D. A. T. E. L
11. číslo zima 2016
Obsah
Anketa.........................1-4 Co se u nás děje?!........5-13 Fandíme sportu...........14-15 Psaní nás baví..............16-17 Zábava.........................18
Anketa Tentokrát jsme zjišťovali, jaké jsou vaše koníčky, jak trávíte volný čas, prostě vaše hobby. Ráda s taťkou ujídám cukroví. S bráchou rádi hrajeme na počítači. Když už nemám co dělat, jdu za nejhodnějším psem z celé České republiky. Je to Engee. Když přijdu domů, hraji na tabletu. V sobotu chodím za svou nejlepší kamarádkou Alčou. Někdy mě ale štve. H. Dvorská 2. B
Ve volném čase někdy kreslím, někdy pomáhám mamce něco upéct nebo utřít nádobí. V pátek chodím do kroužku taekwondo. Potom chodím k babičce a dědovi. Ráda čtu a píšu. Ráda chodím s taťkou hrát fotbal. Někdy jdu s mamkou běhat. P. Jurečková 2. B
Nejraději hraji tenis, rád maluji a pomáhám mamce péct cukroví a vařit. S taťkou hraji šipky. Rád chodím za kamarádkou. Rád se dívám na kriminálky. T. Kolpak 2. B
1
Anketa Mám mnoho koníčků, ale tím největším je rybářský kroužek. Užiji si tam zábavu, ale hlavně se něco naučím. Učíme se o rybách a o tom, jak se máme u vody chovat. Když pan Křetinský řekne, že jdeme ven, musíme se předem připravit. Jsem v kroužku rád a chtěl bych tam chodit pořád. D. Bartek 4. A
Mým koníčkem je Taekwon-do. Je to jihokorejské bojové umění, které lidé mohli poprvé spatřit 11. 4. 1955 v Soulu, kde ho předvedl generál Choi Hong-hi. Začala jsem před třemi lety. Taekwon-do jsem si vybrala, protože mě nebavila gymnastika. Teď třetím rokem a s modrým páskem mám i úspěchy. Nejvíce si cením 2. místa z mistrovství České republiky 2014 z Brna. T. Hanzlíková 4. A
Mým koníčkem je judo. Je to bojový sport. Přivedl mě k němu táta, který jako malý také dělal judo. Ze začátku mi to sice moc nešlo, ale potom jsem se zlepšil. Teď už mám bílo-žlutý pásek. Často chodím na zápasy. Sice někdy prohraji, ale stále se poučuji ze svých chyb. Proto mě judo moc baví. A. Pravda 4. A
2
Anketa Mým koníčkem je malování. Maluji krajiny nebo postavy. Krajiny barvami, postavy tužkou. Kreslením se zabavím na dlouhou dobu. A. Juřenová 4. B
Mým koníčkem je plavání, protože už odmala mám ráda vodu. Taky ráda sportuji a hodně mě to baví. Ve volném čase ráda kreslím nebo vyrábím různé výrobky. A taky mě baví čtení, hra na flétnu a zpěv. H. Fleisherová 4. B
Mým nejoblíbenějším koníčkem je objevování. Nyní se zajímám o hezké kamínky, které sbírám. Mým dalším koníčkem je sport. Při něm se rozptýlím a také porovnám své síly se soupeři. Také mě baví tanec. Skoro pořád doma poskakuji, dokonce i když nehraje žádná hudba. P. Franková 4. B
3
Anketa Mým koníčkem je volejbal. Hraji ho už od svých sedmi let. Už když jsem byla malá, chodila jsem s taťkou a dívala se, jak hraje. Volejbal se mi líbí proto, že je to týmová hra. Ve svém týmu mám výborné kamarádky, takže když se mi nedaří, povzbudí mě a jsem za to ráda. V týmu zastávám post smečařky. Myslím si, že volejbal je hra, která by bavila každého. Z. Brusová 9. A
Zajímám se o stormchasing, je to můj koníček. Provozuje se celý rok, ale já jen od března do listopadu, protože v této době jsou vidět bouřky. Stormchasing se zabývá lovem bouří a jejich dokumentováním. Mě osobně bouřky zajímají, rád je pozoruji a fotografuji, ale hlavně rozlišuji. Např. supercela – tato bouře je typická tím, že se z ní vytvářejí tornáda, přívalové deště a kroupy. P. Červenka 9. A
Mým koníčkem je tanec. Už tančím dlouho a den ode dne mě to baví více a více. Když mám špatnou náladu, tanec mi ji může zlepšit. Tanec umí vyjádřit jakoukoli emoci, situaci i věc, ovšem pokud to vyjádříte správně. V tanci si můžu dovolit svým způsobem vše. T. Margecín 9. A
4
Co se u nás děje?!
Ze školní kroniky 6. 3. 1965 se uskutečnila pro žactvo školní akademie v sokolovně. 7. 3. se uskutečnila školní akademie pro dospělé, byla předvedena bez závad a měla u rodičů (plný sál) velmi kladný ohlas. Dvouhodinový program uváděla pohotově s. uč. Gavlasová, pomáhal celý učitelský sbor. I když předseda SRPŠ předvídal účast 50 osob, byla účast v takovém čase (silně sněžilo) překvapující. Příjem: 2 548,- Kč, vydání 230,- Kč. Z čistého výtěžku 2 318,- Kč bylo dáno PO ČSM 100,- Kč. Ostatní převzalo SRPŠ s tím, že bude využito přímo pro účely školy. M. Kolková
Školní akademie Naše škola nepatří k nejmladším. I přes to, že tak nevypadá, oslaví letos 65 let od položení základního kamene. Tradičně se výročí oslavuje školní akademií, na které žáci předvedou svá vystoupení. Tentokrát jsme slavili v předvánočním čase. Klidnou vánoční atmosféru jsme se snažili přenést i na obecenstvo. Závěrečné koledy v podání všech vystupujících si při všech třech vystoupeních zazpívali i diváci. Velký dík patří režisérům akademie (Mgr. M. Jenčovi, Mgr. L. Homolové, Mgr. E. Eliášové), konferenciérkám (L. Žváčkové, V. Motlochové), technickému týmu a samozřejmě všem účinkujícím, kteří pod vedením vyučujících nacvičili skvělá čísla. L. Žváčková 9. B
5
Co se u nás děje ?!
Jazykově-poznávací pobyt žáků ve Velké Británii V pondělí 30. 10. vyjelo 40 žáků naší školy na jazykově-poznávací pobyt do Londýna. Dlouhá cesta autobusem nebyla pro všechny zrovna pohodlná a příjemná, ale díky velmi milému, přívětivému průvodci a sledování filmů jsme vše zvládli. Do Londýna jsme dorazili brzy ráno za svítání a mohli jsme si prohlédnout město. Po dlouhém dni jsme se těšili na rodiny, v nichž jsme byli ubytováni. Všichni „noví příbuzní“ byli ochotní, tolerantní a vtipní. Dostali jsme přiděleny pokoje, které byly čisté, útulné a cítili jsme se jako ve svém. Ocenili jsme anglický styl stravování, ale obědy nám moc nechutnaly. Většinou to byly chipsy, toasty, ovoce. Snídaně se většinou skládala z cereálií, toustů, výběru džemů. Hlavním jídlem Angličanů je asi večeře, dostávali jsme větší porce, než na jaké jsme zvyklí.
Ráno jsme jezdili do školy buď naším autobusem, nebo double deckerem. Byli jsme rozděleni do tří skupin podle našich jazykových znalostí. Výuka byla poučná a
zároveň zábavná. Získali jsme mnoho zkušeností a dovedností. Na závěr kurzu jsme obdrželi osvědčení o účasti v jazykové škole. Každý den jsme navštěvovali nejrůznější památky Londýna a okolí. Navštívili jsme univerzitu v Oxfordu, kde jsme si prohlédli i jídelnu, kde se natáčely příběhy Harryho Pottera. Při celodenním výletu do Stonehenge jsme byli překvapeni tím, že ve skutečnosti vypadá jinak než na fotografiích.
6
Co se u nás děje ?!
Poslední den pobytu jsme se prošli po Tower Bridge, v Toweru si prohlédli korunovační klenoty, navštívili některá londýnská muzea. Na závěr jsme nakoupili suvenýry a už jsme se těšili domů. Zpáteční cesta uběhla velmi rychle. Pobyt splnil, ba dokonce předčil naše očekávání. Rádi bychom si všechno zopakovali. Naše poděkování patří organizátorům a průvodci za skvělou atmosféru a hodně trpělivosti. A. Vašíčková, J. Kaštan 8. B
7
Co se u nás děje ?!
Dílna čtení V minulém čísle jsme psali o Výzvě 56. Dozvěděli jste se, že škola získala více než
550 knih. Podmínkou nákupu bylo uskutečnit čtenářské dílny. Probíhaly v šesti třídách. Dílny čtení mají svá pravidla: - každý žák si vybere knihu, kterou bude číst - při četbě si sedne kamkoliv ve třídě - během čtení (čas udá vyučující) žáci nemluví, nevstávají, nevyrušují. Po určeném čase následuje minilekce. Pracujeme ve dvojicích nebo v kruhu. Povídáme si o knihách – o autorech, ilustrátorech, hrdinech knihy, obsah přečteného textu. Klademe si vzájemně otázky, hodnotíme knihy atd. Co nejčastěji čteme: Deník malého poseroutky – ten je nejoblíbenější, děvčata čtou knihy jako: Hvězdy nám nepřály, Lily, Bouřlivé léto – prostě dívčí romány. Pokaždé se už na úterní hodinu čtení těšíme. K. Tušinovská 6. A
V dílnách čtení si žáci o knihách povídají a taky mimo jiné psali dopisy hlavní postavě a autorovi knihy. Milý Matyáši, líbí se mi, jak jsi byl statečný a postavil se Nosáčovi, Ušáčovi a Hlavounovi. Ať se ti daří dále. Nikolka
8
Co se u nás děje?!
Milý Matyáši, nelíbí se mi, že lžeš svému tatínkovi čili panu Pazderovi. Ale líbí se mi, že nesouhlasíš s loupežníky. Adélka Milá Martino, tato knížka se mi moc líbila, protože je moc poučná a knížky, které jsou poučné, jsou nejlepší. Martino, děkuji ti, že jsi tuto knížku napsala, vlastně to byla ta nejlepší knížka, kterou jsem četla. Někdy to dopadlo špatně, ale zlobily jste a vím, že to ode mě není hezké, ale každý zlobivý musí být potrestaný. Jak už jsem zjistila, že už to končí, byla jsem smutná, protože mě to tak bavilo. Holčička a mrak byly nejlepší, protože jsem se zasmála tomu koňskému zadku, a taky to dopadlo dobře. Příběhy byly napínavé. Četla jsem to každou hodinu a každou přestávku. Za týden jsem je měla celou přečtenou. Ráda si přečtu další příběh Zlobilek. Určitě bude stejně zajímavý jako ten první. Milá Martino, mám strašně ráda knihy, které jsou napínavé a poučné. Já vždycky čtu a čtu a čtu, až uvidím obrázek. Kdybych měla Facebook, dala bych tam komentář: „Nejlepší kniha na světě!“. Jsem moc a moc ráda, že tato kniha existuje. Martino, děkuji, že takové krásné knihy píšeš. Jakmile jsem se na tu knihu podívala, věděla jsem, že to bude pěkné, ale když jsem ji začala číst, tak to bylo vážně úžasné. A chtěla bych ještě říct, že Martina je krásné jméno. Martino, chci, abys dál psala tak nádherné knihy.
9
Co se u nás děje?!
Dějepisná olympiáda V listopadu proběhla na naší škole dějepisná olympiáda s tématem „Po stopách Lucemburků aneb Za císařskou korunou“. Soutěže se zúčastnilo 35 zájemců o historii z 8. a 9. ročníku. Maximálně bylo možné získat 80 bodů. První tři místa obsadili: M. Křižák 9. B se 79 body, druhý J. Riško z 9. B získal 73 body a V. Motlochová z 9. B se se 72 body umístila jako třetí. Všichni tři budou reprezentovat naši školu v okresním kole této soutěže. K. Konrádová 8. B
Olympiáda v českém jazyce 26. 11. na naší škole proběhlo školní kolo Olympiády v českém jazyce. 33 žáků 8. a 9. ročníku prokazovalo své schopnosti v českém jazyce. Letošní úkoly byly zaměřeny na slova přejatá, jejich význam, pravopis. Zadání bylo poměrně těžké, ale dalo se zvládnout. Součástí olympiády byl i slohový úkol – úvaha na téma „Nežijeme proto, abychom jedli, ale…“. Nejlepších výsledků dosáhli J. Machala z 9. B a T. Drobišová z 9. A. Ti budou reprezentovat naši školu v okresním kole olympiády. P. Bartková 8. B
10
Co se u nás děje?!
Mikulášská tradice prolomena Mikulášské nadílky vypukly už v pátek 4. 12. ve škole v Horních Datyních, kam v minulých letech Mikuláš bohužel neměl možnost zavítat. Letos ale žáci devátých tříd, kteří měli na starost Mikuláše, se rozhodli, že pojmou vše jinak. V pondělí se Mikuláš dostavil i na naši školu, první stupeň měl hravé překvapení v tělocvičně, čertovští a andělští žáci chodili po třídách a hledali už řečeného Mikuláše a jeho manželku Mikulášku. Děti poslušně šly s námi až do tělocvičny, kde splnily úkoly, zazpívaly písničku a společně i s čerty a anděly volaly na Mikuláše a Mikulášku. Zjevili se a za krásnou píseň rozdávali dětem sladkosti. Druhý stupeň probíhal vcelku stejně, jen jsme si je odváděli do tělocvičny a vystrašili je v té nejtmavší uličce. Některé děti se nás čertů asi bály a nechtěly zazpívat ani zarecitovat. Ale vše nakonec dobře dopadlo, dobří andělé pomáhali dětem se zpěvem a Mikuláš s Mikuláškou je přes vše špatné odměnili. Bylo to velmi namáhavé uspořádat tuto netradiční mikulášskou nadílku, ale deváté třídy sklidily velké ocenění od dětí a učitelů, že LETOS SE ZLOMILA TRADICE! L. Žváčková 9. B
11
Co se u nás děje?!
Získali jsme finance Firma Procter&Gamble vyhlásila soutěž Pomáháme školám. Podmínkou soutěže bylo nakreslit obrázek na téma, jak by měla vypadat ideální škola. Na www stránkách pak probíhalo hlasování pro jednotlivé obrázky a pro školu. Do hlasování pro školu se však mohli zapojit pouze ti, kdo zakoupili v supermarketu Penny některý z výrobků firmy Procter&Gamble. A jak to dopadlo? V soutěži jednotlivců získala J. Adámková z 9. A 2. místo a 5 000,- Kč na výlet pro svou třídu. Zajímavá byla i soutěž pro školy. Všichni jsme zaangažovali své příbuzné a známé v hlasování. Dokonce některá děvčata sbírala v Penny účtenky a s nimi hlasovala. Každý, kdo pomohl, nám přispěl k 2. místu mezi školami a tím i k zisku 150 000,- Kč na vybavení školy. L. Žváčková, G. Metzová 9. B
12
Co se u nás děje?!
Dětský karneval Začala plesová sezóna a to nejen pro dospělé, ale i pro nás, děti. Každoročně se těšíme na karneval. Ti menší si připravují masky, větší se těší na diskotéku a my, deváťáci máme trému před prvním tanečním vystoupením, které je pro nás generálkou na školní ples. Ani letos tomu nebylo jinak. Opět jsme přispěli úvodním tancem, předvedli jsme „latinu“ a naladili tak všechny přítomné na tu správnou karnevalovou notu. Deváťáků bylo letos o poznání více, ale byli šikovní a s nedostatkem místa neměli žádné problémy. Vše dobře dopadlo díky tanečním mistrům a trenérům, kteří jim pomáhali od začátků až do konečného vystoupení. G. Metzová 9. B
13
Fandíme sportu
Turnaj ve florbalu Když nám p. učitelka Biolková řekla, že nás přihlásila do obvodního kola ve florbalu, začali jsme intenzivně trénovat. 10. 12. se náš tým (M. Kupka, M. Miola, M. Ugvic, S. Hrabec, M. Skupin, L. Hrubý, J. Orlita, M. Mžik) sešel před školou a autobusem jsme vyrazili k Základní škole generála Píky. Přišli jsme do tělocvičny, podívali se na seřazení týmů a řekli jsme si, že nemáme žádnou šanci na úspěch. Ale první zápas jsme vyhráli a začali si věřit. Došli jsme až do finále, v němž jsme se utkali s družstvem z Petrovic. Po první minutě jsme prohrávali 0:1, ale potom naše paní učitelka předvedla vynikající trenérský výkon, povzbudila nás a my jsme vyhráli 6:2 a stali se vítězi celého turnaje. M. Mžik, S. Hrabec 6. A
Florbal - starší žáci V úterý 15. prosince se konalo obvodní kolo ve florbalu starších žáků, tentokrát byla pořadatelem ZŠ Šenov. Turnaje se zúčastnilo 5 škol z obvodu Slezská Ostrava. Naši chlapci porazili ZŠ TGM Vratimov (3:0) a ZŠ Vrchlického (2:0) a obsadili 3. místo. Vítězem turnaje se stala ZŠ Bohumínská, na druhém místě skončila domácí škola. Náš tým tvořili: Vojtěch Křístek, Jan Šimek, Patrik Matocha, Tomáš Stach, Patrik Walder, Petr Chrástek, Jan Machala,Radim Štefek. Chlapcům děkuji za reprezentaci školy. Mgr. J. Biolková
14
Fandíme sportu
Olympijský víceboj Naše škola už druhým rokem soutěží v olympijském víceboji. Zeptaly jsme se paní učitelky Biolkové, která je garantem soutěže: Které úkoly plní žáci v olympijském víceboji? Žáci plní sedy-lehy, trojskok z místa, 1. Stupeň pouze jeden skok, hod basketbalovým míčem, postoj „čáp“, T-běh, přesah, běh na 60, 500, 1 000m. Jaké jsou dosavadní výsledky naší školy? Do konce listopadu bylo úkolem splnit 30% disciplín, čehož jsme dosáhli a získali a získali sportovní sadu. Dále jsme poslali pozvánku sportovcům, aby nás zase navštívili ve škole. Rovněž jsme splnili doplňkový úkol. V současné době máme splněno 56% úkolů. Konec víceboje je v červnu. Snad se nám i letos podaří umístit na předním místě. Co bylo zakoupeno za výhru v minulém ročníku? Byly zakoupeny badmintonové rakety, basketbalové míče, 20 odlehčených míčů pro 1. Stupeň, florbalové hokejky, přílba a chrániče pro florbalového brankáře. A. Vašíčková, A. Veličková 8. B
15
Psaní nás baví
Amálka ve městě snů Žila, byla v městě Odpadově holčička. Jmenovala se Amálka. Odpadov byl už podle svého názvu znečištěn odpadky. Jednoho dne se Amálka s kamarádkou Maruškou vydaly na procházku do lesa. Jak se procházely, zaslechly tenký hlásek. Rozhlížely se, ale nikoho pro odpadky neviděly. Najednou se objevila malá žabička a povídá: „Dobrý den, jmenuji se Ekologie“ „Dobrý den. Vydaly jsme se na procházku. Co ty tady děláš?“ „Já se pokouším udělat z Odpadova krásné město.“ „Co se ti tady nelíbí? Vždyť Odpadov je krásný.“ „Rozlédněte se kolem sebe. Nevidíte ty hromady odpadků?“ Holčičky se rozhlédly a uviděly, že město je opravdu zavaleno odpadky. „Jak to, že to vidíme až dnes?“ „To proto, že tady žijete dlouho a už vám to nepřipadá divné,“ vysvětlovala žabička Ekologie. Hned druhý den se holčičky daly do práce. Jejich příkladu se chopili i další obyvatelé města. Za pár dní bylo město uklizeno. A co žabička Ekologie? Byla šťastná, že lidé třídí odpad a chtějí mít své město čisté. A na začátku města teď září tabule se jménem: Město Snů. Kristýna Tušinovská 6. A
16
Psaní nás baví
Co je to město snů? Podle mě by každý chtěl jednou žít ve městě podle jeho představ. Bylo by tam všechno, co byste si jen dokázali představit a chtěli byste tam mít. Kdybych měla vytvořit svoje vlastní město, nemuselo by být ani velké, stačilo by něco jako Vratimov. Chtěla bych malé, útulné městečko, nejlépe někde u moře. Bylo by tam náměstí s malými kavárničkami. Každý by znal svého souseda a ostatní. Chodili byste po náměstí a s každým byste si měli co říct. Žádné otázky na přerušení ticha, na které ani nechcete znát odpověď. Jelikož se s každým znáte, nemuseli byste urputně hledat nějaké téma, ale vždycky byste si měli o čem povídat. V každém městě se ale šíří pomluvy a fámy. V mém městě by se to ale nedělo, protože nikdo by neměl žádný problém s ostatními. Nekradlo by se, ani nic horšího. Bylo by v něm všechno potřebné. Kdo by něco potřeboval, přišel by za starostou a všechno by se dalo do pořádku. Když jsem byla mladší, chtěla jsem žít v nějakém velkoměstě. Strašně dlouho se mi líbil New York, Paříž nebo Řím. A doteď líbí, ale už to nejsou města, ve kterých bych chtěla žít a mít rodinu. Tereza Kocurová 9. A
17
14
Zábava
IJ L E K
L M Ž Č
O E A E
Č D D P
K S O I
A T V C
S Á Ň E
N X P A
Í G L Ů
H O R Y
Perličky z 2. A Napsaly děti při testu z přírodovědy na otázku: Kdy a kde vznikl vápenec? - spojením žuly a pískovce, vyrábí se v přírodě - z vápenitých hornin v Praze - v pražských povrchách - na Moravskoslezské vrchovině a Moravskoslezské pahorkatině, ze slídy a živce - z bláta v moři - na dně moří ze schránek chřestýšů
18
Vytvořeno školní redakcí ZŠ Datyňská 690 zima 2016
