Obsah. Informační zpravodaj pro interdisciplinární spolupráci při ochraně před domácím násilím

Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze

Informační zpravodaj pro interdisciplinární spolupráci při ochraně před domácím násilím.

2

číslo

Obsah 1.

Úvodní slovo - Barbora Holušová, CSSP – středisko intervenční centrum | str. 3

2.

Interdisciplinární spolupráce v hlavním městě Praze Barbora Holušová, CSSP - středisko intervenční centrum a Policie ČR v hl. m. Praze | str. 4 Cena pro policisty v hl. m. Praze za aktivní přístup při řešení případů DN | str. 4 Michal Špejra, Možnosti spolupráce se střediskem Probační a mediační služba ČR Praha | str. 5 Naše anketa: Jak to vidím já: Jak komunikovat s ohroženou osobou | str. 6 Zapojení OSPOD při ochraně před DN | str. 7 - odpovídá Zdena Zuzana Bednářová, ředitelka Psychosociálního centra ACORUS

3.

Aktuality z CSSP - středisko intervenční centrum Podpůrná skupina žen – obětí domácího násilí nebo konfliktních vztahů v CSSP - středisko interveční centrum | str. 9 Novinka pro seniory: podpůrná skupina na pomoc při konfliktech v rodině | str. 10 Australská příručka pro muže, kteří se chtějí změnit – Jak se vypořádat s domácím násilím | str. 11 Statistika klientek/klientů v CSSP - středisko intervenční centrum v letech 2009 - 2013 | str. 12

4.

Ozvěny z konferencí, seminářů, vzdělávacích aktivit zaměřených na rozvoj sociálních služeb Barbora Holušová, Konference: Kulatý stůl k zavedení specializace na případy domácího násilí | str. 13 Ladislava Poláková, Konference a workshop In IUSTICIA, o.s.: Pomoc obětem sexuálního násilí | str. 14 Vzdělávání v sociálních službách: kurzy k problematice DN Psychosociálního centra ACORUS | str. 15

5.

Domácí násilí v mezinárodním kontextu Marie Šusterová, Přístup policie k řešení případů domácího násilí v Rakousku a ČR | str. 16-17 Alexandra Weissenbacher, Vídeňské intervenční centrum a ochrana před DN v Rakousku | str. 18-20

6.

Představujeme Vám služby, organizace, aktivity CSSP představuje své ubytovací služby pro lidi v problémech nebo bez domova | str. 21-24 Psychiatrická klinika Ke Karlovu, Denní stacionář pro adolescenty | str. 25-26

7.

Užitečné kontakty pro každodenní praxi META – sdružení pro příležitosti mladých migrantů, Adresář vyškolených tlumočníků | str. 26

8.

Přečetli jsme si a doporučujeme… Pracovnice OSPOD Daniela Bendlová v diplomové práci zkoumá násilí ve vztazích mladistvých dívek | str. 27

Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze ČÍSLO 2 Vydává CSSP - středisko intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím Modřínová 1699/1, Praha 8 – Kobylisy 182 00 www.csspraha.cz, www.intervencnicentrum.cz; tel.: 281 911 883, 734 510 292

Centrum sociálních služeb Praha -příspěvková organizace hlavního města Prahy, Chelčického 39, 130 00 Praha 3 IČO: 70 87 82 77, číslo účtu 2001 440 007 / 6000 tel.: +420 222 581 287 linka 30/ fax linka 29, www.csspraha.cz

Vychází v elektronické podobě.


1

ČÍSLO 2

Tým CSSP - střediska Intervenční centrum

Tým CSSP – střediska intervenční centrum IC tvoří (zprava): psycholog IC a poradny Viola Jaroslav Simon, sociální pracovník Zdeněk Chalupa, před ním psycholožka IC a poradny Viola Zuzana Chomová, vedoucí IC a právnička Barbora Holušová, manažerka projektu OP LZZ a sociální pracovnice IC Marie Šusterová, sociální pracovnice Ladislava Poláková, před ní právnička Zuzana Holubová, zleva sociální pracovnice Jana Kreuzmanová t.č. na MD.


2

ČÍSLO 2

Úvodní slovo Milé kolegyně a kolegové, se začátkem nového kalendářního roku jsme pro vás připravili další číslo našeho bulletinu, který obsahuje novinky a zajímavosti k problematice domácího násilí. Jednou z novinek je organizační začlenění poradny VIOLA pro konfliktní vztahy jako součásti CSSP střediska intervenční centrum. Díky narůstajícímu počtu případů tzv. mezigeneračního násilí (tedy mezi zletilými dětmi a rodiči/vnuky a prarodiči) jsme se rozhodli od října loňského roku v rámci podpůrné seniorské skupiny nabídnout takto ohroženým osobám možnost popovídat si o složité situaci, dát nástin řešení anebo jen sdílet tuto (bohužel) negativní životní zkušenost.

Vedoucí IC a právnička Barbora Holušová

Rovněž jsme se v roce 2013 setkali s policisty místních oddělení i kriminální policie v rámci jednotlivých obvodních ředitelství hl. města Prahy, kde jsme diskutovali možnosti užší a efektivnější spolupráce. Jelikož jsou policisté v mnoha případech první, kteří se dostanou na místo incidentu v rodině, ráda bych vyzdvihla jejich zásadní roli a potřebnost profesionality a proaktivního přístupu v řešení případů domácího násilí. Proto bychom chtěli ocenit policii a policisty, kteří se i ve ztížených podmínkách a přes náročnost těchto případů, dokážou stále lépe orientovat, vyhodnotit danou situaci a profesionálně s lidským přístupem jednat s ohroženými osobami a zastavit násilí. V souvislosti s novým zákonem o obětech, který je účinný od srpna loňského roku, upozorňujeme v našem Bulletinu komentářem nejen na tento předpis, ale rovněž na navázání bližší spolupráce s pražským střediskem Probační a mediační služby ČR, jehož činnost představujeme. Seznámíme vás dále s aktivitami, uskutečněnými v roce 2013, v podobě stáží, seminářů a workshopů v rámci realizovaného mezinárodního projektu „Společně za život bez násilí“, konkrétně velmi inspirativní zkušenosti z Itálie a Rakouska. Rovněž Bulletin přiblíží nabídku ubytovacích možností Centra sociálních služeb Praha. V roce 2014 bychom se rádi více věnovali zefektivnění spolupráce s orgány sociálněprávní ochrany dětí a také s justicí, tedy státními zástupci a soudci. Chtěli bychom je motivovat k větší empatii a pochopení pro jednání našich klientů/ tek při řešení jejich nelehké životní situace. V roce 2014 nás čeká adaptace na novou legislativu v podobě nového občanského zákoníku a souvisejících předpisů, které přinášejí změny v oblasti rodinného práva. Zákonné změny by mohly být pro ohrožené osoby vesměs pozitivním přínosem, avšak jejich aplikaci a efektivnost v praxi bude možné vyhodnotit až po určité době. Jak vidíte, plánů a návrhů na opatření ke zlepšení ochrany před domácím násilím je z vaší i naší strany více. Jsme přesvědčeni, že ve spolupráci s vámi, interdisciplinárním týmem v Praze, se nám podaří postupně nastavený systém vylepšovat, bořit mýty o domácím násilí a adekvátně v našich podmínkách využít zahraniční zkušenosti. Budeme také rádi za vaše náměty, příspěvky a nové informace k tématu domácího násilí. Věříme, že vám náš informační zpravodaj k problematice domácího násilí v hl. m. Praze přinese mnoho zajímavých podnětů, novinek a bude pro vás inspirativním materiálem pro další činnost a aktivní přístup k řešení případů domácího násilí. Ráda bych vám popřála všechno dobré a hlavně zdraví v roce 2014, aby se vám dařilo v pracovním i osobním životě. Těšíme na spolupráci s vámi. Barbora Holušová, vedoucí intervenčního centra CSS Praha


3

ČÍSLO 2

Interdisciplinární spolupráce v hl. m. Praze CSSP - středisko intervenční centrum a Policie ČR v hl. m. Praze

Setkání zástupců CSSP - střediska interveční centrum a Policie ČR

Během listopadu proběhlo několik setkání zástupců CSSP - střediska intervenční centrum s policisty pořádkové a kriminální policie. Realizovala se postupně setkání na všech Obvodních ředitelstvích – Praze I., II., III. a IV. Jejich obsahem bylo seznámení policistů nejen se službami Intervenčního centra, ale i poradny Viola, která pracuje s násilnými osobami. Policisty zajímaly konkrétní způsoby práce a i příklady z praxe. Smyslem diskuse bylo zlepšení další spolupráce. Ze setkání vyplynulo, že zkušenosti a přístupy se dle jednotlivých oddělení policie liší. Barbora Holušová

IDT 21. listopadu 2013 Setkání se účastnili státní zástupci, policisté a pracovníci probační mediační služby. Hned na začátku se rozproudila živá diskuse mezi státními zástupci a policisty, z níž postupně vzešly konkrétní podněty a výstupy pro zkvalitnění spolupráce. Probační služba seznámila účastníky se svými zkušenostmi a způsoby práce. Policisté prezentovali několik kazuistik. Mezi nimi byly příklady dobré praxe, ale i případy z jejich pohledu neúspěšné, protože trestní řízení vůči násilné osobě bylo přerušením spolupráce s ohroženou osobou zastaveno. Pracovníci CSSP - střediska intervenční centrum byli s tímto konkrétním případem seznámeni, protože s klientkou také pracovali. Klientka – ohrožená osoba sice přestala spolupracovat v trestním řízení, avšak svoji situaci vzala do svých rukou a postupně úspěšně vyřešila. Očima policistů viděný neúspěch v oblasti trestního řízení můžeme zároveň hodnotit jako úspěch v oblasti pomoci dané klientce. Živá diskuse mezi účastníky probíhala i během přestávky. Splnilo to naše očekávání při přípravě tohoto IDT.

Centrum sociální služeb Praha ve spolupráci s MHMP připravuje ocenění policistů V pátek 24. ledna 2014 se v prostorách Staroměstské radnici, v Brožíkově sále, uskuteční slavnostní předávání cen policistům v hl. m. Praze. Nad celou akcí převzal záštitu radní pro oblast zdravotnictví, sociální politiky a bydlení doc. Ing. Mgr. Martina Dlouhého, Dr., MSc., a přítomni budou rovněž ředitel CSSP Mgr. Tomáš Ján, MBA, krajský policejní ředitel plk. Mgr. Martin Vondrášek, další zástupci Policejního prezidia a médií. Poprvé v historii spolupráce CSSP - střediska intervenční centrum a policie budou oceněna nejlepší místní oddělení policie za aktivní a profesionální přístup při řešení případů domácího násilí. Slavnostnímu předání cen bude předcházet dvouhodinový workshop pro policisty pořádkové a kriminální služby za účasti tří zástupců rakouské policie z Vídně. Prezentace rakouských policistů se zaměří na projekt vídeňské policie, který se realizuje od roku 2008 – tzv. preventivní rozhovory s pachateli domácího násilí, nebezpečného pronásledování a vyhrožování. Rakouská policie zve k rozhovoru až 80% mužů, kteří se dopouštějí násilí v rodině. Cílem preventivních rozhovorů je snaha snížit počet případů opakovaného násilí v rodinách. Preventivní rozhovory vedou s pachateli vyškolení policisté - specialisté. Projekt preventivních rozhovorů policie s pachateli domácího násilí zaznamenává v Rakousku natolik dobré výsledky, že se tyto preventivní rozhovory povinně rozšiřují do všech spolkových zemí Rakouska.


4

ČÍSLO 2

Možnosti spolupráce s Probační a mediační službou Praha (PMS) V červenci tohoto roku se na CSSP - středisko intervenční centrum obrátilo vedení pražského střediska Probační a mediační služby ČR (PMS ČR) se zájmem o zintenzivnění dosavadních forem spolupráce. Práce s oběťmi trestných činů patří rovněž mezi priority PMS ČR a součinnost s Intervenčním centrem je jednou z cest přispívající ke zkvalitnění služeb PMS ČR formou multidisciplinární spolupráce, ať již jako koordinace nabídky klientům v podobě vzájemně se doplňujících služeb, nebo společného vzdělávání odborných pracovníků obou institucí. Probační a mediační služba České republiky PMS ČR je organizační složkou státu, která spadá pod Ministerstvo spravedlnosti. Věnuje se zajištění a výkonu alternativních trestů a usiluje o zprostředkování řešení konfliktů mezi pachateli trestné činnostmi a jejich oběťmi. Aktivity probační služby v rámci trestního řízení vymezuje, vedle zákona o probační a mediační službě, také trestní zákoník, a probační pracovníci v rámci těchto zákonných předpisů vykonávají svou činnost na základě pověření orgánů činných v trestním řízení. V rámci provádění mediačních činností mohou pracovníci PMS vstupovat do případu i na základě podnětu ze strany obviněného a poškozeného v dané trestní věci.

Mgr. Michal Špejra, vedoucí střediska Probační a mediační služba ČR Praha _____________________ PMS ČR má přirozeně velký zájem o spolupráci s partnery z neziskového sektoru, neboť dobrá koordinace nabídky služeb mezi profesně příbuznými partnery otevírá prostor také pro celkové zefektivnění práce ve prospěch klientů.

Práce s odsouzenými z pohledu probační služby Práce probačních pracovníků je specifická v tom, že kombinuje a vyvažuje dva zdánlivě odlišné přístupy k odsouzeným. Na jedné straně je velká pozornost věnována kontrole života odsouzených ve snaze zajistit ochranu společnosti, na straně druhé pracovníci služby nabízejí svým klientům cílenou podporu směřující k tomu, aby byli schopni dostát soudem stanoveným závazkům a povinnostem a snížilo se riziko dalšího opakování trestné činnosti.

Kdo se může na PMS ČR obrátit? Probační služba je otevřenou organizací a mimo orgánů činných v trestním řízení se tak na její pracovníky může obrátit každý, kdo se dopustil trestného činu, přijímá odpovědnost za své protiprávní jednání a je motivován se aktivně podílet na snížení následků, které svým jednáním způsobil. PMS ČR pracuje jak s dospělými, tak i mladistvými klienty. Stejně tak se může na PMS obrátit každý, kdo se stal obětí trestného činu. Pro specifické potřeby obětí zřídilo středisko PMS Praha poradnu, kde oběti mohou mimo jiné získat také relevantní informace o právech obětí, možnostech řešení situace související s trestným činem a informace o nabídce služeb organizací specializujících se na pomoc a podporu obětí trestných činů.

Nástroje kontroly využívané probačními pracovníky: • Pravidelný osobní kontakt s odsouzenými v rámci konzultací na středisku PMS ČR • Návštěvy odsouzených v místě jejich bydliště • Spolupráce s Policií ČR • Kontakt s obětí trestného činu • Spolupráce s rodinou odsouzeného (typicky u mladistvých klientů) • Přístup do centrální evidence stíhaných osob, Rejstříku trestů apod. • Testování odsouzených na přítomnost návykových látek • Elektronická kontrola (připravuje se pro trest domácího vězení)


Poradna pro oběti Kontakt: Středisko PMS ČR Praha Na Míčánkách 1497/2, Praha 10 - Vršovice Tel.: 777 401 022, 251 444 900 Konzultační hodiny poradny: úterý 13:00 – 17:00 čtvrtek 8:00 – 12:00 Jiný termín lze dohodnout po domluvě

5

ČÍSLO 2

Co může nabídnout PMS ČR obětem? Probační služba je vedle nabídky komplexního poradenství schopna obětem trestných činů nabídnout i některé specifické služby, vyplývající z jejího zakotvení v justičním systému. Jedná se o nabídku možnosti aktivního zapojení oběti do procesu řešení následků trestného činu či podporu kroků oběti směřujících k zajištění osobní bezpečnosti od rané fáze probíhajícího trestního řízení.

Středisko PMS ČR Praha Adresa:

Na Míčánkách 1497/2, 100 83 Praha 10

Struktura:

V případech, kde to charakter spáchané trestné činnosti umožňuje, mohou probační pracovníci figurovat v roli tzv. mediátorů, kteří obětem zprostředkovávají neohrožující formu komunikace s pachatelem, jejímž cílem může být např. sjednání formy náhrady škody, omluva pachatele či jiné zmírnění následků trestného činu.

Oddělení pro mládež Oddělení probace Oddělení zprostředkování řešení konfliktu a pomoci obětem trestných činů Oddělení parole Oddělení trestu obecně prospěšných prací.

V případech, kde se oběť cítí být nadále ohrožena pachatelem, pak probační služba může s obětí spolupracovat při formulaci návrhů nebo opatření směrem k orgánům činným v trestním řízení (např. zákaz kontaktu pachatele s obětí apod.) a poté zajistit kontrolu jejich plnění ze strany stíhané či odsouzené osoby.

Kontakt: www.pmscr.cz/download/ADRESAR_ PMS_131018.pdf

Naše anketa - Jak to vidím já Zdena Zuzana Bednářová, ředitelka Psychosociálního centra ACORUS Téma

Jak komunikovat s ohroženou osobou

Jak citlivě komunikovat s obětí domácího násilí Při prvním kontaktu s ohroženou osobou nevíme, zda a jak silné trauma se u ní rozvinulo a co může být spouštěčem případné posttraumatické reakce. Pracovnice nebo pracovník, který se dostává do kontaktu s osobami, jež zažívaly domácí násilí, by měl znát symptomy posttraumatické stresové poruchy a jednání vést tak, aby nedocházelo k jejich další retraumatizaci. Proto je velmi důležitý citlivý a trpělivý přístup, pozorné vnímání neverbálního chování ohrožené osoby a zároveň vědomé používání své vlastní neverbální komunikace.

Což se stává často na úřadech, kdy pracovníci a pracovnice sedí po dvou i po třech a nemají k dispozici hovornu. Svoji roli hraje i natočení židlí a předměty, které mezi pracovníkem a klienty jsou položeny. Jistě jste si všimli, že ohrožené osoby často před sebou v ruce drží kabelku, desky apod. a neodloží je ani při konzultaci. To jim dodává pocit bezpečí a ochrany před neznámým světem. Protože traumatizovaní lidé mají obavy, aby se opět nedostali do nepříjemných situací které nemohou ovlivnit, je vhodné na začátku konzultaci jasně strukturovat. Začneme informací jak dlouho konzultace potrvá, jaký bude její obsah, kdo ji povede, kdo bude ještě přítomen a za jakým účelem apod. Také je důležité osobu ujistit, že kdykoli by se necítila dobře, může konzultaci přerušit.

Vím, že pracovníci a pracovnice, kteří pracují v oblasti domácího násilí, znají postupy, jak se svými klientkami a klienty komunikovat, přesto se domnívám, že připomenutí nám neuškodí.

Vzhledem k tomu, že člověk v krizi má často fyziologické potřeby, je dobré zajistit přístupné WC (špatná praxe z některých úřadů je, že kancelář sociální pracovnice je ve vyšším patře a toalety pro veřejnost v přízemí). Dále je vhodné nabídnout vodu k pití, protože lidé ve stresu mají často sucho v ústech. Někdy je jim zima, jindy horko, proto je dobré mít k dispozici deku, do které se podle potřeby mohou při rozhovoru zabalit. Dodává jim to nejen teplo, ale také pocit bezpečí a ohraničení jejich vlastního já.

Vejde-li ohrožená osoba do konzultační místnosti, doporučuji nechat ji vybrat si, kde chce sedět. Vzhledem k tomu, že traumatizovaní lidé mají potřebu mít věci pod kontrolou, často si sedají tak, aby měli přehled po celé místnosti, viděli na dveře a měli volnou únikovou cestu. Samozřejmostí je, že by v místnosti neměla být jiná osoba, která nemá s případem nic společného. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze

6

ČÍSLO 2

Dál je důležité odblokovat všechny nepřiměřené hluky v místnosti, protože mohou vyvolat flashbacky (náhle vyvolané vzpomínky, záblesky na událost, která klientku či klienta traumatizovala – pozn. redakce). Vylekat klientky a klienty může také náhle zvonící telefon či zvuky z venku, které běžně nevnímáme. Zažila jsem u klientky jeden velmi silný flashback se změněným vědomím, jehož spouštěčem byl zvuk motorové pily, který doléhal z přilehlého parku (flashbacky mohou mít v danou chvíli na klienta ochromující účinek - pozn. redakce).

Některé reakce týraných osob nás mohou zaskočit, ale je nutné si uvědomit, že patří k obrazu traumatu. Nenechte se proto zaskočit agresí klientů a klientek, nespoluprací (často se jedná o naučenou bezmocnost), účelovým lhaním (může jít o naučený mechanizmus přežití), fyziologickými reakcemi jako je třes, zrychlený dech apod. Velmi vyčerpávající pro pracovnice a pracovníky může být dlouho trvající flashback nebo flashback spojený se změnou vědomí klientky/klienta. Považuji za naprosto nezbytné, aby pracovnice a pracovníci věděli, že tyto situace mohou nastat, a uměli je ošetřit.

Také svá gesta si musíme při komunikaci s traumatizovanými lidmi hlídat, protože jedním ze symptomů posttraumatické stresové poruchy je i zvýšená dráždivost a stav ustavičné pohotovosti organizmu k reakci. Proto třeba rozmáchlé a nečekané gesto pracovnice či pracovníka může opět nastartovat posttraumatickou reakci. Stejně tak je důležitá intonace hlasu, rychlost řeči a mimika pracovnice či pracovníka.

Je ještě daleko více věcí, které by měla pracovnice či pracovník v komunikaci s osobou ohroženou domácím násilím dodržovat. Připomenula jsem zde jen ty nejzákladnější zásady komunikace, které mají přímou vazbu na prožitá traumata a ne vždy jsou v souvislosti s domácím násilím uváděny.

Téma

nonstop linka ACORUS 283 892 772

Zapojení OSPOD při ochraně před DN

Krátký rozhovor Bulletinu se Zdenou Zuzanou Bednářovou, ředitelkou Psychosociálního centra ACORUS

Někdy jsou svázáni prostorovými dispozicemi úřadu, vnitřními psanými i nepsanými pravidly, tlakem nejvyššího vedení, časovými možnostmi, počtem klientů, neúměrnou a stále narůstající administrativou apod. Oproti neziskovým organizacím jsou však ve velkém tlaku, protože jsou odpovědni za rozhodnutí, kde často neexistuje dobré řešení. Rozhodují se tedy mezi dvěma špatnými variantami, a to zda ještě nechat dítě v rodině, či razantně zasáhnout. Před samotným umístěním dítěte mimo rodinu musí samozřejmě vyčerpat všechny dostupné možnosti. V rozhodování jsou často sami a tyto situace jsou velmi stresující. Mám ale zkušenost, že obecně se snaží vyřešit situaci co nejlépe, aby dítě nebylo ohroženo a dále traumatizováno.

Jaká je vaše zkušenost s OSPOD při ochraně před DN? S pracovníky a pracovnicemi orgánu sociální ochrany se dostávám do kontaktu v několika svých pracovních rolích. Jednak z pozice poskytovatele sociálních služeb pro osoby ohrožené domácím násilím, dále z pozice členky komise sociálně právní ochrany jedné městské části, a pak také supervizorky - od roku 2004 vedu supervize pracovnicím a pracovníkům OSPOD, přičemž v posledních 2 letech jsem byla jako supervizorka a koordinátorka začleněna do celorepublikového projektu garantovaného MPSV, kde jsem měla možnost každý měsíc v rozsahu 5 hodin vést supervize několika týmů z různých měst ČR. Šlo tedy o poměrně intenzivní kontakt. V současné době i nadále vedu supervize na několika pracovištích OSPOD. Dále se s pracovníky a pracovnicemi sociálně právní ochrany setkávám z pozice lektorky akreditovaných kurzů ACORUSu zaměřených na problematiku domácího násilí, které právě tito pracovníci/ice hojně navštěvují. Dovolím si říct, že mám v oblasti spolupráce s OSPOD relativně dost zkušeností.

Prosím uveďte několik příkladů dobré praxe ze spolupráce OSPOD a ACORUSu. OSPOD řešil velmi komplikovaný případ domácího násilí u rodičů s velkými finančními prostředky a společenskými kontakty, a vyžádal si odbornou konzultaci ACORUSu. Případ řešil také za pomoci více odborníků na komisi sociálně právní ochrany a na jeden výjezd do terénu přizval pracovnice ACORUSu. Zatím to vypadá, že intervence byla úspěšná, protože se podařily určité kroky a klientka je v kontaktu nejen s OSPOD a policií, ale i s námi.

Mohu zodpovědně prohlásit, že na většině OSPOD pracovníci a pracovnice mají opravdový zájem osobám ohroženým domácím násilím, resp. jejich dětem, skutečně pomoci. O klientky a klienty mají zájem a snaží se situaci v rámci možností úřadu řešit citlivě.


V případě nátlakového a velmi vlivného násilného rodiče s námi situaci konzultovala pracovnice jiného pracoviště OSPOD. 7

ČÍSLO 2

Požádala nás o zaslání Metodického doporučení MPSV Případová setkání svolává ACORUS do svých prostor a k postupu orgánů sociálně právní ochrany dětí v případech domácího násilí, a dokázala se tak proti nátlakovému chování a manipulaci jednoznačně vymezit.

zatím vždycky všichni odborníci pozvání přivítali a přijali. Považuji případové konference či setkání za vynikající nástroj, který celý případ posunuje, upřesňuje nejasnosti na všech stranách, ukazuje na skrytou historii případu a zavazuje všechny zúčastněné včetně klientek a klientů činit konkrétní kroky k vyřešení jejich situace ve prospěch dětí a ohroženého rodiče.

Některé OSPOD si objednávají v ACORUSu vzdělávací programy zaměřené na problematiku domácího násilí, komunikaci s ohroženou osobou nebo práci s dětmi, které zažily domácí násilí, a požadují realizaci přímo u nich na úřadě. Myslím, že je to dobrá cesta, můžeme jim tak udělat “kurz na míru” a vyškolit najednou všechny jejich pracovníky, ale často i pracovníky dalších oddělení.

Takže vidíte kvalitativní posun v práci OSPOD i při řešení případů domácího násilí? Za léta, co spolupracuji s OSPOD, se zcela jednoznačně zvýšila jejich informovanost o problematice domácího násilí, mají k dispozici některé nástroje, které je opravňují dělat či naopak nedělat některé kroky v případech, když jde o domácí násilí. Na druhou stranu ale ještě mnoho věcí chybí a šlo by zlepšit. Ale věřím, že se situace ohrožených osob a možností jim pomoci bude stále rozvíjet a zdokonalovat.

Jaká je vaše zkušenost s pořádáním případových konferencí? Považujete je za užitečný nástroj v případech domácího násilí? S novelou zákona o sociálně právní ochraně mají OSPOD také povinnost zpracovávat individuální plány a svolávat případové konference. ACORUS metodou případových konferencí pracuje již od roku 2011, i když v našem pojetí jsou to spíše případová setkání, protože na nich není přítomna osoba násilná a ani tam není její zástupce či někdo, kdo by hájil její práva jako rodiče.


Děkujeme za příspěvek i za krátký rozhovor. Zaznamenala Marie Šusterová

8

ČÍSLO 2

Aktuality z Intervenčního centra Podpůrná skupina žen - obětí domácího násilí nebo konfliktních vztahů Každý týden v pondělí od 16,30 do 18 hodin se schází podpůrná skupina žen – obětí domácího násilí nebo konfliktních vztahů. Zájemkyně se mohou přihlásit u psycholožky Zuzany Chomové, tel. 739 592 066. Psycholožka Mgr. Zuzana Chomová se snaží podpořit klientky při řešení problémů individuálním poradenstvím a rovněž v rámci skupinové socioterapie. Mgr. Zuzana Chomová _____________________

V současné době do skupiny přicházejí nově ženymatky, které zažily násilí ze strany svých dětí, většinou dospělých synů. Skupinová terapie dle naší zkušenosti má příznivý vliv na postupnou stabilizaci žen v životě a jejich smíření s prožitými traumaty z rodiny. Násilí ze strany dospělých dětí je pro matky těžkou a bolestnou zkušeností. Možná bolestnější, než je násilí od intimního partnera. Skupina jim umožňuje se vyrovnat s realitou, vzít ji na vědomí a začít žít běžným životem. Podporujeme jejich sebevědomí, oceňujeme, že se dokázaly vzepřít násilí a svým dětem a daly jasnou hranici pro jejich agresivní chování. Ženy ve skupině se vzájemně podporují: ty zkušenější těm nově příchozím opakovaně říkají: důležité je, že se dokázaly postavit proti agresi, teď musí zase žít jako normální lidi navzdory této zkušenosti. Účastnice skupiny společně hledají věci, které jim do života opět vnesou běžné drobné radosti, zájmy a koníčky.

NKA

I NOV O PR Y IOR N E S

Tím, že odmítly násilí, se vlastně vracejí z izolace do společnosti, před kterou se styděly, protože měly pocit viny za to, jak děti vychovaly. O tom všem se na skupině diskutuje, diskuse a výměna vzájemných zážitků a zkušenosti vede po nějaké době ke smíření s tím, co se v rodině stalo. Ve skupině s nimi pracuje Zuzana Chomová (psycholožka) a Marie Šusterová (sociální pracovnice, věkově blízká klientkám skupiny). Všímáme si, že pokud dlouhodobě pracují ve skupině, vrací se jim většinou chuť do života, začínají plánovat a být aktivní. Když opouštějí skupinu, oceňují, že mohou zase žít normálně podle svých představ, mít koníčky, prožívat drobné radosti bez ohledu na traumatizující minulost.

Podpůrná skupina na pomoc při konfliktech v rodině Seniory, kteří zažívají konflikty se svými blízkými, dospělými dětmi nebo vnuky, zve k účasti na pravidelných setkáních v podpůrné skupině CSSP - střediska intervenční centrum. Skupina seniorů se schází v úterý dopoledne, v intervalu 1x za 14 dnů. Účast na skupině je bezplatná.

Více informací o podpůrné skupině pro seniory získáte na tel. 281 911 883. Kontaktními osobami jsou: PhDr. Marie Šusterová a Zdeněk Chalupa, DiS., tel. 734 510 292. Oba pracovníci působí v poradně Intervenčního centra pro ženy a muže ohrožené domácím násilím CSSP.


9

ČÍSLO 2

Aktuality z Intervenčního centra Podpůrná skupina pro seniory - skupina na pomoc při konfliktech v rodině Sociální pracovník Zdeněk Chalupa má na starost skupinu pro seniory, kteří v rodině zažívají konflikty. „V CSSP - středisku intervenční centrum se až ve čtvrtině případů setkáváme se seniory, které trápí vážné konflikty s nejbližšími příbuznými,“ říká sociální pracovník Zdeněk Chalupa. Nedávno jsme pomáhali seniorce (79 let), kterou opakovaně fyzicky napadal a psychicky týral její dospělý syn. Odebíral jí důchod a chtěl, aby na něj přepsala byt v osobním vlastnictví. Situace se před mnoha lety ještě zhoršila, když syn začal užívat alkohol a drogy. Klientka na konzultaci pracovníkům CSSP - středisko intervenční centrum uvedla, že syn jí nadává vulgárními výrazy, strká do ní, jednou měla po jeho napadení modřiny po celém těle. Chová se k ní hrubě i před příbuznými a sousedy, kteří se ho bojí. Seniorka vyjadřovala obavy o svůj život.

Zdeněk Chalupa, DiS. _____________________

Pracovníci CSSP - středisko intervenční centrum s klientkou na schůzce probralo bezpečnostní plán, jak se má v případě nebezpečí chovat. Pokud bude syn v napadání pokračovat, klientka může jít na policii a požadovat sepsání incidentu do protokolu. V případě zranění by měla vyhledat lékaře a vyžádat si lékařskou zprávu. Seniorka byla informována o možnosti policie vykázat násilnou osobu ze společného obydlí na 10 dnů, následně pak o možnosti podat návrh na předběžné opatření o vykázání na 1 měsíc, a poté o možnosti vykázání ve vážných případech prodloužit až na půl roku. Klientce bylo nabídnuto v CSSP - středisko intervenční centrum bezplatné sociálně-právní poradenství a psychologická podpora. Seniorka ale po konzultaci uvedla, že chce dát synovi ještě šanci, a pomoc odmítla.

Soud jejímu návrhu do 48 hodin vyhověl a synovi zakázal kontakt, a vykázal ho z bytu a nejbližšího okolí na dobu 1 měsíce. Seniorka tak získala čas na rozmyšlenou, jak dál. Klientka, podporována rodinou, se rozhodla podat návrh na prodloužení vykázání na šest měsíců. Soud návrhu vyhověl. Seniorka podala také žalobu k soudu s návrhem, aby syn její byt vyklidil. I s tímto návrhem ženě pomohli bezplatně právníci CSSP - středisko intervenční centrum. Seniorka už ví, že chce žít ve svém bytě v klidu bez syna. Dala mu šanci mnohokrát, ale on ji nedokázal využít. Centrum sociálních služeb Praha vykázanému muži nabídlo prostřednictvím Policie ČR poradenství a pomoc ve své poradně pro konfliktní vztahy VIOLA. Muž však na tuto nabídku nereagoval. Seniorka byla zklamaná, protože stále věřila, že syn se k ní začne chovat lépe.

Za 2 měsíce poté došlo k prvnímu policejnímu vykázání. Pracovníci CSSP - středisko intervenční centrum klientce nabídli bezplatné sociálně-právní poradenství a psychologickou podporu. Seniorka pomoc pracovníků CSSP - středisko intervenční centrum přijala, nakonec ale nevyužila možnost policejní vykázání prodloužit podáním návrhu k soudu. Přibližně za další měsíc došlo k druhému policejnímu vykázání. Tentokrát žena požádala CSSP - středisko intervenční centrum o pomoc při sepsání návrhu k soudu.


Seniorce jsme doporučili, aby se přihlásila do podpůrné skupiny CSSP pro seniory, kteří zažívají náročné a komplikované vztahy. Prožíváte-li podobný příběh, můžete se pokusit ho rozmotávat ve skupině lidí - vrstevníků s obdobnými problémy. Ti sice často nevědí kudy kam, ale chtějí si o tom s někým popovídat.

10

ČÍSLO 2

Aktuality z Intervenčního centra Australská příručka pro muže, kteří se chtějí změnit: Jak se vypořádat s domácím násilím Příručka, kterou jsme v CSSP - středisko intervenční centrum pro potřeby klientů Violy a Intervenčního centra se souhlasem Family and Domestic Violence Unit, Department of Child Protection, Western Australia přeložili, se zaměřuje na pomoc lidem, kteří chtějí změnit své chování. Brožurka pro násilné muže je napsaná jednoduše a stručně. Téma domácího násilí se prezentuje na konkrétních příkladech z praxe a příkladech klientů, kteří se rozhodli na sobě pracovat. Brožurka vyzývá násilné muže k zastavení se a zamyšlení nad sebou, nad příčinami a důsledky svého násilného chování. Psycholog CSSP - střediska intervenční centrum a poradny VIOLA PhDr. Jaroslav Simon o brožuře říká: „Nejdůležitější je, že je změna chování možná, násilný člověk se může změnit. Pokud k tomu nalezne odvahu.“ Zájemcům nabízí ve Viole individiuální konzultace a doprovázení na cestě k této změně. Český překlad s doplněním důležitých kontaktů najdete v sekci VIOLA na: www.intervencnicentrum.cz

PhDr. Jaroslav Simon _____________________


11

ČÍSLO 2

Aktuality z Intervenčního centra Srovnávací statistika CSSP - střediska intervenční centrum

Srovnání počtu kontaktů CSSP – střediska intervenční centrum s osobami ohroženými domácím násilím (DN) a počtu vykázání v Praze za rok 2009, 2010, 2011, 2012 a 2013 2009 Měsíc

Počet kontaktů s OO

2010

Počet Počet vykázání kontaktů na území s OO Prahy

2011


2012


2013


Počet vykázání na území Prahy

leden

138

5

144

6

248

8

154

12

166

9

únor

151

7

156

13

245

9

153

8

124

11

březen

175

6

241

16

281

10

157

21

324

16

duben

161

4

246

14

217

6

152

13

170

8

květen

191

4

204

7

240

9

140

14

243

15

červen

164

4

175

6

215

9

127

6

289

14

červenec

155

1

135

5

174

10

98

12

218

10

srpen

124

2

162

6

176

11

145

7

181

11

září

156

6

133

6

173

14

131

10

382

18

říjen

162

4

150

11

194

10

186

11

295

13

listopad

151

2

180

7

228

12

174

11

215

10

prosinec

142

3

163

7

217

15

148

12

297

20

Celkem

1870

48

2089

104

2608

123

1765

139

2904

155

Vysvětlivky zkratek: OO – osoby ohrožené domácím násilím, DN – domácí násilí Ke dni 6. 1. 2014 zpracoval Zdeněk Chalupa.


12 7

ČÍSLO 2

Ozvěny z konferencí, seminářů, vzdělávacích aktivit zaměřených na rozvoj sociálních služeb Informace k problematice domácího násilí v ČR Konference: Kulatý stůl k zavedení specializace na případy domácího násilí V rámci policie pořádkové, která využívá oprávnění vykázat osobu násilnou ze společného obydlí nejčastěji, by bylo vhodné řešení formou metodického vedení a školení. Analýza, která shromáždí výstupy z kulatého stolu, bude předána státním institucím k dalšímu posouzení. Návrh na zavedení specializace na úrovni policie a justice podpořila na svém jednání v květnu také Rada vlády ČR pro rovné příležitosti žen a mužů, a doporučila resortům justice a vnitra přijmout vhodná opatření.

Dne 12. června 2013 se v prostorách Střední policejní školy v Brně sešli odborníci z řad policie, justice a intervenčních center, aby diskutovali o možnostech zavedení specializace v případech domácího násilí na úrovni orgánů činných v trestním řízení, a to justice a policie. Úvodem představil mjr. Vladimír Vedra z Krajského ředitelství Jihomoravského kraje záměr a obsah iniciativy. Iniciativa, která vznikla v loňském roce, čerpá nejen ze zahraničních zkušeností (např. Španělsko, Velká Británie, Kanada či Brazílie), ale i domácích (model Brna či Ostravy), a analýzy podkladů shromážděných od policistů, soudců i státních zástupců a pracovníků intervenčních center.

V diskusích odborníků zaznělo několik podstatných informací. Dle názorů většiny by bylo optimální, kdyby měl za případ domácího násilí zodpovědnost vždy jeden policista. V současné době se odpovědnost tříští v případě trestního řízení mezi více zpracovatelů. Důležité je udržení přehledu o vývoji násilí v průběhu řízení – ideální je maximální pokrytí fáze řízení jedním zpracovatelem.

Výhodou specializace je zkvalitnění práce orgánů činných v trestním řízení díky hlubší věcné znalosti problematiky, relevantní legislativy, interních předpisů i metodik. Další výhodou je obeznámenost s typologií kauz a specifik řízení (např. dokazování, znalecké zkoumání, procedury vykázání atd.). Specializace by mohla vést ke zvýšení důvěry ve schopnost policie a justičního systému řešit případy domácího násilí a efektivně stíhat a trestat pachatele. Komplikací pro prosazení specializace může být personální nedostatečnost a finanční náklady.

Přínosem by také bylo kvalitní a hlubší proškolení policistů, ale i dalších odborníků, kteří přijdou do kontaktu s ohroženou osobou. Často případ DN dostane na starost policista, který delší dobu takový případ neřešil a obává se využít vykázání. Má k tomu různé důvody – nemá jistotu použít oprávnění vykázat pro konkrétní případ, chybí mu možnost konzultovat své pochybnosti s policejním odborníkem, může mít strach, že pro nedostatek praxe udělá při řešení případu DN chybu. Často však policisté nemají o domácím násilí dostatečné povědomí, chybí jim důkladné proškolení a při řešení případu může dojít k sekundární viktimizaci ohrožené osoby.

Ve prospěch osob ohrožených domácím násilím hovoří snížení míry sekundární viktimizace díky odbornému a zároveň lidskému přístupu specializovaných odborníků, zvýšení bezpečí na základě kvalifikované predikce rizika a snížení latence a recidivy případů domácího násilí.

Účastníci kulatého stolu opakovaně poukázali na potřebu zlepšit komunikaci mezi pořádkovou a kriminální policií. Policista specializovaný na případy domácího násilí na úrovni krajského ředitelství policie by mohl ve vztahu k pořádkové policii působit jako metodik po telefonu.

Odborníci z různých regionů ČR diskutovali, zda je zavedení specializace potřeba, zda je možné, resp. vhodné propojení specializace s jinými souvisejícími agendami (např. násilí na dětech, seniorech či stalking). Hovořilo se o možném organizačním řešení specializace v rámci profesí a také o dalších opatřeních k prosazení specializace.

Účastníci zdůraznili nutnost důkladnější přípravy policistů na řešení případů domácího násilí jak v rámci základní odborné přípravy, tak i při dalším vzdělávání policistů.

Diskutující se shodli na zavedení specializace na úrovni státního zastupitelství a kriminální policie.


13

ČÍSLO 2

Podle NSZ lze specializaci státních zástupců pojmout dvěma způsoby: přiřadit k trestným činům na mládeži anebo stanovit specializaci zvlášť.

Diskutující se shodli na tom, že důsledné řešení případů domácího násilí si vyžaduje (ze společenského i politického hlediska) jasnou podporu vedení policie. Potírání DN a efektivní řešení těchto kauz by mělo být jednou z hlavních priorit policie. Státní zástupci zaujali ke specializaci souhlasné stanovisko a sami ji velmi podporují, zejména v rovině trestního řízení. V úvahu je nutno vzít důležitou rychlost řízení a také doporučující stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) “provádět procesní úkony již v přípravném řízení”.

V případě soudů by měla být specializace zavedena na úrovni krajských soudů, a to v rámci civilních i trestních úseků, např. propojit s trestnými činy na mládeži. Okresní soudy by specializaci na domácí násilí mohly řešit pověřením soudce, který se o problematiku zajímá. Systémovým řešením by mohlo být doporučení předsedy krajského soudu a podpora předsedy okresního soudu soudci, který se o DN bude zajímat.

Z organizačního hlediska lze o specializaci uvažovat při propojení s podobnými trestnými činy, jako je “týrání svěřené osoby”, “nebezpečné pronásledování” či “nebezpečné vyhrožování” či trestná činnost páchaná na dětech.

Překážkou zavedení specializace mohou být finanční a kapacitní možnosti institucí, ale je třeba přihlédnout k faktu, že neřešené či špatně řešené případy DN jsou pro veřejný rozpočet ekonomicky mnohem náročnější. Barbora Holušová, vedoucí IC Praha

Konference a workshop In IUSTITIA, o.s.: Pomoc obětem sexuálního násilí Konference i workshop byly součástí ročního projektu mezinárodní spolupráce, jehož cílem je přivézt dobrou praxi ze zahraničí do podmínek České republiky a pokusit se navázat obohacením či rozšířením stávajících služeb nebo založením služeb nových, které zde doposud chybí. Celý projekt je zaměřen na problematiku sexuálního násilí, tedy na problematiku, která je úzce propojena s domácím násilím. Na tomto projektu se od samého počátku podílely dvě pracovnice pražského Intervenčního centra. Při naší práci s klienty v CSSP - středisko intervenční centrum se velmi často setkáváme s problematikou sexuálního násilí. Bývá zde přítomno jak v podobě jedné z forem násilí ve stávajících vztazích našich klientek, tak coby položka v jejich anamnéze. Ladislava Poláková Sociální pracovnice CSSP – střediska intervenční centrum Ladislava Poláková se dlouhodobě věnuje problematice sexuálního násilí na ženách. Hledá možnosti, jak nejlépe pomáhat ženám, které zažily sexuální násilí.

Ladislava Poláková _____________________ V jeho rámci jsme měli možnost navštívit v uplynulých měsících Londýn ve Velké Británii, a Dánsko, zde konkrétně města Aarhus a Kodaň. Ve všech těchto městech funguje ochrana i pomoc zaměřená na oběti sexuálního násilí už řadu let. Máme se tedy co učit.

Už dávno jsme si uvědomili, že toto téma bývá často skryté. Většinou se s ním klientky nesvěřují, ale o to více je trápí. Pracovníci by měli být odborně připraveni pracovat s tímto tématem. Ze spolupráce Zuzany Chomové a Lady Polákové z CSSP - středisko intervenční centrum, Lucie Šídové z Rozkoše bez rizika a později též Petry Kutálkové z La Strady vznikl projekt, který vzala pod svá křídla organizace In IUSTITIA, o.s.


Konference i workshop ve dnech 12. - 13. 9. 2013 byly jakýmsi shrnutím roční spolupráce realizačního týmu, zahraničních partnerů a odborníků působících na území ČR. Akce se uskutečnila v prostorách pražského Instituto Cervantes a nabídla hned několik úhlů pohledu na danou problematiku.

14

ČÍSLO 2

Konference 12. 9. 2013 Úvodní blok dal prostor k rekapitulaci poznatků o sexuálním násilí. Sexuolog Radim Uzel pohovořil o sexuálním násilí v ČR a Anja Hareskov Jensen z aarhuského Sexual Assault Centre o formách sexuálního násilí. Program pokračoval přednáškou o sexuálním násilí v právním kontextu v podání Kláry Kalibové z In IUSTITIA, o.s., dále o práci policie při řešeních případů sexuálního násilí a o spolupráci s policií. O speciální péči věnované obětem sexuálních útoků pohovořil MUDr. Jiří Hanáček z Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí.

Odpolední program dal prostor dalším odborníkům z ČR, kteří se s případy sexuálního násilí setkávají v rámci své praxe. Účastníci měli možnost vyslechnout řadu odborníků: sexuoložku Janu Spilkovou, vedoucí Pražské linky důvěry Centra sociálních služeb Praha Jitku Medřickou, vedoucí brněnského sdružení Persefona Jitku Čechovou a Rostislava Bezděka, který zprostředkoval pohled kriminální policie na vyšetřování sexuálního násilí.

Workshop 13. 9. 2013 Workshop zúžil téma konference a zaměřil se na pomoc obětem sexuální násilí z marginalizovaných (okrajových, diskriminovaných) skupin.

V odpoledním bloku dvakrát dvě skupiny účastníků pracovaly s českými i zahraničními lektory. Témata jednotlivých workshopů se zaměřila na menšiny coby skupiny silně ohrožené sexuálním násilím a vyžadující specifický přístup při poskytování pomoci, ať už jde o intervenci, poradenství či terapii.

V úvodním bloku, který byl pro všechny účastníky společný, vystoupila Karen Ingala Smith z londýnské organizace NIA, partnerské organizace projektu. Karen pohovořila obecně o sexuálním násilí z pohledu marginalizovaných skupin a její feministický úhel pohledu byl zajímavou ilustrací dosud markantně odlišeného pohledu na věc v ČR a ve Velké Británii. Doktor Ivo Procházka poté věnoval svůj příspěvek LGBT komunitě (označení pro komunity, organizace a hnutí sdružující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby) z pohledu nebezpečí sexuálního násilí. Úvodní blok uzavřela ředitelka Rozkoše bez rizika příspěvkem s názvem „Lze znásilnit pracovnici v sexuálním průmyslu?“ Přinesla zajímavé téma, které rozšířila i o téma mýtů spojených se sexuálním násilím.

Je pozitivní, že se téma pomoci obětem sexuálního násilí dostalo opět, alespoň na nějaký čas, do středu pozornosti. Je to jistě potřeba a doufejme, že se tak bude dít čím dál častěji. Za CSSP - středisko intervenční centrum lze říci, že si již delší dobu uvědomujeme závažnost tohoto tématu i množství průsečíků s tématem domácího násilí. Do budoucna proto uvažujeme o rozšíření služeb nabízených CSSP - středisko intervenční centrum o služby zaměřené právě na oběti sexuálního násilí.

Vzdělávání v sociálních službách Nabídka vzdělávacích kurzů Psychosociálního centra ACORUS

Od roku 2011, kdy jsme programy začali nabízet, jsme realizovali celkem 45 vzdělávacích kurzů a proškolili 632 odborníků, především z řad pracovníků a pracovnic orgánů sociálně právní ochrany, neziskových organizací a školských zařízení. Tradičně největší zájem je o kurz týkající se práce s dětmi a o kurz zaměřený obecně na domácí násilí.

ACORUS, o.s. od roku 2011 nabízí pracovníkům pomáhajících profesí možnost absolvovat akreditované vzdělávací programy na témata přímo související s problematikou domácího násilí nebo se sociálními službami.

Více podrobností naleznete na našich webových stránkách www.acorus.cz/ cz/vzdelavani/vzdelavaci-programy. html nebo pro informace volejte na naši nonstop telefonní linku 283 892 772.

Celkem se jedná o následujících 5 programů: • Domácí násilí • Práce s dětmi, které zažily domácí násilí • Posttraumatická stresová porucha ve vztahu k domácímu násilí • Komunikace s osobou ohroženou domácím násilím • Individuální plánování v sociálních službách


Zdena Zuzana Bednářová

15

ČÍSLO 2

Domácí násilí v mezinárodním kontextu Policie a institut vykázání v Rakousku a České republice Informace jsme získali díky projektovým aktivitám v rámci Mezinárodní spolupráce OP LZZ – při pracovních stážích v Rakousku. Dvou poznávacích cest se zúčastnilo deset zástupců interdisciplinárního týmu v hl. m. Praze - pracovníci Intervenčního centra CSSP a zástupci úřadů městských částí a neziskových organizací. Marie Šusterová má na starost projekt OP LZZ Společně za život bez násilí. Podílí se na skupinové socioterapii, nabízí individuální sociální poradenství klientkám, má na starost přípravu bulletinu CSSP – střediska intervenční centrum a projektových publikací. V Linci jsme navštívili za doprovodu vedoucí Centra na ochranu proti násilí paní Schwarz-Schlöglmann Kriminální úřad policie. Ve Vídni nás přijala zástupkyně Vídeňského intervenčního centra Alexandra Weissenbacher. Obě zkušené pracovnice intervenčních center známe, slyšeli jsme jejich fundované přednášky již několikrát v Praze na konferencích. Poprvé v rámci projektu 2010 - 2012 financovaného z OP LZZ ve spolupráci s německým partnerem BIG (Berliner Initiative gegen Gewalt an Frauen) a Slováky (Centrum Nádej – Pomoc ohrozeným deťom). Podruhé na konferenci v rámci mezinárodního projektu Společně za život bez násilí k problematice domácího násilí s partnery z Rakouska, Itálie a Velké Británie (2012 - 2014). Na interdisciplinárních týmech v Praze jsme upozorňovali na výbornou práci policie při řešení případů domácího násilí v Rakousku. V roce 2011, tedy za jediný rok, vykázala policie ve Vídni 3487 násilných osob z obydlí. Jak jsme se dozvěděli na pracovní stáži ve Vídni a v Linci, policie je systematicky školená proti násilí v rodině od roku 1997 a spolehlivě zde na okrscích funguje důkladně propracovaný systém preventistů - specialistů na násilí v rodině. Česká statistika vykázání Policií ČR ukazuje na nízké využívání tohoto institutu v boji proti domácímu násilí: za téměř 7 let existujících opatření na ochranu před násilím v ČR vykázala policie v Praze pouze 700 násilníků.

Marie Šusterová _____________________ V Německu i Rakousku se podařilo vyškolit a vybudovat síť speciálně vyškolených policejních „úředníků“ - preventistů na problematiku domácího násilí, kteří organizují pravidelná školení pro řadové policisty a připravují srozumitelné dokumenty o domácím násilí, které usnadňují práci na místních oddělení policie. Z projektových pracovních stáží jsme nabyli pocit, že se v Německu i Rakousku vytvořily a jsou samozřejmostí silné týmy vyškolených odborníků na ochranu před domácím/rodinným násilím. Násilí v rodině je důležité téma pro německou i rakouskou policii - jak pořádkovou, tak kriminální. Speciální policejní úředníci - preventisté, kteří jsou odbornými garanty pro oblast domácího násilí na okrscích, jsou zkušení odborníci a svou jistotu, že proti násilí v rodině je třeba rázně postupovat, přenášejí na své další spolupracovníky a řadové policisty, kteří jsou pro první kontakt s obětí násilí v rodině nejvíce důležití.

Když na konferenci v Praze v roce 2010 vystoupili policisté z Německa a Rakouska, na prvním místě zdůraznili pravidlo, že pro stát a společnost je nepřijatelné násilí, které se děje v soukromí, tedy v rodině. Při prezentaci v Praze policisté zdůraznili svůj zásadní podíl na ochraně před domácím násilím: totiž povinnost policie co nejrychleji využít všechna zákonná opatření k zastavení tohoto násilí. Opatření musí být v Rakousku použita co nejdříve a nikoliv až při opakovaném násilí.


Za 7 let jsme v CSSP - středisku intervenční centrum byli svědky mnoha změn u Policie ČR. Zpočátku jsme neustále slyšeli při vzájemných setkáních s policií, že domácí násilí je jen marginální - nepatrná část problémů, které musí policie řešit. Na interdisciplinárních setkáních jsme se často policistů ptali na konkrétní postupy, např. proč oběť s třemi nezletilými dětmi, která přišla po dlouhém váhání nahlásit násilí v rodině na místní oddělení, poslali pryč, protože měli právě několik „vloupaček“. 16

ČÍSLO 2

V Linci jsme navštívili v doprovodu paní Schwarz-Schlöglmann Kriminální úřad policie _____________________ V rámci interdisciplinární spolupráce proto CSSP středisko intervenční centrum stále opakovaně poukazuje na to, že v rodinách s domácím násilím vyrůstají děti. Z přístupu německé i rakouské policie k domácímu násilí je patrné, že děti jsou vždy zasaženy domácím násilím. Dítě nemusí dostávat rány fyzické, stejně nebezpečné je všudypřítomné psychické násilí a napětí v rodině, které může deformovat vývoj dítěte.

Právě proto chceme poděkovat všem policistům, kteří se i přes ztížené podmínky a náročnou práci v místních nebo kriminálních odděleních policie, dokázali odborně i lidsky zorientovat v pomoci ohroženým osobám a problematice domácího násilí. Velmi si jejich práce vážíme, oceňujeme to, že navzdory nejrůznějším změnám u policie mnozí policisté dokážou zasáhnout profesionálně a zastavit násilí.

Za 7 let činnosti CSSP - střediska intervenční centrum tvrdíme tedy to, co jsme věděli od začátku: včasný zásah proti násilí v rodině může být nejvhodnější prevencí mnoha dalších problémů v rodině. Pokud se násilí v rodině včas a rychle nezastaví, budou i nadále vyrůstat nové oběti a noví násilníci. Společnost může na svůj liknavý přístup k řešení domácího násilí doplatit i ekonomicky. Varovný je stoupající počet mezigeneračního násilí, především násilí dospělých synů na matkách.

CSSP - středisko intervenční centrum se proto za rok 2013 rozhodlo vyhlásit cenu Za aktivní a profesionální přístup při řešení případů násilí v rodině.


Vídeňské intervenční centrum proti násilí v rodině: domácí násilí v Rakousku v číslech Alexandra Weissenbacher Přeložila a upravila Marie Šusterová

17

ČÍSLO 2

Alexandra Weissenbacher z Vídeňského intervenčního centra upozorňuje, že rakouská policie musí zasáhnout v rodině a vykázat násilníka už při prvním napadení partnerky. Podle výzkumů v Rakousku se násilí páchané blízkými osobami v rodině týká každé páté ženy. Více než polovina vražd se ročně stane v rodinném kruhu, kde oběťmi jsou většinou ženy a děti. Přelom v ochraně před násilím v rodině přinesl rok 1997: zákon na ochranu před násilím zakotvil vznik zařízení - tzv. intervenčních center na ochranu obětí, jejich podporu a doprovázení. Vznikly obecně prospěšné spolky v čele s čestným představenstvem složeným z vážených odborníků, byl vybudován multiprofesionální tým, centra měla za úkol poskytovat poradenství v 8 různých jazycích. Financování této služby zajišťuje spolková vláda - Spolkové ministerstvo pro ženy a veřejnou službu, Spolkové ministerstvo vnitra a Spolkové ministerstvo spravedlnosti v oblasti doprovázení a podpory obětí v průběhu trestního řízení.

Alexandra Weissenbacher _____________________

Zásady práce Vídeňského intervenčního centra: Násilí nelze ničím ospravedlnit nebo omlouvat. Zodpovědnost za násilí nesmí být v žádném případě přisuzována oběti. Odpovědnost za vykonané násilí nese pachatel, útočník. Stát a společenské instituce mají společnou odpovědnost, že je násilí zastaveno, trestáno a je mu zabráněno. Oběti násilí mají nárok na pomoc a podporu, aby vedly život bez násilí. Oběti mají nárok na zacházení s respektem k jejich rozhodnutí.

Intervenční centrum ve Vídni bylo otevřeno v roce 1997, intervenční centrum Praha – CSSP bylo otevřeno o deset let později. _____________________


18

ČÍSLO 2

Činnosti Vídeňského intervenčního centra: Proaktivní navázání kontaktu s ohroženou osobou po obdržení zákazu vstupu od policie Informace pro oběť dopisem Telefonické poradenství Osobní poradenství Právní a sociální poradenství Odhad rizika nebezpečnosti a bezpečnostní plán Doprovázení k civilnímu a trestnímu soudu Intervence zaměřené na pachatele/násilníka Spolupráce a síťování Práce s veřejností a školení

Cílové skupiny Vídeňského intervenčního centra: Hlavní cílová skupina jsou oběti násilí v rodině Bez ohledu na věk, rod, původ, náboženství a sexuální orientaci Děti jsou násilím vždy zasaženy a potřebují podporu Důraz na přístup k migrantkám: nutno zohlednit nedostatečné jazykové znalosti, závislost na pobytovém režimu a finanční závislost Ohrožovatel/útočník: využitím intervencí proti násilné osobě je třeba zabránit v páchání dalšího násilí

Principy práce Vídeňského intervenčního centra: Být vždy na straně oběti Bezplatné poradenství Důvěrnost Zplnomocnění, posílení oběti Právo oběti na sebeurčení a respekt pro rozhodnutí oběti Odpovědnost za násilí nese vždy útočník, důraz na ukončení násilí Proaktivní nabídka pomoci oběti – po obdržení faxu nebo emailu o vykázání od policie intervenční centrum neprodleně oslovuje oběť s nabídkou pomoci, stejný postup převzala ČR. (Poznámka red.: např. v Německu musí získat policie před odesláním faxu do intervenčního centra souhlas oběti DN.)

Rakouská intervenční centra organizují společně s dalšími organizacemi kampaně proti násilí, nabízejí nápadité informační materiály a plakáty proti domácímu násilí _____________________


19

ČÍSLO 2

Intervence zaměřené na násilníka: Je třeba využít všech opatření proti násilníkovi s cílem zastavit násilí v rodině. Prioritou je vždy ochrana obětí. Nemá smysl práce s násilníkem bez ochrany oběti. Zařazení programů pro násilné osoby do intervenčního systému. Adekvátní podpora obětí. Způsoby intervencí zaměřených na pachatele/násilníka jsou závislé na profilu násilné osoby. Opatření musí být použita co nejdříve a nikoliv až při opakovaném násilí. (zdůrazněno red., v ČR je policie školena, že vykázání lze použít až při opakovaném násilí – pozn. red.)

Terapeut Poradny pro muže ve Vídni Heinrich Kraus nás zaujal podrobným výkladem o skupinových programech proti násilí ve Vídni. Pozoruhodné je, jak tato poradna spolupracuje s Vídeňským intervenčním centrem _____________________

Příklady intervencí proti násilníkovi:

Vídeňské intervenční centrum v roce 2011 doprovázelo celkem 3959 obětí násilí v rodině. Policie intervenčnímu centru předala 3487 případů násilí v rodině, dalších 472 bylo posláno odjinud.

Vykázání/zákaz vstupu (v ČR byl zrušen zákaz vstupu, využívá se pouze vykázání – pozn.red.) Předběžné opatření zákazu činnosti proti násilníkovi Preventivní právní poučení ohrožovatele/násilníka speciálně vyškoleným policejním úředníkem (pozn. red. - vídeňská policie rozhovor s ohrožovatelem/ násilníkem s úspěchem využívá od roku 2008, rozhovorem projde 80 % osob, které byly vykázány. Rozhovory vyškoleného policisty s ohrožovatelem/násilníkem se ukázaly jako úspěšné preventivní opatření, které přispělo ke snížení opakovaných útoků, proto se metodika rozhovorů povinně rozšířila do policejních okrsků celého Rakouska)

V roce 2011 doprovázelo Vídeňské intervenční centrum navíc 1615 obětí z minulých let. Celkový počet doprovázených obětí v roce 2011 byl 3959+1615=5574 osob, z toho ženy tvořily 3488 osob (88 %), muži 471 osob (téměř 12 %). K důležitým činnostem Vídeňského intervenčního centra patří bezplatné procesní doprovázení. V roce 2009 Vídeňské intervenční centrum prostřednictvím advokáta doprovázelo 890 osob u trestního soudu, z toho 836 žen (téměř 94 %) a 54 mužů (6 %).

Trestněprávní opatření při odsouzení, nařízení, náklady Tréninkový program poradny pro muže v kooperaci s intervenčním centrem

Většina vykázaných násilníků má rakouské státní občanství: 2227 osob (56,3 %). Následují osoby s občanstvím srbským - 289 osob (7,5 %), tureckým 191 (4,8 %), polským 138 (3,5 %), rumunským 101 (2,6 %), slovenským 68 (1,7 %), občanstvím Bosna-Herzegovina 58 (1,5 %), bulharským 45 (1,1 %) a ruským 39 (1 %). Méně než 1 % případů domácího násilí ve Vídni zaznamenává statistika u Němců, Chorvatů, Maďarů, Makedonců, Nigerijců, Ukrajinců, Afghánců, Íránců, Indů, Egypťanů, Filipínců (9 osob) a osob bez občanství.

Ve Vídeňském intervenčním centru obdivujeme dětský koutek. Domácí násilí se bohužel týká většinou rodin s malými dětmi. I s dětmi – svědky DN - je důležité pracovat, aby dopady násilí v rodině na jejich vývoj byly co nejmenší.


20

ČÍSLO 2

Představujeme vám organizace, které pomáhají… Představujeme vám ubytovací a azylová zařízení Centra sociálních služeb Praha Centrum sociálních služeb Praha – Azylový dům pro ženy Odmítnutí zájemkyně o poskytnutí sociální služby je možné, když: • zdravotní stav zájemkyně vyžaduje poskytnutí péče ve zdravotnickém zařízení nebo třetí osoby • zájemkyně není schopna pobytu v zařízení sociálních služeb z důvodu akutní infekční nemoci • chování zájemkyně by z důvodu duševní poruchy závažným způsobem narušovalo kolektivní soužití • zájemkyně nespadá do cílové skupiny • zařízení požadovanou činnost neposkytuje • v zařízení není volné lůžko.

Adresa: Amortova 1281/7, 143 00 Praha 12 Kontaktní osoba: Bc. Jana Havrlíková Telefon: 731 056 738, 244 472 134 E-mail: [email protected] Web: www.csspraha.cz Cílová skupina • ženy starší 18-ti let • ženy, které jsou v dlouhodobě nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení.

Informační pohovory a příjem zájemkyň dle předchozí telefonické domluvy prostřednictvím sociálního kurátora nebo sociálního pracovníka jsou v časech: pondělí - pátek, 9 - 15 (12 - 12.30 polední přestávka).

AD poskytuje: • základní sociální poradenství • ubytování na dobu určitou (max. 3 měsíce). Azylový dům (dále jen ,,AD“) poskytuje pobytovou službu, která vytváří systém pomoci osobám v dlouhodobě nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Posláním AD je poskytnout dočasné ubytování ženám, které se ocitly v nepříznivé sociální nebo životní situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením. Sociální služba poskytovaná v AD vychází z individuálních potřeb uživatelek, motivuje je k tomu, aby aktivně řešily svou nepříznivou sociální situaci. Cílem služby je pomoci uživatelce se maximálně zapojit s ohledem na její nepříznivou sociální situaci do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a podpořit ji v takovém stylu života, který je ve společnosti považován za běžný. Ceník poskytovaných služeb: • vratná kauce 200 Kč • ubytování 60 Kč/den • použití automatické pračky 20 Kč/1 praní.


21

ČÍSLO 2

Centrum sociálních služeb Praha – Azylový dům pro matky s dětmi Adresa: Jasmínová 2904/35, budova A, 106 00 Praha 10 Telefon do recepce: 272 657 058 Vedoucí pracoviště: Bc. Barbora Klasová, 731 431 018 E-mail: [email protected] Sociální pracovnice: Bc. Zdeňka Prágrová, 604 390 861 Email: [email protected] Oblast působnosti pracoviště dle registrace soc. služby.

Při pravidelných setkáních sestaví uživatelka s klíčovým sociálním pracovníkem individuální plán změny dosavadní nepříznivé sociální situace, na které budou poté spolupracovat. Uživatelka má přidělenou zařízenou bytovou jednotku 1+0, vybavenou kuchyňským koutem, kde je uživatelce umožněna příprava vlastní stravy. Každá ubytovací jednotka disponuje koupelnou a WC.

Druh služby: azylový dům pro matky s dětmi Kapacita: 35 uživatelů (včetně dětských postýlek)

Poplatek za služby Poplatek za poskytování sociální služby činí: 80 Kč dospělá osoba/1den, 50 Kč dítě/1den. Při nástupu do azylového domu je vybírána vratná „záloha na krytí škody“ ve výši 500 Kč. Za jedno použití automatické pračky v prádelně azylového domu uhradí uživatelka sociální služby 10 Kč.

Dopravní spojení MHD ze stanice metra “A” Skalka busem 177 na zastávku Sídliště Zahradní Město nebo busem 195, 138 na zastávku Centrum Zahradní Město Azylový dům pro matky s dětmi (dále jen AD) poskytuje své služby v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Cílovou skupinou jsou matky s dětmi v krizové životní situaci: matky s dětmi bez přístřeší, matky s dětmi ohroženými společensky nežádoucími jevy a pro matky vedoucí rizikový způsob života.

Komu je služba určena? Ženám s dětmi v dlouhodobě nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení, které splňují tyto požadavky: • občanství EU, přednostně ČR • způsobilost platit za sociální službu • zdravotní soběstačnost a bezinfekčnost (doloženo lékařskou zprávou) • předchozí pobyt v jiném azylovém domě potvrzený danou organizací (pobyt ukončen bez závazků) • odevzdaná vyplněná žádost se všemi přílohami.

Specifikace poskytované služby v azylovém domě Posláním Azylového domu pro matky s dětmi je pomoci matkám s dětmi v překlenutí krizové a náročné životní situace ohrožující fungování rodiny. Azylový dům matkám poskytuje ubytování a nabízí klidový prostor a odbornou pomoc, příp. její zprostředkování, pro vyřešení nejzávažnějších překážek pro samostatný a plnohodnotný život ve společnosti.

Postup přijetí zájemců Zájemci o poskytnutí azylového domu se hlásí osobně (přímým jednáním, telefonicky), písemně nebo v zastoupení (dotaz sociálního odboru, rodiny, přátel). Základní informace (specifikace služby, vymezení cílové skupiny, délka pobytu, informace o úhradě) může poskytovat sociální pracovník azylového domu nebo vedoucí azylového domu také telefonicky, příp. emailem. Následně je zájemce pozván sociálním pracovníkem k návštěvě zařízení, kde proběhne tzv. jednání se zájemcem, z něhož je pořízen písemný záznam. V rámci tohoto jednání si obě strany vyjasní, co zájemce od služby očekává, co nabízí zařízení a jakým způsobem bude služba poskytována. Zájemce obdrží žádost o poskytnutí sociální služby přímo od sociálního pracovníka Azylového domu. Tu po řádném vyplnění odevzdá zpět. Následně proběhne schvalovací jednání, s jehož výsledkem je zájemcem písemně seznámen a v případě uvolnění ubytovací jednotky v zařízení je se schváleným žadatelem jednáno o konkrétním nástupu do azylového domu. Pokud není aktuálně volné místo, informujeme o tom písemně s tím, že opět zkontaktujeme v momentě uvolnění ubytovací kapacity. Žadatelka by se měla dle potřeby znovu ozvat a zeptat se.

Dle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. a platných prováděcích vyhlášek poskytujeme v rámci Azylového domu pro matky s dětmi tyto základní činnosti: • poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy (vytváříme podmínky pro samostatnou přípravu stravy) • poskytnutí ubytování (po dobu nepřevyšující 1 rok umožňujeme: celkovou hygienu těla, vytváříme podmínky pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla) • pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů; pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků). Cílem poskytované sociální služby je pomoci matkám s dětmi ve složité životní situaci a tím jim umožnit: • pokračovat v plnohodnotných stránkách dosavadního života tak, aby tento život byl udržitelný i nadále • nastartovat a obnovit takové životní podmínky, které umožní společensky akceptovatelný způsob života rodiny.

Odmítnutí zájemce o poskytnutí služby je definitivní pouze v případě, že nesplňuje podmínky k přijetí. Přesto je možná pomoc poradenská.

Na základě písemné smlouvy o poskytování služby na dobu určitou v maximální délce 12 měsíců poskytujeme základní sociální poradenství, pomoc při prosazování práv a oprávněných zájmů uživatelek, pomoc při obstarávání některých osobních záležitostí. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze

22

ČÍSLO 2

Centrum sociálních služeb Praha – Azylový dům Šromova Adresa: Šromova 862, 198 00 Praha 14 Telefon do recepce: 281 914 376 E-mail: [email protected] Vedoucí pracoviště: Mgr. Josef Farkaš E-mail: [email protected] Mobil vedoucí: 731 431 018 Sociální pracovnice: Martina Majerová, DiS. Email: [email protected] Sociální pracovnice: Dagmar Jelínková, DiS. Email: [email protected]

platit i zpětně). • nepřijímáme osoby s psychiatrickým onemocněním či osoby, které nejsou soběstačné • z kapacitních důvodů nepřijímáme více než čtyřčlennou rodinu.

Konzultační hodiny pracoviště po, stř., čt. 13:00 - 15:00 út. a pá. 10:00 - 12:00 Konzultační hodiny pro veřejnost, mimo výše uvedené hodiny je potřeba si domluvit schůzku.

Neposkytujeme služby: • osobám bez prokazatelných příjmů • osobám, které nejsou ze zdravotních důvodů soběstačné, pobírají příspěvek na péči • osobám, jež trpí akutní infekční nemocí nebo jejichž zdravotní stav vyžaduje poskytování péče ve zdravotnickém zařízení • osobám závislým na návykových látkách • osobám se závažnou psychiatrickou diagnózou • osobám, které nejsou způsobilé k právním úkonům • osobám, které po zaplacení poplatků za ubytování nedosahují na existenční minimum.

Žadatel se musí minimálně 1x měsíčně ozývat (telefonicky nebo osobně) a potvrzovat svou žádost, jinak bude žádost vyřazena z pořadníku. Žadatel je také povinen bezodkladně aktualizovat jakékoli změny v žádosti.

Dopravní spojení: MHD ze stanice metra „B“ Rajská zahrada - 10 minut pěšky Kapacita: 80 lůžek, ubytovací jednotky 2+kk, 1+kk Zařízení: nábytek, lednice, kuchyňská linka, el. sporák Cílová skupina: • občané ČR (EU) bez omezení věku • muži • ženy • rodiny s dětmi • samoživitelé s dětmi Maximálně 4 osoby na ubytovací jednotku. Osoby, které úspěšně prošly integračními stupni jiného azylového domu nebo podobného pobytového zařízení, jsou samostatné, soběstačné a odevzdaly řádně vyplněnou žádost se všemi přílohami.

Internetové spojení: Na stránkách www.csspraha.cz jsou uvedeny základní informace o ADŠ včetně kontaktů na kompetentní pracovníky. Informace o ADŠ jsou též k dispozici na: iregistr. mpsv.cz

Kritéria přijetí zájemce do pořadníku: • zájemce zaslal poštou nebo donesl osobně do ADŠ vyplněnou žádost se všemi přílohami a dalšími náležitostmi • zájemce musí být občan ČR (EU) • zájemce musí mít platný občanský průkaz • zájemce musí přecházet z jiného azylového domu nebo Domu na půl cesty jako zařízení nižšího integračního stupně, odkud má kladné doporučení • zájemce musí být schopen platit včas nájem: - při nástupu se platí vratná kauce 500 Kč na osobu + nájem za aktuální měsíc - do 20. dne v měsíci zaplatit nájem na měsíc následující (částka pro rodinu činní 70 Kč/dospělý/den + 40 Kč/jedno dítě/den, pro jednotlivce je to 100 Kč/den) příslušný obecní úřad může za zájemce zaplatit (může


23

ČÍSLO 2

Centrum sociálních služeb Praha – Azylový dům pro muže Cílová skupina / klientela • Muži starší 18-ti let

Adresa: Malá Skloněná 521, 190 00 Praha 9 Telefon do recepce: 284 825 241 Email: [email protected] Koordinátor provozu: Jan Lajner, DiS., 284 825 240 [email protected] Soc. pracovnice: Michaela Malčicová, DiS., 266 316 400 Soc. pracovnice: Lucie Krosnářová, DiS., 296 150 685 Oblast působnosti pracoviště dle registrace soc. služby. Druh služby: azylový dům pro muže Kapacita: 54 lůžek (pokoje: 1 lůžkové a 2 lůžkové) Dopravní spojení - MHD: ze stanice metra “B” Vysočanská busem č.136 na zastávku Skloněná ze stanice metra “A” Flora busem č.136 na zastávku Skloněná

Podmínky k přijetí zájemců o ubytování do AD • jsou občany EU, přednostně ČR • jsou hlášeni k trvalému pobytu v ČR, přednostně na území hl. m. Prahy • nepotřebují z důvodu zhoršeného zdravotního stavu trvalou pomoc jiné fyzické osoby • jsou schopni prokázat svou totožnost platným občanským průkazem, příp. náhradním dokladem totožnosti nebo cestovním pasem • přicházejí na základě doporučení sociálního kurátora, sociálního pracovníka, případně organizace, s níž spolupracují na řešení své nepříznivé sociální nebo životní situace • netrpí infekčním onemocněním (na vyžádání doloží lékařskou zprávou) • netrpí duševním onemocněním nebo psychickou poruchou, která by vyžadovala pobyt ve zdravotnickém zařízení • jsou schopni při uzavírání Smlouvy o poskytnutí sociální služby složit vratnou zálohu ve výši 200 Kč a současně předem uhradit prvních 5 nocí pobytu částkou ve výši 400 Kč budou schopni řádně hradit poplatky za ubytování.

Obecný popis základní poskytované služby Posláním AD Skloněná je poskytnout dočasné ubytování a zázemí mužům, kteří se ocitli v nepříznivé sociální nebo životní situaci spojené se ztrátou bydlení, jsou ohroženi sociálním vyloučením a chtějí svou situaci řešit. Sociální služba poskytovaná v AD vychází z individuálních potřeb klientů, motivuje je k tomu, aby aktivně řešili svou nepříznivou sociální situaci. Poskytovaná sociální služba nabízí klientům takovou podporu, která v maximální možné míře zachovává a rozvíjí schopnosti klienta a snižuje jeho závislost na poskytované službě. Jako příklad můžeme uvést podporu při hledání zaměstnání nebo ubytování, komunikaci s úřady a jinými institucemi.

Postup přijetí zájemců o ubytování do AD • zájemce o ubytování vyhledá svého sociálního kurátora nebo sociálního pracovníka úřadu městské části, kde má hlášené trvalé bydliště • sociální kurátor nebo sociální pracovník kontaktuje recepci AD a zprostředkuje zájemci schůzku v AD • zájemce o ubytování se dostaví do AD v předjednaném termínu/čase je zjišťováno, zda zájemce spadá do cílové skupiny AD • • pokud zájemce spadá do cílové skupiny AD, je od zájemce zjištěna zakázka, tj. “cíl” ke změně soc. situace • před uzavřením Smlouvy o poskytnutí sociální služby zájemce vyplní Vstupní dotazník • AD se zájemcem o ubytování uzavře Smlouvu o poskytnutí sociální služby, kde definuje zájemcův “cíl”. • Ke stažení: Ubytovací řád (PDF) na www.csspraha.cz

Specifikace poskytované sociální služby • sociálně-právní poradenství, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů • pomoc při obstarávání osobních záležitostí • ubytování na dobu určitou na základě uzavření Smlouvy o poskytnutí sociální služby (standardní doba ubytování je 1 měsíc, tuto dobu lze však po každém měsíci prodloužit, a to obvykle na 3 měsíce za předpokladu, že klient aktivně řeší svou nepříznivou sociální situaci a dodržuje Ubytovací řád AD) • možnost využití zdravotní ošetřovny • možnost využití odborné psychologické intervence • zprostředkování právního poradenství a další služby odborných pracovišť CSSP, případně jiných státních či neziskových organizací na území hlavního města Prahy • vytvořeny podmínky pro přípravu vlastní stravy ve společných kuchyňkách • vytvořeny podmínky pro osobní hygienu • vytvořeny podmínky pro úklid ubytovacích jednotek • pravidelná výměna ložního prádla. Doplňkové poskytované služby • možnost využití automatické pračky za poplatek, využití sušáku na prádlo a žehličky • možnost sledování televize ve společných TV místnostech.


Ceník poskytovaných služeb • vratná kauce 200 Kč • noc v jednolůžkovém pokoji 100 Kč • noc ve dvoulůžkovém pokoji 80 Kč • pro příjem klienta do AD je nutná minimální finanční hotovost ve výši 600 Kč (200 Kč vratná kauce + 5 x 80 Kč/ noc placeno předem) • použití automatické pračky 20 Kč/1 praní (nezahrnuje prací prostředek) • bankovní spojení- úhrada pobytu: 2001440138/6000 (variabilní symbol: číslo Smlouvy o poskytnutí soc. služby). Kontaktní informace Provozní hodiny - pohovory se zájemci dle předchozí telefonické objednávky prostřednictvím sociálního kurátora nebo sociálního pracovníka v časech: pondělí - pátek, 8 - 15.30 (12 - 12.30 polední přestávka)

24

ČÍSLO 2

Představujeme vám další služby v hl. m. Praze Denní stacionář pro adolescenty Do Stacionáře nemohou být přijímání adolescenti • jejichž závažnost zdravotního stavu vyžaduje hospitalizaci • kteří zneužívají alkohol a návykové látky • kteří odmítají léčbu • kteří s některým současným klientem stacionáře byli nebo jsou v užším vztahu (sourozenci, spolužáci, partneři).

Adresa: Psychiatrická klinika Ke Karlovu 11, 128 08 Praha 2 Telefon: 224 96 5379 E-mail: [email protected] Web: www.vfn.cz/pracoviste/kliniky-a-oddeleni/psychiatricka-klinika/odborne-ambulance/stacionar-proadolescenty/ Facebook: www.facebook.com/Dennistacionarproadolescenty

Program • součástí programu je individuální a skupinová psychoterapie, rodinná terapie, arteterapie, ergoterapie, l léčebná tělesná výchova a autogenní trénink • pro klienty s poruchami příjmu potravy zajišťujeme specifický stravovací režim a skupinovou psychoterapii ve spolupráci s Centrem pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické kliniky • na oddělení je zajištěna individuální výuka podle osnov základní školy, kam klient dochází • od středoškoláků a vysokoškoláků je vyžadováno samostudium.

Cílová skupina Denní stacionář je určen pro diagnostiku a léčbu problémů spojených s dospíváním: • komunikační problémy, vztahové problémy (s rodiči, s vrstevníky), krize dospívání, zhoršení školního prospěchu, záškoláctví, útěky z domova, neadekvátní řešení konfliktních situací, šikana • emoční, adaptační, psychosomatické a neurotické poruchy, poruchy příjmu potravy, počínající nebo odeznívající schizofrenní epizody, symptomatický abúzus návykových látek • pro dospívající od 14 do 21 let (výjimka studenti do 23 let) Stacionář má kapacitu pro 15 klientů, kteří docházejí do denního stacionáře každý všední den od 8 do 15 hodin. K přijetí je nutné • průkaz pojištěnce, od 15 let občanský průkaz • doporučení obvodního lékaře, psychiatra, kurátora • lze i bez doporučení na žádost školy, rodičů, samotného klienta, je-li starší 18 let • rozvrh z kmenové základní školy, přezůvky, zámek na skřínku, oděv na tělocvik a svačinu • při přijetí doporučujeme uhradit poplatek za obědy, které jsou součástí režimové léčby, na celý týden, tedy 275,- Kč (5 x 55,- Kč) • příjem nových klientů probíhá každé pondělí v 8 hodin, je nutné se předem telefonicky objednat. Dospívající do 18 let jsou přijímání v doprovodu rodičů (zákonného zástupce) a s jejich souhlasem. Péče je hrazena zdravotními pojišťovnami.


25

ČÍSLO 2

Užitečné odkazy pro každodenní praxi Touto cestou CSSP - středisko intervenční centrum děkuje organizaci META, sdružení pro příležitosti mladých migrantů, za pomoc při zhotovení letáku a dopisu pro ohrožené osoby ve vietnamštině (je k dispozici v CSSP středisko intervenční centrum i pro další zájemce). Bezplatné poskytnutí služeb jsme velice ocenili. Organizace META vytvořila v rámci projektu OP LZZ užitečný adresář proškolených tlumočníků v různých jazycích z řad migrantů. ADRESÁŘ Tlumočnice působící v jiných organizacích, nejen na území hlavního města Prahy: Nataliya DOTSENKO (UKR, RUS) Hradec Králové, MKI Klíč, e-mail: [email protected] Anna EVSINU (RUS) Hradec Králové, MKI Klíč, e-mail: [email protected], tel. 775 543 425 Marianna KUZMOVYCH (UKR, RUS) Praha, Ukrajinský odborový svaz, e-mail: [email protected], tel. 775 719 429 – radši SMS Antonina SACHUK (RUS, UKR) Praha, Integrační centrum Praha, e-mail: [email protected], tel. 608 721 940 Tlumočníci, kteří absolvovali kurz a praxi v rámci projektu „Cizinci jako komunitní tlumočníci“: Svitlana AYANOVA (UKR, RUS) Cheb (Karlovarský kraj), e-mail: [email protected], tel. 775 542 476 Maria BUKRABA (RUS) Praha, e-mail: [email protected] Wesam ELEYAN (ARB) Praha, e-mail: [email protected], tel. 776 184 783 Maria CHERKASHINA (RUS) Praha, e-mail: [email protected], tel. 773 467 866 Robert IVAYSYUK (UKR, RUS) Praha, e-mail: [email protected], tel. 777 127 689 Thi Ngan LE (VNM) Praha, e-mail: [email protected], tel. 773 070 168 Batdorj LKHAGVATSOODOL (MON) Praha, e-mail: [email protected], tel. 721 567 142 Alma Mónika MÁRQUEZ BOBADILLA (ESP) Praha, e-mail: [email protected], tel. 773 507 489 Elena VISLOGUZOVA (RUS, ENG) Praha, e-mail: [email protected], tel. 608 370 599 Zemfira KHITINAEVA(RUS,čečenština)Pardubice,e-mail:[email protected],tel. 776 105 841 Yuliya KAMINSKA (UKR, RUS) Praha, e-mail: [email protected] Elena ZOTOVA (RUS) Plzeň, e-mail: [email protected], tel. 777 564 058


26

ČÍSLO 2

Přečetli jsme si a doporučujeme o

Prevence domácího násilí: Pracovnice OSPOD Daniela Bendlová se chce zaměřit na dospívající dívky a vypracovat pro ně preventivní program proti domácímu násilí na míru Sociální pracovnice oddělení péče o dítě Daniela Bendlová z ÚMČ Praha 20 - Horní Počernice obhájila v oboru Sociální pedagogika na univerzitě v Hradci Králové diplomovou práci na téma “Násilí ve vztazích u dospívajících dívek”. Práce je to přínosná a co je hlavní, paní Bendlová s psycholožkou OSPOD paní Buriánovou, chtějí na základě výsledků této práce vytvořit speciálně zaměřený preventivně výchovný program pro adolescentní dívky, aby se dokázaly bránit v případech hrozícího násilí.

Jádrem mé diplomové práce, je jistě část praktická. V praktické části prezentuji kvantitativní průzkum zaměřený na problematiku možného výskytu partnerského násilí u dospívajících dívek. Z čistě praktických důvodů byl průzkum z velké části uskutečněn v městské části Praha 20 – Horní Počernice. Na základě zjištěných údajů mám v úmyslu vytvořit efektivní preventivní program pro dospívající dívky zaměřený na domácí násilí mezi partnery.

Přinášíme Vám krátkou ukázku. Pokud vás zaujme, celou práci vám může poskytnout její autorka na emailové adrese: [email protected]

Při zpracování této diplomové práce bylo pro mě osobně největším přínosem sdělení dívek, které zažívaly násilí ze strany partnera a jež v rámci průzkumu vypovídaly velmi otevřeně o svých pocitech.

Citujeme úryvky z diplomové práce Daniely Bendlové, pracovnice OSPOD Praha 20 – Horní Počernice:

Poslední otázka dotazníku byla otevřená a dávala respondentkám možnost, svěřit neznámé osobě - tazatelce, svoje pocity, které možná ještě nikomu nesvěřily, nebo nad nimi nikdy nepřemýšlely. Během čtení odpovědí mě někdy běhal mráz po zádech, zvláště, když jsem si uvědomila věk dívek. Musím říci, že jejich odpovědi na mě silně zapůsobily a i když jsem již zvyklá na ledacos, dlouho mi nešly z mysli. I z toho důvodu jsem si vytyčila cíl, že s tím musím něco udělat, alespoň z pozice, kterou vykonávám, a program prevence domácího násilí na našich školách zrealizuji co nejdříve.

Hlavním cílem mé magisterské práce bylo upozornit na problematiku domácího násilí páchaného na ženách, v souvislosti se zjištěním, že ženy, na kterých je pácháno násilí ze strany partnera, vstupují do manželství i po předchozích negativních zkušenostech. Zaměřila jsem se tedy na věkovou skupinu dospívajících dívek na základních a středních školách, abych zjistila, jak ony násilí ze strany partnera vnímají, a zda je možné podle varujících signálů vysledovat a predikovat následné domácí násilí mezi partnery. V první části práce jsem se zaobírala teorií problému domácího násilí, pojmoslovím, charakteristikou domácího násilí a profilem obětí i agresorů.

Mám za to, že níže uvedené odpovědi již další komentář nepotřebují. Vyhodnocení otázky č. 34: Můžete, prosím, napsat, jak jste se cítila ve chvílích, kdy k Vám byl přítel hrubý, zlostný, napadal Vás?

Důležitou statí, byla podle mého názoru, část, zabývající se teoriemi vzniku domácího násilí a také otázka, jaké účinné kroky činí Česká republika pro potírání tohoto sociálně patologického jevu. Neméně podstatnou část teoretické stati tvoří kapitoly o poskytování pomoci ohroženým osobám ze strany státních institucí i neziskových organizací a možnosti v rámci prevence domácího násilí.

Výběr odpovědí respondentek k otázce č. 34 (jde o doslovný přepis): • V tu chvíli se cítíte fakt bezmocně a hlavou vám běží pomalu celý život. Bojíte se cokoli udělat, a proto čekáte, co nastane dál BUĎ A NEBO. • Znásilnil mne. Asi to bude znít divně. Nicméně to byl nejhorší pocit mého života. Pocit zmaru a dokonalého ne-smyslu existence. • Poníženě, to že se málo snažím atd. Nejlepší řešení je okamžitě odejít - ponaučení do života.

Jak jsem uvedla v teoretické části práce, pro efektivnost a účelnost v rámci prevence domácího násilí, je nutné zaměřit se na mladší věkové skupiny s vypracovaným preventivním programem na míru. Zde vidím dobré uplatnění a možnost práce pro sociální pedagogy. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze

27

ČÍSLO 2

• Bylo mi mizerně a smutno, nechápala jsem, proč se tak ke mě chová, chtěla jsem utéct pryč od toho všeho, ale pak byl zase milý. Když si dávám pozor na své chování a poslouchám, tak je to bezvadný vztah. Ale musím se moc hlídat a kontrolovat se, což je někdy hodně náročný. • Cítíte se špatně a svalujete vinu na sebe, než vám dojde, že to tak není. Buďto s tím něco uděláte, rozchod většinou, anebo trpíte. Já se rozešla. • Bála jsem se, co bude dál, když měl výbuch vzteku, bála jsem se, že mě napadne a zbije mě. • Utiskovaně, bezmocně, ale pak to přešlo, protože se uklidnil. • Ano, když na mě vyjel, řekl, že se změní, že akorát vybouchl a svedl vinu v podstatě na okolí a i na mě, ale já mu větu “změním se”, věřila. A šla do toho znova a znova. Pak jsme si stejně jednou dali sbohem. • Bylo to velmi nepříjemné, připadala jsem si jako kus hadru. Měl výbuch zlosti a hned potom byl milý a omlouval se. • Nevěděla jsem proč, za jakým účelem měl takové chování, bála jsem se, abych neudělala nebo neřekla něco špatně. • Neklidná v jeho přítomnosti a dávala si pozor na chování a jazyk. Bylo mi zle. • Byl to divný pocit, nevěděla jsem jak se chovat. • Snažila jsem se ho potom co nejmíň naštvat a omlouvat se. • Hrozně, s pocitem viny. Ale byla tu nejlepší kamarádka a rodina, co mě držela. • Hrozně, chtělo se mi brečet. • Nepříjemně, byl mi až odporný.

Náš minirozhovor s autorkou diplomové práce Danielou Bendlovou: Co jste se ve své práci snažila zjistit? Průzkumem jsem zjistila, že 51 % dívek dobře rozumí pojmu domácí násilí, což je většina z celkového počtu 146 dívek. 52 % nemá osobní zkušenost s domácím násilím, ale přišla s ním do styku pouze zprostředkovaně. 57 % dívek podléhá mýtům o domácím násilí. 66 % dívek velkou žárlivost ze strany partnera nepovažuje jako důkaz velké lásky. Signály upozorňující na rizikový vztah se neobjevily u 63 % dívek. Kdo dotazník vyplňoval? Průzkum jsem realizovala kvantitativní metodou formou záměrného dotazníku, který vyplnilo 146 dospívajících dívek, z velké většiny žákyň a studentek základních a středních škol v Praze - Horních Počernicích. Co vás zaskočilo při zpracování dotazníků? Poměrně zarážející jsou výsledky u jednotlivých otázek, které se dotazují na možné násilí ve vztahu dospívajících dívek. Ukázalo se, že některé dívky již na základní škole zažívají nebo zažívaly násilný vztah s partnerem. Vyvrátily odpovědi dívek nějaký váš předpoklad? Co z dotazníků je podle vás je varovným příznakem? Měla jsem obavu, jak dívky vnímají žárlivost dospívajících chlapců. Můj předpoklad, že dívky vnímají velkou žárlivost partnera jako důkaz velké lásky, se mi naštěstí nepotvrdil, většina dospívajících si tedy zřejmě uvědomuje, že takové chování ze strany partnera není zcela v pořádku. Avšak skutečnost, že 48 % dívek z celkového počtu 115 respondentek má osobní a přímou zkušenost s domácím násilím, je varující, a podle mého názoru svědčí o poměrně vysoké míře násilí ve společnosti. Děkuji za vaše odpovědi i za podnětnou diplomovou práci. CSSP, Praha, leden 2014 Redakčně upravili: Jaroslav Vydra a Marie Šusterová

Oddělení péče o dítě - OSPOD Praha 9 a Praha 20 - sociální pracovnice p. Musálková a p. Bendlová se zajímají o problematiku domácího násilí. V rámci pracovní stáže s CSSP - střediskem intervenční centrum navštívili podobné organizace v Berlíně. _____________________


28

ČÍSLO 2

Tiráž: Copyright CSSP, ředitel CSSP Mgr. Tomáš Ján, MBA, Bulletin Centra sociálních služeb Praha k problematice domácího násilí, kontaktní osoba PhDr. Marie Šusterová, mobil 604231085. Tým CSSP - střediska intervenční centrum nafotil fotograf Ondřej Mikulca, foto z pracovních stáží v rámci projektu Marie Šusterová. Bulletin vychází pololetně v elektronické podobě. Je zveřejňován na www.csspraha.cz a rozesílán členům interdisciplinárních týmů emailem.

Obsah. Informační zpravodaj pro interdisciplinární spolupráci při ochraně před domácím násilím

Recommend Documents