Obnova není rozorávání

SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR S ČLENSKOU ZÁKLADNOU TÉMĚŘ 300 FAREM CHOVAJÍCÍCH 100 TISÍC KUSŮ SKOTU.

Leden 2008 / č.10

Obnova není rozorávání Nejen zemědělská média (ČTK, Zemědělec atd.) reagovala silně na vyjádření ministra Gandaloviče, že umožní na části travních porostů obnovu s pomocí krycí plodiny. To není nic nového – tato možnost zde vždy byla. Nově ministr zemědělství navrhuje pouze posunout termín sklizně pro krycí plodinu u ekologických zemědělců z 15. 7. na 31. 8., aby bylo možno alespoň část krycích ekologických plodin – obilovin sklidit a řešit tak kritický nedostatek bioobilovin pro produkci biomléka či biomasa. Tento krok ministra pokládáme za další pozitivní posun směrem k uvolnění podmínek v přeregulovaném českém zemědělství. Bylo by to v souladu s proklamovaným liberálním přístupem vedení ministerstva a přispělo by to alespoň dílčím způsobem ke zvýšení produkční kapacity a konkurenceschopnosti českého ekologického zemědělství. To ovšem za předpokladu, že se ministrovi tuto kosmetickou změnu podaří přes státní byrokracii prosadit. Dosavadní zkušenost je totiž spíše taková, že stát vnáší do zemědělského podnikání další a další regulace bez ohledu na náklady, které s sebou každá další regulace nese, a to

ú v o d e m

Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)

totiž uvědomit, že od 1.1.2008 skončila výjimka na nákup 5 % konvenčních krmiv do ekologického zemědělství. Ze dne na den tak vzrostla potřeba biokrmiv v situaci, kdy už loni byl bioobilí nedostatek. Z ministerstva zemědělství přitom ještě na podzim zaznívalo, že výjimka bude a není potřeba se ničeho obávat. Dnes mají ekologičtí chovatelé dojnic, skotu na výkrm, prasat či drůbeže problém zajistit krmení pro svá zvířata. Pokud bioobilí nedokáží vyprodukovat čeští ekozemědělci, potom se musí dovézt, budeli tedy odkud a za co. Tuto situaci částečně vyřeší právě posun sklizně krycí plodiny

Vážení přátelé, hlavní článek tentokrát věnujeme rozhodnutí pana ministra uvolnit alespoň trochu podmínky pro hospodáře na TTP. Je to bezesporu krok správným směrem - k deregulaci a svobodnému podnikání i v zemědělství. Věříme, že si ministr své logické rozhodnutí uhájí i vůči byrokratické mašinerii, která nespí a nevzdává se své snahy vše svázat, zregulovat, zkontrolovat a řádně osankcionovat. Dále chci poděkovat všem z Vás, kteří přispěli do průzkumu, jenž jsme zahájili v obavě z letošního zpoždění plateb AEO, protože SZIF má zatím dvouměsíční zpoždění ve vydávání rozhodnutí o zařazení. Zde vyjadřuji přesvědčení, že SZIF zpoždění dožene, nebo že alespoň nebude dále narůstat. Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225 ního porostu je možno provést jednou za 5 let. Teoreticky by tak každý rok mohlo být obnoveno maximálně 20 % travních porostů. Na horších půdách však obnovy nejsou možné a tudíž v realitě bude docházet k obnovám s krycí plodinou na mnohem menší části travních porostů. Dle průzkumu Svazu marginálních oblastí uvažují farmáři zhruba o 2 % plochy TTP. Dalším důležitým aspektem tohoto rozhodnutí je alespoň částečné zmírnění újmy, kterou s sebou hospodaření na travních porostech nese. Jen za rok 2007 se díky růstu cen komodit zvýšily náklady obětované příležitosti u luk a pastvin (výnosy, o které přichází zemědělec tím, že drží travní porosty) o zhruba 8000 Kč/ha. Právě o tuto částku totiž průměrně vzrostla tržba z jednoho hektaru tržních plodin na orné půdě. Tuto skutečnost ministerstvo zatím neřeší a hřeší na fakt, že zemědělci nesmí travní porost rozorat. Zde určitě není potřeba připomínat, že veškeré byrokratické překážky lze obejít a je jen záležitost času, kdy se obecně známým stane know how změny kultury z T na R.

nejen na straně kontrolních mechanismů, ale zejména u zemědělců samotných. Jak už jsme Vás informovali, Svaz marginálních oblastí neuspěl se svým požadavkem, aby bylo povoleno alespoň část travních porostů převést trvale na ornou půdu, a to přinejmenším v ekologickém zemědělství, když už ne obecně. Výše uvedený posun sklizně krycí plodiny je tedy jen chabým kompromisem, ale i ten pomůže. Musíme si

o 45 dnů, který by měl napomoci tomu, aby dozrála část obilovin, které se při obnově travních porostů zasejí společně s travinami, aby zvýšily jistotu vzcházení podsevu tím, že zejména v první fázi růstu poskytují kryt a ochranu travinám před vyschnutím. Další důvod je, že porosty např. jetelovin dávají bez krycí plodiny v prvním roce nižší výnos a jsou častěji zaplevelovány. V zákoně zůstává omezení, že obnovu trav-

Logičtější a dlouhodobě pro české zemědělství přínosnější by však bylo nastavení takových podmínek, aby zemědělci nemuseli pod ekonomickým tlakem ve větší míře zorňovat zemědělskou půdu. K tomu může přispět uvolnění podmínek hospodaření na TTP a nastavení takových ekonomických podmínek hospodářům na TTP, aby nemuseli litovat, že jsou dnes vlastníky či nájemci pozemků s označením T – travní porost.

Bilance živin při různé intenzitě využívání trvalých travních porostů Ržonca J. , Mičová P., Svozilová M., Homola M., Štýbnarová M. Bilance živin a sledování jejich účinnosti je vhodným prostředkem pro rychlou diagnostiku situace v hospodaření se živinami na různých úrovních agro-ekosystému. V zásadě platí, že k udržení půdní úrodnosti v konkrétních pěstitelských podmínkách musí být dodané živiny v rovnováze s jejich výstupy z půdy (Hanáčková, 2004). využívání porostů stoupal odběr dusíku se zvyšující se intenzitou využívání. U většiny variant jsme zaznamenali negativní bilanci dusíku. Pozitivní bilanci jsme zjistili pouze u variant P2/NPK (4,97 kg.ha1 .rok-1) a P3/NPK (30,41 kg.ha-1.rok-1). Cílem racionální výživy rostlin je vyvážená bilance živin. Tento cíl je zvlášť výrazný při výživě rostlin dusíkem, vzhledem k jeho značné mobilitě v životním prostředí. Z tohoto pohledu se nám jeví jako nejvhodnější varianta P2/NPK, s procentem nahrazení živin 104,44 %, respektive varianta P3/NPK, s procentem nahrazení živin 135,4 %. Zápornou bilanci fosforu jsme zjistili pouze u nehnojených variant. U hnojených variant se přebytek fosforu pohyboval v rozpětí od 10,5 kg.ha-1.rok-1 (varianta K2/NPK) do 14,7 kg.ha-1.rok-1 (P4/NPK). Vyrovnané bilanci se nejvíce přibližovala varianta K2/NPK (% nahrazení 153,84) a u variant využívaných pastvou P2/NPK (% nahrazení 176,86). Problematika bilance živin TTP byla řešena v letech 2003 – 2004 na pozemcích VÚCHS v Rapotíně. Stanoviště se nachází v nivě řeky Desná v nadmořské výšce 350 m na aluviálních sedimentech. Půda je písčito-hlinitá, typ půdy fluvizem. Před založením pokusu se odebraly vzorky půdy v hloubce do 0,3 m, ve kterých se stanovil obsah přístupných živin N, P, K, půdní reakce a také základní fyzikální vlastnosti. Na parcelkách (50 m2) byly uplatněny následující frekvence využívání za rok (ve dvou-P2, třech-P3 a čtyřech-P4 pastevních cyklech) a hnojení (nehnojená-0, N100 P30+K60) se čtyřmi opakováními. Plochy byly spásány skotem se zatížením pastviny 1,2-1,45 VDJ.ha-1. Na tyto pastevní porosty navazovalo založení lučních pokusů o výměře 10 m2 při následných frekvencích využívání (sečení 1x za rokK1 a sečení 2x za rok-K2) a ve dvou variantách hnojení (nehnojená-0, N100 P30+K60) se čtyřmi opakováními. Převládajícími rostlinnými druhy v původním porostu byly řebříček obecný (Achillea millefolium), pampeliška sect. Ruderalia (Taraxacum sect. Ruderalia), jitrocel větší (Plantago major), psineček tenký (Agrostis tenuis), lipnice luční (Poa pratensis) a srha říznačka (Dactylis glomerata) a z jetelovin převážně jetel plazivý (Trifolium repens). Po sklizni fytomasy jsme stanovili obsahy živin v sušině. Na základě produkce fytomasy a stanoveného obsahu živin jsme

vypočítali jejich odběr z půdy. Bilanci živin jsme vypočítali podle metodiky publikované Kováčikem (2001). Procento nahrazení vstupů a výstupů jsme vypočítali podle vzorce: % nahrazení = (vstupy živin/výstupy živin) x 100 Efektivnost hnojení sledovaných porostů jsme vyjádřili v naturálních jednotkách pomocí koeficientu naturální efektivnosti, vypočítané podle vzorce (Fecenko, Ložek; 2000): KNE = ΔYs/Z ΔYs – přírůstek výnosu sušiny (v kg.ha-1) v důsledku hnojení Z – dávka čistých živin (v kg.ha-1) Průměrné sklizně sušiny v letech 2003 a 2004 podle variant využívání a hnojení se pohybovali od 4,4 do 7,4 t.ha-1. Z výsledků vyplývá výrazná reakce TTP na aplikaci živin. Nejvyšší hodnotu KNE jsme zjistili při variantě P3/NPK (10,0). Hodnota koeficientu naturální efektivnosti byla při variantě P2/NPK 7,89 a při variantě P4/NPK 8,94. Nejnižší hodnotu KNE jsme zaznamenali při variantě K2/NPK (5,78). U porostů využívaných pastvou se produkce fytomasy snižovala se zvyšující se intenzitou využívání. U porostů využívaných sečením jsme zaznamenali vyšší odběr N než u variant využívaných pastvou. U obou způsobů

U všech variant využívání TTP byla zjištěna záporná bilance draslíku, která se pohybovala v rozmezí od –82,78 kg.ha-1.rok-1 (varianta K1/0) do –11,09 kg.ha-1.rok-1 (varianta P4/NPK). Vyrovnané bilanci se nejvíc přiblížily hnojené varianty využívané pastvou, s procentem nahrazení živin u varianty P2/NPK 77,69 %, u P3/NPK 79,93 % a u P4/NPK 86,33 %. V porovnaní s údaji Lichnera et al. (1983), který udává následující hodnoty odběru živin 1 t sušiny lučního porostu při střední intenzitě hnojení: 19 - 21 kg N.t-1, 2,5 2,8 kg P.t-1 a 20 - 22 kg K.t-1, jsme zaznamenali 1,5 násobný odběr N u variant P4/NPK a K2/NPK, což je možné odůvodnit luxusním příjmem této živiny travním porostem. Na základě získaných výsledků můžeme formulovat následující závěry: • Při výživě trvalých travních porostů je nutné klást zvýšený důraz na hnojení P, K. • Zvyšování intenzity využívání TTP může vést k luxusnímu příjmu živin, a tím ke snižování ekonomické efektivnosti výroby objemných krmiv. • Zastoupení jetelovin v porostu výrazně ovlivňuje bilanci N. • Z pohledu racionální výživy rostlin a ochrany životního prostředí před kontaminací, zejména dusičnany se nám jeví jako nejvhodnější varianta využívání ve dvou pastevních cyklech s dávkou živin N:P:K 100:30:60.

Založte si svůj vlastní LPIS! Státní zemědělský intervenční (SZIF) má nebývalé prodlení v administraci žádostí českých zemědělců o evropské dotace. Za 8 měsíců zvládnul dle odhadu Svazu marginálních oblastí (SMO) zařadit do Agroenvi opatření na základě žádostí podaných v květnu roku 2007 pouze cca 1/3 zemědělců. SMO provedl průzkum na vzorku 60 farem hospodařících na 54 tisících hektarech a pouze 19 z nich obdrželo k 15.1.2008 rozhodnutí o zařazení. Žádosti se podávaly do 15.5.2007. Všichni standardně očekávali, že SZIF zvládne zařadit farmáře z celé republiky do AEO (Agroenvi opatření) do konce roku. Bohužel to zvládl jen u minimální části a proto očekáváme, že z toho vyplyne cca dvouměsíční zpoždění výplat AEOkompenzací. Nasvědčuje tomu i fakt, že

za roky 2004-2006 zařazení chodila do 11. měsíce daného roku. Zemědělské agentury přitom už začaly rozesílat pokyny zemědělcům, že musí do 31.1.2008 ohlásit snížení výměr, ke kterým u nich došlo od data podání žádosti do 31.12.2007. Na toto mohou zemědělci jen těžko reagovat, pokud jim SZIF nepotvrdil jejich prvotní zařazení. Na vině je prodlení SZIF, které je nezvyklé. Zatímco letos má v polovině ledna rozhodnutí o zařazení necelá třetina zemědělců (32 %) v předchozích dvou letech touto dobou mělo rozhodnutí o zařazení vždy už téměř 100 % zemědělců. O vyjádření a přesnou statistiku jsme žádali i SZIF, ale zatím jsme odpověď neobdrželi.

Obáváme se, že za příčinou mohou být tendence SZIF vytvořit co nejkomplexnější a všeobjímající legislativu. SZIF se pak logicky stává obětí vlastních snah, které jdou proti obecnému trendu liberalizace a zjednodušování podmínek pro podnikání. Legislativa a následně evidence a její kontrola je obsáhlejší a obsáhlejší právě díky faktu, že zde zatím není zakotven princip, který by nutil státní instituci k tomu, aby nejprve doložila, že přínosy další regulace budou vyšší než náklady s ní spojené. A to nejen náklady na kontrolní mechanismy, ale především náklady v reálném provozu zemědělských podniků, které jdou do stamilionů. Při takovémto vývoji a výsledcích budou muset zemědělci s trochou nadsázky za chvíli uvažovat o založení vlastní administrativní evidence – obdoby LPISu.

Představujeme farmy našich členů

Farma Jan Hořák Jan Hořák, Opavská 123, 793 42 Janovice u Rýmařova Farma vznikla v květnu roku 1993 pronájmem půdy od PF ČR a objektů po Státních statcích, oborového podniku Bruntál, závodu Rýmařov, hospodářství Janovice u Rýmařova. V roce 1995 byla farma přihlášena do svazu PRO-BIO a od tohoto roku je farma zařazena do ekologického hospodářství.

Farma se nachází v oblasti Hrubého Jeseníku v nadmořské výšce 650 – 850 metrů nad mořem a hospodaří na 1037 ha zemědělské půdy. Z této výměry se 850 ha nachází v CHKO Jeseníky a je počátkem jeho hlavního hřebenu. Hospodaření je omezeno zvláště chráněnými územími v rámci CHKO Jeseníky – rezervace „Růžová“, „Pstruží potok“, „Skalské rašeliniště“ a „Slatinný potok“. Dále se farma nachází na rozvodí řeky Moravy (úmoří Černého moře) a řeky Odry (úmoří Baltského moře). Z uvedeného vyplývá, že z hlediska vodohospodářského a ochrany přírody se farma nachází v oblasti s nejpřísnějším režimem ochrany přírody. Na základě těchto přísných opatření z hlediska životního prostředí a welfare zvířat se farma v předchozích letech zaměřila na vybudování dostatečné stájové kapacity pro zimní ustájení skotu tak, aby každé zvíře mělo své místo u žlabu a střechu nad hlavou. Tohoto bylo dosaženo v roce 2007.

Výrobní zaměření farmy: V živočišné výrobě se farma specializuje na chov skotu BTPM (základní stádo 400 ks krav), chovají se zde čistokrevná plemena Aberdeen Angus, Hereford, Masný simentál a Charolais. Dále farma provozuje odchovnu plemenných býčků pro přirozenou plemenitbu. Většinu odchovaných kusů tvoří býčci z vlastních chovů. Krmná dávka je zde stanovena na přírůstek 1500 – 1600 g na kus a den. Veškeré krmivo, tj. jak objemná píce – senáž, tak jadrné krmivo – obiloviny, je ekologického původu z vlastní produkce. Telení jalovic je prováděno ve stáří 24 – 29 měsíců. Vlastní telení probíhá v měsících prosinec – březen, u čistokrevných kusů do konce měsíce května. Z uvedeného je zřejmé, že od samého počátku je heslem farmy: „ekologický neznamená hladový“. Toto vyplývá z dosažených výsledků kontroly užitkovosti u ČSCHMS. Rostlinná výroba produkuje hlavně krmivo pro vlastní potřebu, tzn. že i na orné

půdě, která činí 96 ha, se pěstují obiloviny pro vlastní potřebu. Dosahované výnosy se pohybují v množství 2 – 2,5 t (triticale, oves, peluška). Hlavním cílem farmy je neustálé zvyšování plemenné hodnoty čistokrevných stád, především inseminací, zlepšováním welfare zvířat tak, aby nedocházelo k poškozování životního prostředí. Investičním záměrem pro rok 2008 je vybudování centrálního hnojiště s jímkou pro celou farmu.

Těchto cílů farma dosahovala a dosahuje s průměrným počtem 17 zaměstnanců, z nichž jsou 4 technici. Právní forma hospodaření – fyzická soba. Jan Hořák

Kaleidoskop Sazba pro čisté ekozemědělce stoupne na 89 EUR V pořadu Před polednem na ČT24 dne 18. ledna 2008 oznámil ministr zemědělství Petr Gandalovič, že se v letošním roce 2008 zvýší podpory na TTP pro čisté ekologické zemědělce až na maximální výši. V loňském roce byla kompenzace u luk a pastvin v ekologickém zemědělství na úrovni 80% vypočtené újmy, tj. 71,EUR/ha. Pro rok 2008 bude zvýšena na pokrytí 100% újmy, tj. 89,- EUR/ha.

ke zdražování potravin, likviduje tradiční plodiny a ničí krajinu. A to teď přiznala také Unie. „Zaznamenali jsme, že problémy se životním prostředím a sociální problémy, které biopaliva způsobují, jsou větší, než jsme čekali. Musíme být velmi opatrní,“ řekl eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas v rozhovoru pro BBC.

Server Biodoškol.cz spuštěn Na začátku roku 2008 byla dokončena web prezentace pilotního projektu „Biopotraviny do škol“, která na adrese www.biodoskol.cz nabízí informace a rady, jak zavádět biopotraviny do školního stravování. Jak informoval Tom Václavík z agentury Greenmarketing, veškeré informace na webu jsou zdarma k dispozici zájemcům z řad škol, školních kuchyní či místních iniciativ rodičů. Biodoškol. cz nabízí pomoc těm školním kuchyním, které si uvědomují, že způsob a kvalita stravování ve škole má významný dopad na zdraví dětí v dospělosti, a proto chtějí vařit z těch nejlepších surovin.

Vyhlášení programu přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko Dne 24. ledna 2008 bude v Řezně (Regensburg) slavnostně vyhlášen program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013. Cílem nového programu je rozvoj česko-bavorského příhraničí jako společného životního, přírodního a hospodářského prostoru, posílení konkurenceschopnosti oblasti a celkové zlepšení udržitelnosti životních podmínek pro její obyvatele. Celkově je na program alokováno cca 115 mil. EUR (z toho pro českou stranu 55 mil. EUR) z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Vyhlášení programu přeshraniční spolupráce je určeno také žadatelům o dotaci. Specializované semináře zaměřené na tuto problematiku pak Ministerstvo pro místní rozvoj ČR uspořádá: 31. ledna 2008 v Klatovech, 6. února 2008 v Chebu, 12. února 2008 v Českém Krumlově. Bude na nich informovat o možnostech podpory, doporučených postupech při zpracování žádosti a představí příslušná kontaktní místa pro nové programové období. Projekty, které žádají o dotaci z programu, musí mít významný pozitivní dopad pro české a bavorské příhraničí a zahrnovat minimálně jednoho bavorského a jednoho českého partnera. Partneři ze svých řad jmenují tzv. vedoucího partnera, který zodpovídá za projekt jako celek. Projekt také musí splňovat minimálně dvě ze čtyř kritérií spolupráce. Kritéria jsou: společná příprava, společná realizace, společné financování a společný personál. K dotační oblasti programu patří kraje Karlovarský, Plzeňský a Jihočeský. Zdroj: Ekolist.cz Biopaliva? Větší škody, než jsme doufali, přiznala EU Biopaliva platí za vlajkovou loď unijní politiky trvale udržitelného života. EU si dala za cíl, že do roku 2020 jejich podíl v nádržích zvýší na 10 procent a většina států je již přimíchává do benzínu a nafty. Jenže podle kritiků výroba biopaliva vede

ekologických hospodářství, jichž je nyní v Rakousku kolem 20 000, což je 14 % z celkového počtu zemědělských podniků. Ekologické podniky získaly v roce 2006 o 8 % větší průměrný příjem, než činil průměr všech zemědělských podniků, a podle ministra zemědělství rok 2007 pro ně byl rovněž dobrý. Zdroj: ÚZPI

EU tak naznačila, že vyhoví nátlaku nevládních organizací, které poukazují na negativní dopady přílišného protežování biopaliv. „Velká produkce biopaliv může způsobit drtivý úder v podobě zvyšujících se cen potravin a krmiv a nedostatku vody, což bude mít negativní dopady na světovou chudobu,“ citoval server euobserver.com z dopisu, který aktivisté zaslali do Bruselu. Negativní dopady biopaliv popsala také studie Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle ní je vliv používání paliv z nefosilních zdrojů v boji s oteplováním klimatu jen zanedbatelný. Zdroj: aktualne.cz Rakouské ekologické zemědělství opět vzrostlo Rakousko si zachovalo v roce 2007 vedoucí pozici v Evropě, pokud jde o zavádění ekologického zemědělství. Výměra ekologicky obdělávané půdy se zvýšila o 2,7 % na 371 000 ha, které představují 16 % z celkové výměry zemědělské půdy v zemi. Ekologicky obdělávaná orná půda v současné době činí 152 900 ha, což představuje 11 % celkové plochy rakouské orné půdy. Rakouští ekologičtí zemědělci reagovali především na mimořádně vysokou poptávku po potravinových zrninách a většina přírůstku ekologicky obdělávané plochy se týká především těchto plodin. Za minulý rok přibylo poměrně málo

Aby věděli, kde a od koho biopotraviny nakoupit, nabízí www.biodoskol.cz také seznamy dodavatelů biopotravin. Svoji nabídku biopotravin může na web přidat kterýkoli bio farmář, výrobce biopotravin nebo obchodník, slouží mu k tomu jednoduchý formulář. Prostřednictvím www. biodoskol.cz se může každá škola, která již biopotraviny vyzkoušela, podělit se svými zkušenostmi a inspirovat tak další školy k následování. Sloučení VÚZE a UZPI na dohled Ke sloučení Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) a Ústavu zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI) by mělo dojít v první polovině letošního roku. Potvrdil to ministr zemědělství Petr Gandalovič. Jak týdeníku Zemědělec sdělil ředitel VUZE Václav Bašek, na základě rozhodnutí zřizovatele, kterým je ministerstvo zemědělství, by mělo ke sloučení obou ústavů dojít k letošnímu 30.červnu. „Nová instituce ponese označení Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky a informací (VÚZEI),“ upřesnil Bašek. V současnosti ústavy sídlí ve dvou budovách v Praze na Vinohradech a podle některých informací by ministerstvo zemědělství (MZe) mohlo uprázdněné sídlo jednoho z ústavů prodat. „Nikdo se nemusí bát, že bychom tu budovu privatizovali. Samotné sloučení neznamená, že budeme mít k dispozici jednu volnou lukrativní budovu. Sledujeme tím především úsporu pracovníků,“ řekl k tomu Gandalovič. Zdroj: agroweb.cz

Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email: [email protected]