OBSAH A PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 6

Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje ETAPA C: návrhová část

OBSAH A PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

6

A.1 INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 6 6 A.1.1 ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI PROGRAMU A.1.2 VEDLEJŠÍ CÍLE PROGRAMU JSOU: 7 A.2 VÝCHOZÍ SITUACE – OBRAZ EMISNÍ SITUACE 8 A.2.1 SWOT ANALÝZA 8 9 A.2.2 „MAKROEMISNÍ“ ANALÝZA A.2.3 „MIKROEMISNÍ“ ANALÝZA 14 A.2.4 ZVLÁŠTĚ VELKÉ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ (IPPC) 16 A.2.5 EMISE Z DOPRAVY 17 19 A.3 VZTAH K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ČESKÉ REPUBLIKY A.4 VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI 19 A.5 VZTAH K DALŠÍM KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM 19 A.6 VZTAH K STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ 20 A.7 VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 20 A.8 VÝVOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A EMISÍ 22 A.8.1 VÝVOJ EMISNÍ SITUACE 22 A.8.2 VÝVOJ IMISNÍ SITUACE 22 A.8.3 MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A ZJIŠŤOVÁNÍ EMISÍ 22 23 A.9 POŽADAVKY ÚMLUVY A PROTOKOLU A.10 HODNOCENÍ DOSAŽITELNOSTI EMISNÍCH STROPŮ STANOVENÝCH KRAJI K ROKU 2010 23 A.11 ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A OSTATNÍCH LIMITNÍCH HODNOT A DALŠÍCH PODMÍNEK PROVOZOVÁNÍ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ KRAJE 24 A.12 PODPŮRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚZEMÍ KRAJE 24 A.13 ZÁKLADNÍ NÁSTROJE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ 25 A.13.1 NORMATIVNÍ NÁSTROJE 25 A.13.2 EKONOMICKÉ NÁSTROJE 26 A.13.3 ORGANIZAČNÍ NÁSTROJE 27 27 A.13.4 INSTITUCIONÁLNÍ NÁSTROJE 27 A.13.5 INFORMAČNÍ NÁSTROJE A.13.6 DOBROVOLNÉ NÁSTROJE 28 V PROGRAMU JSOU DÁLE ZAŘAZENY, JAKO PŘEDMĚT PŘÍMÉ ČI SPÍŠE NEPŘÍMÉ PODPORY, DALŠÍ KONKRÉTNÍ NÁSTROJE A OPATŘENÍ K OMEZENÍ EMISÍ PRIORITNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK, PRO KTERÉ JSOU STANOVENY HODNOTY KRAJSKÝCH EMISNÍCH STROPŮ - OXIDU SIŘIČITÉHO, OXIDŮ DUSÍKU A TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK, ZEJMÉNA: 31 32 A.14 FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROGRAMU A.15 MEZIKRAJOVÁ SPOLUPRÁCE, VČETNĚ PŘESHRANIČNÍ 33 34 A.16 SOUHRN STANOVENÝCH POŽADAVKŮ A LHŮT K DOSAŽENÍ CÍLŮ PROGRAMU A.17 TERMÍNY A ZPŮSOB KONTROL PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ PROGRAMU 36 A.17.1 INDIKÁTORY PLNĚNÍ PROGRAMU 36 A.17.2 CYKLUS VYHODNOCOVÁNÍ REALIZACE PROGRAMU 36

strana 2


A.18 ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU VYVOLANÝCH NA ZÁKLADĚ ZÁVĚRŮ KONTROL A PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ TOHOTO PROGRAMU 37 A.19 NÁZVY A SÍDLA ORGÁNŮ OCHRANY OVZDUŠÍ KRAJE A DALŠÍCH SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ 38 A.20 JMÉNA, ADRESY A PODPISY OSOB, ODPOVĚDNÝCH ZA PLNĚNÍ PROGRAMU 38 B INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 39 B.1 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ – VŠEOBECNÉ INFORMACE B.1.1 CÍLE PROGRAMU B.2 VŠEOBECNÉ INFORMACE B.3 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ – ODPOVĚDNÉ ORGÁNY B.4 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ – DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ

39 39 40 44

OVZDUŠÍ

45 45 47

B.4.1 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ B.5 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ – PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ B.6 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ – ANALÝZA SITUACE VEDOUCÍ KE

ZHORŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 48 B.7 POPIS EXISTUJÍCÍCH OPATŘENÍ PŘIJATÝCH KE ZVÝŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 49 B.7.1 OPATŘENÍ NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI 49 B.7.2 OPATŘENÍ NA NÁRODNÍ, REGIONÁLNÍ A LOKÁLNÍ ÚROVNI 50 B.7.3 DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A HODNOCENÍ ÚČINNOSTI OPATŘENÍ 51 52 B.8 NÁVRH NOVĚ PŘIPRAVOVANÝCH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ B.8.1 PODROBNOSTI O MOŽNÝCH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍCH 52 B.8.2 ČASOVÝ PLÁN IMPLEMENTACE OPATŘENÍ 55 B.8.3 ODHAD OČEKÁVANÉHO DOPADU NA KVALITU OVZDUŠÍ VČETNĚ ČASOVÉHO HORIZONTU

57 POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH V DLOUHODOBÉM HORIZONTU B.10 PŘÍLOHY

59 61

C AKČNÍ PROGRAM K PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK DO OVZDUŠÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

63

B.9

D AKČNÍ PROGRAM OCHRANY OVZDUŠÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 65 D.1 NAPLŇOVÁNÍ DLOUHODOBÝCH CÍLŮ SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ 65 D.2 AKČNÍ PROGRAM EMISNÍHO A IMISNÍHO PROGRAMU 67 D.2.1 STANOVENÍ KLÍČOVÝCH NÁPRAVNÝCH A PREVENTIVNÍCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ AKČNÍHO SCÉNÁŘE OCHRANY OVZDUŠÍ 67 D.2.2 HARMONOGRAM REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ AKČNÍHO PROGRAMU

71 D.2.3 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ AKČNÍHO SCÉNÁŘE PROGRAMU OCHRANY OVZDUŠÍ – LOGFRAME

73

strana 3


E PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK DO OVZDUŠÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

74

SCÉNÁŘ SNIŽOVÁNÍ EMISÍ OXIDU SIŘIČITÉHO KE SNÍŽENÍ CELKOVÉHO OBJEMU EMISÍ 77 E.1.1 IDENTIFIKACE PROBLÉMU NA MAKROEMISNÍ ÚROVNI 77 E.1.2 IDENTIFIKACE PROBLÉMU NA MIKROEMISNÍ ÚROVNI 78 E.1.3 VÝBĚR NÁPRAVNÝCH PRIORITNÍCH A KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ 83 E.1.4 VÝBĚR PREVENTIVNÍCH PRIORITNÍCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ A STANOVENÍ JEJICH CÍLŮ 87 E.1.5 HORIZONT REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁPRAVNÝCH A PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ 92 E.1.6 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ SCÉNÁŘE – LOGFRAME 93 E.2 SCÉNÁŘ SNIŽOVÁNÍ EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU S CÍLEM DOSAŽENÍ DOPORUČENÉHO EMISNÍHO STROPU 94 E.2.1 IDENTIFIKACE PROBLÉMU NA MAKROEMISNÍ ÚROVNI 94 E.2.2 IDENTIFIKACE PROBLÉMU NA MIKROEMISNÍ ÚROVNI 96 98 E.2.3 VÝBĚR NÁPRAVNÝCH PRIORITNÍCH A KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ E.2.4 VÝBĚR PREVENTIVNÍCH PRIORITNÍCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ A STANOVENÍ JEJICH CÍLŮ 104 E.2.5 HORIZONT REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁPRAVNÝCH A PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ 109 E.2.6 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ SCÉNÁŘE – LOGFRAME 111 E.3 SCÉNÁŘ SNIŽOVÁNÍ EMISÍ TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK S VYUŽITÍM DOSTUPNÉHO POTENCIÁLU A SNÍŽENÍ EMISÍ PREKURSORŮ TVORBY PŘÍZEMNÍHO OZÓNU 112 E.3.1 IDENTIFIKACE PROBLÉMU NA MAKROEMISNÍ ÚROVNI 112 E.3.2 IDENTIFIKACE PROBLÉMU NA MIKROEMISNÍ ÚROVNI 114 E.3.3 VÝBĚR NÁPRAVNÝCH PRIORITNÍCH A KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ 115 E.3.4 VÝBĚR PREVENTIVNÍCH PRIORITNÍCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ A STANOVENÍ JEJICH CÍLŮ 119 122 E.3.5 HORIZONT REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁPRAVNÝCH A PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ E.3.6 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ SCÉNÁŘE – LOGFRAME 123 E.1

F PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 124 F.1 SNIŽOVÁNÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE TUHÝMI ZNEČIŠŤUJÍCÍMI ČÁSTICEMI FRAKCE PM10 126 F.1.1 DEFINICE ROZSAHU IMISNÍHO PROBLÉMU NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ 126 143 F.1.2 PŮVODCI ZNEČIŠTĚNÍ F.1.3 NÁVRH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE A PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ 145 K UDRŽENÍ PODLIMITNÍHO STAVU V OBLASTECH S DOBROU KVALITOU OVZDUŠÍ F.1.4 HORIZONT REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ 157 F.1.5 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ SCÉNÁŘE – LOGFRAME 158 159 F.2 SNIŽOVÁNÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE BENZO(A)PYRENEM F.2.1 DEFINICE ROZSAHU IMISNÍHO PROBLÉMU NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ 159 171 F.2.2 PŮVODCI ZNEČIŠTĚNÍ F.2.3 NÁVRH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE A PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ 172 K UDRŽENÍ PODLIMITNÍHO STAVU V OBLASTECH S DOBROU KVALITOU OVZDUŠÍ 177 F.2.4 HORIZONT REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ F.2.5 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ SCÉNÁŘE – LOGFRAME 179

strana 4


F.3 SNIŽOVÁNÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE BENZENEM 180 F.3.1 DEFINICE ROZSAHU IMISNÍHO PROBLÉMU NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ 180 F.3.2 PŮVODCI ZNEČIŠTĚNÍ 187 F.3.3 NÁVRH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE A PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ K UDRŽENÍ PODLIMITNÍHO STAVU V OBLASTECH S DOBROU KVALITOU OVZDUŠÍ 188 F.3.4 HORIZONT REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ 192 F.3.5 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ SCÉNÁŘE – LOGFRAME 194 195 F.4 SNIŽOVÁNÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE ARSENEM F.4.1 DEFINICE ROZSAHU IMISNÍHO PROBLÉMU NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ 195 F.4.2 PŮVODCI ZNEČIŠTĚNÍ 198 F.4.3 NÁVRH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE A PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ K UDRŽENÍ PODLIMITNÍHO STAVU V OBLASTECH S DOBROU KVALITOU OVZDUŠÍ 199 F.4.4 HORIZONT REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ 202 F.4.5 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ SCÉNÁŘE – LOGFRAME 203 F.5 NÁVRH NA APLIKACI NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIKA PŘEKROČENÍ IMISNÍHO LIMITU PRO NO2 V OKOLÍ ZDROJE ISPAT NOVÁ HUŤ, A.S. 204 F.5.1 VYHODNOCENÍ IMISNÍHO ZATÍŽENÍ NA ÚZEMÍ REGIONU A V OKOLÍ ZÁVODU ISPAT NOVÁ HU´Ť, A.S. 204 F.5.2 DEFINICE DOSTUPNÝCH NÁSTROJŮ KE SNÍŽENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE 209 G SOUBOR NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ PRAGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISNÍ ZNČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK DO OVZDUŠÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

210

H NÁVRH PODPROGRAMŮ PRO FINANCOVÁNÍ ZE STRANY SFŽP ČR A FONDŮ EU

358

NÁVRH PROGRAMU FINANCOVÁNÍ OPATŘENÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK DO OVZDUŠÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Z PROSTŘEDKŮ SFŽP ČR 358 358 H.1.1 STÁVAJÍCÍ AKTIVITY SFŽP ČR V OBLASTI FINANCOVÁNÍ OCHRANY OVZDUŠÍ H.1.2 NÁVRH FINANCOVÁNÍ OPATŘENÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z KONCEPCE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 367 OŽNOSTI FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ V OBLASTI OCHRANY OVZDUŠÍ ZE ZDROJŮ H.2 M STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EVROPSKÉ UNIE 373 H.2.1 OPATŘENÍ 4.2 ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ V REGIONECH 373 377 H.2.2 OPATŘENÍ 2.1 ROZVOJ REGIONÁLNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 381 H.2.3 OPATŘENÍ 2.2 ROZVOJ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI V REGIONECH H.1

H.3 H.4

INTERREG III 385 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ V OBLASTI OCHRANY OVZDUŠÍ Z KOHEZNÍHO FONDU EVROPSKÉ UNIE 386

strana 5


A

Program snižování emisí Moravskoslezského kraje

A.1

Integrovaný krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje

Souhrn (v závazné struktuře dle přílohy č.2 zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší) Poznámka: Integrovaný krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje bude v dalším textu nazýván „Program“.

A.1.1

Základní cíle a souvislosti Programu

Primárním cílem Programu je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3) stanovených pro Moravskoslezský kraj. Doporučené hodnoty krajských emisních stropů jsou pro Moravskoslezský kraj stanoveny nařízením vlády č.417/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. Aktuální i původně stanovené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce: SO2

NOX

VOC

NH3

NV 351/2002 Sb.

33,0 kt / rok

26,0 kt / rok

24,5 kt / rok

6,5 kt / rok

Návrh revize

29,7 kt / rok

33,9 kt / rok

22,7 kt / rok

6,0 kt / rok

Tabulka 1 Doproučené emisní stropy pro NOx, SO2, VOC a NH3 pro Moravskoslezský kraj

Základním cílem Programu je dále omezování emisí těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k překračování imisních limitů nedochází. V období 2000 až 2002 bylo na území Moravskoslezského kraje zjištěno překračování imisních limitů, stanovených nařízením vlády č.350 / 2002 Sb., pro suspendované částice velikostní frakce PM10, benzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) vyjádřené jako benzo(a)pyren, kadmium, nikl, arsen, ozón a oxidy dusíku. Pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, olovo, rtuť a amoniak nebylo v období 2000 až 2002 na území Moravskoslezského kraje překračování imisních limitů zjištěno.

strana 6


A.1.2

Vedlejší cíle Programu jsou:

přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“, zejména oxidu uhličitého a metanu přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů Základní vertikální souvislostí Programu je vazba na (Integrovaný) Národní program snižování emisí České republiky a na Národní program snížení emisí tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů. Kromě toho jsou významné vazby zejména na následující koncepční materiály, připravené na národní úrovni: Státní politika životního prostředí ČR Státní energetická politika a Státní energetická koncepce Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu Státní dopravní politika a materiály navazující Společný regionální operační program Operační program Infrastruktura Celková strategie Fondu soudržnosti Na horizontální úrovni je významná vazba na Územní energetickou koncepci Moravskoslezského kraje, Dopravní koncepci Moravskoslezského kraje, Krajskou koncepci nakládání s odpady Moravskoslezského kraje a v širších souvislostech na Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje.

strana 7


A.2

Výchozí situace – obraz emisní situace

A.2.1

SWOT analýza

Silné stránky

Slabé stránky

Rizika

Příležitosti

Emisní problematika Rozhodující podíl emisí hlavních znečišťujících látek je emitován zvláště velkými zdroji (IPPC).

Kraj emituje největší množství CO, druhé největší množství SO2, NOX a tuhých látek a třetí největší množství VOC.

V rámci integrovaného povolování se nepodaří snížit emise znečišťujících látek.

V rámci integrovaného povolování se podaří snížit emise znečišťujících látek.

Podíl dopravy na emisích hlavních znečišťujících látek je pod republikovým průměrem.

Emise oxidů dusíku překračují hodnotu krajského emisního stropu.

Emisní strop pro oxidy dusíku nebude dodržen.

Snížení emisí oxidů dusíku úsporami energie a opatřeními u zvláště velkých zdrojů.

Imisní problematika Nedochází k překračování imisních limitů pro ochranu zdraví pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, olovo, rtuť a amoniak.

Nedochází k překračování imisního limitu pro ochranu vegetace pro oxid siřičitý, překračování imisního limitu pro ochranu vegetace pro oxidy dusíku je nevelké.

Plošné překračování imisních limitů pro ochranu zdraví pro suspendované částice frakce PM10 a benzo(a) pyren a cílových imisních limitů pro ozón.

Lokální překračování imisních limitů pro arsen, nikl, benzen a kadmium.

V případě suspendovaných částic frakce PM10 hrozí nedodržení imisních limitů k roku 2005 a v případě ozónu riziko nedodržení cílových imisních limitů k roku 2010.

V horizontu roku 2005 a zejména 2010 lze očekávat stabilizaci až další mírné snižování podlimitní imisní zátěže oxidem siřičitým, oxidem uhelnatým, oxidem dusičitým, olovem, rtutí a amoniakem.

V oblastech, vyhlášených za oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší žije více než 75 % obyvatel kraje.

V horizontu roku 2005 a zejména 2010 lze očekávat pokles až eliminaci výměry oblastí s překročenými imisními limity pro oxidy dusíku, arsen, nikl, benzen a kadmium a do určité míry také pro suspendované částice, benzo(a)pyren a ozón.

strana 8


A.2.2

„Makroemisní“ analýza

Hlavní znečišťující látky Emise hlavních znečišťujících látek do ovzduší se na území Moravskoslezského kraje v období 2000 až 2002 vyvíjely takto (v kt / rok):

2000

2001

2002

Tuhé látky

7,58

7,40

8,29

Oxid siřičitý

28,88

30,08

29,52

Oxidy dusíku

37,42

37,08

36,54

Oxid uhelnatý

162,23

160,08

157,82

(3,72)

6,4

3,80 (4,80)

(19,81)

22,8

18,20

Amoniak VOC

Poznámka: Zdrojem dat je ČHMÚ, údaje v závorkách zjištěny nezávislými šetřeními (VÚZT, Ekotoxa Opava, SVÚOM).

Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích hlavních znečišťujících látek na území Moravskoslezského kraje je v období 2000 až 2002 následující:

strana 9


Látka

Tuhé látky

Oxid siřičitý

Oxidy dusíku

Oxid uhelnatý

Amoniak

VOC

Rok

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

2000

60,2 %

9,1 %

21,4 %

9,2 %

2001

59,2 %

8,1 %

23,2 %

9,5 %

2002

56,6 %

7,7 %

26,2 %

9,5 %

2000

87,1 %

3,3 %

7,8 %

1,8 %

2001

87,5 %

2,8 %

8,0 %

1,7 %

2002

90,6 %

2,2 %

5,1 %

2,1 %

2000

62,5 %

1,2 %

2,6 %

33,7 %

2001

62,2 %

1,2 %

2,7 %

33,9 %

2002

60,0 %

1,1 %

2,5 %

36,4 %

2000

78,5 %

1,1 %

6,3 %

14,1 %

2001

78,0 %

1,0 %

6,7 %

14,3 %

2002

77,9 %

0,7 %

3,9 %

17,5 %

2000

19,0 %

38,0 %

43,0 %

0,0 %

2002

22,4 %

20,5 %

57,1 %

0,0 %

2000

47,0 %

13,7 %

16,8 %

22,5 %

2001

2001 2002

Porovnáním podílů jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích Moravskoslezského kraje s celorepublikovými průměry lze dojít k následujícím závěrům: podíl velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1) na celkových emisích kraje výrazně převyšuje republikový průměr v případě tuhých látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a amoniaku podíl středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2) na celkových emisích kraje je u všech uvedených znečišťujících látek nízký a zhruba na úrovni republikového průměru podíl malých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3) na celkových emisích kraje je v případě amoniaku na úrovni republikového průměru, u všech ostatních uvedených znečišťujících látek je výrazně nižší podíl mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 4) na celkových emisích kraje je u všech relevantních znečišťujících látek výrazně nižší než republikový průměr Porovnání emisí hlavních znečišťujících látek mezi jednotlivými kraji je uvedeno v následující tabulce (emise 2002 v kt / rok):

strana 10


Kraj

Tuhé látky

SO2

NOX

CO

VOC

NH3

Praha

1,23

2,55

18,66

32,94

12,00

0,12

Středočeský

8,74

28,15

39,42

62,46

30,00

6,95

Liberecký

2,32

4,95

8,50

18,62

8,30

0,88

Ústecký

5,83

81,08

74,32

37,09

24,30

11,30

Karlovarský

1,99

17,45

12,32

12,50

6,00

1,49

Plzeňský

4,35

12,29

16,06

29,26

14,80

7,08

Jihočeský

5,73

12,02

18,55

34,76

13,80

9,37

Pardubický

3,77

18,72

22,39

24,60

11,40

4,30

Královéhradecký

3,59

7,81

12,15

27,22

10,50

4,83

Olomoucký

3,26

6,57

15,74

27,05

11,00

3,53

Moravskoslezský

8,29

29,52

36,54

157,82

18,20

3,80

Jihomoravský

3,24

4,27

21,68

37,44

17,90

8,98

Vysočina

4,05

4,69

12,71

25,25

12,40

6,37

Zlínský

2,37

7,35

11,22

19,05

9,40

3,20

Tabulka 2 Regionální distribuce emisí základních znečišťujících látek; zdroj: ČHMÚ

Poznámka: Tučným písmem jsou vyznačeny vždy tři kraje s nejvyššími emisemi příslušné znečišťující látky.

Z uvedených údajů vyplývá, že zdroje znečišťování Moravskoslezského kraje emitují v porovnání s ostatními kraji:

ovzduší

na

území

největší množství oxidu uhelnatého druhé největší množství tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku třetí největší množství těkavých organických látek Z celkového vyhodnocení makroemisní situace v Moravskoslezském kraji vyplývá, že rozhodující podíl emisí hlavních znečišťujících látek je emitován kategorií velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1), která se zde pohybuje vysoce nad republikovým průměrem. Podíl emisí z ostatních kategorií zdrojů je naopak vesměs pod republikovým průměrem. Z posouzení emisní situace na úrovni jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje vyplývá, že rozhodující množství emisí základních znečišťujících látek je emitováno v okresech: Ostrava-město Frýdek Místek Karviná

strana 11


Persistentní organické polutanty Celkové emise persistentních organických polutantů (POPs) v roce 2000 a jejich zdrojová struktura jsou uvedeny v následující tabulce:

Látka

Emise (kg/rok)

Podíl REZZO 1

Podíl REZZO 2

Podíl REZZO 3

Podíl REZZO 4

PAH

114 000

29 %

1%

69 %

1%

PCB

21,1

42 %

3%

48 %

7%

PCDD/F

0,126

85 %

2%

10 %

3%

Z uvedených informací vyplývá, že: dominantním původcem emisí polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) jsou malé zdroje, významným původcem jsou velké zdroje dominantním původcem emisí polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů (PCDD/F) jsou velké zdroje, nezanedbatelný podíl mají zdroje malé rozhodujícími původci emisí polychlorovaných bifenylů (PCB) jsou velké a malé zdroje příspěvek středních zdrojů k emisím POPs je zanedbatelný, příspěvek mobilních zdrojů je nezanedbatelný pouze v případě PCB podíl velkých zdrojů na celkových emisích POPs je výrazně vyšší než republikový průměr Z posouzení emisní situace na úrovni jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje vyplývá, že rozhodující množství emisí POPs je emitováno v okresech: Ostrava-město Frýdek Místek Karviná

strana 12


Těžké kovy Údaje o emisích těžkých kovů se meziročně velmi výrazně liší. Z dostupných informací vyplývá, že rozhodující množství emisí kadmia, arsenu, niklu a rtuti je emitováno zdroji na území okresu Frýdek-Místek. Nejvýznamnějším zdrojem emisí těžkých kovů v kraji jsou Třinecké železárny a.s. V roce 2000 byly v kategorii zdrojů REZZO 1 na území Moravskoslezského kraje evidovány následující emise těžkých kovů: Cd 0,135 t Hg 0,028 t As 0,030 t Ni 0,292 t Pb 2,862 t a v kategorii zdrojů REZZO 2 pouze emise 6 kg niklu.

strana 13


A.2.3

„Mikroemisní“ analýza

Tuhé znečišťující látky Téměř 50 % emisí tuhých látek z celkových emisí kraje v kategorii REZZO 1 emitují 3 zdroje znečišťování ovzduší: Vysoké pece a.s., Ostrava Třinecké železárny a.s. Nová Huť a.s. – závod 10 Kunčice Více než 80 % emisí tuhých látek z celkových emisích kraje v kategorii REZZO 1 emituje celkem 12 zdrojů a více než 90 % celkem 19 zdrojů.

Oxid siřičitý Téměř 50 % emisí oxidu siřičitého z celkových emisí kraje v kategorii REZZO 1 emitují 3 zdroje znečišťování ovzduší: Nová Huť a.s. – závod 4 Kunčice Dalkia Morava a.s., Elektrárna Třebovice Energetika Vítkovice a.s. Více než 80 % emisí oxidu siřičitého z celkových emisích kraje v kategorii REZZO 1 emituje celkem 10 zdrojů a více než 90 % celkem 16 zdrojů.

Oxidy dusíku Téměř 50 % emisí oxidů dusíku z celkových emisí kraje v kategorii REZZO 1 emitují 3 zdroje znečišťování ovzduší: ČEZ a.s., Elektrárna Dětmarovice Nová Huť a.s. – závod 10 Kunčice Vysoké pece Ostrava a.s. Více než 80 % emisí oxidů dusíku z celkových emisích kraje v kategorii REZZO 1 emituje celkem 10 zdrojů a více než 90 % celkem 17 zdrojů.

strana 14


Oxid uhelnatý Téměř 90 % emisí oxidu uhelnatého z celkových emisí kraje v kategorii REZZO 1 emitují 3 zdroje znečišťování ovzduší: Vysoké pece a.s., Ostrava Třinecké železárny a.s. Nová Huť a.s. – závod 13 Kunčice Více než 97 % emisí oxidu uhelnatého z celkových emisích kraje v kategorii REZZO 1 emituje celkem 10 zdrojů.

Amoniak Téměř 50 % emisí amoniaku z celkových emisí kraje v kategorii REZZO 1 emitují 4 zdroje znečišťování ovzduší: GT 92 s.r.o. – výkrmna prasat PŠVP s.r.o. – plemenná farma Mavet a.s. – provoz ŽV Služovice Mavet a.s. – provoz ŽV Březová V kategorii REZZO 1 je v Moravskoslezském kraji zahrnuto celkem 27 velkých zdrojů emisí amoniaku.

strana 15


A.2.4

Zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (IPPC)

V Moravskoslezském kraji bylo ke dni 22.12.2003 evidováno 143 zařízení, podléhajících regulačnímu režimu podle zákona č.76/2002 Sb., o integrované prevenci. Nejméně 113 těchto zařízení spadá zároveň do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší podle zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Podíl zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší (IPPC) na celkových emisích hlavních znečišťujících látek na území Moravskoslezského kraje je uveden v následující tabulce (data za rok 2000 v t / rok):

Tuhé látky

SO2

NOX

CO

NH3

Celkové emise ze stacionárních zdrojů

6 739

28 190

24 731

138 865

3 719

Celkové emise

7 437

28 713

37 332

161 795

3 719

Emise ze zdrojů IPPC

4 168

24 461

22 601

118 409

626

Podíl zdrojů IPPC na emisích ze stacionárních zdrojů

61,8 %

86,8 %

91,4 %

85,3 %

16,8 %

Podíl zdrojů IPPC na celkových emisích

56,0 %

85,2 %

60,5 %

73,2 %

16,8 %

Tabulka 3 Bilance emise z IPPC zdrojů na území Moravskoslezského kraje

Z tabulky vyplývá, že pro emise tuhých látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého jsou zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší naprosto rozhodující a poskytují proto redukční potenciál, využitelný v rámci integrovaného povolování podle zákona o integrované prevenci. Určitý, i když výrazně menší, potenciál snížení emisí poskytují zvláště velké zdroje i v případě emisí amoniaku.

Stávající zvláště velké spalovací zdroje (ELCP) Na území Moravskoslezského kraje bylo k 31.12.2002 provozováno 19 stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů (velkých spalovacích zdrojů, jejichž tepelný příkon je alespoň 50 MW). Podíl těchto zdrojů na celkových emisích tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku na celkových emisích na území Moravskoslezského kraje je uveden v následující tabulce (údaje 2000 v kt / rok):

Látka

ELCP

REZZO 1-4

Podíl ELCP

REZZO 1

Podíl ELCP

Tuhé látky

0,733

7,40

9,9 %

4,38

16,7 %

SO2

19,350

30,08

64,3 %

26,32

73,5 %

NOX

15,593

37,08

42,1 %

23,05

67,6 %

Tabulka 4 Distribuce emisí TZL, SO2 a NOx dle kategorií zdrojů na území Moravskoslezského kraje

strana 16


Stávající zvláště velké spalovací zdroje jsou zařazeny do Národního programu snížení emisí tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů. Základním požadavkem programu je dodržování v současné době platných emisních limitů za podmínky zachování průměrné sirnatosti paliva a průměrného množství emisí na úrovni průměru let 2000 až 2002. Jedinou výjimkou v Moravskoslezském kraji je ČEZ a.s., Elektrárna Dětmarovice, které byl navíc stanoven individuální emisní strop pro oxid siřičitý ve výši 2000 tun ročně s účinností od 1.1.2008. A.2.5

Emise z dopravy

Výsledky nezávislého výpočtu emisí z dopravy jsou uvedeny v následujících tabulkách: Celkový přehled Znečišťující látka

Emise z dopravy celkem (t/rok)

Emise ze silniční dopravy (%)

Tuhé látky

1074

81,3 %

Uhlovodíky

6956

91,0 %

Oxid siřičitý

209

33,5 %

Oxidy dusíku

17542

83,5 %

VOC

5704

91,0 %

Amoniak

0,12

83,3 %

Tabulka 5 Bilance emisí z dopravy a podíl silniční dopravy na emisích z REZZO 4 v Moravskoslezském kraji

Rozdělení emisí ze silniční dopravy mezi druhy vozidel (t / rok)

Osobní automobily

Lehké nákladní automobily

Těžké nákladní automobily

Autobusy

Tuhé látky

11,5 %

13,7 %

53,6 %

21,2 %

PM10

11,7 %

13,9 %

53,3 %

21,1 %

SO2

51,5 %

13,6 %

23,1 %

11,8 %

NOX

41,5 %

7,3 %

41,5 %

9,7 %

Uhlovodíky

77,5 %

3,2 %

14,4 %

4,9 %

Benzen

91,1 %

1,1 %

5,7 %

2,1 %

Znečišťující látka

Tabulka 6 Emise v rozdělení podle druhů vozidel

strana 17


Rozdělení emisí ze silniční dopravy podle komunikací (%)

Tuhé látky

SO2

NOX

Uhlovodíky

Benzen

Dálnice a silnice I.třídy

68 %

66 %

69 %

64 %

63 %

Silnice II.třídy

20 %

21 %

20 %

23 %

23 %

Ostatní komunikace

12 %

13 %

11 %

14 %

14 %

Tabulka 7 Rozdělení emisí z dopravy podle tříd komunikací

Z výsledků výpočtů vyplývá, že: podíl silniční dopravy na emisích hlavních znečišťujících látek z dopravy je dominantní ve všech případech s výjimkou oxidu siřičitého emise z osobních vozidel mají dominantní podíl na celkových emisích ze silniční dopravy v případě uhlovodíků a benzenu, mírně nadpoloviční podíl v případě oxidu siřičitého a více než 40 % podíl v případě oxidů dusíku emise z těžkých nákladních vozidel mají rozhodující podíl v případě emisí tuhých látek a více než 40 % podíl v případě oxidů dusíku dálnice a silnice I.třídy mají zhruba dvoutřetinový podíl na celkových emisích ze silniční dopravy u všech sledovaných znečišťujících látek

strana 18


A.3

Vztah k Národnímu programu snižování emisí České republiky

Program se zcela shoduje s (Integrovaným) Národním programem snižování emisí v oblasti cílů, které jsou buď identické (dodržování imisních limitů, podpora úspor energie, omezování emisí skleníkových plynů), nebo z Národního programu odvozené (doporučené hodnoty krajských emisních stropů). Program je z hlediska nástrojů a opatření vůči Národnímu programu snižování emisí komplementární. Zatímco Národní program zakládá a nebo modifikuje nástroje a opatření, které jsou v kompetenci ústředních orgánů státní správy (zejména legislativní kroky), krajský Program je zaměřen na nástroje a opatření, které jsou v kompetenci kraje, krajského úřadu nebo v kompetenci obcí.

A.4

Vztah k Územní energetické koncepci

Program se částečně překrývá s Územní energetickou koncepcí jak v oblasti cílů (podpora úspor energií, podpora užívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie), tak v oblasti nástrojů (energetické audity, podpora změny vytápění atp.).

A.5

Vztah k dalším koncepčním dokumentům Program je v souladu s následujícími dokumenty: Státní politika životního prostředí ČR (ochrana ovzduší je jednou z hlavních priorit) Státní energetická koncepce (společný cíl podpory úspor energií) Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů (společný cíl podpory úspor energií) Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu (společný cíl omezování emisí „skleníkových plynů“) Státní dopravní politika a materiály navazující (společný cíl omezování emisí znečišťujících látek z dopravy do ovzduší) Společný regionální operační program (ochrana ovzduší je jednou z priorit) Operační program Infrastruktura (ochrana ovzduší je jednou z priorit) Celková strategie Fondu soudržnosti (ochrana ovzduší je jednou z priorit)

strana 19


Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje (společný cíl v oblasti snižování produkce emisí)

A.6

Vztah k Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů

Program se částečně překrývá se Státním programem podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů jak v oblasti cílů (podpora úspor energií, podpora užívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie), tak v oblasti nástrojů (energetické audity, podpora změny vytápění atp.).

A.7

Vztah ke Krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší

Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je formulován jako „nadstavba“ Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Zatímco Krajský program snižování emisí pokrývá všechny znečišťující látky, pro které byly vyhlášeny krajské emisní stropy a nebo imisní limity, a týká se celého území kraje, Krajský program je zaměřen pouze na ty znečišťující látky, u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a týká se přednostně těch částí území kraje, na kterých k překročení došlo a kde byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V podmínkách Moravskoslezského kraje je tedy Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší zaměřen na následující znečišťující látky: suspendované částice velikostní frakce PM10, benzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) vyjádřené jako benzo(a) pyren, nikl, arsen, kadmium ozón, oxidy dusíku. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje pracuje se souborem nástrojů a opatření, definovaným v rámci Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje s tím, že z nich vybírá prioritní nástroje a opatření, vhodné pro aplikaci u zájmových znečišťujících látek v zájmových územích (oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší).

strana 20


Obecné zásady strategie Programu Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje je formulován tak, aby znamenal při splnění stanovených cílů co nejmenší ekonomický i administrativní dopad na všechny dotčené subjekty (veřejná správa, obyvatelstvo, soukromý sektor). Velký důraz je proto kladen na: normativní a organizační opatření nepřímou podporu aktivit k omezování emisí (možnost zahrnout příslušná kriteria jednak do nenárokových rozhodovacích procesů veřejné správy, jednak do podmínek obchodních soutěží, vyhlašovaných správními úřady či jimi přímo ovlivňovanými organizacemi) ekonomické nástroje přímé finanční podpory, které jsou navrhovány dynamicky (tj. každá disponibilní částka může pomoci ke snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší) normativní nástroje s vysokým stupněm flexibility (integrovaná povolení u zvláště velkých zdrojů, plány snížení emisí u zdroje, plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje) dobrovolné aktivity všeho druhu (zejména dobrovolné dohody) vyjednávání mezi správními orgány a provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší či jejich organizacemi s cílem nalézt ekonomicky schůdné postupy omezování emisí výchovu a osvětu s cílem přesvědčit co největší část veřejnosti o nutnosti realizace opatření k omezení emisí a přivést ji k vzorcům chování příznivým z hlediska omezování emisí v případě nápravných opatření u stávajících zdrojů znečišťování ovzduší na přednostní využívání stávajících odlučovacích zařízení. Prioritou Programu jsou velké a zejména zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (IPPC), protože jejich podíl na celkových krajských emisích většiny znečišťujících látek je rozhodující.

strana 21


A.8

Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí

A.8.1

Vývoj emisní situace

Vývoj emisní situace na území Moravskoslezského kraje v období 1990 až 2002 se neliší od vývoje v ostatních krajích i v České republice jako celku. Ve období 1990 až 1999 došlo k výraznému poklesu emisí všech znečišťujících látek, zpočátku vlivem dočasného poklesu výroby a restrukturalizace průmyslu, později vlivem náběhu účinnosti nové legislativy k ochraně ovzduší. V období 2000 až 2002 lze emisní situaci na území Moravskoslezského kraje označit v zásadě za stabilizovanou. Tato stabilizace však není dostatečná k tomu, aby byly dodržovány všechny stanovené imisní limity a aby bylo bezpečně dosaženo dodržování doporučených hodnot krajských emisích stropů. A.8.2

Vývoj imisní situace

Vývoj imisní situace nad územím Moravskoslezského kraje v období 1990 až 2002 se příliš neliší od vývoje v ostatních krajích i v celé České republice. V důsledku výrazného poklesu emisí logicky došlo také k poklesu imisní zátěže. V období 2000 až 2002 však lze přesto konstatovat, že v Moravskoslezském kraji přetrvává plošný problém s překračováním imisních limitů pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice velikostní frakce PM10 a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), vyjádřené jako benzo(a)pyren a lokální problém s překračováním imisních limitů pro ochranu lidského zdraví pro benzen, nikl, kadmium a arsen. Stejně jako v celé České republice jsou plošně překračovány cílové imisní limity pro ozón. A.8.3

Monitorování kvality ovzduší a zjišťování emisí

Na území Moravskoslezského kraje je provozováno celkem 44 měřících stanic, z toho 27 stanic ČHMÚ a 10 Hygienickou službou. Počet i rozmístění stanic lze považovat za vyhovující, spektrum měřených látek by však mělo být přizpůsobeno aktuální imisní situaci v kraji.

strana 22


A.9

Požadavky Úmluvy a Protokolu

Požadavky Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o dálkovém znečišťování ovzduší, překračujícím hranice států a jejích protokolů (první a druhý protokol o síře, protokol o dusíku, protokol o těkavých organických látkách, protokol o persistentních organických polutantech, protokol o těžkých kovech a protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozónu) byly z velké části přejaty do české právní úpravy ochrany ovzduší a jsou v příslušných termínech naplňovány. Specifickým problémem Moravskoslezského kraje jsou poměrně vysoké měrné emise jak těžkých kovů tak i persistentních organických polutantů. Základním nástrojem pro omezování emisí těchto znečišťujících látek je integrované povolování podle zákona o integrované prevenci.

A.10 Hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených kraji k roku 2010 Aktuální hodnoty krajských emisí látek, pro které jsou vyhlášeny doporučené hodnoty krajských emisních stropů – oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOX), těkavých organických látek (VOC) a amoniaku (NH3) jsou v následující tabulce srovnány s navrhovanými doporučenými hodnotami krajských emisních stropů (údaje v kt):

SO2

NOX

VOC

NH3

Emise 2000

28,88

37,42

(19,81)

(3,72)

Emise 2001

30,08

37,08

22,80

6,40

Emise 2002

29,52

36,54

18,20

3,80 (4,80)

Strop

29,70

33,90

22,70

6,00

Tabulka 8 Emisní bilance základních znečišťujících látek 2000 - 2002Zdroj: ČHMÚ, údaje v závorce nezávislá šetření (VÚZT, Ekotoxa Opava, SVÚOM)

Z porovnání aktuálních emisních dat za roky 2000 až 2002 s doporučenými hodnotami krajských emisních stropů lze, s přihlédnutím k analýzám provedených v rámci tohoto Programu, učinit následující závěry: v případě oxidu siřičitého se aktuální emise pohybují okolo hodnoty emisního stropu; z analýzy trendů vyplývá, že riziko nedodržení emisního stropu k roku 2010 je poměrně malé v případě oxidů dusíku se aktuální emise pohybují o 8 až 10 % nad úrovní emisního stropu; z vyhodnocení trendů vyplývá, že riziko nedodržení emisního stropu je poměrně vysoké

strana 23


v případě těkavých organických látek (VOC) se aktuální emise pohybují okolo hodnoty emisního stropu, případně pod ní; z analýzy trendů vyplývá, že riziko nedodržení emisního stropu k roku 2010 je poměrně malé v případě amoniaku se aktuální emise pohybují spíše výrazně pod hodnotou emisního stropu; z analýzy trendů vyplývá, že riziko nedodržení emisního stropu k roku 2010 je velmi malé

A.11 Rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a ostatních limitních hodnot a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území kraje Naprostá většina regulovaných, tedy zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší, provozovaných na území Moravskoslezského kraje, plní emisní limity a další požadavky, stanovené jim předchozí právní úpravou (zákon č.309/1991 Sb. a vyhláška č.117/ 1997 Sb., obojí ve znění pozdějších úprav). V rámci nově přijaté právní úpravy (zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a navazující prováděcí předpisy) došlo k vyhlášení některých nových a zpřísnění některých stávajících emisních limitů a k stanovení nových technických požadavků na provoz zdrojů. Provozovatelé zdrojů, které nejsou schopny dodržet nově stanovené požadavky, byli povinni předložit plány snížení emisí u zdroje, v nichž popsali způsob jakým hodlají zajistit plnění požadavků k 1.lednu 2005.

A.12 Podpůrné aktivity pro omezování emisí na území kraje Nejvýznamnějšími podpůrnými aktivitami pro omezování emisí na území Moravskoslezského kraje bude realizace programů, které jsou zaměřeny na řešení jiných problémů, ke snížení emisí však přesto přímo či nepřímo přispějí. Jedná se zejména o: Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Dopravní koncepce Moravskoslezského kraje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Státní program podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje K omezení emisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje přispěje také realizace následujících koncepčních dokumentů, přijatých na národní úrovni: Státní politika životního prostředí ČR (ochrana ovzduší je jednou z hlavních priorit) Státní energetická koncepce (společný cíl podpory úspor energií) strana 24


Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů (společný cíl podpory úspor energií) Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu (společný cíl omezování emisí „skleníkových plynů“) Státní dopravní politika a materiály navazující (společný cíl omezování emisí znečišťujících látek z dopravy do ovzduší) Společný regionální operační program (ochrana ovzduší je jednou z priorit) Operační program Infrastruktura (ochrana ovzduší je jednou z priorit) Celková strategie Fondu soudržnosti (ochrana ovzduší je jednou z priorit)

A.13 Základní nástroje snižování emisí Přehled nástrojů Programu Do Programu snižování emisí Moravskoslezského kraje jsou zařazeny následující normativní, ekonomické, organizační, institucionální, informační a dobrovolné nástroje: A.13.1 Normativní nástroje

NOR1: Územní plánování a územní rozhodování NOR2: Povolení k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší NOR3: Povolení staveb velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší NOR4: Integrované povolení k výstavbě zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší NOR5: Povolení k uvedení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší do zkušebního i trvalého provozu NOR6: Povolení k záměrům na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší NOR7: Povolení k záměrům na zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší NOR8: Povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší NOR9: Integrované povolení k stávajícímu zvláště velkému zdroji znečišťování ovzduší NOR10: Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší

strana 25


NOR11: Povinnost volit při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší nejlepší dostupné techniky NOR12: Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie NOR13: Možnost aplikace plánu snížení emisí (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků, z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší NOR14: Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší NOR15: Povolení ke spalování nebo spoluspalování odpadů NOR16: Zákaz spalovaní určitých druhů paliv v malých zdrojích znečišťování ovzduší NOR17: Možnost omezit spalování rostlinných materiálů NOR18: Stanovení látek, pro které budou u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů uplatněny obecné emisní limity NOR19: Zpracování provozních řádů NOR20: Energetický audit NOR21: Územní energetická koncepce NOR22: Částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí měst NOR23: Zavedení zón snížené rychlosti NOR24: Zavedení environmentálních zón NOR25: Operativní kontrola emisních parametrů vozidel A.13.2 Ekonomické nástroje

EKO1: Poplatky za znečišťování ovzduší EKO2: Investice do energetické infrastruktury EKO3: Investice do úspor energie EKO4: Finanční podpory provozovatelům stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší EKO5: Finanční podpory domácnostem EKO6: Placený vjezd do určitých částí měst EKO7: Finanční podpora hromadné dopravy EKO8: Podpora výstavby hromadných garáží EKO9: Finanční podpora při obnově vozového parku EKO10: Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem EKO11: Podpora dodatečných technických opatření u vozidel

strana 26


A.13.3 Organizační nástroje ORG1: Technicko-organizační opatření u plošných zdrojů s cílem omezení sekundární prašnosti ORG2: Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících tuhé látky ORG3: Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících VOC ORG4: Regulační řád ORG5: Sledování dodržování štítkování energetických spotřebičů ORG6: Parkovací politika ORG7: Infrastrukturní opatření ORG8: Optimalizace řízení dopravy ORG9: Rozvoj kvality hromadné osobní dopravy ORG10: Snižování přepravní náročnosti území ORG11: Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidněné ulice ORG12: Vyšší využití kapacity vozidel IAD, hromadná doprava o nízké kapacitě řízená poptávkou ORG13: Podpora práce doma (teleworking) ORG14: Podpora všech forem elektronické komunikace

A.13.4 Institucionální nástroje

INST1: Optimalizace veřejné správy ochrany ovzduší INST2: Odborná podpora výkonu veřejné správy ochrany ovzduší

A.13.5 Informační nástroje

INF1:

Získávání a zpracovávání informací v oblasti ochrany ovzduší

INF2:

Poskytování informací, výchova a osvěta

INF3:

Posuzování vlivů na životní prostředí

INF4:

Získávání a zpracovávání informací o významných zdrojích znečišťování

INF5:

Podpora vývoje modelových nástrojů

INF6:

Rozvoj monitorovací sítě nad rámec daný právními předpisy

strana 27


A.13.6 Dobrovolné nástroje

DOB1: Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů nebo jejich organizacemi DOB2: Podpora užívání Ekologicky šetrných výrobků DOB3: Podpora zavádění dobrovolných aktivit DOB4: Demonstrační projekty

Prioritní nástroje Programu Z hlediska regulačních nástrojů / opatření, které má kraj k dispozici (včetně možnosti jich relativně snadným způsobem využít), jsou prioritou zvláště velké zdroje (IPPC), u kterých je na úrovni kraje možná individuální regulace, a dále malé zdroje, u kterých je na úrovni kraje možná plošná regulace a ve velmi omezeném rozsahu také regulace individuální. V případě mobilních zdrojů existuje celá škála regulačních nástrojů, většina z nich však je buď velmi nákladná (infrastrukturní opatření, různé formy finančních podpor hromadné dopravy), nebo obtížně sociálně akceptovatelná, a tedy i obtížně politicky prosaditelná (zpoplatnění vjezdu, omezování dopravy). V případě stávajících velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší jsou regulační nástroje, které má kraj k dispozici, velmi omezené, protože dodržují-li tyto zdrojem zákonem a prováděcími předpisy stanovené povinnosti, nelze již další snížení emisí žádným způsobem zajistit.

Prioritní základní nástroje a opatření V předchozí podkapitole je zařazeno 62 možných nástrojů / opatření, z toho většina jako nástroje základní (tedy takové, které jsou založeny právními předpisy a proto být aplikovány musí). I když realizace každého z nich způsobí pokles emisí znečišťujících látek (většina nástrojů / opatření směřuje k omezení emisí více znečišťujících látek), a tím také snížení imisní zátěže, míra jejich účinnosti a naléhavosti je pochopitelně různá. Z toho důvodu je nutno stanovit soubor základních nástrojů / opatření prioritních, tedy takových, které je nutno realizovat co nejdříve a nebo v co největším rozsahu. Stanovení priorit je provedeno zvlášť pro: základní nástroje / opatření nápravné (týkající se stávajících zdrojů znečišťování ovzduší) základní nástroje / opatření preventivní (týkající se zdrojů budoucích)

strana 28


zdroje stacionární a zdroje mobilní (včetně zdrojů liniových).

Prioritní nástroje a opatření k regulaci stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Nápravné nástroje a opatření Zásadním obecně nápravným nástrojem, který vede – byť nepřímo – k omezení emisí znečišťujících látek ze spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší, je podpora úspor energie (EKO3 – Investice do úspor energie). Prioritou v této kategorii je v podmínkách Moravskoslezského kraje zejména NOR9 (Integrované povolení k stávajícím zvláště velkým zdrojům znečišťování ovzduší). Tento nástroj, který se bude týkat omezené skupiny největších stacionárních zdrojů (podle dostupných informací je v Moravskoslezském kraji provozováno 143 zařízení, z nichž je nejméně 113 zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 24 zvláště velkých spalovacích zařízení, 4 koksovny, 39 zařízení na výrobu a zpracování kovů, 11 spaloven odpadu, jedna cementárna, 19 zemědělských velkochovů a 7 zařízení na povrchovou úpravu s použitím organických rozpouštědel), umožňuje stanovovat ve značném rozsahu individuální podmínky provozu zdroje (včetně individuálních emisních limitů) ve vztahu k lokální imisní situaci. Jeho význam bude zásadní pro omezení emisí tuhých látek, oxidů dusíku, benzenu, amoniaku, těkavých organických látek, polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a těžkých kovů (zejména Ni, As). Prioritou v oblasti malých spalovacích zdrojů znečišťování bude kombinace nástrojů EKO1 (Poplatky za znečišťování ovzduší), EKO5 (Finanční podpora domácnostem) a EKO4 (Finanční podpora provozovatelům zdrojů), podpořená aplikací nástroje EKO2 (Investice do energetické infrastruktury). U dalších malých zdrojů je nutno přednostně aplikovat nástroje ORG2 (Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících tuhé látky) a ORG3 (Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících těkavé organické látky). Prioritou v oblasti plošných zdrojů emisí prachu bude pochopitelně nástroj ORG1 (Opatření k omezení sekundární prašnosti). Preventivní nástroje a opatření Prioritou bude následujících sekvence nástrojů: NOR1

(Územní plánování a územní rozhodování)

NOR2

(Povolení k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů)

NOR3 (Povolení staveb velkých a středních zdrojů) nebo NOR4 (Integrované povolení k novým zvláště velkým zdrojům),

strana 29


s tím, že bude nutno co nejvíce omezit umisťování zdrojů emisí tuhých látek a oxidů dusíku do imisně zatížených lokalit a významných dopravních tahů a také do blízkosti zdrojů sekundární prašnosti. Do těchto lokalit by neměly být umisťovány ani významné zdroje či cíle dopravy. Velmi důležitým preventivním nástrojem je dále INF3 (Posuzování vlivů na životní prostředí – EIA), a to zejména v těch případech, kdy se jedná o stavby, které nejsou zdroji znečišťování ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší (liniové stavby, objekty, které budou významným zdrojem či cílem automobilové dopravy), a u kterých se proto nástroje NOR2 a NOR3 nemohou uplatnit.

Prioritní nástroje a opatření k regulaci mobilních zdrojů znečišťování ovzduší Poznámka: Rozdíl mezi nápravnými a preventivními nástroji / opatřeními není ve srovnání se stacionárními zdroji v případě mobilních (a liniových) zdrojů snadno definovatelný.

Nápravné nástroje a opatření V této oblasti je nutno zaměřit pozornost na nástroj NOR25 (Operativní kontrola emisních parametrů vozidel), případně také nástroje EKO9 (Finanční podpora při obměně vozového parku) a EKO11 (Podpora dodatečných technických opatření u vozidel). Preventivní nástroje a opatření Zásadní dlouhodobou prioritou bude nástroj ORG7 (Infrastrukturní opatření – výstavba kapacitních komunikačních sítí, rozvoj sítě kolejové hromadné dopravy). Kromě toho je však vhodné věnovat pozornost i dalším nástrojům / opatřením, které mohou přinést poměrně rychlý efekt. Jedná se zejména o: ORG9 (Rozvoj kvality hromadné dopravy např. prostřednictvím vymezení a postupného rozšiřování vyhrazených jízdních pruhů) ORG8

(Optimalizace dopravní signalizace např. preferencí vozidel hromadné dopravy)

ORG6

(Parkovací politika)

NOR22 (Částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí měst) Prioritní doporučené nástroje / opatření Z doporučených nástrojů / opatření, zařazených do Programu, jsou prioritou: NOR13 (Možnost aplikace plánu snížení emisí u zdroje)

strana 30


DOB1

(Dobrovolné dohody)

DOB3

(Podpora dobrovolných aktivit)

V rámci Programu bylo navrženo 62 nástrojů / opatření, přičemž 24 základních a 4 doporučené nástroje byly navrženy jako prioritní. Tato skutečnost však neznamená, že by ostatní nástroje / opatření neměly být aplikovány vůbec. Tyto nástroje / opatření by měly být aplikovány přiměřeným způsobem v souladu s ekonomickými a administrativními možnostmi Moravskoslezského kraje. Kromě priorit, uvedených výše, je samozřejmě nutno věnovat trvale zvýšenou pozornost celé skupině nástrojů / opatření informačních, zejména pak: INF1

(Získávání a zpracovávání informací v oblasti ochrany ovzduší)

INF2

(Poskytování informací, výchova a osvěta)

INF3

(EIA – posuzování vlivů na životní prostředí)

a také průběžně aplikovat institucionální nástroj INST1 (Optimalizace veřejné správy). Dílčí konkrétní opatření Do Programu jsou dále zařazena následující dílčí konkrétní opatření: Opatření 1:

Stanovení podmínek ochrany ovzduší pro veřejné zakázky zadávané / ovlivňované krajem

Opatření 2:

Zvýšení účinnosti odstraňování prachových částic z povrchu komunikací a snížení sekundární prašnosti z dopravy

Opatření 3:

Pasportizace zdrojů znečišťování ovzduší (zvláště velké a velké zdroje)

Opatření 4:

Technická opatření na významných technologických zdrojích znečišťování ovzduší (výroba koksu, aglomerace železné rudy, výroba surového železa, výroba oceli)

V Programu jsou dále zařazeny, jako předmět přímé či spíše nepřímé podpory, další konkrétní nástroje a opatření k omezení emisí prioritních znečišťujících látek, pro které jsou stanoveny hodnoty krajských emisních stropů - oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek, zejména: podpora rozsáhlejšího odsíření v ISPAT Nová Huť a.s. – Závod Energetika podpora širší aplikace primárních opatření ke snížení emisí oxidů dusíku u zvláště velkých a velkých spalovacích zdrojů podpora zavádění fluidního spalování v kotlích druhé generace u vybraných provozovatelů (např. Dalkia Moravia a.s. – Elektrárna Třebovice)

strana 31


podpora přechodu na kvalitnější železnou rudu (eliminace předúpravy aglomerací) podpora instalace kontinuálních a semikontinuálních zařízení na odlučování těkavých organických látek

A.14 Finanční zajištění Programu Program snižování emisí Moravskoslezského kraje předpokládá vícezdrojové financování ochrany ovzduší. Za nejvýznamnější zdroje finančních prostředků lze považovat: vlastní zdroje provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší rozpočet kraje obecní rozpočty podpora ze Státního fondu životního prostředí ČR podpora ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Vzhledem k tomu, že prioritní skupinou zdrojů znečišťování ovzduší, poskytující největší potenciál omezení emisí, jsou zvláště velké zdroje, je zřejmé, že významný podíl prostředků bude vynaložen provozovateli těchto zdrojů – soukromým sektorem. Veřejné prostředky by měly být soustředěny do následujících prioritních oblastí: podpora změny způsobu vytápění ve veřejných objektech podpora úspor energie ve veřejných objektech podpora změny způsobu vytápění v domácnostech (včetně infrastruktury) podpora omezování sekundární prašnosti z komunikací a dalších veřejných ploch V případě podpor z centrálních zdrojů (SFŽP a fondy EU) je nutno vzít v potaz, že Moravskoslezský kraj je, spolu s Hlavním městem Prahou, územím s výrazně nejvíce znečištěným ovzduším.

strana 32


A.15 Mezikrajová spolupráce, včetně přeshraniční Mezikrajová spolupráce by se měla zaměřit, kromě výměny informací a společného postupu v případě zdrojů znečišťování ovzduší, které mají dopad na několik krajů, především na formulaci společných projektů, zamýšlených k podpoře v rámci podpůrných programů EU. V řadě případů je totiž problémem nedostatek dostatečně „velkých“ projektů (např. limitní hodnotou pro udělení podpory z Fondu soudržnosti je částka 10 milionů EUR). V oblasti přeshraniční spolupráce je nutno zaměřit se na jednání o omezení přeshraničních toků znečišťujících látek z Polské republiky.

strana 33


A.16 Souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů Programu

Název

Termín

Odpovídá

Ve spolupráci s

Provést definitivní kategorizaci stávajících zvláště velkých zdrojů

31.12.2003

krajský úřad

ČIŽP

Integrovaná povolení pro konkrétní zvláště velké zdroje

30.10.2007

krajský úřad

provozovateli zdrojů

Aplikace plánů snížení emisí u zdrojů emitujících VOC

1.4.2004

krajský úřad


VOC

Aplikace plánů snížení emisí u ostatních technických zdrojů neplnících nově vyhlášené či zpřísněné emisní limity

1.1.2005

krajský úřad

provozovatelé zdrojů

Specificky dle povahy zdroje

krajský úřad

MŽP ČR

Zejména oxid siřičitý, částečně oxidy dusíku a tuhé látky


Amoniak

Aplikace plánů snížení emisí u stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů

1.1.2008

Aplikace plánů zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdrojů

1.1.2005

krajský úřad

Provedení energetických auditů ve veřejných budovách

1.1.2004 1.1:2006

stát / kraje / obce / příspěvkové organizace

Návrh zón s částečným / úplným omezením vjezdu ve městech

Průběžně

obce

orgány státní správy a policie

Operativní kontrola emisních parametrů vozidel

Průběžně

obce a Policie ČR

krajský úřad

Cílová látka

Všechny regulované / regulovatelné látky

Zejména tuhé látky, oxidy dusíku, oxid siřičitý; oxid uhličitý Oxidy dusíku, PAH, benzen, oxid uhelnatý suspendované částice Všechny látky, pro které byly obecné emisní limity vyhlášeny

Aplikace obecných a individuálních emisních limitů

Průběžně

krajský úřad

ČIŽP a provozovatelé zdrojů

Investice do úspor energie

Průběžně

krajský úřad

příjemci podpor

Investice do využívání obnovitelných zdrojů energie

Průběžně

krajský úřad

příjemci podpor

Podpora výměny starých kotlů ve veřejném sektoru

Průběžně

krajský úřad

příjemci podpor

Návrh způsobu podpor změny otopných systémů v domácnostech

Průběžně

krajský úřad

SFŽP ČR a ČEA

Nepřímá podpora omezování emisí tuhých látek z malých zdrojů

Průběžně

krajský úřad

příjemci a adresáti podpory

Tuhé látky, suspendované částice

Nepřímá podpora omezování emisí VOC z malých zdrojů

Průběžně

obce


VOC

Výstavba silničních obchvatů

Průběžně

krajský úřad

ŘSD ČR

Oxidy dusíku, PAH,

Zejména tuhé látky, oxidy dusíku, oxid siřičitý; oxid uhličitý

strana 34


Název

Termín

Odpovídá

Ve spolupráci s

Cílová látka benzen, oxid uhelnatý suspendované částice

Modernizace komunikací

Průběžně

krajský úřad

ŘSD ČR

Doplnění posouzení kvality ovzduší kraje

do 1 roku od schválení Programu

krajský úřad

ČHMÚ a HS

Pasportizace zdrojů

Průběžně

Upřednostnění EŠV v přímých nákupech

Průběžně

krajský úřad

Nepřímá podpora užívání EŠV

Průběžně

krajský úřad

Stanovení podmínek ochrany ovzduší pro veřejné zakázky

Průběžně

Krajský úřad

Zřízené / řízené organizace

Dle povahy soutěže

Zvýšení účinnosti odstraňování prachových částic z povrchu komunikací.

Průběžně

Krajský úřad

obce

Tuhé látky a navázané polutanty

Všechny znečišťující látky

ČHMÚ a ČIŽP orgány obcí a krajem zřízené / řízené organizace

Dle povahy výrobku – VOC, oxidy dusíku, tuhé látky ... Dle povahy výrobku – VOC, oxidy dusíku, tuhé látky ...

Tabulka 9 Nástroje a opatření emisního programu

strana 35


A.17 Termíny a způsob kontrol průběžného plnění Programu A.17.1 Indikátory plnění Programu

Vzhledem k tomu, že hlavním cílem Programu je jednak dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro stanovené látky v horizontu roku 2010, jednak dosažení ve stanovených lhůtách požadovaných hodnot imisních limitů pro stanovené látky, jsou hlavní indikátory, na jejichž základě bude vyhodnocována realizace Programu, navrženy takto: meziroční změna celkových emisí látek, pro které byly vyhlášeny doporučené hodnoty krajských emisních stropů (oxidu siřičitého, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických látek) meziroční změna výměry vyhlášených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší meziroční změna výměry chráněných oblastí, kde je překračován imisní limit pro ochranu ekosystému pro oxidy dusíku meziroční změna výměry oblastí, kde jsou překračovány cílové imisní limity pro ozón meziroční změna průměrných ročních koncentrací pro znečišťující látky, u kterých není indikováno výrazné překračování imisních limitů (oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, olovo, kadmium, rtuť a amoniak) A.17.2 Cyklus vyhodnocování realizace Programu Z povahy navržených indikátorů vyplývá jako nejvhodnější roční cyklus vyhodnocování, který by proběhl za daný rok vždy ve čtvrtém čtvrtletí roku následujícího (emisní data z databáze REZZO jsou obvykle k dispozici v září a lze předpokládat, že ve stejné době budou Ministerstvem životního prostředí vyhlašovány aktualizace oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Vhodnou formou vyhodnocení se jeví situační zpráva, která by byla předkládána ke konci kalendářního roku pro informaci zastupitelstvu kraje a po jejím vzetí na vědomí by byla zveřejňována.

strana 36


A.18 Způsob provádění opatření a korekcí Programu vyvolaných na základě závěrů kontrol a průběžného plnění tohoto Programu První řádná aktualizace Programu bude provedena do šesti měsíců po vyhlášení prvního (Integrovaného) Národního programu snižování emisí ČR, tedy cca v říjnu 2004. Druhá řádná aktualizace (zřejmě rozsáhlejší) bude provedena do pěti let po vyhlášení tohoto Programu, tedy cca v prosinci 2008. Kromě uvedených řádných aktualizací bude nutno provést mimořádnou aktualizaci Programu v případě, nastane-li jedna z následujících situací: dojde k významné změně právních předpisů v oblasti ochrany ovzduší a nebo v oblastech souvisejících dojde k mimořádnému déle trvajícímu zhoršení kvality ovzduší ukáže se na základě třech po sobě následujících ročních vyhodnocení Programu zhoršující se trend vývoje jednoho či více indikátorů objeví se „nový“ problém (např. zvýšení imisní zátěže látkou, která dosud není regulována).

strana 37


A.19 Názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší kraje a dalších správních úřadů Krajský úřad Moravskoslezského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství 28.října 117 702 18 Ostrava

A.20 Jména, adresy a podpisy osob, odpovědných za plnění Programu

strana 38


B

Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Souhrn (v závazné

struktuře dle přílohy č.3 zákona č.86/2002 Sb., o ochraně

ovzduší) Poznámka: Integrovaný krajský program ke zlepšení Moravskoslezského kraje bude v dalším textu nazýván „Program“.

kvality

B.1

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – všeobecné informace

B.1.1

Cíle Programu

ovzduší

Hlavní cíle: zajistit ve stanovených lhůtách dodržování imisních limitů pro ochranu lidského zdraví ve vyhlášených oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší (suspendované částice frakce PM10 k roku 2005 a dále 2010, benzen, benzo(a)pyren, kadmium, arsen a nikl v horizontu roku 2010), zajistit nejpozději k roku 2005 dodržování imisního limitu pro ochranu vegetace / ekosystému pro oxidy dusíku ve všech oblastech, kde musí být dodržován, omezit k roku 2010 výměru oblastí, na kterých jsou překračovány cílové imisní limity pro ozón. Vedlejší cíle: přispět k omezování emisí oxidů dusíku a těkavých organických látek přispět k omezení emisí „skleníkových“ plynů – zejména oxidu uhličitého a metanu, přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji.

strana 39


B.2

Všeobecné informace

V roce 2002 provedl ČHMÚ první předběžné vyhodnocení kvality ovzduší České republiky vzhledem k nově vyhlašovaným imisním limitům (pouze na území měst a obcí). Pro Moravskoslezský kraj vyplynula následující zjištění: 24 hodinový imisní limit pro suspendované částice velikostní frakce PM10 překračován nejméně na 18 % území kraje

byl

roční imisní limit pro suspendované částice velikostní frakce PM10 byl překračován nejméně na 3,7 % území kraje imisní limit pro benzen byl překračován nejméně na 1 % území kraje imisní limit pro kadmium byl překračován nejméně na 0,07 % území kraje (2 % území Ostravy) Hodnocení překračování limitů pro ochranu ekosystému / vegetace provedeno nebylo. V letech 2002 a 2003 bylo ČHMÚ provedeno podrobné vyhodnocení kvality ovzduší České republiky v letech 2001 a 2002 z hlediska nově vyhlášených imisních limitů na ochranu lidského zdraví a ekosystémů / vegetace (viz nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). Výměra plochy jednotlivých krajů, na které byly v roce 2001 překračovány imisní limity pro ochranu zdraví, je uvedena v následující tabulce (v % celkové výměry krajů):

Kraj

SO2

Praha Středočeský

NO2

PM10 a

PM10 b

CO

BaP

4,88

6,50

26,03

1,63

41,46

0,11

1,27

Liberecký Ústecký

Cd

Karlovarský

5,59

0,57

0,11

0,11

Plzeňský

2,0

As

O3 3,25

6,48 0,07

Ni

0,14

0,11

70,80

0,96

8,28

55,94 20,17

2,80

13,12 0,46

63,95

Jihočeský

95,34

Pardubický

0,09

Královéhradecký

0,56

99,56 0,32

95,53

Olomoucký

0,23

5,44

0,83

Moravskoslezský

13,25

28,26

34,01

Jihomoravský

0,05

1,96

66,54

Vysočina

0,06

100,0

Zlínský

0,88

4,31

68,33 0,20

0,46

0,47

63,69

81,29

Tabulka 10 Poorvnání imisního zatížení regionů v roce 2001

strana 40


Poznámka: PM10 a = roční průměr; PM10 b = 24-hodinový průměr; BaP = benzo(a)pyren

Výměra plochy jednotlivých krajů, na které byly v roce 2002 překračovány imisní limity pro ochranu zdraví, je uvedena v následující tabulce (v % celkové výměry krajů):

Kraj

SO2

NO2

PM10 a

PM10 b

CO

BaP

Praha

1,63

13,01

66,67

3,25

60,98

Středočeský

0,04

0,76

3,44

Benz

0,04

Liberecký Ústecký

Cd

6,48 0,14

0,99

19,75

Karlovarský

5,04

Plzeňský

0,05

Jihočeský

0,04

As

O3

0,14

50,91

8,28

46,10

0,42

22,22 9,64

0,36

58,42 94,07

Pardubický

90,54

Královéhradecký

1,04

95,69 91,76

Olomoucký

0,53

9,45

Moravskoslezský

12,37

30,90

Jihomoravský

0,22

7,67

91,46

Vysočina

0,06

0,06

100,0

Zlínský

3,62

40,70

0,20

0,14

1,08

78,16

96,96

Tabulka 11 Porovnání imisního zatížení regionů v roce 2002


Z tabulek vyplývá, že Moravskoslezský kraj je, vedle Hlavního města Prahy, nejvíce imisně zatíženým regionem ČR z hlediska klasických znečišťujících látek. Z hlediska znečištění ozónem patří Moravskoslezský kraj mezi středně zatížené regiony. Podíly území chráněných oblastí vegetace a ekosystémů s překročením limitních hodnot pro ochranu ekosystémů / vegetace v jednotlivých krajích jsou uvedeny v následující tabulce (v % celkové výměry chráněných oblastí) ve formátu 2001/2002:

strana 41


Kraj

Podíl ChO na území kraje

SO2

NOx

O3

Praha

1,63 %

0/0

50,0 / 50,0

0/0

Středočeský

7,86 %

0/0

4,61 / 0,46

5,99 / 6,91

Liberecký

30,49 %

0/0

0/0

33,07 / 63,35

Ústecký

31,07 % / 41,33 %

0,46 / 2,57

2,28 / 0,17

10,71 / 45,72

Karlovarský

29,04 % / 46,08 %

0 / 0,24

0,77 / 0,24

2,32 / 15,57

Plzeňský

16,18 %

0/0

0/0

64,65 / 65,29

Jihočeský

27,15 %

0/0

0/0

98,01 / 98,1

Pardubický

10,07 %

0/0

0/0

98,2 / 99,10

Královéhradecký

20,85 %

0/0

0/0

19,92 / 99,23

Olomoucký

12,70 %

0/0

0/0

25,00 / 44,64

Moravskoslezský

15,42 %

0/0

0,44 / 0,44

70,61 / 73,25

Jihomoravský

6,09 %

0/0

1,79 / 1,79

74,11 / 89,29

Vysočina

10,96 %

0/0

1,06 / 1,06

100,0 / 100,0

Zlínský

29,19 %

0/0

0/0

30,87 / 91,61

Tabulka 12 Oblasti s překročením imisních limitů na ochranu ekosystémů a vegetace v roce 2001 / 2002

Z tabulky vyplývá, že z hlediska imisní zátěže chráněných oblastí je situace v Moravskoslezském kraji spíše průměrná. V následujících tabulkách je uveden detailnější popis imisní situace Moravskoslezského kraje z hlediska imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů / vegetace. Výměra plochy jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje, na které byly v roce 2001 překračovány imisní limity pro ochranu zdraví je uvedena v následující tabulce (v % celkové výměry okresů):

Okres

SO2

NO2

PM10 a

PM10 b

Karviná

78,30

84,91

98,11

Ostrava-město

70,59

100,00

100,0

39,13

64,78

36,09

Nový Jičin

CO

BaP

Cd

Ni

As

O3 43,40

5,88

Frýdek-Místek

21,80

48,55

41,86

76,75

Opava

0,66

6,15

17,80

44,66

Bruntál Kraj

0,23 13,25

28,26

93,84 34,01

0,20

0,47

63,69

Tabulka 13 Podíl území okresů na němž bylo indikováno překročení některého z imisních limitů v roce 2001


Výměra plochy jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje, na které byly v roce 2002 překračovány imisní limity pro ochranu zdraví, je uvedena v následující tabulce (v % celkové výměry okresů):

strana 42


Okres

SO2

NO2

PM10 a

PM10 b

CO

BaP

Benzen

Cd

As

O3

Karviná

82,08

83,96

97,17

Ostrava-město

65,38

98,08

98,08

Nový Jičin

3,48

60,43

63,48

78,70

Frýdek-Místek

14,83

48,26

47,38

81,69

Opava

0,97

3,90

45,13

73,70

53,77 3,85

30,77

Bruntál

-

93,61

Kraj

12,37

30,90

40,70

0,14

1,08

78,16

Tabulka 14 Podíl území okresů na němž bylo indikováno překročení některého z imisních limitů v roce 2002


Z uvedených dat vyplývá, že okresy Karviná a zejména Ostrava-město jsou nejvíce imisně zatíženými oblastmi České republiky. Výměra plochy jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje, na které byly v roce 2001 překračovány imisní limity pro ochranu zdraví, zvýšené o příslušné meze tolerance, je uvedena v následující tabulce (v % celkové výměry okresů):

Okres

PM10 a

PM10 b

Karviná

16,98

57,55

Ostrava-město

5,88

60,78

Frýdek-Místek

0,87

4,65

Opava Kraj

0,65 1,62

7,44

Tabulka 15 Podíl území okresů na němž bylo indikováno překročení některého z imisních limitů včetně meze tolerance v roce 2001

Poznámka: PM10 a = roční průměr; PM10 b = 24-hodinový průměr

Výměra plochy jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje, na které byly v roce 2002 překračovány imisní limity pro ochranu zdraví, zvýšené o příslušné meze tolerance, je uvedena v následující tabulce (v % celkové výměry okresů):

Okres

PM10 a

PM10 b

Karviná

28,30

66,04

Ostrava-město

17,31

67,31

Frýdek-Místek

5,81

Opava

0,97

Kraj

2,64

8,65

strana 43


Tabulka 16 Podíl území okresů na němž bylo indikováno překročení některého z imisních limitů včetně meze tolerance v roce 2002

Poznámka: PM10 a = roční průměr; PM10 b = 24-hodinový průměr

Z hlediska překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů / vegetace je situace následující: imisní limit pro oxidy dusíku byl v roce 2001 a 2002 překračován na 0,71 % území CHKO Beskydy cílový imisní limit pro ozón byl v roce 2001 překračován na 88,85 % území CHKO Beskydy, na 50 % území CHKO Jeseníky a na 100 % ostatních chráněných území a v roce 2002 na 85,82 % území CHKO Beskydy, na 64 % území CHKO Jeseníky a na 100 % ostatních chráněných území

B.3

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – odpovědné orgány

strana 44


B.4

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – druh a posouzení znečištění ovzduší

B.4.1

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

V návaznosti na ustanovení zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší (§ 7) byly v roce 2002 na území Moravskoslezského kraje vyhlášeny, na základě vyhodnocení imisních dat za rok 2000, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz Věstník MŽP, XII, srpen 2002). Z analýzy vyhlášených oblastí vyplývají následující závěry: oblasti se zhoršenou Moravskoslezského kraje

kvalitou

ovzduší

jsou

vyhlášeny

v 76

obcích

v případě 42 obcí pokrývá oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 100 % území obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší žije více než 703 tisíc obyvatel, tedy více než 55 % obyvatel Moravskoslezského kraje ve všech 76 obcích byly překračovány imisní limity pro PM10, z toho ve 2 obcích roční limit, v 61 obcích 24-hodinový limit a v 13 obcích roční i 24-hodinový limit v obcích, v nichž je vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro více než jednu znečišťující látku, žije více než 333 tisíc obyvatel, tedy více než 26 % obyvatel Moravskoslezského kraje v oblastech, kde byla v roce 2000 kromě imisního limitu překračována i příslušná mez tolerance, žije cca 24 tisíc obyvatel, tedy téměř 2 % obyvatel Moravskoslezského kraje. V rámci revize oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (prováděné podle zákona o ochraně ovzduší jedenkrát za rok) která vycházela z imisních dat za rok 2001, byly na území Moravskoslezského kraje nově vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz Věstník MŽP, XIII, únor 2003). Z analýzy vyhlášených oblastí vyplývají následující závěry: oblasti se zhoršenou kvalitou Moravskoslezského kraje

ovzduší

jsou

vyhlášeny

ve 151

obcích

v případě 122 obcí pokrývá oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 100 % území obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší žije téměř 1 milion obyvatel, tedy více než 75 % obyvatel Moravskoslezského kraje ve 109 městech a obcích byly překračovány imisní limity pro PM10, z toho v 67 obcích pouze 24-hodinový limit a v 42 obcích roční i 24-hodinový limit ve 132 městech a obcích byl překračován imisní limit pro benzo(a)pyren v 91 obcích byly současně překračovány imisní limity pro PM10 i pro benzo(a)pyren

strana 45


v obcích, v nichž je vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro více než jednu znečišťující látku, žije více než 335 tisíc obyvatel, tedy více než 26 % obyvatel Moravskoslezského kraje v oblastech, kde byla v roce 2000 kromě imisního limitu překračována i příslušná mez tolerance, žije cca 366 tisíc obyvatel, tedy téměř 29 % obyvatel Moravskoslezského kraje. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší byly v roce 2003 vyhlášeny na území prakticky všech velkých měst na území Moravskoslezského kraje: Město

Počet obyvatel

Podíl území

Znečišťující látky

Ostrava

327 371

100 %

PM10, BaP, benzen, nikl, arsen

Havířov

86 297

100 %

PM10, BaP

Karviná

68 405

100 %

PM10, BaP

Frýdek-Místek

63 808

100 %

PM10, BaP

Opava

62 815

22,2 %

PM10

Třinec

41 620

84,6 %

PM10, BaP

Orlová

36 339

100 %

PM10, BaP

Český Těšín

28 711

100 %

PM10, BaP

Nový Jičín

26 460

100 %

PM10, BaP

Kopřivnice

24 102

100 %

PM10, BaP

Bohumín

23 686

83,3 %

PM10, BaP

Bruntál

16 800

14,3 %

PM10

Hlučín

14 390

100 %

PM10, BaP

Frenštát pod Radh.

11 166

100 %

PM10

Studénka

10 736

100 %

PM10, BaP

Tabulka 17 Zhoršená kvality ovzduší ve velkých městech Morabvskoslezského kraje v roce 2001

strana 46


B.5

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – původ znečištění ovzduší

Porovnáním podílů jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích Moravskoslezského kraje s celorepublikovými průměry lze dojít k následujícím závěrům: podíl velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1) na celkových emisích kraje převyšuje republikový průměr v případě tuhých látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a amoniaku podíl středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2) na celkových emisích kraje je u všech uvedených znečišťujících látek nízká a zhruba na úrovni republikového průměru podíl malých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3) na celkových emisích kraje je v případě amoniaku na úrovni republikového průměru, u všech ostatních uvedených znečišťujících látek je výrazně nižší podíl mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 4) na celkových emisích kraje je u všech relevantních znečišťujících látek výrazně nižší než republikový průměr Podíl zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší (IPPC) na celkových emisích hlavních znečišťujících látek na území Moravskoslezského kraje je uveden v následující tabulce (data za rok 2000 v t / rok):

Tuhé látky

SO2

NOX

CO

NH3

Celkové emise ze stacionárních zdrojů

6 739

28 190

24 731

138 865

3 719

Celkové emise

7 437

28 713

37 332

161 795

3 719

Emise ze zdrojů IPPC

4 168

24 461

22 601

118 409

626

Podíl zdrojů IPPC na emisích ze stacionárních zdrojů

61,8 %

86,8 %

91,4 %

85,3 %

16,8 %

Podíl zdrojů IPPC na celkových emisích

56,0 %

85,2 %

60,5 %

73,2 %

16,8 %

Tabulka 18 Podíl IPPC zdrojů na emiscíh znečišťujících látek (2000)

Z tabulky vyplývá, že pro emise tuhých látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého jsou zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší naprosto rozhodující, což se projevuje také v jejich podílu na imisní zátěži. Zvláště velké zdroje se v rozhodující míře nacházejí na území oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší.

strana 47


B.6

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – analýza situace vedoucí ke zhoršení kvality ovzduší

Z výsledků modelových výpočtů, provedených pomocí programu ATEM, vyplývají následující konkrétní zdroje znečišťování ovzduší, které nejvíce přispívají k imisní zátěži svého okolí: Oxidy dusíku a oxid dusičitý OKD a.s. (příspěvek až 208,4 μg.m-3), Nová huť a.s. (příspěvek až 102,7 μg.m-3), Vítkovice a.s. (příspěvek až 11,4 μg.m-3), ERS s.r.o., Ostrava (příspěvek až 9,9 μg.m-3), Třinecké železárny a.s. (příspěvek až 6,8 μg.m-3), Elektrárna Třebovice a.s. (příspěvek až 4,8 μg.m-3), a dále některé úseky silnic I/56, 1/45 a I/48 (příspěvek až 6,8 μg.m-3). Nikl Třinecké železárny a.s. (příspěvek až 17,8 ng.m-3), Vítkovice a.s. (příspěvek až 5,5 ng.m-3), Nová huť a.s. (příspěvek až 1,1 ng.m-3), ERS s.r.o., Ostrava (příspěvek až 1 ng.m-3).

strana 48


B.7

Popis existujících opatření přijatých ke zvýšení kvality ovzduší

Výčet opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k Programu a oblasti B.7.1

Opatření na mezinárodní úrovni

Mezinárodní úmluvy Za nejvýznamnější mezinárodní aktivitu lze považovat přístup ČR k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečištění ovzduší překračujícím hranice států a k jejím protokolům: první a druhý protokol o síře protokol o dusíku protokol o těkavých organických látkách (VOC) protokol o těžkých kovech protokol o persistentních organických polutantech (POPs) (goteborský) protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozónu Pro nadcházející období bude mít zřejmě největší dopad na omezování emisí látek znečišťujících ovzduší Rámcová úmluva OSN o změně klimatu z roku 1992 a její „Kjótský protokol“ z roku 1997. I když tyto dokumenty ukládají povinnosti v oblasti omezování emisí skleníkových plynů (dominantně oxidu uhličitého), je zřejmé, že řada vyvolaných opatření v oblasti úspor energií a využívání obnovitelných / alternativních zdrojů energie, přinese žádoucí vedlejší efekty také v oblasti omezování emisí „klasických“ znečišťujících látek. Evropská integrace Postupná aproximace české legislativy směrem k právním předpisům ES, zahájená v polovině devadesátých let a ukončená v současné době, představuje v oblasti omezování emisí a zlepšování kvality ovzduší zásadní impuls. Nicméně již právní úprava ochrany ovzduší, přijatá počátkem devadesátých let, byla do značné míry inspirována jak tehdy platnými právními předpisy ES, tak i předpisy některých členských států (zejména SRN). V současné době je česká právní úprava ochrany ovzduší prakticky zcela sladěna se všemi platnými předpisy ES a po očekávaném vstupu ČR do EU se bude vyvíjet stejným směrem.

strana 49


Mezinárodní projekty V průběhu devadesátých let bylo v ČR realizováno, v rámci bilaterální i multilaterální pomoci, mnoho projektů v oblasti ochrany ovzduší. Z hlediska Moravskoslezského kraje byl zřejmě nejvýznamnější projekt „Slezsko / Silesia“, podporovaný US EPA a MŽP. V rámci tohoto projektu byla posuzována zdravotní a environmentální rizika, plynoucí ze znečištění ovzduší průmyslovou činností a navrženy postupy minimalizace těchto rizik. B.7.2

Opatření na národní, regionální a lokální úrovni

Právní předpisy Naprosto zásadní význam pro omezení emisí a následující zlepšení kvality ovzduší měla nová právní úprava ochrany ovzduší, přijatá počátkem devadesátých let minulého století (zákony č.309/1991 Sb., a č.389/1991 Sb., v postupně upravovaných zněních a navazující prováděcí předpisy). Základem této úpravy byla regulace emisí znečišťujících látek z téměř 3 tisíc „velkých“ a cca 30 tisíc „středních“ zdrojů znečišťování ovzduší. Těmto zdrojům byly stanoveny emisní limity s plošným termínem dodržování nejpozději od počátku roku 1999 s tím, že do tohoto termínu byly stanoveny přechodné emisní limity dočasně platné. Výsledkem je razantní, a v některých případech (tuhé látky, oxid siřičitý) řádový pokles emisí znečišťujících látek, který se projevil výrazným poklesem imisní zátěže na celém území ČR, Moravsko-slezský kraj nevyjímaje. Průměrné roční koncentrace i 95 % kvantily suspendovaných částic, oxidu siřičitého a oxidů dusíku nad územím dnešního Moravskoslezského kraje se již od roku 1997 pohybují pod (tehdy platnými) limitními hodnotami. Nová právní úprava dále zavedla Smogový varovný a regulační systém, kterým byl omezován provoz emisně významných zdrojů znečišťování ovzduší za nepříznivých rozptylových podmínek. Po roce 1998 se ukázalo, že silný potenciál, obsažený v této právní úpravě se již prakticky vyčerpal, protože naprostá většina opatření a nástrojů, které bylo možno plošně aplikovat, již byla využita. Ekonomické nástroje Právní úprava ochrany ovzduší z počátku devadesátých let založila, vedle systému normativních nástrojů, také systém nástrojů ekonomických. Systém ekonomických nástrojů ochrany ovzduší se skládá z poplatků za znečišťování ovzduší a dotací / měkkých půjček, poskytovaných Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP), který je příjemcem drtivého podílu výnosu z poplatků. V období 1994 až 1996 byly příjmy fondu navýšeny jednorázovým převodem 6,1 mld. Kč na podporu Národního programu ozdravění ovzduší. Celkové výdaje SFŽP k ochraně ovzduší dosáhly v období 1992 až 2002 částky cca 14 mld. Kč, z toho na území Moravskoslezského kraje bylo vynaloženo cca 20 %. Kromě výše uvedených prostředků byla v průběhu devadesátých let okresům na území Moravskoslezského kraje poskytována systémová dotace z prostředků tzv. „ekomiliardy“, částečně užitá k podpoře akcí v oblasti ochrany ovzduší. strana 50


B.7.3

Dosažené výsledky a hodnocení účinnosti opatření

V následující tabulce je uveden vývoj emisí hlavních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů na území Moravskoslezského kraje v období 1994 až 2002. Uvedený časový interval byl zvolen tak, aby byl „odfiltrován“ efekt změn před rokem 1994 (ukončení provozu některých podniků, dočasný pokles výkonnosti národního hospodářství), které sice přispěly k omezení emisí, nebyly však vyvolány opatřeními k ochraně ovzduší.

T / rok

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

TZL

58 273

34 476

26 252

20 784

11 484

8 063

7 376

6 710

7 500

SO2

92 495

61 317

72 800

59 385

39 174

31 406

28 830

29 566

28 920

NOx

45 654

38 261

35 085

26 432

23 063

23 289

22 776

24 481

23 230

CO

284833

275348

250191

239075

191574

148231

138986

137150

130 160

Tabulka 19 Vývoj emisí TZL, SO2, NOx a CO v Moravskoslezském kraji 1994 - 2002

Uvedené snížení emisí, byť částečně kompenzované nárůstem emisí z dopravy, se pochopitelně projevilo poklesem imisní zátěže, a imisní charakteristiky, vyhlášené předchozí právní úpravou pro prašný aerosol, oxid siřičitý a oxidy dusíku již nebyly v období 1999 až 2001 překračovány. Realizovaná opatření lze považovat z věcného hlediska za velmi účinná. Nákladová účinnost je poněkud nižší, což lze vysvětlit snahou dosáhnout zlepšení kvality ovzduší v co nejkratší době.

strana 51


B.8

Návrh nově připravovaných opatření ke zlepšení kvality ovzduší

B.8.1

Podrobnosti o možných nápravných opatřeních

Nápravná opatření ke zlepšení kvality ovzduší pochopitelně leží v oblasti snížení emisí a jsou proto popsána v Programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Vazba mezi Programem ke zlepšení kvality ovzduší a Programem ke zlepšení kvality ovzduší je dále zajištěna tím, že hlavním cílem „emisního programu“ je, kromě dosažení v daném termínu doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak, také přednostní snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých dochází k překračování imisních limitů. Seznam a popis navrhovaných opatření Vzhledem k tomu, že imisní limity byly na území Moravskoslezského kraje v období 2000 až 2002 překračovány pro následující znečišťující látky: suspendované částice velikostní frakce PM10 (denní i roční limit), benzo(a)pyren, benzen, nikl, kadmium, arsen, oxidy dusíku, ozón, jsou z hlediska Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší významné zejména ty nápravné nástroje, které vedou ke snížení emisí těchto znečišťujících látek, respektive ke snížení emisí prekurzorů ozónu. Konkrétně se jedná o následující nástroje / opatření (tučným písmem jsou označeny nástroje prioritní, které byly stanoveny s přihlédnutím k podílu jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích): NOR9: Integrované povolení k stávajícímu zvláště velkému zdroji znečišťování ovzduší NOR11: Povinnost volit při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší nejlepší dostupné techniky

strana 52


NOR12: Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie NOR13: Možnost aplikace plánu snížení emisí (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků, z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší NOR14: Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší NOR16: Zákaz spalovaní určitých druhů paliv v malých zdrojích znečišťování ovzduší NOR20: Energetický audit NOR22: Částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí měst NOR23: Zavedení zón snížené rychlosti NOR25: Operativní kontrola emisních parametrů vozidel EKO1: Poplatky za znečišťování ovzduší EKO2: Investice do energetické infrastruktury EKO3: Investice do úspor energie EKO4: Finanční podpory provozovatelům stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší EKO5: Finanční podpory domácnostem EKO6: Placený vjezd do určitých částí měst EKO7: Finanční podpora hromadné dopravy EKO8: Podpora výstavby hromadných garáží EKO9: Finanční podpora při obnově vozového parku EKO10: Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem EKO11: Podpora dodatečných technických opatření u vozidel ORG1: Technicko-organizační opatření u plošných zdrojů s cílem omezení sekundární prašnosti ORG2: Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících tuhé látky ORG3: Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících VOC ORG4: Regulační řád ORG5: Sledování dodržování štítkování energetických spotřebičů ORG6: Parkovací politika ORG7: Infrastrukturní opatření ORG8: Optimalizace řízení dopravy ORG9: Rozvoj kvality hromadné osobní dopravy INF6:

Rozvoj monitorovací sítě nad rámec daný právními předpisy

strana 53


Podrobný popis výše uvedených nástrojů / opatření, je uveden v Programu snižování emisí, kde jsou dále navržena dílčí konkrétní opatření, z nichž jsou z hlediska Programu ke zlepšení kvality ovzduší významná zejména: Opatření 1:

Stanovení podmínek ochrany ovzduší pro veřejné zakázky zadávané / ovlivňované krajem

Opatření 2:


Opatření 4:

Technická opatření na významných technologických zdrojích znečišťování ovzduší (výroba koksu, aglomerace železné rudy, výroba surového železa, výroba oceli).

V oblasti řízení kvality ovzduší a postupné minimalizace výměry území, na nichž dochází k překračování imisních limitů, jsou velmi významné také nástroje preventivní, zejména sekvence: NOR1

(Územní plánování a územní rozhodování)

NOR2

(Povolení k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů)

NOR3 (Povolení staveb velkých a středních zdrojů) nebo NOR4 (Integrované povolení k novým zvláště velkým zdrojům) s tím, že bude nutno co nejvíce omezit umisťování zdrojů emisí tuhých látek a oxidů dusíku do imisně zatížených lokalit a významných dopravních tahů a také do blízkosti zdrojů sekundární prašnosti. Do těchto lokalit by neměly být umisťovány ani významné zdroje či cíle dopravy. Velmi důležitým preventivním nástrojem je dále INF3 (Posuzování vlivů na životní prostředí – EIA), a to zejména v těch případech, kdy se jedná o stavby, které nejsou zdroji znečišťování ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší (liniové stavby, objekty, které budou významným zdrojem či cílem automobilové dopravy), a u kterých se proto nástroje NOR2 a NOR3 nemohou uplatnit. Podrobný popis výše uvedených nástrojů / opatření, je uveden v Programu snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje a v Programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje.

strana 54


B.8.2

Časový plán implementace opatření

Název

Termín

Odpovídá

Ve spolupráci s

Cílová látka

Provést definitivní kategorizaci stávajících zvláště velkých zdrojů

31.12.2003

krajský úřad

ČIŽP

Integrovaná povolení pro konkrétní zvláště velké zdroje

30.10.2007

krajský úřad


Aplikace plánů snížení emisí u zdrojů emitujících VOC

1.4.2004

krajský úřad


VOC

Aplikace plánů snížení emisí u ostatních technických zdrojů neplnících nově vyhlášené či zpřísněné emisní limity

1.1.2005

krajský úřad


Specificky dle povahy zdroje

Aplikace plánů snížení emisí u stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů

1.1.2008

krajský úřad

MŽP ČR

Zejména oxid siřičitý, částečně oxidy dusíku a tuhé látky

Aplikace plánů zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdrojů

1.1.2005

krajský úřad


Amoniak

Provedení energetických auditů ve veřejných budovách

1.1.2004 1.1:2006

stát / kraje / obce / příspěvkové organizace

Návrh zón s částečným / úplným omezením vjezdu ve městech

Průběžně

obce

orgány státní správy a policie

Operativní kontrola emisních parametrů vozidel

Průběžně

obce a Policie ČR

krajský úřad

Všechny regulované / regulovatelné látky

Zejména tuhé látky, oxidy dusíku, oxid siřičitý; oxid uhličitý Oxidy dusíku, PAH, benzen, oxid uhelnatý suspendované částice Všechny látky, pro které byly obecné emisní limity vyhlášeny

Aplikace obecných a individuálních emisních limitů

Průběžně

krajský úřad

ČIŽP a provozovatelé zdrojů

Investice do úspor energie

Průběžně

krajský úřad

příjemci podpor

Investice do využívání obnovitelných zdrojů energie

Průběžně

krajský úřad

příjemci podpor

Podpora výměny starých kotlů ve veřejném sektoru

Průběžně

krajský úřad

příjemci podpor

Návrh způsobu podpor změny otopných systémů v domácnostech

Průběžně

krajský úřad

SFŽP ČR a ČEA

Nepřímá podpora omezování emisí tuhých látek z malých zdrojů

Průběžně

krajský úřad


Tuhé látky, suspendované částice

Nepřímá podpora omezování emisí VOC z malých zdrojů

Průběžně

obce


VOC

Výstavba silničních obchvatů

Průběžně

krajský úřad

ŘSD ČR

Modernizace komunikací

Průběžně

krajský úřad

ŘSD ČR

Zejména tuhé látky, oxidy dusíku, oxid siřičitý; oxid uhličitý

Oxidy dusíku, PAH, benzen, oxid uhelnatý suspendované částice

strana 55


Název Doplnění posouzení kvality ovzduší kraje

Termín

Odpovídá

Ve spolupráci s

Cílová látka

do 1 roku od schválení Programu

krajský úřad

ČHMÚ a HS

Všechny znečišťující látky

Pasportizace zdrojů

Průběžně

ČHMÚ a ČIŽP

Upřednostnění EŠV v přímých nákupech

Průběžně

krajský úřad

Nepřímá podpora užívání EŠV

Průběžně

krajský úřad

Stanovení podmínek ochrany ovzduší pro veřejné zakázky

Průběžně

Krajský úřad

Zřízené / řízené organizace

Dle povahy soutěže


Průběžně

Krajský úřad

obce

Tuhé látky a navázané polutanty

orgány obcí a krajem zřízených organizacích

Dle povahy výrobku – VOC, oxidy dusíku, tuhé látky ... Dle povahy výrobku – VOC, oxidy dusíku, tuhé látky ...

Tabulka 20 Harmonogram realizac opetřní imisního porgramu

strana 56


B.8.3

Odhad očekávaného dopadu na kvalitu ovzduší včetně časového horizontu

Dopad navrhovaných opatření na kvalitu ovzduší je pro jednotlivé znečišťující látky posuzován v horizontu roku 2010 s přihlédnutím k roku 2005. Suspendované částice Navrhovaná opatření povedou k určitému postupnému snížení výměry území, na kterém dochází k překračování imisních limitů a v horizontu roku 2010 se problém může změnit z problému plošného na problém lokální. Není příliš pravděpodobné, že by mohlo být k cílovému roku 2005 zajištěno dodržování limitu na celém území kraje. Benzo(a)pyren Navrhovaná opatření povedou k postupnému snižování výměry území, na kterém dochází k překračování imisního limitu a v horizontu roku 2010 lze pouze s nízkou pravděpodobností očekávat, že imisní limit bude nad územím kraje plošně dodržován. Benzen Navrhovaná opatření povedou k postupnému snižování výměry území, na kterém dochází k překračování imisního limitu a v horizontu roku 2010 lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že imisní limit bude nad územím kraje plošně dodržován. Arsen Navrhovaná opatření povedou k postupnému snižování výměry území, na kterém dochází k překračování imisního limitu a v horizontu roku 2010 lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že imisní limit bude nad územím kraje plošně dodržován. Kadmium Navrhovaná opatření povedou k postupnému snižování výměry území, na kterém dochází k překračování imisního limitu a v horizontu roku 2010 lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že imisní limit bude nad územím kraje plošně dodržován.

strana 57


Nikl Navrhovaná opatření povedou k postupnému snižování výměry území, na kterém dochází k překračování imisního limitu a v horizontu roku 2010 lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že imisní limit bude nad územím kraje plošně dodržován. Ozón Navrhovaná opatření povedou k určitému postupnému snížení výměry území, na kterém dochází k překračování cílových imisních limitů a v horizontu roku 2010 se problém může změnit z problému plošného na problém lokální. Je však velmi málo pravděpodobné, že by bylo k cílovému roku 2010 zajištěno dodržování cílových imisních limitů na celém území kraje. Oxidy dusíku Navrhovaná opatření povedou ke snížení výměry území, na kterém dochází k překračování imisního limitu a v horizontu roku 2005 lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že imisní limit bude plošně dodržován ve všech chráněných územích.

strana 58


B.9

Popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší přijatých v dlouhodobém horizontu

V dlouhodobém horizontu přispěje ke zlepšení kvality ovzduší nad územím Moravskoslezského kraje realizace následujících nástrojů / opatření (tučným písmem jsou uvedeny prioritní nástroje a opatření, které byly stanoveny s přihlédnutím k podílu jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích): NOR1: Územní plánování a územní rozhodování, NOR2: Povolení k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší, NOR4: Integrované povolení k výstavbě zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší, NOR6: Povolení k záměrům na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší, NOR7: Povolení k záměrům na zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší, NOR8: Povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší, NOR10: Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší, NOR11: Povinnost volit při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší nejlepší dostupné techniky, NOR24: Zavedení environmentálních zón, ORG10: Snižování přepravní náročnosti území, ORG11: Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidněné ulice, ORG12: Vyšší využití kapacity vozidel IAD, hromadná doprava o nízké kapacitě řízená poptávkou, ORG13: Podpora práce doma (teleworking), ORG14: Podpora všech forem elektronické komunikace, INF1:

Získávání a zpracovávání informací v oblasti ochrany ovzduší,

INF2:

Poskytování informací, výchova a osvěta,

INF3:

Posuzování vlivů na životní prostředí,

INF4:

Získávání a zpracovávání informací o významných zdrojích znečišťování,

INF5:

Podpora vývoje modelových nástrojů,

INF6:

Rozvoj monitorovací sítě nad rámec daný právními předpisy,

DOB1: Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů nebo jejich organizacemi, DOB3: Podpora zavádění dobrovolných aktivit, strana 59


Podrobný popis navrhovaných nástrojů a opatření je uveden v Programu snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje a v Programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje.

strana 60


B.10 Přílohy Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje: Etapa A: Analytická část Etapa B: Cíle a možnosti řešení Etapa C: Návrhová část: Akční program ochrany ovzduší Moravskoslezského kraje Program snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje Program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje

strana 61

OBSAH A PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 6

Recommend Documents