OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 2. CHARAKTERISTIKA STAVU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 3. NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV 4. HISTORIE 5. ÚSES 6. GRAFICKÁ ČÁST A TABULKY VÝKAZŮ VÝMĚR A POČTŮ 6.1. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ – OKOLO HOTELU 6.2. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV– OKOLO HOTELU 6.3. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ HRAD A KOSTEL 6.4. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – HRAD A KOSTEL 6.5. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ – OKOLO MĚSTSKÉHO ÚŘADU 6.6. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV - OKOLO MĚSTSKÉHO ÚŘADU 6.7. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ CENTRUM 6.8. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – CENTRUM 6.9. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ ULICE JILOVSKÁ 6.10. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – ULICE JÍLOVSKÁ 6.11. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - ZŠ BENEŠOVSKÁ, ZŠ KOMENSKÉHO A MŠ 6.12. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV - ZŠ BENEŠOVSKÁ, ZŠ TÝNEC MŠ 6.13. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ OKOLO SOKOLOVNY 6.14. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – OKOLO SOKOLOVNY 6.15. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ HŘBITOV 6.16. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV - HŘBITOV 6.17. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ CHRÁST KOSTEL 6.18. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – CHRÁST KOSTEL 6.19. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ CHRÁST SÍDLIŠTĚ 6.20. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV - CHRÁST SÍDLIŠTĚ 7. ROZPOČET 7.1. CELKOVÝ REALIZAČNÍ ROZPOČET
7.2. SEZNAM OŠETŘOVANÝCH STROMU S KALKULACÍ CEN ZÁSAHU 7.3.SEZNAM DŘEVIN URČENÝCH K ODSTRANĚNÍ S KALKULACÍ CEN 7.4. SEZNAM A OCENĚNÍ ZEMNÍCH PRACÍ 7.5. SEZNAM ROSTLINNÉHO MATERIÁLU S KALKULACÍ NÁKLAD 7.6. OCENĚNÍ PRACÍ A OSTATNÍHO MATERIÁLU 8. PŘÍLOHY 8.1. TECHNICKÉ NORMY A PŘEDPISY 8.2.SPECIFIKACE VÝSADEB 8.3. ÚDRŽBA 8.4. FOTODOKUMENTACE 8.5.TECHNOLOGIE VÝSADEB A ŘEZU 8.5.1.TECHNOLOGIE VÝSADEB 8.5.2.TECHNOLOGIE ŘEZU
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Tento projekt řeší zeleň na městských a pronajatých pozemcích v městě Týnec nad Sázavou. Přírodní podmínky: nadmořská výška průměrná roční teplota vzduchu průměrný roční úhrn srážek klimatická oblast Okrsek vegetační typ zemědělský výrobní typ
281 m.n.m. 8,5°C 600 mm mírně teplá mírně teplý, mírně vlhký se studenou zimou dubový bramborářský
2. CHARAKTERISTIKA STAVU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Akce:
OBNOVA VEŘEJNÉ ZELENĚ V TÝNCI NAD SÁZAVOU
Zadavatel: MĚSTO TÝNEC NAD SÁZAVOU K Náklí 404 257 41 Týnec nad Sázavou Seznam parcelních čísel: 97/10, 996/1, 2995, 2996, 2982/1, 3006/7, 3007/2, 3007/4, 3009/2, 3027/3, 3032/2, 3042/2, 3069/14, 3073/1, 3073/12, 3080/87, 3080/88, 3080/101, 3080/126, 3080/138, 3089/4, 3089/5, 3089/6, 3089/42, 3089/53, 3811/4, 3811/7, 3811/9, 3815/1, 3863, 3864, 4224, 4270/1, 4276/1, 4276/6, 4276/7, 4276/15, 4277, 4296/1,4493/2, 4494/1, 4494/2, 4494/6, 4628, 2940/1 Projektant: Ing. Lukáš Kaprál Prokopova 1590 25801 Vlašim Tel.: 725 708 184, e-mail:
[email protected]
Město Týnec nad Sázavou leží cca 10 km západním směrem od Benešova. Rozprostírá se po obou stranách řeky Sázavy. Na levém břehu se nachází týnecký hrad a rotunda a několik dalších historických budov. První zmínka o rotundě pochází z počátku 12. století, hrad k ní byl přistaven okolo roku 1200 Přemysloci a dále rozšířen ve 14.století. Velká část levého břehu je v památkové zóně zmiňovaného hradu. Na pravém břehu se rozprostírá nová výstavba a průmyslová zóna. V prostoru centra je zeleň nahodile roztroušena mezi panelovými domy. Jedinou výraznou liniovou zelení je javorovo – lipová alej vedoucí Jílovskou ulicí. 3. NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV Okolo hotelu Svah pod hotelem je řešen jako nahodilá výsadba jehličnatých a listnatých dřevin bez jakékoliv kompozice. Většina jehličnatých dřevin je přerostlá a brání ve výhledu směrem jak od hotelu tak pohledu z druhé strany na hotel. Veškeré dřeviny rostoucí na svahu pod hotelem budou odstraněny. Ve spodní části svahu bude vysázena dvouřadá alej ze sakur růžových plnokvětých. (Prunus serrulata ´Kanzan´). V místech, kde se svah začíná zužovat, bude přecházet v jednořadou alej. V horní části svahu bude vysázen šeřík Meyerův malý (Syrin-
ga x meyerii ´Palibin´) ve sponu 1 ks/2m2, skalník vrbolistý bohatě kvetoucí (Cotoneaster salicifolius ´Parkteppich´) a korunatka klaná stříhanolistá (Stephanandra incisa ´Crispa´) ve sponu 3ks/1m2. Na úpatí svahu nad kamennou zídkou bude vysazen přísavník třícípý (Parthenocisus tricuspidata), který bude přes zídku přepadat. Cílem nových výsadeb je otevřít pohled směrem k Sázavě a opačným směrem odkrýt budovu hotelu. U kostela Podél schodiště vedoucího svahem ke kostelu je vysázena dvouřadá alej lip velkolistých (Tilia platyphylla). V každé řadě byly vysázeny 3 jedinci ve vzdálenosti 5 m od sebe. Na čtyřech jedincích je patrné zanedbání výchovného řezu, které se hlavně projevuje velkým počtem tlakového větvení. V přední části areálu hřbitova roste jedna lípa srdčitá (Tilia cordata). Zádní část hřbitova je bez vzrostlé zeleně, nahodile zde rostou nálety převážně javoru mléče (Acer platanoides). Ve svahu před kostelem, podél schodiště budou odstraněni 4 jedinci lípy velkolisté (Tilia platyphylla). U zbývajících dvou bude proveden výchovný řez. Následně budou do svahu pod kostelem vysazeni dva noví jedinci lípy srdčité (Tilia cordata). Lípa srdčitá rostoucí v přední části hřbitova bude ošetřena bezpečnostním řezem. V zadní části areálu bude po odstranění náletových dřevin provedena výsadba 4 jedinců lípy srdčité (Tilia cordata). U hradu Zeleň v prostoru okolo hradu je tvořena z listnatých dřevin. Jedná se o nahodilou výsadbu. Největší zastoupení má bříza bělokorá (Betula pendula) doplněná o lípu srdčitou (Tilia cordata). Po posouzení zdravotního stavu a vlivu jednotlivých dřevin na samotnou budovu hradu, budou některé dřeviny odstraněny, u ostatních bude proveden bezpečnostní řez. V návrhu nových výsadeb se počítá pouze se stromovým patrem ve východní části areálu hradu. Nově budou vysazeni dva jedinci lípy srdčité leskle zelené (Tilia cordata ´Greenspire´). Ulice Jílovská Směrem od centra javorová a později lipová alej. Po posouzení zdravotního stavu budou někteří jedinci odstraněni, u ostatních bude proveden výchovný řez. Odstranění jedinci budou nahrazeni jedinci stejného druhu. Centrum Celkovou rekonstrukcí projde tzv. Rondel. Bude odstraněna veškerá zeleň rostoucí uvnitř kruhového objezdu. Zůstanou pouze borovice lesní (Pinus sylvestris) rostoucí uprostřed. Úprava celé plochy a umístění nových výsadeb vychází z návrhu Ing. Arch. Hany Vokrouhlecké a Radky Šimkové. Úpravami projde i prostor před nákupním centrem. Budou odstraněny nevzhledné jehličnaté dřeviny. Ty budou nahrazeny vhodným spektrem listnatých dřevin.
Vzniknou i nové plochy pro výsadbu listnatých keřů o maximální vzrůstnosti do 1 m. MŠ Po posouzení zdravotního stavu budou někteří jedinci odstraněni, u ostatních bude proveden bezpečnostní řez. Cílem nových výsadeb je odclonění od okolních pozemku. Odclonění bude za pomocí volně rostoucích živých plotů o šířce cca 1,5 m. ZŠ Komenského Po posouzení zdravotního stavu budou někteří jedinci odstraněni, u ostatních bude proveden bezpečnostní nebo výchovný řez. Přední část zahrady bude určena k pěstování ovocných dřevin. Na nádvoří mezi hlavními budovami budou vysazeni 3 jedinci javoru mléče červenolistého (Acer platanoides ´Crimson King´). Svahy za hlavní budovou budou zpevněny kokosovou sítí a půdokryvnými druhy dřevin. Cílem je vytvořit souvislé porosty, které zpevní svahy a budou vyžadovat minimální údržbu. Před hlavní budovou, podél chodníku vedoucímu k mateřské škole bude vysazena alej z myrabolánu červenolistého (Prunus cerasifera ´Nigra´). V podrostu bude vysázen volně rostoucí živý plot z tavolníku popelavého grefsheimského (Spiraea x cinerea ´Grefsheim´). ZŠ Benešovská Přední část pozemku je určena v výuce pěstebních prací. Je zde několik ovocných stromů. V rámci nových výsadeb budou někteří jedinci odstraněni, u ostatních bude proveden výchovný řez. Odstranění jedinci budou nahrazeni novou výsadbou. Moruše (Morus alba) rostoucí podél plotu oddělujícího školní pozemek od místní komunikace budou odstraněny. Za odstraněné jedince bude vysázen hloh obecný Paulův (Crataegus laevigata ´Paul´s Scarlet´). Budou tak doplňovat novou alej stejného druhu vysázenou v ulici Benešovská. Odstraněn bude i živý plot ze smrku ztepilého (Picea abies) oddělující užitkovou a sportovní část zahrady. Nová výsadba bude provedena z hlohyně šarlatové (Pyracantha coccinea). Ve sportovní části zahrady budou odstraněni poškození jedinci. Následně bude provedena nová výsadba. Svah pod budovou školy bude zpevněn kokosovou sítí a zpevněn keři dorůstající do výšky max. 50 cm. Hřbitov V přední části hřbitova budou odstraněny silně proschlé živé ploty ze zeravu západního (Thuja occidentalis). Nová výsadba bude provedena z tisu červeného (Taxus baccata). V oboustranné lipové aleji lemující hlavní komunikaci vedoucí hřbitovem, bude odstraněna celá levá strana. Důvodem odstranění je velké množství tlakových větvení a narušení statiky okolních hrobů kořeny zmiňovaných stromů. V zadní části bude provedena nová výsadba. Podklady pro výsadbu vycházejí z návrhu akademického architekta V. Klimeše a J. Trnky. Výho-
dou je, že celá zadní plocha je z velké části bez hrobů, což nebude omezovat nové výsadby. Součástí této lokality je i památný dub letní (Quercus robur) u silnice vedoucí z Týnce nad Sázavou do Krusičan. U tohoto jedince bude proveden bezpečnostní řez. Okolo městského úřadu V přední části rozděluje chodník vedoucí od parkoviště k budově úřadu travnatou plochu na dva souměrné celky. Cílem nových výsadeb je vytvořit dva vyvážené celky zeleně . V zadní části budovy jsou velkým problémem přerostlé jalovce čínské (Juniprus chinensis). Tyto jalovce budou odstraněny a nahrazeny půdokryvnými druhy. Podél chodníku vedoucího za budovou bude vysázen živý plot ze zimostrázu obecného (Buxus sempervirens). Na svahu pod parkovištěm směrem k řece bude odstraněn nálet trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) a bezu černého (Sambucus nigra) a následně bude provedena nová výsadba odrostku dubu letního (Quercus robur).
Z týneckého hradu se zachovala románská rotunda a hradní hláska z druhé poloviny století 12. Týnecký hotel Původně budova manufaktury na výrobu týnecké kameniny z roku 1812. Dnes kulturní a společenské centrum. Cílem obnovy zeleně je ponechat v hlavních směrech pohledu odkryté budovy hotelu a hradu. Proto pro výsadbu byly zvoleny méně vzrůstné druhy dřevin. Sadové úpravy vychází z historického kontextu, byly projednány s památkáři a jejich vyjádření je součástí této žádosti.
U sokolovny V lipové aleji podél silnice bude odstraněn jeden jedinec, dále budou odstraněny i nálety. Následně bude provedena nová výsadba z lípy srdčité (Tilia cordata). Za budovou sokolovny bude plocha odstraněna od ruderálního porostu a náletových dřevin. Následně zde bude založen nový travní porost a celá plocha bude využívána jako travnaté hřiště. Chrást kostel Po posouzení zdravotního stavu bude jeden jedinec odstraněn, u ostatních bude proveden bezpečnostní řez, doplněný u několika jedinců o redukci koruny a instalaci volné bezpečnostní vazby. Odstraněný jedinec bude nahrazen jedincem stejného druhu.
Týnec nad Sázavou v polovině 20.let
Chrást sídliště Úpravami projde prostor mezi bytovkami a silnicí vedoucí z Týnce nad Sázavou do Krhanic. Po posouzení zdravotního stavu dřevin, budou někteří jedinci odstraněni, u ostatních bude proveden bezpečnostní řez. Bude provedena náhradní výsadba za pokácené jedince, vesměs ve stejném druhovém spektru. Pro výsadbu keřových záhonů byly zvoleny druhy o maximální vzrůstnosti do 1 m. 4. HISTORIE Prostor na levém břehu řeky Sázavy patří do památkové zóny týneckého hradu. Konkrétně lokality okolo hotelu, Hrad, Kostel. Nejstarší zmínka o existenci Týnce a týneckého hradu je z roku 1318. Archeologické nálezy ukazují, že tato oblast byla osídlena již v 8. až 10. století. V 11. století zde byl postaven dřevěný později kamenný hrad s románskou rotundou.
Pohled na budovy týneckého hradu od severovýchodu z 20.let 20.století
5. ÚSES Břehové porosty na pravém a levém břehu řeky Sázavy pod městským úřadem a levém břehu pod zříceninou hradu Zbořený Kostelec jsou součástí lokálního biokoridoru. Jedná se o rozvolněné břehové porosty. V lokalitách okolo městského úřadu je nutné odstranit nálet trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) a bezu černého (Sambucus nigra). Následně dojde k výsadbě odrostků dubu letního (Quercus robur). Stromy budou ukotveny k dřevěnému kolíku a chráněny proti okusu tubusem Speciál o výšce 120 cm. Na břehu pod zříceninou hradu dojde k doplnění rozvolněného porostu stejným druhem. Cílem nových výsadeb je zpevnění břehu a vytvoření nových břehových porostů v místech kde zcela chybí.
8. PŘÍLOHY 8.1. TECHNICKÉ NORMY A PŘEDPISY Při realizaci zeleně je nutné dodržovat platné normy Sadovnictví a krajinářství – ČSN DIN 18 915 Práce s půdou, 19 917 Zakládání trávníků, 18 916 Výsadby rostlin, 18 919 Rozvojová a udržovací péče o rostliny. 8.2. SPECIFIKACE VÝSADEB Pro výsadby jsou navrženy obalované sazenice pro lepší ujímavost a snížení povýsadbového šoku. Protože se jedná o veřejné plochy s velkou kumulací osob byly pro okamžitý estetický efekt a pro snížení škod vandaly zvoleny sazenice o větší velikosti. listnaté stromy specifikace výpěstků: - musí být min. 2x ve školce přesazován - solitérní strom se zemním balem nebo v kontejneru v závislosti na době výsadby s dobře prokořeněným kořenovým balem, který musí odpovídat velikosti stromu - strom se zapěstovanou, hustou, rovnoměrně zavětvenou korunou odpovídající habitu daného taxonu - obvod kmene ve výšce 1 m – viz tabulka rostlinného materiálu - výška nasazení korunky musí být minimálně 2,5 m - při výsadbě budou dřeviny zásobeny živinami pomocí tabletového hnojiva Silvamix (5 ks/strom) keřové skupiny specifikace výpěstků: - sazenice v kontejnerech nebo v balu, musí splňovat platné mormy pro výpěstky a velikost nadzemní části předepsanou v tabulce rostlinného materiálu - povrch záhonu bude pokryt netkanou textilií Plantex a zamulčován - při výsadbě budou dřeviny zásobeny živinami pomocí tabletového hnojiva Silvamix (2 ks/keř) - po výsadbě bude provedena zálivka založení trávníku Na plochách určených k založení trávníku bude chemicky odstraněn původní porost, dojde k nakypření povrchu do hloubky 10 cm. Po výsevu travního semene (30g/m2) bude plocha uválcována a zalita.
8.3. ÚDRŽBA Pro zdárný růst a vývoj nově realizovaných výsadeb je nezbytné zajistit následnou intenzivní péči dle ČSN DIN 18 919. Povýsadbová péče spočívá v následujících opatřeních: odplevelování Dřeviny ve skupinách průběžně odplevelovat (ve vegetačním období přibližně 1x za 3 týdny - plevele nesmí vykvést). Stupeň zaplevelení je nejvyšší v prvním období po výsadbě, postupně klesá se „zapojováním“ skupin. zavlažování V případě dlouhodobého nedostatku měřitelných srážek je třeba v prvním letech po výsadbě zajistit zálivku. Zvlášť důkladně zavlažovat ty dřeviny, které byly vysazeny jako vzrostlé. V suchém letním období zalévat dřeviny, které se projevují vadnutím. řez Důležitý je provádět výchovný řez u nově vysazených stromů a keřů, který může zabránit pozdějším problémům. U roubovaných dřevin je nutné průběžně odstraňovat plané výhony, vyrůstající z kořenů a z kmínku pod místem naroubování. pravidelná kontrola kotvení a ochrany kmene a jeho včasné odstranění ošetření mechanických poranění ochrana stromu před chorobami a škůdci trávník Pro zvýšení kvality trávníku doporučujeme jeho častější kosení (min.3 seče ročně), hnojení, dosetí a chemické odplevelení.
8.5. TECHNOLOGIE VÝSADEB A ŘEZU 8.5.1. TECHNOLOGIE VÝSADEB Termín výsadby Při určování vhodného ročního období pro realizaci výsadeb je nutno dbát na druhově podmíněné zvláštnosti jednotlivých taxonů dřevin. Dřeviny s kořenovým balem či kontejnerované lze vysazovat v průběhu celého roku (vyjma suchých období s vysokou intenzitou slunečního záření a mrazových období se zamrzlou půdou). I zde je však nejlepší doba pro výsadbu na podzim po opadu listů a pak v předjaří. Okrasné školky ostatně balový materiál z provozních důvodů expedují pouze v těchto dvou sezonách – podzimní (cca od září do zamrznutí půdy) a jarní (od rozmrznutí půdy do začátku rašení). Stálezelené dřeviny a jehličnany se mohou vysazovat s baly po celý rok, s výjimkou doby rašení letorostů. Nejlepší doba pro jejich výsadbu je však brzy na podzim (září až polovina října), aby do zimy zakořenily a mohly přijímat vodu i v zimě. Postup prací při sázení Při výsadbě se musí kořeny dřevin rozprostřít do jejich přirozené polohy. Kontejnery, květináče, fóliové sáčky a obaly, jež nemohou v půdě zetlít, je nutné odstranit. U rostlin s kořenovým balem je nutno rozvázat uzly obalového materiálu na vrchní straně balu a uvolnit úvazek na kořenovém krčku. Je-li kořenový bal obalen přírodní jutou, popř. zajištěn u velkých stromů pletivem z rychle se rozkládajícího tzv. černého drátu, můžeme tyto materiály ponechat ve výsadbové jámě. Oba tyto materiály se přibližně do roka přirozeně rozpadnou a k deformaci kořenového systému tak nedojde. K odstranění pletiva z jámy přistupujeme jen v případě, kdy se jedná o pletivo pozinkované, které se v půdě nerozloží. Hloubka výsadby se musí přizpůsobit druhu rostlin. Rostliny se zpravidla sázejí tak hluboko, jak rostly na předchozím stanovišti. Opadavé keře, kromě štěpovanců, je zpravidla nutno sázet asi o 5 cm hlouběji, než byly pěstovány. Růže a jiné keře štěpované v krčku sázíme tak hluboko, aby bylo místo štěpování zakryto asi 4 cm zeminy. Při výsadbě alejového stromu s balem nejprve změříme výšku balu a pomocí latě upravíme hloubku jámy tak, aby byla shodná s výškou balu. Pak strom umístíme do jámy. Manipulace se stromem je přípustná pouze za bal s pomocí zvedacích materiálů, ale nikoli za kmen stromu. Kořeny či kořenové baly je nutno ze všech stran prosypat, popř. obsypat zeminou či substrátem, který se pečlivě hutní. Přitlačování zeminy ke kořenům věnujeme dostatečnou pozornost, dbáme na to, abychom nepoškodili bal či kořeny, popř. kořenový krček. Zeminu musíme dostatečně přitlačit, zejména v těsné blízkosti kořenů a balu, abychom
eliminovali vzduchové kapsy v jámě a předešli tak vysoušení kořenů. Při výsadbě počítáme předem se sedáním zeminy v jámě. Znamená to, že dřeviny vysazujeme o málo výš, aby po slehnutí zeminy byla rostlina v požadované úrovni. Ke konečnému ulehnutí půdy ve výsadbové jámě dochází asi za 6 měsíců od jejího vyhloubení. Po prosypání kořenů či balů se dřeviny ve výsadbové jámě zalijí dostatečným množstvím vody (v případě slehnutí zeminy se doplní substrát). Mladé rostliny v příznivých podmínkách lze sázet pouze s vlhkými kořeny, není třeba je zalévat po výsadbě. Povrch výsadbové jámy, tzv. závlahová mísa, se upraví zvoleným způsobem. Kotvení dřevin Dřeviny po výsadbě je nutno podle potřeby ukotvit. Nejčastěji provádíme kotvení vzrostlých alejových stromů. Instalace kotvení je nutná ze dvou základních důvodů: - strom postrádá velkou část své kořenové soustavy, zejména mohutné kotvící kořeny = není na stanovišti dostatečně fixován = v důsledku pohybů kmene (a současně kořenového balu) při větru dochází k poškozování nově vznikajících tenkých kořínků, - ochrana nově vysazeného stromu před vandaly, poraněním bází kmenů travními sekačkami či křovinořezy, poškozením v průběhu stavebních prací, parkujícími automobily apod. Ke kotvení se používají dřevěné kolíky o průměru 5 – 7 cm, minimálně 3 ks k jednomu listnatému stromu. Po výsadbě musí být kmen stromu fixovám ke kůlům pomocí vazby z popruhů nebo kokosového provazu. Vazba musí fixovat strom proti pohybům do stran do stran, ale nesmí bránit pohybu směrem dolů. (sesednutí substrátu). Kůl se zatlouká do dna jámy. Podle velikosti dřeviny se používají kůly o delce 2 – 2,5 m. Kůly se na vrcholech spojí půlkulatými dřevěnými trámky, čímž se zajistí stabilita konstrukce. Jutová bandáž U nově vysázených stromů na stanovištích vystavených přímým účinkům slunečního záření může dojít k tzv. korní spále na jejich kmenech. Při korní spále nedochází jen k poranění pletiv druhotné kůry, ale i lýka a kambia. Aby nedošlo k těmto poraněním, je běžnou praxí, že se kmeny obalují jutovou tkaninou, která je chrání před přímou radiací, vysokými letními teplotami a vysycháním povrchových buněk. Ke korní spále jsou více náchylné stromy s tenkou kůrou (javory, buky, lípy) a stromy, jejichž kmeny byly v okrasných školkách od mládí zastíněny.
Mulčování Vrstva mulče jako půdního pokryvu nových výsadeb nesmí být vyšší než 7–10 (15) cm. Touto vrstvou již plevel obtížně prorůstá. Pokud použijeme vyšší vrstvu mulče, dřevina do ní snadno prokoření svými jemnými asimilačními kořínky, a je tak více náchylná na teplotní a především vlhkostní změny (zejména je náchylná na sucho). Mezi vrstvu mulče a půdní povrch můžeme umístit ochranné plachetky (geotextilie, bioplachetky z netkaných textilií apod.), které nedovolí růst ani těm nejagresivnějším plevelům. Plocha mulče by zpravidla měla přesahovat plochu výsadbové jámy, a to alespoň o jednu třetinu jejího průměru. Plocha bezprostředně okolo báze kmene a kořenového krčku dřevin by neměla být vůbec mulčována. Je-li tomu tak, vznikají tzv. mulčovací sopky. Tyto sopky udržují v blízkosti kořenového krčku keřů či báze kmene stromů zvýšenou vlhkost a tmu, tedy ideální podmínky pro rozvoj hub, způsobující následně hniloby v těchto místech. Jsou také domovem, ochranou a spižírnou pro hlodavce, kteří okusují kůru a lýko kmene či výhonů, a to zejména v době vegetačního klidu. Doporučuje se proto nemulčovat půdu v okruhu nejméně 10–15 cm od kořenového krčku. Povýsadbová péče Povýsadbová péče je obdobím intenzivní péče o dřevinu a trvá minimálně několik týdnů, u vzrostlých stromů až několik let po výsadbě. V této souvislosti je třeba opět zdůraznit již jednou zmíněné pravidlo: čím mladší (menší) výsadbový materiál, tím rychlejší ujmutí na stanovišti po přesazení a překonání přesazovacího stresu, a tím i ukončení povýsadbové péče o výsadby. A naopak. Povýsadbová péče spočívá především v následujících opatřeních: · zálivka a hnojení, · péče o závlahovou mísu, kypření a odplevelování výsadeb, · výchovný řez korun mladých stromů, · pravidelná kontrola kotvení a jeho včasné odstranění, · ošetření mechanických poranění vzniklých při výsadbě a v prvních letech po ní · ochrana před chorobami a škůdci.
Tabule č. 1 : Standardní postup při výsadbě stromu Výsadbová jáma
Umístění stromu
- minimálně 1,5x větší než kořenový bal či kořenový systém vysazovaného stromu - kruhový tvar s kónickým profilem - zdrsnit boční stěny - hloubka cca 2-násobek výšky balu
Kůly statického zajištění
- vrchní část balu v rovině s terénem - ve středu mezi kotvícími kůly - pokud je na kmeni označený směr na sever - respektovat - optimální je v této fázi provést výchovný řez
Zasypání jámy
- 2-3 ks podle velikosti stromu - tlakově napuštěné fungicidními prostředky - zatlouci do dna jámy
- event. umístění závlahové sondy - zahradnický substrát s příměsí rašeliny - pouze ve svrchní části výsadbové jámy
8.5.2. TECHNOLOGIE ŘEZU Substrát na dno jámy - malý obsah organického podílu - vyrovnání výškového rozdílu až přibližně na výšku balu - dobře zhutnit
Technika řezu Cílem techniky řezu je volba způsobu provedení řezu ve správný čas a na správném místě (v neposlední řadě i vhodné ošetření řezných ran). Technika řezu se opírá o poznatky získané ze studia biologie dřevin. Při řezu je nutné respektovat: - vedení řezu, - maximální velikost vznikajících ran, - termín řezu, - ošetření řezné rány.
Vedení řezu Řez nadzemních částí probíhá v koruně stromu, kde dochází k odstraňování dvou rozdílných typů větví: - větví živých, - větví mrtvých (suchých). Řez živých větví Dochází-li při řezu k odstraňování živých větví, musí být řez proveden se zřetelem na podporu přirozeného obranného systému a ochranné zóny větve stromu. Pokud odstraníme dceřinou větev tak, aby nedošlo k poranění větevního límečku větve mateřské, tyto dva mechanismy relativně spolehlivě (samozřejmě spolehlivě z hlediska přírodních systémů) zabrání průniku patogenů (zejména dřevokazných hub), kteří osidlují čerstvá poranění. Dojde-li však k poranění mateřské větve (jež nastane při řezu za větevní límeček), ochranná zóna jeho větevního nasazení už na aktivní obranu nestačí a strom musí aktivovat další obranné mechanismy – ovšem už ne vždy tak efektivní. Z toho důvodu dochází v průběhu času k šíření patogenů do dřeva mateřské větve a během několika let i ke vzniku dutin. Odstraňování živých větví vždy představuje zátěž energetického systému stromu, protože dochází nejen k redukci energií produkující asimilační plochy (listů na odstraněné větvi), ale i k poranění, které vyvolává energeticky náročné obranné reakce. Je proto nutné odstraňovat co nejmenší objem větví nutný pro zajištění žádaného účelu řezu. Řez mrtvých větví Jiná situace nastává při řezu mrtvých (suchých) větví. Po odumření větve dochází k aktivaci ochranné zóny větve v okolí větevního nasazení větve mateřské. Současně – protože mrtvá větev již sekundárně netloustne – se její báze začíná zavalovat novým každoročním tloušťkovým růstem mateřské větve. V této fázi je potřeba mrtvou větev odstranit, aby mohlo dojít k rychlému uzavření vzniklé rány ránovým dřevem. Mrtvé a odumírající větve musíme proto řezat co nejtěsněji k okraji živého pletiva na bázi větevního nasazení větve mateřské. Její živá pletiva samozřejmě nesmí být v žádném případě poškozena! Zával v okolí větevního nasazení se nijak neformuje ani neupravuje.
Odstranění mrtvých (suchých) větví z koruny stromu je velmi důležité, především z hlediska provozní bezpečnosti. Na druhé straně může v některých případech být odstraňování suchých větví kontraproduktivní. Týká se to především případů, kdy ošetřujeme staré stromy v krajině, které díky svému stáří a vysokému množství mrtvé dřevní hmoty (často již rozpadlé či se rozkládající) představují unikátní biotop pro mnohé další organismy, které jsou na životě v tomto prostředí závislé. Výchovný řez Tento řez se provádí u mladých exemplářů v prvních letech po výsadbě na trvalé stanoviště, méně často pak po řezu zmlazovacím. Výchovný řez se provádí zpravidla do 10–15 (20) let po výsadbě, přičemž plynule přechází do některého z technologických typů řezu udržovacího. Tento řez si klade za cíl: - dosáhnout druhově charakteristického tvaru koruny ošetřovaného jedince, jež je staticky, odolná a připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný taxon, - přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům stanoviště (např. úpravou podchodné, popř. podjezdné výšky). Tabule č. 2 : Výchovný řez Hlavní zásady : - neodstraňovat terminální výhon - postupně zvyšovat korunu až na podchodnou / podjezdnou výšku - korunu prosvětlovat (spíše než zakracovat výhony) - odstraňovat růstové defekty, podporovat terminální výhon Období realizace :
Intenzita opakování :
- předjarní období - období plné vegetace
- 1-4 (5) let Hlavní zásady : - vedení řezu na větevní límeček - řezat větve do průměru 5 (10) cm Odstraňovat větve - suché, mechanicky poškozené, zlomené, nebezpečné, - odumírající, napadené chorobami a škůdci, - křížící se a nevhodně postavené - kodominantní a tlaková větvení - se silně sníženou vitalitou,
Udržovací řezy Tyto řezy provádíme u vzrostlých (dospělých) jedinců, kteří překlenuli období intenzivního růstu. Naším cílem je především zajistit jejich dlouhodobou funkčnost a omezit na minimum jejich případné negativní působení na okolí, v němž se nacházejí. Udržovací řezy jsou: - zdravotní řez, - bezpečnostní řez, - redukční řezy. Zdravotní řez Jedná se o nejběžnější a v současné době i nejvíce používaný typ udržovacího řezu. Tento řez je řezem komplexním (ostatní řezy udržovací z něho vycházejí). Cílem tohoto řezu je zejména zabezpečení dlouhodobě vysoké funkčnosti stromu, při udržení pokud možno co nejlepšího zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti. Je opakován v několikaletých intervalech, nejméně alespoň jednou za 8–10 let, samozřejmě s ohledem na aktuální stav stromu. U tohoto řezu odstraňujeme či zkracujeme větve: - suché, mechanicky poškozené či zlomené či jinak provozně nebezpečné, - odumírající, napadené chorobami a škůdci, - navzájem se křížící, zahušťující korunu a nevhodně postavené (např. směřující do středu koruny), - kodominantní a tlaková větvení, - se silně sníženou vitalitou, - pahýly, větve v souběhu, výmladky z podnoží atp. Pokud zkracujeme větve, měli bychom vědět, že musíme vést řez na vnější pupen, s výjimkou kultivarů pyramidálních, u nichž větve zakracujeme na pupen vnitřní (jdoucí do koruny), abychom zamezili rozklesávání koruny.
Tabule č. 3 : Zdravotní řez
Bezpečnostní řez Jedná se v podstatě o minimální variantu zdravotního řezu, účelově zaměřenou na splnění požadavků provozní bezpečnosti stromu. Je to řez relativně levný a má své místo tam, kde není efektivní investovat do nákladného zdravotního řezu. Bezpečnostní řez odstraňuje větve suché, mechanicky poškozené, nalomené či zlomené, větve volně visící v korunách a bezprostředně hrozící svým pádem na zem apod. Tabule č. 4 : Bezpečnostní řez
Hlavní zásady : - vedení řezu na větevní límeček Odstraňovat větve - silné suché hrozící odlomením - mechanicky poškozené natolik, že hrozí zlomení
Období realizace : - kdykoli
Intenzita opakování : - 2-6 let
