Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
Obec Kdyně a její okolí ve ŠVP
Vypracovala: Mgr. Lenka Žambůrková Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová České Budějovice 2016
Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 5. prosince 2015
Lenka Žambůrková
Anotace Tématem této závěrečné práce je obec Kdyně a její přilehlé okolí, které jsou popsány z hlediska historie, současnosti, přírodního prostředí, známých rodáků, významných staveb a památek. Takto zpracované poznatky jsou zakomponovány do jednotlivých oblastí školního vzdělávacího programu Masarykovy základní školy ve Kdyni a následně zpracovány formou pracovních listů s řešením pro jednotlivé vyučovací předměty.
Klíčová slova: město Kdyně, okolí Kdyně, historie, osobnosti, památky, ŠVP, Masarykova ZŠ
Abstrakt
The town Kdyně and its environs is the topic of this final work. It is described from the point of view of history, the present, surroundings, personalities, significant buildings and monuments. These pieces of knowledge are used as components of educatinal system of Masaryk primary school in Kdyně. Then they are elaborated into worksheets with solutions for particular subjects.
Key words: town Kdyně, environs, history, personalities, monuments, school educatinal system, Masaryk primary school
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala své vedoucí závěrečné práce Mgr. Renatě Jandové za odborné metodické vedení, podnětné rady a konkrétní připomínky.
Mgr. Lenka Žambůrková
Obsah 1
Úvod ............................................................................................................................ 7
2
Obec Kdyně a její okolí ................................................................................................. 8 2.1
Základní charakteristika obce Kdyně .................................................................... 8
2.2
Historie Kdyně..................................................................................................... 9
2.3
Přírodní prostředí Kdyně ................................................................................... 11
2.3.1
Přírodní zdroje .............................................................................................. 11
2.3.2
Krajina .......................................................................................................... 11
2.3.3
Přírodní rezervace Herštýn ............................................................................ 11
2.4
Kdyňští rodáci ................................................................................................... 12
2.4.1
Emil Tšída...................................................................................................... 12
2.4.2
Josef Hubáček ............................................................................................... 13
2.4.3
Zdeněk Šmíd ................................................................................................. 14
2.5
Významné budovy ve Kdyni ............................................................................... 15
2.5.1
Kostel sv .Mikuláše ........................................................................................ 15
2.5.2
Radnice ......................................................................................................... 16
2.5.3
Synagoga ...................................................................................................... 16
2.5.4
Muzeum příhraničí ........................................................................................ 17
2.5.5
Fara .............................................................................................................. 18
2.5.6
Zámeček ....................................................................................................... 18
2.5.7
Dům č. p. 89 .................................................................................................. 19
2.6
Blízké okolí Kdyně.............................................................................................. 19
2.6.1
Rozhledna Koráb ........................................................................................... 19
2.6.2
Zřícenina hradu Rýzmberk............................................................................. 20
2.6.3
Zřícenina hradu Nový Herštejn ...................................................................... 21
2.7
Současnost obce Kdyně ..................................................................................... 22
3
4
Školní vzdělávací program pro ZŠ „Škola pro život“ .................................................... 26 3.1
Charakteristika školy ......................................................................................... 26
3.2
Vybrané kapitoly ze ŠVP .................................................................................... 28
3.2.1
Člověk a jeho svět ......................................................................................... 28
3.2.2
Jazyk a jazyková komunikace......................................................................... 30
3.2.3
Matematika a její aplikace............................................................................. 31
3.2.4
Člověk a svět práce ....................................................................................... 31
3.2.5
Umění a kultura – výtvarná výchova .............................................................. 32
3.2.6
Umění a kultura – hudební výchova .............................................................. 33
3.2.7
Člověk a zdraví .............................................................................................. 34
Pracovní listy s řešením .............................................................................................. 35 4.1
Pracovní list z českého jazyka ............................................................................ 35
4.2
Pracovní list z českého jazyka – řešení ............................................................... 37
4.3
Pracovní list z českého jazyka – pedagogická reflexe.......................................... 39
4.4
Pracovní list z matematiky ................................................................................. 40
4.5
Pracovní list z matematiky – řešení .................................................................... 41
4.6
Pracovní list z matematiky – pedagogická reflexe .............................................. 42
4.7
Pracovní list z českého jazyka (čtení) ................................................................. 43
4.8
Pracovní list z českého jazyka (čtení) – řešení .................................................... 45
4.9
Pracovní list z českého jazyka (čtení) – pedagogická reflexe ............................... 47
4.10
Orientace v krajině (vlastivěda, přírodověda).................................................... 48
4.11
Orientace v krajině (vlastivěda, přírodověda) – pedagogická reflexe .................. 50
5
Závěr .......................................................................................................................... 51
6
Seznam použitých zdrojů ............................................................................................ 52
7
Seznam příloh ............................................................................................................ 54
1 Úvod K rozhodnutí o zaměření mé závěrečné práce mne vedly dva zásadní důvody. Prvním byl fakt, že ve Kdyni jsem strávila celý svůj dosavadní osobní i profesní život. Druhým důvodem byl můj původně vystudovaný aprobační předmět zeměpis. Přestože jsem po absolvování pedagogické fakulty nastoupila na 1. stupeň ZŠ a tato práce mne velmi zaujala a stále naplňuje, můj vztah a zájem o zeměpis přetrvává. Závěrečná práce mi dala příležitost propojit regionální geografii s výukou na prvním stupni ZŠ. Závěrečná práce se skládá ze tří částí. V první, teoretické části, jsou shrnuty základní údaje o historii, současnosti, přírodním prostředí, známých rodácích, významných stavbách a památkách obce Kdyně i jejího okolí. Druhá, praktická část, pojednává o Školním vzdělávacím programu Masarykovy ZŠ ve Kdyni. Poznatky o Kdyni jsou použity v jednotlivých oblastech vzdělávání. Ve třetí části jsou shromážděny praktické pracovní listy pro žáky i s jejich řešením ze čtyř vyučovacích předmětů (český jazyk, matematika, vlastivěda a přírodověda). Cílem mé závěrečné práce je shrnout fakta o obci Kdyně od její historie až po současnost a vybrat ze Školního vzdělávacího programu naší školy konkrétní témata, ve kterých je možné zjištěné poznatky prezentovat.
-7-
2 Obec Kdyně a její okolí
2.1 Základní charakteristika obce Kdyně Město Kdyně je malé město v Plzeňském kraji. Rozkládá se v kotlině obklopené zalesněnými hřebeny Kdyňské vrchoviny. Leží nedaleko česko-bavorské hranice na důležité komunikaci, která spojuje města Domažlice a Klatovy, necelých 7 km od hraničního přechodu se SRN Všeruby – Eschlkam. Zeměpisná šířka města Kdyně je kolem 49º 23' 27" a zeměpisná délka se pohybuje kolem 13º 02' 23". Nejvyšším kdyňským bodem je vrch Koráb, který leží v nadmořské výšce 773 m. Je obklopen členitým krajem s mnoha vrcholy, které jsou pokryty listnatými či smíšenými lesy. Město Kdyně leží v nadmořské výšce 455 m n.m. Jeho katastrální výměra činí 28,73 km². V současné době má Kdyně i s obcemi ve vlastní správě (Branišov, Dobříkov, Hluboká, Modlín, Nové Chalupy, Podzámčí, Prapořiště, Smržovice, Starec) 4 939 obyvatel. Jejich průměrný věk činí 43 let (Evidence MÚ Kdyně, 2015). Současné vedení obce tvoří 15 členné zastupitelstvo v čele se starostou Janem Löffelmannem, který působí ve funkci již 25 let. Obec má také svůj znak, jež dostala od císaře Maxmiliána II. privilegiem ze dne 24. 5. 1570.
Popis znaku Na červeném štítě stojí stříbrná čtyřhranná věž. Má otevřenou bránu v přízemí, bez vrat a s vytaženou zlatou mříží. Věž má dvě dělená obdélníková okna a nad římsou tři sloupky s koulemi. Střechu má černou stanovou se zlatou makovicí. Po stranách
-8-
věže stojí stříbrní vztyčení jednoocasí lvi bez korun, kteří podpírají věž jednou zadní tlapou a oběma předními tlapami (Velká encyklopedie, 2015).
2.2 Historie Kdyně Původ města sahá do počátku 13. století. První písemná zmínka o něm se objevuje v roce 1369. Po celé období středověku byly spojeny jeho osudy s blízkým hradem Rýzmberkem. Tento hrad založil mezi léty 1260 – 1270 Děpold Drslavic, pravděpodobně na přání Přemysla Otakara II. Měl sloužit jako pevnost, která střeží zemskou stezku, procházející Všerubským průsmykem. Vesnice byla součástí rýzmberského panství (Domažlicko, 2005). V roce 1508 je Kdyně poprvé nazývána městečkem. Šlo ovšem o pozdější Starou Kdyni, která vyhořela v polovině 16. století. V roce 1548 zachvátil Kdyni požár, který zničil převážnou část staré zástavby. Nezasáhl pouze tři objekty – kostel, panský dvůr a faru. Brzy byla postavena nová osada. Základ jejího půdorysu tvořilo obdélníkové tržiště, kterým procházela cesta z Klatov do Domažlic. Na tržiště navazovaly
dvě rovnoběžné ulice. Na svém severním konci se západní ulice
rozdělovala na dvě cesty - směrem severozápadním ke hradu Rýzmberku a směrem severovýchodním do zaniklé vsi Kojetice. Kolem městečka nebyly patrně nikdy hradby. Mělo ale výhodu, že obě ulice, které vedly k náměstí (od Domažlic i od Brnířova), se daly velice dobře uzavřít branami. Městečko bylo od roku 1586 nazýváno Novou Kdyní. Také ona patřila k poddanské obci rýzmberského panství. Název Stará Kdyně byl užíván od té doby pro původní obec, která se rozkládala v údolí potoka pod kostelem (Kuča, 1997). V roce 1570 získalo městečko svůj znak od císaře Maxmiliána II. a povolení ke konání trhů. Stalo se známým místem díky svým trhům na dobytek. V 16. století se vybíralo ve Kdyni clo z piva, vína a koní,které byli dopravováni přes zemskou hranici. Pobělohorský držitel rýzmberského panství Filip Krac ze Scharffensteinu udělil Kdyni v roce 1624 velmi důležitá práva a svobody. Privilegii z tohoto roku se kdyňští zprostili nevolnictví. Neměli již být nikdy nikomu poddáni.
-9-
V roce měli pracovat pouhých 6 dní o žních a 6 dní orat. Měli soudní právo a moc jako jiná česká svobodná města. Trestní záležitosti zůstaly ponechány císařské moci a panství. Kdyňským se také povolil libovolný obchod mimo obchodu se solí. Povolilo se jim také přijímat do obce cizí osoby a jiné z obce propouštět. Směli též svobodně prodávat a kupovat nemovitosti. Tato privilegia potvrdil dne 30. listopadu 1637 sám císař Ferdinand III. a následně po něm také všichni Kracovi nástupci (Oficiální stránky Města Kdyně, 2015). Ve Kdyni i v jejím okolí bylo rozšířeno tkalcovství, které podnítilo koncem 17. století vznik textilní manufaktury. V roce 1678 byla založena Wolfem Maxmiliánem Lamingenem ve Kdyni nejstarší textilní manufaktura v Čechách. Díky němu byly položeny základy kdyňskému průmyslu (Pelant, 1984). Roku 1781 stihl Novou Kdyni ničivý požár, při kterém lehlo popelem téměř celé náměstí včetně radnice. Shořela také městská privilegia a mnohé písemnosti. Proto 22. února 1784 obnovil císař Josef II. kdyňská privilegia, včetně dobytčích trhů, kterými se Kdyně proslavila po okolí. V roce 1812 uvítali Kdyňští s velkou slávou císaře Františka I., který navštívil na své cestě po Čechách i městečko Kdyni. V roce 1835 si Kdyně zažádala, aby se mohla nazývat městem. Na základě této žádosti ji dne 2. dubna 1840 povýšil Ferdinand V. na město (Oficiální stránky Města Kdyně, 2015). Další důležitou etapou v životě města bylo postavení pošumavské železnice v roce 1888. Kdyně patřila k jednomu z mála měst, které se v 90. letech 19. století nerozšiřovalo směrem k nádraží, ale opačným směrem (Dudák, 2005). Ve Kdyni se v polovině 19. století ustavila židovská náboženská obec. Ve městě se k ní hlásilo 68 osob, což bylo 3,1% z celkového počtu obyvatel města. Tato židovská obec si v roce 1863 ve Kdyni postavila synagogu s rabinátem a školu. Od přelomu 19. a 20. století nastal ve Kdyni čilý stavební ruch, který byl podnícen především Emilem Tšídou a Augustinem Kohoutem. Tehdejší staré město tvořily převážně dřevěné domy s pavlačemi. Téměř snad před každým domem byla zahrádka. Tuto zástavbu nahradily novostavby činžovních domů na náměstí a také
- 10 -
zděných přízemních domků v ulicích přilehlých. Postupně se smazávala historická podoba města a Kdyně získávala na svoji dobu moderní charakter (Oficiální stránky Města Kdyně, 2005).
2.3 Přírodní prostředí Kdyně 2.3.1 Přírodní zdroje V okolí města Kdyně není znám žádný zdroj nerostného bohatství nebo možný využitelný zdroj surovin. Nejsou zde ani
žádné dobývací prostory či ložiska
nerostných surovin.
2.3.2 Krajina Krajina Kdyňska je výsledkem dlouhodobého vývoje. Původní přírodní společenstva byla přeměňována a přizpůsobována potřebám člověka. Část lesů byla nahrazena zemědělskou půdou. Současná zemědělsko lesnická. Obrovské
krajina se charakterizuje jako
lesní porosty jsou především na hřebenových
partiích Korábské vrchoviny a také jižně od Kdyně na trojvrší Bezný – Čepice – Ráj. Na východních a jižních svazích od Kdyně jsou rozlehlé plochy trvalých travních porostů. V okolí Kdyně jsou časté i drobné vodní toky, na nichž se rozprostírají různě velké rybníky.
2.3.3 Přírodní rezervace Herštýn Necelé 3 km severovýchodním směrem od Kdyně se nachází na svazích kopce okolo zříceniny hradu Starý Herštejn přírodní rezervace Herštýn. Její rozloha činí 10,76 ha. Protože byla vyhlášena již v roce 1933, patří tudíž k nejstarším chráněným územím v západních Čechách. Ve výšce v rozmezí 600 – 682 m nad mořem se nacházejí porosty suťových lesů a bučin. Roste tu řada zajímavých i neobvyklých rostlin, například měsíčnice vytrvalá, áron plamatý i rostliny květnatých bučin, mezi
- 11 -
které patří kyčelnice cibulkonosná nebo hrachor jarní. Z dalších rostlin se zde vyskytuje například
lilie zlatohlavá, hluchavka skvrnitá, prvosenka jarní nebo
sasanka hajní. Mezi nejvzácnější z uvedených rostlin ovšem patří áron plamatý (Arum maculatum). Áron plamatý je zákonem chráněný a v červené knize figuruje jako ohrožený druh. Jeho nasládle chutnající šarlatové bobule, listy a oddenek jsou jedovaté a jsou častou příčinou otrav především u dětí. Jed aroin vyvolává zrudnutí kůže a také puchýře. Při jeho požití dochází nejen k poruchám srdeční činnosti, ale také k ochrnutí nervového systému. Prvními příznaky otravy jsou zvracení a slinění, průjem, nepravidelná činnost srdce, rozšíření zorniček a křeče, které mohou někdy vést až ke smrti. Přestože je áron jedovatý, byl během 2. světové války používán při nedostatku potravy k jídlu. Oddenek áronu ztrácí totiž při vaření svoji jedovatost. Pro jeho velké množství škrobů a cukrů nahrazoval například brambory nebo mouku při pečení chleba. Název této rostliny zřejmě
souvisí s biblickou postavou Aarona, Mojžíšova
bratra. Jeho kouzelná hůl se totiž proměňovala v hada a právě hadovu hlavu připomíná áronovo toulcovité květenství (Atlas Česka, 2011).
2.4 Kdyňští rodáci Ve Kdyni se narodilo několik významných osobností. K nim náleží především regionální historik Emil Tšída, akrobatický pilot Josef Hubáček a spisovatel Zdeněk Šmíd.
2.4.1 Emil Tšída Emil Tšída se narodil v roce 1862. Cestoval za učením až do Vídně. V jednadvaceti letech se navrátil zpět do Kdyně, kde se svým prvním bratrem Ludvíkem převzal po svém otci továrnu na strojní vyšívání. Jeho druhý bratr, Ferdinand Tšída, byl 14 let
- 12 -
kdyňským starostou. Zasloužil se mimo jiné o přivedení železniční trati do města Kdyně a vybudování železniční stanice. Vedle svého vlastního podnikání se Emil Tšída věnoval též veřejnému životu. Bezprostředně po svém návratu do Kdyně se aktivně zapojil do činnosti kdyňského Sokola. Jeho starostou byl zvolen v roce 1884. Zemřel 1. prosince 1926. Již rok po jeho úmrtí mu byl odhalen pomník nedaleko obce Nová Ves na vrchu Ráj. Tohoto odhalení se zúčastnily tisíce lidí. Pomník byl zhotoven z kamene a byl více než pět metrů vysoký. Na něm byl umístěn reliéf Emila Tšídy. Po obsazení Sudet v roce 1939 byl památník
zničen, ovšem reliéf se podařilo zachránit. Byl uložen ve věži
zříceniny rýzmberského hradu. Památník chtěli Sokolové ze Kdyně obnovit už v roce 1968, ale nepodařilo se to. Po přelomovém roce 1989 dlouhou dobu usilovali představitelé Tělocvičné jednoty Sokol Kdyně a zástupci města Kdyně o vybudování důstojného pamětního místa Emila Tšídy. Podařilo se jim to až za několik let. Zejména zásluhou kdyňského starosty byl za necelý měsíc postaven v původní podobě a na starých základech nový Tšídův památník. Byl odhalen opět na kopci Ráj v roce 2009, v den české státnosti. Slavnostního odhalení se zúčastnilo kolem tří stovek občanů (Sokolská župa Šumavská, 2009).
2.4.2 Josef Hubáček Josef Hubáček se narodil 17. října 1909. Byl to člověk, který svým zápalem pro létání byl příkladem pro mnoho lidí nejen u nás, ale i ve světě. Reprezentoval naši vlast na poli sportovním i válečném. V předválečných létech se stal mistrem světa v letecké akrobacii. Vyučil se strojním zámečníkem ve kdyňské přádelně. Neustále ho to ale táhlo k létání, a proto si podal žádost do Školy leteckého dorostu – oddílu pilotů.V roce 1928 byl přijat a jeho první sólový let se uskutečnil v květnu 1929. V roce 1935 se zúčastnil Hubáček leteckého dne v Praze, kde mu jeho první akrobatické vystoupení přineslo velký úspěch. O dva roky později se v Curychu konaly mezinárodní letecké závody, kde obsadil ve skupinové akrobacii 1. místo. Poslední závody, kterých se
- 13 -
Hubáček zúčastnil, se konaly téhož roku v Praze. Na nich konečně získal v sólové akrobacii prvenství a zároveň to znamenalo nejvyšší vrchol jeho sportovní kariéry. Od 1. března roku 1938 byl na základě vlastní žádosti propuštěn z vojenské činné služby a byl přijat k ČSA jako dopravní pilot. Létal na vnitrostátních i zahraničních linkách až do 15. března 1939. Josef Hubáček odešel později do zahraničí. V prosinci 1939 byl jako stíhací pilot přidělen k francouzské bojové letce. Zúčastnil se většiny bojů ve Francii a byl také příslušníkem stíhací perutě v bojích o Británii. Stal se jedním z pilotů, kterým byla svěřena odpovědnost letecky přepravovat představitele Velké Británie na místa jednání v období války. Přežil rovněž dvoje sestřelení svého stroje. Přestože byl zraněn, do konce války létal. Byl oceněn řadou československých i zahraničních vyznamenání. Po nástupu komunismu pracoval jako lesní závozník. Po zranění, které mu nedovolilo toto povolání vykonávat, pracoval jako vedoucí účetní na MNV Kdyně. Setrval zde až do důchodu. Ve Kdyni dnes žije také jediný Hubáčkův syn Michael. Plukovník Josef Hubáček zemřel 9. dubna 1988 po vleklých srdečních obtížích. Dne 14. října 2006 mu byl ve Kdyni odhalen památník. Tvoří ho čtyři metry vysoký granitový obelisk ve tvaru vrtule a stožár s červenobílým rukávem, který určuje směr větru (Hubáček a Soukup, 2008).
2.4.3 Zdeněk Šmíd Zdeněk Šmíd se narodil 17. května 1937 v rodině drobných zemědělců. Vystudoval domažlické gymnázium, ruštinu na plzeňské pedagogické škole a dějepis s českým jazykem v Praze na Univerzitě Karlově. Nejdříve působil jako učitel na základních školách, později pracoval jako středoškolský profesor. V letech 1985 až 1986 krátce dělal redaktora Západočeského nakladatelství v Plzni. Později se stal spisovatelem z povolání. Převážnou většinu svého života prožil v Karlových Varech, před svým úmrtím žil v Praze. V roce 1977 vyšla Zdeňku Šmídovi jeho první knížka. Byl to román Sbohem, Dicku. Díky ní se stal jedním z nejčtenějších a nejoblíbenějších současných českých
- 14 -
spisovatelů. Jeho nejznámějším a mezi čtenáři nejoblíbenějším dílem se stala jeho druhá kniha Proč bychom se netopili, aneb vodácký průvodce pro Ofélii. Pojednává o partě vodáků a jejich příhodách. Pokračování Proč bychom se nepotili, aneb jak se chodí po horách pojednává opět o stejných hrdinech, kteří se ale věnují horské turistice na Slovensku. Dalším volným pokračováním je kniha Proč bychom se netěšili, aneb jak se držet nad vodou. Ta vypráví o zestárlých hrdinech a též o jejich dětech. Zdeněk Šmíd napsal ještě dalších šest pokračování s podtitulem „Proč bychom se…“. Patří k nim cestopisy ze Skandinávie, střední Ameriky, severní Afriky, Německa, Bornea a Aljašky. Šmíd se nebránil ani jiným žánrům. Především po roce 1989 napsal spoustu románů, jejichž děj se odehrává během druhé světové války. Byly inspirovány česko-německými vztahy v pohraničí. Šmíd patřil mezi mladšími čtenáři k nejoblíbenějším prozaikům. Oceňovali především akčnost, dějové zvraty a jeho laskavý humor. Zdeněk Šmíd zemřel v roce 2011 na Seychelách. Příčinou jeho smrti byl infarkt myokardu při šnorchlování (Knižní databáze, 2008).
2.5 Významné budovy ve Kdyni 2.5.1 Kostel sv .Mikuláše Nejstarší památkou města Kdyně je kostel svatého Mikuláše. Patří určitě mezi hlavní dominanty města, protože jeho věž s cibulovitou bání a zlaceným křížem se významně uplatňuje v celkových pohledech na Kdyni. Věž je pozdně gotického původu. Roku 1734 byla zvýšena a zbarokizována. Nejstarší zmínky o kostelu pocházejí z druhé poloviny 14. století. Ve štítu fasády kostela je výklenek, kde se nachází socha sv. Mikuláše. Kostel má celkem tři zvony. Pouze dva z nich jsou funkční. Ve vnitřních prostorách kostela je umístěna série 14 obrazů tzv. Křížové cesty. Mezi vzácné barokní malby kostela patří oltářní olejový obraz. Vyobrazuje sv. Mikuláše, který rozdává milodary. Na bočních oltářích kostela se nalézají obrazy sv.
- 15 -
Anny a sv. Jana Nepomuckého. Kostel sv. Mikuláše ve Kdyni je kulturní památkou (Oficiální stránky Města Kdyně, 2015).
2.5.2 Radnice Budova radnice se nachází na náměstí. Je to moderní dvoupatrová stavba. V roce 1781 shořela celá radnice po požáru , který postihl jižní stranu náměstí. Kdyňští vybudovali radnici novou, složenou ze zděného přízemí a patra ze dřeva. V roce 1850 radní města Kdyně rozhodli tuto stavbu zbořit. Zakoupili sousední dům, spojili parcely a vybudovali radnici novou. Její výstavba byla dokončena v roce 1852. O 19 let později byla radnici přidána plechová věžička s hodinovým strojem. Poslední úpravy radnice proběhly v roce 2000, kdy dostala novou venkovní fasádu. Vedle radnice se nachází empírová brána bývalé přádelny, vybudované v letech 1834 – 1838. Brána je ozdobena sochou ležícího lva. Tato stará textilní manufaktura patřila na konci 19. století k největším průmyslovým závodům západních Čech. V prostorách bývalé přádelny jsou zachovány i dvě staré výrobní budovy. Z nich nejvýraznější je hala se štíhlou věží krytou cibulovou bání. Ve zrekonstruované části bývalé přádelny se nachází muzeum (Oficiální stránky Města Kdyně, 2015).
2.5.3 Synagoga Budova synagogy se nachází nedaleko náměstí, v Masarykově ulici. Byla vystavěna během let 1862 – 1863. Hlavními stavebníky byli Izák Augstein, Eliáš Klauber a Jakub Hutter. Potřebné finance ke stavbě mezi sebou vybrali členové kdyňské židovské náboženské obce. Jako jedna z mála synagog v Plzeňském kraji si dochovala svoji původní podobu, a proto patří k třetí nejzachovalejší synagoze v západních Čechách. Svou mimořádnou hodnotu má především z důvodu zachovalosti interiéru v téměř původním stylu, včetně klasicistního dřevěného svatostánku, lavic a ženské galerie.
Dalším důvodem ojedinělosti synagogy je
skutečnost, že se jedná o tzv. podélný typ synagogy, který je spojen se školou a také obydlím kantora nebo rabína.
- 16 -
Poprvé byla synagoga zpřístupněna veřejnosti 21. ledna 1863. Od roku 1929 se tu konaly bohoslužby pouze o svátcích, naposledy v srpnu 1936. Za první světové války zde byli ubytováni uprchlíci. Druhou světovou válku přežila synagoga bez větších následků. Sloužila pravděpodobně jako skladiště. Po válce až do roku 1996 využívala synagogu pro své účely Československá církev husitská. Následně ji církev prodala soukromému vlastníkovi. Ten chtěl tuto vzácnou památku přebudovat na pivnici. V roce 1997 se městu Kdyně podařilo tuto vzácnou stavbu s unikátně dochovanou synagogální částí vykoupit a získat ji tak do svého vlastnictví. Došlo k její rekonstrukci a na základě návrhu památkového ústavu v Plzni byla Ministerstvem kultury prohlášena za národní kulturní památku. V současné době je v budově synagogy umístěno malé muzeum, které dokumentuje historii Kdyně. Celkem si ve kdyňské synagoze můžeme prohlédnout několik expozic, které se týkají např. židovských hřbitovů i překladů jejich náhrobků nebo židovského osídlení ve Kdyni. Jsou zde zmíněny také příběhy kdyňských židů během 2. světové války. Expozice v synagoze zahrnuje dobové fotografie a také předměty užívané židy při bohoslužbách. Vzácným exemplářem kdyňské židovské synagogy je mikve. Nachází se ve sklepě synagogy a jedná se o židovskou rituální lázeň, sloužící k duchovnímu očištění. Hlavní sál synagogy je dnes užíván k různým kulturním akcím, převážně koncertům (Oficiální stránky Města Kdyně, 2015).
2.5.4 Muzeum příhraničí Kdyně má jako každé jiné město svoji historii. Právě tu dokumentuje v Muzeu příhraničí, které bylo otevřeno 4. května 2007. Prostory tohoto muzea se nacházejí v objektu bývalých bytů Přádelen česané příze ve Kdyni. Nejedná se o klasické muzeum, protože většinu exponátů si zde mohou návštěvníci osahat, někdy dokonce vyzkoušet. Expozice Muzea příhraničí nám představuje rozsáhlou historii města a jeho okolí od pravěku až po současnost. Můžeme zde vidět například pravěkou chýši, pohřební mohylu a také obrazové připomínky vítězství českých vojsk v bitvě u nedalekého Brůdku nebo v bitvě u Domažlic. V jednotlivých místnostech je znázorněn život například továrníka, mlynáře nebo tkalce. Právě
- 17 -
textilnímu průmyslu je věnována velká pozornost. Měl totiž ve Kdyni vždy dost důležité postavení. K vidění jsou zde také domácí či průmyslové tkalcovské stroje, kolovraty, replika modrotiskařské dílny , malby na skle a také nástroje nezbytné pro zpracování vlny nebo dřeva. Nachází se zde i expozice česko-bavorského soužití. Součástí Muzea je i park, který se postaral o rozšíření klidové zóny ve městě. Právě v tomto parku se od roku 2011 konají každoročně Císařské slavnosti, které nám připomínají návštěvu císaře Františka I. ve Kdyni. Atmosféru starých časů vždy přiblíží spousty zajímavých vystoupení, např. divadelní scénky, dobové tance, šerm, kejklíři nebo hudba. Součástí slavností je též historické tržiště s dobovým trhem. V těsné blízkosti Muzea se nachází ještě
další zajímavá expozice. Ta nám
zobrazuje život zemědělců a jejich způsob péče o dobytek. Můžeme si zde prohlédnout nejrůznější zemědělské nástroje, způsob ustájení dobytka nebo například zpracování ovoce. Získáme představu, jak těžký život měli lidé v minulých dobách. Neměli žádné dokonalé stroje a museli se spoléhat převážně jen na své vlastní síly (Oficiální stránky Města Kdyně, 2015).
2.5.5 Fara Budova kdyňské fary se nachází poměrně daleko od kostela . Stojí ve Staré Kdyni a patří k ní též brána a hospodářské příslušenství.
2.5.6 Zámeček Ve Staré Kdyni nedaleko od fary stojí budova tzv. zámečku. Byla postavena v prostoru středověkého dvora. Od druhé poloviny 17. století se v ní po majitelích rýzmberského panství střídali různí vysocí úředníci a statkáři. V roce 1796, kdy byla tato stavba zakoupena Slavíky, je poprvé nazývána zámečkem (Oficiální stránky Města Kdyně, 2015).
- 18 -
2.5.7 Dům č. p. 89 U hlavní silnice vedoucí směrem na Koráb stojí pravděpodobně nejstarší dům ve Kdyni. Pochází z konce 18. století. Jedná se o přízemní dům s roubenými stěnami. Patří mezi historické ukázky zástavby města. Uvnitř objektu se nachází černá kuchyně, kterou se povedlo dochovat v téměř nezměněném stavu. Toto stavení je zapsáno na seznamu kulturních památek. Podoba samotného domku však prošla celou řadou změn. Byla například ubourána část východní strany stavení. Součástí domku býval také
mlýn na obilí, jehož
mlýnské kameny poháněl slabý potůček. Ten vytékal nad domkem a vléval se do Starokdyňského potoka. Protože měl slabý proud vody, pomáhali mu i koně (Oficiální stránky Města Kdyně, 2015).
2.6 Blízké okolí Kdyně 2.6.1 Rozhledna Koráb Vrch Koráb s nadmořskou výškou 773 m náleží k nejvyšším vrcholům Chudenické vrchoviny. V roce 1938 kdyňští turisté vystavěli dřevěnou rozhlednu s malou chatou. Jednoduchá stavba byla vysoká 21 metrů a 7. srpna 1938 byla slavnostně otevřena. Během 2. světové války byl ale objekt zabrán Němci. Po válce změnila rozhledna svoji podobu. Konstrukce z klád byla potlučena prkny a tuto podobu si uchoval Koráb až do konce 80. let. V roce 1985 musela být dřevěná rozhledna odstraněna, protože se stávala pro své okolí nebezpečnou. Na jejím místě vyrostla o sedm let později nová ocelová rozhledna se 144 schody. Dnes slouží současně jako televizní vysílač, který sahá do výšky 50 metrů. Vyhlídkový ochoz je umístěn ve výšce 30 metrů. K rozhledně na vrchol Korábu vede několik turistických tras a směřuje k němu také vyasfaltovaná silnice. Pod rozhlednou se nachází i chata, ve které je možné se nejen občerstvit, ale i ubytovat. Z vrcholu Korábu se nabízí překrásný výhled na celou Kdyni a Všerubský průsmyk.
- 19 -
Při dobré viditelnosti můžeme z rozhledny pozorovat pohoří Šumavu i Český les s jeho nejvyšší horou Čerchov (Atlas Česka, 2011).
2.6.2 Zřícenina hradu Rýzmberk Hrad Rýzmberk se nachází asi dva kilometry na severozápad od Kdyně. Byl postaven na stejnojmenném zalesněném kopci a dostal tehdy velice módní německé jméno Riesenberg (Obří hora). Vznikl ve 2. polovině 13. století. Prvním známým majitelem hradu se stal v roce 1279 Děpolt z Rýzmberka. Podle některých historických pramenů ho měl nechat vystavět na přání Přemysla Otakara II. Jeho funkce byla vyloženě obranná, protože měl ochránit
důležitou obchodní cestu, procházející Všerubským průsmykem.
Historie tohoto hradu je velmi bohatá. Vystřídalo se zde několik majitelů a hrad byl několikrát přestavován. Přestavby začaly v 1. polovině 14. století a trvaly až do roku 1508. Rýzmberk úspěšně odolával různým válečníkům. Dobyt byl až pomocí lstí císařskými vojsky vedenými generálem Marradesem v roce 1620. Tento generál přikázal svému nepříliš početnému vojsku hlasitě bubnovat. Obránci hradu podle hluku usoudili, že nepřítel je velmi silný a raději se vzdali bez boje. Hrad tímto způsobem unikl poboření, ale v roce 1641 byl vypálen Švédy. Hrad chátral až do 19. století. Tehdy ho začal opravovat Jan Filip Stadion. Právě on nechal vystavět šestipatrovou rozhlednu, která se zde nachází dodnes. Její výška činí 18 metrů a poskytuje nám překrásný výhled na celý Český les i Šumavu. Z hradu se dochovaly zbytky hradního paláce , mohutná vyhlídková věž, hradební sklepení a hradní divadlo. V současné době jsou volně přístupné hradní zříceniny, věž je přístupná jen v letních měsících společně s útulnou hospůdkou na třetím nádvoří. Mezi největší zajímavosti hradu patří bezesporu přírodní hradní amfiteátr, který byl vybudován v letech 1935 – 1936. Nachází se zde rovné jeviště, nad kterým je stupňovitý terén osazený hledištěm s kapacitou pro 400 diváků. Využívá se ke kulturním účelům.
Každoročně je v hradním divadle pořádán tzv. Rýzmberský
hradní guláš. Jedná se o festival folkové, country a trampské písně (Oficiální stránky Města Kdyně, 2015).
- 20 -
2.6.3 Zřícenina hradu Nový Herštejn Asi tři kilometry severovýchodně od Kdyně leží na zalesněném kopci ve výšce 682 m n. m. zřícenina hradu Nový Herštejn. Patří k jedné z nejdochovalejších zřícenin v jihozápadních Čechách. S dějinami hradu úzce souvisí rod pánů z Velhartic. Byl pravděpodobně založen v rozmezí let 1340 – 1350 Buškem II. z Velhartic. Díky neustálým sporům majitelů hradu s bavorskými knížaty byl hrad několikrát obléhán a pobořen. K poslednímu majiteli hradu Nový Herštejn patřil Půta Švihovský z Rýzmberka. Ten ovšem panství v roce 1508 opustil a vrátil se na svůj nedaleko vzdálený hrad Rýzmberk. Od té doby zůstal hrad prázdný a postupně chátral. Nový Herštejn patřil k hradům s velmi dobrým opevněním a vybavením. Nacházela se zde například i do skály vytesaná cisterna, která sloužila jako zásobárna pitné vody. Hrad chránily vysoké hradby, příkop a val. Nedaleko hradeb stála celá řada hospodářských budov.
V současné době zde najdeme zbytky
mohutné obytné věže, v jejíchž zdech jsou znatelné střílny i okna. S hradem se pojí zajímavá pověst o tom, jak kdysi tehdejší hradní pán Jan Herštejnský chtěl v roce 1474 ochránit své tři dcery před nájezdem loupeživých bavorských vojsk do Čech. Své dcery a veškeré poklady nechal zazdít do věže. Po dobytí hradu byl Jan odveden do zajetí a nenalezl se nikdo, kdo by zazděné panny zachránil. Od těch dob se této věži říká Panenská věž. Podle pověsti se údajně mají vždy po setmění všechny tři panny na hradě procházet. Nejpůsobivější je zřícenina hradu Herštejn na podzim, kdy je obklopen žlutě zbarvenými korunami staletých buků a dubů. Podzimní návštěva přináší i krásu chráněného áronu plamatého, který zde roste ve značném množství. Území kolem této zříceniny je od roku 1933 vyhlášeno za chráněné území (Oficiální stránky Města Kdyně, 2015).
- 21 -
2.7 Současnost obce Kdyně V současné době je Kdyně druhým největším městem okresu Domažlice. Skládá se ještě z dalších devíti přilehlých částí. Patří k nim Prapořiště, Hluboká, Starec, Smržovice, Modlín, Nové Chalupy, Dobříkov, Podzámčí a Branišov.
Prapořiště Vesnice se rozprostírá pod kopcem Bezný v nadmořské výšce kolem 450 m n. m. Trvale zde žije 403 obyvatel ve 152 domech. Ve vsi se nachází ZŠ s MŠ, víceúčelové hřiště, tělocvična místních Sokolů, dvě restaurace, prodejna potravin a vodní nádrž, která slouží v létě jako koupaliště a v zimě jako kluziště. Uprostřed návsi stojí kaplička sv. Jana Křtitele a pomník Jana Husa. Aktivně zde pracuje TJ Sokol a SDH (Evidence MÚ Kdyně, 2015).
Hluboká Rozkládá se asi 3,5 km jihovýchodně od Kdyně. Trvale zde žije 346 obyvatel a je tu evidováno 139 domů. Její rozloha činí 4, 76 km². Ve vsi je MŠ, víceúčelové hřiště, koupaliště, obchod, knihovna a restaurace se sálem. Nachází se zde také dva rybníky. Uprostřed návsi stojí kaplička, která je zasvěcená sv. Antonínovi. Ze zájmových spolků tady pracuje SDH a Sokol. V katastrálním území Hluboké leží malá osada Vítovky (Evidence MÚ Kdyně, 2015).
Starec Starec najdeme při železniční trati Domažlice – Klatovy. Stojí v něm 56 domů, ve kterých trvale žije 121 obyvatel. Nachází se zde víceúčelové hřiště, sál s přilehlou restaurací a objekt knihovny s klubovnou (Evidence MÚ Kdyně, 2015).
Smržovice Smržovice leží asi 6 km jihovýchodně od Kdyně. Ves se nachází ve svažitém terénu. V jejím katastrálním území o celkové výměře 2, 74 km² najdeme ještě osady
- 22 -
Modlín a Nové Chalupy. Ve Smržovicích trvale žije 80 občanů v 31 domech. Mohou využívat volejbalové a nohejbalové hřiště, sál s knihovnou a také pěkné koupaliště, které provozuje místní SDH. Dříve byl v této vsi otevřen kamenolom, který zásoboval okolní kraj štěrkem. Dnes je jeho činnost pozastavena (Evidence MÚ Kdyně, 2015).
Modlín Tato malá osada se rozkládá asi 6 km jihovýchodním směrem od Kdyně. Jeho nadmořská výška se pohybuje kolem 634 m n. m. Leží v katastrálním území Smržovice. Trvale tu žije 7 obyvatel a stojí zde 3 chalupy, které jsou seskupené kolem staré lípy. Modlín patří ke vsím, které zatím nepostihl negativní zásah civilizace. Je z něj romantický výhled na Český les i Šumavu (Evidence MÚ Kdyně, 2015).
Nové Chalupy Nové Chalupy přiléhají k hlavní silnici směrem na Klatovy. Osada leží v nadmořské výšce 495 m n. m. a ve 4 domech v ní trvale žije 8 obyvatel. Stejně jako osada Modlín náleží do katastrálního území Smržovice (Evidence MÚ Kdyně, 2015).
Dobříkov Vesnička Dobříkov se nachází asi 4, 5 km od Kdyně ve výšce kolem 548 m n. m. Má 63 trvale žijících obyvatel a stojí zde 28 domů. Jeho rozloha činí 1, 27 km². Ve vsi Dobříkov se nachází malá restaurace se sálem, který se využívá při různých akcích (např. plesy, oslavy). V roce 2012 tu bylo slavnostně otevřeno nově vybudované víceúčelové hřiště (Evidence MÚ Kdyně, 2015).
Podzámčí Podzámčí je vklíněné mezi kopci Škarman a Rýzmberk. Leží asi 1 km od Kdyně. Trvale zde žije ve 32 domech 62 obyvatel. Ve vesnici je k dispozici víceúčelové hřiště, hostinec a pracuje zde SDH. Na návsi stojí malá kaplička. Ves je východištěm
- 23 -
pro řadu turistických tras, např. na nedaleko vzdálenou zříceninu hradu Rýzmberk (Evidence MÚ Kdyně, 2015).
Branišov Tato osada leží pod vrchem Koráb v nadmořské výšce asi 650 m n. m. Je z ní krásný výhled na vrcholy Šumavy. Trvale zde žijí 3 obyvatelé v 6 domech. Rozlohou 1, 39 km² patří k nejmenším částem Kdyně. Převážnou většinu objektů využívají chalupáři. Nad osadou byla postavena nová kaplička, ve které se konají mše (Evidence MÚ Kdyně).
V samotném městě Kdyně najdeme MÚ, poštu, zdravotnické zařízení, kino, dvě mateřské školy , jednu ZUŠ, jednu základní školu, dětské centrum a knihovnu, která nabízí i dětský koutek, veřejný internet a čítárnu. Kulturní středisko Modrá hvězda zajišťuje provoz sokolovny, přírodního areálu na Rýzmberku a provoz kina. V prostorách Muzea příhraničí funguje informační centrum. Sportovní vyžití nabízí sportovní stadion, víceúčelové sportovní hřiště, koupaliště, Centrum vodní zábavy, tenisové antukové kurty, víceúčelová sportovní hala, kuželna, fitnes , několik cyklostezek a turistických tras. Pro seniory je zřízený domov důchodců a dům s pečovatelskou službou. Právě ona dlouhodobě obstarává služby pro invalidní důchodce a starší občany. Ve Kdyni je zajištěna také zdravotní ambulantní péče v objektech soukromých lékařů. V provozu je též soukromé rehabilitační středisko. Ve městě působí i několik poboček peněžních ústavů. Ve městě Kdyně není v provozu žádný hotel. Ubytování poskytují například penziony Černý orel nebo Apex. Další ubytovací služby poskytují v letních měsících autokemp Hájovna, chatová osada Hájovna a kemp Smržovice. Ubytování poskytuje během celého roku i chata Koráb. O Kdyni můžeme říci, že je střediskem průmyslu, i když oproti minulosti již nezaujímá prvenství v domažlickém okrese. Působí tu několik větších podniků, z nichž k největším zaměstnavatelům patří akciová společnost Kdynium. Zabývá se výrobou odlitků metodou vytavitelného modelu. Přádelny, které měly ve Kdyni
- 24 -
dlouhou tradici, docela zmizely. Největší počet subjektů podniká v obchodní činnosti, dále v průmyslu, ve stavebnictví a nejméně v zemědělství a lesnictví. Stavu životního prostředí se věnuje v poslední době velká pozornost. Kdyně leží v inverzní kotlině obklopené zalesněnými vrchy, při hlavní silnici Domažlice – Klatovy. Dříve obyvatele celoročně zatěžoval kouř a spad popílku a v době vyššího tlaku vzduchu patřila Kdyně, včetně přilehlých částí, k místům se značně znečištěným ovzduším. Při privatizaci státních podniků převzalo město centrální kotelnu v Nádražní ulici a postupně vylepšilo spalovací proces stávajících kotlů. Došlo i k likvidaci lokálních kotelen na tuhá paliva. Byly nahrazeny centrálním horkovodním vytápěním. Stav ovzduší se zlepšuje díky plynofikaci a teplofikaci. Prioritou obce je také čištění odpadních vod, které zabezpečuje moderní čistička. Město Kdyně je díky své vybavenosti a zajímavému okolí vyhledávaným turistickým centrem. V bezprostřední blízkosti lze navštívit i historické zajímavosti Chodska. K atraktivitě města přispívá i možnost podniknout výlety na nedalekou Šumavu nebo do Českého lesa.
- 25 -
3 Školní vzdělávací program pro ZŠ „Škola pro život“ 3.1 Charakteristika školy Masarykova základní škola ve Kdyni, příspěvková organizace je úplná, plně organizovaná škola s 1. - 9. ročníkem ve 26 třídách. Navštěvuje ji kolem 650 žáků. Využívá celkem čtyři objekty – 1 na náměstí a 3 v Komenského ulici. Budova na náměstí je více jak sto let stará, ale po generální opravě je ve velmi dobrém stavu. Stojí podél hlavní silnice mezi Domažlicemi a Klatovy. Nachází se zde celkem 7 učeben pro 1. stupeň. Za budovou se rozkládá školní zahrada – učebna v přírodě, která slouží při výuce i k volnočasovým aktivitám žáků ve školní družině. Hlavní budova v Komenského ulici je umístěna v klidné části města a skládá se ze dvou částí, přičemž budova s ředitelstvím je více jak 80 let stará. Během posledních let se ale rekonstruovaly všechny WC, vybudovaly šatny v suterénu školy, učebna pro výtvarnou výchovu v půdních prostorách, učebna chemie a dílny pro praktické činnosti. V této budově probíhá výuka žáků 2. stupně. Součástí školní budovy je také školní kuchyně s jídelnou, která je nově vybavena. V dalších prostorách Komenského ulice byl v září roku 2010 otevřen nový pavilon s učebnami pro 1.stupeň, kde se nachází 8 běžných tříd a 2 počítačové učebny vybavené interaktivními tabulemi. Vedle pavilonu stojí nová sportovní hala, ve které probíhá výuka tělesné výchovy a v odpoledních a večerních hodinách slouží
k aktivitám zájmových kroužků.
Venkovní prostory naproti pavilonu školy jsou využity pro hřiště s umělým povrchem. V odpoledních hodinách se děti nižšího školního věku scházejí ve 4 odděleních školní družiny. Nacházejí se v nově rekonstruované budově na náměstí, kam byla přestěhována i městská knihovna. Školní družina nabízí dětem mnoho výtvarných, rukodělných i sportovních aktivit a her.
- 26 -
Naše škola podporuje i mimoškolní aktivity dětí v zájmových kroužcích, například kroužek vybíjené, florbalu, košíkové, angličtiny, taneční, výtvarný a zdravotnický. Škola aktivně spolupracuje s rodiči žáků v rámci informativních třídních schůzek, které probíhají čtyřikrát ročně. Na schůzkách jsou rodiče informováni o činnosti školy a jsou zde diskutovány problematické otázky související s provozem školy. Každoročně naše škola pořádá Den otevřených dveří pro širokou veřejnost. Rodiče mají také možnost po domluvě s vyučujícím navštívit libovolnou vyučovací hodinu. O dění ve škole je rodič informován na školních internetových stránkách http://www.zs-kdyne.cz či příspěvky v místním regionálním deníku. Každoročně probíhá také pasování prvňáčků a slavnostní předávání vysvědčení žákům devátých ročníků v místním kině. Naše ZŠ aktivně spolupracuje s Domovem pro seniory ve Kdyni při pořádání různých společenských aktivit během celého roku. Dále spolupracuje s mateřskými školami, pro které pořádá Dny otevřených dveří pro budoucí prvňáčky. Mezi samozřejmé činnosti patří podpora různých humanitárních akcí, aktivní účast ve sbírkách řady nadačních fondů (např. Sluníčkový den, Srdíčkový den). Při škole funguje šestičlenná školská rada tvořená dvěma zástupci rodičů, dvěma zástupci pedagogů a dvěma zástupci zřizovatele. V současné době se schází dvakrát ročně, vyjadřuje se k základním dokumentům a schvaluje je. Ačkoliv jsme základní školou, jejíž hlavním cílem je vzdělávání dětí, zaměřujeme se i na výuku dospělých. V podvečerních hodinách probíhají v budově MZŠ vzdělávací kurzy pro dospělé. Jako lektoři těchto kurzů pracují vybraní učitelé kdyňské školy. MZŠ ve Kdyni se snaží motivovat děti k touze po vědění a snaze k učení pro život. Učí děti ke vzájemné komunikaci, spolupráci, toleranci, tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů. Probouzí v nich také pozitivní vztah k práci, životnímu prostředí a samozřejmě i lidským hodnotám. Působí na žáky tak, aby na konci základní školy odcházeli do života vybaveni praktickými a pro život využitelnými kompetencemi.
- 27 -
3.2 Vybrané kapitoly ze ŠVP Ze školního vzdělávacího programu jsem si vybrala vzdělávací oblasti, ve kterých jsem mohla uplatnit poznatky o obci Kdyně. Jsou to následující vzdělávací oblasti: Člověk a jeho svět, Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace. Částečně jsem pracovala i s oblastmi Člověk a svět práce, Umění a kultura a Člověk a zdraví. Téma práce jsem zapracovala do 2. období učebního plánu pro 1.stupeň, tj. do učiva 4. a 5. ročníku ZŠ.
3.2.1 Člověk a jeho svět Výukové cíle jsou naplňovány prostřednictvím dvou předmětů - přírodověda, vlastivěda. Fakta o naší obci jsem zapracovala do následujících témat.
Přírodověda Tématický okruh Rozmanitosti přírody propojenost živé a neživé přírody a vliv činnosti člověka na vzhled přírody charakteristika přírodních společenstev (lesy, louky, pole, voda) třídění organismů na základě atlasů měření veličin s praktickým užíváním základních jednotek ohleduplné chování k přírodě, ochrana přírody a životního prostředí, chráněná území ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, živelné pohromy V tomto okruhu žáci na základě praktického poznávání okolní krajiny a dalších informací hledají důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledují vliv lidské činnosti na přírodu nebo hledají možnosti, jak sami mohou přispět k ochraně přírody a životního prostředí.
Tématický okruh Člověk a jeho zdraví ochrana zdraví člověka, první pomoc, hygienické návyky, péče o zdraví, péče o zdravý životní styl
- 28 -
V tomto okruhu poznávají žáci především sebe na základě poznávání člověka jako živé bytosti. Poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění, co je pro člověka vhodné nebo nevhodné. Získávají základní poučení o bezpečném chování v různých životních situacích, včetně mimořádných.
Vlastivěda Tématický okruh Místo, kde žijeme práce s mapou, orientace na mapě, vyhledávání jednoduchých údajů na mapě, určení polohy své obce vyhledávání typických regionálních zvláštností přírody, osídlení, hospodářství a kultury určování světových stran při pobytu v přírodě a určování světových stran podle přírodních úkazů, práce s buzolou samospráva obce, zastupitelstvo, starosta sousední stát SRN jako nejbližší soused (hraniční přechod, jazyk, jména) Zde se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí chápat život v obci, ve společnosti, ve škole a v rodině. Prakticky poznávají regionální skutečnosti. Probouzí se v nich kladný vztah k místu jejich bydliště a rozvíjí se jejich vztah k naší zemi.
Tématický okruh Lidé kolem nás soužití lidí (mezilidské vztahy, obchod, firmy, zájmové spolky) dodržování pravidel slušného chování pro soužití ve škole, v rodině a v obci navrhování možností zlepšení životního prostředí rozlišování základních forem vlastnictví (soukromé, veřejné) Žáci si v tomto okruhu osvojují základy slušného chování, uvědomují si význam vzájemné pomoci, úcty, tolerance a snášenlivosti.
Tématický okruh Lidé a čas rozlišování minulosti, přítomnosti a budoucnosti
- 29 -
práce s časovými údaji využívání knihovny, muzea a infocentra jako informačního zdroje znalost regionálních pověstí, návštěva muzea orientace v minulosti své obce V tomto okruhu se žáci učí orientovat v čase a dějinách. Poznávají, jak se vyvíjely věci a život a jakým změnám podléhají v čase. Probouzí u žáků zájem o minulost, kulturní bohatství svého regionu, navštěvují památky, regionální muzea nebo veřejnou knihovnu.
3.2.2 Jazyk a jazyková komunikace Komunikační a slohová výchova popis významné budovy, významné osoby, cesty do školy vyprávění o životě významných představitelů své obce dramatizace pověsti, která se vztahuje k obci rozhovor se starostou obce či s pamětníkem obce Vede žáky ke vnímání a chápání jazykových sdělení, k rozvíjení slovní zásoby, řečových schopností a komunikačních dovedností. Jejím úkolem je naučit žáky srozumitelně a správně se vyjadřovat, osvojit si správnou techniku psaní a zvládnout napsat krátká sdělení.
Jazyková výchova rozlišování spisovných a nespisovných slov (výskyt a používání nářečí, slangu a slov z němčiny), práce s texty o obci seznámení s přímou a nepřímou řečí v textech o obci Soustřeďuje se na osvojování a užívání spisovné podoby českého jazyka v jeho mluvené i psané podobě. Učí žáky nejen přesně a logicky přemýšlet, ale také je učí srozumitelně se vyjadřovat. Český jazyk zde slouží jako nástroj získávání informací a zároveň i jako předmět poznávání.
- 30 -
Literární výchova vyhledávání informací a údajů v encyklopediích a regionálních časopisech seznámení s literárními pojmy pověst, pohádka, povídka, autor, hlavní postavy, orientace v obsahu knihy návštěva místní knihovny plynulé a výrazné čtení s porozuměním uměleckých i naučných textů Zaměřuje se na postupné rozvíjení čtenářských dovedností a návyků. Žáci se neustále zdokonalují v reprodukci přečteného i slyšeného textu. Prostřednictvím četby získávají základní údaje a informace o své obci.
3.2.3 Matematika a její aplikace Aritmetika tvoření a řešení slovních úloh v reálných životních situacích práce s tabulkami zaokrouhlování čísel, jejich odhady Žáci si zde osvojují aritmetické operace, analyzují z tabulek, propojují aritmetickou operaci s reálnou situací.
Geometrie měření délky jednotky délky a jejich převody jednotky obsahu (rozloha území) V tomto okruhu žáci hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují kolem nás, učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, obvod a obsah.
3.2.4 Člověk a svět práce Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je realizován v předmětu Pracovní činnosti. Práce s drobným materiálem modelování reliéfu krajiny pomocí vrstevnic (modelace vrchu Koráb)
- 31 -
lidové zvyky (návštěva místního muzea, zdobení kraslic) šití zadním stehem (šití kopule kostela sv. Mikuláše)
Konstrukční činnosti sestavení jednoduchého prostorového modelu významných budov v obci (hrad Rýzmberk, kostel sv. Mikuláše, radnice, brána bývalých přádelen, židovská synagoga) podle předlohy
Pěstitelské práce přesazování rostlin z volné přírody do květináčů a péče o ně (zalévání, kypření, výživa) pěstování rostlin ze semene v místnosti (okrasná rostlina) – pěstitelské pokusy
Příprava pokrmů jednoduchá
úprava stolu, pravidla
správného stolování (minulost,
současnost) pečení šumavských perníčků ve školní kuchyňce (základní hygiena, bezpečnost práce, první pomoc při úrazu v kuchyni) Žáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně, ale také v týmu. Jsou vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci.
3.2.5 Umění a kultura – výtvarná výchova Rozvíjení smyslové citlivosti světelné a barevné kontrasty (barevná proměna přírody v čase – stromy, lesy, rostliny, pole) tvary – objem, vystižení proporcí (hlava, lidské tělo), tvarová proměna přírody v čase objekty – uspořádání a vzájemné postavení, dynamické vyjádření
- 32 -
vizuálně obrazná vyjádření podnětů na základě smyslového vnímání typy vizuálně obrazných vyjádření – ilustrace pověsti Tyto činnosti umožňují žákovi rozvíjet schopnost rozeznávat zastoupení jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv této zkušenosti na výběr a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření.
Uplatňování subjektivity a ověřování komunikačních účinků dekorativní práce, rytmické řazení prvků v ploše (výzdoba kostela) design a životní styl – estetické a funkční hledisko (hrad, moderní stavba) osobní postoj v komunikaci - hledání a srovnávání různých způsobů uměleckého vyjádření na historických i současných uměleckých dílech (pozorování budov v obci, návštěva kostela, synagogy, muzea) Žák si uvědomuje a uplatňuje vlastní zkušenosti při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření a hledá nové možnosti pro uplatnění výsledků vlastní tvorby. Zapojuje se do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje.
3.2.6 Umění a kultura – hudební výchova poslech vážné hudby prostřednictvím varhanních skladeb v místním kostele písně o přírodě a domovu nácvik
lidových regionálních písní (Žádnyj neví, Domažlice sú pěkné
městečko) nácvik pohybového vyjádření melodie, průprava k tanci (besídky, veřejná vystoupení) seznámení s hudebními nástroji (dudácká muzika na Chodsku) poslech folkových písní, které zazněly na Rýzmberském hradním guláši Hudební výchova vede žáky prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudby a také ke vnímání hudby a zpěvu.
- 33 -
3.2.7 Člověk a zdraví chůze v terénu a překonávání překážek ochrana přírody chování se ve městě, na silnici a v dopravních prostředcích jízda na kole bezpečnost při pohybových činnostech, poskytnutí první pomoci správné zásady sportovního jednání a chování Tato vzdělávací oblast je realizována v rámci vyučovacího předmětu tělesná výchova. S obcí Kdyně se žáci mohou seznámit zejména při pravidelných turistických cvičeních v přírodě, při exkurzích, tělesných aktivitách během školního roku nebo nácvikem tanečních a sportovních vystoupení pro veřejnost (ŠVP ZŠ ve Kdyni dle RVP ZV, 2012).
- 34 -
4 Pracovní listy s řešením
4.1 Pracovní list z českého jazyka Jméno: …………………....................... Jen jedna věta je vždy napsána gramaticky správně. Najdi ji a zakroužkuj správné řešení.
1. A Kdyně leží v kotlině opklopené zalesněnými hřbety Chudenické vrchoviny. B Kdyně leží v kotlině obklopené zalesněnými hřbetami Chudenické vrchoviny. C Kdyně leží v kotlině obklopené zalesněnými hřbety Chudenické vrchoviny. D Kdyně leží v koltině obklopené zalesněnými hřbety Chudenické vrchoviny.
2. A Kdyně byla založena při staré obchodní stezce s Čech do Bavor. B Kdyně byla založena při staré obchodní stezce z Čech do bavor. C Kdyně byla založena při staré obchodní stesce z Čech do Bavor. D Kdyně byla založena při staré obchodní stezce z Čech do Bavor.
3. A Při požáru v roce 1781 shořela radnice i s významnými písemnostmi. B Při požáru v roce 1781 zhořela radnice i s významnými písemnostmi. C Při požáru v roce 1781 schořela radnice i s víznamnými písemnostmi. D Při požáru v roce 1781 shořela radnice i s významnými písemnostěmi.
- 35 -
4. A Bavorská vojska dobyly hrad Nový Herštejn a ukořistily cenné bohatství. B Bavorská vojska dobyla hrad Nový Herštejn a ukořistila cenné bohactví. C Bavorská vojska dobyly hrad Nový Herštejn a ukořistily cené bohatství. D Bavorská vojska dobyla hrad Nový Herštejn a ukořistila cenné bohatství.
5. A Pod kamennými hradbami hradu a příkopami se konaly rytířské souboje. B Pod kamennými hradbami hradu a příkopy se konaly rytířské souboje. C Pod kamenými hradbami hradu a příkopy se konaly rytířské souboje. D Pod kamennými hradbami hradu a příkopy se konali rytířzské souboje.
6. A Pomník Emilu Tšídovi byl odhalen na vrchu ráj nedaleko obce Nová ves. B Pomník Emilu Tšídovi byl od halen na vrchu Ráj nedaleko obce Nová Ves. C Pomník Emilu Tšídovi byl odhalen na vrchu Ráj nedaleko obce Nová Ves. D Pomník Emilu Tšídu byl odhalen na vrchu Ráj nedaleko obce nová Ves.
7. A Davy lidí plynuly na každoroční Císařské slavnosti do parku u muzea. B Davy lidí plynuli na každoroční Císařské slavnosti do parku u muzea. C Davy lidí plinuly na každoroční Císařské slavnosti do parku u muzea. D Davy lidí plynuly na každoroční Císařské slavnosti do párku u muzea.
8. A Největčí dobrodrušství zažily děti při celodenní túře na vrch Koráb. B Největší dobrodružství zažili děti při celodenní tůře na vrch Koráb. C Největší dobrodružství zažily děti při celodenní túře na vrch Koráb. D Největší dobrodružství zažily děti při celodení tůře na vrch Koráb.
- 36 -
4.2 Pracovní list z českého jazyka – řešení Jméno: …………………………................
Jen jedna věta je vždy napsána gramaticky správně. Najdi ji a zakroužkuj správné řešení.
1. A Kdyně leží v kotlině opklopené zalesněnými hřbety Chudenické vrchoviny. B Kdyně leží v kotlině obklopené zalesněnými hřbetami Chudenické vrchoviny. C Kdyně leží v kotlině obklopené zalesněnými hřbety Chudenické vrchoviny. D Kdyně leží v koltině obklopené zalesněnými hřbety Chudenické vrchoviny.
2. A Kdyně byla založena při staré obchodní stezce s Čech do Bavor. B Kdyně byla založena při staré obchodní stezce z Čech do bavor. C Kdyně byla založena při staré obchodní stesce z Čech do Bavor. D Kdyně byla založena při staré obchodní stezce z Čech do Bavor.
3. A Při požáru v roce 1781 shořela radnice i s významnými písemnostmi. B Při požáru v roce 1781 zhořela radnice i s významnými písemnostmi. C Při požáru v roce 1781 schořela radnice i s víznamnými písemnostmi. D Při požáru v roce 1781 shořela radnice i s významnými písemnostěmi.
4. A Bavorská vojska dobyly hrad Nový Herštejn a ukořistily cenné bohatství. B Bavorská vojska dobyla hrad Nový Herštejn a ukořistila cenné bohactví. C Bavorská vojska dobyly hrad Nový Herštejn a ukořistily cené bohatství. D Bavorská vojska dobyla hrad Nový Herštejn a ukořistila cenné bohatství.
- 37 -
5. A Pod kamennými hradbami hradu a příkopami se konaly rytířské souboje. B Pod kamennými hradbami hradu a příkopy se konaly rytířské souboje. C Pod kamenými hradbami hradu a příkopy se konaly rytířské souboje. D Pod kamennými hradbami hradu a příkopy se konali rytířzské souboje.
6. A Pomník Emilu Tšídovi byl odhalen na vrchu ráj nedaleko obce Nová ves. B Pomník Emilu Tšídovi byl od halen na vrchu Ráj nedaleko obce Nová Ves. C Pomník Emilu Tšídovi byl odhalen na vrchu Ráj nedaleko obce Nová Ves. D Pomník Emilu Tšídu byl odhalen na vrchu Ráj nedaleko obce nová Ves.
7. A Davy lidí plynuly na každoroční Císařské slavnosti do parku u muzea. B Davy lidí plynuli na každoroční Císařské slavnosti do parku u muzea. C Davy lidí plinuly na každoroční Císařské slavnosti do parku u muzea. D Davy lidí plynuly na každoroční Císařské slavnosti do párku u muzea.
8. A Největčí dobrodrušství zažily děti při celodenní túře na vrch Koráb. B Největší dobrodružství zažili děti při celodenní tůře na vrch Koráb. C Největší dobrodružství zažily děti při celodenní túře na vrch Koráb. D Největší dobrodružství zažily děti při celodení tůře na vrch Koráb.
- 38 -
4.3 Pracovní list z českého jazyka – pedagogická reflexe Tento pracovní list jsem vyzkoušela ve své vlastní třídě, tj. v pátém ročníku. Každý žák pracoval samostatně a měl ze čtyř nabízených řešení vyhledat gramaticky správně napsanou větu a tu zakroužkovat. Jednalo se celkem o osm vět o obci Kdyně, které byly zaměřeny na různé mluvnické jevy. V první větě museli žáci prokázat znalosti psaní předpon, použití správného tvaru podstatného jména při skloňování a museli najít slovo, ve kterém byla záměna pozic dvou písmen. Ve druhé větě museli dokázat zdatnost při psaní velkých písmen ve vlastních jménech, pravidla při psaní předložek a také ve spodobě. Třetí věta prověřila znalosti psaní předpon s-, z-, vyjmenovaných slov a opět tvary podstatných jmen při skloňování. Ve čtvrté větě řešili žáci problémy při psaní souhláskových skupin na místě styku kořene a přípony, při psaní slov se zdvojenou souhláskou a při shodě přísudku s podmětem. Pátá věta odhalila nedostatky žáků s pravopisem zdvojených souhlásek, shody přísudku s podmětem a správného tvaru při skloňování podstatných jmen. Pravopis vlastních jmen, předpon nebo skloňování podstatných jmen si žáci procvičili v šesté větě. Sedmá věta prověřila znalost vyjmenovaných slov a důležitost délky samohlásek. V poslední větě byla zaměřena pozornost na pravopis ú – ů, souhláskových skupin na styku kořene a přípony a na pravopis zdvojených souhlásek. Při ověřování znalostí v tomto pracovním listu jsem zjistila, že největší problémy činil žákům pravopis zdvojených souhlásek a předpon s-, z-. Jednalo se totiž o nové učivo, které ještě žáci neměli dostatečně procvičené a upevněné. Překvapilo mne, že problémy měli žáci také s řešením první věty, ve které jsem zvolila slovo se záměnou pozic dvou písmen. Při důkladnějším rozboru jsem ale zjistila, že se to týkalo převážně žáků s poruchou učení – dyslexií. Stoprocentní úspěšnost řešení měly pouze dvě věty, věty číslo šest a sedm.
- 39 -
4.4 Pracovní list z matematiky Jméno: ……………………..........….......... Pracuj s tabulkou o stavu obyvatelstva ve Kdyni v letech 2004 – 2013 (stav k 31.12.) a odpověz na otázky. ROK
POČET OBYVATEL
Z TOHO MUŽI
Z TOHO ŽENY
NAROZENÍ
ZEMŘELÍ
CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK
2004
5 099
2 454
2 645
44
53
114
2005
5 131
2 462
2 669
64
56
32
2006
5 169
2 472
2 697
66
53
38
2007
5 190
2 484
2 706
67
51
21
2008
5 213
2 486
2 727
59
45
23
2009
5 233
2 510
2 723
58
61
20
2010
5 246
2 518
2 728
41
55
13
2011
5 215
2 514
2 701
34
61
-17
2012
5 251
2 523
2 728
59
68
36
2013
5 242
2 529
2 713
29
54
-9
1. Ve kterém roce žilo ve Kdyni nejvíce obyvatel? ………………………………………………….. 2. O kolik více žen než mužů žilo v roce 2011? …………………………………………………………. 3. V jakých letech se narodil stejný počet dětí? …………………………………………………….…. 4. Kolik dětí se narodilo od roku 2010 (včetně) do roku 2013?…………..…………………….. 5. Ve kterém roce zemřelo nejvíce obyvatel? …………………………………………………………… 6. Ve kterém roce nejvíce obyvatel přibylo? …………………………………………………………….. 7. Co tě zaujme na letech 2011 a 2013? …………………………………………………………………… 8. Ve kterých letech žil ve Kdyni stejný počet žen? …………………………………………………… 9. Pozoruj, jak se měnil celkový počet obyvatel od roku 2004 do roku 2010. Rostl nebo klesal? …………………………………………………………………………………………………. 10. Ve kterém roce žilo o 210 mužů méně než žen? ………………………………………………. 11. Kdy se narodilo méně než 30 dětí? ……………………………………………………………………..
- 40 -
4.5 Pracovní list z matematiky – řešení Jméno: ………………………………....... Pracuj s tabulkou o stavu obyvatelstva ve Kdyni v letech 2004 – 2013 (stav k 31.12.) a odpověz na otázky (Ročenky/ČSÚ, 2015). ROK
POČET OBYVATEL
Z TOHO MUŽI
Z TOHO ŽENY
NAROZENÍ
ZEMŘELÍ
CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK
2004
5 099
2 454
2 645
44
53
114
2005
5 131
2 462
2 669
64
56
32
2006
5 169
2 472
2 697
66
53
38
2007
5 190
2 484
2 706
67
51
21
2008
5 213
2 486
2 727
59
45
23
2009
5 233
2 510
2 723
58
61
20
2010
5 246
2 518
2 728
41
55
13
2011
5 215
2 514
2 701
34
61
-17
2012
5 251
2 523
2 728
59
68
36
2013
5 242
2 529
2 713
29
54
-9
1. Ve kterém roce žilo ve Kdyni nejvíce obyvatel?
rok 2012 - 5 251
2. O kolik více žen než mužů žilo v roce 2011? 3. V jakých letech se narodil stejný počet dětí?
o 187 rok 2008 a 2012 – 59 dětí
4. Kolik dětí se narodilo od roku 2010 (včetně) do roku 2013?
163
5. Ve kterém roce zemřelo nejvíce obyvatel?
rok 2012 – 68 obyvatel
6. Ve kterém roce nejvíce obyvatel přibylo?
rok 2004 – 114 obyvatel
7. Co tě zaujme na letech 2011 a 2013?
největší úbytek obyvatel
8. Ve kterých letech žil ve Kdyni stejný počet žen?
2010 a 2012 – 2 728 žen
9. Pozoruj, jak se měnil celkový počet obyvatel od roku 2004 do roku 2010. Rostl nebo klesal?
rostl
10. Ve kterém roce žilo o 210 mužů méně než žen? 11. Kdy se narodilo méně než 30 dětí?
rok 2012 rok 2013 – 29 dětí
- 41 -
4.6 Pracovní list z matematiky – pedagogická reflexe Také pracovní list z matematiky prověřil znalosti žáků pátého ročníku. Tentokráte pracovali ve skupinách, aby mohli vzájemně diskutovat o správném řešení jednotlivých otázek. Jejich úkolem byla práce s tabulkou o stavu obyvatelstva ve Kdyni v průběhu deseti let. Všechny skupiny žáků neměly problémy s řešením prvních pěti otázek. Problémy nastaly až u otázky šesté, protože někteří žáci nedokázali pochopit pojem celkový přírůstek obyvatelstva. Také dvě záporná čísla v sedmé otázce zaskočila jednu skupinu žáků. Asi největší obtíže se projevily u řešení desáté otázky: Ve kterém roce žilo o 210 mužů méně než žen? Většina žáků zjišťovala rozdíl počtu mužů a žen v jednotlivých rocích. Pouze dvě skupiny přišly na rychlejší a snazší variantu. Logicky došly k závěru, že když se má rozdíl rovnat číslu 210, zůstane stejná číslice na pozici jednotek. Práce s tabulkou se všem žákům velmi líbila. Konstatovali, že je to pro ně velmi zajímavý způsob ověřování matematických znalostí. Po této zkušenosti budu do své výuky zařazovat tento styl práce častěji.
- 42 -
4.7 Pracovní list z českého jazyka - čtení (autentický text Mystika,2014) Jméno: ……….……………………… Pověst o hradu Rýzmberk je rozdělena do několika částí, jejichž pořadí je zaměněno. Přečti si je a pokus se určit jejich pořadí tak, aby byla pověst sestavena správně. Tuto posloupnost jednotlivých částí označ číslicemi. Rýzmberk
Jaké bylo jeho překvapení, když se ráno probudil a na větvi se opět červenalo jablko. Den střídal noc, minul týden ba dokonce měsíc a v Janovi opět vzrostla naděje na přežití.
Žil tenkrát na Rýzmberku hradní pán se svou dcerou, která byla krutější než mnozí loupežníci. Vyjížděla s nimi na jejich výpravy a častokrát je i vedla. Starému rytíři se krutost jeho dcery nelíbila a počal si dělat starosti, aby Apolenu nezajalo královské vojsko.
Požádala tedy otce, aby jeho tělo důstojně pohřbil. Po těchto slovech vydechla naposled. Starý rytíř se šel podívat do hladomorny. Nemohl uvěřit vlastním očím, když spatřil Jana živého. Propustil jej na svobodu, ale nikdy se nedozvěděl, jak Jan mohl v chladné temné kobce přežít.
Míjel den za dnem, nastal podzim a Apolenina krutost byla snad ještě větší. Slunce stále teple hřálo a Apolena se procházela po zahradě, když spatřila mladého myslivce Jana, jak trhá jablka ze stromu pod hladomornou. Přišla k němu a uštědřila mu takový políček, že se mu až hlava zatočila. Poté ji mládenec pevně stiskl, že nemohla ani dech popadnout. Po chvilce ji pustil a beze slova odešel.
- 43 -
Psalo se století šestnácté a právě tehdy se království české hemžilo loupežníky. Ani hrad Rýzmberk nepatřil k výjimkám a sídlil zde loupežnický rod Švihovský.
Janovi se vedlo dobře, ale krutá Apolena nemohla spát ani jíst. Mnoho lékařů a učenců přijelo na Rýzmberk, aby se pokusili rytířovu dceru uzdravit. Jejich snaha byla marná. Apolena brzy ani z lože vstát nemohla. Zavolala tedy kněze, aby se vyzpovídala ze svých hříchů. Už se blížila její poslední hodinka, když si vzpomněla na Jana, kterého dala vsadit do hladomorny.
Jednoho večera se rytíř Apoleně svěřil se svými obavami, ale ta se jim jen vysmála a pokračovala ve vyprávění o tom, jak společně s lapky mučila zajatce.
Apolena se rozzlobila, nechala Jana zajmout, vsadit do hladomorny a potom přikázala, aby ho nechali zhynout hladem. Mladý myslivec přijal svůj ortel. Po dva dny seděl v temné kobce a maličkým oknem pozoroval modrou oblohu. Třetího rána, když se probudil, byla v hladomorně větší tma než jindy. Jan se podíval na okénko a co nevidí. Mezi mřížemi byla propletena větev jabloně, na které viselo krásné, červené jablko. Jan jej utrhl a snědl.
Doplň do vět správná slova z pověsti. Děj pověsti se odehrává v ____________ století. Dcera hradního pána Apolena byla ___________________ než mnozí loupežníci. Apolena přistoupila k mladému myslivci a uštědřila mu ____________________ . Mladý myslivec přijal svůj ________________________ . V Janovi opět _______________________ naděje na přežití. Apolena brzy ani z ____________________ vstát nemohla. Apolena požádala otce, aby Janovo tělo _________________________ pohřbil.
- 44 -
4.8 Pracovní list z českého jazyka - čtení – řešení Jméno: ………….……………….. Pověst o hradu Rýzmberk je rozdělena do několika částí, jejichž pořadí je zaměněno. Přečti si je a pokus se určit jejich pořadí tak, aby byla pověst sestavena správně. Tuto posloupnost jednotlivých částí označ číslicemi (Mystika , 2014).
Rýzmberk 6
Jaké bylo jeho překvapení, když se ráno probudil a na větvi se opět červenalo jablko. Den střídal noc, minul týden ba dokonce měsíc a v Janovi opět vzrostla naděje na přežití. 2
Žil tenkrát na Rýzmberku hradní pán se svou dcerou, která byla krutější než mnozí loupežníci. Vyjížděla s nimi na jejich výpravy a častokrát je i vedla. Starému rytíři se krutost jeho dcery nelíbila a počal si dělat starosti, aby Apolenu nezajalo královské vojsko. 8
Požádala tedy otce, aby jeho tělo důstojně pohřbil. Po těchto slovech vydechla naposled. Starý rytíř se šel podívat do hladomorny. Nemohl uvěřit vlastním očím, když spatřil Jana živého. Propustil jej na svobodu, ale nikdy se nedozvěděl, jak Jan mohl v chladné temné kobce přežít. 4
Míjel den za dnem, nastal podzim a Apolenina krutost byla snad ještě větší. Slunce stále teple hřálo a Apolena se procházela po zahradě, když spatřila mladého myslivce Jana, jak trhá jablka ze stromu pod hladomornou. Přišla k němu a uštědřila mu takový políček, že se mu až hlava zatočila. Poté ji mládenec pevně stiskl, že nemohla ani dech popadnout. Po chvilce ji pustil a beze slova odešel.
- 45 -
1
Psalo se století šestnácté a právě tehdy se království české hemžilo loupežníky. Ani hrad Rýzmberk nepatřil k výjimkám a sídlil zde loupežnický rod Švihovský.
7
Janovi se vedlo dobře, ale krutá Apolena nemohla spát ani jíst. Mnoho lékařů a učenců přijelo na Rýzmberk, aby se pokusili rytířovu dceru uzdravit. Jejich snaha byla marná. Apolena brzy ani z lože vstát nemohla. Zavolala tedy kněze, aby se vyzpovídala ze svých hříchů. Už se blížila její poslední hodinka, když si vzpomněla na Jana, kterého dala vsadit do hladomorny.
3
Jednoho večera se rytíř Apoleně svěřil se svými obavami, ale ta se jim jen vysmála a pokračovala ve vyprávění o tom, jak společně s lapky mučila zajatce.
5
Apolena se rozzlobila, nechala Jana zajmout, vsadit do hladomorny a potom přikázala, aby ho nechali zhynout hladem. Mladý myslivec přijal svůj ortel. Po dva dny seděl v temné kobce a maličkým oknem pozoroval modrou oblohu. Třetího rána, když se probudil, byla v hladomorně větší tma než jindy. Jan se podíval na okénko a co nevidí. Mezi mřížemi byla propletena větev jabloně, na které viselo krásné, červené jablko. Jan jej utrhl a snědl.
Doplň do vět správná slova z pověsti. Děj pověsti se odehrává v 16. století. Dcera hradního pána Apolena byla krutější než mnozí loupežníci. Apolena přistoupila k mladému myslivci a uštědřila mu políček. Mladý myslivec přijal svůj ortel. V Janovi opět vzrostla naděje na přežití. Apolena brzy ani z lože vstát nemohla. Apolena požádala otce, aby Janovo tělo důstojně pohřbil.
- 46 -
4.9 Pracovní list z českého jazyka (čtení) – pedagogická reflexe V pracovním listu ze čtení jsem jako téma zvolila pověst o hradu Rýzmberk. Opět jsem list vyzkoušela na žácích pátého ročníku, ale mohl by být zařazen i do ročníku nižšího. Často žákům předkládám rozstříhaný text a oni ho musí správně složit. Tentokrát jsem zvolila pro ně těžší variantu, protože neměli text rozstříhaný na jednotlivých lístcích a tudíž si nemohli text postupně skládat. Pracovali ve dvojicích. Nejdříve proběhlo tiché čtení, potom společně diskutovali o správné posloupnosti jednotlivých částí textu. Někteří žáci měli po přečtení druhého úryvku tendenci označit ho hned číslem 1. Teprve po přečtení úryvku pátého si uvědomili svoji chybu. Většina dvojic žáků byla s řešením tohoto pracovního listu hotova velmi rychle, záleželo samozřejmě na jejich čtenářské zdatnosti. Po seřazení všech úryvků do celistvého textu měli žáci ještě jeden úkol – doplnit do vět správná slova z přečteného textu. S tímto zadáním neměli větší problémy, ale někteří neporozuměli slovům „políček“ a „ortel“. Myslím si, že tento pracovní list obohatil znalosti žáků o historii našeho města, neboť pověst o hradu Rýzmberk dosud nikdo z žáků neznal.
- 47 -
4.10 Orientace v krajině (vlastivěda, přírodověda) skupina č. …….. 1. Do plánku Kdyně barevně vyznačte výchozí místo vaší pěší túry (budovu ZŠ na náměstí) a do plánku okolí Kdyně barevně vyznačte cíl vaší trasy (zříceninu hradu Rýzmberk).
2. Pokuste se určit, na jakou světovou stranu od školy se vydáte směrem ke zřícenině hradu Rýzmberk. ______________________________________________
3. Vypište všechny názvy ulic ve Kdyni, kterými budete procházet. V plánku města Kdyně vyznačte trasu vaší cesty barevně. __________________________________ ____________________________________________________________________
4. Zapište alespoň 5 nejbližších okolních vesnic. ____________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________
5. Až opustíte Kdyni, jděte směrem k pomníku Jana Husa a všímejte si okolní krajiny. Zapište si přírodní společenstva, která se vyskytují v okolí Kdyně. Ke každému uveďte 3 zástupce rostlin a 3 zástupce živočichů. ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________
6. U pomníku Jana Husa se nasvačte. Rozhlédněte se po okolí a vypište všechny památky města, které jsou z tohoto místa viditelné. ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________
- 48 -
7. Po svačině se vydejte lesem ke zřícenině hradu Rýzmberk. Určete pomocí buzoly směr vaší cesty (světovou stranu). Jaké další způsoby určování světových stran v přírodě znáte? Ověřte si, zda souhlasí s vámi určeným směrem pochodu podle buzoly. Směr cesty : ______________________ Další způsoby určování světových stran: ___________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________
8. Když dorazíte na hradní louku pod zříceninou, pokuste se odhadnout výšku vyhlídkové hradní věže. _________________________________________________
9. Došli jste do cíle vaší cesty. Víte, za vlády kterého panovníka byl hrad Rýzmberk založen? Napovím, že se nazývá „král železný a zlatý“. ____________________________________________________________________
10. Po krátké svačině se sejdeme v prostorách hradního divadla, kde si zahrajeme pověst o hradu Rýzmberku. Doplňte nejdříve chybějící údaje.
Dcera hradního pána se jmenovala _____________________. Jednou se procházela po __________________________a spatřila mladého ________________________, jak trhá ______________________ze stromu pod hladomornou. Přistoupila k němu a
dala
mu
______________________.
Potom
__________________________. Mládenec ale
ho
nechala
uvěznit
do
nezemřel, protože každý den
___________________________________________________________________ . Nakonec ho propustil na svobodu samotný ________________________________ .
- 49 -
4.11 Orientace v krajině (vlastivěda, přírodověda) – pedagogická reflexe V tomto pracovním listu byly ověřeny znalosti z vlastivědy a přírodovědy u žáků pátého ročníku. Pracovali ve skupinkách po celou dobu svého pochodu na hrad Rýzmberk. Zopakovali si světové strany a orientaci v krajině pomocí mapy a buzoly. Vyznačovali do plánků nejen výchozí místo a cíl své trasy, ale také průběh a směr svého pochodu. Z přírodovědného učiva si oživili přírodní společenstva a jejich zástupce. Největší úspěch z tohoto pracovního listu sklidil odhad výšky vyhlídkové hradní věže. Na toto téma se rozpoutala bohatá diskuze, po které došlo všech pět skupin žáků k překvapivě úspěšnému odhadu. Maximální odchylka byla tři metry a dvě skupiny dokonce odhadly výšku věže přesně. Po doplnění chybějících údajů v děravém textu v závěru tohoto pracovního listu se odebrali všichni žáci do prostor hradního amfiteátru, kde zahráli pověst o hradu Rýzmberk. Bylo to krásné vyvrcholení naší vycházky po okolí města Kdyně. Mohu konstatovat, že všechny skupiny zvládly převést své teoretické vlastivědné poznatky do praxe a úspěšně vyřešily všechny úkoly v tomto pracovním listu.
- 50 -
5 Závěr V závěrečné práci jsem shrnula údaje o obci Kdyně a jejím okolí od historie až po aktuální současnost. Při zpracování jsem narazila vedle všeobecně známých informací o tomto městě i na spoustu informací méně známých pro mne a jistě i pro většinu kdyňských obyvatel. Poznatky z teoretické části jsem začlenila do vybraných oblastí Školního vzdělávacího programu naší školy. V jednotlivých předmětech jsem se snažila předat tyto znalosti žákům formou teoretického výkladu i praktických činností. Byla jsem překvapena s jakým zájmem a nasazením přistoupili k odhalování pro mnohé neznámých informací o svém městě. S nejpozitivnější odezvou jsem se setkala zejména při vyučovací hodině pracovních činností, kdy jsme společně vyráběli makety významných budov města Kdyně a jeho okolí. Ty byly následně vystaveny v prostorách školy, kde se setkaly s velkým zájmem nejen ostatních žáků, ale také učitelů a rodičů. Zajímavou pro ně byla i návštěva Muzea příhraničí a vycházka zaměřená na orientaci v krajině. Myslím si, že je důležité znát dějiny, významné osobnosti, přírodní zajímavosti, kulturní hodnoty i současnost svého bezprostředního okolí, ve kterém člověk žije. Utváření a upevňování vztahu ke svému městu vychovává z dětí občany, kteří se stanou patrioty a v budoucnu budou dbát o rozvoj města, udržování jeho kulturních hodnot a jejich předání dalším generacím. Domnívám se, že cíle mé práce byly naplněny, neboť v ní byla uceleně zpracována fakta o Kdyni a okolí, která byla vhodnou formou předána žákům. Myslím si také, že práce může být vhodnou pomůckou pro mé kolegyně při výuce nebo být námětem pro regionální projekt.
- 51 -
6 Seznam použitých zdrojů 1. Atlas Česka: Rozhledna Koráb u Kdyně [online]. 2011. [cit. 2015-10-25]. 2. Domažlicko: Kreis Domažlice (Taus). 2005. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa. ISBN 80-86125-59-9. 3. DUDÁK, Vladislav. 2005. Český les. Příroda- historie- život. Praha: Nakladatelství Miloš Uhlíř - Baset. 4. Evidence MÚ Kdyně, 2015. 5. Fotohistorie. 2015. Kdyně - náměstí [online]. [cit. 2015-10-24]. 6. HedvabnaStezka.cz: Zemřel Zdeněk Šmíd [online]. 2011. [cit. 2015-10-25]. 7. HUBÁČEK, Josef a Jaroslav SOUKUP. Moje vzpomínky na létání. Druhé vydání. Klatovy: COALEX Klatovy, 2008. 8. Kdyně: město historických a kulturních zajímavostí. 2007. Vydalo Město Kdyně. 9. Kdyně: V proměnách posledních 25 let. 2014. Vydalo město Kdyně. 10. Kdyňsko: Image prospekt. 2009. Klatovy: Sdružení obcí Kdyňska. 11. Knižní databáze KDB.cz: Zdeněk Šmíd [online]. 2008. [cit. 2015-10-25]. 12. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 1997, 938 s. ISBN 80-85983-14-1. 13. Město Kdyně. 1998. Sušice: Nakladatelství Dr. Radovan Rebstöck. 14. Místopisný průvodce po České republice: Kdyně - Památky a turistické zajímavosti [online]. 2009. [cit. 2015-10-25]. 15. Mystika - info: Rýzmberk [online]. 2014. [cit. 2015-10-25]. 16. Oficiální stránky města Kdyně: Blízké okolí [online]. 2015. [cit. 2015-10-24]. 17. Oficiální stránky Města Kdyně: Historie města [online]. 2015. [cit. 2015-10-24]. 18. Oficiální stránky Města Kdyně: Současnost města [online]. 2015. [cit. 2015-1024]. 19. PELANT, Jan. 1984. Města a městečka Západočeského kraje. Plzeň: Západočeské nakladatelství. 20. Ročenky/ČSÚ: Demografická ročenka měst [online]. 2015. [cit. 2015-10-25].
- 52 -
21. Sokolská župa Šumavská: Odhalení památníku Emilu Tšídovi [online]. 2009. [cit. 2015-10-25]. 22. Školní vzdělávací program Masarykovy základní školy ve Kdyni dle RVP ZV: Škola pro život. 2010. Kdyně. 23. Velká encyklopedie: Znak a historie Kdyně [online]. 2015. [cit. 2015-10-25]. 24. Zpravodaj hradu Rýzmberka: Přírodní rezervace Herštýn [online]. 2010. [cit. 2015-10-25].
- 53 -
7 Seznam příloh Příloha č. 1 Základní charakteristika obce Kdyně Celkový pohled na Kdyni Příloha č. 2 Historie Kdyně Historické foto kdyňského náměstí Příloha č. 3 Přírodní prostředí Kdyně Přírodní rezervace Herštýn – porost bučin Přírodní rezervace Herštýn – áron plamatý Příloha č. 4 Pomník Emila Tšídy na vrchu Ráj Památník Josefa Hubáčka Zdeněk Šmíd Příloha č. 5 Významné budovy ve Kdyni Kostel sv. Mikuláše Radnice Synagoga Muzeum příhraničí Fara Zámeček Dům č. p. 89 Příloha č. 6 Blízké okolí Kdyně Rozhledna Koráb Zřícenina hradu Rýzmberk Zřícenina hradu Nový Herštejn Příloha č. 7 Současnost obce Kdyně ZŠ Kdyně v Komenského ulici – 1. stupeň ZŠ Kdyně na náměstí – 1. stupeň ZŠ Kdyně v Komenského ulici – 2.stupeň Sportovní hala Masarykovy ZŠ ve Kdyni ZŠ v Prapořišti MŠ v Markově ulici ve Kdyni MŠ v Dělnické ulici ve Kdyni Základní umělecká škola ve Kdyni Školní družina ve Kdyni
- 54 -
Knihovna ve Kdyni Víceúčelový sportovní areál ve Kdyni Sokolovna ve Kdyni Centrum vodní zábavy ve Kdyni Tenisové kurty ve Kdyni Kuželna ve Kdyni Fit Club Energy ve Kdyni Sportovní stadion ve Kdyni Přírodní koupaliště Hájovna Kino Kdyně MKS Modrá hvězda Kdyně MÚ Kdyně Domov seniorů ve Kdyni Dům s pečovatelskou službou ve Kdyni Pošta ve Kdyni Zdravotní středisko Kdyně Příloha č. 8 Plnění vybraných kapitol ze ŠVP Jazyk a jazyková komunikace Jazyková výchova – Práce s texty o obci Kdyně Literární výchova – Seznámení s pověstí hradu Rýzmberk Matematika a její aplikace Aritmetika – Práce s tabulkami Člověk a zdraví Chůze v terénu a překonávání překážek (vycházka na hrad Rýzmberk) Člověk a svět práce Konstrukční činnosti – Sestavení jednoduchého prostorového modelu významných budov ve Kdyni a jejím okolí Vlastivěda Lidé a čas – Návštěva Muzea příhraničí ve Kdyni Umění a kultura – výtvarná výchova Pozorování budov a jejich kresba Plánek města Kdyně (PL z vlastivědy a přírodovědy) Plánek okolí Kdyně (PL z vlastivědy a přírodovědy)
- 55 -
Přílohy Příloha č. 1
Základní charakteristika obce Kdyně
Celkový pohled na Kdyni
Zdroj: vlastní
Příloha č. 2
Historie Kdyně
Historické foto kdyňského náměstí
Zdroj: Fotohistorie, 2015.
Příloha č. 3
Přírodní prostředí Kdyně
Přírodní rezervace Herštýn - porost bučin
Zdroj: vlastní
Přírodní rezervace Herštýn - áron plamatý
Zdroj: vlastní
Příloha č. 4
Kdyňští rodáci
Pomník Emila Tšídy na vrchu Ráj
Zdroj: vlastní
Památník Josefa Hubáčka
Zdroj: vlastní
Zdeněk Šmíd
Zdroj: Hedvábná stezka, 2011.
Příloha č. 5
Významné budovy ve Kdyni
Kostel sv. Mikuláše
Radnice
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Synagoga
Zdroj: vlastní
Muzeum příhraničí
Zdroj: vlastní
Fara
Zámeček
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Dům č. p. 89
Brána bývalé přádelny
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Příloha č. 6 Blízké okolí Kdyně
Rozhledna Koráb
Zřícenina hradu Rýzmberk
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Zřícenina hradu Nový Herštejn
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Příloha č. 7 Současnost obce Kdyně
ZŠ Kdyně v Komenského ulici – 1. stupeň
ZŠ Kdyně na náměstí – 1. stupeň
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
ZŠ Kdyně v Komenského ulici – 2. stupeň
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Sportovní hala Masarykovy ZŠ ve Kdyni
ZŠ v Prapořišti
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
MŠ v Markově ulici ve Kdyni
MŠ v Dělnické ulici ve Kdyni
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Základní umělecká škola ve Kdyni
Školní družina ve Kdyni
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Knihovna ve Kdyni
Víceúčelový sportovní areál ve Kdyni
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Sokolovna ve Kdyni
Centrum vodní zábavy ve Kdyni
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Tenisové kurty ve Kdyni
Kuželna ve Kdyni
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Fit Club Energy ve Kdyni
Sportovní stadion ve Kdyni
Zdroj: vlastní Zdroj: vlastní
Přírodní koupaliště Hájovna
Zdroj: vlastní
Kino Kdyně
Zdroj: vlastní
MKS Modrá hvězda Kdyně
MÚ Kdyně
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Domov seniorů ve Kdyni
Dům s pečovatelskou službou ve Kdyni
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Pošta ve Kdyni
Zdravotní středisko Kdyně
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Příloha č. 8 Plnění vybraných kapitol ze ŠVP
Jazyk a jazyková komunikace Jazyková výchova – Práce s texty o obci Kdyně
Zdroj: vlastní
Literární výchova – Seznámení s pověstí o hradu Rýzmberk
Zdroj: vlastní
Matematika a její aplikace Aritmetika – Práce s tabulkami
Zdroj: vlastní
Člověk a zdraví Chůze v terénu a překonávání překážek (vycházka na hrad Rýzmberk)
Zdroj: vlastní
Člověk a svět práce Konstrukční činnosti – sestavení jednoduchého prostorového modelu významných budov ve Kdyni a jejím okolí
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Vlastivěda Lidé a čas – návštěva Muzea příhraničí ve Kdyni
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Zdroj: vlastní
Umění a kultura – výtvarná výchova Pozorování budov a jejich kresba
Zdroj: vlastní
Plánek města Kdyně
Zdroj: Kdyně: V proměnách posledních 25 let, 2014.
Plánek okolí Kdyně
Zdroj: Kdyně: město historických a kulturních zajímavostí, 2007.
