2/2011 září 2011
Obsah:
LEGISLATIVA V PRAXI
Kultura jako s.r.o.
ROZHOVOR S …
Rozhovor s PaedDr. Gustavem Krovem, ředitelem Muzea města Ústí nad Labem
TIPY *DOTACE * PROJEKTY * ODKAZY *INFORMACE
Odkazy na užitečné informace
PŘÍLOHY
Financování kultury z veřejných rozpočtů v roce 2010 – Muzea a galerie
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Blanická 4, P.O.Box 12, 120 21 PRAHA 2 www.nipos-mk.cz
odborný útvar
[email protected] 221 507 942
LEGISLATIVA V PRAXI
Kultura jako s.r.o. Také naše instituce se v poslední době setkala s dotazy, které se týkají problematiky slučování kulturních institucí. Proto jsme se rozhodli zveřejnit odpověď na níže uvedený dotaz:
Dotaz: Je možné sloučení knihovny (organizační složka obce), muzea (organizační složka obce), kulturního klubu a informačního centra (obě příspěvkové organizace města) do společnosti s ručením omezeným? Odpověď: Možné je jistě kdeco. Zákon č. 257/2001 Sb., knihovní zákon (§ 1, odst.2) však říká, že „tento zákon se nevztahuje na knihovny provozované na základě živnostenského oprávnění“. Je zřejmé, že nechce-li s.r.o. provozovat činnost knihovny jako neoprávněné podnikání, pak bude muset vlastnit živnostenské oprávnění na provozování knihovny. (živnost č. 73 dle nařízení vlády ČR č. 278/2008 Sb.) Důsledkem je pak to, že Ministerstvo kultury takovou knihovnu nemůže zapsat do jím vedeného rejstříku veřejných knihoven, který vede podle zákona č. 257/2001 Sb., knihovního zákona. Důsledkem může být i to, že taková knihovna (podnikatel) se nebude moci ucházet o prostředky z veřejných rozpočtů. Postavení muzeí je v tomto ohledu poněkud komplikovanější, protože zákon č.122/2000 Sb. nevymezuje, tak jako zákon o knihovnách, podmínku neziskové činnosti pro zápis do CES. Na smluvní vztah mezi obcí (městem) a společností s ručením omezeným se v plné míře musí uplatnit zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, zákon č. 319/2006 Sb., opatření ke zprůhlednění vztahů v oblasti veřejné podpory. Poskytnuté prostředky bude muset poskytovatel, tj. ÚSC (kraj, obec či město) kontrolovat ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole (viz § 9 cit. zákona). Pokud nechce obec provozovat muzeum a knihovnu jako organizační složku obce, pak bych za rozumné považovala zřízení příspěvkové organizace obce / města. Rozpočtový vztah není podřízen výše uvedeným zákonům, jeho pravidla stanovuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Rozumný a poučený zřizovatel má pak důkladný přehled o činnosti i nákladech jím zřízené organizace. K výše uvedenému ještě na základě dlouholetých zkušeností ze zkoumání ekonomiky veřejných služeb kultury poznamenávám: Parametry ekonomické úrovně domácností v ČR neumožňují domnívat se, že náklady na podporu kultury či poskytování veřejných služeb kultury lze z větší části pokrýt zvýšením cen
zpřístupnění kulturních statků. Ačkoliv je dostupnost a spotřeba kulturních statků obecně pokládána za jedno z kritérií kvality života, výdaje domácností i veřejných rozpočtů na kulturu bývají jedny z prvních, které jsou v případě nutnosti redukovány. V souvislosti s ekonomickými okolnostmi individuálního života se však nelze domnívat, že nejsou-li potřeby účasti na kultuře lidmi v komunikaci s veřejnou správou deklarovány, tak neexistují. V důsledku historického vývoje v území ČR, resp. v důsledku jeho ekonomických a politických aspektů, absentují v současnosti soukromé ekonomické zdroje v takovém objemu, který by umožnil redukci účasti veřejných rozpočtů na finančním zajištění veřejných služeb kultury. Nepoměr nákladů a výnosů z poskytování veřejných služeb kultury je příčinou, že podnikání v této oblasti kultury je jevem ojedinělým a prakticky se uplatňuje v oblasti produkce autorských děl nebo zprostředkování jejich prodeje. (Jedná se zejména o hudební či scénické produkce určené mladému publiku.) Ani v těchto případech se však podnikatelé neobejdou bez finančních prostředků – příjmů za poskytované reklamní služby (tzv. sponzorské dary) nebo bez dotace z veřejných rozpočtů. Veřejné služby kultury nejsou ani pro podnikatele, ani pro zadavatele reklam dostatečně atraktivní ani jako objekt „sponzorských“ darů, ani jako poskytovatel reklamních služeb. Zajištění veřejných služeb kultury (odborné i prezentační činnosti knihoven, muzeí, galerií, kulturní a poznávací aktivity produkované kulturními domy apod.) je odkázáno na rozhodování veřejné správy a finanční prostředky z veřejných rozpočtů. Souhrnně řečeno – výdaje veřejných rozpočtů vykazované jako výdaje na kulturu pouze v omezené míře dovolují rozvoj některých činností a veřejných služeb kultury, naprosto však nepostačují na postupné řešení vnitřní zadluženosti v té oblasti veřejných služeb kultury, kde nabídku zajišťují příspěvkové organizace spravující veřejný majetek. Rozsáhlejší projekty inovace či rozšíření nabídky veřejných služeb kultury jsou za stávajících ekonomických podmínek buď nemožné nebo zcela ojedinělé. Stejně tak jsou omezeny i rozsáhlejší opravy, údržba či technické zhodnocení majetku veřejné správy, s využitím kterého jsou veřejné služby poskytovány. To se může negativně projevit nejen na úrovni poskytovaných služeb, ale i např. na ochraně sbírek, mobiliáře památkových objektů a knihovních fondů tvořících poměrně rozsáhlou část kulturního dědictví. Ani prostředky územních rozpočtů vyčleňované na realizaci dotační politiky, resp. na podporu občanských kulturních aktivit neumožňují jejich zásadní rozvoj. Za formální potvrzení a uznání významu veřejných služeb kultury lze považovat, že jejich vymezení je v současnosti uvedeno v zákoně o některých druzích podpory kultury (zákon č.203/2006 Sb.), kde je řečeno : „Veřejnými kulturními službami jsou služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchovávání a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.“ Závěrem považuji za nutné připomenout, že zastupitelstvo ÚSC není soukromým vlastníkem veřejného majetku ani prostředků rozpočtu ÚSC. V případě obcí je zákonem stanoveno, co patří do samostatné působnosti - záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce. Majetek obce (včetně finančního) musí být využíván účelně a hospodárně v souladu se zájmy obce a jejích občanů, ÚSC musí dodržovat zákony, které se vztahují na veřejný majetek a prostředky veřejných rozpočtů.
A ještě jeden dovětek. Za závažný problém osobně považuji současné znění zákona č.563/1991 Sb., zákona o účetnictví , když bylo do tohoto zákona novelou č. 304/2008 Sb. doplněno v § 25, odst.1 písm. k) : oceňují se „ sbírky muzejní povahy, ……. pokud není známa jejich pořizovací cena ve výši 1 Kč“. Osobně doporučuji vyškrtnout výše uvedenou část § 25, odst.1, písm.k) ze zákona o účetnictví a v této souvislosti upravit i prováděcí vyhl. č. 410/2009 Sb. Mimo jiné i proto, že je v přímém rozporu s § 15, odst. 3 zákona č.122/2000 Sb. Domnívám se, že v tomto ohledu by kraje mohly využít své zákonodárné iniciativy a dle § 35, odst.2, písm. a) zákona č.129/2000 Sb. předložit poslanecké sněmovně návrh změny zákona o účetnictví. Osobní komentář: Osobně soudím, že tento krok zcela znehodnocuje sbírky v muzeích a galeriích, které vznikaly po dlouhá desetiletí a mnohde skutečně nelze pořizovací cenu sbírkových předmětů dohledat. Po pravdě řečeno, zcela nechápu, proč Ministerstvo financí k této změně přikročilo. Do doby změny zákona o účetnictví se o sbírkách neúčtovalo, vedla se sbírková evidence a obvykle se oceňovaly věci buď pro účely pojištění a nebo, když byla známa jejich pořizovací cena. Nikdo nemůže vědět, jak se v čase proměňuje hodnota sbírkových předmětů. Archivy též o svých sbírkách neúčtují. Za stávající situace – když někdo vykrade depozitář, kde jsou umístěny sbírky v hodnotě 1,Kč, nepůjde ani o přestupek.
30. srpna 2011 PhDr. Alena Mockovčiaková vedoucí odborného útvaru Regis / NIPOS 221 507 941
[email protected] www.nipos-mk.cz
ROZHOVOR S … V tomto čísle přinášíme rozhovor s ředitelem městského muzea, které prošlo rozsáhlou rekonstrukcí a bylo letos v červnu po několika letech opět otevřeno veřejnosti. Projekt rekonstrukce muzea byl spolufinancován Evropskou unií, státem a městem. Rozhovor s PaedDr. Gustavem Krovem, ředitelem Muzea města Ústí nad Labem 1. Vzhledem k Vašim dlouholetým profesním zkušenostem Vás prosíme o definici muzea. Takových definic je mnoho a já nejsem povolán, abych rozšiřoval jejich množinu. Pro mne je důležité, aby muzeum bylo institucí živou. Aby bylo otevřeno veřejnosti a veřejnost je přijímala jako něco svého. Pak nevadí, že nemáte ani korunu na skupování artefaktů, které by se mohly stát sbírkovými předměty. Lidé vám je nosí zadarmo. Také si myslím, že muzeum musí být přínosem místní komunitě. 2. Proč by se k Vám do muzea návštěvníci měli vracet? To je právě ono! Spousta lidí byla v muzeu jednou za život, nejspíše se školou a od té doby neměli důvod tam jít. Proč? To je jako v obchodě. Zákazník není vinen tím, že nekoupil, to prodavač špatně prodával. Muzeum musí dobře prodávat své „ zboží „ – výstavy, přednášky, muzejní pedagogiku. Myšlenky i kávu ve své kavárně. Musí být stále nové, stejně jako hypermarket lákající na akce. A musí být přátelské. Nepříjemná pokladní je smrt nejen v obchoďáku, ale také v muzeu. 3. Jaké akce a výstavy připravujete ve Vašem muzeu? 30. června otevřeme s expozicí Antický sen, kterou tvoříme ve spolupráci s Filozofickou fakultou UK Praha, výstavou Ústecké značky přibližující slavné průmyslové dědictví Ústecka, Výstavou obrazů autorů, kteří tu žili, nebo zpodobnili zdejší kraj. Jsme muzeem, které se nachází v místech setkávání a střetávání českého a německého resp. rakouského živlu, proto jsme také sáhli k dohodě s Rakouským kulturním fórem a představíme výstavu Bertha von Suttner. Jde o to ukázat, že máme na co navazovat, že tu vždy byli lidé, kteří usilovali o mír, kteří vystupovali proti nacionalismu a fanatismu. 4. Jaké nové aktivity, které zvyšují komfort návštěvníků, bude Vaše muzeum nabízet po svém otevření? V těch více než pěti letech po uzavření muzea pro veřejnost jsme v zájmu zachování instituce museli rozvinout nejrůznější muzejně pedagogické aktivity, které jsme vyváželi za lidmi do škol, domovů důchodců, do divadel, na ulici, do hospody, do trolejbusů atd., takže máme zkušenosti a hodláme je použít v rámci doprovodných programů ke všem našim expozicím a výstavám. Co je asi úplně nové, to je náš záměr udělat z muzea společenské centrum, které kromě běžných aktivit spojených s pojmem muzeum bude poskytovat zázemí pro konání konferencí, workshopů, zasedání správních rad významných firem, koncertů základních uměleckých škol i významných umělců. V našem Císařském sále budou také svatby. Nesmíme také zapomínat na to, že pracujeme na vytvoření oddělení dobrovolníků tak, jak je to běžné na západě jako způsob seberealizace lidí, kteří mají k muzeu blízko. 5. Jaký typ prezentace odborných sbírek a práce muzea pokládáte za nejúčinnější? Lidské slovo je nejlepší mediátor. Doprovodný program a interaktivita je základ, ale nejraději bych měl v každé místnosti kvalifikovaného průvodce. 6. Využívá Vaše muzeum virtuální formy prezentace? Jsme na webu, facebooku, vydáváme newsletter.
7. S jakými problémy se setkáváte při zpracování žádosti o grant, eventuálně při realizaci projektu? Každá vyšší spoluúčast, resp. předfinancování je problém zvláště v době, kdy i město jako náš zřizovatel si díky hospodářské krizi nemůže vyskakovat. 8. Pomáhají “standardy“ práci v muzeu? Je dobře, že jsou formulovány. Ukazují cestu. 9. V čem se liší Vaše muzeum od ostatních muzeí? Na jedné straně jsme univerzální regionální muzeum, na straně druhé jsme zaměřeni stejně jako náš partner – Collegium Bohemicum, o.p.s., na česko-německé, resp. rakouské vztahy. Také proto zde bude v druhém pololetí příštího roku otevřena nejrozsáhlejší expozice na toto téma v Evropě. Předpokládáme, že návštěvníky musea proto budou jak Češi, tak Němci a Rakušané. 10. V čem spatřujete největší rozdíl, pokud srovnáte Vaše muzeum před a po rekonstrukci? Jeden velký rozdíl je technický. Budova musea nebyla kromě výměny střešní krytiny opravována od přelomu let 1945-46, takže byla v katastrofálním stavu. Dalším rozdílem je užitná plocha, kdy před rekonstrukcí Muzeum města Ústí nad Labem užívalo jen část budovy a zbytek zabírala pošta a různé firmy. Zatřetí věřím, že po období strádání, kdy jsme museli šetřit tak, že bylo třeba propustit více než polovinu zaměstnanců a s ostatními klesnout na holé základy platu, stmelilo jádro, takže teď noví kolegové přicházejí do rozjetého vlaku. Doufám, že se nám podaří udržet drive.
***
TIPY *DOTACE * PROJEKTY * ODKAZY *INFORMACE
DOTACE Odbor regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury ČR vyhlašuje pro rok 2012 výběrová dotační řízení v oborech své působnosti. Podpora integrace příslušníků romské menšiny Podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin Podpora kulturních aktivit zdravotně postižených občanů a seniorů Podpora neprofesionálních uměleckých aktivit Podpora regionálních kulturních tradic Podpora rozvoje zájmových kulturních − mimouměleckých aktivit Podpora tradiční lidové kultury Podpora zahraničních kontaktů v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit Program poskytování příspěvků na tvůrčí nebo studijní účely Více informace naleznete na: www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/regionalni-a-narodnostnikultura/granty-a-dotace/vyhlaseni-vyberovych-dotacnich-rizeni-na-rok-2012-100482/ Nadace českého výtvarného umění (NČVU) každoročně rozděluje granty z prostředků Nadačního investičního fondu (NIF). Žádosti o granty mohou podávat každoročně do 30. září neziskové právnické osoby (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy apod.), veřejnoprávní instituce nebo rozpočtové a příspěvkové organizace. Více informací naleznete na: http://www.ncvu.cz/grants/grants.html
ODKAZY www.propamatky.info - Internetový portál PROPAMÁTKY nabízí denně aktualizovaný přehled dotací a veřejných sbírek zaměřených na kulturní dědictví. Prezentuje právnické i fyzické osoby z řad podnikatelů, neziskových organizací a institucí, které působí v oblasti péče o památky. Mapuje dění v památkové péči a nabízí vybrané zprávy a články o obnově a financování památek.
INFORMACE Od roku 1993 sledujeme, zaznamenáváme a též i analyzujeme údaje o výdajích veřejných rozpočtů (rozpočtu státu a územních samosprávných celků) vykazovaných jako výdaje na kulturu. Každým rokem tak vydáváme obsáhlý materiál „Financování kultury z veřejných rozpočtů“. V příloze iMaGe jsou k dispozici údaje týkající se muzeí a galerií za rok 2010.
