Obsah Hra Starých vlkù... 2 Akce Èisté ruce... 3 Draèí smyèka

77 2000 Únor

Úèastníci Zimního táboøení na Koøenci. Evidence èlenù kmene není v takovém poøádku jak by mìla být. Doposud odevzdalo pøihlášky do kmene pouze 31 Vlkù, z toho 17 dospìlých a 14 lidièek do 18 let. Ještì stále nás není potøebných 60.

Obsah

MAKRAMÉ – drhání – zkomolené arabské pojmenování ruèních prací jejichž základem je vázání rùzných uzlù. Pokraèování uvnitø èísla.

Hra Starých vlkù .................... 2 Akce Èisté ruce ....................... 3 Draèí smyèka 2000 ................. 4 Drhání ....................................... 6 Zimní táboøení ........................ 8 Jak jsme vynalézaly kolo .... 10

5.2. 2000 (So) - Uzlaøská regata - sraz v 8.00 v klubovnì. Po skonèení závodu pøesun na hvìzdárnu. 5.2. 13.00 - Hvìzdárna, poøad o orientaci podle noèní oblohy, poøádaný specielnì pro nás. 6.2. 8.30 - 11.30 - Rukodìlné práce v klubovnì - ke høe Starých Vlkù. viz èlánek na str. è.2 18. - 20.2. - pravidelný termín kmenové výpravy (vede Bary) 11. 3. - XIV. Burza nápadù a materiálù k táborùm - DDM Lužánky.

Hra Starých vlkù

A hra se chytila. Úspìšných hráèù je už 22. Zvláštní pochvalu si zaslouží Kuba a Bìtka kteøí zdolali už dva úkoly a to i pøesto, že chodí teprve do první tøídy. Èinem, který vás zaujal v poslední dobì nejvíce je výroba krabice (III. G/3c). Jedenáct z vás už má tento úkol za sebou o dalších ètyøech vím, že na své krabici pracují. Krabice je dùležitá, vždy v ní na schùzky nosíte kousky jelenice, jehly, korálky a jiné potøeby pro výrobu rozet. Minulé dvì schùzky nám zpøíjemnil Petr, když pøinesl na jednu schùzku buchty a na druhou lívance a splnil si tak svùj první úkol v této høe (IV.G/6). Na schùzku oddílu Lesní moudrost pøinesl zase buchty Mižu. Není to však jeho

první, ale už sedmý úkol který zdárnì pøekonal. Nejvíce úspìchù tedy zatím dosáhli Starý vlk (JH) a Mižu (LM) se sedmi, Brèomíl, Silva a Katka (všichni ÈÈ) se šesti zdolanými úkoly. Stojí za pøipomínku, že nejhezèí krabice vyrobili Silva, Terka, Katka, Helèa a Kuba. Rozety výborné kvality pøedvedli Mižu a Bìtka. Pìknì zpracované otisky listù pøinesla Katka. Za zvláštní pøipomínku stojí, že Silva si splnila i pár dalších èinù ze Svitku bøezové kùry a je na nejlepší cestì stát se sagamorem. Dokonce už po veèerech pracuje na své šerpì poct. Èiny u kterých zatím nikdo neoznámil jejich úspìšné splnìní jsou „krmítka“, „odlitky stop“ a „potápìní“. Naopak mezi nejvíce plnìné èiny patøí „kimovka“ se sedmnácti úspìšnými øešiteli, „vazba deníku“ (14) a „výroba krabice“ (11). Na bazén za potápìním vyrazíme nìkdy na konci února. V nedìli 6.2.2000 od 8.30 do 11.30 hod. mùžou do klubovny pøijít všichni kdo si potøebují dokonèit nìjaký z døívìjška rozdìlaný úkol jako jsou krabice, rozety, krmítka atd. Starý Vlk

❑

Akce Èisté ruce aneb Batikování Jedné krásné lednové soboty, kdy by ani psa ven nevyhnal, jsem byla vyhnána (naštìstí do vyhøáté) klubovny s tím, že se pokusím nauèit nìkteré odvážlivce batikovat. Nevìdìla jsem do èeho lezu. Pravda v klubovnì byl sporák a voda, ale co se týèe hrncù to bylo slabší. Naštìstí zasáhl andìl spásy v podobì Dáši, která nejenže obstarala chybìjící materiál z vlastních zásob, ale pomohla i s organizací celé akce se slovy: „Vlk to naplánoval a my ženy to udìláme.“ Takže jsme se do toho dali. První várka zájemcù pøišla kolem deváté hodiny. Z nìkolika možných zpùsobù batikování si hromadnì zvolili batiku sypanou, což je zpùsob jednoduchý, bohužel však prostorovì a èistotnì nároèný. Zaèali jsme tedy sypat na mokrá trièka barvy, které byly neustále støedem nejvìtších bojù. Následné vaøení trièek v igelitových sáècích bylo plné oèekávání a zvìdavosti. Co z toho bude? Po pùlhodinì èekání se zaèalo s postupným vyndáváním našich zázrakù. A bylo se na co dívat. Nìkterým nestaèilo jedno triko a tak batikovali všechno na co pøišli, takže výsledkem této akce byli dìti batikované opravdu až za ušima. Musím øíct, že i moje ruce vypadaly podle toho, takže jsem domù jela s rukavicemi po celou dobu nasazenými a doma jsem se vrhla do zuøivého praní všeho možného, jen

aby ta prokletá barva slezla. Myslíte že úspìšnì? Ha, ha… Další várka dobrovolníkù pøišla v èele s Martinem V., který se ovšem akce radši nezúèastnil. Tato skupina nebyla jednotná. Jedni chtìli vázat a druzí sypat, což ovšem všechno zkomplikovalo. Vìtšina z nich batikovala poprvé (možná i naposled), ale uèili se výbornì. Vytahování trièek bylo stejnì napínavé jako pøedtím a výsledky neménì okouzlující. Po uklizení klubovny, (mimochodem, chtìlo by to vymalovat) jsme se všichni spokojení a batikovaní vydali k domovùm vstøíc koupelnám a praèkám. Jana Božková

-3-

❑

DRAÈÍ SMYÈKA 2000 Termín: Kde:

sobota 5. února 2000 CVÈ Labyrint - Bohunice, ul. Švermova 12, tramvaj è.8 výstup na zast.Švermova, dál smìrem na JZ (od zastávky vás povedou šipky)

Startovné: S sebou:

20,- Kè za závodníka pøezùvky, (jídlo a pití na celý den - dle oddílu)

Kategorie (spoleènì kluci i holku) N - nejmladší - roè.narození 1991, 1992, 1993 M - mladší - 1988, 1989, 1990 S - starší - 1985, 1986, 1987 R - rádci (junioøi) 1982, 1983, 1984 Prestižní soutìž nezapoèítávaná do Zelené ligy PTO O - náèelníci, senioøi - 1900 až 1981 Maximální úèast: každý oddíl mùže reprezentovat maximáiné 10 (slovy D E S E T) soutìžících v kategoriích N, M, S, R dohromady (dle výbìru oddílu) POZOR! Pro zpestøení zaøazujeme i letos tzv. „štafetu“, soutìž, která se bìžnì váže na podobných soutìžích „u sousedù“, tedy v jiných okresech. Spoèívá v tom, že se váže 6 uzlù na 4 uzlovaèkách. (Doporuèený postup viz popis uzlù). Štafeta bude rovnìž vyhodnocena a vítìzové odmìnìni, ale nebude se zapoèítávat do Zelené ligy. Základní spoleèná pravidla - uzluje se ve stoje, uzlovací materiál v rukou bez podložky (stùl, zem, vlastní tìlo) - pøed zahájením uzlování leží uzlovací materiál pøed závodníkem na stole, závodník stojí èelem ke stolu, ruce u tìla - startuje se na pokyn rozhodèího - ukonèení výkonu viz popis u jednotlivých uzlù, uzel musí vždy zùstat uvázaný do ovìøení rozhodèím - každý závodník má pro každý uzel 2 pokusy bezprostøednì po sobì, poèítá se lepší èas

Vážou se uzly: celkem N - plochá spojka (ambulanèní), lodní smyèka, draèí smyèka 3 M - totéž + škotová spojka, rybáøská spojka, zkracovací uzel 6 S - totéž + døevaøská smyèka + štafeta 7 R - totéž poslepu (zavázané oèi) + štafeta 7 O - pouze štafeta 7

-4-

Technická pravidla vázání jednotlivych uzlù A - AMBULÁK (PLOCHÁ SPOJKA) materiál : váže se na tøícípém zdravotnickém šátku, pouze kat. N na uzlovaèce zaèátek : roztažený šátek leží vodorovnì na stole konec : utažený uzel po dopadu na stùl L - LODNÍ SMYÈKA podmínka : vázaná („omotávaná“, nikoliv nahazovaná) materiál : váže se pomocnou horolezeckou šòùrou kolem nohy stolu zaèátek : materiál leží na stole pøed soutìžícím ve tvaru ležatého C s obìma konci pøed soutìžícím konec : zatažením za delší konec; uzel musí vydržet uvázaný D - DRAÈÍ SMYÈKA podmínka : váže se kolem tìla, bez zámku materiál : horolezecké lano èeské výroby o prùmìru 11 (10) mm zaèátek : lano leží smotané na stole s volným koncem k závodníkovi konec : zatažením za delší konec (lano napnuté na pøedpažení) Š - ŠKOTOVÁ SPOJKA podmínka : smyèka musí být tvoøena šátkem materiál : váže se pomocná horolezecká šòùra na ètyøcípý šátek zaèátek : rozložený šátek, uzlák jako u lodní smyèky konec : utažený uzel po dopadu na stùl R - RYBÁØSKÁ SPOJKA podmínka : volné konce musí být na opaèných stranách materiál : dvì pomocné horolezecké šòùry zaèátek : obì šòùry leží rovnobìžnì vodorovnì pøed závodníkem konec : utažený uzel po dopadu na stùl Z - ZKRACOVACÍ UZEL, tøi smyèky materiál : pomocná horolezecká šòùra zaèátek : jako u lodní smyèky konec : utažený (vyzkoušený tahem) uzel po dopadu na stùl D - DØEVAØSKÁ SMYÈKA podmínka : bez zámku, nejménì dvakrát otoèená materiál : váže se pomocnou horolezeckou šòùrou kolem nohy stolu zaèátek : jako u lodní smyèky konec : jako u lodní smyèky

-5-

Drhání Nejstarší technikou zdobení textilu je pravdìpodobnì vázání uzlù. Jakmile èlovìk umìl pøíst vlákno, a už lnìné, konopné, bavlnìné, vlnìné nebo i z jiného materiálu, tøeba z tenkého støívka èi spletených kovových vláken, nauèil se také vázat uzly rùzných druhù. Brzy si uvìdomil, že vázání dosáhne nejen praktického výsledku spojování jednotlivých dílù odìvu, ale také dekorativního úèinku. Nejstarší odìvy se totiž nesešívaly,

ale pouze spojovaly uzly nebo sponami a je jasné, že i v tìchto dobách lidé snažili o využití technické nutnosti k ozdobení výrobku. Tak se obyèejný uzel obohatil o nové prvky, stal se výzdobným prvkem. Øazení rùzných uzlù v øadách nad sebou a vedle sebe vytváøelo volný ornament jednak v místech spojení látky, jednak i na okrajích tkanin. Rovnìž v našem lidovém umìní nacházíme pøíklady podobného použití uzlù. V mnohých krajích na Slovensku nebo na Moravském Slovácku vázáním uzlù zdobili a ukonèovali hrubé plachty z lnìných nebo konopných nití, šátky na hlavu, zástìry nebo „tøaslavice“ – mužské kalhoty s vytøapeným okrajem. Lidoví umìlci a øemeslníci vázali ozdobné popruhy, šòùry z hrubého materiálu a z jemnìjších nití vytváøeli výrobky podobné krajkám. Tak se technika uzlování nebo drhání, jak ji nazýváme, zachovala až do dnešní doby. A jako mnohé jiné techniky, také drhání právì dnes prožívá své znovuobjevení. Opìt se objevují výrobky zdobené touto starou technikou.

-6-

Nadrhat si vlastnì mùžeme kdeco – od praktických kabel, tašek, mošen, kapsáøù, sítí, pøes parádní pouzdra, pøívìsky, popruhy, pásky do kalhot i na hodinky, ozdobné pøívìsky a závìsy jako náhrdelníky, náramky, stínítka, pásy, kabely a kabelky, penìženky, až po zcela nepraktické módní doplòky. Docela zajímavì vypadají také vesty a rùzné jiné odìvní výstøednosti. Materiál si volíme podle úèelu a funkce zamýšleného výtvoru. Použít mùžeme v podstatì také cokoliv nám pøijde pod ruku. Na pevnìjší vìci jutu, sisal, kùži, pøírodní vlnu, rùzné motouzky, na køehèí a ozdobnìjší vìcièky se hodí tenèí vlny, bavlnky, silné nitì, lacetky, stužky a jiné podobné. Platí tu pravidlo, že èím je materiál lesklejší, tím výrobek nabývá na honosnosti. Pro zaèátek je dobré nacvièit si každý druh uzlíku zvl᚝ na silnìjších a kratších špagátcích. Teprve po jejich zvládnutí mùžeme pøikroèit k nìèemu pokroèilejšímu. Evèa S. & Jana B.

❑

-7-

ZIMNÍ TÁBOØENÍ NA KOØENCI Ostré poryvy vìtru mi vhánìjí snìhové vloèky pod kapuci v níž mám zachumlán celý oblièej. Ještì pøed pár minutama svítilo sluníèko, zato teï se èerti žení. Pøíšeøí venku nabralo žlutou barvu a oblohu zakryla hustá snìhová deka. Než jsem opustil domov, povìdìl mi brácha rozradostnìnì, že pøichází konec svìta a jestli mu odkážu poèítaè s hifi vìží. Z rádia se totiž dozvìdìl, že tam kam jedu je vyhlášen krizový stav. Autobusová doprava je celkovì zrušena, silnice lemují desítky nabouraných aut, ve Svitavách vybuchl plyn, spousty

mrtvých atd. Takto potìšen situací dojíždím na nádraží. Ale ouha. Z výše uvedených dùvodù se na místo srazu dostavila jen Terka. Další rána nás oèekává v Boskovicích. Autobus nám jede až za hodinu a pùl. Naštìstí je otevøená vyhøátá èekárna. Než se hodina s hodinou sešla, zazelenalo se to ve dveøích a dovnitø se vedrala spousta lidièek ze 4. oddílu Zemìpisné spoleènosti. Pøes bráchovo tragické vìštìní, se bez jakýchkoliv potíží dostáváme do Okrouhlé. Vesnice je celá zavátá snìhem. Mraky uvolnily místo mìsíci, jež nám teï svítí na pomyslnou cestu. Metrovými závìjemi se probíjíme metr po metru k táboøišti, na nìmž už stojí dvì týpí. Zabydlujeme druhé týpko a z dùvodu vìtšího poètu lidí, si nìkteøí z nás lehají i do lesa, kde vyrostli dva miniaturní pøístøešky z celt. Pro dnešek už toho bylo dost, a tak po tradièním opeèení buøta zalézáme do spacákù. Ostrý mráz nás nutí zùstat dlouho v teplých spacácích. Zvláštì mròata nechtìjí opustit své pelíšky. A tak zneužívají své nevinnosti a zkoušejí na nás své kouzelné – proè? – èímž jsou schopni spoustu lidí uvést do rozpakù, ne-li donutit je ke kapitulaci. Pìknì z této situace vybruslil Mižu, když vytøepával ze spacáku malého Trase se slovy: „Vstávej, musí se jít na ranní píseò“ a on mu na to položil onu záludnou vìtu: „A proè musím i já?“ na což ho Mižu bez mžiknutí oka usadil: „Protože nejsi dostateènì silný, aby si celé ráno klikoval.“ -8-

Jakmile jsme posnídali a nadìlali hromady døeva k topení, mohli jsme se pustit do her. Rozdìlili jsme se na ètyøi družstva, která mezi sebou svedla bitvu v talíøovce, ve snìžném fotbalu, ve vaøení obìda a nakonec v intelektuální høe. Jediná Hraèka z celého zápolení nic nemìla nebo už od rána ji bylo špatnì, a tak proležela celý den v týpku. Jen pøi vaøení obìda jsme ji na chvíli krátili èas, avšak nebylo to vždy jen pøíjemné, nebo Tras po ní stále poskakoval, žduchal do ní a neustále vykøikoval, že ležet jen kvùli bolesti bøicha a hlavy je zmìkèilost. Mižu chvíli pozoroval jeho dovádìní, pak se k nìmu nahnul a pravil: „Jestli ji budeš stále otravovat, tak zpùsobím to, že tì taky zaène bolet hlavièka a budeš si muset lehnout vedle ní.“ A od té chvíle mìla pokoj. Ještì než se setmìlo, donesli jsme si z lesa døíví na noc, já s Petrem zajel do Okrouhlé pro vodu na èaj a potom už jsme z týpek vylezli jen tehdy, když jsme potøebovali na záchod. Díky tøeskuté zimì a pozdnímu vstávání, nám dneska na táboøišti zbyl èas tak akorát sbalit týpí a vše vynést na okraj vsi, kde Kaèer zaparkoval auto. Jsme zvìdaví, zda autobus pojede, nebo silnice jsou silnì zledovatìlé a místy zaváté snìhem. Posléze se vratkou jízdou dostáváme bez ujmy na zdraví do Boskovic. Co se nezdaøilo øidièi autobusu o to se pokusila ve vlaku Jana na Kobovi. Pøi sdìlávání batohu z horního úložního prostoru ztratila balanc a porouèela se pøímo na sedícího Koba. Ten okamžitì

instinktivnì schoval oblièej do dlaní. Jana však v posledním momentì nabrala rovnováhu, opøela batoh o zem a s klidem pravila: „Neboj Kobo, neohrozím tvùj život.“ Na což jí bylo odpovìzeno: „Co život. O ten já se nebojím, ale o brejle.“ Brèomil

-9-

❑

JAK JSME VYNALÉZALY KOLO Ženská, která nedokáže obstarat statek (vèetnì jeho postavení), je pro praktický život naprosto k nièemu - hlásával mùj dìdeèek, když jsem byla ještì velmi malá. Vzpomínám si, co se vykládalo o mojí babièce - že na své staré Singrovce dokázala ušít i sedlo a boty, že za války vydlabala z kmene stromu necky, že pletla košíky, z lýka koze provaz, z kukuøièného šustí došky na støechu a mj. umìla vaøit i cukr, což byla znalost, kterou cukrovarníci platili zlatem. Když jsem pak nastoupila na vysokou školu, neopomnìl mì mùj otec pouèit, že „výzkumný pracovník je sám sobì vším“, takže musí umìt v pøípadì nouze opravit i poškozený pøístroj a ošetøit pøípadná zranìní, která jsou nutným prùvodním jevem pokusù. Tohle všechno mi probìhlo hlavou, když jsem poprvé uslyšela, že kmen Vlkù trpí nedostatkem - olivek na celty - a že (zøejmì podle indiánských tradicí) trpìlivì hledá dodavatele po celé republice. Mùj kamarád Moula (líný jít do obchodu a pouèený životem v socialismu, kde víc vìcí k dostání nebylo než bylo) si olivky dìlával sám - z nábytkáøských kolíèkù, s pomocí pilníku, kleští a drátu (obr. A, tzv. „drátìnᓠvarianta) nebo kouskù plechu a dùlèíku (obr. B, tzv. „plechovᓠvarianta). Pravda, drát èi plech dokázaly po dešti pozvednout jeho maskáèovou celtu na opravdovou batiku rezavými stopami, které po nìm zbyly, nicménì - celta byla použitelná a nebyla odsouzena k domácímu vìzení, když jel Moula ven (jakožto lesník byl víc venku než doma). A tak zaèal výzkumný úkol, o kterém tímto podávám zprávu (jako správnì vycepovaný výzkumný pracovník). Øeknete si asi, že Moula výzkum zvládl za nás, tak o co jde, nicménì inovace hýbou svìtem, takže jsme - z lenosti, nebo rez se špatnì pere a vytváøí tzv. neøízenou, leè o to trvalejší batiku (a Cilit je sice na vany, ale ne na praní celt) - se pokusily dojít ještì dál. 1) Drát by teoreticky taky problém nebyl, jenže vývoj jde mílovými kroky a dnes, když už jsou z nerezi málem i vložky do bot, by nemìl být problém sehnat nerezový drát. Kupodivu to problém je. Nᚠnejvìtší obchod hutním materiálem, Ferona, nám lakonicky sdìlil, že nevede a že výrobce je x kdesi v y. Tam nám øekli, že nerezové dráty dìlají od tloušky 3 mm (což už není drát, nýbrž tenká tyè). Chirana už neexistuje, a tak jsme zaèaly dumat jiným smìrem. Kanceláøské sponky se - pokud vím - chovají jako každý jiný drát, èili rezaví. Plastová povrchová vrstva potažených kanceláøských sponek nemusí vydržet stáèení kleštìmi a po jejím porušení budeme tam, odkud jsme vyšli - u rezavých celt. A zde se výzkum rozdìlil na dvì vìtve - jedna se zamìøila na sehnání nerezového drátu/nerezových kanceláøských sponek/nerezového plechu a posléze na nahrazení nerezi jiným materiálem - tøeba dostupnìjší mìdí èi hliníkem (o jejích výsledcích zpráva pøíštì). Druhá pak vyšla z revoluèní, provokativní otázky - zda je vùbec drát nutný... - 10 -

2) Nábytkáøské kolíèky kupodivu nebyly a ani dnes nejsou problém. Vždycky se dìlaly z tvrdého døeva a ty dnešní se ještì navíc rýhují, takže ještì ménì kloužou. Nebo co je to olivka - olivka je v podstatì zpotvoøený knoflík, nebo se pøišívá na látku a provléká se dírkou nebo poutkem. (Otázku, zda by na celtu nestaèily knoflíky, ponechme jiným, vypadalo by to jako dezerce z bitevního pole). Knoflík je knoflíkem proto, že má dírky na pøišití. I vzaly jsme nebozez a vyvrtaly do kolíèku dírku. Tak vznikla tzv. „dírovᓠvarianta. Zatím jednu, nebo menší nebozez a vìtší kolíèky jsme nemìly a nechtìly jsme oslabit kolíèek v kritickém místì a píchnout se nebozezem do dlanì. A položily jsme si zásadní otázku: jak pøišít olivku s jednou dírkou? Možností je nìkolik: 1) viz obr. 1. Tato varianta má tu nevýhodu, že se nit na bocích kolíèku pøi opakovaném protahování dírkou/poutkem ošoupe, až olivka upadne. Nicménì v prvním pøiblížení je opakované pøišívání olivek poøád lepší než v noci za deštì spát pod širákem. V druhém pøiblížení lze do bokù olivky udìlat záøezy (varianta 1a), do kterých se nit schová. Otázkou zùstává, jak moc se olivka tímto zásahem oslabí a zda nezaène v tomto nejvíce namáhaném místì praskat. 2) viz obr. 2. Tato alternativa sice pøidává jeden pracovní krok (záøez do olivky na zanoøení sirky lze provést tøeba pilníkem), zvyšuje však odolnost pøišití proti prošoupání niti. Když olivka po desetiletích používání odpadne a sirka se ztratí, lze ji snadno nahradit (tøeba vìtvièkou - pozn. pøekl.). 3) Alternativa viz obr. 3 se jeví jako nejzdobnìjší. Není problém záhlubníkem zahloubit otvor nebo pilníèkem vybrousit dùlek jako u varianty 2 (viz obr. 3a) a sehnat dostateènì velký korálek. Když však olivka upadne a korálek se ztratí, mohli byste dopadnout jako Jiøík pøi hledání perel pro Zlatovlásku (o vztazích Vlkù k mravencùm nemám dostateèné informace, tøeba to pro Vás problém nebude). Srovnání s „drátìnou“ variantou (viz obr. A): pracnost výroby srovnatelná, pøièemž „drátìnᓠvarianta je nároènìjší na náøadí (jsou zapotøebí kleštì a drát na vytvoøení spodního, pøišívacího oèka), náklady u „dírové“ varianty nižší. Srovnání s „plechovou“ variantou (viz obr. B): pracnost výroby je u „plechové“ varianty vyšší, zato je plech elegantnìjší, nicménì se rád rozevírá a ztrácí kolíèek, takže co do spolehlivosti opìt vítìzí „dírovᓠvarianta.

- 11 -

Závìr: tolik teorie. Tyto varianty je totiž tøeba vyzkoušet v praxi. Nyní je jen na kmeni, zda bude radši dále vytrvale (a marnì) za doprovodu dlouhých litanií o úzkoprofilovém zboží a o neschopnosti èeských výrobcù shánìt (odrazen pøedstavou, že by si mìl - chraò bùh nìco poøídit prací vlastních rukou). Ani velké množství potøebných olivek nemusí být pøekážkou. Když totiž každý „dospìlý“, kdo se kmitne na úterní schùzce, vezme do ruky nebozez a udìlá dírku do nìkolika kolíèkù a/nebo zahloubí na nìkolika „surových“ olivkách dírku èi udìlá záøez nebo sbrousí boky èi se snad dokonce uvolí nìkolik olivek vlastnoruènì pøišít, nebude do letní expedice co øešit. A možná si dokonce nìkdo u této práce všimne, že když se nìco dìlá rukama, nenapadá èlovìka tolik zbyteèných slov, zato je mu s ostatními lépe. Dáša P.

❑

- 12 -