Obsah. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze

Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze Informační zpravodaj pro interdisciplinární spolupráci při ochraně před domácím násilím, pololetně vydává Centrum sociálních služeb Praha, vychází v elektronické podobě.

1

číslo

Obsah Přestěhovali jsme se - opravte si 1.

Úvodní slovo - Barbora Holušová, Intervenční centrum Praha

2. Interdisciplinární spolupráce v hlavním městě Praze Říjnová setkání v rámci interdisciplinárních týmů a jeho výstupy Výsledky dotazníkového šetření mezi členy interdisciplinárních týmů 3. Aktuality z Intervenčního centra Praha CSSP Nová adresa IC CSS Praha + detašovaná poradna IC Praha v Kontaktu v Ječné 3 Info o mezinárodních projektech IC CSS Praha podpořených Evropským sociálním fondem ESF ČR a Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost OP LZZ Info o návštěvě palestinské delegace státních zástupců v IC Praha CSSP 4. Ozvěny z konferencí, seminářů, vzdělávacích aktivit zaměřených na rozvoj sociálních služeb Informace k problematice domácího násilí v ČR Informace z oblasti sociálních služeb a vzdělávání 5. Domácí násilí v mezinárodním kontextu Mezinárodní summit k násilí na ženách v Brazílii 6. Představujeme Vám služby, organizace, aktivity… Viola CSSP - informační a poradenské centrum pro konfliktní vztahy Psychosociální centrum Acorus, o.s. Městská policie hl. města Prahy - Prevence je naše práce ProDialog, o.s. Satori, o.p.s. 7. Přečetli jsme si a doporučujeme… Peter A. Levine a Ann Frederick: Probouzení tygra. Léčení traumatu.

Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím Modřínová 1699/1, Praha 8 – Kobylisy 182 00 www.csspraha.cz, tel.: 281 861 580, 281 911 883 Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze

Centrum sociálních služeb Praha Chelčického 39, 130 00 Praha 3 IČO: 70 87 82 77, číslo účtu 2001 440 007 / 6000 tel.: +420 222 581 287 linka 30/ fax linka 29 příspěvková organizace hlavního města Prahy 1

ČÍSLO 1

Úvodní slovo

Milé kolegyně a kolegové,

a státní zástupce k větší empatii a pochopení pro jednání našich klientů/tek při řešení jejich nelehké životní situace. K tomu by mohla přispět lokální kampaň, kterou plánujeme realizovat v letošním roce.

právě otevíráte první číslo bulletinu Centra sociálních služeb Praha (CSSP) k problematice domácího násilí. Jeho obsah a distribuci bude zajišťovat ve spolupráci s vámi Intervenční centrum Praha (IC Praha), které je součástí příspěvkové organizace CSSP.

Rovněž se v některém z dalších čísel seznámíte s aktivitami plánovanými do roku 2014 v rámci mezinárodního projektu IC Praha spolu s italskými, britskými a rakouskými partnery. Plánů a návrhů na zlepšení ochrany před domácím násilím je i z vaší strany více. Jsme přesvědčeni, že ve spolupráci s vámi, interdisciplinárním týmem v Praze, se nám podaří postupně odstraňovat nedostatky v ochraně před domácím násilím.

Myšlenka pravidelných informací k problematice domácího násilí vznikla s mým nástupem na pozici vedoucí IC Praha v červenci loňského roku. Spolu s touto ideou se začal postupně realizovat i návrh nových webových stránek našeho zařízení, které se nám podařilo vytvořit (www.intervencnicentrum.cz). Během podzimu a zimy se opět sešel interdisciplinární tým, jehož výstupy a také výsledky dotazníkového šetření mezi vámi, odborníky, o představách mezioborové spolupráce, jsou obsahem první části bulletinu. Seznámíme vás nejen s různými novými projekty a aktivitami našeho střediska, ale také jiných institucí/ organizací. Chybět nebudou inspirativní zkušenosti ze zajímavých seminářů, konferencí a akcí nejen z tuzemska, ale i ze zahraničí.

Budeme také rádi za vaše náměty, příspěvky a nové informace k tématu domácího násilí, kterému je tento bulletin určen. Věříme, že náš bulletin vám přinese mnoho zajímavých podnětů, novinek a bude pro vás inspirativním materiálem pro další činnost a aktivní přístup k řešení případů domácího násilí. V neposlední řadě bych vám ráda popřála všechno dobré a hlavně zdraví v roce 2013, aby se vám dařilo v pracovním i osobním životě.

V prvním čísle vám nabídneme zajímavosti z odborné literatury a představíme nové služby a aktivity: obecně prospěšnou společnost s komplexní pomocí pro matky s dětmi ve svízelné situaci a sdružení pro podporovanou komunikaci mezi rodiči.

Těšíme na spolupráci s vámi. V úctě Barbora Holušová, vedoucí Intervenčního centra CSS Praha

Do budoucna bychom se chtěli zaměřit na efektivnější mezioborovou spolupráci, která by vedla ke komplexnější péči o rodiny našich klientek. Chtěli bychom také motivovat naše významné partnery - policisty, soudce

Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze

V Praze 28. února 2013

2

ČÍSLO 1

Interdisciplinární spolupráce v hl. m. Praze Interdisciplinární setkání k ochraně před domácím násilím v hl. m. Praze V Praze se 4. a 10. října 2012 konala dvě setkání členů interdisciplinárních týmů (IDT). Zápisy a kontakty na zúčastněné organizace jsme vám již rozeslali. Podrobnější zápis naleznete na našich webových stránkách www.intervencnicentrum.cz. Chceme se nyní zamyslet, v čem byla pro vás i pro nás obě setkání důležitá.

Interdisciplinární setkání na MHMP v Praze za účasti Intervenčního centra CSSP, Policie ČR, oddělení péče o dítě úřadů městských částí, Městské policie Praha a neziskových organizací ____________________________________

Podněty pro zlepšení ochrany před domácím násilím v Praze Uvádíme stručně vaše názory: Mgr. Zdena Zuzana Bednářová, Psychosociální centrum ACORUS cítí limity především v tom, že chybějí služby, které jsou potřebné (chráněné bydlení pro osoby dlouhodobě týrané), jsou problémy s financováním sociálních služeb; zvyšuje se administrativa, vydává se více energie na získání peněz; narůstá počet různých výkazů pro MPSV, MHMP; přitom ale nejde o sjednocenou metodiku. Je málo nabídek pro následné bydlení týraných osob s dětmi; zvyšují se ceny v azylových domech, což je pak náročné pro klientky (nová vyhláška: 90 Kč dospělá osoba, 60 Kč dítě - to je velká suma pro osoby ohrožené domácím násilím); nedostatek služeb pro seniory (jediná možnost při konfliktní situaci doma je požádat o domov pro seniory - taková nabídka je nedostačující).

V diskusi vystoupila ředitelka Psychosociálního centra Acorus a novou službu představila Satori o.p.s. ____________________________________

Chybí systematické vzdělávání soudců k problematice domácího násilí - přimlouvá se za vzdělávání soudců v tzv. měkkých dovednostech (komunikace s ohroženou osobou apod.). Systém dávek je také nepřehledný. Zdena Bednářová vyjádřila překvapení, že se na úřadech klientky občas setkávají s přímým rasismem.


3

ČÍSLO 1

Z diskuse, která proběhla na obou setkáních IDT Pracovnice z neziskových organizací a oddělení péče o dítě OSPOD uváděly, že na každé městské části se rozhoduje jinak o přiznání mimořádné dávky pro osobu v hmotné nouzi, existují různé přístupy, často chybí spolupráce mezi úřadem práce a příslušným sociálním odborem městské části.

O dobrém systému spolupráce pohovořila sociální kurátorka paní Davidová z Prahy 12. Uvedla, že kurátoři na Praze 12 mají výborný systém spolupráce s úřadem práce v souvislosti s mimořádnými dávkami pro ohrožené osoby nebo pro potřebné osoby, možno využít jako inspiraci pro další ÚMČ.

Na setkání aktivně vystupuje Policie ČR - v popředí velitel vnější služby Policie Praha III mjr. Fejfar, diskusi vede Alena Nedvědová, sociálně právní poradkyně IC Praha ________________________________

Bylo by dobré sjednotit alespoň na úrovni kraje Praha metodický postup při rozhodování o mimořádných dávkách, zlepšit spolupráci úřadů práce se sociálními odbory, sociálními kurátory a odděleními péče o dítě. Intervenční centrum Praha zahajuje v roce 2013 další projekt z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost - Mezinárodní spolupráce. Do tohoto projektu chce zapojit i zástupce úřadů práce v hl. m. Praze a vytvořit pracovní skupinu zaměřenou na problematiku dávek hmotné nouze. U partnerů v zahraničí - Rakousku, Itálii a Velké Británii - nás bude zajímat, jak postupují při posuzování situace osob ohrožených domácím násilí a jejich další podpoře.

Zkušenosti ze zahraničí - příklady dobré praxe z Berlína Intervenční centrum Praha uvádí zkušenost nabytou při realizaci projektu s organizací BIG v Berlíně: Upozorňujeme na příklad dobré praxe z Berlína klientka, která řeší domácí násilí, je i s dětmi ubytována v azylovém domě bezplatně, o příspěvek na pobyt si od státu podle využitých lůžek žádá azylový dům.

Ohrožené osoby využívají pobyt v azylovém domě často opakovaně a krátkodobě, postupně se zvyšuje jejich akceschopnost a sebedůvěra a dokážou aktivněji vzít osud do svých rukou a využít sociálních služeb ke svému osamostatnění. Policie dostává každý týden aktuální informaci o volných místech v azylech, jejichž adresy jsou skutečně utajované, je běžnou praxí, že ohroženou osobu dováží na volné lůžko právě policie, proškolená a informovaná o problematice DN. V Berlíně výborně funguje koordinační linka pro oběti domácího násilí, na jejím provozu se podílejí všechny významnější organizace zaměřené na pomoc lidem ohroženým domácím násilím. To vede k tomu, že tyto organizace spolu daleko lépe komunikují a necítí existenci dalších podobných organizací jako nebezpečnou konkurenci. Hmotná podpora klientek, které potřebují pomoc sociálních služeb, je samozřejmostí. Při rozhodování o dávkách příslušný úřad spolupracuje se sociální službou (neziskovou organizací, azylem, poradnou pro oběti DN).

Případ Intervenčního centra prezentovaly jeho vedoucí a právnička Barbora Holušová a sociální pracovnice IC Jana Kreuzmanová a Ladislava Poláková. ____________________________________________


4

ČÍSLO 1

Co očekávají od interdisciplinární spolupráce ostatní zástupci

organizací

Většina účastníků očekává od interdisciplinární spolupráce (IDS) nové informace o problematice DN a možnost svou činnost prezentovat před ostatními. Největší zájem máte v rámci IDT spolupráce o pravidelná setkání ke konkrétním případům. Na druhém místě se umístily odborné semináře, po nich stáže. Setkání v rámci IDT týmů k již konkrétním případů (i s živým klientem) se uskutečnila ve dnech 31.1. 2013 a 6.2. 2013 (viz v sekci Odborná spolupráce - IDT spolupráce - zápisy na našem webu). I toto mj. vyplynulo z dotazníkového šetření (výňatek z dotazníkového šetření): Mezi silné stránky Vaší instituce/organizace jste uvedli: • Policie: zákon, autorita policie, institut vykázání, zákonná podpora, vysoký zájem o problematiku • ÚMČ: místní dostupnost, možnost klienta kontaktovat v přirozeném prostředí, legislativní podpora • NNO: flexibilita, kvalifikovaní pracovníci, poradenství, spolupráce s ostatními organizacemi, non stop telefonní linka, vysoký standard služeb, mezinárodní pomoc, znalost problematiky pobytu cizinců v ČR, zprostředkování kontaktu na mediátory z řad cizinců, zajištění tlumočení a doprovázení, psychologické poradenství v cizích jazycích zdarma, zkušenosti, jedinečnost nabízené služby • OSPOD: školení v problematice DN, spolupráce s jinými organizacemi

Mezi slabé stránky Vaší instituce/organizace patří: • PČR: nízký zájem o tuto problematiku, chybí skutečný odborník na DN v každém útvaru, plošné školení je přínosné, ale nemůže obsáhnout celou problematiku, pracovní vytíženost, nedostatek času na práci s OO, násilnou osobou (NO), na prevenci DN; malá profesní zkušenost policistů, nedostatečné finanční a materiální prostředky, malé zkušenosti s DN, odchod zkušených policistů • ÚMČ: Nízká propagace nabídky a dostupnosti podpory pro osoby ohrožené domácím násilím • NNO: musí spoléhat na spolupráci s odbornými institucemi, omezený provoz vzhledem k financím, omezený přístup k občanům ČR a EU, nedostatek financí a personálu • OSPOD: nemají moc možností jak DN odhalit, málo pracovníků >> málo času, špatná dostupnost odborných pracovišť • Justice: pomalost

Podnět pro rok 2013: Výzva pro neziskové organizace na vytvoření nabídky vzdělávání pro pražský interdisciplinární tým (vytvoření pracovní skupiny a po konzultaci se soudci a státními zástupci i vzdělávacího modulu). Ozvěte se, kdo by měl zájem o účast v pracovní skupině s tímto zaměřením? Kontaktní osoba Mgr. Barbora Holušová, tel.: 731 056 736.

Největší zájem je o diskusi ke konkrétním případům domácího násilí. Do budoucna bude dobré, když se na setkání budou při prezentaci případů vzájemně doplňovat názory pracovníků intervenčního centra, policie, oddělení péče o dítě a neziskových organizací ____________________________________

Nová služba pro ženy s dětmi v obtížné životní situaci Na obou setkáních se představila obecně prospěšná společnost Satori, která nabízí dotované návazné bydlení až na 3 roky, zaměřuje se na matky s dětmi v obtížné sociální situaci, tedy i na osoby ohrožené DN. Nyní mají k dispozici asi 10 bytů (46 - 70 m2), v budoucnu jich bude až 60. Ubytování pro klientky v prvních dvou měsících zdarma, další měsíce platí jen 50 %. Komplexní péče po dobu 3 let umožní klientkám s dětmi stabilizovat si svou sociální situaci, zvýšit si kvalifikaci. Satori, o.p.s. nabídne i hlídání dětí, aby ženy mohly jít do práce. Nabídku služeb společnosti Satori podrobně popisujeme v rubrice bulletinu Představujeme Vám nové služby, organizace, aktivity.


5

ČÍSLO 1

Aktuality z Intervenčního centra Další setkání IDT se uskuteční v dubnu, a to 18. 4. 2013 pro Prahu I + III a pro Prahu II + IV pak 25.4.2013.

IC Praha je součástí příspěvkové organizace hl. m. Prahy Centra sociálních služeb Praha, spolupracuje s dalšími středisky a poradnami. Klientky IC Praha využívají často služeb Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy CSSP.

Přestěhovali jsme se. Nyní sídlíme v Praze 8, 182 00, Modřínova 1. Telefony zůstávají stejné. Provozní doba IC je: Po+Út: 8:30 - 17:30 St+Čt: 8:30 - 16:30; Pá: 8:30 - 14:30.

Některé klientky, které řeší domácí násilí, si chtějí udržet vztah s konfliktním partnerem, chtějí změnit své chování a mají zájem o partnerskou terapii. Tuto cestu volí ty ženy, jejichž partner souhlasí s partnerskou terapií. Setkání mohou probíhat nejen v manželských poradnách, ale i v Informačním a poradenském centru Viola.

Detašovaná poradna IC Praha je ve čtvrtek 1x za 14 dní v Ječné ul. 3, Praha 2 v poradně Kontaktu od 8 - 12 hodin.

S manželskou poradnou na Palmovce se IC Praha pravidelně schází při tzv. intervizi. Jde o užitečnou diskusi psychologů, sociálních pracovníků a terapeutů z obou středisek ke konkrétním případům a klientkám. Cílem je hledání vhodných řešení pro složité případy domácího násilí a konfliktní vztahy.

Doporučujeme vám, abyste se objednali na telefonu IC Praha: 281 911 883.

Tým Intervenčního centra Praha pracuje nyní ve složení: vedoucí a právnička: Mgr. Barbora Holušová; sociální pracovnice: PhDr. Marie Šusterová, Mgr. Jana Kreuzmanová, Ladislava Poláková, DiS.; psycholožka: Mgr. Zuzana Chomová, psycholog: PhDr. Jaroslav Simon; sociálně právní poradkyně: Bc. Alena Nedvědová; právnička: Mgr. Zuzana Kukulová.

Intervenční centrum se připojilo k celosvětové kampani One Billion Rising


6

ČÍSLO 1

Nabídka brožur a letáků z IC Praha V současné době máme pro zájemce nabídku tří brožur a dvou informačních materiálů. • Brožura k interdisciplinární spolupráci při řešení případů DN v hl. m. Praze s příspěvky odborníků, kteří vystoupili na interdisciplinárních týmech v Praze (2010) •

Brožura Posttraumatická stresová porucha v kontextu domácího násilí (2012)

•

Brožura Migranti a domácí násilí (2012)

•

Leták pro osoby ohrožené domácím násilím

•

Informační materiál pro ohrožené osoby z řad migrantů, kteří řeší domácí násilí (informace jsou v českém, anglickém, ruském, vietnamském a francouzském jazyce)

V Intervenčním centru Praha se schází pravidelně každý týden v pondělí od 16:30 do 18 hodin socioterapeutická skupina složená z žen, které zažily domácí násilí. Jde o podpůrnou a otevřenou skupinu, doprovázejí ji terapeutky. Zájemkyně o účast ve skupině mohou zavolat na telefon: 281 911 883 a domluvit si schůzku.

IC Praha v letech 2010-2012 realizovalo projekt ESF ČR financovaného z OP LZZ č. 51.00087. Byl zaměřený na výměnu zkušeností při ochraně před DN mezi IC Praha CSSP a organizacemi z Berlína a Bratislavy. V rámci projektu vycestovalo do zahraničí 50 zástupců neziskových organizací, úřadů městských částí, Městské policie Praha, Policie ČR, obvodních soudů a státních zastupitelství. Projekt posílil zájem o interdisciplinární spolupráci v kraji Praha. V průběhu 2 let se uskutečnily 4 mezinárodní konference a 4 pracovní workshopy. Z příspěvků, které zazněly na těchto akcích, byly vydány 2 publikace a informační materiál pro migranty, kteří zažívají DN. V Berlíně jsme navštívili azyly pro ženy, poradnu pro násilné osoby, Centrum na ochranu dětí, Interkulturní iniciativu pro migrantky a další organizace, které pomáhají ženám ohroženým domácím násilím. Měli jsme možnost se seznámit s ochranou před DN ve Spolkové zemi Berlín. Projekt vedl k hlubší diskusi o systému ochrany v ČR a nabídl odbornou platformu pro prezentaci zajímavých názorů členů interdisciplinárního týmu ke zlepšení ochrany před DN.


Projekt umožnil třídenní studijní stáž členům interdisciplinárního týmu: zástupcům OSPOD, policie a neziskových organizací. Zajímavé byly přednášky u našeho partnera v Berlínské iniciativě proti násilí na ženách BIG, diskutovalo se i v Centru na pomoc dětem, Poradně pro muže nebo v Kulturní iniciativě pro pomoc migrantkám. ____________________________________________

7

ČÍSLO 1

Od prosince 2012 do konce listopadu 2014 realizuje IC Praha nový projekt OP LZZ č. 77.00426 s mezinárodní účastí, který by měl přispět k efektivnější pomoci a podpoře klientek, které v hl. m. Praze řeší domácí násilí.

Bude nás zajímat, jak vypadá systém ekonomické podpory státu pro oběti DN v těchto zemích, jak se využívají programy proti násilí a poradny pro násilné osoby, budeme hledat příklady dobré praxe při práci s ohroženými osobami a dětmi z ohrožených rodin.

Partnery v projektu jsou organizace: 1) Kolping Österreich - azylový dům v Mistelbachu, 2) Centrum na ochranu před násilím v Horním Rakousku v Linci, 3) Asociace GEA pro solidaritu žen proti násilí v Bolzanu spolu s azylovým domem v Meranu v Itálii 4) jedna z největších charitních organizací The Wolververhampton, která pomáhá ženám a dětem, které zažily DN, a rovněž lidem bez domova. Na konferencích a workshopech i na pracovních stážích chceme získávat zkušenosti od zahraničních partnerů a využívat příklady dobré praxe pro práci s našimi klientkami.

Jedno z témat, které nás rovněž zajímá, bude zkušenost hornorakouského Centra na ochranu před násilím s procesním doprovázením obětí DN u trestního i civilního soudu a poskytováním psychosociální podpory těmto klientkám. Budou vydány 4 publikace zaměřené na příklady dobré praxe ze zahraničí a na informace o systému ochrany před DN v partnerských zemích. Cílovou skupinou jsou zástupci organizací a institucí kraje Praha - především pracovníci z MHMP, úřadů městských částí a neziskových organizací.

Domácí násilí, státní zástupci z Palestiny a diskuze na půdě IC Praha A jak je to s domácím násilím v Palestině? Případy násilí v rodině, resp. DN v Palestině řeší primárně policie a státní zastupitelství, přičemž státní zástupce sice např. může umístit oběť do azylového domu či krizového centra, těchto zařízení je však v Palestině málo.

Studijní cesta palestinské delegace zaměřená na problematiku DN v ČR ve dnech 2.-8.12.2012. V prosinci navštívili pražské intervenční centrum tři státní zástupci z Palestiny (2 ženy a 1 muž) v rámci své studijní cesty do České republiky k tématu domácího násilí. Týdenní studijní pobyt v České republice zajišťovala a organizovala JUDr. Věra Linhartová, státní zástupkyně, jako expert t. č. v Izraeli na misi Evropské unie EUPOL COPPS. V Palestině je problematika práv žen a potírání domácího násilí velmi aktuální.

V zemi byla také zřízena speciální jednotka pro ochranu rodiny, která řeší případy násilí v rodině a zejména týrání dětí, což bylo během návštěvy hodně diskutované téma. Plánuje se také specializace na domácí násilí v rámci státního zastupitelství.

Palestinská delegace navštívila v České republice některé státní instituce - Policii ČR, Justiční akademii, Ministerstvo vnitra, specializovanou skupinu policie „Domácí násilí“ při Městském ředitelství PČR Brno, Obvodní ředitelství Policie Praha III. Setkali se také s forenzní psycholožkou doc. Ludmilou Čírtkovou a dalšími odborníky. Zástupci českých institucí delegaci poskytli informace o legislativní úpravě DN, průběhu trestního řízení a vyšetřování trestných činů souvisejících s DN.

Zástupci palestinské delegace velmi oceňovali českou legislativní úpravu a vybudování systému řešení případů DN. Poděkovali za možnost získat nové zkušenosti s tím, že přenesou tyto informace příslušným institucím na palestinském území. Mgr. Holušová, vedoucí IC Praha

Pracovníci intervenčního centra Praha CSSP představili palestinským kolegům spektrum služeb, možnosti pomoci osobě ohrožené a další činnost IC při řešení případů DN. O aplikaci institutu vykázání a spolupráci s policií v případech vykázání hovořil mj. npor. Mgr. David Šenkýř z Obvodního ředitelství Praha IV (místní oddělení Zahradní Město), který byl na jednání přizván. Diskuse byla živá a státní zástupci z Palestiny (2 ženy a 1 muž) se zajímali o návazné služby a zprostředkování pomoci osobě ohrožené s ubytováním, sociálními dávkami, asistencí na státních úřadech a institucích atd.


Palestinská delegace při diskusi v IC Praha setkání IC Praha a PČR se státními zástupci z Palestiny ____________________________________________ 8

ČÍSLO 1

Státní zástupkyně JUDr. Věra Linhartová o řešení problematiky domácího násilí v Palestině V Palestině státní zástupci vedou vyšetřování, sami vyslýchají, proto v České republice měli zájem o setkání s policisty, kteří vedou vyšetřování a mohou jim předat poznatky o výslechových technikách a o zacházení se svědky.

• •

• •

V průběhu týdenní studijní cesty palestinské delegace navštívili státní zástupci z Palestiny české instituce spojené s vyšetřováním a souzením trestné činnosti domácího násilí. Státní zástupci z Palestiny měli zájem o spolupráci policie a státních zástupců, zejména u případů domácího násilí, zajímali se o osvětu v souvislosti se znaleckou činností u případů domácího násilí, o trénink v oblasti zacházení se zranitelnými svědky a oběťmi v trestním řízení, měli zájem o informace o poskytování podpory nevládního sektoru obětem DN v průběhu trestního řízení.

• • • • •

Účastníci studijní cesty z Palestiny mají předchozí zkušenost s tímto druhem trestné činnosti a za hlavní problémy v Palestině považují: • • •

• •

•

Spolupráce s policií, některé spisy postrádají základní informace. Většina obětí je v průběhu řízení vystavena tlaku rodiny a své oznámení v průběhu řízení vezme zpět. Tato trestná činnost je v Palestině stále tabu, řada žen se ani neodváží ji oznámit. V konzervativních venkovských oblastech berou ženy a veřejnost za samozřejmé, že ženy jsou určitým majetkem manžela a násilí od něj nebo od tchýně musejí snášet. Ministerstvo práce a soc. věcí a ministerstvo zdravotnictví v Palestině často neinformuje orgány činné v trestním řízení o případech týrání žen a dětí. Nemají zařízení na anonymní rekognici.

• • • •

•

V ČR je dále zajímalo: •

• • • •

Jakou přesně má roli policie u těchto případů, jak a proč se spoléháme na důkazy, které provedli policisté. Jak probíhá anonymní rekognice a jak na ni hledí soud. Jak používáme zkušenosti znalců z oboru psychologie. Zda oběti mají přístup k psychologické podpoře během celého řízení. Jaký je systém podpory oběti během řízení a po jeho skončení, jak tato zařízení (služby) a kdo je vede.

• • • •

JUDr. Věra Linhartová uvádí, že v ČR je důkaz výslechem svědka použitelný, byl-li učiněn při výslechu před státním zástupcem. Problém je, pokud oběť svou výpověď před soudem změní s tím, že prvotní oznámení učinila jen v úmyslu pachatele postrašit.

Jak chráníme svědky, kteří ochranu potřebují. Pokud se žena rozhodne vrátit k pachateli, zda se rodinná situace nějak monitoruje. Jak u těchto případů pracují soudní znalci z oboru zdravotnictví a jak se jejich posudky u soudu hodnotí. Jak se vůbec v ČR podařilo zavést takový institut, jako je vykázání? Není tím dotčeno mužovo právo na přístup ke svému majetku?

Brzy vyjde článek o poznatcích palestinské delegaci v odborném časopise, který připravila paní Shanti Suha, státní zástupkyně z Palestiny. Informace nám poskytla česká státní zástupkyně Věra Linhartová, nyní Prosecution Expert, EUPOL COPPS E-mail: [email protected] Visiting addressTokyo Street 3, Ramallah, oPT Postal address: PO Box 1085 Jerusalem 91010 Website: http://www.eupolcopps.eu

Účastníci palestinské studijní cesty do ČR do závěrečné zprávy mimo jiné uvedli, že si z přednášek a schůzek mnoho odnesli a do budoucna pro ně bude naše praxe cenným vzorem. Jen pro zajímavost: česká mise, jíž je Mgr. Věra Linhartová členkou, pro palestinské kolegy připravuje celou řadu navazujících tréninkových aktivit.


V Palestině neexistuje program ochrany svědka ani institut utajeného svědka. Policie má snahu případ UROVNAT jinými způsoby, nezřídka se přizve starosta, šéf klanu či rodiny, aby oběti domluvil a věc byla vyřešena bez toho, aby se policie nějak více musela v případu angažovat. Toleruje se, že pachatelé obětem vyhrožují. Nejsou zde téměř žádné ženy - forenzní znalkyně, které by mohl provést ohledání oběti. Na úrovni státního zastupitelství (SZ) není žádná specializace, zastoupení žen na SZ je také poměrně nízké, asi 20 procent. Zařízení forenzní laboratoře je umístěno jen na některých policejních stanicích. Obecně se ví, že ženy, které přijdou násilí oznámit na policii, nikdy nemohou zůstat v anonymitě, ihned se o jejich situaci v rodině v jejich městě ví atd. Služeb znalců z psychologie se nevyužívá. Soudní znalci mají tendenci u soudu a v posudku prezentovat i své závěry z oblasti psychologie, byť to nespadá do jejich kompetence. V některých oblastech není dostatečná účast sociálních pracovníků na jednání soudu - posudky atd. Státní zástupci by rádi získali snazší přístup ke znalcům z psychologie, aby s nimi mohli své případy konzultovat. Chtějí více vědět, jak to probíhá v ČR. Ženy jako svědkyně nejsou dostatečně chráněny. Chráněné (azylové) domy pro ženy příliš nepodporuji resocializaci zen v nové nezávislé roli. Většinou ženy skončí v původní rodině a koloběh násilí se opakuje. Případy v Hebronu jsou skutečně těžké, vše se odehrává za zavřenými dveřmi a důkazy se obstarávají těžko. Rodinné klany se brání, aby soukromí bylo probíráno veřejně, oběti jsou zastrašovány. Soudci mají tendenci považovat výpověď ženy za méně důležitou oproti např. výpovědi 2 mužů.

9

ČÍSLO 1

Ozvěny z konferencí, seminářů, vzdělávacích aktivit zaměřených na rozvoj sociálních služeb Informace k problematice domácího násilí v ČR Mezinárodní odborný seminář Ministerstva vnitra k problematice domácího násilí Slovenská kolegyně hovořila o přístupu slovenské policie a odborníků k tématu domácího násilí a konstatovala, že v ČR shledává systém mnohem propracovanější než na Slovensku (např. vykázání je pouze na 48 h!).

Ve dnech 7. - 9. listopadu 2012 organizovalo Ministerstvo vnitra ČR mezinárodní odborný seminář v Solenici k tématu domácího násilí a nebezpečného pronásledování, kde vystoupila řada zajímavých hostů - zástupci Policie ČR, nevládních organizací (ELPIDA, Život 90 atd.) a také zahraniční účastníci (Slovensko, Polsko, Rakousko).

Kolegové z o.s. Život 90 představili telefonickou krizovou pomoc Senior telefon 800 157 157 (lidé na ni mohou volat zdarma), kde v minulém roce i tento rok zaznamenali zvýšený počet volání s tématem domácího násilí, a to téměř ze 2/3.

Vedoucí IC Praha Barbora Holušová přednesla příspěvek k tématu „nabídka a pomoc osobám ohroženým ze strany intervenčních center“.

PhDr. Ivana Fialová, která přednáší soudní psychologii na Lékařské fakultě Ostravské univerzity, představila instruktážní film „Klidné stáří“.

Zástupkyně brněnského intervenčního centra věnovala svůj přípěvek tématice cizinců/cizinek vystavených domácímu násilí, představila možnosti pomoci intervenčního centra a také zajímavé kazuistiky, které ukázaly potřebu citlivějšího přístupu a vnímání problematiky cizinců jako obětí DN na území České republiky.

Tento asi dvacetiminutový snímek, připravený v rámci evropského projektu ve spolupráci s Městským ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje, popisuje příběh mezigeneračního násilí mezi synem a otcem.

Policista z brněnské kriminální policie představil specializovanou jednotku policie, která funguje pro město Brno již od r. 2005. Proškolení policisté řeší případy přestupků, vykázání či trestných činů týkající se domácího násilí.

Mluvčí Městského ředitelství PČR Moravskoslezského kraje Gabriela Holčáková hovoří ve filmu o základních znacích domácího násilí a uvádí možnosti řešení případů DN.

Zajímavé bylo vystoupení rakouského kolegy z policie, který popsal systém a řešení případů domácího násilí s důrazem na práci s pachatelem a preventivní opatření, které rakouská policie využívá v souvislosti s vykázáním násilné osoby ze společné domácnosti (např. předběžný rozhovor s násilnou osobou).

Velmi poutavým způsobem je zde demonstrován dvojí přístup policie - zjednodušeně řečeno správný a nesprávný. Výukové DVD by mělo být k dispozici na základě licence garanta evropského projektu pro odborníky zabývající se problematikou domácího násilí, resp. násilí na seniorech.

Polský kolega představil rozsáhlou kampaň, která probíhá v Polskou k tématu násilí v rodině a zejména násilí na dětech, která měla poměrně významný společenský dopad.


Barbora Holušová, vedoucí IC Praha

10

ČÍSLO 1

Konference Asociace pracovníků intervenčních center v ČR Dne 20. listopadu 2012 se v Praze konala konference s názvem Zažíváte násilí ve vztahu? Nasloucháme Vám… Intervenční centra v systému pomoci osobám ohroženým domácím násilím. Úvodní příspěvek přednesla předsedkyně pořádající Asociace pracovníků intervenčních center ČR (APIC) Mgr. Martina Vojtíšková. V bulletinu uveřejňujeme zajímavé pasáže. Celý příspěvek a závěry z workshopů najdete na www.domaci-nasili.cz APIC jako občanské sdružení sdružuje zatím pouze 15 členů – poskytovatelů sociální služby intervenční centrum. Konference Asociace pracovníků intervenčních center ČR má v tomto období velký význam. Setkáváme se v okamžiku bilancování, kdy intervenční centra mají za sebou 5 let poskytování služeb pro osoby ohrožené domácím násilím… Konference může přinést odpovědi na otázky, které přinesla praxe intervenčních center, aplikace zákona na ochranu před domácím násilím 135/2006 Sb... 6. Bílým místem se jeví i nejednotná praxe policie v případech řešení DN a využívání institutu vykázání. V rámci ČR a jednotlivých regionů jsou velké rozdíly v přístupech k obětem DN a využívání podpory obětem ze strany Policie ČR, využívání institutu vykázání… Pracovníci intervenčních center se i dnes setkávají s tím, že policisté nevyužívají vykázání jako preventivního opatření, množství případů DN končí u přestupkových komisí a oběti tak není dána možnost v klidu, v průběhu vykázání, bez přítomnosti agresora řešit si své záležitosti…

Na počátku roku 2012 Asociace ve zprávě pro Ministerstvo vnitra ČR pojmenovala oblasti pomoci rodinám s DN, na které je potřeba zaměřit pozornost… 1. v případech, kdy bylo institutu vykázání užito jako preventivního opatření a je možné vztahy v rodinách sanovat. V těchto rodinách chybí péče, která by kontinuálně zajistila terapii pro osoby ohrožené i osoby násilné zaměřenou na korektní zvládání agrese. 2. v případech, kde není možné rodinu sanovat chybí bezplatná dlouhodobá terapeutická péče pro osoby ohrožené a jejich děti, která by navázala na péči v sociálních službách. Péče psychologa je pro mnohé oběti a jejich děti finančně nedostupná.

7. Po změně v dávkovém systému, kdy rozhodování o přidělení financí osobě v mimořádné a svízelné situaci přešlo na úřady práce, se zdá, že spolupráce sociálních odborů a úřadů práce přestala existovat. To je pro ohroženou osobu věc, která ji může zabrzdit v řešení domácího násilí. Je třeba hledat mezery v ochraně, a jednou z nich je i nejednotná metodika při přidělování mimořádných dávek.

3. v případech, kdy finanční, materiální situace rodiny brání odchodu z místa agrese. Systém finančních podpor - mimořádných dávek nestačí na zajištění rodiny po odchodu od agresora. Ve většině měst v ČR chybí možnost po odchodu z místa agrese získat jakoukoli formu sociálního bydlení. Nezaměstnanost a nedostatek ekonomických zdrojů může ztížit rozhodování oběti opustit násilného partnera.

8. Aby ochrana před DN byla účinná, měli by s daleko větším porozuměním k problematice domácího násilí přistupovat soudci a soudní znalci. Chtěli bychom najít cestu k profesionálnímu vzdělávání soudců a soudních znalců v oblasti domácího násilí. Soudní praxe dle krajů, okresů je nejednotná, objevují se i chyby v rozhodování soudců pramenící z neznalosti dynamiky domácího násilí…

4. Specifikovat z pohledu judikatury a ochrany osob před domácím násilím možnosti ukládání alternativních trestů a trestu domácího vězení pachatelům domácího násilí. 5. Podpořit systematickou prevenci domácího násilí ve školách, podporovat vzdělávání pracovníků školských zařízení v problematice DN i jeho následků.


9. Intervenční centra zaznamenávají v některých případech ze strany OSPOD i justice jakousi falešnou neutralitu k oběma rodičům, což ale bohužel jednoznačně podporuje sebevědomí násilné osoby, umožňuje mu rozvoj důraznější manipulace dítětem, ke škodě zdravému vývoji dítěte. Přitom právě kvalitní šetření a podpora rozumné dohody mezi rodiči by mohla zabránit zbytečným dohadům ve věci výchovy a výživy dětí u opatrovnických soudů.

11

ČÍSLO 1

Nejsou toto například limity naší práce? Navíc nově vytvořený systém - klient a poradce IC - je systém dočasný, mnohdy velmi krátký - trvající jednu hodinu, dvě, tři… Snažíme se v tomto krátkém čase řešit něco, co trvalo rok, dva, několik let… I čas nás limituje…

Mottem dnešní konference, na kterou jste přijali pozvání, je Intervenční centra v systému pomoci obětem DN. Legislativa roku 2006 vyžaduje a dala IC do vínku povinnost koordinovat pomoc osobám ohroženým DN. Jednou z nabízených možností je pracovat v systému interdisciplinárních týmů. V systému mezioborové spolupráce jsou naším velkým partnerem pracovníci OSPOD. Mají velmi nelehkou úlohu. V systému - rodič ohrožená osoba - rodič násilná osoba - dítě mohou jít i proti přání ohrožené osoby, která jejich pomoc aktuálně vyhledala či naopak v případech vykázání, dostává OSPOD informace od Policie ČR, že v rodině není něco v pořádku…

Znám limity své práce? Vím, kudy vedou hranice našich možností? Možností organizací, ve kterých působím? Možností klientových? Využívám je? Nebo naopak nepřekračuji je? Mám tu schopnost vidět pod povrch věcí? Mám dostatečný sociální instinkt a schopnost reflexe i sebereflexe? Jak pracovat se systémem, kde oběť nebo agresor je v zajetí závislosti – na sobě vzájemně, na alkoholu, drogách, na poradci, který mu pomáhá… Jak se „vyléčit“ z domácího násilí? Jak pracovat s klientem, který je plný negativních životních zážitků? Jak pracovat s traumatem v intervenčním centru, či v jiných podobných poradnách, které nám dovolují pouze omezený počet sezení? Do jaké míry – kam až otevřít staré rány – životní zkušenost klienta, který získal status quo – jsem oběť?

Jak tedy správně spolupracovat v případech DN, které se odehrává v rodině s dětmi? Jak správně postupovat v případech, kde rodič jedná v neprospěch dítěte? Jaké jsou možnosti pomoci dítěti, které vyrůstá v prostředí domácího násilí? A poukažme na další dilema… v systému působí: oběť - agresor - děti - rodina - pomáhající instituce… U jednoho stolu se však většinou setkávají vyslanci pouze dva: osoba ohrožená a poradce IC… Lze si jen obtížně představit, že bychom pracovali se všemi najednou.

Kompletní příspěvek najdete na www.domaci-nasili.cz Součástí konference bylo několik tematických workshopů. Informace najdete rovněž na webu.

Workshop konference APIC – „Domácí násilí z pohledu policisty…“ •

Tento workshop vedl mjr. Mgr. Zdeněk Fejfar, vrchní komisař pro vnější službu OŘ Praha III, spolu s Mgr. Barborou Holušovou, vedoucí IC Praha.

• •

Účastníci workshopu z řad policie, intervenčních center, justice, nevládního sektoru, státních institucí či advokacie, diskutovali o mnohých tématech a sdíleli zkušenosti z řešení případů DN.

• •

Přítomné zaujala také kazuistika, kterou měl připraven lektor. • Při diskusi hledali účastníci možnosti efektivnější spolupráce při řešení případu DN. Shodli se na těchto závěrech: • Spolupráce IC, PČR, státních zastupitelství je velmi odlišná v rámci jednotlivých regionů → rozdílný přístup policie i justice při řešení případů domácího násilí • Potřeba hlubšího vzdělávání justice, st. zástupců a soudců, ale i policie a zvýšení jejich citlivosti k problematice DN; limitace kapacitními a finančními důvody • Většinou jsou policisté vybaveni instruktážními manuály a pomůckami pro řešení DN. Případné nejasnosti při postupu u vykázání je možno konzultovat jednotlivé případy s příslušnými IC.


•

• •

Velmi záleží na individuálním přístupu každého odborníka k případu DN, nejen policisty, potřeba mít zastání a podporu nadřízených Každé oznámení se znaky DN by měla policie zaevidovat Dodržovat označení dětí přítomných DN či svědků DN jako osob ohrožených v souvislosti s vykázáním Podpora meziooborové spolupráce, organizace různých aktivit k propojení partnerů Využívání institutů ze strany policie, zejména vykázání, které mají preventivní charakter + shromáždění dostatečných důkazů relevantních důkazů k případu Pracovníci, zejména právníci v intervenčních centrech, mohou lépe připravit osobu ohroženou na úkony policie či soudů; procesní postupy v rámci trestního i civilního řízení včetně doprovodů na instituce Doporučení využívat speciální výslechové místnosti také pro osoby ohrožené DN. Doufejme, že doporučení nejen z tohoto ale i dalších workshopů přispějí v budoucnu ke zlepšení systému pomoci osobám ohroženým DN

Mgr. Barbora Holušová vedoucí IC Praha a facilitátorka workshopu

12

ČÍSLO 1

Informace z oblasti sociálních služeb a vzdělávání Konference Pražské linky důvěry Projekt Pražské linky důvěry CSSP ve spolupráci se švýcarskými krizovými centry Ve dnech 15. a 16. listopadu 2012 se na Magistrátu hl. m. Prahy konala konference Pražské linky důvěry v rámci projektu „Poskytování krizové pomoci - výměna zkušeností a know how“ - za účasti švýcarských expertů. Na konferenci zaznělo: Máme jedna ústa a dvě uši, abychom více naslouchali a méně mluvili… Silně rozrušený klient potřebuje pocit opory a bezpečí… Klientovi pomáhá, pokud zrcadlíme jeho pocity… Je užitečné ptát se, co klientovi pomohlo zvládat situace v minulosti… Nezůstávat s klientem u popisu problému, ale zaměřit se na hledání nových řešení… Je potřebné ujasnit si s klientem, jakou pomoc od nás očekává… Podporovat klientovy fantazie a sny… Na konferenci zazněly příspěvky na následující témata: TELEFONNÍ ROZHOVOR POMÁHÁ DÁL - ZKUŠENOSTI Z ORGANIZACE DIE DARGEBOTENE HAND (Tony Styger, teolog, pastorační pracovník, psychologický poradce a ředitel organizace, linka důvěry v Curychu); SYSTÉM PRÁCE S KLIENTY NA PRAŽSKÉ LINCE DŮVĚRY SE ZAMĚŘENÍM NA ZKUŠENOSTI Z PILOTNÍHO CHATOVÉHO PROVOZU (Mgr. Jitka Medřická, DiS, psycholožka, sociální pracovnice a vedoucí Pražské linky důvěry); PORADENSTVÍ, KDYŽ JE (NUTNĚ) POTŘEBA - RODIČOVSKÝ COACHING PO TELEFONU (Peter Sumpf, sociální pracovník, párový a manželský poradce, manažer, vedoucí Rodičovské linky v Curychu); INTERNET JAKO DOBRÝ POMOCNÍK, ALE ZLÝ PÁN (PhDr. Lenka Hulanová, psycholožka, vedoucí Linky důvěry Dětského krizového centra); ZPŮSOB PRÁCE NA LINCE DŮVĚRY LIBEREC SE ZAMĚŘENÍM NA HOVORY PROSTŘEDNICTVÍM „SKYPE“ (Bc. Vendula Brožová, sociální pracovnice, vedoucí Linky důvěry Liberec a Bc. Hana Koubková, sociální pracovnice Linky důvěry Liberec); POHLED NA HISTORII A SOUČASNOST KRIZOVÉ PRÁCE U NÁS (PhDr. Daniela Vodáčková, katedra sociální práce FFUK, soukromá psychoterapeutická praxe, odborná garantka a lektorka výcvikových programů v krizové intervenci, supervizorka); „PASTORACE“ PROSTŘEDNICTVÍM SMS (Jorg Weisshaupt, vedoucí pro práci s mládeží reformované církve v Curychu, teolog, SMS master linky Seelsorge - Hilfe per SMS, SMS linka důvěry); SEBEVRAŽDA - ČASTÁ PŘÍČINA ÚMRTÍ MLADÝCH LIDÍ (Thomas Reisch, Dr. Med., PD, psychiatr, suicidolog, vědec, vedoucí lékař v oboru psychoterapie na univerzitní psychiatrické klinice v Bernu, vedoucí Národní studie „Sebevraždy ve Švýcarsku: Detailní národní studie z let 2000 až 2010)“ ; TÍSŇOVÁ LINKA 112 (Mgr. David Dohnal, psycholog Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje, Mgr. Ondřej Sezima, psycholog Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje; ANONYMNÍ TELEFONNÍ LINKA POMOCI V KRIZI POLICIE ČR (Kpt. Mgr. Jana Malíková, vedoucí Anonymní telefonní linky pomoci v krizi Policie ČR a zároveň vedoucí skupiny krizové intervence Policejního prezidia České republiky). V rámci konference byla k dispozici prezentace a možnost vyzkoušení softwaru pro záznam kontaktů linky důvěry, vyvinutého v rámci tohoto projektu. Účastníci zhlédli také ukázku nového modulu pro chatovou komunikaci, který využívá Pražská linka důvěry. Konference byla podpořena z Programu švýcarsko-české spolupráce. Kontakty na Pražskou linku důvěry (PLD) Centra sociálních služeb Praha: Pražská linka důvěry NON STOP: 222 697580 Kontakt na vedoucího pracoviště: 736 469 196 Webové stránky PLD: www.csspraha.cz/linka-duvery Webové stránky projektu PLD: www.krizova-pomoc.cz Chat-pomoc je k dispozici každý den od 15. do 20. hod. a středy už od 8. hodin ráno na: www.chat-pomoc.cz Další zajímavé kontakty: Modrá linka; www.143.ch Bc. Alena Nedvědová, sociálně právní poradkyně, IC Praha


13

ČÍSLO 1

Vzdělávání v CSSP - Komunikační dovednosti při práci s klientem V prosinci minulého roku se konal pro pracovníky Centra sociálních služeb Praha seminář s názvem „Komunikační dovednosti při práci s klientem“ pod vedením lektora MuDr. Roberta Kačeňáka z Krizového centra RIAPS.

Ale po překonání počátečního ostychu byla právě tato část semináře nejzábavnější, nejzajímavější a nejprospěšnější. Zkušenější kolegové si vysloveně užívali modelové situace, kdy byli výjimečně klientem a ne pracovníkem hledajícím řešení pro nespokojeného klienta. Naopak já jsem těmito ostřílenými sociálními pracovníky v roli nespokojených klientů zakusila na vlastní kůži situaci, kdy mě klient doslova válcuje. Tato nepříjemná zkušenost je pro mě profesně velice cenná.

Do Intervenčního centra Praha jsem jako právník nastoupila před pár měsíci, proto mě jako nováčka v poskytování poradenství osobám ohroženým domácím násilím zaujal mě již samotný název semináře. Komunikační dovednosti jsou jistě jedny z nejdůležitějších dovedností pracovníků v sociálních službách.

Pokračování podobných seminářů s radostí doporučuji. Podobný seminář připravuje MuDr. Robert Kačeňák na 22. února 2013. Myslím, že by stálo za to nabídnout podobný na praxi zaměřený seminář s využitím modelových situací i zájemcům z interdisciplinárních týmů.

Seminář mě příjemně překvapil. Měla jsem možnost poznat pracovníky CSSP z různých pracovišť a naskytla se mi příležitost získat informace od zkušenějších kolegů. Nejzajímavější částí semináře byl pro mě nácvik modelových situací. Zpočátku se některým účastníkům (mě nevyjímajíc) příliš nechtělo se aktivně zapojit do nácviku situací s problémovými klienty.

Mgr. Zuzana Kukulová, právnička, IC Praha

Informace o workshopu „Tvořivost v terapii a poradenství“ Ve dnech 13. - 14. 11. 2012 se v Olomouci uskutečnil velmi zajímavý workshop pod vedením dvou lektorů světového věhlasu. Z Ameriky přijeli přednášet Bradford a Hillary Keeney.

Koncept tzv. krátké terapie (brief therapy) je velmi dobře využitelný nejen v terapii, ale i v sociálním poradenství. Terapeut (poradce) se s klientem zaměřuje na hledání řešení spíše než na rozebírání problému. S klientem hledáme jeho zdroje, ptáme se po výjimkách a můžeme pracovat i se zázračnou otázkou, kdy klient popisuje svoji preferovanou budoucnost.

Celý workshop byl zaměřen prakticky a účastníci měli jedinečnou možnost nahlédnout na práci jedné z nejvýznamnějších postav současné psychoterapeutické scény. Spojení terapie a spirituality, propojení léčitelství a novodobé psychoterapie, povýšení terapeutických a poradenských rozhovorů na umění, to a mnohem více manželé Keeneyovi předávali všem účastníkům. Celý workshop byl propojen s filosofií Daletu, hlavním organizátorem, tzn. s terapií zaměřenou na řešení (solution focus therapy).

A jak říká jeden ze zakladatelů na řešení orientované terapie Steve deShazer „Když něco funguje, dělejte toho více.“ Věříme, že mnoho poznatků a neopakovatelných zážitků se nám podaří přenést do každodenní práce s našimi klienty. Mgr. Jana Kreuzmanová, sociální pracovnice, IC Praha

Zabití a násilí na partnerce/partnerovi: zjištění z výzkumu Vraždy v Británii Intimate Partner Homicide and Violence: Evidence from the Murder in Britain Study V pátek 16. 11 2012 se Intervenční centrum zúčastnilo přednášky v Akademickém konferenčním centru na téma Zabití a násilí na partnerce/partnerovi: Zjištění z výzkumu Vraždy v Británii. Pozvání od Gender Studies přijali významní britští sociologové Rebecca a Russell Dobash, Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze

kteří se dlouhodobě zabývají problematikou domácího násilí. Účastníkům byl prezentován výzkum z Velké Británie, který pojednával o případech domácího násilí, které končí vraždou jednoho z partnerů. Z výzkumu vyplynuly zajímavé poznatky, o kterých se následně diskutovalo. 14

ČÍSLO 1

Ve studii se porovnávaly tři vzorky - vraždy mezi dvěma muži, vraždy mezi partnery (domácí násilí) a vraždy/ násilí, které přišlo nečekaně jako „modré z nebe“.

Výzkum se věnoval i násilným mužům, kteří vraždili zcela neočekávaně, jejichž čin přišel „jako modré z nebe“. Tato skupina mužů měla jen málo problémů v dětství, má dobré vzdělání, zaměstnání, jsou ženatí na rozdíl od již v minulosti odsouzených násilníků/vrahů. Jsou zde ale styčné body, a to zejména předchozí násilí k oběti, žárlivost/sobeckost, sexuální napadání, obecně problémy se ženami, nedostatek empatie nebo lítosti. Z toho vyplývá, že se nejedná o útoky/vraždy, které přišly z ničeho nic. Velmi často jde o dlouhotrvající partnerský konflikt. Problémem je, že více „konvenční“ muže je ale těžší zaměřit, všimnout si jich ve společnosti, jelikož nemají žádný předchozí trestní záznam.

Studie se zaměřila na mnoho aspektů ze života násilníků/ vrahů. Jednalo se např. o nezaměstnanost, alkoholismus, zneužívání v dětství, násilí na předchozí partnerce/ partnerovi. Z výzkumu např. vyplynulo, že násilníci na rozdíl od vrahů zažívali v dětství častěji násilí mezi svými rodiči, častěji mají otce alkoholika nebo byli sami v dětství zneužíváni. Dále také velmi často byli násilní i vůči bývalým partnerkám. Riziko vraždy pak zvyšuje použití zbraně, škrcení partnerky nebo silné majetnické sklony a sexuální útoky.

Mgr. Jana Kreuzmanová, sociální pracovnice, IC Praha

Workshop MPSV – Prevence DN a ochrana (dětí) před domácím násilím V pátek 7. prosince 2012 přijali zástupci Intervenčního centra CSS Praha pozvání Výboru pro prevenci domácího násilí MPSV na půldenní workshop se zahraničními lektory z Německa, Polska a Slovenska. Celá akce proběhla v rámci dvoudenní konference Veletrh dobré praxe. Workshopu se zúčastnili členové Výboru, zástupci MPSV a tři zahraniční hosté, kteří posléze v odpoledních hodinách přednášeli široké veřejnosti v prostorách Národní technické knihovny.

V České republice je toto číslo stále mnohonásobně nižší, stejně tak v ostatních zemích (Polsko, Slovensko). V Německu existují specializovaní státní zástupci, kteří se věnují problematice domácího násilí, speciální soudci ale nejsou. V otázce povinného vzdělávání soudců a státních zástupců na téma domácí násilí se obecně v Evropě vede diskuze o nestrannosti soudnictví. Jedná se pouze o doporučení se vzdělávat, v Německu byl zaveden kreditní systém nepovinného vzdělávání.

Pracovním jazykem workshopu byla angličtina a jeho hlavním cílem byl přenos dobré praxe a zkušeností ze zahraničí. Na programu byla tři hlavní témata.

V poslední části workshopu jsme se zaměřili na primární prevenci. Předali jsme si několik zajímavých nápadů na kampaně proti domácímu násilí. V Polsku např. vznikl krátký film s miss, který ukazuje na domácí násilí i ve velmi bohatých a dobře situovaných rodinách.

V první části jsme se zabývali prací s rodinami, kde se vyskytuje domácí násilí a jak efektivně spolupracovat s pachatelem domácího násilí. Zdá se, že situace je ve všech zemí podobná, v Německu je systém asistovaných styků dětí s násilným rodičem rozpracován asi nejlépe. Nicméně i zde se potýkají s nedostatkem vyškolených odborníků, na možnost asistovaného styku se musí někdy dlouho čekat. V Polsku mají pro pachatele domácího násilí speciální programy, které zajišťuje každé vojvodství. Důležitá je dle polské zkušenosti změna postojů celé společnosti k násilí, lepší výsledky se ukazují, když jsou programy dobrovolné.

Na Slovensku běžela v minulosti kampaň s názvem „Piatá žena“, v roce 2012 o.s. Fenestra rozjelo projekt s mládeží, kdy se pomocí fotografií, plakátů a kreseb vyjadřují žáci a studenti k problému domácího násilí. Velmi dobrá zkušenost je s využíváním sociálních sítí jako je např. Facebook nebo Twitter. Nejen v Německu běžela kampaň „Muži proti násilí“. Akce Bílá stužka je známá i v České republice. Důležité jsou i vzdělávací aktivity na školách. Na Slovensku se jednalo např. o projekt „Růžový a modrý svět“, v Německu se zaměřují spíše na diskuzi s dětmi o tom, co je to zdravý vztah.

Druhá část programu byla věnována justici a ochraně dětí před domácím násilím. Zajímavým podnětem byl údaj z Německa, kdy zhruba ve 2/3 rozvedených párů je domluvena střídavá péče a dítě při ní zůstává na jednom místě.


Mgr. Jana Kreuzmanová, sociální pracovnice, IC Praha

15

ČÍSLO 1

Ze sexbyznysu na trh práce? Konference + workshop pořádané organizací ROZKOŠ bez RIZIKA, o.s. ve dnech 16. – 17. října 2012 v Domě světla Proto jsem také požádala o krátké vyjádření výkonnou ředitelku ROZKOŠE bez RIZIKA Lucii Šídovou.

Akce se uskutečnila v rámci stejnojmenného projektu, který realizuje o.s. ROZKOŠ bez RIZIKA z finančních zdrojů ESF - OP LZZ. Šlo o zahajovací mezinárodní konferenci za účasti zástupců zahraničních partnerských organizací z Německa a Holandska. Organizátoři dali prostor všem, kteří mají k tématu co říci.

Zajímalo mě hlavně, jak se dívá na zajištění bezpečí pro klienty a hlavně pro sexuální pracovníky a pracovnice a dále zda se jí zdá perspektivní zavedení podobných zón i u nás.

Dovolím si vybrat dva momenty, které mě z celého programu zaujaly nejvíce.

L.Š.: Měla jsem možnost navštívit Tippel zónu v Holandsku. V Nizozemí je nabízení sexuálních služeb mimo tuto zónu zakázáno.

Tím prvním bylo vystoupení kolegů z Německa a Holandska. Mimo jiné hovořili o tzv. Tippel zónách. Pracovnice německé organizace Hydra e.V. představila konkrétní projekt realizovaný v Kolíně nad Rýnem.

Dle dlouholetých zkušeností došlo k poklesu násilí na sexuálních pracovnicích v oblastech, kde byly zóny vytvořeny. Pravidelně zde pracuje cca 80 žen. Zóna je otevřena od 19 do 2 hod. Po celou dobu je zde k dispozici sociální pracovnice a policie, která střeží bezpečí žen.

Na okraji města byl vybudován areál, který má za úkol v podstatě nahradit ulici a poskytnout prostředí přijatelné pro všechny zainteresované - tedy pro sexuální pracovnice, zákazníky i občany města.

A skutečnost je taková, že ženy se opravdu na policii obracejí, pokud jsou ohrožovány či se necítí bezpečně. V tom se přístup těchto žen diametrálně liší od přístupu sexuálních pracovnic v ČR. Většina z nich se na policii neobrátí a vnímají policii jako represivní složku.

Velký důraz je kladen na zajištění bezpečí. Z fotografií je patrné, že sice nejde o žádný komfort, ale svůj účel areál splňuje.

V Holandsku sexuální pracovnice vnímají policii jako pomoc a ochranu. Jako problém v ČR vidím neexistenci vymezených zón pro ženy, které chtějí pracovat na ulici. A pokud již vymezeny jsou, tak jen na nebezpečných místech, většinou za městem, kde chybí osvětlení a je zvýšené riziko ohrožení těchto žen např. násilím, nezaplacením, ale i usmrcením.

K debatě o provozování Tippel zón přidal své zkušenosti i Ian Viesser z holandské organizace Rode Draad. V Holandsku funguje takovýchto chráněných zón již šest. Téma vzbudilo velkou pozornost a kolegové z Německa i Holandska byli doslova zaplaveni řadou otázek týkajících se jak provozních, tak etických aspektů této myšlenky.

Zóna Tippel v Holandsku pro poskytování sexuálních služeb. Poskytování sexuálních služeb mimo tuto zónu je v Nizozemí zakázáno. __________________


16

ČÍSLO 1

Každopádně bylo velmi zajímavé podívat se na podobný projekt trochu více zblízka a možná se do budoucna stane inspirací i pro některá naše města, kde je provozování prostituce v centru aktuálním problémem.

Tím druhým zajímavým momentem pro mě bylo představení nového návrhu zákona o regulaci prostituce v ČR. Vystoupili zástupci MHMP, kteří se přímo podílejí na tvorbě zmíněného zákona. Rozvinula se velmi zajímavá a v závěru poměrně bouřlivá diskuze, kdy zástupci MHMP hájili svůj pohled na věc, zatímco pracovníci pomáhajících organizací, včetně těch zahraničních, projevovali obavy nad fungováním zákona v podobě, v jaké je navrhován.

Hydra e.V. představila ještě jeden zajímavý projekt, který nese název Opera. Jde o provozování klubu - chráněného prostoru, který mohou v provozních hodinách navštívit klienti a klientky Hydry, aniž by museli o sobě cokoli říkat nebo se hned zapojovat do nějakých aktivit. Naprosto nenásilnou formou se mohou postupně rozkoukat a mají-li chuť i zapojit do některé z aktivit (např. poslechnout si četbu v rámci literárního odpoledne, zúčastnit se společného vaření nebo se zúčastnit skupinové terapie apod.).

Zahraniční partneři seznámili přítomné s vývojem situace ve svých zemích po schválení zákona v obdobném znění. Jejich zkušenosti s odstupem času ukazují, že tento model není příliš šťastně nastavený.

Postupně se tak rozvíjejí velmi silné vazby mezi klienty navzájem i mezi klienty a pracovníky klubu a vzniká tak prostředí, které dává šanci najít tu správnou motivaci ke změně životního stylu. Svoje vyprávění doprovodily pracovnice z Hydry i prezentací fotografií z klubu.

Podle nového zákona by mělo být provozování sexuálních služeb legální živností, jako podmínku k jejímu provozování zákon ukládá povinnou registraci na obecním úřadě (který vymezí konkrétní podmínky v dané lokalitě) a rovněž povinné pravidelné zdravotní prohlídky.

Jako nejkontroverznější se jeví sama podstata zákona povinnost registrovat se a povinnost pravidelně se nechat vyšetřit. Jak sami sexuální pracovníci a pracovnice, tak např. terénní sociální pracovníci, se shodují v tom, že poskytování sexuálních služeb je pracovní činnost, kterou většina lidí tají.

Na straně druhé je tu řada „lidí z praxe“, kteří mají díky svým dlouholetým zkušenostem vážné obavy, že navrhovaný zákon nebude funkční. Na jejich podporu zaznělo i několik příspěvků ze zahraničí. To, co my tu řešíme nyní, řešili u nich před cca deseti lety a jejich tehdejší obavy - ne nepodobné těm současným našim se naplnily.

Bojí se prozrazení a nepřejí si, aby jejich osobní údaje figurovaly v jakémkoli registru na úřadě.

Přes to všechno je výstupem asertivní postoj tvůrců zákona, který lze shrnout v podstatě do stále dokola opakované věty „Na toto já mám bohužel jiný názor“ (kdy užití slova já dohání pocit zoufalství už téměř do krajnosti).

Stejně tak zdravotní prohlídky mnozí dobrovolně a pravidelně podstupují, ale jen se zárukou naprosté anonymity. Výsledkem nařízené registrace a zdravotní péče pak bude naopak snížení počtu těch, kteří se nechávají pravidelně testovat i kontrolovat svůj zdravotní stav.

Ještě jedna část programu mě zaujala i pobavila zároveň. Jak je na akcích Rozkoše bez rizika dobrým zvykem, závěr prvního dne zpestřilo vystoupení souboru Rozkoš, kterému předcházela prezentace bývalých sexuálních pracovnic a představení jejich pohledu na Zákon o regulaci prostituce.

Mám-li mluvit o svých pocitech z této části programu, tím hlavním je asi bezmoc. Na jedné straně je tu návrh nového zákona, který prezentují přímo jeho tvůrci - lidé, kteří na jeho tvorbě pracují jistě velmi usilovně a dlouhodobě.

Díky za prostor, který dostali opravdu všichni zainteresovaní, díky za zajímavou a v mnoha ohledech inspirativní akci. Lada Poláková, DiS., sociální pracovnice, IC Praha


17

ČÍSLO 1

Domácí násilí v zahraničním kontextu Mezinárodní summit k násilí na ženách v Brazílii Nadace Avon pro ženy, brazilský Avon Institut a Vital Voices (americká nezisková organizace) uspořádala v posledním listopadovém týdnu roku 2012 již druhý globální summit o mezinárodním partnerství k ukončení násilí na ženách.

Brazilští zástupci z řad policie, justice i nevládního sektoru prezentovali vývoj brazilského práva v řešení případů domácího násilí včetně právních opatření (velmi podobných české legislativě). Tzv. „Maria de Penha law“1 - zákon, který v Brazílii umožňuje oddělení násilné a ohrožené osoby (zahrnuje i personální ochranu osoby ohrožené), byl přijat v roce 2005. O takovém návrhu musí rozhodnout soudce, a to do 48 hod. od jeho doručení. Problém lze spatřovat v možném navazujícím trestním řízení (proti její vůli), které může ublížit oběti.

Jedná se o jednu z mnoho iniciativ Vital Voices, která navazuje na první globální summit konaný v březnu 2010 ve Washingtonu,D.C. Tato iniciativa směřuje k vytvoření mezinárodní aliance k ukončení násilí na ženách. Summit byl zahájen 25. listopadu, tedy v den, který OSN označila jako Mezinárodní den boje proti násilí na ženách, a slaví se každoročně jako “16 dní aktivismu proti násilí páchaného na ženách“.

Pozoruhodná byla pro mě informace, že v Brazílii je každý rok evidováno 440 zavražděných žen v důsledku domácího násilí. Zmíněna byla telefonická krizová linka 180, na kterou mohou volat osoby ohrožené násilím2 v rodině.

Třídenního summitu se zúčastnily delegace z České republiky, Jordánska, Indie, Ruské federace, Mexika, Argentiny, Brazílie a Jihoafrické republiky a samozřejmě zástupci nestátních neziskových organizací z USA, zástupci komerční sféry, občanské společnosti či amerického ministerstva zahraničních věcí. Celkem přes 70 účastníků, kteří si vyměnili své poznatky a zkušenosti v boji proti násilí na ženách a hledali efektivní řešení k ukončení násilí páchaného na ženách.

Kolegové z brazilské policie představili síť policejních mobilních stanic pro ženy ve více než 5000 obcích v Brazílii, kde může být v případě sexuálního násilí/ znásilnění proveden i výslech poškozené. V rámci těchto mobilních stanic je poškozeným ženám nabídnuta nejen krizová pomoc, ale také čisté spodní prádlo a základní hygienické potřeby.

Delegace České republiky na summitu v Brazílii (zleva Kateřina Kuncová/ProFem, Barbora Holušová/Intervenční centrum, Vladimír Vedra/Policie ČR, Katarína Šinková/Acorus) __________________ 1 Zákon je pojmenován po ženě, která se stala obětí domácího násilí a v důsledku 2 pokusů o zabití svým manželem ochrnula a je upoutána na invalidní vozík. 1 založena v roce 2006, od té doby přijala přes 3mil. hovorů, 42% z hovorů se týká fyzického násilí Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze

18

ČÍSLO 1

Česká delegace prezentovala během závěrečného dne několik krátkodobých i střednědobých cílů, na které se chce zaměřit v příštích letech - mezi ně patří např. specializace v rámci policie a justice, zákon o bezplatné právní pomoci či preventivní programy pro děti v mateřských a základních školách atd.

Úsilí Brazílie v eliminaci násilí na ženách a šíření ochrany práv žen do společnosti je posíleno politickou reprezentací v popředí s první prezidentkou Dilmah Rousseff či ministryní Eleonorou Menicucci. Obě političky velmi významně vystupují ve prospěch ochrany žen a prosazování jejich práv, což může být inspirací pro ČR. Podle údajů brazilských kolegů existuje v Brazílii 400 policejních oddělení pro ženy, 75 azylových domů (ale přes 5000 měst), 90 center pro oběti, 53 specializovaných soudů a 22 specializovaných státních zástupců pro případy domácího násilí.

Velmi podnětná byla diskuse o společných centrech pro oběti domácího násilí, které existují již delší dobu v USA. Je snaha šířit tento model do dalších zemí. Např. v Jordánsku podpořila vznik národního centra pro rodinu jordánská královna. Tzv. Family Justice Centres (www.familyjusticecenter.org) soustředí „pod jednou střechou“ všechny služby pro oběti, které tak nemusí navštěvovat další instituce a snižuje se tím riziko sekundární viktimizace. Spolupracují zde sociální pracovníci, právníci, psychologové, orgány péče o děti, zdravotníci atd. Je zde prostor pro větší spolupráci a vytváření společných plánů pro klienty. Tato centra pořádají např. min. jednou ročně zážitkové kempy pro děti z rizikových rodin, děti, které byly svědky násilí v rodině (http://camphope.org).

Zásluhu nejen na těchto aktivitách lze připsat také Avon Institutu, nevládní organizaci, která koordinuje řadu aktivit a také významně finančně podporuje výzkum a projekty související s tématikou násilí na ženách v Brazílii. Česká republika byla zastoupena pracovnicemi Intervenčního centra CSS Praha, ACORUsu, ProFem o.p.s. a zástupcem Policie ČR. Mjr. Vladimír Vedra z Krajského ředitelství Policie ČR Brno představil model interdisciplinární spolupráce, kterou koordinuje Magistrát města Brna. Dále hovořil o výcvicích policistů v problematice domácího násilí a speciální skupině policistů, kteří řeší pouze případy domácího násilí včetně trestního řízení (Městské ředitelství policie Brno).

Zajímavá byla panelová diskuse o zainteresování mužů do boje proti násilí na ženách, kterou řídil Casey Gwinn, prezident Aliance family justice center, a který zmínil vytvoření specializovaného týmu státních zástupců v Ka-lifornii pro domácí násilí a násilí na dětech.

V jednom z panelů druhého dne summitu vystoupila Mgr. Kateřina Kuncová z Advocats (proFem o.p.s.), která představila studii zaměřenou na ekonomické dopady domácího násilí v ČR.

Z diskuse vyplynulo, že je velmi důležitá spoluodpovědnost mužů aktivně vystupujícíh proti násilí na ženách. Rovněž zdůraznil, aby děti dostávaly zprávy o nenásilném chování vůči ženám nejen z rodiny, ale také ze svého prostředí (školy, kroužky atd.).

Tuto studii za finanční podpory Avon Foundation a USA zpracoval v minulém roce sociolog Mgr. Kamil Kunc z podkladů policie a státních institucí ČR.

Na doplnění lze uvést nové stránky AVON Foundation určené pro sdílení dobré praxe k domácímu násilí: http://xchange.futureswithoutviolence.org Mgr. Barbora Holušová, vedoucí Intervenčního centra Praha


19

ČÍSLO 1

Představujeme vám organizace, které pomáhají… Nové služby v hl. m. Praze

Občanské sdružení Pro Dialog, o.s. Služby Odborné psychosociální poradenství Odborné sociální poradenství Psychologické poradenství Speciálně pedagogické poradenství Psychoterapie Terapeutická práce s rodinou Asistence rodinám: Asistované předávání dětí, Asistovaná setkávání rodiče s dítětem, dětmi, Asistence pro rodičovský dialog o potřebách jejich dětí s cílem vytvoření rodičovské dohody o potřebách dítěte Rodinná mediace Krizová pomoc (forma psychosociální intervence, nikoliv ubytování)

Formy Konzultace pro odborníky v oblasti práce s rodinou (možno i po e-mailu nebo telefonicky) Vzdělávací programy pro školy Vzdělávací programy pro dospělé Příprava a realizace seminářů pro pracovníky OSPOD na míru dle potřeby a požadavků v rámci výše jmenovaných oblastí zájmu Supervize, individuální, týmová, případová Individuální plány ( tvorba a práce s nimi, jejich význam) Případové konference, jejich význam, jejich organizování a moderování Koučink Konference, besedy, kulaté stoly

Vzdělávání

Tým Pro Dialogu Sociální pracovnice, sociální pracovník a terapeutka Psycholožka, speciální pedagožka a mediátorka

Oblasti zájmu Péče o rodinu s dětmi, práce s rodinou, pěstounská péče (výběr pěstounů), dítě v pěstounské rodině, komunikace v pěstounské rodině (s přihlédnutím k faktu, že jsou přítomny vlastní děti, případně komunikace s biologickou rodinou dítěte v pěstounské péči), neúplná rodina, rozvodové a po rozvodové stavy, změna rolí v rodině (například partnerský vztah se mění, zůstává rodičovská odpovědnost), domácnosti, kde nejsou všichni se všemi biologicky spřízněni (partner není biologickým rodičem,děti nejsou plně pokrevní sourozenci) domácí násilí, dopad domácího či partnerského násilí na rozvoj dětí, komunikace s dětmi, naplňování potřeb dětí, vliv náboženství nebo příslušnosti k církvím či ideovým společenstvím na rodinné klima, partnerské vztahy a péči o děti.


Kontakt Předsedkyně občanského sdružení Pro Dialog: Mgr. Jindřiška Krpálková, tel. 777 311 559 e-mail: [email protected], [email protected]

20

ČÍSLO 1

SATORI CZ, o.p.s. Naše cíle Naše cíle se zaměřují na stabilizaci sociální a finanční situace klientky. Snažíme se posilovat vlastní síly a schopnosti klientek, které povedou k reintegraci do běžného způsobu života. Zaměřujeme se především na podporu našich klientek při zvládání těžkých situací. Cílová skupina Naší cílovou skupinou jsou ženy, které se dostaly do náhlé nepříznivé životní situace a nedokáží jí vlastními silami řešit, ale aktivně se o to snaží. Ženy, které dlouhodobě pracují nebo pečují o své děti, chtějí změnu a jsou nastavené pro spolupráci. Ženy, které mají české státní občanství nebo jsou příslušnicemi členských států EU. Ženy netrpící žádnou závislostí.

O nás Naše společnost se zaměřuje na pomoc matkám s dětmi, které se nacházejí v nepříznivé životní a sociální situaci, která je spojena především se ztrátou bydlení. Vytváříme specifický program, který vychází z potřeb našich klientek a jejich dětí. Zaměřujeme se na poskytování dotovaného bydlení, finanční podporu při zařizování bytů, bezplatnou právní a psychologickou pomoc, rekvalifikační kurzy a pomoc a podporu při hledání zaměstnaní.

Neposkytujeme krizovou intervenci a krizová lůžka. Jak se stát klientkou Na našich webových stránkách www.satori-ops.cz najdete formulář.

Našim klientkám nabízíme • za zvýhodněných finančních podmínek bydlení matkám s dětmi, kterým situace neumožňuje platit tržní nájemné • bezplatné právní a psychologické poradenství vedoucí k řešení rodinných, existenčních a pracovních problémů • asistenci při jednání s úřady, při vyhledávání zaměstnání či bydlení • možnost rekvalifikace • na přání rodiče pomoc při výchově dětí zaměřenou na posílení rodičovských kompetencí a rozšíření škály výchovných metod • napojení na další podpůrné zdroje pomoci • pomoc a individuální přístup k řešení situace klientky • společenské vyžití, jako je např. návštěva divadel, pobyt na horách apod., které si z finančních důvodů nemohou spolu s dětmi dovolit • celkovou citovou a lidskou podporu.


Po jeho vyplnění a odeslání je žadatelka pozvána na osobní schůzku do kanceláří společnosti ve Vojtěšské ulici 1/245, Praha 1. Na základě získaných informací o přijetí do programu rozhoduje výběrová komise obecně prospěšné společnosti. O výsledku rozhodnutí komise bývá klientka zpravidla informována do jednoho týdne od osobní schůzky. Kontakty Vojtěšská 1/245, Praha 1 Email: [email protected] Telefon: +420 222 269 841, M: +420 725 421 895, bezplatná linka: +420 800 811 111

21

ČÍSLO 1

Prevence je naše práce Preventivně výchovná činnost je nedílnou součástí práce Městské policie hl. m. Prahy, kterou se zabývají strážníci z útvaru prevence. Cílem je především oslovovat děti a mládež prostřednictvím metodicky zpracovaných preventivně vzdělávacích programů se zaměřením na bezpečné chování, sociálně patologické jevy a základy právního vědomí, bezpečný pohyb v silničním provozu a prevenci úrazů.

Pokud vycházíme z našich zkušeností, tak se na toto téma na námi navštívených školách se žáky a žákyněmi moc nehovoří. A to je škoda. Domníváme se totiž, že by to pro další život dospívajících a jejich případné partnerské a manželské vztahy mělo vliv. Na konci naší přednášky jsou dívky ochotny mluvit o současné situaci v rodině a chtějí poradit, kam se mohou případně obrátit se žádostí o pomoc, či o konzultaci svojí situace. Pracujeme rovněž s nadací Rosa a jejich materiály v každé třídě, kterou oslovíme, zanecháme.

Skupina bezpečného chování Útvaru sociální prevence Městské policie hl. m. Prahy se v rámci své přednáškové činnosti věnuje mimo jiné problematice dospívání dívek a chlapců. Především na druhém stupni, osmé a deváté třídě své přednášky zaměřujeme na bezpečné dospívání a na vztahovou problematiku.

Vzdělávací program pro strážníky Městská policie rovněž v rámci programu vzdělávání doškoluje své strážníky v této oblasti právě prostřednictvím útvaru prevence. Strážníci se učí na místě výjezdu správně vyhodnotit situaci, rozpoznat, kdy se jedná o DN, respektive správně rozlišit, zda-li jde o „pouhé“ rušení nočního klidu, či o „hlučnější“ hádku mezi partnery nebo manželi. Strážník je proškolen, aby v případě jakéhokoli podezření na DN přivolal na místo Policii ČR, do příjezdu policistů oddělil agresora od oběti a zamezil dalšímu fyzickému násilí či k psychickému ovlivňování oběti. Je rovněž důležité, aby strážník informoval Policii ČR o opakujících se konfliktních situacích v takové rodině formou úředního záznamu, což může být následně využito jako podklad k vykázání. Zvláštní důraz je kladen na situace, u kterých jsou přítomny děti. Ty by měly být správně zabezpečeny, a pokud dojde v blízké budoucnosti k příslušné legislativní změně, nebudou již považovány za svědky DN, ale přímo za ohrožené osoby. Strážník se však sám může ocitnout v situaci, kdy ho přímo na ulici osloví oběť DN, která je na útěku z domova, nebo je pronásledována. Strážník by ji v takovém případě měl kvalifikovaně pomoci, zejména ji informovat o všech možnostech a způsobech řešení jejích problémů, a mít místní znalost o nejbližších organizacích, které se specializují na pomoc obětem domácího násilí.

Přínosem pro nás, strážníky z útvaru prevence je, že díky účasti na odborných konferencích pořádaných Intervenčním centrem jsme získali potřebné informace o tom, jak pracovat s oběťmi i agresory domácího násilí, stejně jako o aktuální legislativě. Mezi mladými lidmi totiž násilí ve vztazích není ničím neznámým. Zkušenosti s násilným partnerem, či takovým, který je omezuje, uráží a ponižuje, má stále více mladých dívek - což vyplývá i z oficiálních statistik. Vnímání toho, co je ve vztahu dobré, respektive co je pro nás ještě přijatelné a co už ne, si lidé přinášejí především z rodinného prostředí. Že se dívky snadno stanou obětí tzv. partnerského násilí, je dáno zejména tím, že nemají dostatek zkušeností, sebevědomí a povědomí o tom, co ještě je a co už přijatelné není. Dívky se proto s preventistou učí rozpoznávat příznaky vznikajícího vztahového násilí a následně jak si s ním poradit. Druhý stupeň ZŠ Během naší přednáškové činnosti, která probíhá několik let, jsme zjistili, že dospívající si často pletou týrání s domácím násilím. Povědomí děvčat v problematice partnerských vztahů se neustále zlepšuje. Z ankety, kterou jsme mezi žákyněmi a žáky dělali na téma „Vliv preventivního působení na problematiku domácího násilí v době dospívání“, jsme zjistili, že u chlapců přetrvává mýtus, že sex patří k povinnostem manželky a neumí definovat úplně správně role ve vztazích.

Mateřské školky Na základě zkušeností ze seminářů věnovaných domácímu násilí Intervenčním centrem vytvořila skupina bezpečného chování program pro mateřské školky, který se konkrétně zabývá problematikou násilí. V něm jsou citlivou formou pohádky děti seznamovány s tím, co mají dělat, pokud se setkají s nějakým trápením v rodině nebo se stanou svědky ubližování od někoho ze svého okolí.

Nejvíce se o tomto tématu dospívající dovídají ze sdělovacích prostředků a na půdě školy. Avšak ne v rámci vyučování, ale z přednášek, které vykonávají jiné subjekty v rámci primární prevence. Domníváme se, že by bylo velice vhodné, aby se na toto téma hovořilo i v rámci osnov v předmětu výchova ke zdraví.


Za útvar sociální prevence Květoslava Flutková Radka Bredlerová

22

ČÍSLO 1

Aktuální informace o nabídce služeb v hl. m. Praze

Viola, informační a poradenské centrum CSSP Informační a poradenské centrum Viola je součástí Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centra sociálních služeb Praha, příspěvkové organizace

To podstatně zvyšuje efektivnost pomoci a její dlouhodobé trvání, a v některých případech je jediným možným způsobem skutečné pomoci.

Nabízíme služby mužům a ženám, - kteří mají konfliktní vztahy se svými blízkými a jsou starší 18 let - kteří byli vykázáni ze společného bydlení - kteří hledají pomoc pro své blízké a známé

Osoba ohrožená má problém ubránit se cizí agresi, osoba násilná má problém ubránit se agresi své. 3. psychologický přístup Vnější rozlišení osob na oběti a pachatele je někdy relativní. Toto rozlišení vychází z hodnocení vnějšího chování a je užitečné v oblasti trestně právní.

Nabízíme - telefonické i osobní konzultace - sociální a psychologické poradenství, psychoterapii - informace o návazných službách

Avšak při psychologické práci s klienty odkrýváme hlubší souvislosti situace a skryté nevědomé motivy chování. Tím se náš pohled na danou situaci často radikálně mění a jakékoliv jednoduché černobílé hodnocení relativizuje.

Při své práci vycházíme z několika předpokladů: 1. motivace Podporu a pomoc může přijmout jen ten, kdo je motivován. Nemůžeme pomoci nikomu, kdo nevnímá problém, kdo o pomoc nestojí, anebo se pomoci brání. Základem je tedy motivace klienta. Pokud není klient motivován a otevřen pomoci, pomoci mu nelze.

Pak vidíme, že oběť je i pachatel a pachatel je i obětí. Obě strany mají svůj díl viny na vzniklé situaci. A také jsou svým způsobem nevinní, protože jsou mnohdy nevědomě zapleteni do vlivů sahajících do vzdálené minulosti, ať už jejich osobní nebo jejich původní rodiny. Kontakt telefon: 773 666 784 email: [email protected] www.csspraha.cz

2. systémový přístup Podporu a pomoc potřebují nejen oběti, ale i pachatelé. Stejně tak jako v rodinné terapii je mnohdy potřebné pracovat s celou rodinou, tak i zde je užitečné zahrnout celý systém, tedy obě strany.

ACORUS, centrum pro osoby ohrožené domácím násilím ACORUS, o.s. je nezisková organizace, která již od roku 1998 poskytuje osobám ohroženým domácím násilím, většinou ženám a jejich dětem, komplexní víceúrovňovou pomoc.

Pro OSOBY OHROŽENÉ DOMÁCÍM NÁSILÍM poskytuje následující služby: • odborné sociální poradenství poskytované • krizová pomoc • azylový dům s neveřejnou adresou • non-stop linka do azylového domu • byty následné pomoci • specifické programy pro děti

Kromě této přímé pomoci se ACORUS zaměřuje také na předávání informací odborné i laické veřejnosti.


23

ČÍSLO 1

KRIZOVÁ POMOC - nabízené činnosti: • bezplatné krizové ubytování až na 5 pracovních dní • pomoc při zajištění stravy ve formě potravinového balíčku • sociálně terapeutické činnosti - krizová intervence • základní sociální poradenství (poskytnutí základ ních sociálně-právních informací týkajících se problematiky domácího násilí a jeho řešení, poskytnutí informací o možnostech řešení finanční situace) • pomoc při prosazování práv a oprávněných zájmů

Pro ODBORNOU VEŘEJNOST jsou určeny následující vzdělávací programy akreditované MPSV: • Domácí násilí • Individuální plánování v sociálních službách • Komunikace s osobou ohroženou domácím násilím • Posttraumatická stresová porucha ve vztahu k domácímu násilí • Práce s dětmi, které zažily domácí násilí Pro LAICKOU VEŘEJNOST jsou určeny: • Preventivní besedy se studenty středních škol • Preventivní komponované divadelní představení pro děti mateřských škol a 1. a 2. tříd základních škol • Informační a mediální aktivity (rozhovory do médií, články do tisku, plakáty, letáky apod.)

AZYLOVÝ DŮM - nabízené činnosti: • ubytování na maximálně jeden rok • pomoc při zajištění stravy, resp. vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu stravy • základní sociální poradenství (poskytnutí základních sociálně-právních informací týkajících se problematiky domácího násilí a jeho řešení, poskytnutí informací o možnostech řešení finanční situace) • pomoc při prosazování práv a oprávněných zájmů (sepisování návrhů k soudu, trestního oznámení apod., doprovod na jednání u soudu, na úřadech, policii apod., • podpůrná terapeutická pomoc (individuální a skupinová terapie) • volnočasové programy (vzdělávací a rekondiční aktivity) • specifické programy pro děti (arteterapie, hry matek s dětmi, klub her, keramika, rukodělné aktivity) • individuální plánování péče o dítě, specifická práce s dětmi a jejich matkami (analýza situace - časová osa, scénotest, pomoc v upevnění rodičovských kompetencí formou videotréninku interakcí a pedagogického poradenství)

ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ: poskytováno v poradně ACORUSu na adrese Dělnická 12, Praha 7, nutno se předem objednat na telefonu 283 982 772. Jde o bezplatné služby, možno využít i anonymně nabízené činnosti: konzultace se sociální pracovnicí: • odborné sociální poradenství týkající se řešení domácího násilí • sepisování návrhů k soudu, trestního oznámení apod. • poskytnutí informací o možnostech řešení finanční situace (státní sociální podpora, sociální zabezpečení, sociální péče) • poskytnutí základních sociálně-právních informací týkajících se problematiky domácího násilí a jeho řešení • doprovod na jednání u soudu, na úřadech, policii apod. konzultace s psycholožkou, terapeutkou: • sociálně psychologické poradenství týkající se vnitřního prožívání a jednání osob zažívajících domácí násilí • individuální sociálně terapeutické konzultace • ambulantní sociálně terapeutická skupina • na žádost uživatele/ky jednání s dalšími osobami mu/jí blízkými (např. dětmi, rodiči apod.)

BYT NÁSLEDNÉ POMOCI - nabízené činnosti: • podpůrné bydlení až na 1 rok po ukončení pobytu v azylovém domě ACORUSu • následná sociálně-právní pomoc

konzultace s právničkou: • právní poradenství (podání informací o právním řešení situace uživatele/ky v případě, kdy vzhledem k právní náročnosti situace nepostačuje konzultace se sociální pracovnicí) • vypracování právně náročných návrhů k soudu • pomoc při vyřizování záležitostí týkajících se právního řešení situace uživatele/ky • v odůvodněných případech zastupování u soudu Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze

Kontakt Acorus, o.s., Dělnická 213/12 ,170 00 Praha 7 nonstop telefon do azylového domu: 283 892 772 fax: 283 890 671, e-mail: [email protected] webové stránky: www.acorus.cz facebook: www.facebook.com/acorus.cz

24

ČÍSLO 1

Doporučujeme, líbilo se nám…

Přetiskujeme odjinud

Peter A. Levine a Ann Frederick: Probouzení tygra. Léčení traumatu. Zajímavou se jeví naše tendence traumatické situace v životě opětovně přehrávat (tzv. „znovusehrávání“) a snažit se tímto nevědomým přístupem prožité trauma zpracovat. „Znovusehráváním se organismus pokouší dokončit přirozený cyklus aktivace a deaktivace, který běžně doprovází reakci na nebezpečí u zvířat žijících ve volné přírodě.“ Autor doporučuje využít naši schopnost obrátit vědomou pozornost na vnitřní prožívání. Levine používá pro léčebný přístup termín „somatické prožívání“, při kterém nás vede ke kontaktu s pociťovaným smyslem (naslouchání instinktivnímu hlasu, pozorování sebe sama bez interpretace). V knize nalezneme konkrétní cvičení pro práci s traumatem a informace důležité pro poskytnutí první pomoci při traumatu (po nehodě a pro první pomoc poskytovanou dětem).

Peter Levine se v knížce Probouzení tygra zabývá tematikou traumatu a nabízí pohled, který přináší naději na jeho úspěšné léčení. „Trauma vzniká, když v nás nějaká událost zanechá nezpracované následky, které zatěžují organismus.“ Zpracování traumatických zážitků je popisováno na chování zvířat, která jsou schopna zadrženou energii zmrznutím vybít, a proto následky traumatu většinou nenesou. Znehybnění (zamrznutí) je obranná strategie, která přichází na řadu ve chvíli, kdy není možné použít útok ani útěk. „Reakce znehybnění má u zvířat obvykle omezené trvání. Zvíře do ní vstoupí a pak z ní jednoduše vyjde ven. Člověk z této reakce tak snadno nevystupuje. Obrovský energetický náboj, který je uzamčen v nervové soustavě, je totiž navíc zadržován emocemi strachu a zděšení.“

„Trauma je nedílnou součástí života. Nemusí však být rozsudkem na doživotí. Nejenže jej můžeme léčit, při náležitém vedení a podpoře může vést k transformaci.“ Důvěřujme tedy léčení a obnově, neboť dle slov Petera Levina: „Tělo je koncipováno tak, aby se nepřetržitě opravovalo a obnovovalo. Totéž platí i pro léčení naší psýché, ducha a duše.“ Ilona Kafková

LEVINE, Peter A.,FREDERICK, Ann. Probouzení tygra. Léčení traumatu. 1. vyd. Praha: Maitrea 2011. 293 s. ISBN 978-80-87249-21-5.

Jádrem traumatické reakce jsou následující čtyři složky: nadměrné vzrušení, konstrikce – stažení a zúžení, disociace (včetně popírání), zmrznutí. Tyto složky jsou považovány za normální reakce na ohrožení, ale podobu traumatických symptomů „získávají jen tehdy, jsou-li chronické a stanou-li se běžnými reakcemi na obvyklé události“.

Názor psychologa Violy CSSP PhDr. Jaroslava Simona: Vnímám tuto knihu jako zcela zásadní knihu o traumatu a jeho léčení, tedy bych ji doporučil koupit kamkoliv, kde by mohla být užitečná.

Pro lidi trpící následky traumatu je typickým projevem vyhýbání se vzrušení (ve smyslu nabuzení, vybuzení), ve kterém se ocitáme, pokud se cítíme ohroženi. Příčinou je prožitá zkušenost znehybnění spojená se strachem, ve kterém však traumatizovaný člověk zůstává uvězněný.

Americký psycholog Peter Levine nabízí zcela nový přístup k práci

Levine popisuje některé symptomy podrobněji, např. zvýšenou ostražitost, chronickou bezmoc, traumatickou vazbu, traumatickou úzkost.

kteří pracují s traumatem, anebo se o toto téma zajímají, odborníkům

s traumatem, který kromě práce s emocemi zahrnuje i práci s tělem. Zvládání traumatu ilustruje na příkladech zvířat ve volné přírodě, která čelí smrtelnému ohrožení téměř každý den. Autor uvádí praktické příklady, kniha je velmi čtivá a srozumitelná. Moc ji doporučuji všem, i laikům. PhDr. Jaroslav Simon, kouč a psycholog, tel.: +420 603 83 85 84, [email protected], [email protected], www.jaroslavsimon.cz

Tiráž: Copyright CSSP, ředitel CSSP Mgr. Tomáš Ján, Bulletin Centra sociálních služeb Praha k problematice domácího násilí, kontaktní osoba PhDr. Marie Šusterová, mobil 604231085. Bulletin vychází pololetně, v elektronické podobě. Bude zveřejňován na www.csspraha.cz a rozesílán členům interdisciplinárních týmů emailem.


25

ČÍSLO 1

Obsah. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze

Recommend Documents