Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 25
Kód obce 564427
Obec: SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM
Základní údaje o obci Počet obyvatel: 937 (k 31. 12. 2013) 2 Rozloha k.ú: 13,2 km , tj. 1 320 ha Základní ekonomické údaje Míra nezaměstnanosti: 11 % (k 31. 12. 2011) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: SLDB 2001 EAO = 356 SLDB 2011 EAO = 461 Základní občanská vybavenost 1 mateřská škola 1 základní škola (1.- 5. ročník) 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé
Poloha obce v ORP Liberec: centrální část
OBECNÁ VÝCHODISKA Obec je součástí Mikroregionu Podještědí a MAS Podještědí. I. ZAMĚSTNANOST Hodnocení vývoje zaměstnanosti vychází z ukazatele míry registrované nezaměstnanosti vždy k 31. 12. let 2000 až 2011 a vzdělanostní struktury v letech 2001 a 2011 dle SLDB. Vývoj míry nezaměstnanosti Výpočet míry nezaměstnanosti je prováděn jako podíl počtu dosažitelných uchazečů o práci k počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO) v obci. Do roku 2010 byla pro ukazatel EAO používána data ze SLDB 2001. Pro rok 2011 byly již použity údaje ze SLDB 2011. Vývoj míry nezaměstnanosti vykazuje mírně cyklický charakter s vrcholy v letech 2005 (9,6 %) a 2010 (11,8 %). Výrazný nárůst nezaměstnanosti v roce 2009 a 2010 byl způsoben dopady hospodářské recese v ČR, viz obr. 1. V následujícím období dochází již k mírnému snižování nezaměstnanosti.
14 11,8
12 10
7,6
7,3 5,1
4,9
6,5
6,5
2001
2002
2003
8 6
10,1
9,6
2000
Míra nezaměstnanosti v %
Světlá pod Ještědem
11
8,4 6,5
4 2
Rok
Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
0
Vzdělanostní struktura Z hlediska zaměstnatelnosti je důležitá vzdělanostní struktura obyvatelstva v obci. Relevantní data vyplývají ze SDLB z let 2001 a 2011. Tab. Světlá pod Ještědem-1: Vzdělanostní struktura obyvatel starších 15 let 2001 2011 Obyvatelstvo 15leté a starší 672 753 bez vzdělání 0 1 základní včetně neukončeného 159 109 v tom vyučení a střední odborné bez podle maturity 264 268 stupně úplné střední s maturitou 171 233 vzdělání vyšší odborné a nástavbové 21 34 vysokoškolské 49 88 Zdroj: SLDB, 2011 Z uvedených dat je v obci patrný nárůst počtu lidí s úplným středoškolským vzděláním (s maturitou), ale také osob s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním. Dle výsledků SLDB z let 2001 a 2011 se celkově zvýšil podíl osob s maturitou a vzděláním vyšším než středoškolským na celkovém počtu osob starších 15 let cca o 11 procentních bodů. Lze předpokládat, že uvedený trend by se mohl pozitivně odrazit na vývoji zaměstnanosti obyvatel obce. II. EKONOMICKÁ AKTIVITA Dle databáze ARES se v obci k červnu 2014 nacházelo celkem 310 ekonomických subjektů, z toho 224 aktivních. Oproti roku 2012 došlo k mírnému poklesu aktivních ekonomických subjektů, a to o 4 jednotky. Tab. Světlá pod Ještědem-2: Přehled vývoje počtu ekonomických subjektů v obci 2010 celkem
z toho aktivní
četnost ekonomických 305 221 subjektů v obci Zdroj: databáze MF ARES 2010, 2012, 2014
2012
2014
celkem
z toho aktivní
celkem
z toho aktivní
312
228
310
224
Největší firmy působí v oblasti drobné řemeslné výroby. Dle počtu zaměstnanců se jedná o drobné a malé podniky. Tab. Světlá pod Ještědem-3: Přehled firem s největším počtem zaměstnanců Hl. Počet Komentář předmět zaměstnanců Hl. předmět ke změně podnikání Firma Sídlo podnikání k 30. 6. 2014 2010 2014 CZ-NACE Výroba kovových 46343 Světlá dohledána Retap, spol. hodnota 16 251100 konstrukcí a jejich p. Ještědem – 10 - 19 10 - 19 s r.o. dílů Hoř.Paseky 56 zaměstnanců Výroba ostatních 46343 Světlá výrobků KATYS, 162300 pod Ještědem 10 - 19 10 - 19 stav.truhlářství a spol. s r.o. 64 tesařství Výroba Jana 46343 Světlá 222000 plastových Skálová pod Ještědem 10 - 19 10 - 19 výrobků PLASTOBAL - Rozstání 121 46351 Světlá Sladkovodní Ladislav 032200 pod Ještědem 1-5 1-5 akvakultura Sluka - Rozstání 73 Zdroj: databáze MF ARES 2010, 2014, Magnus web 2014, webové stránky jednotlivých firem
Zemědělská výroba Dle dotazníkového šetření se v obci nachází drobná zemědělská výroba s dlouholetou tradicí (chov ovcí a skotu). V současné době zde v oblasti zemědělství podniká 19 subjektů, z toho jedno honební společenstvo a jedno myslivecké sdružení. Za zmínku stojí zemědělský podnikatel Ladislav Sluka, který podniká v odvětví akvakultury. V obci je částečně zastoupena i rostlinná výroba v podobě pěstování obilovin, luštěnin, olejnatých semen a plodin jiných než trvalých. Sektorové zaměření ekonomických aktivit v obci je hodnoceno jako podíl zaměstnaných dle odvětví ekonomické činností na celkovém počtu zaměstnaných osob v obci, a to pomocí ukazatelů: - Podíl zaměstnaných v priméru byl 2 %; - Podíl zaměstnaných v sekundéru 40,8 %. Zdroj dat: SLDB 2011, ukazatel byl v rámci SLDB 2011 oproti šetření v roce 2001 metodicky změněn. Inovační aktivity znalostních odvětví dominantních firem v obci Z hlediska odvětvového zaměření významných firem pro obec Světlá pod Ještědem dle počtu zaměstnanců lze konstatovat, že v obci se nacházejí firmy, které dle metodiky OECD působí v tzv. znalostních odvětvích. Jedná se o odvětví CZ-NACE: 251 Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů 162 Výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství 222 Výroba plastových výrobků U znalostních odvětví ČSÚ provádí dotazníkové šetření inovací pod označením TI zkoumající aktivity takto zaměřených firem se sídlem v České republice, a to za dvě období. První období zahrnuje roky 2008 až 2010 a druhé 2010 až 2012. V roce 2010 bylo celkově vyhodnocováno 5 151, v roce 2012 se jednalo o 5 449 respondentů za všechna znalostní odvětví v ČR (viz metodický postup). Bylo provedeno šetření v oblasti předpokládaného chování firem v tzv. znalostních odvětvích z hlediska inovačních aktivit. V obci Světlá pod Ještědem byla sledována odvětví zpracovatelského průmyslu. Z hlediska velikosti se v obci nacházejí malé firmy s uvedeným odvětvím. Viz tab. 4. a 5. Tab. Světlá pod Ještědem-4: zaměstnavatelů v obci
Hodnocení
znalostních
odvětví
dle
zaměření
významných
znalostní odvětví
změna počtu zaměstnanců respondentů v odvětví v ČR v %
změna výkonnosti respondentů v odvětví (tis. Kč/1 ZAM) v %
nejvýznamnější trh odvětví
podíl inovačních firem odvětví z celk. počtu respondentů v%
faktory omezující inovační aktivitu firem ČR v daném odvětví
CZNACE 162
velikost fy malá
08/10
08/10
08/10
10/12
08/10
3 nejvýznamnější
222
251
10/12
10/12
-7
2
5
2
národní
národní
40
malá
-9
--1
-6
8
národní
národní
50
malá
-15
17
12
-5
národní
národní
30
10/12
28 -nedostatek finančních prostředků -vysoké inovační náklady -trh ovládaný zavedenými firmami 43 -nedostatek finančních prostředků -trh ovládaný zavedenými firmami -nejistá poptávka po produktech 24 -nedostatek finančních prostředků -trh ovládaný zavedenými firmami -inovace nebyly vyžadovány
Zdroj: vlastní zpracování dat z ČSÚ, TI 2010 a 2012 Pozn.: Inovační firma je dle manuálu OECD taková, která ve sledovaném roce realizovala alespoň jednu inovaci, a to buď technickou (procesní, produktovou) nebo netechnickou (marketingovou, organizační).
Tab. Světlá pod Ještědem-5: Doplňující informace ke zdrojům inovačních aktivit inovujících firem znalostní odvětví
Financování inovací z veřejných zdrojů odpovídalo místní Stát (ústřední x% nebo vláda) inovačních regionální v% firem úřad v % 08/10 10/12 08/10 10/12 08/10 10/12
7. RP EU v %
SF EU v %
08/10
10/12
08/10
CZNACE 162
fa M
64
71
0
5
0
15
3
0
6
222
M
79
86
0
0
3
7
0
3
3
251
M
86
100
0
0
0
0
0
20
17
Nejvýznamnější subjekty Inovační spolupráce
10/12 20
-spolupracující podniky -dodavatelé 13 -spolupracující podniky -zákazníci 0 -nehodnoceno, malé množství respondentů
Zdroj: vlastní zpracování dat z ČSÚ, TI 2010 a 2012 Odvětví 162: Typ inovací: v roce 2010 převažovaly u malých firem netechnické inovace, jednalo se o marketingové inovace. V roce 2012 převažovaly netechnické marketingové inovace. Odvětví 222: Typ inovací: v roce 2010 převažovaly u malých firem technické inovace, jednalo se o procesní inovace. V roce 2012 převažovaly netechnické procesní inovace. Odvětví 251: Typ inovací: v roce 2010 převažovaly u malých firem netechnické inovace, jednalo se o organizační inovace. V roce 2012 převažovaly netechnické procesní inovace. Malé firmy všech tří odvětví realizovaly inovace s pomocí veřejných zdrojů, především z fondů EU. III. STAV A TRENDY VE VYUŽITÍ ÚZEMÍ OBCE V kapitole je nejprve vyhodnocen stav opuštěných provozních areálů v obci, následně je charakterizováno využití území obce. Brownfields / Opuštěné výrobní areály a objekty Dle dotazníkového průzkumu z května 2010 se nenacházely v obci žádné lokality typu brownfields. V r. 2014 obec nedodala vyplněný dotazník. Databáze brownfields (Liberecký kraj) v obci též žádné lokality podobného typu nezaznamenává. Využití území obce Způsob využití území v letech 2001 až 2012 vystihuje struktura pozemků, která je uvedena v tab. 6. Na území převažuje lesní půda, která pokrývá téměř 59 % celkové rozlohy. Změnu využití území v jednotlivých kategoriích pozemků v obci mezi rokem 2001 a 2012 vystihuje index změny využití území, který dosáhl hodnoty 0,61 %. Výsledek pod hranicí 1 % naznačuje, že změny nedosahují výraznější intenzity; pouze 0,61% plochy daného území změnilo v tomto období kategorii využití. Tab. Světlá pod Ještědem-6: Struktura jednotlivých druhů pozemků na území obce Světlá pod Ještědem v letech 2001 a 2012 2001 2012 Druh pozemku Zemědělská půda Zahrnuje: orná půda zahrady sady chmelnice vinice trvalý travní porost Lesní půda Vodní plochy
ha 468,20
% 35,50
ha 467,97
% 35,46
113,82 65,31 13,98 0 0 275,09 771,29 1,06
8,63 4,95 1,06 0 0 20,86 58,48 0,08
110,63 65,74 13,10 0 0 278,50 775,43 1,16
8,38 4,98 0,99 0 0 21,10 58,76 0,09
78,41 5,94 Zastavěné a ostatní plochy Celková výměra 1 318,97 100,00 Zdroj: Vlastní zpracování za použití dat ČSÚ
75,03 5,69 1 319,59 100,00
Relativní změny v charakteru využití vybraných druhů pozemků (podle Vavrouchová, Lepková, 2013), které poskytují představu o tom, jak se změny využití země projevily ve struktuře jednotlivých kategorií pozemků, zachycuje tab. 7. Celkově došlo jen k nepatrným změnám směrem k posílení ekologické stability, a to k nárůstu rozlohy lesních porostů 4,14 ha a snížení rozlohy zastavěných ploch o 3,38 ha. Dominantní krajinotvorný proces je středně silné zalesňování (Šveda, Vigašová, 2010). Tab. Světlá pod Ještědem-7: Relativní změna vybraných druhů využití pozemků v obci Světlá pod Ještědem mezi roky 2001 a 2012 Změna Druh pozemku % ha Zemědělská půda -0,10 -0,23 Orná půda -2,85 -3,19 Zahrady 0,61 0,43 Sady -6,34 -0,88 Trvalý travní porost 1,19 3,41 Lesní půda 0,49 4,14 Vodní plochy 9,38 0,10 Zastavěné plochy a ostatní -4,36 -3,38 Pozn. Zelená barva – plocha stabilní z hlediska udržitelnosti rozvoje území; oranžová barva – plocha nestabilní Zdroj: Vlastní zpracování za použití dat ČSÚ Ekologická stabilita (vyjádřená jako podíl stabilních a nestabilních ploch) řešeného území vyjádřená pomocí koeficientu ekologické stability (dále také KES), dosahovala v roce 2012 výše 6,11 (tab. 8). Území je možné zařadit mezi území s převahou ekologicky stabilních struktur. Takovou krajinu je možné charakterizovat (Míchal 1994) jako přírodní a přírodě blízkou, kde civilizační zásahy nemají výrazný vliv na přírodní krajinu. Technické objekty jsou v krajině roztroušeny a zabírají pouze malé plochy; intenzita využívání krajiny je nízká. Podle vývoje KES, který se od roku 2001 zvýšil o 0,25, je možné předpokládat, že území je využíváno v souladu s principy udržitelnosti. Tab. Světlá pod Ještědem-8: Koeficient ekologické stability (KES) obec Světlá pod Ještědem, období 2001 až 2012 Rok Stabilní plochy Nestabilní plochy KES 2001 1 126,73 192,23 5,8614 2002 1 126,56 192,37 5,8562 2003 1 126,54 192,40 5,8552 2004 1 126,54 192,41 5,8549 2005 1 126,49 192,47 5,8528 2006 1 126,46 192,52 5,8511 2007 1 126,41 192,54 5,8503 2008 1 126,34 192,56 5,8493 2009 1 128,87 189,99 5,9417 2010 1 128,79 190,15 5,9363 2011 1 129,49 190,10 5,9415 2012 1 133,93 185,66 6,1075 Zdroj: Vlastní zpracování za použití dat ČSÚ Spádovost obce Spádovost obce je hodnocena jednak z hlediska dat ze šetření využívání veřejné dopravy (data IS KORID) a jednak z dat ze SLDB 2011.
Na základě vyhodnocení převažujícího směru vyjížďky veřejnou dopravou (z analýzy dat KORID, rok 2011) lze konstatovat, že obec spáduje do Liberce. Dále byla vyhodnocena spádovost obce na základě dat ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, zahrnující veřejnou i individuální dopravu. Na základě dat vyplývá, že za prací vyjíždí 185 osob a dalších 72 osob vyjíždí do škol, přičemž převážná část vyjížďky se uskutečňuje v rámci okresu (viz tab. 9). Tab. Světlá pod Ještědem-9: Vyjíždějící do zaměstnání a škol Vyjíždějící celkem 257 v vyjíždějící do zaměstnání tom v tom v rámci obce do jiné obce okresu
12 143
do jiného okresu kraje
14
do jiného kraje
14
do zahraničí vyjíždějící do škol v tom
185
v rámci obce
mimo obec Zdroj: SLDB, 2011
2 72 9 63
Z podrobnější analýzy důvodu vyjížďky dle SLDB 2011 pomocí rozkladu dat převažujícího směru vyjížďky, je zřejmé, že nejsilnější vyjížďkový tok z obce směřuje do Liberce (108 osob za prací, 32 do škol) a do Českého Dubu (19 za prací, 15 do škol). Na základě dat specifikujících funkční subregiony České republiky lze konstatovat příslušnost obce k funkčnímu subregionu Liberec (viz web EF TUL). IV. POTENCIÁL ROZVOJE OBCE Hodnocení silných a slabých stránek obce bylo provedeno dle jednotlivých faktorů hospodářského rozvoje (viz metodika) a následně porovnáno s pořadím poslední obce České republiky, která ještě nemá v daném faktoru problémy (na základě stanovené hranice dynamiky rozvoje). V rámci spolupráce s ČSÚ byla na konci roku 2010 provedena inventarizace vstupních dat a následně i korekce výpočtů faktorů. Jako vstupní data z ČSÚ pro aktualizace faktorů hospodářského rozvoje byly vybírány adekvátní ukazatele s předpokladem dlouhodobého sledování. Pro možnost porovnání sledovaného prvního období (rok 2006), druhého období (rok 2009) a navazujících byly faktory vymezeny ve vazbě na inventarizaci dat v roce 2010. Ve stejném trendu pokračoval i výpočet faktorů za rok 2011. Vývoj šetřených faktorů lze porovnat pomocí stanovené hranice dynamiky rozvoje, která zobrazuje nulový stav faktorového skóre daného faktoru. Další možností je porovnání vývoje pořadí obce v rámci celé ČR v daném faktoru. Hlavním přínosem realizované faktorové analýzy je vymezení jevů, které jsou důležité pro hodnocení rozvoje obce sledovat, viz tab. Světlá pod Ještědem-10 a obr. Světlá pod Ještědem-2.
F1 (nezaměstnanost) 7000 6000
F7 (ekonomická aktivita)
5000
F2 (atraktivita místa k bydlení)
4000 3000 2000 1000 0
F3 (osídlení)
F6 (struktura ekonomiky)
F5 (občanská vybavenost)
F4 (věková struktura)
Hranice dynamiky rozvoje Světlá pod Ještědem – 2011
Obr. Světlá pod Ještědem-2 (rok 2011): Hospodářský rozvoj obce (srovnání pořadí v rámci ČR po inventarizaci dat ČSÚ) Zdroj: Výzkum EF (HF) TUL (data za rok 2011), projekt TA ČR č. TD 010029 V následujících tabulkách (viz tab. Světlá pod Ještědem-10) je předložen přehled vývoje ukazatelů za období let 2006, 2009 a 2011, které naplňují jednotlivé faktory. V posledním sloupci je vždy uvedeno hodnocení vývoje ukazatele dle toho, zda se jedná o maximalizační typ (čím vyšší hodnota ukazatele, tím lepší stav) nebo minimalizační typ (čím menší hodnota ukazatele, tím lepší stav). Tab. Světlá pod Ještědem-10: Vývoj ukazatelů sytících faktory v letech 2006, 2009 a 2011 1. Faktor nezaměstnanosti Ukazatel Registrovaná nezaměstnanost [%] Účast voličů při volbách do PS PČR [%]
2006 7,61 75,36
2009 10,10 73,47
2011 změna 11,00 min. zhoršení 73,47 beze změny
2006 0,03 41,46 49,71
2009 0,11 41,43 13,49 93,83
2011 změna 0,09 min. zhoršení 41,83 min. zhoršení 13,32 min. zhoršení -
2006 64,52 6258,04
2009 70,59 6779,59
2011 68,28 6435,71
2006
2009
2011
2. Faktor atraktivity místa bydlení Ukazatel Intenzita přírůstku obyvatelstva za 5 let Průměrný věk obyvatel Počet dokončených bytů za 5 let [/1000 obyv.] 2 Průměrná obytná plocha dokončeného bytu [m ] 3. Faktor osídlení Ukazatel 2 Obecná hustota zalidnění [obyv./km ] 2 Specifická hustota zalidnění (zast. plocha) [obyv./km ]
změna zhoršení zhoršení
4. Faktor věkové struktury obyvatelstva Ukazatel Počet obyvatel ve věku 3–5 let na 1 mateřskou školu Průměrný věk obyvatel 2 Průměrná obytná plocha dokončeného bytu [m ] Index stáří Index ekonomického zatížení obyvatelstva
22 41,46 49,71 1,17 0,46
11 41,43 93,83 1,12 0,48
31 41,83 1,19 0,54
změna zlepšení min. zhoršení min. zhoršení min. zhoršení
5. Faktor občanské vybavenosti Ukazatel 2006 2009 2011 změna Podíl lůžek v hotelech a penzionech na celkové kapacitě HUZ 0 0 Počet obyvatel na ordinaci praktického lékaře* - 450,50 Počet obyvatel na ambulantní zdravotnické zařízení* Počet lékáren na 1000 obyvatel 0 0 0 beze změny Počet obyvatel ve věku 3–5 let na 1 mateřskou školu 22 11 31 zlepšení Počet obyvatel ve věku 6–14 let na 1 základní školu* 90 Počet obyvatel ve věku 15–19 let na 1 střední školu* 2 Průměrná obytná plocha dokončeného bytu [m ] 49,71 93,83 2 Specifická hustota zalidnění (zast. plocha) [obyv./km ] 6258,04 6779,59 6435,71 zhoršení * Údaj vyhodnocován jen při existenci zařízení. 6. Faktor struktury ekonomiky Ukazatel Podíl aktivních subjektů ve službách Podíl aktivních subjektů v zemědělství a lesnictví
2006 0,53 0,10
2009 0,60 0,06
2011 změna 0,61 min. zlepšení 0,08 min. zlepšení
7. Faktor ekonomické aktivity Ukazatel Podíl soukromých podnikatelů na populaci ve věku 15–64 let Kapacita hromadných ubytovacích zařízení [počet lůžek/1000 obyv.] Podíl ekonomických subjektů na populaci ve věku 15–64 let
2006 2009 2011 změna 0,32 0,29 0,31 min. zlepšení 141,01
91,59
0,37
0,34
-
-
0,37 min. zlepšení
Komentáře k obr. Světlá pod Ještědem-2 a tab. Světlá pod Ještědem-10 V hodnocení faktoru nezaměstnanosti se obec v roce 2011 nacházela pod hranicí dynamiky rozvoje. Z pohledu atraktivity místa k bydlení lze konstatovat, že v roce 2011 se obec v hodnocení tohoto faktoru pohybovala hluboko pod hranicí dynamiky rozvoje. V obci dlouhodobě mírně převažuje přírůstek obyvatelstva nad úbytkem. V hodnocení faktoru osídlení se obec v roce 2011 nacházela pod hranicí dynamiky rozvoje. Hustota zalidnění byla mírně podprůměrná. V roce 2011 se obec hodnocením faktoru věkové struktury obyvatelstva pohybovala blízko hranice dynamiky rozvoje. Věková struktura se vyznačuje převahou seniorské složky obyvatelstva nad dětskou složkou a dlouhodobý vývoj indexu stáří poukazuje na nepříznivý trend postupného stárnutí populace. V populaci početně převažuje obyvatelstvo v produktivním věku. Zřetelný byl nárůst počtu obyvatel ve věku 3–5 let na 1 mateřskou školu (z 11 dětí v roce 2009 na 31 dětí v roce 2011). V hodnocení faktoru občanské vybavenosti se obec v roce 2011 nacházela blízko hranice dynamiky rozvoje. Obec disponuje základní občanskou vybaveností, nachází se zde mateřská a 1. stupeň základní školy, k dispozici je ordinace praktického lékaře. Hodnocení faktoru struktury ekonomiky v obci v roce 2011 bylo nad hranicí dynamiky rozvoje. Podíl aktivních subjektů v sektoru služeb činil 61 %. Obec se v hodnocení faktoru ekonomické aktivity nacházela v roce 2011 pod hranicí dynamiky rozvoje.
ZÁVĚRY, DOPORUČENÍ, OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V rámci dotazníkového šetření z května 2014 obec nedodala vyplněný dotazník. Závěry a doporučení tak vycházejí z vypracované SWOT analýzy: SILNÉ STRÁNKY
- nepříznivá věková struktura obyvatelstva - není zpracován program rozvoje obce - chybí kanalizace s ČOV - špatný stav místních komunikací - špatný stav telekomunikační sítě (internet) - nedostatečná kapacita vodojemu v letních měsících PŘÍLEŽITOSTI - stárnutí populace - postupný úbytek obyvatel - přeměna na chalupářskou obec
- mateřská a základní škola v obci - ordinace praktického lékaře v obci - příznivá vzdělanostní skladba obyvatelstva - fungující spolkový život - malebná krajina (přírodní park Ještěd) - zachovalé životní prostředí SLABÉ STRÁNKY
- rozvoj bydlení (výstavba RD) - předpoklady pro rozvoj turistiky (cyklotrasy, sjezdové tratě, golfový areál) HROZBY
Obec vykazuje vyváženou odvětvovou strukturu zaměstnanosti, pracovní příležitosti nabízí zejména menší firmy v oblasti zpracovatelského průmyslu a sektor služeb.
Věková struktura obyvatelstva je nepříznivá. Počet obyvatel v poproduktivním věku je vyšší než počet obyvatel v předproduktivním věku.
Hrozí stárnutí obyvatelstva, které bude zvyšovat poptávku po sociálních službách, které v obci chybějí. Hrozí tak postupný úbytek trvale bydlících obyvatel a postupná přeměna obce na chalupářskou oblast.
Vzdělanostní struktura obyvatelstva je příznivá. Obec má poměrně vysoký podíl obyvatelstva s vyšším a vysokoškolským vzděláním, což je pozitivní z hlediska jejich uplatnitelnosti na trhu práce.
Významná je vyjížďka ekonomicky aktivních obyvatel za zaměstnáním. Pozornost je proto třeba věnovat dopravní dostupnosti a obslužnosti obce.
Rozvoji bytové výstavby brání nedostatečná technická infrastruktura (chybějící kanalizace s napojením na ČOV, ev. špatná telekomunikační síť).
Potenciál obce lze spatřovat zejména v rozvoji cestovního ruchu, pro který má obec dobré podmínky. Leží v přírodním parku Ještěd, je zde vybudováno zázemí pro sjezdové lyžování, golfové hřiště, tenisové kurty, koupaliště a další. V obci se nachází dostatek ubytovacích zařízení.
