 602 11 692 693 11 195 581 10 630 892 10 109 932
2
9 703 024
9 199 524
Příspěvek PO z celkových výdajů - v procentech Kap. 334 MK ČR Kap. 380 OkÚ Kap. 700 OkÚ Kap. 700 obce Kap. 700 kraje Celkem
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
59,79
55,67
49,24
52,47
53,13
52,49
52,68
56,27
58,24
0
0
0
0
0
0
0
52,96
54,15
0
0
0
0
0
0
0
0
0
36,34
42,14
42,70
39,15
44,00
43,74
46,55
43,19
42,04
71,49
71,80
76,79
75,83
79,71
77,84
85,37
90,04
99,27
47,47
50,38
49,08
47,62
51,22
50,30
52,83
50,49
49,87
Pramen: MF kap. 700 + ARIS, vlastní výpočty
Finanční prostředky věnované z veřejných rozpočtů na kulturu minimálně stagnují, v horším případě klesají. Pokud zahrneme do počtů i nárůst cen vstupů, mají poskytovatelé veřejných služeb kultury pramálo důvodů k radosti. Klesá objem příspěvku příspěvkovým organizacím – podle našeho šetření jde tento pokles zejména na vrub rušení malých knihoven. To samozřejmě není žádný důvod k optimismu o zachování kvality života ve venkovském prostoru, protože v malých sídlech žije dnes cca 1/3 populace ČR. V malých sídlech začínají chybět i prostory pro setkávání lidí – a tedy i pro celoroční provozování kulturních a společenských aktivit. Zadluženost českých domácností je na úrovni téměř 1 bilionu Kč, Češi prosázejí ročně cca 1,2 mld. Kč, 80.000 důchodců mělo v roce 2009 exekuci na svůj důchod, roste nezaměstnanost zejména u lidí vyučených se středním vzděláním. V souvislosti s obecnými jevy ekonomické krize je zřejmé, že veřejné rozpočty (zejména rozpočty obcí) budou zatíženy požadavky na řešení problémů souvisejících s nedostatečnou veřejnou hromadnou dopravou, zastaralou infrastrukturou, s nedostatečnými kapacitami školských zařízení atd. – a na veřejné služby kultury a podporu kulturních aktivit půjde stále méně prostředků. Bývalá okresní města se po 17 hodině prakticky vylidňují, protože poslední autobusy a vlaky do okolních obcí odjíždějí mezi 16 a 17 hodinou, o víkendech je možnost spojení hromadnou dopravou prakticky minimalizována. Obecné problémy kultury, resp. veřejných služeb kultury, tj. těch produktů, činností a aktivit, které jsou financovány z veřejných rozpočtů, zůstávají prakticky neměnné, jak jsme již mnohokrát konstatovali. *** Jak dobře to myslí naši dosavadní zákonodárci s podporou veřejných služeb kultury se lze přesvědčit na novele zákona č. 202/1990 Sb., který jako tisk 971 schválila Poslanecká sněmovna P ČR a postoupila ho 23. dubna 2010 Senátu, který zákon schválil 21. května 2010. Návrh předložili poslanci Sobotka, Němec, Tejc, Braný. Podstatou novely je (z našeho pohledu), že byl doplněn § 5 zejména o tento text: §5 Použití části výtěžku loterie a jiné podobné hry (1) Provozovatel odvede část výtěžku podle § 4 odst. 2 k použití v České republice na veřejně prospěšný účel obci nebo kraji, anebo obecně prospěšné společnosti, nadaci, nadačnímu fondu, občanskému sdružení, registrované církvi nebo registrované náboženské společnosti (dále jen „nestátní nezisková organizace“).
3
Novela zákona sice byla dobře míněna, protože umožňuje obcím více zasáhnout v oblasti loterií a podobných her a omezit je tak na svém území. (I když se domnívám, že zásadní problematiku výherních terminálů neřeší.) Avšak výše uvedený odstavec zcela znemožňuje, aby příspěvkové organizace byly příjemcem příslušného výtěžku z loterie a jiné podobné hry. Je možné položit si otázku, jak vážně to naše politické reprezentace myslí s „vícezdrojovým“ financováním kultury, resp. veřejných služeb kultury. Avšak jeden výsledek tato poslanecká iniciativa má – Sazka vyhrožuje, že se přestěhuje do zahraničí … (Asi to nehrozí, protože prezident zákon nepodepsal a 9.6.2010 jej vrátil zpět Sněmovně.) *** Kultura a veřejné služby kultury nejsou jen záležitostí velkých či menších měst. Z celkového současného počtu obcí v ČR (6 248 z toho 529 se statutem „město“) je pouze 310 obcí a měst s počtem obyvatel nad 5.000. Vzhledem k platnému systému daňových příjmů obcí je zřejmé, že rozpočty 5 938 obcí sotva postačují na pokrytí nutných výdajů vyplývajících obecně z povinností územní samosprávy ve vztahu k občanům. Obvyklé bývá, že na záležitosti kultury se v rozpočtu zdroje najdou v podobě drobného příspěvku na činnost knihovny nebo místnímu občanskému sdružení na jeho kulturní aktivity. Ze statistických dat vyplývá, že v obcích ve velikosti do 5.000 obyvatel žije 37 % populace ČR, což samozřejmě vůbec není zanedbatelné číslo. Podmínky jejich života jsou do značné míry ovlivněny dopravní obslužností sídla, nabídkou služeb a obchodu, tím zda je v obci škola atd. Je zřejmé, že malé obce mají vskutku dost starostí s tím, jak příjmy svého rozpočtu co nejlépe užít ku prospěchu občanů. Nicméně data z krajů a data z rozpočtů náhodně vybraných obcí, resp. jejich výdajů na kulturu naznačují, že malé obce v poměru např. ke krajům či sídelním městům krajů mnohdy vydávají na kulturu v % ke svým příjmům více finančních prostředků. Kraje se ovšem značnou měrou podílejí na podpoře činnosti regionálních subjektů kultury, financují klíčové organizace kultury (krajské knihovny, muzea a galerie, divadla, hudební tělesa, hvězdárny a planetária a další). (Tabulka je umístěna v příloze iMaGe. Výběr zahrnuje výdaje rozpočtů krajů, sídelních měst krajů, náhodně vybraného bývalého okresního města (v případě Středočeského kraje dvou) a náhodně vybrané malé obce v území kraje.) Problematickou skutečností zůstává, že výdaje na kulturu (včetně výdajů kapitálových, tj. výdajů „na majetek“) dosahují v průměru cca 1-3% z celkových výdajů rozpočtů ÚSC. Nejde o údaj nijak povzbuzující, i když se individuálně poměrně liší. Z námi provedeného výběru samozřejmě nelze činit dalekosáhlé soudy. K tomu by bylo zapotřebí zpracovat časové řady za období nejméně pěti let a v interpretaci pak zohlednit i individuální podmínky a charakteristiky jednotlivých měst a obcí. Zajímavé by bylo poměřit hodnotu majetku svěřeného příspěvkovým organizacím v kultuře ve vztahu ke kapitálovým výdajům (investičním příspěvkům PO) a to i proto, že investiční příspěvky PO zřizovaným v oblasti kultury tvoří v průměru pouze 15% z celkových kapitálových výdajů rozpočtů ÚSC. K tomu je nutno ještě dodat, že z celkových výdajů rozpočtů ÚSC v roce 2007 vykázaných na kulturu, tj. ze 14,5 mld. Kč (v roce 2006 to bylo 15 mld.) činil celkový příspěvek zřizovaným PO 7,1 mld. Kč, tj. cca 76,8 % výdajů vykázaných kraji na kulturu a 42,69 % výdajů vykázaných obcemi na kulturu. *** Možná, že ne zcela v příčinné souvislosti, ale zaujaly mne myšlenky publikované v tisku (Respekt č.20/2010, autor J. Sobota, článek s názvem „Zapleteni do svých sítí“) „Například již velni dlouho je známo, že prakticky každého člověka na planetě dělí od kteréhokoliv jiného pozemšťana pouze šest jiných lidí. Tato na první pohled těžko uvěřitelná představa je potvrzena opakovanými experimenty, v jejichž rámci vědci jednoduše rozdávali lidem se jmény úplně neznámých osob (Američan v Arizoně tak například dostane obálku se jménem nějakého úředníka v Norsku) a
4
chtěli po nich, ať je předají někomu, o kom si myslí, že je spíše než oni dokáže doručit adresátovi. Výsledky opakovaně ukázaly, že dopis projde průměrně šesti páry rukou a nakonec úspěšně doputuje tam, kam má.“ Nelze si než přát, aby podobný princip platil i v české kultuře. Ale abychom o ekonomickém tématu nekončili až tak optimisticky, vypůjčím si pár vět z článku N. Roubini (HN 19. 5. 2010, autor je profesorem ekonomie na Sternově obchodní fakultě Newyorské univerzity) „Krize nekončí, vracíme se do propasti“. „Vlády, které vypomohly soukromým firmám, teď samy potřebují pomoc. Co se ale stane, až v Německu a mezi dalšími disciplinovanými věřiteli – z nichž dnes mnozí patří k rozvíjejícím se trhům – vyšumí politická ochota takové záchrany financovat? Kdo pak finančně podrží vlády, jež sanovaly soukromé banky a finanční instituce? Mechanismus našeho globálního dluhu čím dál, tím víc připomíná pyramidovou hru. … „Krizová ekonomika“ s námi tudíž zůstane nadlouho. Aktuální finanční krize za námi ještě není, a co je horší, medikament, který se k její léčbě používal, byl možná zčásti toxický. Pacient po něm, zdá se, zeslábl a je závislejší na nebezpečných látkách. A také je méně odolný vůči novým virovým kmenům, jež se v některých případech mohou nakonec ukázat jako osudné.“ Je jen logické, že po postupné ztrátě ekonomické (i jiné) autarkie, která (prozatím) vyvrcholila v roce 2004 naším vstupem do EU, jsme se stali objektem i subjektem globálních ekonomických procesů. Lze se poněkud obávat, zda se v té globalizované a spotřební míchanici poněkud neztrácejí významy takových slov jako je hodnota, kvalita života, kultura … Můžeme předpokládat a doufat, že si obyvatelé v komunálních volbách zvolí osvícené zastupitele - ti pak nedají veřejným službám kultury ani podporovaným kulturním aktivitám zahynout a že nově zvolení zákonodárci budou svoji úlohu naplňovat uvážlivě a odpovědně i ve vztahu k oblasti kultury obecně a veřejných služeb kultury zvláště.
PhDr. Alena Mockovčiaková červen 2010
P.S.: Na www stránkách NIPOS bude zveřejněn celý úvodní text a výběr tabulek k financování 2009. Pokud budete mít zájem o další tabulky, postačuje, když nás oslovíte e-mailem. Přeji krásné léto a vydařené dovolené. Mockovčiaková
5
ROZHOVOR S …
Rozhovor s PhDr. Michalem Babíkem, ředitelem Regionálního muzea a galerie v Jičíně
1.
Co je pro Vás muzeum? Můžete jej definovat? Máte-li na mysli muzeum, ve kterém pracuji, chápu ho ve dvou rovinách – jednak jako přirozené místo setkávání obyvatel z Jičína, Jičínska, a Českého ráje, jednak jako turistickou destinaci, jejímž cílem by mělo být „zaujmout“ turistu zavítavšího do regionu, přimět ho k návštěvě a nabídnout mu jedinečnou formu zážitku, který nemůže zažít nikde jinde. Tím samozřejmě nechci potlačovat ostatní činnosti muzea - sbírkotvornou, vědeckou, pedagogickou činnost – ty všechny jsou pro to nezbytným předpokladem. A tím přirozeně nechci ani říct, že ono sloveso „zaujmout“ by mělo být zdůrazněno. Muzeum proto chápu obecně jako místo hledání takové formy prezentace, která má co říct dnešním lidem.
2.
Jaké jsou podle Vás důvody návratu návštěvníků do Vašeho muzea a galerie? A jaké jsou Vaše další plány v této oblasti? Důvody návratu? Přirozeně chtěl bych, aby těch důvodů bylo co nejvíce – to znamená, aby motivace „vrátit“ se byla co nejsilnější. Ovšem – nemyslím si, že je dobré nechat se unášet při jakékoliv koncepci muzea pouze touto myšlenkou. Podle mého názoru je dobré najít určitou rovnováhu mezi takovou koncepcí muzea a galerie, kdy figuruje jen jako „turistický produkt“ a takovou koncepcí, kde obě instituce figurují jako přirozené místo setkávání obyvatel regionu. Samotné muzeum by mělo být důvodem, proč navštívit Jičín. S tím samozřejmě souvisí i programy pro konkrétní skupiny obyvatel, ať už jsou to předškoláci, žáci základních škol, studenti, ale i handicapovaní návštěvníci, cyklisté, atd. Městská, potažmo regionální muzea by funkci místa setkávání měla plnit jaksi samozřejmě.
3.
Která akce/výstava ve Vašem muzeu a galerii se setkala s největším ohlasem? Obecně máme osvědčený systém sezónní výstavy, která se uskutečňuje během hlavní turistické sezóny a měla by být „trhákem“. Letos to bude výstava věnovaná Fimfáru. Na druhém místě jsou to výstavy vánoční, kdy je motivace navštívit muzeum velká především u místních obyvatel. Takovéto výstavy jsou spojené s doprovodnými akcemi, jako jsou dílny, koncerty, atd. A pak – přirozeně – jsou to výstavy sbírkové a výstavy mapující výzkum v jisté, většinou regionální oblasti – zde jsou hlavními „autory“ především naši odborní pracovníci. Z ostatních akcí jsme zaznamenali největší ohlas na akce, které se uskutečňují ve spolupráci s archivem a místními školami, jako je například „Cestička do školy“ anebo „Zpátky ni krok“- troufám si tvrdit, že spolupráce mezi archivem a školou je vzorovým příkladem, podle kterého by se mohla inspirovat i jiná místa v České republice.*
4.
Vyplácejí se Vám ty aktivity Vašeho muzea a galerie, které zvyšují komfort návštěvníků, ale nejsou přímo muzejního charakteru (a které to jsou)? Mezi tyto aktivity patří například provozování muzejního obchodu, případně další servis pro návštěvníky. Nově jsme otevřeli například odpočinkovou místnost, kde si návštěvníci v budoucnu budou moci vypít nápoje. V tuto chvíli tyto aktivity vykonáváme pouze s minimálním ziskem,
*
Na odpovědi se podílela paní Jarmila Hakenová, správkyně fondu galerie.
6
tzn. že jsme rádi, že na nich neproděláváme - primárně jsou nastaveny tak, aby spíše opravdu plnily doprovodný servis bez ohledu na zisk.
5.
Jaký typ prezentace odborných sbírek a práce muzea a galerie pokládáte za nejúčinnější? Za jeden z nejúčinnějších způsobů prezentace sbírek považuji stálou expozici, kterou se snažíme neustále inovovat, pak jsou to samozřejmě výstavy a také publikační činnost. V našem muzeu je velmi důležitá také zpětná vazba, takže se v rámci výstav snažíme poskytovat také doprovodný program, jako jsou přednášky, dílny pro děti, atd.
6.
Využívá Vaše muzeum a galerie virtuální formy prezentace? Otázku chápu ve dvou rovinách. Ačkoliv naše expozice je vyloženě interaktivní, nepoužíváme zde virtuální formy prezentace v pravém slova smyslu. Druhá rovina je samozřejmě virtuální prezentace naší instituce na internetu. Ano, přirozeně, snažíme se, ovšem chápeme v tomto směru jisté rezervy. V dnešní době, kdy je internet po sportu a televizi na třetím místě volnočasových aktivit, je použití internetu muzejními institucemi přímo nutností. Rádi bychom v budoucnu inovovali naše webové stránky. Již jsme v tomto směru něco málo podnikli a zjistili jsme – ejhle – pro vytvoření webových stránek muzea neexistují žádné pokyny, neexistuje žádná metodika. Neříkám, že na vše by metodika měla být, ale na druhou stranu – již téměř každé muzeum má webové stránky, tato muzea vědí, kde udělala při tvorbě webu chybu a co bylo naopak dobře. Proto bychom v budoucnu rádi projekt webových stránek chtěli pojmout otevřeně s tím, že výstupem by neměly být pouze nové internetové stránky, nýbrž i základní metodika pro jakéhokoliv zájemce z řad muzeí a galerií.
7.
S jakými problémy se setkáváte při zpracování žádosti o grant, eventuelně při realizaci projektu? Je to případ od případu. Některé projekty probíhají od začátku do konce skvěle a není s nimi žádný problém. V poslední době se nám ale například stalo, že nám byla přiznána na publikaci několikanásobně menší částka, než kterou jsme žádali, tudíž hledáme další možné zdroje. To je poměrně častý problém. Obecně nám někdy u grantových řízení vadí jejich složitost a pak neprůhlednost rozhodování.
8.
Pomáhají tzv. standardy práci v muzeu a galerii? Myslím, že standardy jsou v praxi aplikovány již dlouhou dobu. Je jistě dobré, že byly kodifikovány. Na druhou stranu, většina našich pracovníků přistupuje ideově k práci spíše jako k „poslání“ než k „zaměstnání“.
9.
Čím je Vaše muzeum a galerie jedinečné? Řekl bych, že každé muzeum je jedinečné. Kromě podchycení regionu, tedy konkrétního území, je však výjimečné jedinečnou interaktivní expozicí, za kterou jsme získali ocenění Gloria musealis. Profilujeme se jako Muzeum hry. Nicméně - to je spíš otázka na naše návštěvníky….
7
10.
Představte si, že je rok 2015, jak bude vypadat Regionální muzeum a galerie v Jičíně pod Vaším vedením? Návštěvník si zakoupí vstupenku, dostane sluchátka a bude si moci projít celou expozici s virtuálním audioprůvodcem. Bude si moci zvolit, chce-li raději číst popisky anebo poslouchat slovo. V muzejní herně bude moci zanechat své dítě, pokud se on sám rozhodne pro důkladnější prohlídku expozic. Pak se posadí do odpočinkové místnosti, kde si dá kávu. V muzejním obchůdku si zakoupí repliky předmětů, které viděl v expozicích. MIMO OTÁZKY: Bráníme se multifunkčním kioskům (ve velké míře) a snažíme se zdůrazňovat osobní kontakt s návštěvníkem, vyzdvihujeme osobní zkušenost a citový vjem jako zisk návštěvníka naučné expozice. Návštěvník využívá nejenom zrak, ale i hmat, sluch i čich a expozice se pro něho stává a snad i bude stávat daleko přijatelnější pro vstřebání velkého množství informací. Myslím, že je to druhá rovina do budoucna, jak prezentovat nejenom historii.
8
TIPY * DOTACE * PROJEKTY * ODKAZY * INFORMACE
DOTACE Nadace českého výtvarného umění (NČVU) každoročně rozděluje granty z prostředků Nadačního investičního fondu (NIF). Žádosti o granty mohou podávat každoročně do 30. září neziskové právnické osoby (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy apod.), veřejnoprávní instituce nebo rozpočtové a příspěvkové organizace. Více informací naleznete na: http://www.ncvu.cz/grants/grants.html
Nadace Občanského fóra - 14. ročník grantového programu Opomíjené památky - Program podporuje záchranu opomíjených památek v České republice prostřednictvím občanských iniciativ. O grant si mohou zažádat pouze právnické osoby, za předpokladu, že prokážou iniciativu při péči o památku (např. regionální nadace, občanská sdružení, církevní právnické osoby, poskytující sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní služby. Příspěvkové organizace musí prokázat svoji finanční spoluúčast minimálně 50%). Přihlášené projekty musí být realizovány nejpozději v roce 2011. Uzávěrka pro příjem žádostí je 30. července 2010 v 16 hodin - rozhodující je datum odeslání žádosti! Více informací na: http://www.nadaceof.cz/granty2008.htm
ODKAZY Národní informační a poradenské středisko pro kulturu vydává internetový časopis Místní kultura www.mistnikultura.cz - věnující se kulturnímu dění v místech a regionech ČR. Zaměření časopisu má široký tematický záběr: od památek po živé umění. Zajímá se o profesionální i amatérské aktivity, o spolkovou činnost i o výjimečné osobnosti. Zajímá se i o takové aktivity, které velká média reflektují minimálně, případně se jim nevěnují vůbec. Redakce spolupracuje s dopisovateli a uvítá další, včetně glosátorů kulturního dění. Kontakt:
[email protected]. Časopis je koncipován jako otevřený – veřejnost může vkládat zprávy i pozvánky na akce.
INFORMACE Toto červnové číslo iMaGe je věnováno problematice financování kultury z veřejných rozpočtů. Od roku 1993 sledujeme, zaznamenáváme a též i analyzujeme údaje o výdajích veřejných rozpočtů (rozpočtu státu a územních samosprávných celků) vykazovaných jako výdaje na kulturu. Každým rokem tak vydáváme obsáhlý materiál „Financování kultury z veřejných rozpočtů“. V příloze iMaGe jsou k dispozici údaje týkající se muzeí a galerií z roku 2009.
9
