OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................................................... 8 2. CÍL ............................................................................................................................. 10 3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ............................................... 11 4. MATERIÁL A METODIKA ................................................................................... 19 4.1 Materiál................................................................................................................ 19 4.1.1 Měření a vlastnosti dříví.............................................................................. 20 4.1.1.1 Měření palivového dříví ......................................................................... 20 4.1.1.2 Výhřevnost.............................................................................................. 21 4.1.1.3 Složení a vlastnosti ................................................................................. 23 4.1.1.4 Vlhkost dřeva.......................................................................................... 23 4.1.3 Popis a charakteristika vybraných subjektů............................................. 28 4.1.3.1 Společnosti hospodařící v lese ............................................................... 28 4.1.3.1.1 Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny ..................................... 28 4.1.3.1.2 Lesy města Brna, a.s. ...................................................................... 29 4.1.3.1.3 Lesy České republiky, s.p. - Lesní závod Židlochovice .................. 31 4.1.3.1.4 Obecní lesy Moravské Knínice ....................................................... 32 4.1.3.2 Společnosti výrobně obchodní ............................................................... 33 4.1.3.2.1 Cola - transport s.r.o. ..................................................................... 33 4.1.3.2.2 Libor Vít f.o. ................................................................................... 33 4.2 Metodika .............................................................................................................. 34 5.1 Analýza objemu dodávek ................................................................................... 36 5.1.1 Trh se surovým dřívím v ČR ...................................................................... 36 5.1.1.1 Nabídka................................................................................................... 39 5.1.1.2 Poptávka ................................................................................................. 39 5.1.1.3 Elasticita poptávky ................................................................................. 41 5.1.1.4 Statistická analýza.................................................................................. 42 5.1.2 Společnosti hospodařící v lese ..................................................................... 43 5.1.2.1 Školní lesní podnik Masarykův les (ŠLP) ............................................. 43 5.1.2.1.1 Nabídka............................................................................................ 45 5.1.2.1.2 Poptávka .......................................................................................... 45 5.1.2.1.3 Elasticita poptávky .......................................................................... 47 5.1.2.1.4 Statistická analýza........................................................................... 47 5.1.2.2 Obecní lesy Moravské Knínice .............................................................. 49 5.1.2.3 Lesy České republiky, s.p. – Lesní závod Židlochovice......................... 51 5.1.2.4 Lesy města Brna, a.s. ............................................................................. 51 5.1.3 Společnosti výrobně obchodní .................................................................... 51 5.2.3.1 Cola - transport, s.r.o. ............................................................................ 51 5.2.3.2 Libor Vít f.o. ........................................................................................... 51 6.2 Vývoj zpeněžení................................................................................................... 52 6.2.1 Vývoj cen v lesním hospodářství České republiky.................................... 52 6.2.2. Společnosti hospodařící v lese .................................................................... 53 6.2.2.1 Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny ............................................ 53 6.2.2.2 Obecní lesy Moravské Knínice .............................................................. 54 6.2.2.3 Lesy České republiky, s.p. – Lesní závod Židlochovice......................... 54 6.2.2.4 Lesy města Brna, a.s. ............................................................................. 54 6.2.3 Společnosti výrobně obchodní .................................................................... 54 6.2.3.1 Cola - transport, s.r.o. ............................................................................ 54 6.2.3.2 Libor Vít f.o. ........................................................................................... 54
7. DISKUSE ................................................................................................................... 55 8. ZÁVĚR....................................................................................................................... 59 9. CONCLUSION ......................................................................................................... 60 10. SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY ................................................................ 61 11. SEZNAM ZDROJŮ ................................................................................................ 63 11.1 Seznam zdrojů obrazových příloh................................................................... 63 11.2 Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh............................................. 63 12. REJSTŘÍK FIREM ................................................................................................ 64 13. SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................ 65 14. SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................. 66
4
1. ÚVOD Dřevo slouží lidstvu jako zdroj energie a materiálu od jeho prvopočátku, je neoddělitelně spjato s jeho vývojem. Během převážné části trvání lidské společnosti sloužilo dřevo jako výhradní zdroj tepelné energie. Postupně během vývoje stoupal jeho podíl na dalších lidských potřebách (obydlí, nástroje, lodě), přesto však palivové dříví představovalo největší díl spotřeby. K poklesu zvyšující se spotřeby dřeva jako zdroje energie došlo během průmyslové revoluce, kdy bylo dřevo jako primární zdroj energie nahrazeno uhlím, jež bylo efektivněji získáváno a bylo jím možno nahradit dřevo jako palivo pro získávání energie. Dřevo bylo pak nadále vytlačováno ze své pozice zdroje primární energie dalšími fosilními zdroji (ropa, plyn) až do dnešních dob, kdy je převážná část zpracována k dalšímu využití a není využito pouze jako zdroj tepelné energie. Přesto však i v současnosti je v mnoha rozvojových zemích dřevo nezastupitelnou složkou ve zdrojích tepelné energie (až 4/5 celkového vytěženého dříví), zpravidla pro nedostupnost jakéhokoliv jiného zdroje energie, a to buď z důvodu lokálních, ekonomických, případně jiných. Zásadním obratem ve vnímání dřeva jako primitivního zdroje energie bylo období tzv. I. energetické krize v 70. letech minulého století. Charakterem této krize byly prudké změny cenových relací paliv a prognózy snižujících se zásob fosilních paliv (dle mnohých předpokladů z tehdejší doby mají být v současnosti ropa a zemní plyn celosvětově nedostatkovými surovinami). Vlivem této krize se pozornost společnosti obrátila k obnovitelným zdrojům energií, ke kterým dřevo bezesporu patří (SIMANOV, 1995). V současnosti jsou obnovitelné zdroje chápány jako prostředek ke snížení skleníkových plynů, které negativně působí na životní prostředí, a také jako součást celkové energetické bilance. Obnovitelné zdroje jsou chápány jako významný prvek na cestě k trvale udržitelnému rozvoji společnosti s její neustále se zvyšující spotřebou energie, jenž v budoucnosti bude zcela jistě představovat veliký problém pro její další fungování.
8
Obr. 1 Palivové dříví (zdroj viz Seznam zdrojů obrazových příloh)
9
2. CÍL Zadáním diplomové práce je posouzení trhu s palivovým dřívím v České republice a prognóza dalšího vývoje nabídky a poptávky této komodity. Cílem diplomové práce je analyzovat vývoj nabídky a poptávky palivového dříví v časovém období 2004-2009 pomocí ukazatelů trhu a obchodu. Cena palivového dříví a její vývoj v časové řadě podléhá v tržním prostředí vztahu nabídka x poptávka, kdy poptávka po palivovém dříví je odvislá od poptávky podniků při výrobě tepla a energie a poptávky domácností. Za tímto účelem byl systematicky uspořádán sběr dat a údajů, které po utřídění a následné analýze slouží jako podklad pro řešení dané problematiky. Analýza byla provedena v rámci trhu celé České republiky a u vybraných subjektů. Subjekty jsou dále rozděleny na společnosti hospodařící v lese a realizující vlastní dříví na trhu a společnosti s pohledu palivového dříví výrobně obchodní. Uvedená práce se zaměřuje na trh palivového dříví v České republice, posouzení jeho vývoje prostřednictvím nabídky, poptávky a vývoje zpeněžení. Pro podrobný pohled na uvedenou problematiku jsou dále analyzovány vybrané subjekty zabývající se palivovým dřívím.
10
3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Druhováním a manipulací surového dříví získáváme jednotlivé sortimenty jakostních tříd. Postupuje se od nejkvalitnějších jakostních tříd, jež jsou zpravidla pro své omezené množství nejvíce ceněné a žádané, k nižším a nižším jakostním třídám. Snahou každého dobrého hospodáře by tedy mělo být bezesporu získávat sortimenty nejkvalitnější (nejžádanější, nejcennější) a postupným vytříděním se dopracovat k těm nejméně kvalitním (nejméně žádaným, nejméně ceněným). Palivové dříví by tedy jako poslední jakostní třída mělo být nejméně ceněné a žádané. Z technologického hlediska můžeme každý sortiment dříví nahradit sortimentem vyšší jakosti. Pro výrobce (prodejce) je však zcela rozhodující zaměnitelnost z hlediska tržeb. Z důvodu toho, že cena jednotlivých sortimentů v tržní ekonomice souvisí s relací četností jejich přirozeného výskytu a poptávce po nich, je logické, že změna struktury dodávek mohla nastat až po nárůstu zájmu o palivové dříví a tím i nárůstu jeho prodejní ceny. V poslední době jsme svědky zvyšujícího se podílu dřeva jako primárního zdroje energie i v rozvinutých zemích, a to jako důsledek všeobecného růstu cen energií, které nutí mnoho lidí (domácností) nejenom v nižších příjmových kategoriích k návratu ke dřevu jako zdroji tepelné energie pro své obydlí, dále pak trendu zvyšujícího
se
podílu
na
vytápění
lidských
obydlí
krbovými
vložkami,
dřevozplynujícími kotli apod., které se pro svoji současnou efektivnost při spalování a velký pokrok ve svém vývoji jeví jako velmi výhodný doplněk k hlavnímu zdroji tepelné energie (např. zemní plyn, uhlí a jeho typy, elektrická energie, topné oleje apod.). V mnoha případech jej zcela nahradí. Současné nižší náklady a možnost ekonomičtějšího a komfortnějšího vytápění dřevem jistě přeorientují mnohé domácností na celoroční topení dřevem nebo alespoň přitápění mimo hlavní topnou sezónu či využití dřeva v kombinaci s hlavním zdrojem tepla. Je zde tedy předpoklad dále se zvyšující poptávky po palivovém dříví. Tento trend se dá potvrdit i faktem, že na českém trhu je vysoká poptávka po kotlích na spalování dřeva, nové firmy v oboru krbových kamen, krbových vložek, výrobci krbů a klasických kachlových kamen apod. U krbových kamen, krbových vložek apod. bych ještě zmínil jejich rostoucí oblíbenost, nejenom pro efektivnost a ekonomičnost provozu, ale také pro své kouzlo. 11
V důsledku zvyšující se poptávky po palivovém dříví dochází k vyvolávání tlaků mezi výrobou palivového dříví a ostatními užitkovými sortimenty. Poptávka je stimulována směrem vzhůru neustále rostoucími cenami za vytápění (ceny zemního plynu, ceny tepláren za dodané teplo, elektrická energie apod., a jejich nejistou prognózou do budoucnosti). Trend je tedy takový, že podíl prodaného palivového dříví na produkci lesního hospodářství se rok od roku zvyšuje v důsledku zvyšující se poptávky po něm. Současně se zvyšujícím se podílem objemu palivového dříví nesmíme zapomenout na fakt neustále rostoucí celkové výše těžby v předešlých letech v našich lesích, jenž sebou přináší větší objem nejenom nejcennějších jakostních sortimentů, ale celkově všech sortimentů, tedy i palivového dříví. V důsledku spalování fosilních paliv dochází nejenom k uvolňování velkého množství síry do ovzduší, ale také k vytváření skleníkového efektu produkcí CO2, který je zařazován mezi tzv. „skleníkové plyny“. V důsledku těchto poznatků a zintenzivnění ekologického cítění celé společnosti došlo k urychlení orientace na obnovitelné zdroje energie (sluneční energie, vodní energie, termální zdroje, biomasa,…). Při spalování biomasy je do atmosféry uvolněn jen takový obsah CO2, který byl do biomasy akumulován fotosyntézou během jejího růstu. Dalo by se tedy říci, že během spalování biomasy je její bilance CO2 „nulová“. Nesmíme však zapomínat, že při výrobě biomasy je použito prostředků na její výrobu a následnou dopravu do místa spotřeby, které tuto bilanci více či méně zvyšují. Ve skutečnosti tedy „nulové“ bilance CO2 při spalování biomasy dosáhnout nelze. I přesto je však její přínos nesrovnatelně vyšší pro celkovou bilanci CO2 při výrobě energie oproti výrobě energie fosilními palivy. Je proto zcela nasnadě, že tyto poznatky jsou pro jednotlivé státy ale i mezinárodní společenství a organizace důvodem k tomu, aby podporovaly energetické využití
biomasy (od
energetického
využití
odpadu,
pěstování
energetických lesů, travních porostů až po vybudování potřebné infrastruktury – spalovny na biomasu, rozvod tepla, mechanizace, apod.).
12
Pro nás v našich zeměpisných šířkách jsou nejbližším příkladem skandinávské země, které se vydaly výrazně cestou obnovitelných zdrojů již dlouho před námi. Prvotním impulsem však nebyly důvody týkající se celkové bilance CO2, ale nedostatečné zdroje domácích fosilních paliv, které by uspokojily vlastní potřebu a s tím související snaha o energetickou nezávislost na dovozu těchto komodit. Významnou roli při této cestě k biomase měla jistě i regionální dostupnost dřeva v této oblasti a možnost jeho vícenásobného využití (dřevěné stavby po skončení životnosti, palety, odpad po těžbě atd.). Jako možné zdroje dříví pro energetické využití nejenom palivové dříví, ale také průmyslové výřezy, jež jsou po technické stránce pro energetické využití vhodné, z ostatních hledisek však zcela nepoužitelné. „Obecně je možno konstatovat, že se při energetickém využívání dříví v žádném případně nepředpokládá produkce palivového dříví na úkor dnešních průmyslově využívaných sortimentů, ani totální odnímání biomasy z lesních porostů tam, kde je to ekologicky nežádoucí.“ V důsledku toho, že jsme schopni využít méně než cca 50 % potenciální produkce dříví, je snaha o efektivnější technologie, které by dále umožnily využití té části dendromasy, která je nevyužita, a to z mnoha hledisek (SIMANOV, 1995).
Obr. 2 Rozdělení vyprodukované dendromasy (Johansson a Wernius, 1974) (zdroj viz Seznam zdrojů obrazových příloh)
13
Z hlediska společenského vývoje jde o využití od prostého ohřevu od ohniště spolu s ochranou před predátory, přes použití dřevní hmoty v otopných zařízeních až k pohledu současnosti jako na obnovitelný zdroj energie. Je možné konstatovat, že po celou dobu vývoje společnosti slouží dřevní hmota jako tradiční zdroj energie, z hlediska uspořádání světa hlavně v zemích s vyšší lesnatostí (americký kontinent, severské státy, Rusko aj.) Palivové dříví bylo ještě nedávno na okraji zájmu lesníků i dřevařských firem. V současné době se však zájem o tuto komoditu dostává do popředí v souvislosti s vývojem trhu s energiemi a biomasou. Významný faktor představují vztahy mezi sortimentem, technologickou kvalitou a tržní cenou dříví (VÁCLAVEK O., VÁCLAVEK S., 2009). Při zařazování dříví do sortimentů bereme v potaz několik kritérií. Nejdůležitějším z nich je technologická jakost, jež nám určuje možnou použitelnost pro danou skupinu výrobků (SIMANOV, 2009). Nehospodárnost při výrobě (sortimentaci) může nastat dvěma možnými způsoby, a to buď zatříděním dříví vyšší jakostní třídy do nižší, anebo naopak, zatříděním sortimentu nižší jakostní třídy do vyšší. Důsledek se ani v jednom uvedeném případě nevyplatí. Při prvním způsobu je cena prodaného dříví nižší než by byla cena při správném zatřídění. V druhém případě se setkáme zcela pravděpodobně s reklamací ze strany odběratele a následně díky vzniklým dodatečným nákladům nedosáhneme ani původního zpeněžení. Je zcela jasné, že o dalším využití sortimentu si v prvé řadě rozhodne odběratel sám. Důležitým faktorem pro něj bude bezpochyby cena a možnosti dalšího zpracování. Tomuto faktoru nasvědčuje i vývoj průměrných cen u některých sortimentů surového dříví, ze kterých se palivové dříví již nyní v České republice vyrábí (VÁCLAVEK O., VÁCLAVEK S., 2009). Sortiment palivového dříví (jehličnaté i listnaté dříví) by měl být vyráběn jako výmět, což je dřevní hmota, kterou nelze zařadit do žádné vyšší jakostní třídy. Na základě normy a doporučených pravidel pro měření dříví uvádějící povolené vady tomu také odpovídá cenová hladina tohoto sortimentu (SIMANOV, 2009).
14
Při výrobě vzniká palivové dříví pouze v omezeném množství a je ho tedy nedostatek. Zde můžeme spatřovat příčinu rostoucí poptávky a na ní navazující rostoucí ceny, které mohou v některých případech konkurovat cenám za sortimenty v V. jakostní třídě. Již v současnosti se podle některých odborných článků palivové dříví dotahuje cenou na vlákninové dříví (VÁCLAVEK O., VÁCLAVEK S., 2009). Současné ceny sortimentů surového dříví na evropských trzích obecně klesají. Je to z části zapříčiněno omezením stavební výstavby a tím pádem i snížení poptávky po dříví pro stavební průmysl. Tento trend se okrajově dotýká i palivového dříví. Celkově však evropský trh s energetickou dendromasou ovlivňují převážně regionální větrné kalamity a vývoj cen energií. Hlavní trhy s energií, jež představují trhy s elektrickou energií, ropou, zemním plynem, jsou svým charakterem převážně monopolní. Všechny ceny těchto energií neustále rostou, díky čemuž je umožněn i růst cen palivového dříví (VÁCLAVEK O., VÁCLAVEK S., 2009). Současná cenová výhodnost topení palivovým dřívím s velkou pravděpodobností přeorientuje velkou část domácností k celoročnímu topení dřevem, přitápění mimo hlavní sezonu nebo kombinací topení (dřevo x plyn, elektřina aj.). Je zde předpoklad toho, že se v tomto způsobu topení přiblížíme německy mluvícím zemím - Německu a Rakousku (VÁCLAVEK O., VÁCLAVEK S., 2009). Pro udržení a další zvyšování cenové konkurenceschopnosti palivového dříví je důležitá volba optimální technologie výroby spolu s minimalizací nákladů. Hlavními konkurenčními prvky pro palivové dříví jako zdroj energie pro vytápění jsou v regionu České republiky převážně zemní plyn, uhlí, elektřina, tepelná čerpadla, biomasa (brikety, pelety), centrální zásobování teplem a v dnešní době také v nadsázce úspora tepla (např. investice do izolace budov: zateplení, nízkoenergetické domy aj.).
Trh s palivovým dřívím v České republice má několik svých zvláštností (VÁCLAVEK O., VÁCLAVEK S., 2009): •
v rámci Evropské unie a její dotační politiky dotační tituly na využívání biomasy
•
trh s palivovým dřívím v České republice má převážně regionální charakter, protože v současnosti je velmi limitujícím faktorem nákladová položka
15
na dopravu, která může v konečném součtu výrazně posunout konečnou cenu směrem vzhůru •
hlavní podíl konečných spotřebitelů představují domácnosti
•
velký podíl rozlohy lesů ve vlastnictví státu (přes 60 %), obcí a krajů (cca 16 %), soukromé subjekty vlastní cca 16 %, zbylé asi 1 % lesů vlastní lesní družstva a veřejné školy.
Je zde však jisté úskalí při zvýšené orientaci na dříví jako zdroj energie, kdy neustálý nárůst spotřeby energií způsobuje další nárůst jejich cen, což umožňuje producentům za dříví určené k energetickému využití požadovat cenu vyšší, než jaká je v dané chvíli obvyklá u dříví vyšších sortimentů, určených k technologickému zpracování. Tato anomálie zákona trhu (nabídka versus poptávka = cena) je dána tím, že energie je komoditou naprosto zvláštní v tom smyslu, že nebude-li dost energií, pak se další posloupnost produkce a spotřeby stává ryze teoretickou a není co řešit. Snaha o markantní náhradu fosilních paliv dendromasou je přitom nereálná, protože by to znamenalo takové vystupňování poptávky po energetickém dříví, že by všechny lesy mohly produkovat jen energetickou dendromasu a ještě by to nestačilo. Z historie Evropy přitom už úbytek lesů vyvolaný poptávkou po palivovém dříví známe. Zastaven byl až vznikem lesnictví, které vytvořilo dlouhodobou rovnováhu mezi produkční funkcí lesů a spotřebou dříví - v soudobé terminologii trvale udržitelný rozvoj. Je však třeba přiznat, že pokud by našim předchůdcům při obnově lesů nepomohl právě přechod na používání fosilních paliv, těžko říci, jak dlouho by obnova lesů trvala, či zda by se vůbec zdařila (SIMANOV, 2009). Při obrovském technickém vývoji na začátku 19. století, vysoké pracnosti při získávání dřevní hmoty a hlavně při nízké úrovni technické vyspělosti tehdejších topenišť a tím množství získané energie z dané jednotky, dochází k náhledu na používání tohoto zdroje energie, jako na zastaralý, bránící technickému rozvoji (sklárny, výroba oceli aj.) a hlavně k orientaci na využívání uhlí, ropy a zemního plynu. Došlo k omezení technického výzkumu a vývoji nových prostředků na vyšší účinnost spalování dřeva, zájem se hlavně soustřeďoval na malospotřebitele (domácnosti - převážně venkov). Vysoký nárůst spotřeby energie byl krytý hlavně těžbou uhlí, zvýšenou produkcí zemního plynu a ropy, převážně z nových nalezišť (Rusko, Amerika, v Evropě např. Norsko).
16
V 70. letech minulého století došlo ve vývoji lidské společnosti ke zlomu. Došlo k vyšší spotřebě energie, než byla společenská produkce. První energetická krize značně přehodnotila zdroje energie a donutila společenský vývoj obrátit větší pozornost k obnovitelným zdrojům (větrná energie, sluneční energie, využívání dendromasy, výzkum mořského příboje aj.) (SIMANOV, 1995). Na tyto obnovitelné zdroje se zároveň zaměřil technický výzkum a vývoj nových technických zařízení (solární články, větrné elektrárny, topeniště na biomasu, pyrolitické spalování apod.). Polarizace dnešního světa je zásadně ovlivňována ekonomickými aspekty, které mají přímý dopad na současné využívání obnovitelných zdrojů, jejich přerozdělení, jak z hlediska spotřeby, tak i technického vývoje. Dalším zdrojem je samotné palivové dříví, jenž má charakter velmi nízké technologické jakosti a není u něj zájem o další mechanické nebo chemické zpracování. Zdrojem pro další využití je také odpad vzniklý po těžbě (klest, vlastní těžební odpad vzniklý po těžbě a celé stromky z prořezávek a prvních probírek). Tento zdroj je pro svůj ohromný potenciál zdroje energie již delší dobu tématem pro mnoho odborných diskusí, publikací, konferencí aj. Od otázky zda ponechat těžební odpad lesu či jej dále zpracovávat či jaký podíl z něj, se odvíjí mnoho dalších otázek, metodik pracovních postupů, technická náročnost a vybavenost, vliv na životní prostředí, nejenom ekonomická, ale i energetická náročnost, odbytové a navazující možnosti, v neposlední řadě rentabilita atd. (SIMANOV, 1995). Vývojové světové trendy v dalším využívání dřevní hmoty jako paliva v současné době zásadně ovlivňují i naše lesní hospodářství. Historická tradice využívání dřevní hmoty byla vždy ovlivněna světovými trendy a hlavně ekonomickými aspekty daného období (feudalismus, kapitalismus, socialismus, současná doba). Lesní hospodářství je výrobním odvětvím, kdy jeho produkce následně ovlivňuje další průmyslová odvětví. Nejvýznamněji ovlivňuje dřevařský průmysl - primární zpracování, nábytkářský průmysl atd. (KALOUSEK et al., 2007). Ekologicky čistá surovina, která je zároveň obnovitelná, je stabilizujícím faktorem v dalším vývoji lidské společnosti. Je možno říci, že v rámci lesního hospodářství a nejenom jeho, ale celého prostředí došlo od roku 1989 ke zcela nové situaci, která kopíruje společenské, hospodářské a politické poměry. V rámci společenského vývoje přešla česká
17
společnost do jiných podmínek svého vývoje, byla začleněna do evropských struktur se všemi výhodami a všemi problémy současné Evropy. To, co bylo cenově dostupné, změnilo v rámci vývoje svoji cenu (nárůst cen bydlení, životních potřeb, spotřeba energií, apod.). Na druhé straně došlo k nárůstu spotřeby
dříve
nedostupných
věcí
(průmyslové
výrobky,
automobilismus,
turistika aj.). Změny ve vlastnictví výrobních prostředků (nové vlastnictví) urychlily změny ve vývoji společnosti. Nové technologie si přímo vynucují změnu přístupu k dané tématice (těžební a vyvážecí soupravy, aj.). Tak jako dříve je lesní hospodářství výrobním odvětvím, na kterém je závislá celá řada dalších oborů a je významným, často i jediným stabilizujícím faktorem v oblasti zaměstnanosti venkovských oblastí.
Obr. 3 Přibližování dříví (zdroj viz Seznam zdrojů obrazových příloh)
18
4. MATERIÁL A METODIKA
4.1 Materiál Pro analýzu trhu palivového dříví v České republice byl zkoumán vývoj objemu dodávek palivového dříví a jejich cena za celé odvětví lesního hospodářství České republiky. Zároveň byly analyzovány subjekty zabývající se palivovým dřívím. Tyto subjekty jsou rozděleny na dva typy: společnosti hospodařící v lese a realizující vlastní dříví na trhu a společnosti z pohledu palivového dříví výrobně obchodní.
Česká republika
společnosti hospodařící v lese Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Lesy města Brna, a.s. Lesy České republiky, s.p. - Lesní závod Židlochovice Obecní lesy Moravské Knínice
společnosti výrobně obchodní Cola - transport s.r.o. Libor Vít f.o. Obr. 4 Rozdělení vybraných subjektů
19
4.1.1 Měření a vlastnosti dříví
4.1.1.1 Měření palivového dříví Základní evidenční jednotka dříví je m³ neboli plnometr (plm), který udává objem kulatinových výřezů. Palivové dříví se však většinou eviduje v prostorových mírách. Při měření prostorových mír se zjišťuje délka, šířka a výška jednotlivých hrání (DOPORUČENÁ PRAVIDLA PRO MĚŘENÍ A TŘÍDĚNÍ DŘÍVÍ V ČESKÉ REPUBLICE, 2002). Dané rozměry se zjišťují s přesností na 0,01 m (1 cm). Šířka hráně (š) Je dána jmenovitou délkou polen, nebo jmenovitou délkou dříví standardních délek. Délka hráně (l) Představuje nejkratší vzdálenost dvou krajních bodů hráně měřených u paty hráně. Výška hráně (h) Před měřením výšky se hráň rozdělí na pomyslné sekce, přičemž délka jednotlivých sekcí je 1 m, popř. 2 m při délce hráně nad 10 m. Výška hráně se vypočte jako aritmetický průměr z jednotlivých měření výšky v polovině délky každé sekce, včetně případné poslední neúplné sekce.
Obr. 5 Měření hráně (zdroj viz Seznam zdrojů obrazových příloh) h=
(h1 + h2 + ...hn ) + h´ n× d + d´
h...................výška hráně h1…hn.............. výška sekce d...................délka sekce n...................počet sekcí d´ ................délka neúplné sekce h´ .................výška neúplné sekce
20
Ke zjištění množství plnometrů v jednom prostorovém metru slouží převodní čísla (redukční faktory). Tato nepojmenovaná čísla vyjadřují podíl objemu dříví na 1 prostorovém (objemovém) metru hráně. Při prodeji palivového dříví se nejčastěji setkáváme s jednotkou prostorový metr rovnaný (Prmr), což je prostor s rozměry 1x1x1m, ve kterém jsou vyskládaná jednotlivá polena či štípané dřevo. Při tomto způsobu je do konečné ceny výrazně promítnuta poměrně časově náročná práce při skládání dřeva. Pro měření množství dodávaného palivového dříví je proto nejčastěji používána jednotka prostorový metr sypaný (Prms), což je neurovnaný, volně dřevem nasypaný prostor s rozměry 1x1x1m.
Tab. 1 Jednotky pro objem dřeva a jejich přepočty Pevné dřevo Plnomtr-pevný metr (plm), (pm)
Složené dřevo prostorovýrovnaný metr (prm), (rm)
Stěpkované (drcené) dřevo sypný metr (prms)
(plm), (pm)
1,00
1,43
2,43
(prm), (rm)
0,70
1,00
1,70
(prms)
0,41
0,59
1,00
(zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) Pozn. (plm), (pm) - 1m³ plné dřevní hmoty (plnometr, pevný metr) (prm), (rm) - 1m³ rovnaných polen (prostorový metr) (prms) - 1m³ volně ležené nezhutněné štěpky (prostorový metr) 4.1.1.2 Výhřevnost Výhřevnost je vlastnost paliva, která udává, kolik energie se uvolní úplným spálením jedné jednotky (obvykle 1 kg, 1 m³). Na jednotlivé číselné hodnoty výhřevností je třeba většinou pohlížet jako na orientační, protože jsou ovlivněny mnoha dalšími faktory (vlhkost, místo zdroje čerpání paliva, atd.). Výhřevnosti v tabulce Tab. 2 Výhřevnosti paliv jsou průměrnými hodnotami výhřevností pro paliva obvyklá v České republice.
21
Tab. 2 Výhřevnost paliv Energie - palivo Propan LTO Dřevo palivové Dřevěné brikety HU prachové HU tříděné ČU prachové ČU energetické Koks otopový Brikety Sláma obilná
Výhřevnost 46,40 MJ/kg 42,30 MJ/kg 14,62 MJ/kg 16,21 MJ/kg 11,10 MJ/kg 15,68 MJ/kg 19,18 MJ/kg 25,91 MJ/kg 27,49 MJ/kg 23,05 MJ/kg 15,50 MJ/kg
(zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) Tab. 3 Porovnání výhřevností jednotlivých druhů dřeva a objemová vlhkost dřeva Druh paliva Smrk Jedle Borovice Modřín Topol Olše Vrba Bříza Jasan Buk Dub Habr Akát
Objemová hmotnost sušiny kg/m³ 430 430 510 545 400 480 500 585 650 650 630 680 700
Objemová hmotnost při vlhkosti 25 % kg/plm kg/prm 575 415 575 415 680 495 725 525 530 360 640 430 665 450 780 525 865 585 865 585 840 565 905 610 930 630
Výhřevnost při vlhkosti 25 % MJ/kg 13,1 14,0 13,6 13,4 12,3 12,9 12,8 13,5 12,7 12,5 13,2 12,1 12,7
MJ/plm 7350 8040 9250 9720 6540 8260 8490 10550 11010 10830 11050 10970 11850
(zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) Tab. 4 Vliv vlhkosti dřeva na výhřevnost a měrnou hmotnost Druh paliva
Poleno (měkké dřevo)
Dřevní štěpka
Obsah vody (%) 0 10 20 30 40 50 10 20 30 40
Výhřevnost (MJ/kg) 18,56 16,40 14,28 12,18 10,10 8,10 16,40 14,28 12,18 10,00
(zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) 22
MJ/prm 5440 5800 6730 7040 4440 5550 5740 7100 7450 7320 7430 7400 8030
4.1.1.3 Složení a vlastnosti Dřevo je hmota organického původu a ve složení převládá celulóza, která tvoří až polovinu dřevní hmoty. Dalšími základními složkami jsou hemicelulózy a lignin (obě 20 – 30 %). Pro spalování je z ostatních organických látek podstatný např. obsah pryskyřice (vyšší výhřevnost) nebo alkaloidů (betulin obsažený v březovém dřevě zvyšuje jeho zápalnost). Anorganické látky tvoří po spálení popel a tuzemské dřeviny jich obsahují méně než 1 % (exotické dřevo až 5 %). Voda je ve dřevě zastoupena v různém množství a pro účinnost a kvalitu hoření dřeva je to klíčová složka. Mezi hlavní vlastnosti dřeva z hlediska spalování patří tvrdost a výhřevnost, kterou ovlivňuje výše zmíněný obsah vody – vlhkost dřeva. Tuzemské dřeviny můžeme rozdělit do 5 tříd tvrdosti – přehled tříd tvrdosti s výčtem dřevin obsahuje následující tabulka. Výhřevnost dřeva je množství tepla (udávané v MJ) vzniklého spálením 1 kg dřeva. Při vlhkosti 25 % se výhřevnost dřeva pohybuje v intervalu od 12 do 14 MJ/kg, což jsou hodnoty srovnatelné s hnědým uhlím. Tab. 5 Tvrdost dřeva Typ dřeva Třída tvrdosti 1. třída 2. třída 3. třída 4. třída 5. třída
velmi měkké měkké středně tvrdé tvrdé velmi tvrdé
Dřeviny smrk, borovice, vrba, topol modřín, bříza, olše, vrba jíva platan, kaštan, líska dub, buk, jasan, habr dub pýřitý
(zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) 4.1.1.4 Vlhkost dřeva Vlhkost dřeva kromě výhřevnosti ovlivňuje i tvrdost a objemovou hmotnost. Platí, že vlhčí dřevo má nižší výhřevnost i tvrdost, naopak jeho objemová hmotnost je větší. Čerstvě vytěžené dřevo má přibližně 50 % vlhkost, velmi nízkou výhřevnost (asi 8 MJ/kg) a vysokou objemovou hmotnost (nad 500 kg/m³). Po dvou letech klesá vlhkost dřeva k doporučované hranici 20 % a dostatečné výhřevnosti. To znamená, že letos zakoupené „čerstvé“ dřevo nejlépe poslouží za 2 roky. Pokud dřevo nevysychá přirozenou cestou (na vzduchu) minimálně dva roky, mohou při spalování nastat potíže. Nejen že vlhké dřevo hůře hoří, dochází také ke zvýšené tvorbě sazí a dehtu, tedy ke znečištění spalovacího prostoru a kouřovodu. Přestože uměle lze dřevo prosušit i pod hranici 20 %, pro potřeby vytápění není takový proces potřebný. Nižší vlhkost mají jen ekopaliva na bázi dřeva (dřevěné pelety a brikety), kde se vlhkost pohybuje kolem 10 %. 23
4.1.2 Charakteristika trhu s palivovým dřívím v České republice Praktické využití dřeva jako primárního zdroje energie (palivové dříví) předpokládá existenci dlouhodobě stabilního trhu s palivovým dřívím, kde budou působit takové subjekty, které zajistí svým zákazníkům dlouhodobě pravidelnou a stabilní dodávku palivového dříví v požadovaném množství, způsobu zpracování a kvalitě, stejně jako u trhu s pevnými fosilními palivy, elektrickou energií, zemním plynem atd. Trh s palivovým dřívím v České republice je převážně regionálního charakteru, tento fakt je způsoben z velké části cenou dopravy, která se při zvyšující se vzdálenosti významně promítne v konečné ceně výrobku. Formy trhu s palivovým dřívím v České republice: • Drobní odběratelé (převážně domácnosti): 1. Maloodběr kusového dříví ve formě štípaných polínek požadované délky a vlhkosti, kdy činnost spotřebitele spočívá pouze v jeho uskladnění. Tento trh díky vývoji kupní síly obyvatelstva, trendu vývoje trávení volného času skrývá velký potenciál. 2. Oproti tomuto trhu stojí tradiční způsob výroby palivového dříví samovýrobou. Tento způsob výroby paliva je rozšířen převážně ve venkovských regionech, kdy stále značná část obyvatelstva disponuje prostředky pro takovýto způsob výroby. Významným faktorem v tomto případě představuje výsledná cena, která je tvořena cenou za dříví, náklady na zpracování a dopravu (PHM, opotřebení materiálu). Náklady spojené s prací jsou zpravidla brány jako další zaměstnání či brigáda, kdy je tímto způsobem šetřen rodinný rozpočet.
Společná charakteristika výše uvedených trhů: • Tradiční topení dřevem v lesnatých venkovských regionech. • Neustále inovovaná nabídka speciálních teplovodních kotlů na kusové palivo s vysokou účinností a komfortem pro obsluhu. • Renesance kachlových kamen a krbových jednotek nové generace, které splňují a zapadají do moderní představy o současné kultuře bydlení. • Možnost využití alternativního zdroje tepla i při současné plynofikaci a elektrifikaci domácností.
24
• Významným faktorem při rozhodování o využití palivového dříví je rostoucí cena elektřiny, zemního plynu a pevných fosilních paliv s očekáváním zvýhodnění energie z obnovitelných zdrojů legislativními a dotačními opatřeními státu a EU. Dále také dotační politika při přechodu na využívání obnovitelných zdrojů. • Moderní a relativně finančně přijatelné nářadí pro zpracování palivového dříví (motorové pily, štípací stroje, atd.). • Střední a velcí odběratelé 1. Dodávka štěpek pro komunální kotelny o středním výkonu 100 - 1000 kW (školy, administrativní budovy, výrobní objekty, vícebytové domy, atd.) 2. Dodávky štěpek do kotelen o výkonu větším než 1 MW, kotelny s dálkovým rozvodem tepla, budované převážně jako automatické bioteplárny, které zásobují teplem rodinné domy a veřejné objekty v obci či přilehlém okolí, svým způsobem alternativa k plošné plynofikaci. V ČR např. Bystřice nad Perštejnem, Jindřichovice pod Smrkem, Bohuslavice u Zlína aj.
25
Tab. 6 Vlastnická struktura lesu v ČR porostní plocha
Vlastnictví
ha Státní lesy LČR s.p. VLS ČR, s.p. z toho lesy MŽP (NP) ostatní
%
1 572 685 1 329 899 124 427 94 789 22 391
60,55 51,20 4,79 3,65 0,86
lesy MŽP (AOPK) Původní státní * Právnické osoby Obecní a městské lesy Krajské lesy (střední školy aj.) Lesy církevní a náboženské společnosti Lesní družstva a společnosti
1 179 10 483 66 187 419 197 3 838 1 669 30 366
0,05 0,40 2,55 16,14 0,15 0,06 1,17
Lesy ve vlastnictví fyzických osob
493 276
18,98
0
0
2 593 923
100
Ostatní (nezařazené) lesy CELKEM
* původní velké LHP ve státním vlastnictví – platnost od 1981 – od 1996, částečná platnost od 1997, soukromní vlastníci a obce zde hospodaří dle výpisu z LHP a nové vlastní LHP budou mít až při obnově LHP (zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh)
Tab. 7 Výměra lesní půdy (ha) a lesnatosti (%)
výměra celkem ČR
výměra lesní půdy
lesnatost
ha
%
půda mimo PUPFL
plocha PUPFL
porostní půda bezlesí atp.
7 886 491 5 221 697 2 664 794 2 593 923
70 870
(zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh)
26
PUPFL 33,8
porostní půda 32,9
Obr. 6 Mapa ČR a brněnského regionu spolu s umístěním uvedených subjektů
27
4.1.3 Popis a charakteristika vybraných subjektů
4.1.3.1 Společnosti hospodařící v lese 4.1.3.1.1 Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Školní lesní podnik Křtiny (dále jen ŠLP Křtiny) patří do organizační struktury Mendelovy univerzity v Brně. Byl založen roku 1923, a to v důsledku zřízení samostatné Vysoké školy zemědělské v Brně (VŠZ) roku 1919, kdy pro tehdejší Odbor lesnický vyvstala potřeba zajistit praktickou výuku v terénu. ŠLP Křtiny patří k nejstarším školním statkům v rámci resortu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR. Je velmi důležitou součástí při výuce nejenom studentů lesnictví a navazujícího lesního inženýrství, ale i dalších oborů vyučovaných na Mendelově univerzitě v Brně. Hlavním posláním a účelovou činností ŠLP Křtiny na základě Zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb., statutu Mendelovy univerzity v Brně a zřizovací listiny je praktické zabezpečení pedagogických, výzkumných a ověřovacích úkolů, kdy je využito širokého spektra přírodního i technického vybavení, demonstračních objektů, ale i databáze odborných údajů a informací. Lesní pozemky ŠLP Křtiny zaujímají rozlohu 10 265 ha. Tvoří souvislý komplex navazující na severní okraj města Brna a dosahují až k Blansku. Souběžně s hlavní činností se ŠLP Křtiny zabývá hospodářskou činností. Roční etát ŠLP Křtiny dle platného LHP je 65 560 m³. Roční etát se realizuje výrobou vlastními zaměstnanci i dodavatelským subjekty, a to na polesí Vranov u Brna, Habrůvka a Bílovice nad Svitavou.
Graf 1 Těžba dřeva u ŠLP Křtiny v m³
28
Hospodářská činnost •
Výroba řeziva - celková roční výroba představuje 13 000 m³, z toho 8 000 m³ listnatá a 5 000 m³ jehličnatá výroba.
•
Výroba a montáž vazníků metodou styčníkových desek
•
Konstrukce, výroba a servis lesních strojů
•
Práce v lesnictví pro cizí subjekty
•
Opravy automobilů, traktorů, motorových pil a další lesnické techniky
•
Produkce sadebního materiálu a vzrostlé zeleně
•
Pěstební činnost, myslivost, ochrana lesa, ochranářská služba
•
Ubytovací služby
4.1.3.1.2 Lesy města Brna, a.s. Historie Lesů města Brna, a.s. (dále jen LmB, a.s.) se datuje od 13. století, kdy tehdejší královské město Brno začalo dostávat majetek darem, zástavou, a nebo odměnou. Vlastní koupi začalo město Brno získávat lesy od 15. století. Za nejvýznamnější je považována koupě tvrze a vsi Kuřim v první polovině 16. století, jež se stala správním střediskem. I v současnosti zde sídlí vedení společnosti. Roku 1954 však byla brněnská radnice přinucena předat veškerý majetek státu. Zlomovým dnem se stal rok 1989 a následně vydaný zákon ČNR 172/1991 Sb., jenž navrátil městu Brnu jeho původní majetek, ale bez jakéhokoliv kancelářského, technického a strojního vybavení, na něhož nebylo v zákoně pamatováno. Novodobá historie LmB, a.s. je datována rokem 1992, kdy byla zřízena příspěvková organizace Lesy města Brna. Roku 1994 vzniká společnost Lesy města Brna s.r.o. z původní příspěvkové organizace, jejímž zakladatelem a jediným vlastníkem je město Brno. Zastupitelstvo města Brna schválilo dne 28. června 2006 změnu právní formy na akciovou společnost. Statutárním orgánem je představenstvo. Průměrná roční teplota se na majetku LmB, a.s. pohybuje mezi 7° - 8°C, průměrné roční srážky jsou v rozmezí 500 – 650 mm, vítr převládá západní. Průměrná délka vegetační doby je 150 dní. Nejnižším místem na území LmB, a.s. je tok řeky Svratky se 199 m.n.m. a naopak nejvyšším bodem je vrch Bukovec s 596 m.n.m. Předmětem činnosti společnosti je odborná správa a rozvoj majetku statutárního města Brna, podnikání s ním a plnění veřejných služeb s obecně prospěšným posláním. Akciová společnost Lesy města Brna se v současnosti stará o největší 29
městský majetek v celé České republice, jenž v roce 2009 činil 8 219 ha, z toho lesní půda 8 165 ha, nelesní (orná, rybníky, cesty,...) 54 ha. LmB, a.s. má jako jednu z hlavních aktivit obchod se surovým dřívím. Společnost má zavedenou výrobu a prodej veškerých sortimentů jehličnatého a listnatého dříví, kde zpracovává nejenom hlavní domácí dřeviny, ale také douglasku, borovici vejmutovku, javory, olše či břízy. Objem obchodovaného dříví v roce 2009 činil 40 419 m³ (jehličnaté dříví - 31 197 m³, listnaté dříví - 9 222 m³).
Graf 2 Těžba dřeva u LmB, a.s. 2004-2009 v m³ Hlavní aktivity •
Odborná správa a rozvoj lesního majetku statutárního města Brna a některých okolních obcí
•
Plnění veřejně prospěšných služeb v rekreačních a revitalizovaných oblastech statutárního města Brna
•
Pěstební činnost, těžba, zpracování, výkup a obchod se surovým dřívím
•
Výroba a prodej palivového a krbového dříví
•
Dřevařská výroba, prodej řeziva a dřevěných palisád a parkového programu, impregnace dřeva
•
Lesní a okrasné školkařství
•
Produkce a distribuce energetické štěpky
•
Služby v lesnictví
•
Myslivost v režijních honitbách a oboře pro spárkatou zvěř „Holedná“
•
Péče o lesy v pramenné oblasti u obcí Banín a Březová nad Svitavou, kde se nachází zdroje pitné vody pro Brno a okolí
•
Správa drobných vodních toků na území statutárního města Brna 30
4.1.3.1.3 Lesy České republiky, s.p. - Lesní závod Židlochovice Lesy České republiky, s.p. - Lesní závod Židlochovice (dále jen LZ Židlochovice) je jedním z pěti přímo řízených lesních závodů (LZ Boubín, LZ Dobříš, LZ Kladská, LZ Konopiště) v rámci struktury státního podniku Lesy České republiky. LZ Židlochovice zaujímá katastrální výměru 67 000 ha. Lesnatost zde však dosahuje pouze 15 %. Důvodem je historicky a i v současnosti intenzívně obdělávaná zemědělská krajina, kde se lesy zachovaly pouze v několika komplexech, a to na lokalitách, které nebylo možno zemědělsky využít. Jedná se o lesní porosty na vátých píscích mezi Břeclaví a Valticemi, kde je hlavní zastoupení dřevin tvořeno borovicí lesní, borovicí černou, dubem cerem a akátem. Dále sem patří pahorkatiny Divácka, Mikulovska a Moravskokrumlovska, kde se vyskytuje převážně listnatý pařezinový les s převahou dubu letního a zimního s příměsí habru a lípy. Nejvýznamnějším typem lesa v katastru LZ Židlochovice jak rozlohou, tak hospodářským významem jsou lužní lesy, které se zachovaly v jižní části Dyjsko-svrateckého úvalu a v pásech podél toku řek Moravy, Dyje, Svratky a Jihlavy. Současná rozloha lužních lesů na území LZ Židlochovice 9 700 ha představuje 30 % všech lužních lesů České republiky. Průměrná roční teplota na území LZ Židlochovice 9,1 ºC je nejvyšší v rámci České republiky. Průměrný roční úhrn srážek pod 550 mm řadí tuto oblast mezi semiaridní. Nejvyšším bodem s 549 m.n.m. je vrchol Pavlovských vrchů Děvín. Naopak nejnižším bodem se 150 m.n.m. je soutok Moravy a Dyje na hranici České republiky, Slovenska a Rakouska. Organizace LZ Židlochovice je dvoustupňová: ústředí a jednotlivá polesí, kterých je osm a dvě střediska. Veškerá lesní výroba i myslivecké hospodaření je ve vlastní režii lesního závodu. Celková roční těžba dosahuje 110 000 m³ s převahou listnatého dřeva. Roční výše obnovy lesa je zhruba okolo 320 ha. Výrazným rysem LZ Židlochovice je myslivecké hospodaření s dlouholetou historií (obory Bulhary, Klentnice, Moravský Krumlov, Soutok, bažantnice Židlochovice), jež je pro svou kvalitu vyhledáváno lovci z celého světa.
31
Obchodní činnost •
prodej dřeva, LZ Židlochovice vytváří významný podíl listnaté dřevní hmoty v České republice. Z tvrdých listnatých dřevin je to převážně dub letní a jasan úzkolistý, z měkkých dřevin topol a lípa. Hlavním místem těžby těchto dřevin jsou lužní lesy v okolí řek Morava, Dyje a Svratka. Manipulace a prodej cenných a pilařských sortimentů se odehrává z části na manipulačně expedičních skladech v Břeclavi a Vranovicích.
•
prodej dřevěného uhlí - dlouholetá tradice
•
výroba drátěných plotů
•
prodej zbraní a střeliva
•
sazenice a osivo
•
lesnická činnost - zakládání lesa na nelesních půdách
•
zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin pro energetické účely
•
ubytovací služby
•
myslivost
4.1.3.1.4 Obecní lesy Moravské Knínice Obec Moravské Knínice se nachází přibližně 18 km severozápadně od Brna na trase Kuřim - Veverská Bitýška. Lesy v majetku obce se rozprostírají v bezprostřední blízkosti a přilehlém okolí obce. Celková výměra lesů obce je 234,84 ha, z čehož je 228,22 ha les hospodářský, zbylých 6,62 ha jsou lesy zvláštního určení. Průměrná nadmořská výška je 268 m.n.m. a oblast svou polohou patří do Brněnské vyvřeliny. Lesy jsou převážně smíšené.
Graf 3 Těžba dřeva u Obecních lesů Moravské Knínice 2004-2009 v m³ 32
4.1.3.2 Společnosti výrobně obchodní 4.1.3.2.1 Cola - transport s.r.o. Firma se sídlem v Brně - Holáskách se širokým spektrem služeb a produktů, mezi něž patří také prodej palivového dříví (mezi další patří provoz pohostinství a ubytování, doprava aj.) Tento subjekt nehospodaří na lesní půdě. Objem svého prodaného palivového dříví zajišťuje nákupem surového dříví, jeho zpracováním a následným prodejem. Společnost při výrobě palivového dříví používá štípací automat POSCH Spaltfix K - 4000. 4.1.3.2.2 Libor Vít f.o. Firma působí na trhu s palivovým dřívím více jak deset let. Tato firma se zabývá výrobou a prodejem palivového dříví (převážně buk, habr, dub a jasan), dřevěných briket a ekobriket). Společnost při výrobě palivového dříví používá štípací automat POSCH Spaltfix K - 4000.
33
4.2 Metodika Při vypracování diplomové práce bylo postupováno analýzou daných subjektů a zjišťováním vybraných údajů (objem daných sortimentů, cena). Data byla zkoumána v rovině obecných mikroekonomických a odvětvových ekonomických ukazatelů trhu a obchodu. Dále bylo využito prvků statistického zkoumání, a to statistické zjišťování a zpracování údajů (dat). Při zjišťování byly získávány údaje o celkové výši těžby, množství dodaných sortimentů palivového dříví a cena uvedených sortimentů za daný časový interval (lesní hospodářství České republiky, Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, Obecní lesy Moravské Knínice, Lesy města Brna, a.s., Lesy České republiky, s.p. - Lesní závod Židlochovice , Cola – transport s.r.o., Vít Libor f.o., časový interval 2004 - 2009). Uvedená data byla zjišťována u uvedených subjektů a u Českého statistického úřadu formou dotazu na konkrétní informaci, pomocí výročních zpráv a výkazů. Při zpracování statistických informací byla nejdříve provedena početní kontrola (přezkoušení správnosti početních úkonů: součtů, podílů apod.) datového materiálu. Následovala logická kontrola, kdy bylo posuzováno, zda vykázané údaje odpovídají svojí výší logicky možným mezím a zda-li během sběru dat nedošlo k chybě, vzniklé např. nedbalostí, přepsáním či v důsledku metodické neznalosti. Po této části byla zkoumaná data utříděna a shrnuta podle jednotlivých subjektů a časových období (po 1 roce). Dalším krokem bylo tabelování číselných výsledků a grafické znázornění výsledných údajů. Vše je průběžně doplněno slovním popisem. Po této části následoval popis získaných údajů pomocí ekonomických ukazatelů trhu a obchodu. V tomto bodě bylo pro zkoumání využito základních tržních kategorií: nabídka, poptávka a cena. Nabídka byla zkoumána z pohledu dílčí (tržní) nabídky, kdy se jedná o nabídku jediného výrobku (palivového dříví) od různých výrobců. Jedná se o trh jednoho výrobku. Pro popis byla využita křivka nabídky, která je sestrojena ze dvou proměnných, cena a objem. Přičemž objem nabídky je závislý na ceně, z tohoto faktu vyplývá, že cena je nezávislá a objem závislá proměnná. Poptávka byla zkoumána stejně jako nabídka z pohledu dílčí (tržní) poptávky, kdy se jedná o poptávku všech kupujících po jednom výrobku. Pro popis byla využita
34
křivka poptávky, která je analogická ke konstrukci křivky nabídky. Ceny jsou zde opět určujícím prvkem, objem poptávky je od něj odvozen. Dále byla poptávka zkoumána z pohledu její elasticity, kdy posouzením vztahu mezi změnou ceny a množstvím poptávaného statku zjistíme cenovou elasticitu poptávky. Rozlišujeme neelastickou poptávku: Koeficient cenové elasticity poptávky
E DP < 1, kdy změna ceny vyvolá menší změnu poptávaného množství statku. Elastická poptávka E DP > 1 vypovídá o tom, že změna ceny vyvolá větší změnu poptávaného množství. Naproti tomu při hodnotě E DP = 1 dojde při změně ceny ke stejné změně poptávaného množství. Pro vyhodnocení (analýzu) zkoumaných dat bylo využito statistických matematických popisných metod (HINDLS, 2006). Jako první byla využita charakteristika náhodných veličin, a to střední hodnoty, která popisuje polohu (úroveň) náhodné veličiny. Střední hodnota čísel vyjadřuje v tomto případě nejvyskytovanější celkovou výši těžby. Střední hodnota byla určena aritmetickým průměrem daného souboru, který byl vypočten součtem skupiny čísel ve statistickém souboru a následným vydělením počtem těchto čísel. Zkoumané soubory byly posouzeny směrodatnou odchylkou, jež představuje kvadratický průměr odchylek hodnot znaku od jejich aritmetického průměru. Směrodatná odchylka vypovídá o tom, jak moc se od sebe liší typické případy v souboru zkoumaných čísel. V případě, že je-li směrodatná odchylka malá, jsou si prvky zkoumaného souboru navzájem podobné, a naopak velká hodnota směrodatné odchylky signalizuje velké vzájemné odlišnosti. Zjištěná data jsou dále statisticky analyzována pomocí korelační analýzy. Korelace a její korelační koeficient v tomto případě vyjadřují těsnost vztahu mezi zkoumanými soubory. Při hodnotě -1 značí korelační koeficient zcela nepřímou závislost, tedy čím více se zvětší hodnoty v první skupině znaků, tím více se zmenší hodnoty v druhé skupině znaků. Korelační koeficient při hodnotě +1 značí naopak zcela přímou závislost. Při hodnotě 0 není mezi zkoumanými znaky žádná statisticky zjistitelná lineární závislost, přesto však na sobě můžou záviset, pouze tento vztah nelze vyjádřit lineární funkcí. Vše je průběžně doplněno slovním popisem.
35
5. VÝSLEDKY
5.1 Analýza objemu dodávek V této části jsou analyzována zjištěná data celkové výše těžby a objem dodávek palivového dříví, která byla poskytnuta ČSÚ a uvedenými subjekty na základě vybraného dotazu.
5.1.1 Trh se surovým dřívím v ČR Celkové dodávky surového dříví v roce 2009 představovaly 15 502 tis. m³, oproti roku 2007 se tak snížily o 3 006 tis. m³, kdy byla celková výše těžeb nejvyšší. Dodávky jehličnatého dříví dosáhly 14 047 tis. m³ a listnatého 1 455 tis. m³. Tab. 8 Těžba dřeva v ČR Těžba dřeva
2004
Jehličnatá Listnatá Celkem
mil. m³
13 920 1 681 15 601
2005
2006
13 883 1 627 15 510
2007
16 118 1 560 17 678
2008
17 278 1 230 18 508
2009
14 877 1 310 16 187
14 047 1 455 15 502
(zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh) Těžba dřeva Removals of roundwood 20 18
14
3
3 mil. m b.k. / mil. m u.b.
16
12 10 8 6 4 2 0 1990
1992
1994
1996
1998
Jehličnaté / Coniferous
2000
2002
2004
Listnaté / Non-coniferous
Graf 4 Těžba dřeva v lesním hospodářství České republiky (zdroj viz Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh)
36
2006
2008
U dodávek jehličnatého dříví došlo k meziročnímu poklesu o 830 tis. m³, naproti tomu u listnatého dříví došlo k nárůstu o 145 tis. m³. Výši celkové těžby dřeva a z ní plynoucích dodávek surového dříví výrazně ovlivnila odbytová krize v lesnicko – dřevařském sektoru, která se rozšířila z USA postupně do dalších zemí, v rámci celého světa byla Evropa touto krizí zasažena velmi citelně markantním poklesem vývozu dřevařských a papírenských komodit (řezivo, aglomerované desky, papír, buničina atd.). Snížený odbyt uvedených komodit způsobil jejich hromadění na zásobách a logicky vyústil ve snížený zájem o surové dříví. Tab. 9 Dodávky dříví v tis. m³ v ČR Dodané sortimenty z výroby Palivo jehličnaté z toho listnaté Dodávky dříví celkem jehličnaté z toho listnaté
2004 1 190 7,63% 700 58,82% 490 41,18% 15 601 13 920 1 681
2005 1 225 7,90% 720 58,78% 505 41,22% 15 510 13 883 1 627
2006 1 345 7,61% 820 60,97% 525 39,03% 17 678 16 118 1 560
2007 1 770 9,56% 1 410 79,66% 360 20,34% 18 508 17 278 1 230
2008 1 734 10,71% 1 260 72,66% 474 27,34% 16 187 14 877 1 310
2009 1 733 11,18% 1 159 66,88% 574 33,12% 15 502 14 047 1 455
(zdroj viz seznam tabelárních a grafických příloh) Dle uvedeného tabelárního přehledu dodávek můžeme od roku 2004 sledovat postupné zvyšování podílu palivového dříví z 7,63 % v roce 2004 až na 11,18 % v roce 2009, tzn. nárůst produkce o 3,55 % za zkoumané období, tj. o 543 tis. m³. Průměrný meziroční nárůst tedy činí cca 108,6 tis m³. Dle grafů a tabelárního přehledu je patrný u palivového dříví nárůst dodávek, přičemž výraznějšího nárůstu je dosahováno v roce 2007. V roce 2008 je zaznamenán výrazný pokles celkových dodávek dříví, které se však neodráží v poklesu produkce palivového dříví a je nadále sestupný. Procentuelně došlo k nárůstu podílu palivového dříví na 11,18 %, což přesahuje průměrnou hodnotu 9,10 % z celkového objemu. U jehličnatého palivového dříví dochází od roku 2004 k neustálému zvyšování jeho podílu na celkových dodávkách palivového dříví. Zvlášť výrazný je nárůst v roce 2007. U jehličnatého palivového dříví došlo za zkoumané období k nárůstu produkce o 8,06 %, tj. o 459 tis. m³. U listnatého palivového dříví dochází od roku 2004 k neustálému zvyšování jeho podílu na celkových dodávkách palivového dříví. Je zde patrný výrazný pokles v roce
37
2007 oproti nárůstu jehličnatého palivového dříví. I přes zvyšující se objem dodávek nedosáhlo listnaté palivové dříví dřívějšího podílu na dodávkách palivového dříví. U listnatého palivového dříví došlo z procentuelního pohledu k poklesu o 8,06 % za zkoumané období, z pohledu objemu produkce však došlo ke zvýšení o 84 tis. m³.
Graf 4 Dodávky palivového dříví v tis. m³ v ČR
Graf 5 Procentuelní podíl jehličnatého a listnatého palivového dříví na dodávkách palivového dříví
38
5.1.1.1 Nabídka
Graf 6 Celková křivka nabídky palivového dříví Křivka nabídky roste vpravo nahoru. Tvar v tomto případě odpovídá zákonu rostoucí nabídky, kdy růst ceny vyvolává růst nabízeného množství, naopak pokles ceny způsobí pokles nabízeného množství. Růst ceny vyvolá růst nabízeného množství. 5.1.1.2 Poptávka
Graf 7 celkové poptávky palivového dříví 39
Křivka poptávky je analogická konstrukci křivky nabídky, klesající. Tvar křivky je dán zákonem klesající poptávky, kdy s rostoucí cenou poptávané množství klesá. Poklesem ceny se stává zboží levnější a tím pro spotřebitele lákavější. Zároveň při nižší ceně umožní spotřebiteli při jeho daném rozpočtovém omezení nakoupit více zboží, které dříve nakupoval méně a může přilákat další kupce. Nízká cena jednak zpřístupní zboží a zároveň působí jako psychologický faktor, který může způsobit zvýšení poptávaného množství zboží.
Graf 8 poptávky jehličnatého palivového dříví
Graf 9 křivky poptávky listnatého palivového dříví
40
5.1.1.3 Elasticita poptávky Tab. 10 Dodávky dříví v tis. m³ v ČR Dodané sortimenty z výroby Palivo jehličnaté listnaté Dodávky dříví celkem jehličnaté z toho listnaté
2004 1 190 700 490 15 601 13 920 1 681
2005 1 225 720 505 15 510 13 883 1 627
2006 1 345 820 525 17 678 16 118 1 560
2007 1 770 1 410 360 18 508 17 278 1 230
2008 1 734 1 260 474 16 187 14 877 1 310
2009 1 733 1 159 574 15 502 14 047 1 455
(zdroj viz seznam tabelárních a grafických příloh) Koeficient cenové elasticity poptávky ( E DP ) nám udává, o kolik procent dosáhne zvýšení či snížení poptávaného množství při snížení či zvýšení ceny o jedno procento. Q2 − Q1 P2 − P1 E DP = / (Q2 + Q1 ) / 2 ( P2 + P1 ) / 2
P1 - počáteční cena P2 - cena po změně Q1 - počáteční poptávané množství Q2 - poptávané množství po změně (Q2 + Q1 ) / 2 - průměrné množství mezi uvažovanými body na křivce poptávky ( P2 + P1 ) / 2 - průměrná cena v daném intervalu Koeficent cenové elasticity celkové poptávky po palivovém dříví:
E DP = 0,714 < 1 → neelastická poptávka, procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu poptávaného množství po palivovém dříví Koeficient cenové elasticity poptávky po jehličnatém palivovém dříví:
E DP = 1,121 > 1 → elastická poptávka, procentní změna ceny způsobí větší procentní změnu poptávaného množství Koeficient cenové elasticity poptávky po listnatém palivovém dříví:
E DP = 0,204 < 1 → neelastická poptávka, procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu poptávaného množství po palivovém dříví
41
5.1.1.4 Statistická analýza Střední hodnota dodávek palivového dříví je 1 500 tis. m³/rok. K překročení této hodnoty došlo v roce 2007, přičemž trvalá vzestupná tendence vykazuje v posledních třech letech progresivní charakter. Směrodatná odchylka o hodnotě 250,8 tis m³/rok nám v tomto případě signalizuje, že prvky zkoumaného souboru jsou ve vzájemné velké odlišnosti. Z uvedeného přehledu je patrné, že dodávky dosáhly výrazného nárůstu hodnoty oproti počátku zkoumaného
období,
a
to
jak
v objemu
vyprodukovaného
množství,
tak i v procentuelním podílu z celkových dodávek. Korelační koeficient + 0,34 vypovídá o středně těsném vztahu mezi celkovými dodávkami dříví a množstvím dodaného palivového dříví, a lze z tohoto faktu usuzovat, že při změně celkové výše těžby dojde k ovlivnění objemu dodávek palivového dříví, ne však zcela zásadním způsobem. Střední hodnota dodávek jehličnatého palivového dříví je 1 012 tis. m³/rok. K překročení této hodnoty došlo výrazně v roce 2007. I když je od této doby patrný pokles dodávek, je přesto střední hodnota překračována. Směrodatná odchylka o hodnotě 277,2 tis. m³/rok nám vypovídá o tom, že prvky zkoumaného souboru jsou ve vzájemné velké odlišnosti. Korelační koeficient + 0,469 vypovídá o středně těsném vztahu mezi celkovými dodávkami dříví a množstvím dodaného jehličnatého palivového dříví a lze z tohoto faktu usuzovat, že při změně celkové výše těžby dojde k ovlivnění objemu dodávek jehličnatého palivového dříví, ne však zcela zásadním způsobem. Střední
hodnota
dodávek
listnatého
palivového
dříví
je
488 tis. m³/rok.
Tato hodnota byla kromě roku 2007 a 2008 překračována. Směrodatná odchylka o hodnotě 65,3 tis. m³/rok nám vypovídá o tom, že prvky zkoumaného souboru jsou si navzájem relativně podobné. Korelační koeficient - 0,679 vypovídá o nepřímé závislosti mezi celkovým objemem těžby a množstvím dodaného listnatého palivového dříví, lze tedy usuzovat, že při změně celkové výše těžby nedojde k výraznějšímu ovlivnění objemu dodávek palivového dříví.
42
5.1.2 Společnosti hospodařící v lese
5.1.2.1 Školní lesní podnik Masarykův les (ŠLP) Tabelární přehled Tab. 11 Dodávky dříví v m³ u ŠLP představuje celkovou výši těžeb u ŠLP Křtiny a dodané množství sortimentu palivového dříví.
Tab. 11 Dodávky dříví v m³ u ŠLP Dodané sortimenty z výroby
2004
Palivo
2006
2007
2008
2009
437
367
271
493
1 220
1 136
0,62%
0,52%
0,41%
0,75%
1,78%
1,61%
341
327
255
239
693
618
78%
89%
94%
48%
57%
54%
96 22%
40 11%
16 6%
254 52%
527 43%
518 46%
70 817
70 995
66 366
65 509
68 367
70 421
jehličnaté
43 700
41 185
41 941
38 820
43 087
43 628
listnaté
27 117
29 810
24 425
26 689
25 280
26 793
jehličnaté z toho listnaté Dodávky dříví celkem z toho
2005
Uvedený tabelární přehled vypovídá o postupném zvyšování podílu palivového dříví z 0,62 % v roce 2004 až na 1,61 % v roce 2009, tzn. nárůst o 0,99 % za zkoumané období, tj. o 699 m³. Průměrný meziroční nárůst tedy činí cca 117 m³. Je zde však patrný pokles v letech 2005 – 2006 jak v procentuálním vyjádření, tak v celkovém objemu dodávek. K výraznému nárůstu dochází v roce 2008, a to o 1,03 % oproti roku 2007. Průměrná procentuelní hodnota za zkoumané období
činí 0,95 %. U jehličnatého palivového dříví tabelární přehled vypovídá o snižování procentuelního podílu palivového dříví ze 78 % v roce 2004 až na 54 % v roce 2009, tzn. pokles o 24 % za zkoumané období, tj. navýšení dodávek oproti tomu bylo téměř dvojnásobné (o 277 m³). Jsou zde však patrny výkyvy (do roku 2007 pokles a následně v roce 2008 více jak ztrojnásobení produkce oproti předešlému roku). Průměrná procentuelní hodnota za zkoumané období činí 70 %. U listnatého palivového dříví tabelární přehled vypovídá o více jak dvojnásobném procentuelním navýšení objemu dodávek z 22 % v roce 2004 až na 46 % v roce 2009, tzn. nárůst o 24 % za zkoumané období, tj. o 422 m³. Nárůst v objemu dodávek je však více než 5 - ti násobný. Průměrný meziroční nárůst tedy činí cca 70 m³. Je zde však
patrný
pokles
v letech
2005 - 2006 43
jak
v procentuelním
vyjádření,
tak v celkovém objemu dodávek. V roce 2007 však dochází k prudkému navýšení, a to o 46 %. Průměrná procentuelní hodnota za zkoumané období činí 30 %.
Graf 9 Dodávky palivového dříví v m³ u ŠLP
Graf 10 Procentuelní podíl jehličnatého a listnatého palivového dříví na dodávkách palivového dříví u ŠLP
44
5.1.2.1.1 Nabídka
Graf 11 Celková křivka nabídky palivového dříví u ŠLP Křivka nabídky roste vpravo nahoru. Tvar v tomto případě odpovídá zákonu rostoucí nabídky, kdy růst ceny vyvolává růst nabízeného množství, naopak pokles ceny způsobí pokles nabízeného množství. Růst ceny vyvolá růst nabízeného množství. U křivky nabídky je zde patrný výrazný nárůst ve střední části zkoumaného období.
5.1.2.1.2 Poptávka
Graf 12 celkové poptávky palivového dříví u ŠLP 45
Klesající křivka poptávky je analogická konstrukci křivky nabídky. Tvar křivky je dán zákonem klesající poptávky, kdy s rostoucí cenou poptávané množství klesá. Poklesem ceny se stává zboží levnější a tím pro spotřebitele lákavější. Zároveň při nižší ceně umožní spotřebiteli při jeho daném rozpočtovém omezení nakoupit více zboží, které dříve nakupoval méně a může přilákat další kupce. Nízká cena jednak zpřístupní zboží a zároveň působí jako psychologický faktor, který může způsobit zvýšení poptávaného množství zboží.
Graf 13 křivky poptávky jehličnatého palivového dříví u ŠLP
Graf 14 křivky poptávky listnatého palivového dříví 46
5.1.2.1.3 Elasticita poptávky Tab. 12 Elasticita poptávky Dodané sortimenty z výroby Palivové dříví
2004
2005
2006
2007
2008
2009
437
367
271
493
1 220
1 136
jehličnaté
341
327
255
239
693
618
listnaté
96
40
16
254
527
518
Dodávky dříví celkem
70 817
70 995
66 366
65 509
68 367
70 421
jehličnaté
43 700
41 185
41 941
38 820
43 087
43 628
listnaté
27 117
29 810
24 425
26 689
25 280
26 793
z toho
z toho
Koeficient cenové elasticity poptávky ( E DP ) nám udává, o kolik procent dosáhne zvýšení či snížení poptávaného množství při snížení či zvýšení ceny o jedno procento. Koeficent cenové elasticity celkové poptávky po palivovém dříví:
E DP = 0,947 < 1 → dá se předpokládat, že při změně ceny dojde ke stejné změně poptávaného množství Koeficient cenové elasticity poptávky po jehličnatém palivovém dříví:
E DP = 0,640 < 1 → neelastická poptávka, procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu poptávaného množství po palivovém dříví Koeficient cenové elasticity poptávky po listnatém palivovém dříví:
E DP = 1,437 > 1 → neelastická poptávka, procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu poptávaného množství po palivovém dříví
5.1.2.1.4 Statistická analýza Střední hodnota dodávek palivového dříví je 654 m³/rok. K překročení této hodnoty došlo až v roce 2008, a to téměř dvojnásobně a nadále je tato hodnota překračována. Směrodatná odchylka o hodnotě 377,4 m³ vypovídá o vzájemné velké odlišnosti prvků zkoumaného souboru. Z tabelárního přehledu je patrné, že dodávky palivového dříví dosáhly za zkoumané období téměř trojnásobné hodnoty oproti počátku. A to jak v objemu vyprodukovaného množství, tak i v procentuelním podílu z celkových dodávek. Korelační koeficient + 0,189 nevypovídá o těsném vztahu mezi celkovým objem těžby a množstvím dodaného palivového dříví, lze tedy usuzovat, že při změně
47
celkové výše těžby nedojde k výraznějšímu ovlivnění objemu dodávek palivového dříví. Střední
hodnota
dodávek
jehličnatého
palivového
dříví
je
421 m³/rok.
K překročení této hodnoty došlo až v roce 2008 a nadále je tato hodnota překračována. Směrodatná odchylka o hodnotě 177,1 m³/rok nám vypovídá o tom, že prvky zkoumaného souboru jsou ve vzájemné velké odlišnosti. Korelační koeficient + 0,36 vypovídá o středně těsném vztahu mezi celkovými dodávkami dříví a množstvím dodaného jehličnatého palivového dříví a lze z tohoto faktu usuzovat, že při změně celkové výše těžby dojde k ovlivnění objemu dodávek jehličnatého palivového dříví, ne však zcela zásadním způsobem. Střední hodnota dodávek listnatého palivového dříví je 242 m³/rok. Tato hodnota je od roku 2007 překračována. V roce 2008 a 2009 více jak dvojnásobně. Směrodatná
odchylka
o
hodnotě
212,4 m³/rok
nám
vypovídá
o
tom,
že prvky zkoumaného souboru jsou ve vzájemné velké odlišnosti. Korelační koeficient + 0,035 vypovídá o tom, existuje velice slabá závislost mezi celkovým objemem těžby a množstvím dodaného listnatého palivového dříví.
48
5.1.2.2 Obecní lesy Moravské Knínice Tabelární přehled Tab. 13 Dodávky dříví v m³ u Obecních lesů Moravské Knínice představuje celkovou výši těžeb a dodané množství sortimentu palivového dříví.
Tab. 13 Dodávky dříví v m³ u Obecních lesů Moravské Knínice Dodané sortimenty z výroby
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Palivo
84
121
95
66
222
207
5,38%
10,54%
8,57%
7,82%
15,93%
17,51%
37
83
63
42
204
164
44,05%
68,60%
66,32%
63,64%
91,89%
79,23%
47
38
32
24
18
43
55,95%
31,40%
33,68%
36,36%
8,11%
20,77%
Dodávky dříví celkem
1560
1148
1108
844
1394
1182
jehličnaté
1340 220
884 264
947 161
732 112
1324 70
971 211
jehličnaté z toho listnaté
z toho
listnaté
Uvedený tabelární přehled vypovídá o postupném zvyšování podílu palivového dříví z 5,38 % v roce 2004 až na 17,51 % v roce 2009, tzn. nárůst o 12,13 % (více jak trojnásobné navýšení) za zkoumané období, tj. o 123 m³. Průměrný meziroční nárůst tedy činí cca 20,5 m³. Je zde však patrný pokles v letech 2006 – 2007 jak v procentuelním vyjádření, tak v celkovém objemu dodávek. K výraznému nárůstu dochází v roce 2008, a to o 8,11 % oproti roku 2007. Průměrná procentuelní hodnota za zkoumané období činí 10,96 %. U jehličnatého palivového dříví dochází od roku 2004 k neustálému zvyšování jeho podílu na celkových dodávkách palivového dříví. Zvlášť výrazný je nárůst v roce 2008. U jehličnatého palivového dříví došlo za zkoumané období k nárůstu produkce o 35,18 %, tj. o 127 m³. Průměrná procentuelní hodnota za zkoumané období činí 69,95 %. U listnatého palivového dříví od roku 2004 je objem dodávaného množství klesající a počátečních hodnot dosahuje až v roce 2009. U listnatého palivového dříví došlo z procentuelního pohledu k výraznému poklesu o 35,18 % za zkoumané období, z pohledu objemu produkce však došlo ke snížení pouze o 4 m³. Průměrná procentuelní hodnota za zkoumané období činí 31,05 %.
49
Graf 15 Dodávky palivového dříví v m³ u Obecních lesů Moravské Knínice
Graf 16 Procentuelní podíl jehličnatého a listnatého palivového dříví na dodávkách palivového dříví u Obecních lesů Moravské Knínice Analýza z pohledu nabídky a poptávky je u Obecních lesů Moravské Knínice z důvodu nezměněné cenové hladiny u palivového dříví (po celé zkoumané období 50 Kč/m³) nevypovídající a tudíž neprováděna. Tento fakt neumožňuje také analýzu elasticity poptávky u Obecních lesů Moravské Knínice.
50
5.1.2.3 Lesy České republiky, s.p. – Lesní závod Židlochovice Uvedený subjekt neposkytl data pro analýzu.
5.1.2.4 Lesy města Brna, a.s. Uvedený subjekt neposkytl data pro analýzu.
5.1.3 Společnosti výrobně obchodní 5.2.3.1 Cola - transport, s.r.o. U firmy Cola - transport, s.r.o. je výroba a prodej palivového dříví převážně sezónní
záležitostí.
Nejvýznamnější
odbyt
je
pravidelně
zaznamenáván
ve III. čtvrtletí před příchodem topné sezóny a následně na jejím konci, kdy je palivové dříví využito na dotápění v chladnějších částech dne. Vlastní spotřeba představuje spotřebu v dalších provozech této firmy. Nejvyššího odbytu bylo zaznamenáno v roce 2006, následoval pokles na cca třetinu prodeje. Poslední dva roky je odbyt stabilní. Dle poznatků pracovníků je odbyt palivového dříví výrazně ovlivněn sezónností a průběhem a délkou topné sezóny.
Tab. 14 Cola-transport, s.r.o. – palivové dříví rok 2005 2006 2007 2008 2009 Celkem
nákup/m³ prodej/m³ 158 3 025 2 310 1 330 694 828 1 529 2 361 1 457 7 702 5 991
vlastní spotřeba/m³ 173 362 197 405 1 137
5.2.3.2 Libor Vít f.o. Uvedený subjekt neposkytl data pro analýzu.
51
6.2 Vývoj zpeněžení V této části diplomové práce jsou analyzována zjištěná data ceny palivového dříví, která byla poskytnuta uvedenými subjekty na základě vybraného dotazu a v rámci dat poskytnutých Českým statistickým úřadem. Ceny sortimentů palivového dříví vyplývají ze zpracování ročních výkazů ČSÚ (70 Ceny výrobců > 7007 - 04 až 09 Indexy cen v lesnictví (surové dříví) > Průměrné ceny surového dříví pro tuzemsko za ČR) a poskytnutím od daných subjektů. Průměrná hodnota dodávek realizovaného dříví je počítána z prodaného množství a dosažených tržeb. Údaje jsou uvedeny v Kč/m³. Ceny jsou vztaženy k lokalitě odvozní místo a bez DPH.
6.2.1 Vývoj cen v lesním hospodářství České republiky
Tabelární přehled Tab. 15 ukazuje vývoj zpeněžení palivového dříví v České republice za období 2004 - 2009, pro větší názornost je připojen bazický index spolu s grafem indexů palivového dříví.
Tab. 15 Průměrné ceny palivového dříví v ČR (Kč/m³) Palivové dříví Bazický index rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009
listnaté jehličnaté
průměr listnaté
442 Kč 503 Kč 599 Kč 643 Kč 708 Kč 767 Kč
376 Kč 425 Kč 492 Kč 543 Kč 581 Kč 626 Kč
310 Kč 347 Kč 384 Kč 442 Kč 453 Kč 485 Kč
jehličnaté průměr
100% 114% 136% 145% 160% 174%
100% 112% 124% 143% 146% 156%
100% 113% 131% 144% 155% 166%
(zdroj viz seznam tabelárních a grafických příloh) Za celé odvětví lesního hospodářství České republiky je vývoj cen u palivového dříví charakterizován postupným navýšením ceny, a to stabilně za celé zkoumané období. U listnatého dříví je tento nárůst oproti jehličnatému dříví výraznější.
52
Graf 17 Bazické indexy ceny palivového dříví v ČR
6.2.2. Společnosti hospodařící v lese 6.2.2.1 Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Tabelární přehled Tab. 16 ukazuje vývoj zpeněžení palivového dříví u ŠLP za období 2004 - 2009, pro větší názornost je připojen bazický index spolu s grafem indexů palivového dříví.
Tab. 16 Průměrné ceny palivového dříví u ŠLP Křtiny (Kč/m³) Palivové dříví Bazický index (%) rok 2004 2005 2006 2007 2008
listnaté jehličnaté průměr listnaté jehličnaté průměr 483 Kč 255 Kč 369 Kč 100% 100% 100% 469 Kč 248 Kč 359 Kč 97% 97% 97% 1 281 Kč 394 Kč 838 Kč 265% 155% 227% 1 610 Kč 563 Kč 1 087 Kč 333% 221% 295% 1 437 Kč 544 Kč 991 Kč 298% 213% 269%
2009
1 368 Kč
675 Kč
1 022 Kč
283%
265%
277%
Dle Tab. 16 Průměrné ceny palivového dříví u ŠLP Křtiny je u palivového dříví za uplynulých 6 let zcela zřejmé navýšení ve zpeněžení daného sortimentu. Od roku 2006 je zcela zřejmý skokový nárůst ceny a to převážně u listnatého palivového dříví.
53
Graf 18 Bazické indexy ceny palivového dříví u ŠLP Křtiny
6.2.2.2 Obecní lesy Moravské Knínice Údaje ohledně cen u Obecních lesů Moravské Knínice byly poskytnuty za období 2004 - 2009. Palivové dříví je prodáváno v měrné jednotce 1 prostorový metr (prm) ve formě samovýroby na lokalitě pařez (P) za 50 Kč/prm. Tato cena se za uvedené období nezměnila.
6.2.2.3 Lesy České republiky, s.p. – Lesní závod Židlochovice Uvedený subjekt neposkytl data pro analýzu.
6.2.2.4 Lesy města Brna, a.s. Uvedený subjekt neposkytl data pro analýzu.
6.2.3 Společnosti výrobně obchodní
6.2.3.1 Cola - transport, s.r.o. Uvedený subjekt neposkytl data pro analýzu.
6.2.3.2 Libor Vít f.o. Uvedený subjekt neposkytl data pro analýzu.
54
7. DISKUSE Dle zjištěných výsledků analýz můžeme konstatovat tato fakta: Objem vytěženého dříví v rámci lesního hospodářství České republiky měl do roku 2007 (18 508 tis. m³) rostoucí charakter, následně od tohoto roku dochází k postupnému snižování celkové těžby až na 15 502 tis. m³ v roce 2009. Podíl palivového dříví na celkových dodávkách dříví kulminuje také v roce 2007, ale nedochází u něj v následujících letech k výraznému poklesu v objemu dodávek. V roce 2007 je patrná změna v poměru podílů listnatého a jehličnatého palivového dříví, v tomto roce dochází k navýšení podílu jehličnatého dříví téměř o třetinu na 79,66 %, naproti tomu podíl listnatého dříví se snižuje téměř o polovinu na 20,34 %, v následujících letech se podíly jehličnatého a listnatého palivového dříví postupně vracejí do stavu předchozích let. Podíl dodávek palivového dříví byl stabilní a nevyskytly se výrazné rozdíly. Vývoj zpeněžení vykazuje rostoucí charakter a to o 66 % (u jehličnatého palivového dříví o 56 %, u listnatého palivového dříví o 74 %). U ŠLP je objem dodávek dříví za zkoumané období relativně stabilní a nedochází zde k výrazným rozdílům. Co se týče podílů dodávek palivového dříví, je zde téměř trojnásobné navýšení jeho podílu z počátku zkoumaného období a to z 0,62 % na 1,61 %. Výrazných rozdílů dosáhl také rozdíl v poměru mezi jehličnatým a listnatým palivovým dřívím, v roce 2004 78 % jehličnatého a 22 % listnatého palivového dříví, v roce 2009 byl tento poměr 54 % ku 46 %. Jak již bylo výše uvedeno, dosáhl podíl palivového dříví na celkových dodávkách téměř trojnásobného navýšení (u jehličnatého – dvojnásobné navýšení a u listnatého dokonce více jak pětinásobně navýšení). Vývoj zpeněžení vykazuje u ŠLP výrazně rostoucí charakter a to o 177 % (u jehličnatého palivového dříví o 165 %, u listnatého palivového dříví o 183 %). Dodávky dříví u Obecních lesů Moravské Knínice během zkoumaného období vykazují výrazné výkyvy. Podíl dodávek palivového dříví je však i přes pokles v roce 2006 a 2007 (spolu s celkovými dodávkami) neustále rostoucí a na konci zkoumaného období dosahuje téměř trojnásobného navýšení oproti počátku. U rozložení dodávek mezi jehličnatým a listnatým palivovým dřívím můžeme pozorovat výrazný vývoj rozdílu v poměru jehličnatého a palivového dříví. 55
U subjektů hospodařících na lesní půdě a realizujících a realizující vlastní dříví na trhu: Lesní závod Židlochovice, Lesy města Brna, a.s., nebyl umožněn jakýkoliv sběr dat s poukazem na vnitřní předpisy podniku. Cola - transport, s.r.o. reprezentuje soukromý subjekt nehospodařící na lesní půdě. Zabývá se nákupem a zpracováním surového dříví za účelem výroby a prodeje palivového dříví. Vít Libor f.o. neumožnil jakýkoliv sběr dat.
Pro část obyvatel je zdrojem palivového dříví především samovýroba (zpracování potěžebních zbytků, provedení probírky a ponechání si hroubí, zpracování zbytku po pilařské výrobě až po zpracování kmenů v celých délkách, určených do paliva apod.) a to jak pro svou cenově nižší hladinu a pro přijatelnější cenu, tak také pro vlastní vybavenost k dané činnosti. U části obyvatel hovoří proti samovýrobě několik faktorů. Současný trend využívání volného času - vlastní volný čas již není tak jako dříve využíván k další práci např. na zahradě, v dílně, na domě apod., ale je využit pro sportování, turistiku, zájmovou činnost, vzdělávání a jiné aktivity. Pro hodně lidí je fyzická práce jistým druhem relaxace a odpočinku. Současně však přibývá lidí, pro které je tato práce pouze přítěží či na ni z různých důvodů již nemají více času. Často proto tedy tuto práci zadávají odborným firmám. Otevírá se zde tak prostor pro nové pracovní příležitosti (zahradnické firmy, řemeslnící, úklidové služby aj.). Dalším faktorem může být nevybavenost pro zpracování palivového dříví (motorové pily, kolébkové pily, štípačky na dřevo aj.), tento faktor však nemusí obstát v dnešní době, kdy je možnost koupit jakékoliv zboží. Dalším problémem, hovořícím proti samovýrobě či domácímu zpracování, může být skutečnost, že u některých nových rodinných domů není kromě místa na stání pro auta a případně malé zahrádky jakýkoliv jiný prostor pro ostatní aktivity. Jako příklad porovnání ceny palivového dříví při samovýrobě a ceny hotového palivového dříví může sloužit cena 275 Kč/prm s DPH (10 %) při samovýrobě na lokalitě pařez, a to u listnatého hroubí. Oproti tomu stojí polínka štípaná, skládaná v paletě délky 25 cm BK, HB, BR k odvozu na expedičním skladě za 1 507 Kč/prm s DPH. Rozdíl uvedených cen je v tomto případě 1 232 Kč. Je však nutné si promítnout cenu přidané práce výrobce (režijní náklady spolu s marží, cca 40 %).
56
Domnívám se, že současná dostupnost palivového dříví je dostačující. Jedná se jak o lesní správy, expediční sklady, tak o obchodní domy, benzínové pumpy aj. Platí zde pravidlo, že „čím dále od lesa“, tím dražší. Pohled na vývoj ceny palivového dříví lze rozdělit na několik časových etap. Před rokem 1989 byla cena jednotlivých komodit potřebných k vytápění a průmyslové činnosti relativně nízká. Paliva byl „dostatek“, nebyla stimulace a snaha zhodnotit ideálně výrobu. Orientace na obnovitelné zdroje energie výrazně zaostávala. Nízké ceny ostatních energií (elektrická energie, zemní plyn, topné oleje, uhlí aj.) procházely rozdílnými cenovými výkyvy a velká část spotřebitelů se orientovala podle cenové nabídky. Naopak ceny uhlí a palivového dřeva neprocházely výraznými cenovými výkyvy. O odpad po těžbě (klest, vlastní těžební odpad a celé stromky z prořezávek a prvních probírek) nebyl zájem a také zájem o samovýrobu byl relativně nízký. Po roce 1989 došlo ke společenským a ekonomickým změnám. Došlo ke změnám ve vlastnictví lesů. Se změnou vlastnických vztahů dochází ke změně pohledu na hospodaření v lesích. Roste zájem o racionální a trvale udržitelné hospodaření s použitím nových technologií a poznatků z výzkumu. Začleněním naší země do Evropské unie dochází k úplně novému pohledu na zajištění energií jak v průmyslovém sektoru, tak pro potřebu jednotlivce. Ceny energií prudce vzrostly, bez ohledu na reálné příjmy, ceny palivového dříví vzrostly od 10 Kčs/m³ až přes 1 000 Kč/m³. A výhled je nadále rostoucí cena. Každoroční nárůst cen se stal běžným jevem a hlavně vyvstala nutnost řešit svoji situaci si musí každý sám a hlavně musí přizpůsobit své potřeby vzhledem ke svým příjmům. Vzhledem k cenám zdrojů tepla hodně domácností na začátku podzimu a v jarních měsících přitápí dřívím v krbových vložkách, kachlových kamnech apod. Zde se nabízí možnost dodávky palivového dříví až do domu. I když nás v současné době provází částečné hospodářské problémy, tak o sortiment palivové dříví je i přes zvyšující se ceny neustálý zájem. Mám za to, že v budoucnu bude tento zájem i nadále růst a při stabilizaci střední vrstvy (zvýšení kupní síly) bude další prostor pro tento sortiment. Významný faktor pro přechod domácností na kombinaci vytápění může být také
řešení problému závislosti pouze na jednom způsobu vytápění, kdy při náhlém zvýšení cen za danou energii či jejím výpadku nezůstane domácnost odkázána pouze
57
na ni, ale může v tu danou chvíli operativně přejít na jiný zdroj energie a nestát se tak „obětí“ trhu, kdy při zhoršených klimatických podmínkách není jiná možnost. Lze jen těžko předpokládat, do jaké výše vystoupí růst cen palivového dříví a ostatních cen energií a v jakém vzájemném poměru k sobě budou. Dle statistických výkazů, jak ve „Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky 2009“ Ministerstva zemědělství, tak ze zdrojů Českého statistického úřadu, dochází během posledních let ke zvyšování objemu dodávek palivového dříví. Tato diplomová práce by neměla sloužit pouze potřebám lesního hospodářství v oblasti výroby palivového dříví (bilance dodávek, vývoj zpeněžení), ale také pro vytvoření si náhledu na tuto problematiku v souvislostech trvale udržitelného rozvoje, snahy o zvyšující se podíl obnovitelných zdrojů v rámci energetické soběstačnosti apod., ekonomických (zvyšující se ceny energie a jejich nestabilizující výkyvy) atd. Dále by měla pomoci ostatním subjektům, kterých se trh s palivovým dřívím bezprostředně dotýká (domácnosti, prodejci palivového dříví, distributoři a výrobci topných těles, zpracovatelé dříví, dopravci, výrobci a distributoři techniky pro zpracování dříví aj.). Úroveň technického vývoje v současnosti je dána stupněm vývoje společnosti (od historického používání jako ohniště až po poslední technické hity ve vyspělých zemích). Vzhledem k současným problémům vývoje lidské společnosti (životní prostředí, úbytek ropy, uhlí, až po politické aspekty, jako přerušení dodávek zemního plynu do západní Evropy v roce 2009) vystupují obnovitelné zdroje do popředí z hlediska vývoje dalšího rozvoje společnosti a její energetické soběstačnosti.
58
8. ZÁVĚR Diplomová práce na téma Analýza trhu palivového dříví v České republice posuzuje stav trhu s palivovým dřívím a monitoruje vývoj zpeněžení palivového dříví. Je zde posuzován stav palivového dříví v rámci lesního hospodářství České republiky a u vybraných subjektů (Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, Lesy České republiky, s.p. - Lesní závod Židlochovice, Lesy města Brna, a.s., Obecní lesy Moravské Knínice, Cola – transport s.r.o., Libor Vít f.o.). I když u všech subjektů nebyl umožněn sběr dat a údajů pro následnou analýzu (důvod neposkytnutí: konkurence, vnitřní předpisy podniku aj.), ze získaných informací a dat je možno formulovat tyto závěry: podíl objemu dodávaného palivového dříví je trvale rostoucí. Je předpoklad dále se zvyšujícího podílu tohoto sortimentu v kontextu neustále se zvyšujících cen energií a s nimi spojené náklady na vytápění, kdy palivové dříví představuje ekonomicky výhodnou alternativou k vytápění zemním plynem, elektrickou energií apod. Celková spotřeba dříví jako zdroje paliva je do jisté míry ovlivněna cenou a dostupností substitučních zdrojů energie a využitím efektivních zařízení na spalování dříví. Lze proto předpokládat poměrně významný růst využití dříví jako paliva. Dle současných výhledů dojde k větší integraci energetického a materiálového využívání dříví se snahou o jeho komplexní (bezodpadové) zpracování. Veškeré dřevo, které nebude využito jako surovina, bude ekonomicky i efektivně využito jako zdroj energie. Mohou být takto zužitkovány zbytky při těžbě dříví, odpad při jeho pilařském zpracování, odpad v nábytkářství apod. Rovněž použité dřevo může být využito jako zdroj energie (palety). Palivové dříví jako trvale obnovitelný zdroj, nižší cena než jiné otopné komodity, zvyšující se efektivnost nových otopných zařízení, to vše umožňuje další vzestup sortimentu palivového dříví. Je to výzva pro majitele lesů jak s nižší výměrou, kde palivové dříví může představovat významný zdroj příjmů, tak pro velké lesní hospodářské celky, kde palivové dříví zcela jistě nikdy nebude představovat hlavní zdroj příjmů, ale může se stát významným prvkem při zhodnocení sortimentů nejnižších jakostních tříd.
59
9. CONCLUSION The thesis on the Analysis of the firewood market in the Czech Republic considers the state of the firewood market and monitors the development of the monetization of firewood. There is assessed the state of firewood in the forests of the Czech Republic and of the selected subjects (Training Forest Enterprise Masaryk Forest Křtiny, Municipal Forests Moravske Kninice, Forests of the Brno City Inc., Forests of the Czech Republic - Forest Enterprise Židlochovice, Cola - Transport Ltd., Libor Vit f.o.). Although all subjects didn’t allow data collection for subsequent analysis (reasons for failure: competition, internal business rules, etc.), it is possible to formulate the following conclusions from the information and data: the proportion of the volume of supplied firewood is permanent growing. There is an assumption of the increasing proportion of this range in the context of ever-rising energy prices and associated costs for heating, where firewood is a cost-efficient alternative to heating with natural gas, electricity, etc. Total consumption of wood as a fuel source is influenced to some extent by the price and the availability of alternative energy sources and by efficient use of wood burning devices. Therefore it can be expected a relatively significant increase in the use of wood for fuel. According to current forecasts there will be a greater integration of energy and material use of wood to the effort of the complex (non-waste) processing. All wood not used as a raw material will be economically and effectively used as an energy source. So can be utilized for logging residues, sawmill waste in the processing waste in the furniture, etc. Also used in wood can be used as a source of energy (pallets). Fuel firewood as a renewable source, lower price than other heating commodities, increasing efficiency of new heating devices, all this allow further increase in the range of firewood. It is a challenge for forest owners with less acreage, where firewood can be a significant source of income, and large forest management units, where firewood will certainly never be the main source of income, but could become an important element in the evaluation of selections of the lowest grades too.
60
10. SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY 1. KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 257 s. ISBN 80-7157-998-X. 2. SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006. 475 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-892-4. 3. FORET, M. Marketing pro začátečníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 152 s. Praxe managera. ISBN 978-80-251-1942-6. 4. HOŘEJŠÍ, B. a kol. Mikroekonomie. 4. vyd. Praha: Management Press, 2006. 573 s. ISBN 978-80-7261-150-8. 5. BARTUNĚK, J. -- KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím. 1. vyd. Lignum: Písek, 1999. 167 s. ISBN 80-86271-01-3. 6. VRONKA, K. Obchodování se dřívím. Diplomová práce. Brno: Mendelu Brno, 2005. 7. Obchodování se dřívím u LČR. 1. vyd. Brno: MZLU, 2005. 8. DUDÍK, R. -- KUPČÁK, V. Ekonomická data pro výzkum a provozní a manažerskou praxi. Brno: Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky, LDF, MZLU v Brně, 2006. 175 s. ISBN 80-7375-007-4. 9. Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR 2008 : platnost od 1.1.2008. 2. vyd. Praha [i.e. Kostelec nad Černými lesy]: Lesnická práce, 2007. 147 s. ISBN 97880-87154-01-4. 10. PEJZL, J. -- SEDLÁKOVÁ, G. Statistické zjišťování cen dříví v ČR. Veřejná správa. 2007. sv. XVIII., č. 26, s. 26. ISSN 1213-6581. 11. STATISTICKÝ ÚŘAD, URL: http://www.czso.cz/.
Č.
Český
statistický
úřad.
[online].
2009.
12. SIMANOV, V. Energetické využívání dříví. 2. vyd. Olomouc: nakl. TERRAPOLIS 1995. 115 s. 13. VÁCLAVEK, O., VÁCLAVEK, S.: Palivové dříví - výroba, prodej a perspektiva. Biom.cz [online]. 2009-09-16 [cit. 2010-04-19]. Dostupné z http://www.biom.cz/cz/odborne-clanky/palivove-drivi-vyroba-prodej-aperspektiva> . ISSN: 1801-2655. dostupné: 5.2.2010
61
14. SIMANOV, V.: Palivo, nebo sortimenty užitkového dříví?. Biom.cz [online]. 200907-27 [cit. 2010-04-19]. Dostupné z http://www.biom.cz/czt-kapalnabiopaliva/odborne-clanky/palivo-nebo-sortimenty-uzitkoveho-drivi> . ISSN: 18012655. dostupné: 5.2.2010 15. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2008. vyd. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2009, 128 s. ISBN 978-80-7084-861-6 16. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2007. vyd. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2008, 104 s. ISBN 978-80-7084-733-6 17. KALOUSEK, F., et al.: Ekonomické aspekty využití dřevní hmoty. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 72 s. ISBN 978-80-7375047-3 18. HINDLS, R., et al.: Statistika pro ekonomy. 7. vyd. Edition©Professional Publishing, Praha, 2006. 415 s. ISBN80-86946-16-9 19. STATISTICKÝ ÚŘAD, Č. Český statistický úřad. [online]. URL: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_brno_mesto dostupné: 20.4.2010 20. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2009. vyd. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2010, 116 s. ISBN 978-80-7084-861-6 21. MACÁKOVÁ, L. a kol. Mikroekonomie (základní kurs). 5. vyd. Praha: MELANDRIUM, 2000. 261 s. ISBN 80-86175-09-X
62
2009.
11. SEZNAM ZDROJŮ 11.1 Seznam zdrojů obrazových příloh Obr. 1 – zdroj: http://www.centrex.cz/project/files/obrazky/palivove-a-krbovedrevo/img_0435.jpg dostupné: 18.4.2010 Obr. 2 – zdroj: Simanov, V. Energetické využívání dříví. 2. vyd. nakl. TERRAPOLIS, Olomouc 1995. 115 s.. str.8. Obr. 3 – zdroj: http://fitzmorrishorselogging.com dostupné: 8.2.2009 Obr. 5 – zdroj: Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR 2008 : platnost od 1.1.2008. 2. vyd. Praha [i.e. Kostelec nad Černými lesy]: Lesnická práce, 2007. 147 s. ISBN 978-80-87154-01-4.
11.2 Seznam zdrojů tabelárních a grafických příloh Tab. 6, 7, 8 – zdroj: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2009. vyd. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2010, 116 s. ISBN 978-80-7084-861-6 Tab. 1, 2, 3, 4, 5 – http://www.tzb-info.cz/t.py?i=12&t=16 dostupné: 2.2.2010 Tab. 9, 10, 15 – STATISTICKÝ ÚŘAD, Č. Český statistický úřad. [online]. 2009. URL: http://www.czso.cz/ dostupné: 4.2.2011 Graf 4 – STATISTICKÝ ÚŘAD, Č. Český statistický úřad. [online]. 2009. URL: http://www.czso.cz/ dostupné: 4.2.2011
63
12. REJSTŘÍK FIREM
Lesy České republiky, s.p. – Lesní závod Židlochovice Adresa: Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové IČO: 42196451
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Adresa: Areál ŠLP Křtiny, 644 00 Brno - Utěchov IČO: 62156489
Lesy města Brna, a.s. Adresa: Kuřim, Křížkovského 247, 664 34 Kuřim IČO: 60713356
Cola - transport,s.r.o. Adresa: Brno, Javorová 374/31, 620 00 Brno IČO: 489 07 049
Obecní lesy Moravské Knínice Adresa: Moravské Knínice, Kuřimská 99, 664 34 Kuřim IČO: 004 882 16
VÍT LIBOR Adresa: Lomnička 100, 666 01 Tišnov IČO: 42316901
64
13. SEZNAM ZKRATEK AOPK................................................................Agentura ochrany přírody a krajiny
ČNR ..................................................................Česká národní rada ČR .....................................................................Česká republika ČSÚ...................................................................Český statistický úřad ČU .....................................................................černé uhlí DPH...................................................................daň z přidané hodnoty HU.....................................................................hnědé uhlí h ......................................................................výška l ......................................................................délka LČR, s.p. ...........................................................Lesy České republiky, státní podnik LH .....................................................................lesní hospodářství LHC...................................................................lesní hospodářský celek LHP ...................................................................lesní hospodářský plán LmB ..................................................................Lesy města Brna LTO...................................................................lehké topné oleje LZ......................................................................lesní závod MŽP ..................................................................Ministerstvo životního prostředí NP .....................................................................Národní park plm ....................................................................plnometr pm .....................................................................pevný metr prm ....................................................................prostorový metr prmr...................................................................prostorový metr rovnaný prms...................................................................prostorový metr sypaný PUPFL...............................................................pozemek určený k plnění funkcí lesa rm ......................................................................rovnaný metr š ......................................................................šířka tab......................................................................tabulka ŠLP....................................................................Školní lesní podnik VLS, s.p. ...........................................................Vojenské lesy a statky, státní podnik VŠZ ...................................................................Vysoká škola zemědělská
65
14. SEZNAM PŘÍLOH
Ceníky palivového dříví:
I. ŠLP Křtiny II. Libor Vít, Lomnička u Tišnova III. Cola – transport, s.r.o.
66
