OBEC. hn MODERNÍ. PROBLÉMY MUNICIPÁLNÍ POLITIKY (sir.io-ii) TÉMA MESICE: MÍSTNÍ FINANCE (str.30-40) RACIONALIZACE DOPRAVNÍ OBSLUHY (str

hn

MODERNÍ OBEC

MĚSÍČNÍK PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

PROBLÉMY MUNICIPÁLNÍ POLITIKY TÉMA MESICE: MÍSTNÍ FINANCE

(sir.io-ii)

(str.30-40)

RACIONALIZACE DOPRAVNÍ OBSLUHY

(str. 20-21)

číslo 10

2. souhrnná přehlídka turistických možností regionů České republiky 6. - 9. února 1997 (6. - 7. pro odborníky) Výstaviště Praha

6. ročník veletrhu cestovního ruchu 6. - 9. února 1997 (6. - 7. pro odborníky) Výstaviště Praha

EUROPEAN TOURISM TRADE FAIRS ASSOCIATION

yymtiiíA y;iu umizmAi MEZINÁRODNÍ VELETRH POHŘEBNICTVÍ BRNO 21.-23.11.1996 NOMENKLATURA -

-

-

motorová a speciální vozidla pro přepravu zesnulých kremační pece a vybavení krematorií výroba rakví a příslušenství kamenictví a hrobová příslušenství, značení hrobů kovotepci (zpracování kovů, urny, umělecká litina apod.) technika pro výkopy hrobů, provoz hřbitovů

J Ijfl

- zahradnictví a sadovnictví, květinová vazba - pietní svítidla a příslušenství - tiskárenské služby pro pohřebnictví - počítačové systémy pro pohřebnictví - vzorové úpravy hrobů

DOPROVODNÝ PROGRAM: Správa a provozování pohřebišť Etika a náboženství Zahraniční poznatky

Brněnské veletrhy a výstavy a.s.

Výstaviště 1 Brno 647 00

jjjulsíiiu:! lílUE •Jítřil) j.r.u. jjřiuiiúzí i\i Vúmi z iiuúíUIvju Itoiiiuiiúlní Isuimilv;. Juliu výiiradní iluvuzus [iruilulilů i; ňlOílU Vúm iiuúmins vuzitllu nu úiúlání lianul. a 'jjjuuIí, rumaiaía (uiiuiluiliuvá, uilniúní, iiiauiianiulv/ uaiiiuuuár), ulruja na yiui uil|jailu a iirujjíuí uuíy. Jailnú aa u zařízaní urúanú (jřatlaaáíin pru máablv/ pruvuz u 'jyaultám výlvunu při iiiiniiiiúliiíuii ruzmárauii. 7 auuiaaná iluiiá přiuiiúzínia na trii a tluláí nuvinltuu: užilliuvá vuzidlu UAiíULUřlE aa varzíuii J.t2, J.vt. Tulu vuziillu ja Itunatruuvúnu pudla najinuilariiájáí lauiinuluijia. Uilty lumu má vlaatní innutnuat pauza I IUU Ivj, přiíainz nuanua! ja I 7UU Ivj. Hru tanlu puilauzali naúízínia núaiavby jaltu aypaú, iiiuniúzní pluáina, na avuz uilpadu apuil., valltuu rýiiuiluu ja inuznuat autuinatiuliá přaauiluuliy Uí/I a ualá řada daláíuii duplnltů. Hru latuání rult máma pru lilianty připravany • * apauiální pany. Huliud aa nám pudařilu zíaltal u Váa zájam, zauulajia nám, rádi aa a Vámi pudálíma u daláí Iniurmapa.

výstaviště, pavilon D otevřeno od 9 do 18 hod.

KwtÉt

MGE BUM s.r.e.

i,: P)4II177 li

milMM Mum j pmmw jimi MODERNÍ OBEC 10/1996 O

3

moderní obec SEMINÁŘ Hospodářské noviny a Moderní obec opakují pro velký zájem

LEGISLATIVNÍ ZMĚNY NA KAPITÁLOVÉM TRHU Seminář je určen pracovníkům finančních odborů městských a obecních úřadů, kteří se zabývají cenným papíry a kapitálovým tr­ hem, zástupcům akciových společností, ma­ nažerům, právníkům apod. Datum a místo konání: 31. října 1996 Praha 1, Na Florenci 19, nová budova České typografie 6. patro Účastnický poplatek: 945-Kč včetně DPH Program: 8.00- 9.00 hod. prezence 9.00- 13.30 hod. 1. Zákon o cenných papírech - obchodování s CP, evidence zaknihovaných CP. práva spojená s cennými papíry 2. Zákon o investičních společnostech a fon­ dech 3. Vybrané části obchodního zákoníku - ve­ řejný návrh smlouvy o koupi akcií, oznamo­ vací povinnost Lektoři: prof. JUDr. Jan Dědič. Vysoká škola ekono­ mická Ing. Jiří Špička, Ministerstvo financí ČR Přihlášky a informace: a. s. Economia, Na Florenci 3. 115 43 Praha I, tel./fax: 02/282 2334

Seznam inzerentů v tomto čísle: Agentura Triumf, s. r. o. Nad Primaskou 31 100 00 Praha 10 02/628 35 80 02/628 35 81 s. 2 Inge Brno, s. r. o. Jihomoravské nám. 1 602 00 Brno 05/45 21 77 55 s. 3 BVV, a. s. Výstaviště 1 647 00 Brno s. 3, 28, 29 Nopo ZM, s. r. o. Mostecká 149 538 21 Slatinany 0455/833 27 s. 8 Schlumbergcr Industries, s. r. o. Maskové 3 150 00 Praha 5 05/57 21 08 32-6 s. 9 Klimat, s. r. o. Mathonova 72 613 00 Bmo 05/52 95 16 s. 9 Kovošrot Praha. a. s. Ke Kablu 289 100 37 Praha 10 02/707 51 11 02/70 33 25 s. 21,23,25 Věra, s. r. o. Lužná2 160 00 Praha 6

4

J

02/316 76 68 02/36 65 04 s. 27

MARTIN ŘÍMAN Nástroje je třeba využívat (str. 6-7) „Dopravní obslužnost není pouze záležitost obcí. Zákon dává rozhodující pravomoc do­ pravním úřadům na okresech. Programové pro­ hlášení vlády jednoznačně říká, že stát má zá­ jem na pokrytí dopravních služeb. A okresní úřad je součást státu, musí tedy zabezpečovat státní politiku. Nástroje tady jsou a je třeba je využívat."

MIROSLAV NĚMECKÝ Problémy municipální politiky (str. 10-11) „Pro posílení kompetencí obcí se jeví jako žádoucí legislativně stanovit povinnost vlastní­ ků pozemků a objektů podílet se na financování inženýrských sítí v daném území, pokud je hra­ zeno z obecních prostředků. Úloha obcí by se též výrazně zhodnotila posílením jejich kompe­ tencí při ochraně bytového fondu."

Atlantik Portfolio Management, a. s. Hilleho 6 05/15 51 23 00 05/45 21 23 01 s. 53 Renault 02/232 59 00 s. 56 Verlag Dashofer, s. r. o. Na Poříčí 30 112 86 Praha 1 02/282 31 02

MODERNÍ OBEC 10/1996

Racionalizace dopravní obsluhy (str. 20-21) „Nechť bude zpracován jakýkoli projekt, kte­ rý povede ke snížení dopravní nabídky, bude vždy kriticky posuzován cestující veřejností. Přitom je zřejmé, že v důsledku omezených do­ tačních prostředků je nutné k takovému kroku přistoupit. Nabízejí se však i jiná řešení, založe­ ná na ekonomickém jízdném a působení nabíd­ ky a poptávky."

Místní rozpočty (str. 31) „Významnou roli při úvěrování může sehrát kvalifikovaný odborný aparát finančních útvarů obecních úřadů za předpokladu, že se nebude jednat o roli subjektu pasivně podrobeného představitelům samosprávy. Mezi funkcionáři samosprávy a odbornými pracovníky úřadu by měla fungovat konstruktivní spolupráce ve všech fázích rozpočtového procesu."

EVA VESELÁ Kina„.a co bude dál? (str. 44-45) „Alfou i omegou dalšího bytí kin jsou finanč­ ní problémy. Hlavním přínosem je tržba za vstupné (průměrná cena vstupenky je asi 30 Kč), dalším dodatkovým příjmem je v mnoha případech provoz videopůjčovny, pronájmy sá­ lu jiným organizacím, promítání reklam na fil­ my i jiné zboží, ale i nespecifické činnosti."

ALEŠ PŘIBYL

Sepes, s. r. o. Hradilova 3 P. O. BOX 516 636 00 Bmo 05/45 21 35 19-20 05/45 21 35 20 s. 29

Artechnic Schreder, a. s. 1. Pluku 12a 186 00 Praha 8 02/231 49 97 02/231 47 94 s. 53

ZDENĚK ŽEMLICKA, JAROMÍR KUNST

LIBUŠE BENEŠOVÁ

Výstaviště Praha 170 05 Praha 7-Bubeneč 02/20 10 32 94 02/37 13 52 s. 28

B. A. T. Program, s. r. o. 1. máje 1000 756 61 Rožnov p. Radhoštěm 0651/56 45 21 dtto s. 53

některé obce do obtížné finanční situace v bu­ doucnu."

FOTO: KAREL JANEČEK

Oldřich Čepelka Krizová komunikace (str. 12-13) „Předvídat vznik krizových situací se vyplá­ cí. Stačí, když pravděpodobnost, že nastanou, v kombinaci se závažností jejich důsledků, je „dost velká". Co znamená dost velká, je na sub­ jektivním posouzení každé organizace, avšak existují pomocné metody, jak tato rizika identi­ fikovat."

VĚRA KAMENÍCKOVÁ Hospodaření v prvním pololetí (str. 16-17) „Úsilí vlády o sblížení temp růstu příjmů ob­ cí a státního rozpočtu by mělo být signálem pro obce, aby přehodnotily své mnohdy velmi vel­ korysé investiční projekty. To je nutné přede­ vším proto, aby racionální snaha o proporciona­ litu v rámci veřejných rozpočtů nepřivedla

Prostor pro iniciativu (str. 50) „Po listopadu 1989 skupina lidí založila neo­ ficiální spolek pro obnovení školy a prosadila jej v tehdejším zastupitelstvu. Díky nadšení ob­ čanů. kteří odpracovali tisíce brigádnických ho­ din zdarma, se nám podařilo v roce 1990 školu znovu otevřít. Ze zničené budovy je dnes nej­ krásnější stavba v obci a se školou zde znovu ožil společenský život."

MODERNÍ OBEC Co ohrožuje kvalitu pitné vody

Obsah

(Ing. Jaromír Hanák, Ing. Jitka Konečná)

25

PODNIKÁME V REGIONECH Evidence psů Městské informační systémy Informatorium Věra Orientační panely

Foto na titulní straně: Nová radnice v Praze-Repích (Antonín Eliáš)

26 27 27 29

TÉMA MĚSÍCE: Místní finance Ohlédnutí za významnou konferencí Místní rozpočty

30

(PhDr. Libuše Benešová) Nástroje je třeba využívat

(Rozhovor s ministrem dopravy Ing. Martinem Římanem) 6-7

Municipální úvěrování Úvěrové ratingy Ekologické úvěry Profesionální rozvoj Příprava rozpočtu jako trvalý proces Poskytování informací Program decentralizace Dopady změn financování

(Dr. Jiří Blažek)

31 32 33 34 35-36 36 36 37 38-39

Možnosti vstupu na kapitálový trh (Ing. Zdena Javornická)

40

HHI 8 8 8

Svaz měst a obcí ČR Podzimní výstava Nová města Japonský zájem

9

Problémy municipální politiky

(Ing. Miroslav Německý)

10-11 11

Role tajemníka Krizové komunikace

(PhDr. Oldřich Čepelka)

12-13 13 13

Správní rádce Kniha o požární ochraně

Nové právní předpisy Nové knihy Nálezy Ústavního soudu ČR (III. část)

(JUDr. Lubomír Šimek)

41

42-43

ŠKOLSTVÍ A KULTURA Dostupnost bytů Zkušenosti ze Šternberka

14

(Ing. Libor Kolář)

15

Hospodaření v prvním pololetí (Ing. Věra Kameničková. CSc.) Převod daňových výnosů

16-17

(Ing. Petr Rutrle)

18

Kina...a co bude dál?

(Eva Veselá) Veřejné zakázky v praxi

44-45 45

POZNATKY ZE SVĚTA Místní správa a samospráva v Bulharsku (JUDr. Karel Svoboda. CSc.) 46-47 Populační politika pro Německo 47

OTÁZKY A ODPOVĚDI

48-49

REGIONSPEKTRUM Prostor pro iniciativu

(ing. arch. Aleš Přibyt)

50

Obnova normálního života

(Miroslava Válová)

50

Sakvice dříve a nyní

(Ing. Josef Musil, DrSc.) Nová náměstí

Dotace na dopravu Racionalizace dopravní obsluhy

51 51

Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Ročník n„ číslo 10 Vychází poslední týden v měsíci Cena výtisku pro volný prodej 38.- Kč Cena výtisku pro předplatitele 32,- Kč Roční předplatné 384.- Kč Adresa redakce: Na Florenci 3. 115 43 Praha 1 tel.: 02/282 39 76, 282 38 76, 282 39 77, 282 38 77. fax: 02/282 36 89 Šéfredaktor: JUDr. Ing. Antonín Eliáš tel.: 02/282 39 76 Sekretariát: Magdalena Vévarová, tel.: 02/282 38 76 Redakce: Josef Sahánek, tel.: 02/282 39 77 Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 02/282 38 77 Grafická úprava: František Jankovský Jazyková úprava: Mgr. Jiřina Michálková Vydává: EČONOMIA. a. s. Na Florenci 3, 115 43 Praha 1 tel.: 02/282 23 13, fax: 02/24 21 49 27 INZERCE: Na Pončí 30. 112 86 Praha 1 Manažer inzerce: Luděk Vařbuchta tel.: 02/282 39 50, fax: 02/282 39 70 Příjem inzerce: tel.: 02/282 36 85, 282 37 85 fax: 02/282 38 63 Komerční přílohy: tel.: 02/282 22 24," fax: 02/282 37 84 Odbyt: Drahomíra Slaninová, Na Florenci 19. 115 43 Praha I tel.: 02/282 22 23, fax: 24 21 49 27 Předplatné: EČONOMIA. a. s. Na Florenci 19, 115 43 Praha 1 tel.: 02/282 23 16. 282 22 16. 282 37 54 fax: 242 14 927 Tiskne: Mír. a. s.. Přátelství 986 104 00 Praha 10 - Uhříněves Sazba a reprodukční část: středisko Ecographia, Praha Rozšiřuje: PNS. a. s. Podávání novinových zásilek povoleno Rl’P Praha č.j. 3243/94 ze dne 23. 12. 1994. Ve SR rozšiřuje ECOPRESS, a. s. Bratislava. Podávání nov. zásilek povoleno RPP Bratislava pošta 12 č.j. 471/95 ze dne 18.1. 1995. Redakcí nevyžádané příspěvky se nevracejí. Materiály označené (P.R.) jsou placenou inzercí ISSN 1211-0507 Autorská práva k měsíčníku Moderní obec vykonává vydavatel. Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (zejména mechanickým nebo elektronickým) bez výslovného svolení vydavatele je zakázáno. 1996 EČONOMIA, a. s.

19

V PRISTIM CISLE

(doc. Ing. Zdeněk iemlička, CSc., Ing. Jaromír Kunst)

» MODERNÍ OBEC

20-21

> TÉMA MĚSlCE: Informační systémy

ggQiargBZEEikHi

> Zadluženost obcí > Místní politik a finance

Projekty s dánskými zkušenostmi

(Ing. Milan Kunc)

> Rozvoj obcí a investiční činnost

22

Staré železo v moderní době

>- Fórum starostů a primátorů

(Ing. Vladimír Ptáček)

23

Kalendář akcí

Městský interiér a jeho regenerace (ing. arch. PhOr. Karel Schmeidler. CSc.)

24

Uzávěrka tohoto čísla: 27. 9. 1996

52

> Doprava jako veřejná soutěž

> Programy pro děti a mládež MODERNÍ OBEC 10/1996 3

5

Nástroje je třeba využívat Rozhovor s ministrem dopravy ČR Ing. Martinem Římanem okresy než v minulém roce. Výchozí podmín­ ky jsou dány velikostí okresu, počtem obyva­ tel, množstvím ujetých kilometrů i výší modi­ fikované ztráty. Výsledný návrh vznikl porovnáním všech variant přístupu. Podotý­ kám. že se jedná o návrh, neboť konečné schválení celkové částky přísluší Parlamentu. (Pozn. redakce: návrh rozdělení dotace uvádíme na str. 19).

• Uvedl jste již, že státní dotace celkovou ztrátu nepokryje. Jak se budou podílet na jejím krytí okresní a obecní rozpočty?

• Pane ministře, máte ve svém rezortu řadu starostí. Chtěli bychom s vámi hovořit o hro­ madné autobusové dopravě, především z po­ hledu obslužnosti území. To jsou otázky, kte­ ré nejvíce zajímají představitele obcí, měst a okresních úřadů. Proto je také dopravní obslužnost jednou z priorit, které vláda zdůraznila ve svém pro­ gramovém prohlášení. Zvýšená pozornost bu­ de zaměřena na usnadnění dopravy do škol, zdravotních zařízení, úřadů a také do zaměst­ nání. To znamená řešit hlavní dopravní prou­ dy do zaměstnání v rozsahu, který určí pří­ slušný úřad, neboť ten zná nejlépe místní poměry. • Proč vůbec vznikly potíže s dopravní obslužností? V autobusové dopravě došlo k dramatic­ kým změnám. Monopolní a mamutí podniky byly atomizovány a privatizovány. Změnila se úloha státu i obcí z hlediska možného ovliv­ ňování dopravců. Výrazně jiný je i způsob do­ tování dopravy. Od blokového přidělování prostředků monopolním podnikům se přešlo k jednotlivým linkám, které se řeší na základě jednání dopravce s obcí a dopravním úřadem. Tyto změny jsme si možná do důsledků neu­ vědomovali a proto snad byla určitým způso­ bem obsluha území autobusovou dopravou podceněna. Nelze se divit, že při tak rozsáh­ lých změnách nastanou určité potíže. • Jaká opatření se pro dokonalejší řešení do­ pravní obslužnosti připravují pro rok 1997? První opatření se týká velikosti státní dota­ ce na dopravní obslužnost. I když ona sama nepokryje celkovou ztrátu, navrhujeme ji zvý­ šit na částku 700 mil. Kč. To je proti letošní­ mu roku téměř o třicet procent více. Zpraco­ vali jsme komplikovaný, ale vyváženější a spravedlivější klíč rozdělení této částky na 6

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

Chceme dosáhnout, aby se i okresní úřady, jako územní orgány státu, podílely na řešení dopravní obslužnosti rovnoměrně. V letošním roce se téměř třetina okresních úřadů svými rozpočty vůbec nezapojila do krytí ztráty na svém území. Vedle toho řada okresů ze svého rozpočtu na tento účel vyčlenila ještě více pro­ středků než stát. V tomto smyslu je třeba do­ sáhnout jisté rovnoměrnosti. Proto vláda přija­ la usnesení, které zavazuje okresní úřady navýšit účelovou dotaci státu o dalších mini­ málně 40 - 60 % z vlastních zdrojů. Toto na­ výšení považujeme za dolní mez participace okresního úřadu. • Celková ztráta se tedy v příštím roce očeká­ vá v jaké výši? Kolik by měl činit podíl obcí na krytí této částky? Celková ztráta dopravců v příštím roce se bude pohybovat v rozsahu 1,5-1,7 mld. Kč. (V letošním roce to bude pravděpodobně 1,35 mld. Kč). Při schválení státní dotace na rok 1997 ve výši 700 mil. Kč předpokládáme, že část hrazená okresy bude minimálně 400 mil. Kč . Zbytek, tj. přibližně 500 mil. Kč, by měl být hrazen z rozpočtu obcí. To by představovalo zajištění spojů o víkendech, v dopravních sedlech, spojů jedoucích za kul­ turou, na nákupy apod. Rozložení podílu stá­ tu. okresů a obcí na krytí ztrát dopravců by mělo zůstat zásadně ve stejném poměru jako doposud. (Pozn. redakce: v letošním roce se očekává podíl na krytí ztráty státem, okresy a obcemi v poměru 514:363:435 mil. Kč) • Stát však připravuje také dotaci, která by měla pomoci při obnově vozového parku. Ja­ ký je tady záměr? Vláda schválila v návrhu rozpočtu rovněž částku, která by ze státního rozpočtu měla stimulovat obnovu vozového parku. Je to 150 mil. Kč, určených k dotacím na krytí 20 % pořizovací ceny nových autobusů, zakoupených dopravci k pravidelné linkové dopravě. Při dnešních cenách by to umožnilo potenciálně ná­ kup přibližně 300 nových autobusů. Zpracováváme zároveň dotační pravidla, která stanoví techniku přístupu k těmto pro­ středkům, způsob kontroly a objektivitu jejich přidělování. 1 zde však podotýkám, že se jed­ ná o vládní návrh státního rozpočtu, podléha­ jící schválení zákonodárným sborem.

• fíudou tyto prostředky dostačující? Jaký je vůbec současný stav vozového parku? V pravidelné vnitrostátní linkové přepravě osob je nyní přibližně 6000 autobusů. Z nich jsou tři čtvrtiny účetně odepsány a téměř třicet procent autobusů je starší než deset let. Pro pl­ nou obnovu je tedy potřeba 600 autobusů po deset let. Dosud nakupovali dopravci zhruba 180 autobusů ročně. Státní dotace by měla ty­ to počty zvýšit. Celková potřeba autobusů však bude postupně klesat. Celý tento systém teprve letos startujeme, bude tedy vyhodnoco­ ván a podle potřeby upravován. • Lze očekávat, vedle opatření finančního charakteru, též určité kroky v zlepšení infor­ movanosti cestujících ? Veřejnost oprávněně kritizuje zejména ne­ dostatečný přístup k jízdním řádům autobusů. Příčinou je jejich nízká stabilita. Dopravci provádějí takřka neustále změny. Souvisí to především s linkami, které f ungují na základě smlouvy obce a okresu s dopravcem. Ty jsou uzavírány na velmi krátká časová období, často se nedodržují a důsledkem bývá rušení spojů. Další příčinou je vysoký počet doprav­ ců, kteří nejsou schopni nebo nemají zájem spolupracovat na tvorbě jízdních řádů. Dříve zde bylo sedm krajských podniků, nyní pro­ vozuje osobní linkovou dopravu asi 150 do­ pravců. Chybí rovněž povinnost dopravce zveřejnit jízdní řád jinak než vyvěšením na zastávkách. • Které kroky konkrétně hodláte učinit pro zlepšení? Chceme zřídit komplexní servis pro Českou republiku, určité informační centrum, které by maximálně přiblížilo občanům údaje na všech provozovaných linkách. Jednáme v tomto smyslu s některými organizacemi, které by tento úkol mohly realizovat. Chtěli bychom, aby databáze informací o jízdních řádech ved­ la ke zpracování a vydání knižních jízdních řádů alespoň na úrovni okresů. Legislativně by měla tomuto záměru pomoci novela záko­ na o silniční dopravě, podle které by dopravci měli stanovenou povinnost předkládat změny jízdního řádu ke schválení jen 3krát ročně, stejně jako je tomu se změnami jízdních řádů Českých drah. • Trvalé problémy s financováním dopravní obslužnosti vyplývají často z neujasněných představ o rozsahu linkové sítě autobusových spojů. Některé okresy mají zpracovány pro­ jekty optimalizace veřejné dopravy, jiné se spokojily s postupným rušením ztrátových spojů. Jaký je váš názor na postup v této oblasti? Způsob zavedení a celá síť autobusových linek v minulosti vznikla mnohdy chaoticky, na základě náhodných potřeb, které dneska již často nemají opodstatnění. Skutečně, ně­ které okresy a obce již zpracovaly jejich od­ bornou analýzu. Dneska jsou k dispozici

NA ÚVOD

exaktní a dobře pro­ pracované modely, jak programovat a formo­ vat optimální síť linek v rámci přepravních proudů v daném úze­ mí. Připravujeme urči­ tý metodický návod pro obce a okresní úřady, jak v těchto zá­ ležitostech postupo­ vat. Máme zkušenost, že kvalitně zpracova­ ná optimalizace do­ pravní sítě dokáže ušetřit až 10 % nákladů při zachování úrov­ ně dopravní obsluhy. • Jednou z možnosti, jak ovlivňovat činnost dopravců je přímá účast na jejich řízenífor­ mou majetkové účasti. Jak se díváte na pro­ blematiku dokončení privatizace? Je to dneska již trochu okrajová záležitost. Většina podniků je privátní a to je záležitost nevratná. Existuje však ještě několik státních podniků ČSAD. dosud nepři vatizováných a je zde také několik akciových společností tohoto typu, ve kterých drží významný podíl (20-30 % akcií) Fond národního majetku. Osobně se domnívám, že by bylo vhodné umožnit obcím majetkový vstup do těchto společností. Když mohou mít obce vlastnické podíly v energetic­ kých podnicích nebo ve spořitelně, proč by nemohly obdobně vlastnit akcie dopravních společností. I z důvodů srovnávacích bych tento postup doporučoval. Bude jistě zajímavé porovnat spokojenost obcí s dopravní obslužností v okresech s rozdílnými typy vlastníků či podílníků dopravních společností. • Popsal jste doposud všechny základní ná­ stroje ovlivňování dopravní obslužnosti. Jaký je váš názor na postavení a úlohu malých ob­ cí, které často nemají dostatek zdrojů na kry­ ti ztráty dopravců? Uvědomuji si tento problém. Opatření, o kterých jsem již hovořil, však přináší nástro­ je řešení. Dopravní obslužnost není pouze zá­ ležitost obcí. V některých okresech se rozděli­ la státní dotace a zbývající problémy zůstaly pouze na obcích. Zákon však dává rozhodující pravomoc dopravním úřadům na okresech. Programové prohlášení vlády jednoznačně ří­ ká. že stát má zájem na pokryti dopravních slu­ žeb. A okresní úřad je součást státu, musí tudíž zabezpečovat státní politiku. Nástroje k tomu dostává. Státní dotace spolu s účastí okresního rozpočtu tvoří více než. dvě třetiny prostředků k pokrytí očekávané ztráty. To by mělo být do­ stačující na zajištění základních potřeb. Ná­ stroje tady jsou, je třeba je dokázat využívat a směrovat prostředky na potřebná místa. • V tomto roce iniciovalo Ministerstvo do­ pravy CR tzv. pilotní projekty dopravní ob­ služnosti. Jedním z důvodů pro jejich zpraco­

vání byla analýza možností použití většího množství malých autobusů. Co si o tom mys­ líte? Pilotní projekty byly ministerstvem zadány v některých okresech s úzkým zaměřením na využití malých autobusů. Byla to v podstatě učitá část optimalizačního projektu okresu. Ten by se však měl provést komplexně, nejlé­ pe pro území celého okresu a na jeho náklady. Je to náročná práce, kterou by měly provádět nezávislé instituce. I když takový projekt stojí určité peníze, po roce provozu optimálního modelu se náklady vrátí. Pokud jde o malé autobusy, ty se používají na několika místech již delší dobu. Mají své nesporné výhody, ale také nevýhody. Doprav­ ci je znají a v místech, kde se osvědčí, jistě do­ jde k jejich dalšímu rozšíření. Domnívám se však, že malé autobusy nespasí hromadnou linkovou dopravu. • Domníváte se, že současný systém řešení dopravní obslužnosti má perspektivu i do bu­ doucnosti nebo se počítá s nějakým zcela no­ vým přístupem? Stávající systém zabezpečuje státní garanci za řešení základní dopravní obsluhy a zároveň počítá se spoluúčastí obcí. Celá řada nástrojů, o kterých jsme hovořili tento systém dotváří a on bude samozřejmě vždy dolaďován a upřesňován. Má však svou perspektivu a ži­ votaschopnost. V budoucnosti chceme do zákona o obcích zakotvit její působnost v dopravní obslužnosti nad rámec úkolů, které garantuje stát. Je to si­ ce drobnost, ale patří k těm krokům, které bu­ dou dolaďovat celý systém. • Hlavním jádrem sporů obcí a dopravců bý­ vá výše požadavků, kterou dokladují doprav­ ci v souvislosti s prokazatelnou ztrátou při zajišťování dopravy. Stále víc se volá po jejím přesném vymezení. Chtěli bychom samozřejmě při novele zá­ kona pregnantněji definovat a upravit pojem prokazatelné ztráty. Nicméně nikdy nenastane stav. kdy by zákon tuto záležitost vymezil jed­ noznačně a beze zbytku. Při řešení dopravní obslužnosti je důleži­ tějším prvkem skutečnost, že obec nebo do­

pravní úřad a dopravce jsou spolu navzájem ve smluvním vztahu. Zajištění dopravy a úhrada prokazatelné ztráty je oboustranný závazek. Ten se musí sjednat a k tomu je tře­ ba, aby zde byli dva partneři, kteří mají zá­ jem se dohodnout. Žádné furiantství není na místě. Tento fakt mnozí nechápou. • Máte naprostou pravdu. Přesto však ně­ které obce nebo sdružení obcí přistoupily k založení vlastní společnosti, provozující hromadnou autobusovou dopravu. Důvo­ dem byly nesplnitelné požadavky dopravců. Domníváte se, že to je ta pravá cesta k zajiš­ tění dopravy? Mně osobně nekonkurenční prostředí vel­ mi trápí. Bohužel vzniklo málo nových do­ pravců. Je to dáno mimo jiné též nejistotou podnikatelů, neboť dopravní úřad s nimi uza­ vře smlouvu jen na jeden rok, což při inves­ tiční náročnosti podnikání v dopravě není ji­ stota. Na druhé straně dopravní úřad oprávněně tvrdí, že neví, jaká bude výše do­ tace v následujících letech, a proto se nemů­ že příliš zavazovat. Taky proto chceme tento systém stabilizovat, vytvořit jistotu, která může přivést nové dopravce, zvýšit konku­ renci a zlepšit dopravní služby i jejich na­ bídku. Určitě však není řešením, aby tyto činnosti vykonávaly obce. • Byly také návrhy, aby zaměstnavatel, který chce podpořit dopravu do zaměstnání, mohl tuto položku odpočítat ze základu pro zdaně­ ní. Tím by se mohly získat zdroje pro řešení dopravní obslužnosti. Domnívám se, že to není cesta k řešení do­ pravní obslužnosti a pokud vím, zaměstnava­ telé neprojevují příliš zájem podporovat do­ pravu. • Pane ministře, přišeljste do rezortu dopra­ vy z okresu Frýdek-Místek, kde se na řešení dopravní obslužnosti dává nejvíce prostřed­ ků. Máte zkušenosti z práce na radnici, byl jste přednostou okresního úřadu. Jak vám tyto zkušenosti pomáhají ve vaší současné práci? Frýdek-Místek patří z hlediska počtu oby­ vatel k největším v republice. Přepravovat denně téměř 250 tisíc obyvatel není jednodu­ ché. Venkovské linky vedou navíc do údolí beskydských hor, špatně se okruhují, okres je ze dvou stran lemován hranicemi s Polskem a Slovenskem. Proto je příspěvek na úhradu ztráty, který dostávají dopravci opravdu znač­ ný. Při růstu nákladů má však příspěvek za poslední dva roky klesající tendenci. Je to dů­ sledek optimalizace provedené v okrese. Mo­ hu říci, že řadu věcí v současné práci porovná­ vám právě optikou možných územních dopadů a zkušenosti z minulé činnosti jsou pro mně pomocí. Děkuji vám za rozhovor. Antonín Eliáš Foto: - as MODERNÍ OBEC 10/1996 O

7

Sx/azměstaobcy

ČESKÉ REPUBUKY • Rada SMO ČR seznámila starosty s pří­ pravou novely vládního nařízení o odmě­ nách členům zastupitelstev obcí. Původní návrh byl stažen a přepracován tak, aby splňoval požadavky systémového řešení navrhovaného Svazem. K němu mělo dílčí připomínky Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, takže po dohodě Svazu měst a ob­ cí a Ministerstva vnitra ČR byl návrh opět přepracován a nyní se očekávají konečná stanoviska. Návrh vychází z výše platů na městských a obecních úřadech a měl by ře­ šit i naturální odměny (stravné, služební te­ lefon, služební auta a pod.) včetně 13. a 14. platu. Je předpoklad, že vláda by jej mohla projednat v říjnu nebo v listopadu t. r. S je­ ho účinností se počítá od 1. 1. 1997. • Předsednictvo SMO ČR se zabývalo přípravou V. sněmu SMO ČR, jenž se uskuteční na jaře roku 1997, a upravilo har­ monogram přípravy sněmových dokumen­ tů. Byly též přijaty návrhy nového jednací­ ho řádu Sněmu, stanov SMO ČR a návrh na stanovení výše členského příspěvku (1,50 Kč na obyvatele pro rok 1998), které byly prostřednictvím Informačního servisu rozeslány všem členským obcím k připo­ mínkování. Předsednictvo též odsouhlasilo znění dopisu, kterým byl ministr dopravy ing. Martin Říman požádán o podporu bez­ úplatného převodu akcií nezprivatizova­ ných podniků ČSAD na všechny obce v daném okresu. • Komise ISMO se zabývala připojením Kanceláře SMO na Internet, výhodami a povinnostmi, které z toho pro SMO a Kancelář vyplynou, na co je třeba dát po­ zor a co požadovat od firmy instalující In­ ternet. • Výbor malých obcí a vesnic se sešel v pražském hotelu Esprit, aby projednal problémy, které starosty malých obcí nej­ více trápí. Součástí zasedání byla příprava na Den malých obcí, jenž bude koncem říj­ na v Bmč a počátkem listopadu v Praze. • Komise cestovního ruchu diskutovala se zástupci České centrály cestovního ruchu (ČCCR), Asociace turistických informač­ ních středisek a Ministerstva hospodářství ČR. mj. o otázce nejrozšířenčjších informač­ ních systémů - N1TS, provozovaný ČCCR a podle starostů a dalších uživatelů ne příliš vyhovující a mnohem rozšířenější RIS, pro­ vozovaný firmou ECODATE. Komise usta­ novila pracovní skupinu, která zhodnotí oba systémy a vypracuje stanovisko. • Školská komise zhodnotila plnění vy­ tčených cílů a dílčích úkolů v uplynulém období. Je potřeba pokračovat ve spoluprá­ ci s Ministerstvem školství, mládeže a tělo­ výchovy ČR a rozšířit kontakty s Parla­ mentem ČR Ing. Eva Vítková

8

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

Podzimní výstava V areálu brněnského výstaviště byla 1. října 1996 za přítomnosti řady čestných hostí otev­ řena čtveřice tradičních veletrhů: SIMET (technické vybavení pro řemeslníky), WOOD-TEC (zařízení a ma­ teriály pro dřevozpracující průmysl), INTERPROTEC (bezpečnost práce) a ENVIBRNO-mezinárodní vele­ trh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostře­ dí. Právě poslední jmenova­ ný veletrh byl velkou inspi­ rací pro řadu měst a obcí, neboť přinesl přehlídku vý­ robků a služeb od téměř 450 vystavovatelů ze 17 ze­ mí. První den byly předány ochranné známky „Ekologicky šetrný výro­ bek" třem oceněným podnikům. Za lak na dřevo SADOLIN byla oceněna krnovská fir­ ma HEMAX TRADING. Brikety z dřevního odpadu získaly ochrannou známku pro spo­ lečnost BOBR, s. r. o. a nátěrové hmoty na bá­ zi vody REMAC a LATEX pro firmu TELURIA Skrchov. Celkem pětačtyřicet studentských diplomových prací s ekologic­

Nová města Starosta Pavel Čížek ze Spáleného Poří­ čí v okrese Plzeň-jih a starosta Oto Neu­ bauer z Trmic v okrese Ústí nad Labem převzali z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miloše Zemana v pondělí 30. září 1996 do­ kumenty, kterými byl oběma obcím na­ vrácen statut města. Stejně tak v červenci t. r. získal městský statut Nový Knín v okrese Příbram. Všechna města získala zpět městský titul, který v minulosti ztratila. Předseda PSP ČR udělil všem obcím statut

kou tématikou ze 17 fakult našich vysokých škol hodnotila soutěžní porota, která udělila první cenu V. Stejskalovi z Právnické fa­ kulty UK Praha za práci „Deliktní odpo­

vědnost fyzických osob v ochraně životního prostředí". Z bohaté nabídky vystavovatelů udělil také náš sesterský časopis ODPADY cenu mobil­ nímu zařízení pro čerpání, analýzu a spalování bioplynu ze skládek odpadů, jejímž výrobcem je firma SEKO NOVO, s. r. o. Novosedlice. - přFoto: Autor právě s přihlédnutím k minulosti, přestože vláda ČR, s ohledem na počet obyvatel ten­ to krok nedoporučila. Spálené Poříčí má 2580 obyvatel, deset místních částí, několik památkových zón, velkou pozornost zde věnují ekologii. Tř­ míce, donedávna městská část Ústí nad La­ bem má dvě místní části, žije zde více než 2400 obyvatel. Na území města je rozsáhlý průmysl. Nový Knín je historické město tradičních řemesel, necelých 1800 obyvatel, pět místních částí, soustřeďují se na dostav­ bu nové školy.

(Všechna nová města postupně čtenářům představíme.) - as -

MO-00207

OBECNI KURÝR

Schlumberger

nmšsí^ Ve dnech 24.-25 zá­ ří se konala v Havířo­ vě IV. celostátní kon­ ference Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM), kterou uspo­ řádalo sdružení NSZM společně s městem Ha­ vířov a Ministerstvem zdravotnictví ČR. Me­ zi 76 účastníky byli zá­ stupci měst realizují­ cích mezinárodní projekt Zdravé město, ale i měst, která se na projekt připra­ vují a další. Projekt zahrnuje dlouhodobou strategii pro vede­ ní města, která řeší fyzické vlivy na zdraví občanů a přispívá k vytvoření vhodného sociálněkulturního prostředí ve městě. Členy NSZM jsou Boskovice, Brno, Český Těšín, Frýdlant n. Ostravicí, Havířov, Chropy­ ně, Jirkov, Karviná, Kromě­ říž, Liberec, Most, Roudnice n. Labem, Slavičín, Šternberk, Šumperk, Třebíč, Třeboň,

OVĚŘOVÁNÍ BYTOVÝCH VODOMĚRU SCHLUMBERGER zajištěno v autorizovaných opravnách

Vrbno p. Pradědem, Vamberk a Zlín. Svůj projekt zde představilo hostitelské město Havířov. Kon­ krétní výsledky, zejména infor­ mační systém Zdravých měst a jejich propagaci v počítačové síti Internet prezentovala i další měs­ ta. Účastníci konference se též se­ známili s aktuální činností NSZM, vyměnili si zkušenosti důležité pro přípravu i realizaci projektu. -lyFoto: Jan Pavlíček

Japonský zájem Všichni jistě známe japonské pracují s japonskými partnery, naautomobily, dokonalou elektroni­ př. Praha a Kjótó). Za účelem roz­ ku či optiku, bonsaje nebo kultur­ voje partnerských vztahů vytvoři­ ní tradice. Málo však la japonská města víme o japonské místní specifickou organiza­ 5SÉ£í*llBl
Zákon o metrologii č.505/90: doba platnosti metrologického ověřeni měřičů proteklého množství vody

teplá voda - 4 roky sudená voda - 6 roku V r.1996 je třeba provést opravu a následné metrologické ověření vodoměru: na studenou vodu - instalovaných v r.1990 na teplou vodu - instalovaných v r.1992

Kontaktujte: Schlumberger Industries s.r.o. Naskove 3 150 00 Praha 5 tel.: 02/57210382-6

Technicky a zkušební ustav stavební, Praha

KKS-SMS spol. s r.o., Chomutov

Energoaqua a.s., Rožnov p Radhostem

Teplárna Č. Budějo­ vice a.s., opravna vodoméru a ménču tepla, Mydlovary

SmVak - Opravy a ověřovaní vodoměru, spol. s r.o., Opava

Vodarna Plzeň, s.r.o.

HLUK

RENOVA s.r.o.. Solnice

InFax NA KAŽDÝ DEN 24 HODIN DENNĚ JE VÁM K DISPOZICI VÍCE NEŽ 100 INFORMAČNÍCH SERVISŮ

VYPOCTY ♦

STUDIE ♦

POKUD CHCETE INFORMACE IHNED

hledejte je na I n F a x u 0609314888 -

-

ŘEŠENÍ

návod k užíváni

0609314777 úplný seznam faxové nabídky HN

0609314999 -

seznam komerčních služeb

m Informační služba HN pro uživatele tele­ fonu s faxem

AUTORIZACE č. 38/1994 KLIMAT s. r. o. Mathonova 72 613 00 Brno tel./fax 05-52 95 16

m Stačí zvolit číslo a řídit se pokyny, které Kontakt teUlax 02/282 36 83. běžný lani

IC, PO BOX 80, Praho 011 32 Kč/min, i celé ČR.

MO-00049

MODERNÍ OBEC 10/1996 □ 9

a sf?í^Aw/i\

Problémy municipální politiky MIROSLAV NĚMECKÝ V České republice spravují obce své záležitosti samostatně a v přenesené pů­ sobnosti vykonávají část státní správy. Předmětem státní municipální politiky je cílevědomá a koncepční činnost, zaměřená zejména na optimalizaci kompetencí obcí v samostatné i přenesené působnosti, na vymezení jejich vztahu k ostatním subjektům v teritoriu včetně dělby pravomocí s územními orgány státu.

Velikostní struktura Základním problémem optimalizace kom­ petencí obcí v samostatné a přenesené působ­ nosti je jejich velikostní struktura. Česká re­ publika patří v Evropě k zemím s nej vyšším počtem administrativně správ­ ních jednotek. Současných 6236 obcí souvisí s tradiční značnou hustotou osídlení. Na úze­ mí ČR se nachází cca 14 500 místních částí s vlastním katastrálním územím. V poválečném období se počet obcí poměrně rychle snižoval. Z 11 459 v roce 1950 došlo k sní­ žení jejich počtu na 4067 v roce 1989. Integrace byla zpočátku výrazně stimulo­ vána vysídlením pohraničí, po­ zději snahou uni­ fikovat obvody tehdejších JZD a místních národních výborů, v dalších letech pak zaváděním kategorizace obcí s členěním na střediskové a nestřediskové. Změna politického systému v roce 1989 umožnila, aby se násilně integrované obce opět osamostatnily. To vedlo k nárůstu, který je nyní stabilizován. Uvedený vývoj oživil otázku minimální velikosti obce. Existují ar­ gumenty pro slučování i pro stabilizaci stá­ vající struktury. Pro masivnější integraci po vzoru Spolkové republiky Německo hovoří kvalitnější výkon správy, efektivní využití odborníků a vyšší ekonomická síla větších obcí. Naopak, me­ chanizmus velké obce nerespektuje specifiku malých sídel, kde je nákladnější výstavba a provoz zařízení infrastruktury, což často ve­ de k jejich zániku a vysidlování, kde v míst­ ních částech slábne pocit identifikace občanů s obcí a tím se ztrácí i zájem o její správu. (To se mj. projevilo i v SRN v sedmdesátých le­ tech, což byl také jeden z důvodů silné podpo­ ry programů obnovy venkova).

Samostatná a přenesená působnost Dalším problémem municipální politiky je upřesnění kompetencí obcí v oblasti sociál­ ní infrastruktury, zejména na úsecích škol­ ství, sociální péče a kultury. Zákon o obcích vymezuje kompetence na těchto úsecích zcela

10

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

obecně. To by mohlo umožnit měnit zásadním způsobem obecní kompetence v rámci spe­ ciálních zákonů rezortního charakteru. Tako­ vé změny často výrazně ovlivňují schopnost obce vyrovnat se plnohodnotně s novými úko­ ly. Nabízí se tedy otázka, zda by neměly být zásadní úpravy působnosti obcí vázány vý­ hradně na změnu zákona o obcích. V současné době je tato otázka aktuální pro řešení dopravní obslužnosti území. Zákon o obcích obslužnost vůbec neuvádí v samostatné působnosti. Speciální zákon (č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě) však ob­ ci příp. okresnímu úřadu ukládá povinnost hradit ze svého rozpočtu dopravci prokazatel­ nou ztrátu. U malých obcí tato úhrada činí v průměru 10 % jejich rozpočtů (viz. Moderní obec č. 5/1996). Každoroční diskuze o výši státní dotace, která má řešit uvedené záležitos­ ti, jen potvrzují nesystémovost řešení problé­ mu, založenou již v legislativě. Velmi žádoucí je právní úprava hospo­ daření obce s vlastním majetkem. Chybí ustanovení o maximálně přípustné výši za­ dlužení obce ve vztahu k její majetkové pod­ statě či k jejím příjmům. V průběhu tří let (1992-1995) vzrostlo zadlužení obcí z 900 mi­ lionů na 16 mld. Kč., což dokumentuje aktuál­ nost problému. Zákon, vzhledem ke specific­ kému poslání obce, by měl vymezit také její nezcizitelný a zcizitelný majetek. Činnost dobrovolných svazků obcí zákon omezuje na správu, údržbu a provozování zaří­ zení v úsecích místního a vodního hospodář-

ství, školství, kultury a zdravotnictví. Na sva­ zek nemohou být přeneseny úkoly z oblasti ochrany veřejného pořádku vč. ukládání sank­ cí. V místech soustředěného rekreačního ruchu, kde je ochrana veřejného pořádku základním předpokladem, lze považovat rozšíření kompe­ tencí svazků obcí v tomto směm za žádoucí.

Finanční zdroje V zařízeních sociální a technické infra­ struktury obcí lze jen v omezené míře využí­ vat tržního mechanizmu. Tento typ služeb má charakter veřejných statků. Úhrada za poskyt­ nuté služby je buď nulová (místní komunika­ ce, veřejné osvětlení, čištění obce, požární ochrana atd.), nebo zdaleka nekryje náklady (městská doprava, kulturní zařízení, mateřské školy apod.). Fungování a rozvoj těchto slu­ žeb vytváří podmínky pro celkový ekonomic­ ký rozvoj území. Jejich nedostatečné dimen­ zování naopak stimuluje odchod kapitálu a kvalifkovaných pracovních sil z obce. Další rozšiřování finančních zdrojů obcí je proto nutnou podmínkou pro celkový rozvoj území. Obecní rozpočty sice trvale na­ růstají, avšak v posledním období jsou rostou­ cí potřeby zabezpečovány výším tempem růs­ tu úvěrů, snižováním rezervních zdrojů obcí, popř. prodejem jejich majetku. Proto se jeví žádoucí hledat cesty k rozšíření vlastních příj­ mových zdrojů obecních rozpočtů. Jako možný zdroj se jeví rozšíření sorti­ mentu místních poplatků. Váha příjmů z těch­ to poplatků se v posledních letech snižovala (např. v důsledku zrušení poplatků z alkoholic­ kých nápojů a tabákových výrobků). Je proto otázkou, zda by se nemělo zvážit znovuzavedení těchto poplatků a obdobně jako v Rakousku umožnit navíc stanovení poplatků z jídel či zmrzliny. Dalším možným zdrojem by mohlo

ŘÍZENI A SPRAVA

edním z cílů Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů je vytvořit prostor pro ko­ munikaci a výměnu zkušeností mezi tajemní­ ky. To bylo také záměrem konference na té­ ma Role a odpovědnost tajemníka, která se konala 26. září 1996 v Chrudimi. Pořadatelé (Nadace Fond pomoci místní správě. Sdružení tajemníků) pozvali na toto setkání též hosty z Velké Británie a Nizozemí. Rozsah pravomoci a působnosti tajemníka a jeho postavení je v jednotlivých městech a ob­ cích odlišný. Zvláště vzájemné vztahy mezi ta­ jemníkem a členy samosprávných orgánů býva­ jí ožehavé a jsou jednou z nejčastějších příčin odchodu tajemníků z funkce. Přitom opakované změny v této funkci rozhodně nepřispívají ke stabilitě úřadů, ale ani neprospívají práci vole­ ných orgánů. Tento názor vyslovila ve svém vy­ stoupení tajemnice Obvodního úřadu měst­ ské části Praha 6 a místopředsedkyně Sdružení tajemníků Lenka Pokorná. Starosta RNDr. Ivo Sanc, CSc., coby „představitel druhé strany barikády11 seznámil účastníky s osvědčenými formami spolupráce starosty, místostarosty a tajemníka v Kutné Hoře. Zdůraznil důležitost finančního oceně­ ní a společenské prestiže i seberealizace ta­ jemníků. Zejména jejich finanční ocenění je vzhledem k jejich odpovědnosti a úkolům níz­ ké. O konání 3. kongresu evropských tajemní­ ků informoval tajemník Magistrátu města Pardubice ing. Miroslav Gregor. Seznámil účastníky i s předběžnými výsledky studie za­ bývající se postavením tajemníka v některých evropských zemích. O roli a profilu britského tajemníka hovořil tajemník úřadu „okresu" King’s Lynn a Západní Norfolk Alan Pask. Na svém po­ stu plní tajemník strategickou, koordinační, provozní a reprezentativní funkci. Je též poli­ tickým manažerem, jehož úkolem je rozvíjet konstruktivní vztahy mezi členy zastupitelstva a úředníky a zajistit „fair play“ během jednání zastupitelstva. Věk 36-64 let, většinou působil v oboru práva (65 %), převážně stráví celou kariéru v místní správě. Nizozemský tajemník - z 95 % muž v prů­ měru kolem padesátky, zpravidla právník, člen politické strany - je především manaže­ rem, poradcem a komunikátorem. Ronald Engcl, tajemník úřadu nizozemského měs­ ta Leidschendam věnuje většinu svého pra­ covního času (86 %) tzv. produktivním čin­ nostem (poradce, manažer). Činnost Sdružení tajemníků městských úřadů ve Spojeném království osvětlil jeho bývalý prezident a poradce programu Phare v ČR Robin Bccchey. Sdružení pomáhá při profesionálním rozvoji, vzdělávání a ško­ lení tajemníků, komunikuje s parlamentem, s veřejností apod. Britský know - how je ochotno poskytnout Sdružení tajemníků měst­ ských a obecních úřadů v České republice. -stp-

J

být zavedení místního poplatku z převodu ne­ movitostí. To by mj. obcím umožnilo lépe evi­ dovat vlastnické vztahy na svém území včetně pozitivních dopadů do řízení rozvoje obce.

Vztahy k jiným subjektům Obec ze zákona odpovídá za hospodář­ ský, sociální a kulturní rozvoj svého terito­ ria, ale její kompetence vůči ostatním subjek­ tům na území obce jsou výrazně omezeny. Obec nemůže zaujímat stanovisko k umístění zařízení provozovaných na jejím teritoriu. Po­ kud obec v přenesené působnosti nevykonává činnost stavebního úřadu, což se týká více než 90 % všech obcí, nemá v tomto směru žádný nástroj pro usměrňování rozvoje aktivit na svém území. Novelizací stavebního řádu i zá­ kona o obcích by měl být vliv obcí na usměr­ ňování svého rozvoje jednoznačně upevněn. Pro posílení kompetencí obcí vůči ostatním fyzickým a právnickým osobám v obci se jeví jako žádoucí legislativně stanovit povinnost vlastníků pozemků a objektů podílet se na financování inženýrských sítí v daném úze­ mí, pokud je hrazeno z obecních prostřed­ ků. Úloha obcí by se též výrazně zhodnotila posílením jejich kompetencí při ochraně byto­ vého fondu. Jako vhodné se jeví, s ohledem na zkuše­ nosti z dřívějších úprav obecních zřízení, ob­ novit institut domovského práva a umožnit tak obci ovlivňovat vymezení okruhu občanů, kteří budou možnými adresáty sociálních opatřením obce.

Vztahy k územním orgánům státu Územní orgány státu jsou soustředěny pře­ vážně v okresech - okresní úřady, úřady práce, finanční úřady, školské úřady, katastrální úřa­ dy atd. Na území krajů zůstala lokalizována detašovaná pracoviště některých ministerstev, která se podílejí na formování státní munici­ pální politiky ve svých regionech. Optimalizace takového systému je již ze zorného úhlu počtu zmíněných orgánů aktuál­ ním úkolem. Bylo by však nesprávné vidět ře­ šeni pouze v přenosu kompetencí na vyšší územní samosprávné celky. Neméně důleži­ tým problémem je totiž racionalizace dosa­

vadního systému kompetencí ve vztahu územní orgány státní správy a obce. Jako hlavní problémy se zde jeví: • živnostenské úřady - jsou organizovány jednak na úrovni okresního úřadu, jednak na úrovni pověřených obecních úřadů. Racionál­ ní by byla koncentrace kompetencí na první instanci (pověřené úřady) s tím, že okresní úřad by plnil funkci odvolacího orgánu. • školské úřady - správa základního školství je komplikovaně rozdělena mezi obec a škol­ ský úřad. Mnohem účelnější by bylo ponechat na školských úřadech jen záležitosti inspekční a pedagogicko personální. Ostatní osobní a věcné náklady by měly zabezpečovat obce. • zřizování a rušení organizací zabezpečují­ cích infrastrukturní služby obcím na úrovni okresu. Tato činnost není vůbec upravena zá­ konem. Okresní shromáždění realizuje tuto kompetenci nepřímo, při schvalování rozpo­ čtu okresního úřadu. Kompetence by měly být přiměřeným způsobem upraveny zákonem.

Závěrem Závažným problémem zůstává množství obecně závazných vyhlášek obcí, které Ústav­ ní soud CR ruší z důvodu jejich nezákonnosti. Přesnější a jednoznačnější právní úprava ob­ lasti, ve které obce jsou oprávněny vydávat obecně závazné vyhlášky, by přispěla k zvý­ šení právních jistot občanů i k zvýraznění úlo­ hy obcí ve společnosti. Naznačené otázky zdaleka nevyčerpávají problematiku municipální politiky. Výrazný­ mi okruhy, zasluhujícími rovněž pozornost jsou např. ekonomika a finanční politika obcí, optimalizace struktury a fungování řídících a správních orgánů obcí, činnost organizací obecně prospěšných služeb, regionální politi­ ka na místní úrovni a další. Autor Ing. Miroslav Německý (1932) vy­ studoval V$E a absolvoval postgraduální studia ekonomiky oblastí a tvorby životního prostředí. Pracoval na tehdejších ONV ve Středočeském kraji, od roku 1991 na minis­ terstvu hospodářství na úseku regionální a municipální politiky.

Foto: Karel Janeček MODERNÍ OBEC 10/1996 □

11

ŘÍZENÍ A SPRÁVA

Krizové komunikace OLDŘICH ČEPELKA noho lidí působících ve státních orgá­ nech a v místních samosprávách se domnívá, že kri­ ze a krizové situ­ ace vznikají jen v podnikatelské sféře. Ale stačí pozorně číst no­ viny. Desítky krizí se přímo tý­ kají městských, ale také okres­ ních či jiných úřadů. Padající svah ve Váňově u Ústí n. L., zřícení skal ve Hřensku, nepovolená demon­ strace při srazu skinheadů, požár velkého obyt­ ného domu v Brně...

M

Typické reakce Volení funkcionáři i zaměstnanci úřadů však někdy nedokáží adekvátně a účinně rea­ govat. Viděli jsme to v Brně, kde po nočním požáru zůstali ještě dopoledne na ulici lidé s rodinami a místní úřad jim nedokázal oka­ mžitě nabídnout jakékoli přístřeší. Ne všechny krize jsou náhlé a neočekáva­ né. Předvídat vznik krizových situací se vy­ plácí. Stačí, když pravděpodobnost, že nasta­ nou, v kombinaci se závažností jejich důsledků, je „dost velká". Co znamená dost velká, je na subjektivním posouzení každé organizace, avšak existují pomocné metody, jak tato rizika identifikovat. Účelem krizového řízení je: omezit ško­ dy na životech, zdraví a majetku a omezit škody na důvěryhodnosti městského úřadu, na image, na dobrých vztazích s občany, podnikateli, návštěvníky města, potenciální­ mi investory aj. Podstatnou součástí krizové­ ho řízení je tedy účinná komunikace s těmi cílovými skupinami, s nimiž potřebujeme být v dobrých vztazích, u nichž chceme mít dob­ rou pověst a na nichž jsme aspoň nepřímo zá­ vislí. Mimořádné události a krize můžeme rozdělit: na náhlé události a katastrofy (i hrozby atentátem) a na postupně narůstají­ cí krize (např. zřetelně vznikající nevůle v zastupitelstvu vůči starostovi). V Koberovech u Železného Brodu neče­ kali na postupně narůstající krizi, zvládli ji hned zpočátku. Firma Durrasch tam hodlala těžit vápenec a to by se místním nelíbilo. Ale než by se dali dohromady sami nespokojení občané a ekologická hnutí, byl by už pro­ blém na světě. A tak starosta loni na podzim prostě zorganizoval petici. Obec si zajistila publicitu celé věci, kontaktovala všechny za­ interesované státní orgány. Reakce byla tak rychlá a nekompromisní, že firma od svého záměru upustila.

12

O MODERNÍ OBEC 10/1996

(Netvrdíme tím, že by měl starosta vždy sám pořádat petice anebo, že by všechny ob­ ce měly být proti těžbě vápence, ale když už k tomu v Koberovech došlo, bylo to účinné.) Městské a jiné úřady by po vzoru velkých firem mohly mít zpracovány jednoduché krizové plány pro případy, které mohou oče­ kávat a jimiž nechtějí být zaskočeni. Nejsouli připraveni, dochází k některým typic­ kým reakcím: • starosta se schovává před novináři a ko­ munikaci nechává na tiskovém mluvčím, • úřad vydává nepravdivé zprávy, nebo se snaží věc zamlžovat, problém zlehčovat apod. (reakce jednoho magistrátu na obvině­ ní z údajného nacvičování popravy příslušní­ ky městské policie), • městská rada nařizuje informační em­ bargo a celý úřad dělá, že neexistuje (veřej­ nost získá dojem výhradně podle toho, jak událost zpracují publicisté a většinou je tudíž šokována a zhnusena, ačkoliv skutečnost možná tak špatná nebyla), • s veřejností se sice komunikuje, ale tak, jako by byla pouze v hledišti: na jevišti se hlavně hledají viníci, jedni to hází na druhé a událost se skutečně zvrhne v nepěkné diva­ dlo.

Při krizové komunikaci stačí dodržet několik zásad: • již preventivně zvolit strategii „Bud při­ praven". To znamená mít plán a v případě potřeby jej včas realizovat. Připravit včas klíčové osoby (např. místostarostu a vrátné­ ho) na to, jak se zachovat v mimořádných si­ tuacích, • rozpoznávat signály postupně narůstají­ cích krizí, • při nenadálé události katastrofické po­ vahy včas reagovat a okamžitě převzít inicia­ tivu, • rychle definovat problém a zveřejnit ak­ tuální stav, avšak zpočátku se vyhnout disku­ zím o příčinách události, • ve vztahu k novinářům být aktivní a otevřeně komunikovat, • jsou-li oběti, projevit soucit, okamžitě nabídnout a zajistit pomoc, udělat raději víc než míň, • v klidných dobách poskytovat co nejšir­ ší informace o činnosti organizace, o její při­ pravenosti na krizové události, o preventiv­ ních opatřeních apod. (v obcích se to týká jen nebezpečných situací, např. pravidelný prů­ jezd aut převážejících chlór), • preventivně pěstovat dobré vztahy se všemi, kteří se stanou dočasnými partnery při zvládání krizí. V živé paměti je dosud vystupování před­ stavitelů velkého města, v němž rozvášnění fotbaloví fanoušci při nočním pochodu na­ padli řidiče tramvaje. Několik týdnů předsta-

vitelé města retušovali celou událost, zlehčo­ vali ji, kritizovali novináře. Nakonec už neš­ lo jen o to, zda postup strážníků byl či nebyl správný. Důležité bylo, že jej média jednotně označila za nesprávný. To ohrozilo pověst a důvěryhodnost radnice i policie. Ke komu­ nikační krizi nedošlo na nočním náměstí, nýbrž v reakcích představitelů města, v je­ jich komunikaci s veřejností prostřednictvím médií.

Krizový plán a jeho realizace Jednou ze zásad krizové komunikace je dobrý plán, jehož význam bývá větší, než si někdy příliš zaměstnaní starostové a tajemní­ ci připouštějí. Postup je podobný jako v podnikatelském sektoru: 1. Analýza možných rizik a událostí Skupinka zkušených pracovníků to dokáže udělat během dvou setkání. Nejdříve se spo­ lečně vytipují všechny možné krize. Členové týmu pak samostatně kvantitativně vyhodno­ tí pravděpodobnost a závažnost každé možné události a tato individuální hodnocení se hro­ madně zpracují. Při druhém setkání skupina dokončí seznam. Osvědčila se metodika, kdy pravděpodob­ nosti událostí i závažnosti jejich důsledků jsou hodnoceny pouze pěti stupni. Výsledný seznam má 5-10 „položek" a ke každé bude vypracován jednoduchý scénář postupu. V seznamu samozřejmě nebudou všechny jednotlivé možné události (např. požár domu čp. 1, čp. 2 atd.), nýbrž skupina „obsahově příbuzných" událostí. Např. požár jakéhokoli obytného domu, při němž je alespoň jeden byt dočasně neobyvatelný. Zjistit a oznámit tuto událost, musí velitel zásahové hasičské jednotky. 2. Příprava souboru detailních opatření Příprava „scénářů" začíná vytipováním cí­ lových skupin, s nimiž je třeba komunikovat v rámci krizového řízení. Mohou to být, na­ př. příbuzní obětí, policie, místní orgány, média, širší veřejnost. Stanoví se co a jak je třeba vůči nim učinit, jaké informace očeká­ vají a potřebují. Pro každou skupinu událostí je určena osoba, která odpovídá za krizové řízení a komunikaci. Jindy jsou stanoveny třeba čtyři lidé, avšak každý týden je „ve službě" jen jeden. Je to např. zástupce starosty nebo vedoucí odboru. Tato osoba má k dispozici „šuplíkový plán", který napovídá, co a jak dělat a k němuž jsou přiloženy všechny po­ třebné materiály. To neznamená, že by měl někdo držet stálou pohotovost v budově úřa­ du pro případ, že by se něco stalo. Tento člo­ věk jen musí být znám (hasičům, policii atd.) a být k dosažení. Je důležité, aby se komunikace s jedno­ tlivými skupinami vyvíjela hned od po­ čátku událostí, pokud možno souběžně se záchranou majetku, s péčí o postižené apod.

řízeni a sprava

Představme si velký noční požár obytného domu. Jakmile je to možné, velitel hasičů telefonuje do bytu pracovníka městského úřadu, který je pro daný týden nahlášen ja­ ko „krizový šéf'. I kdyby na místo dorazil taxíkem, má hned k dispozici radiové spoje­ ní s dispečinkem či mobilní telefon. Po zjiš­ tění, že se dvě rodiny ocitly bez přístřeší, volá městské strážníky, aby hlídali zbylý majetek, a kontaktuje podnikovou ubytovnu či soukromé penziony, které předem sou­ hlasily s dočasným ubytováním osob pro ta­ kové případy. Novinářům může ráno ozná­ mit, že městský úřad se postaral o ubytování postižených osob, že jejich ma­ jetek je v bezpečí a že mohou přijít v jede­ náct hodin na radnici, kde získají další in­ formace. 3. Výběr a příprava lidí podílejících se na realizaci plánu Je třeba jmenovat osoby odpovědné za styk se sdělovacími prostředky. Tito lidé by měli být vyškoleni, jak komunikaci s mé­ dii připravovat a vést. Všem osobám zapoje­ ným do krizového řízení by dále mělo být jasné, jak se chovat v kontaktu s cílovými skupinami a jaký okruh informací jim po­ skytovat. Zásada je jednoduchá: maximum informací a co nejdříve, ale obojí je třeba předem specifikovat, aby nedošlo k nepo­ chopení a tím k nechtěným komunikačním chybám. 4. Příprava potřebných písemností Klientům doporučujeme tzv. informační [ mapu - desky obsahující základní informace o firmě nebo úřadu, o jeho představitelích, o posledních výsledcích činnosti. Je tam dále plán města, důležité adresy, základní statis­ tické údaje o obci, několik fotografií, video­ kazeta a jiné pomůcky. Těchto map je dobré vytvořit několik. V době krize obvykle není čas dávat něco takového dohromady. V se­ kretariátu starosty se tísní redaktoři a starosta je zaneprázdněn zvládáním krize. Informační mapa je tím nej lepším způsobem, jak noviná­ ře dočasně zaměstnat a jak jim umožnit, aby neztráceli čas. Zvládání komunikačních krizí - není žád­ ná zvláštní agenda či disciplína. Je to přede­ vším důsledná aplikace „normálního" jedná­ ní veřejných činitelů v případě, že komunikace probíhá v extrémně krátké době a v citově přehuštěné atmosféře. Autor PhDr. Oldřich Čepelka (1948) ab­ solvoval sociologii na FF UK v Praze. Nyní vede agenturu TIMa Liberec, která se zaměřuje na průzkumy trhu a veřejného mínění ve městech a regionech, na pora­ denskou a školící činnost v oboru public relations. na personální audity ve firmách a institucích a na marketingové poraden­ ství pro neziskový sektor.

Kniha o požární ochraně

Správní rádce

roce 1994 byla přijata novela zákona eřejná prezentace lexikonu „Správní rád­ o požární ochraně (zák. č. 203/1994 ce" se konala koncem září v benešovSb.), která podstatným způsobem zasáh­ ském Institutu pro místní správu (IMS). la do úpravy této problematiky. S více Jedná se o česko-německý a německo-český než ročním odstupem na ni navázala slovník odborných termínů a slovních spojení, prováděcí vyhláška Ministerstva vnitra ČR které tvoří základní pojmy pro denní praxi ve č. 21/1996 Sb., jíž byla konkretizována ně­ stámích a obecních úřadech. Potřebná pomůc­ která ustanovení tohoto zákona. ka by měla sloužit především pracovníkům Její výklad zpracoval kolektiv autorů uvedených úřadů v oblastech na obou stra­ Z. Szaszo, V. Šubrt, J. Černý a V. Bananách česko-německé hranice. Výbor a uspořá­ sinský a vydalo pražské nakladatelství dání specifických výrazů však poslouží kaž­ Codex jako II. část řády Komentovaný dému, kdo se zajímá o odbornou německou zákon o požární ochraně a předpisy sou­ visející (Praha 1996). terminologii. Z praktického hlediska je důležitá prv­ Zájemci o uvedenou příručku se mohou in­ ní část vyhlášky, v níž jsou podrobně ro­ formovat na adrese: IMS, Na Perštýně 11, zebrány prostředky vybavení objektů po­ Praha 1, PSČ 110 00, tel.02/24 22 61 22 žární technikou, věcnými prostředky Vydání této publikace je jedním z konkrét­ a příslušnými zařízeními požární ochrany. ních výstupů programu odborné spolupráce Oproti dosavadní koncepci není tato úpra­ mezi ministerstvy vnitra ČR a SRN. Finanční va tak detailní a komentář objasňuje, ja­ podpora Spolkového ministerstva vnitra a čin­ kým způsobem je třeba v konkrétních nost Nadace Hannse Siedla (NHS) v Praze případech využít institut posuzování po­ umožnila realizaci tohoto projektu za spolu­ žárního nebezpečí tak, aby bylo možno práce Institutu místní správy. dosáhnout diferencovaného přístupu k jed­ Cílem NHS je další podpora stabilizace a notlivým objektům. nezvratnosti demokratické, hospodářské a Pro potřeby orgánů místní správy má společenské obnovy České republiky. Kon­ podstatný význam druhá část vyhlášky, taktními partnery nadace jsou ministerstva, v níž jsou konkretizována práva a povin­ nosti státního požárního dozoru, režim správní orgány, obce a další instituce. Ve kontroly a zejména dokumentace okres­ spolupráci s Ministerstvem vnitra napomáhá ních úřadů a obcí na úseku požární ochra­ NHS podpůrným opatřením v oblasti veřejné ny. Komentář zde mezi jinými přibližuje, správy, zejména poradenstvím v oblasti záko­ co má obsahovat dokumentace požární nodárství a pořádáním vzdělávacích akcí. Jen ochrany obce, požární řád obce a řád ohlaza uplynulý rok se uskutečnilo téměř dvě šovny požárů. stovky vzdělávacích akcí, které navštívilo Praxe jistě uvítá podrobnou metodiku 6680 účastníků. - am postupu při zpracování požárního nebezpe­ čí a dva detailně rozpracované příklady to­ hoto posouzení, jakož i základní doporuče­ Realizované vzdělávací akce NHS nou literaturu, která je k nim připojena. Počet Publikace obsahuje konečně ještě text Tématické zaměření vyhlášky Ministerstva vnitra ČR č. seminářů 294/1995 Sb., kterou se podrobněji upra­ vují některé pracovněprávní vztahy, stej­ podpora veřejné správy 56 nokroj a hodnosti příslušníků Hasičského bezpečnostní otázky 46 záchranného sboru České republiky. V nakladatelství je připravena III. česko-německé vztahy 26 část knihy, která by měla obsahovat ko­ zdravotní a sociální věci 16 mentář týkající se podrobností o úkolech jednotek požární ochrany a zahrnovat také kulturní politika obcí 14 cvičební řád těchto jednotek.

V

V

12

(Pozn. red.: První část knihy Komentovaný zákon o požární ochraně autorů Z. Szasza, V. Subrta a J. Černého zahrnující novelu zákona č. 203/1994 Sb., o požární ochraně i cenné komentáře a vysvětlivky k jeho jed­ notlivým částem a paragrafům vyšla v na­ kladatelství Codex v r. 1995. Podrobnější anotaci k této příručce najdete v měsíčníku Moderní obec č. 11/1995). -

ma -

sociálně tržní hospodářství

8

spolupráce mimo komunální sféru

7

mládež a tělovýchova

4

evropská integrace

3

vyrovnání se s minulostí

3

odborová politika

2

obranná politika

2

postavení žen

MODERNÍ OBEC 10/1996 O

13

EK ©mámím

/a pocazaKisQ

Dostupnost bytů České republice je trvale spořící osobu max. 4,5 tis. Kč užíváno 3.7 milionu bytů, ročně a výhodné úročení při sta­ když na jeden připadá v průměruvebním úvěru (6 %). Spoření se 2,76 osob. Podle údajů Minister­ účastní více než 1,2 milionu osob stva hospodářství ČR (MH) se a jejich vklady dosahují celkem odhaduje, že bez vlastního bytu 23 mld. Kč. Jedna koruna vkladu nyní žije cca 170 000 domác­ státu do této podpory stimuluje ností. 1 když počet nově zahajo­ 10,70 Kč (u úvěrů na výstavbu vaných bytů ve výstavbě se po­ a modernizaci). Hypoteční úvěry fungují od stupně zvyšuje, počet bytů ročně dokončovaných nadále klesá. Při­ loňského roku. Ve čtyřech hypo­ rozený úbytek domovního fondu tečních bankách bylo doposud činí ročně přibližně 30 000 bytů. uzavřeno 3300 úvěrů ve výši cca Pořizovací cena nových bytů je I mil. Kč/byt. Efektivnost vkladu v rozmezí 12-21 tis.Kč/m2 podla­ státu - jedna koruna ze státního hové plochy. Důsledkem této rozpočtu stimuluje 3,50 Kč. skutečnosti je fakt, že v současné Podpora nájemního bydlení době si může dovolit pouze 5 % obcím (320 + 50 tis. Kč) byla za­ populace pořídit a splácet vlastní vedena v roce 1995, kdy tímto nový byt. Těchto 5 % obyvatel již programem bylo zahájeno 7500 však převážně bydlí. Proto návrh bytů a v letošním roce již jen 4700 koncepčních záměrů MH je smě­ bytů (na víc nebyly prostředky). řován především na zlepšení do­ Neuspokojené žádosti obcí by stupnosti bytů. mohly vést k zahájení dalších II 480 bytů a k vybudování infra­ struktury- pro téměř 15 000 bytů. Současné státní Potřeby na dofinancování před­ podpory stavují úhrnem 5.07 mld. Kč. Stavební spoření bylo zavede­ Efektivnost vkladu - jedna koru­ na ze státního rozpočtu stimuluje no v roce 1993 a znamená přede­ vším státní příspěvek pro každou 2,50 Kč.

V

Počet zahajovaných bytů v letech 1990-1996

Počet dokončených bytů v letech 1990-1996 40000 35000

■■as Hero 25000

■■■3- Sii !■

■mi ■■■

■■ 1994

14

O

MODERNÍ OBEC 10/1996

Ministr Jaromír Schneider a jeho poradce Pavel Rakous

Státní půjčka do fondů obcí na modernizaci stávajícího fon­ du představuje 275 mil. Kč z ka­ pitoly Všeobecná pokladní sprá­ va. Formou bezúročné desetileté státní půjčky může obec získat prostředky. Vyčleněná částka umožňuje v průměru uspoko­ jit jednu obec v okrese částkou 3,5 mil. Kč.

Koncepční záměry V těchto dnech předložilo Mi­ nisterstvo hospodářství ČR ve­ řejnosti své koncepční záměry na řešení dostupnosti bytů. Vy­ chází se z programového prohlá­ šení vlády, které předpokládá zvýšit objem prostředků z veřej­ ných rozpočtů plynoucích do té­ to oblasti. Bydlení je nákladná záležitost dlouhodobého charak­ teru. proto se počítá rovněž s vý­ razným zapojením občana do ře­ šení jeho bytového problému. Předpokládá se. že předložené návrhy mohou být ještě doplňo­ vány a upřesňovány. Stavební spoření: - zvýhodnit cílovou prémií 15 000 Kč každého, kdo úspory a úvěr použije k řešení bytové otázky. (Tímto opatřením by vložené prostředky byly na úrov­ ni 16 % zúročení.) Hypoteční úvěry: - zvýšit dotace úroků ze tří na sedm procent. - zavést progresivní splátky (zpočátku méně, později více), - garantovat doplňkové, předhypoteční úvěry, - odpočítávat splátky úroků hypotečních úvěrů ze základu pro výpočet daní z příjmu fyzic­ kých osob. (Navržená opatření by umož­ nila dostupnost financovat vý­ stavbu vlastnického bytu až pro 25 % domácností. Rodinný do­ mek za 1,5 mil. Kč by byl do­ stupný každé šesté rodině.) Přímé podpory obcím pone­ chat po přechodnou dobu ve stá­ vajícím rozsahu (320 + 50 tis. Kč) především pro větší a střední ob­

ce. V malých obcích (do 1500 obyvatel) umožnit fyzickým osobám čerpat částku na vybu­ dování infrastruktury pro nové bydlení až do výše 150 000 Kč na jednu stavbu.

Další návrhy Deregulace nájemného by měla urychlit vznik skutečného trhu s byty. Odmítá se okamžité zrušení regulace, ale urychlování jednotlivých kroků, s využitím stávajícího mechanizmu vládní­ ho nařízení o koeficientech růstu nájemného. V praxi to znamená zvýšení odpovědnosti obcí za bytovou politiku, neboť obce rozhodují o výši koeficientu. Všechny deregulační kroky musí být doprovázeny adekvátní­ mi opatřeními v sociální oblasti. Legislativní opatření by mě­ la řešit úpravy, které umožní by­ tovým družstvům využívat hy­ poteční úvěry. Navrhují se též změny občanského zákoníku k zlepšení nájemních vztahů a k potlačení „černého trhu" s byty. Pokračování programů, kte­ ré se osvědčily, bude zachováno. Jde o pomoc při financování oprav panelových domů, pro­ gram snižování spotřeby paliv a energie a dokončení výstavby domů s byty pro důchodce. Podpůrný a garanční fond. který se navrhuje založit, by měl poskytovat státní záruky, zpro­ středkování dotací a subvencí do fondů rozvoje bydlení obcím.

Prezentované návrhy mohou při důsledné a komplexní reali­ zaci znamenat hmatatelný přís­ pěvek k řešení bytového problé­ mu. Ministerstvo by mělo usilovat o jejich urychlené pro­ sazení, neboť i v případě okamži­ tého schválení se dá očekávat skutečná změna v počtech bytů na horizontu roku 2000. - am Foto: Autor

EKONOMIKA A FINANCE

Zkušenosti ze Šternberka město

Sdružování prostředků

ŠTERNBERK

Možnosti města zapojit se do fi­ nancování byly omezené. Vzhle­ dem k ověřené schopnosti části obyvatelstva podílet se na řešení bytového problému, byly zpraco­ vány principy spoluúčasti bu­ doucích uživatelů domů. Nespo­ léhalo se na přísun peněz formou ak jako řada našich obcí státních dotací, i když jakákoliv i město Šternberk hledá mož­ pomoc tohoto typu nebyla odmítá­ nosti jak řešit a financovat byto­na. Naopak, aktivně se usilovalo vou otázku. Ve vlastnictví města o získání různých dotačních titulů. je téměř 1600 bytů, z nichž se 600 nachází v panelových objek­ tech, 800 v klasických nájemních domech a 184 bytů je situováno do 53 domů s nebytovými prosto­ ry, převážně v centru městské pa­ mátkové zóny.

700 let

T

Další formy

Analýza situace Rozbor situace vycházel ze tří poznatků. Nedalo se očekávat, že státní politika bydlení s ohledem na finanční podporu obcím bude zásadně odlišná od doby před­ cházející. Nelze se spoléhat na vnější pomoc. Určitá skupina lidí je však schopna do bytů odpoví­ dajících jejich potřebám investo­ vat. S cílem analyzovat efektivnost předpokládaných nákladů, jejich výhody a nevýhody bylo posuzo­ váno pět alternativ řešení byto­ vé situace ve městě: výstavba nových bytových domů, prodej či pronájem pozemků pro výstavbu domů s byty, rekonstrukce domů s více byty, výstavba domů s byty a nebytovými prostory a rekon­ strukce domů s byty a nebytový­ mi prostory. Každá z alternativ má své vý­ hody i nevýhody. Poslední z nich však slučuje výhodnost všech po­ stupů a navíc řeší problém sta­ rých domů v centru města, čímž se mění jeho vzhled k lepšímu. Nevýhoda vysokých nákladů ne­ musí být neřešitelná při spoluú­ časti nájemníků. Závěry analýzy prokázaly ne­ zbytnost iniciovat snahu o od­ prodej té části domovního fon­ du, u které lze předpokládat vyšší náklady na údržbu, než jsou vybrané příjmy. Tato otáz­ ka pak byla řešena samostatně. Další závěr potvrdil, že žádná al­ ternativa nemůže problém řešit samostatně do všech důsledků, a bude proto vhodné všechny možnosti vzájemně kombino­ vat.

J

Byl zpracován systém sdružo­ vání prostředků, který zajišťuje významný podíl finanční účasti nájemníků na rekonstrukci bytů. Tímto finančním podílem je část­ ka, vztažená k plošnému metru modernizované podlahové plochy, kterou nájemník uhradí městu vedle nájemného. Město tak uza­ vře s budoucím nájemníkem smlouvu o sdružení finančních prostředků na rekonstrukci a smlouvu o budoucí nájemní smlouvě. V ní se zavazuje uzavřít s občanem na základě složených prostředků řádnou nájemní smlou­ vu podle platných předpisů. Sdružené prostředky jsou tak považovány za částku potřebnou k získání práva nájmu. Tímto způ­ sobem jsou přidělovány pouze re­ konstruované byty. Obdobně je ře­ šena i rekonstrukce nebytových prostor a jejich pronájem. Uvedený systém umožňuje městu započít realizaci investic pouze s částečným krytím ná­ kladů. Také návratnost prostřed­ ků ve vztahu k odpisu nemovitosti je z časového hlediska zajímavá. Městu se tak daří zejména rekon­ strukce domů ve středu města, což zvyšuje jeho estetickou úroveň.

Cenové relace Od roku 1992 prošlo celkovou rekonstrukcí 6 domů se 44 byto­ vými jednotkami. Ve stejném ob­ dobí bylo přiděleno 85 bytů z po­ řadníku. Spoluúčast nájemníků může být časově rozložena a představuje částku od 50 do 400 tisíc korun, tedy přibližně třetinu nákladů na celou investici. Byty před rekonstrukcí jsou nabízeny veřejně. Cena rekon­ struovaného bytu se pohybuje od 8 do 10 tisíc Kč za plošný podlahový metr. Nájemníci oce­ ňují především skutečnost, že mohou podle svého přání realizo­ vat drobné stavební úpravy, pří­ padně instalovat vybavení bytu podle svých představ. Nadstan­ dardní vybavení si pochopitelně hradí sami. Náklady na dosud provede­ né rekonstrukce činí necelých 22 mil. Kč, přičemž město Štern­ berk investovalo 11 mil.Kč, nájemníci sdružili 8.8 mil. Kč a státní podpora představovala 1.8 mil. Kč. Díky tomuto přístupu se podařilo snížit délku čekání na byt v pořadníku na 4 - 6 let podle velikosti bytu.

Vedle principu sdružování město využívá též zainteresování nájemníků formou kauce na opravy (1 až 20 tisíc Kč podle ve­ likosti bytu), které se vracejí při ukončení nájemního poměru, po­ kud nebyly použity na opravy by­ tu či zařízení poškozeného nájem­ níkem. Jde o určitou prevenci možné devastace bytu a předchá­ zení následného vymáhání tako­ vých nákladů po nájemníkovi. Dalším prvkem, který se osvěd­ čil, je uzavírání nájemních smluv na byty přidělované z po­ řadníku, na dobu určitou, tj. na jeden rok. Město má tímto způso­ bem možnost „poznat nájemníka" a rozhodnout se, zda mu po roce prodlouží smlouvu na dobu neur­ čitou. Z hlediska soudního vy­ máhání uvolnění bytu se jeví in­ stitut vyklizení bytu pro pronajímatele příznivější než výpověď z nájmu bytu. Podmín­ kou úspěšnosti soudních žalob je připravenost města poskytnout ná­ hradní ubytování. Pro tyto případy má město vytipováno několik bytů v domech se sociálně méně při­ způsobivými občany. Tento fakt stačí pro celou řadu občanů k to­ mu, aby změnili názor na splácení nájmu, uvolnění bytu apod. Tímto postupem bylo např. od roku 1995 soudně vymoženo 20 bytů. Správa bytů a nebytových pro­ stor není ve Šternberku svěřena re­ alitní kanceláři či příspěvkové or­ ganizaci. Veškerá iniciativa vychází z aktivity příslušných od­ borů městského úřadu, které jsou u zrodu i realizace projektů schvá­ lených zastupitelstvem. Ing. Libor Kolář tajemník Městského úřadu Šternberk MODERNÍ OBEC 10/1996 □

15

EKONOMIKA A FINANCE

Hospodaření v prvním pololetí roce 1996 došlo k ně­ kterým změnám ve způsobu fi­ nancování obcí. Změnil se po­ měr v rámci rozdělování vý­ nosů daně sdíle­ né obcemi a okresními úřa­ dy - daně z příj­ mu fyzických osob ze závislé činnosti - (část tohoto výnosu získal státní rozpočet) o obce získaly podíl na dani z příjmu právnických osob. Cílem této změny bylo sblížení tempa rů­ stu příjmů místních rozpočtů s tempem růstu rozpočtu státního v zájmu udržení proporciona­ lity v rámci veřejných rozpočtů a zajistit rovno­ měrnější příjmy na obyvatele v obcích v rámci jednotlivých okresů.

V

Příjmy obcí a okresních úřadů Příjmy místních rozpočtů se v období 1. po­ loletí 1995 a I. pololetí 1996 zvýšily o 24 %. Nárůst příjmů obcí činil 9 % (což je nižší dyna­ mika než v letech předchozích) a u okresních úřadů 88 %. Vysoký nárůst u okresních úřa­ dů byl způsoben především převedením vý­ plat dávek v rámci státní sociální podpory ze státu na okresní úřady. Tento převod v menší míře ovlivnil i agregát příjmů obcí vzhledem k tomu, že do této skupiny se započítávají i ma­ gistrátní města. Na dávkách v rámci státní soci­ ální podpory bylo v prvním pololetí vyplaceno 12,6 mld. Kč, z toho obce získaly 1,8 mld. Kč a okresním úřadům připadlo 10,8 mld. Kč. Po odečtení těchto dávek (a tudíž pro zajištění srovnatelnosti údajů za oba dva roky) je ve srovnání I. pololetí 1995 s prvním pololetím 1996 růst příjmů okresních úřadů negativní (-10 %) a růst příjmů obecních rozpočtů dosáhl 5,2 %. Na vyhodnocení toho, jaký dopad měly změ­ ny v rozdělování výnosů daně ze závislé čin­ nosti a daně z příjmu právnických osob, je ještě brzy vzhledem k nerovnoměrnému výběru da­ ně z příjmu právnických osob (termín podání daňových přiznání). Podle předběžných výsledků za celý rok mi­ nisterstvo financí odhaduje, že v roce 1996 bu­ de poprvé od reformy místních rozpočtů z roku 1993 dynamika daňových příjmů místních rozpočtů nižší než u rozpočtu stát­ ního. čímž se zastaví zvyšování podílu míst­ ních rozpočtů na celkových daňových výno­ sech. Druhým závěrem je to, že se poněkud sníží rozdíly mezi okresy s nejvyšším a nejnižším daňovým výnosem na obyvatele. To znamená, že v obcích na území okresů s nejnižším výnosem daní na obyvatele v roce 1995 se

16

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

situace znatelně zlepší, zatímco v obcích na území okresů s nejvyššími hodnotami daňo­ vých výnosů na obyvatele tato veličina nedo­ sáhne výše z roku 1995. Prozatím úplnou ne­ známou zůstává, jak dopadne rozdělení daňových příjmů v rámci okresu v důsledku opatření, že 10 % výnosu daně ze závislé čin­ nosti zůstává v obci, kde se nachází plátcova pokladna. Tabulka č. 1 ukazuje celkové výsledky hos­ podaření v rámci místních rozpočtů. Nejvíce patrným rozdílem je dosažení schodku za sou­ stavu místních rozpočtů v prvním pololetí 1996, a to ve výši 4 % jejich příjmů. Schodek v prvním pololetí roku 1996 vykázaly obce (poprvé od roku 1993) a i přebytek okresních

Tabulka č. 1

úřadů byl podstatně menší v roce 1996 než v roce předchozím. Existence schodku ukazuje na skutečnost, že stále více obcí financuje své, především kapitálové výdaje, dluhem - ban­ kovním úvěrem, půjčkou, emisí komunálních obligací apod., nebo využitím prostředků svých rezervních fondů. Údaje o místním dluhu však naznačují, že tempo růstu dluhu zpomaluje. Přírůstek nesplaceného dluhu obcí ve formě bankovních úvěrů a emisí komunálních obliga­ cí byl ve srovnání s prvním pololetím roku 1995 zhruba poloviční. Intenzita nových úvěrů se příliš nezpomalila, zvýšila se však váha splá­ tek úvěrů přijatých v předchozích obdobích. Jak již bylo řečeno, dynamika příjmů míst­ ních rozpočtů a v tom i rozpočtů obcí (po očiš-

Výsledek hospodaření obcí a okresních úřadů obce)1

příjmy výdaje saldo rozpočtu stav fondů k 30. 6.

1. pol.1995 okresní úřady

46,5 45,8 0,7 10,2

11,0 8,0 3,0 2,7

celkem

obce11

57,5 53,8 3,7 12,9

50,7 54,5 -3,8 11,0

(mld. Kč)

1. pol. 1996 okresní úřady

celkem 71,4 74,4 -3,0 13,2

20,7 19,9 0,8 2,2

Poznámka: 9 obce jsou zde uvedeny včetně magistrátních měst Pramen: materiály Ministerstva financí ČR

Tabulka č. 2 Příjmy obcí a okresních úřadů v prvním pololetí 1996 z toho: obce

obce a okresní úřady

obce a okresní úřady

1995

(mld. Kč)

z toho: obce 1996

příjmy celkem

57,5

46,5

71,4

50,7

daňové:

30,2 2,0

25,0 2,0

30,2 5,8

26,2 5,8

25,2

20,1

21,4

17,5

18,5 6,6

13,5 6,6

1,1 1,1 0,6 0,2 9,0 0,4

1,1 1,0 0,6 0,2 8,4 0,3

14,8 6,7 1,2

10,8 6,7 1,2 1,0 0,6 0,1

- z příjmu právnických osob - z příjmu fyzických osob - ze závislé činnosti - z podnikání - z nemovitosti - správní poplatky - místní poplatky - ostatní daňové příjmy nedaňové příjmy

— přijaté úroky kapitálové příjmy transfery:

- ze státního rozpočtu - ostatní transfery ostatní příjmy

1,7 16,1 14,8 1,3 0,5

Pramen: materiály Ministerstva financí ČR

1,7

10,3 9,0 1,3 1,0

1,1 0,6 0,1 9,8 0,5 3,2 28,5 27,7 0,8 -0,3

9,1 0,4 3,2 11,6 10,8 0,8 0,6

EKONOMIKA A FINANCE

Chrudim tční) se snížila. Po­ dívejme se, jak se změnila struktura příjmů (viz tabul­ ka č. 2). Na první pohled je zřejmé, že ve srovnání s prvním pololetím 1995 se v roce 1996 zdvojnásobil výnos z prodeje obecního majetku. Podíl dotací obcím na jejich celko­ vých příjmech zůstal zachován, po odpočtu do­ tace na dávky státní sociální podpory (objevují se pouze v roce 1996) se snížil z 22 % na 20 %. Rozpočet na rok 1996 předpokládal, že obce a okresní úřady získají v rámci daňových příjmů 66,8 mld. Kč, z toho obce samotné 58,1 mld. Kč. V prvním pololetí získaly místní rozpočty pouze 45,2 % z předpokládaných da­ ňových příjmů a obce zhruba totéž. V loňském roce činil tento podíl 53 %. Podíl daňových příjmů místních rozpočtů na jejich celkových příjmech činil v prvním polo­ letí 1996 42 %, v odpovídajícím období roku 1995 téměř 50 %. U obcí samotných se tento podíl zvýšil z 50 % v roce 1995 na 53 % v roce 1996. Svou roli sehrály dávky v rámci státní so­ ciální podpory, které vyplácely především okresní úřady. V rámci změny rozpočtových pravidel získa­ ly obce výměnou za část výnosů daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 20% podíl na výnosech daně z příjmů právnických osob. Tato daň na rozdíl od daně ze závislé činnosti vykazuje značně nerovnoměrný výnos v průbě­

Tabulka

č.

hu roku. Část výnosu této daně se v důsledku termínu podání daňových přiznání (30. 6. v pří­ padech, kdy právnické osoby podávají svá da­ ňová přiznání prostřednictvím daňových po­ radců) a kapacit finančních úřadů byla převedena až v prvních dnech druhého pololetí. Ministerstvo financí očekává, že výnos daně z příjmů právnických osob bude nižší, než se původně v rozpočtu na rok 1996 předpokláda­ lo. Příjmy místních rozpočtů z této daně by tak byly v rámci roku nižší asi o 1,8 mld. Kč. U da­ ně z příjmů fyzických osob se očekává, že pů­ vodní očekávání budou naplněna.

Výdaje obcí a okresních úřadů Celkové výdaje obcí se v prvním pololetí 1996 ve srovnání s prvním pololetím 1995 zvý­ šily o 19 %. Pro srovnání: výdaje státního roz­ počtu se ve stejném období zvýšily o necelých 15 %. Ukazuje se, že na novém rozdělení výno­ sů státních daní mezi státní rozpočet a rozpočty místní „prodělají" především okresní úřady a podíl obcí na celkových veřejných výdajích se opět zvýší. Podíl kapitálových výdajů obcí na jejich cel­

3 Výdaje místních rozpočtů obce a okresní úřady

(mld. Kč)

z toho: obce

obce a okresní úřady

1995

z toho: obce 1996

Závěr

celkem

53,8

45,8

74,3

54,5

neinvestiční výdaje

37,1

30,6

55,0

36,4

- mzdy a platy

3,6

2,7

5,0

3,7

- příspěvky do fondů

1,2

0,9

1,6

1,2

17,4

15,9

19,2

17,1

0,9 2,8

1,0

1,0

3,6

3,6

- nákup zboží a služeb - splátky úroků

0,9

- dotace podnikům

2,8

- transfery domácnostem

2,2

1,8

14,8

3,5

- příspěvky PO

7,5

4,5

8,5

5,1

- ostatní

1,5

1,1

1,3

1,2

kapitálové výdaje

16,7

15,2

19,3

18,1

- investiční výdaje

14,1

13,2

15,9

15,3

- transfery PO

1,5

0,9

- transfery podnikům

0,9

0,9 1,7

- ostatní

0,2

0,9 0,2

1,5 1,7 0,2

0,2

Pramen: materiály Ministerstva financi ČR

kových výdajích zůstal v těchto srovnávaných obdobích stejný, činil 33 %. Vysokého podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích do­ sahují obce za přispění státu. Zhruba třetina těchto výdajů je financována dotacemi ze stát­ ního rozpočtu. Z kapitálových výdajů ve výši 18 mld. Kč představovaly např. 2,1 mld. Kč do­ tace na bytovou výstavbu a 3,2 mld. Kč dotace na městskou hromadnou dopravu, výstavbu do­ mů s pečovatelskou službou a na Program ob­ novy vesnice. Velmi dynamickou položkou v prvním polo­ letí byly výdaje na mzdy a platy. Jejich přírůs­ tek ve srovnání s prvním pololetím 1995 činí 39 % za místní rozpočty a 37 % za obce. Opět se zde projevuje vliv přesunu výplat dávek stát­ ní sociální podpory ze státu na okresní úřady a magistrátní města a s tím spojené mzdové ná­ klady pracovníků, kteří tyto činnosti zajišťují. Dalším faktorem je výplata třináctého platu v prvním pololetí roku 1996, která se neusku­ tečnila v prvním pololetí 1995.1 tak je však dy­ namika mezd v rozpočtových organizacích ob­ cí vysoká ve srovnání s ostatními sektory. Vysokou dynamiku zaznamenaly i neinves­ tiční dotace obcí podnikům (přírůstek činí té­ měř 29 %). Schodek rozpočtů obcí byl financován jednak trasfery z fondů rezerv a rozvoje, jednak dluhem. V prvním pololetí 1996 se zvýšily čisté transfery z rezervních fondů (ve srovnání s prvním pololetím roku 1995) 0 4 mld. Kč a snížil se přírůstek nesplaceného dluhu, který činil v prvním pololetí roku 1995 1,3 mld. Kč a ve stejném období roku 1996 0,9 mld. Kč. Jak již bylo řečeno v úvodu, ne­ jedná se o výrazné zpomalení dynamiky no­ vých půjček a úvěrů, nýbrž o vzestup váhy splátek úvěrů a půjček. Tyto splátky činily v prvním pololetí roku 1995 necelou 1 mld. Kč a v prvním pololetí roku 1996 již 2,7 mld. Kč.

První pololetí roku 1996 naznačuje, že nové rozdělení výnosů některých daní mezi státní rozpočet a rozpočty místní není vůči obcím pří­ liš „kruté". Výdaje rozpočtů obcí si zachovaly relativně vysokou dynamiku. Tato dynamika byla zčásti dosažena na úkor deficitu rozpočtu obcí, který se v polovině roku objevuje poprvé. 1 když část deficitu je financována prostředky získanými v minulých letech, část tohoto defi­ citu se projeví v nárůstu místního dluhu. Úsilí vlády o sblížení temp růstu příjmů obcí a státní­ ho rozpočtu by mělo být signálem pro obce, aby přehodnotily své mnohdy velmi velkorysé investiční projekty. To je nutné především pro­ to, aby racionální snaha o proporcionalitu v rámci veřejných rozpočtů nepřivedla některé obce do obtížné finanční situace v budoucnu. Ing. Věra Kameníčková, CSc. poradkyně ministra financí CR Foto: Jan Pavlíček MODERNÍ OBEC 10/1996 O

17

EKONOMIKA A FINANCE

Převod daňových výnosů PETR RUTRLE odstatnou část příjmů rozpočtu obcí kud tento úrok převýší 50,- Kč. Tento úrok tvoří výnosy z daní, které spravují fi­ uhradí daňovému dlužníkovi obec. Jestliže nanční úřady. Tyto prostředky převádí fi­však nebyla od finančního úřadu splněna nanční úřad podle určitých zásad na ban­ podmínka, aby obci zbývalo ještě 10 dnů do kovní účty obcí. uplynutí celkové lhůty pro navrácení přeplat­ ku, uhradí obci vyplacený úrok či jeho po­ Převod prostředků měrnou část finanční úřad. Výnos daní se převádí na obce podle vy­ Příjmy obce hlášky Ministerstva financí ČR č. 25/1994. o formě provádění evidence daní a o převodu Které výnosy z daní a v jaké výši jsou příj­ daní jejich příjemcům (dále jen vyhláška). mem rozpočtu obce, stanoví § 23 zákona č. Tento převod se má uskutečňovat nejméně je­ 576/1990 Sb. rozpočtová pravidla obcí ČR. denkrát měsíčně. Pokud vypočtená částka ur­ U každého níže uvedeného druhu příjmu, je­ čená k převodu hož výnos je převáděn do rozpočtu obce, je je menší než v závorce uváděno předčíslí bankovního 500- Kč, pře­ účtu finančního úřadu. Na základě tohoto vod se za toto předčíslí lze zjistit výši převáděných pro­ období neprove­ středků podle níže uvedených zásad, které de. Toto neplatí platí pro rok 1996. při převádění 1) (633) Výnos daně z nemovitostí nachá­ výnosů daní na zejících se na území obce. obce k 30. 6. 2) (625) Výnos ze záloh, jejichž placení a 31. 12. každé­ vyplývá z podaných daňových přiznání, na ho roku. kdy se daň z příjmů fyzických osob, které mají byd­ převádí částka liště na území obce ke dni jejich splatnosti, bez ohledu na je­ a výnos téže daně vyměřené na základě poda­ jí výši. Převod se ných daňových přiznání u fyzických osob, uskutečňuje do které měly na území obce bydliště k poslední­ pěti pracovních mu dni zdaňovacího období, k němuž se da­ dnů po provedení výpočtu. Finanční úřad ňová povinnost vztahuje. může po dohodě s obcí provádět převody od­ lišně. Výpočet převodu na obce vychází z jedno­ tlivých osobních účtů daňových dlužníků u finančního úřadu. Převod se provede z část­ ky předepsané splatné daňové povinnosti da­ ňového dlužníka a to pouze do výše platby, která byla zaevidována na jeho osobním účtu. Pokud má tedy daňový dlužník na osobním WN ČESKÝCH účtě přeplatek, tento se nepřevádí. Taktéž se nepřevádí tzv. nejasná platba. A to do doby, SKA NÁRODNÍ j než dojde k jejímu vyjasnění a zaevidování na BANKA správný osobní účet daňového dlužníka. Pokud daňovému dlužníkovi vznikne ná­ rok na vrácení přeplatku daně, která je příj­ V praxi nastávají případy, že fyzická oso­ mem rozpočtu obce, bude v souladu s § 96a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní ba změní po ukončení zdaňovacího období a poplatků (dále jen zákon o správě daní) bydliště a podává daňové přiznání jinému fi­ vrácen z účtů finančního úřadu, jestliže tento nančnímu úřadu, který není místně příslušný má dostatek prostředků nepřevedených do původní obci. Tento finanční úřad je povi­ rozpočtu příslušné obce z kterékoliv daně, je­ nen zaplacenou daňovou povinnost vzta­ jíž výnos je příjmem obce. Pokud však fi­ hující se k tomuto zdaňovacímu období nanční úřad nemá k dispozici dostatek dosud převést příslušné obci, ve které měla fyzic­ ká osoba bydliště k 31. 12. Obdobně se po­ nepřevedených prostředků této obce, vystaví stupuje i při dodatečném vyměření daně. Toto rozhodnutí o vrácení přeplatku podle § 64 zá­ kona o správě daní a doručí ho příslušné ob­ však platí i pro vracení přeplatků, které bude ci. Toto rozhodnutí musí být obci doručeno vracet původní obec, pokud se přeplatek vzta­ tak, aby z celkové třicetidenní lhůty pro vrá­ huje ke zdaňovacímu období, ve kterém měla cení přeplatku zbývalo ještě nejméně 10 dnů. fyzická osoba bydliště v této obci. Bude-li tento přeplatek vrácen po lhůtě, nále­ 3) (609) 10 % výnosu daně z příjmů ze zá­ ží daňovému dlužníkovi úrok z přeplatku za vislé činnosti a funkčních požitků odváděné období přesahující zákonnou lhůtu do doby zaměstnavatelem nebo jeho organizační jed­ vrácení ve výši 140 % diskontní sazby ČNB notkou, která splňuje podmínky plátcovy po­ platné první den kalendářního čtvrtletí, po­ kladny podle ustanovení § 4 odst. 9 zákona

P

ĚT SET

18

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

o správě daní, se sídlem či bydlištěm na úze­ mí obce. Do tohoto výnosu se nezahrnuje daň, která je sražena podle zvláštní sazby da­ ně ve výši 15 %. Městům Praze, Brnu, Ostra­ vě a Plzni plyne tento výnos ve výši 70 %. 4) (617) Podíl na 20 % celookresním vý­ nosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků odváděné zaměstna­ vatelem, mimo daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Každá obec se podílí na uvedeném procentu určitou částí v závislos­ ti na počtu jejího obyvatelstva k celkovému počtu obyvatelstva okresu. Tento podíl není příjmem města Prahy, Brna, Ostravy a Plz­ ně. 5) (641) Podíl na 20 % celostátním výnosu daně z příjmů právnických osob. a to ve výši odpovídající poměru počtu obyvatelstva obce k celkovému počtu obyvatelstva státu. 6) Výnos daně vyplývající z daňového při­ znání k dani z příjmů právnických osob v pří­ padech, kdy je poplatníkem obec. Tento vý­ nos je příjmem obce pouze v případech, kdy daňové přiznání, ať už řádné či dodatečné, je podáno v zákonném termínu. Tato přiznaná daň se neodvádí na účet finančního úřadu. Po­ kud tento termín není dodržen, daň vyplývají­ cí z těchto pozdě podaných daňových přiznání je již příjmem státního rozpočtu. Příjmem ob­ ce taktéž není příslušenství daně (penále, zvý­ šení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty). Součástí výnosů daně podle bodů 1-5 je i příslušenství daně s výjim­ kou pokut a exekučních nákladů, jež jsou příjmem státního rozpočtu. Příjem obce z výnosu daně z příj­ mů právnických osob podle bodu 6 se nezahrnuje do celkového vý­ nosu daně z příjmů právnických osob. Příjmy rozpočtu obcí jsou i výno­ sy z daní, které platily do 31. 12. 1992. Je to především převod daně z příjmů obyvatelstva (2727) a pře­ vod tzv. zrušených daní (692). Obec pro plánování svých hospodářských operací potřebuje znát informace o budoucím vývoji inkasa jednotlivých daní, jež jsou příj­ mem jejího rozpočtu. Tyto údaje mohou po­ skytnout finanční úřady v souladu s § 24 odst. 3 písm. d) zákona o správě daní. Jedná se o souhrnné informace, například o výši daňo­ vé povinnosti, o výši a termínu placení záloh během roku, o stavu nedoplatků, o povole­ ných splátkách a prominutích.

Autor Ing. Petr Rutrle (1967) je absolven­ tem VŠZ v Praze. Pracoval na finančním úřadě. V současnosti je zaměstnán ve spol. s r. o. CIS, která se zabývá daňovým a účetním poradenstvím.

EKONOMIKA A FINANCE NÁVRH rozdělení dotace na dopravní obslužnost pro rok 1997

Dotace na dopravu

výchozí podmínky okres

varianty dělení (mil. Kč)

rozloha (km2)

redukova­ ný počet obyvatel

ujeté km (tis.)

modifiko­ vaná ztráta (tis.Kč)

geograf. postavení okresu

Benešov Beroun Kladno ávrh státního rozpočtu na Kolín rok 1997 předpokládá, že Kutná Hora pro zachování potřebného roz­ Mělník Ml. Boleslav sahu dopravní obslužnosti úze­ Nymburk mí budou rozpočty okresních Praha-vvchod úřadů posíleny účelově vázaný­ Praha-záoad mi prostředky státního rozpo­ Příbram Rakovník čtu. Výše této účelové dotace by

1 504 662 692 846 937 712 1 059 854 550 620 1 628 930

60 373 57 586 62 136 64 580 46 134 40 536 67 519 53 045 55 676 75 336 70 999 36 850

3 809 3 732 6 171 3 136 2 683 4 136 4 605 2 358 7 127 7619 5 085 2214

16571 14718 6 555 7 808 4 494 16 168 11 929 12 500 21 891 16 538 11 736 5 212

16.8 3.4 3.5 5,0 8.6 5.6 7,5 6.2 2.5 2,3 16.8 10,6

8.6 8.4 13,9 7.1 6.1 9.3 10.5 5.3 16.1 17.1 11.5 5,0

15.8 14.1 6.3 7.5 4.3 15,4 11.4 11.9 20.8 15.8 11.2 5,0

13.7 8.6 7,9 6,5 6.3 10.1 9.9 7,8 13,1 11.7 13.2 6,9

měla vyjadřovat podíl odpo­ vědnosti státu za dopravu obča­ nů do škol, úřadů, zdravotních zařízení a do zaměstnání. Vládou schválený návrh státní­ ho rozpočtu zapracoval na do­ pravní obslužnost dotaci ve výši 700 mil. Kč, což je navýšení pro­ ti roku 1996 o 29,4%. Minister­ stvo dopravy ČR doporučilo Mi­ nisterstvu financí ČR. aby rozdělení této částky do okres­ ních rozpočtů bylo provedeno podle kombinovaného výpočtu výsledné částky, který vychází ze tří variant přístupu. (Návrh rozdě­ leni dotace ze státního rozpočtu na jednotlivé okresní úřady je uveden v tabulce). První varianta dělení vyjad­ řuje geografické postavení okre­ su, přičemž zohledňuje jeho roz­ lohu a hustotu osídlení po odpočtu obyvatel ve městech nad 10 tisíc obyvatel. Druhá varian­ ta výpočtu vyjadřuje náročnost sítě pravidelné autobusové dopra­ vy v jednotlivých okresech, počet linek a spojů. Vychází z počtu ujetých kilometrů v roce 1995. Varianta třetí zohledňuje modi­ fikovanou ztrátu hospodaření pravidelné autobusové dopravy v roce 1995 podle jednotlivých okresů (do výsledků byla zapo­ čtena žákovská dotace). Aby zvýšená účast státu nebyla znehodnocena případným sníže­ ním podílu účasti okresních úřa­ dů a obcí, zavázala vláda okresní úřady k účasti na úhradě prokaza­ telné ztráty. V rozpočtech okres­ ních úřadů by účelová dotace státu měla být navýšena mini­ málně o 40 - 60 % z vlastních zdrojů okresů. Ve vládním návr­ hu státního rozpočtu se dále počítá s dotací pro dopravce na nákup nových autobusů. Na dotaci (20 % pořizovací ceny) je vyčleněno v rozpočtu 150 mil.Kč, což by mohlo podpořit nákup tří set no­ vých autobusů. Konečné schvá­ lení státního rozpočtu přísluší Parlamentu ČR. - as -

Č. Budějovice C. Krumlov J. Hradec Pelhřimov Písek Prachatice Strakonice Tábor

1 1 1 1 1 1 1 1

625 615 944 290 162 375 031 303

77 843 44 048 71 010 57 226 40 933 39 722 45 920 66 640

3 656 2 958 3 943 2 823 2 572 2 095 2619 3 550

6 968 4 601 11 379 10514 4 201 7 341 6 896 9 749

15.3 26.7 24.0 13.1 14.9 21.4 10.4 11,5

8.3 6.7 8.9 6,4 5.8 5.5 5.9 8,0

6,7 4.5 11.2 10.4 4.2 7.2 6.6 9,3

10.1 12.6 14.7 10.0 8,3 11.4 7,6 9,6

Domažlice Cheb K. Varv Klatovy Plzeň-město Plzeň-iih Plzeň-sever Rokvcanv Sokolov Tachov

1 140 933 1 628 1 939 125 1 079 1 323 575 754 1 379

47 119 27914 49 267 54 007 0 67 307 72 393 31 236 53 582 38 337

2 425 2 063 3 995 3 281 7 100 4 113 3 677 i 162 1 800 1 921

7 856 7 153 14 770 10 630 24 390 13 621 12 479 6 924 5 832 6 223

12.4 14.0 24.2 31.3 1.0 7,8 10.9 4.8 4.8 22,4

5.5 4.7 9.8 7.4 0.2 9.3 8.3 2.6 4.1 4,3

7.5 6.8 14.1 10.2 0.4 13.0 11.9 6.6 5.6 5,9

8,5 8,5 16,0 16.3 0.5 10.0 10.4 4,7 4,8 10,9

Česká Lina Děčín Chomutov Jablonec n.N. Liberec Litoměřice Lounv Most Teplice Ostí n.L.

1 162 909 935 402 922 1 032 1 118 467 469 404

52 141 52 584 18 840 42 520 59 001 74 491 45 313 20 640 45 183 21 361

3 806 2 779 3 420 2 481 2 629 4 158 3 596 2 684 3 027 1 735

11 342 8 259 10 170 9718 6 982 12 389 11 010 7 977 8 996 5 157

11.7 7.1 20.8 1.7 6.5 6.4 12.5 4.8 2,2 3,4

8.6 6,3 7.7 5.6 5.9 9,4 8.1 6.1 6.8 3,9

10.8 7.9 9.7 9.3 6.8 11.8 10.5 7.6 8.6 4,9

10.4 7.1 12,7 5.5 6.4 9.2 10.4 6.2 5.9 4.0

Havl.Brod Hr. Králové Chrudim Jičín Náchod Pardubice Rychnov n.K. Semily Svita vv Trutnov Ostí n.O.

1 265 875 1 030 886 852 889 998 699 1 335 1 146 1 265

71 330 61 706 70 485 61 140 68 007 69 091 67 406 51 803 63 010 58 997 94 107

3915 5 055 3 821 2 530 4 021 3515 2 728 2 648 4 647 5 273 4 240

8 421 9 605 7 743 9 487 5 284 7 169 3 585 9715 6 186 3 485 5 731

10.1 5.6 6.8 5.8 4.8 5.2 6.6 4,3 12.2 10.0 7,7

8.8 11.4 8.6 5,7 9,1 7.9 6.2 6.0 10.5 11.9 9,6

8.0 9.2 7.4 9.1 5.0 6.8 3.4 9.3 5.9 3.4 5,5

9.0 8,7 7,6 6,9 6,3 6.6 5.5 6.5 9,5 8,4 7,6

942 230 092 189 087 180 799 770 519 992 889 030 637 671

75 111 0 156 948 97 324 108 165 56 360 66 183 61 066 78 133 100 174 63 577 94 242 76 884 79 184

5610 3 982 9 273 3 962 5 894 4 094 4 207 4 802 4 567 5 264 3 535 7 948 3 839 4 894

15 214 6 608 12 485 2 446 6 523 6 071 9 037 15 661 II 578 9 943 3 332 10 247 12 158 2 110

5.3 1.8 3.4 6.5 4.9 11.1 4.4 4.4 13.3 4.4 5.6 5.1 15.7 15,9

12.7 9.0 20.9 8.9 13.3 9.2 9.5 10.8 10.3 11.9 8.1 17.9 8.7 11,0

14.5 6.3 11.9 2.3 6.2 5.8 8.6 15.0 ' 11.1 9.5 3.2 9.8 11.6 2,1

10.8 5.7 12.1 5.9 8,1 8,7 7,5 10.1 11.6 8.6 5.6 10.9 12,0 9,7

1 745 1 273 783 347 919 1 451 1 144 214 884 1 165 1 143

62 319 124 810 29 591 42 292 87 447 84 294 104 976 0 67 444 81 937 71 604

4 162 9612 1 595 12 131 6011 6 937 6 790 2 277 3 705 3 890 6 278

16 058 20 105 6 054 3 158 19 770 25 076 12 649 6 435 12 939 13 988 9 950

22.0 5,9 9.3 1.3 4.4 11.3 5.6 1.6 5.2 7.5 8,2

9,4 21.7 3.6 27.3 13.6 15.7 15,3 5.1 8.4 8.8 14,2

15.3 19.2 5,8 3.0 18.9 23.9 12.1 6.1 12.4 13.4 9,5

15.6 15.6 6,2 10.5 12.3 17.0 11.0 4,3 8,7 9.9 10,6

78 369

4 614 495

310 152

733 000

N

Blansko Bmo-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Jihlava Kroměříž Prostěiov Třebíč Uh.Hradiště Vyškov Zlín Znoimo Zdár n.S. Bruntál Fr.-Mlstek Jeseník Karviná Nový Jičín Olomouc Opava Ostrava Přerov Šumperk Vsetín Celkem

1 1 1 1 1 1 1 1

700

dle km dle ztráty výsledná

700

700

700

MODERNÍ OBEC 10/1996 □

19

EKONOMIKA A FINANCE

Racionalizace dopravní obsluhy ZDENĚK ŽEMLIČKA, JAROMÍR KUNST oprava je jedním z rozhodujících činite­ jícím při daných cenách zisk, bylo by sice mož­ lů rozvoje území. Zatímco v nákladní né diskutovat o národohospodářské efektivnosti dopravě se přeprava uskutečňuje za ekono­hromadné osobní dopravy, ale z hlediska podni­ mické ceny a při dostatku kapacit nedochází ku by bylo vše v pořádku. Tento předpoklad k poruchám, vznikají problémy se zajištěním splněn není, a je proto logické, že jsou podni­ dopravní obslu­ kány kroky k to­ hy v území mu, aby s urče­ osobní veřejnou nými dotačními prostředky byla hromadnou do­ pravou. Podsta­ zajištěna do­ ta problému pravní obsluha spočívá v tom, území, aniž by že jak doprava došlo k jejímu podstatnému železniční, tak autobusová je zhoršení. Zatížení želez­ závislá na dota­ cích a jejich sni­ ničních tratí i vy­ užití autobuso­ žování má za vých linek následek ome­ zování nabídky v počtu vlaků, autobusových (spojů) je nerovnoměrné. Nerovnoměrnost vyu­ žití dopravního prostředku je dána mnoha čini­ linek a spojů, což cestující veřejnost nepřijí­ teli, z nichž určující je účelovost spoje (přeprava má příznivě. do zaměstnání, škol a za dalšími občanskými Trocha historie povinnostmi), která vyvolává kolísání během dne - špičky, sedla. Využití dopravního pro­ Počátkem šedesátých let nastal masový roz­ středku závisí i na četnosti spojů; snížením je­ voj ČSAD; na autobusovou síť bylo postupně jich počtu by mělo dojít ke zvýšenému využití přímo napojeno asi 95 % z celkového počtu kapacity dopravního prostředku, což se může obyvatel a u zbývajících 5 % nebyla dostupnost projevit i na kvalitě přepravy. autobusové zastávky delší 3 km. Je přirozené, že autobusová přeprava vykazovala nejen rych­ Zaručená obsluha lejší rozvoj než doprava železniční, ale její podíl Východiskem racionalizace autobusových na celkových výkonech veřejné hromadné linek a spojů bude zřejmě společensky nutná osobní přepravy soustavně rostl. (zaručená) obsluha, kterou je jeden ranní a od­ V období administrativního řízení ekonomi­ polední spoj na dané lince. Využití kapacity by ky byl vývoj přepravy v obou dopravních obo­ v daném případě mělo být přibližně shodné a zá­ rech plynulý, nedocházelo k zásadním výky­ roveň bychom dostali informaci o potřebnosti vům, a to dokazuje, že cestující volil dopravu, spoje, eventuálně v případě nezvládnutí přepra­ která mu z jeho hlediska vyhovovala. Přes rych­ vy o nutnosti nadstandardních spojů. 1 v tomto lejší růst autobusové dopravy nebyla obava ze případě budou spoje na jednotlivých linkách vy­ zániku osobní železniční dopravy a proporce užity různě; to plyne z počtu a struktury' obyvatel v osobní hromadné dopravě se i v této etapě vy­ v území, rozsahu zaměstnanosti atd. tvářely tržním způsobem, neboť pokud v dané V praxi dochází i k souběhu autobusových li­ relaci existovalo variantní dopravní spojení, zá­ nek, obvykle před většími městy' či obcemi. Cí­ leželo pouze na cestujícím, kterou dopravu zvo­ lem analýzy obsaditelnosti a souběhu spojů lí. Ke zlomu došlo po roce 1989, kdy zazname­ jednotlivých linek je snížení jejich nala autobusová doprava rychlejší pokles ve počtu a tím dosa­ srovnání s dopravou železniční, u níž se výrazné snížení nepředpokládá ani v dlouhodobém vý­ žení příznivějšího poměru mezi trž­ hledu. Železnice si udrží přepravu na tratích bami a náklady, v hospodářském zázemí velkých měst a průmy­ včetně snížení po­ slových center (příměstská doprava), na dlouhé třeby dotací. vzdálenosti a přepravu mezinárodní. Posláním Předpoklad se spl­ autobusové dopravy je plošná obsluha území ní v případě, že a nepravidelná doprava rekreační. nepůjde o spoje, Nerovnoměrné využití které jsou využité. Komplikace na­ Přesto, že v období administrativního řízení stávají v případě byly vyvíjeny snahy o koordinaci obou doprav, souběhu několika cíle dosaženo nebylo. Na území ČR se vyvinuly linek. Nechť bude dva systémy hromadné osobní dopravy, z nichž zpracován jakýko­ autobusová doprava hustotou sítě převyšuje do­ li projekt, který pravu železniční a zejména v okrajových čás­ povede ke snížení tech státu a ve venkovském osídlení může že­ dopravní nabídky, leznici nahradit. Pokud by oba systémy bude vždy kriticky realizovaly přepravní výkony v rozsahu zajišťu-

D

20

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

posuzován cestující veřejností. Přitom je zřej­ mé, že v důsledku omezených dotačních pro­ středků je nutné k takovému kroku přistoupit. Nabízejí se však i jiná řešení, založená na eko­ nomickém jízdném a působení nabídky a po­ ptávky.

Cesta k systémovosti Jak železniční, tak autobusová doprava jsou dotovány z celospolečenských zdrojů. Železni­ ce sice nezná přepravní zatížení železničních tratí osobní dopravou, lze však přibližně usuzo­ vat na intenzitu přepravního proudu. Z prove­ dených kalkulací nákladů za jednotlivé želez­ niční tratě vyplývají řádové rozdíly; zatímco na hlavních tazích činí náklady na osobový kilo­ metr v průměru 0,65 Kč, na mísmích (regionál­ ních) tratích v průměru 5,30 Kč a není výjim­ kou, že dosahují hodnoty 10,00 Kč i více. Činí-li pro rok 1996 provozní dotace do osobní železniční dopravy 5.150 mld. Kč, pak při da­ ných nákladových relacích budou dotace na místní tratě relativně vyšší než na tratě hlavní. Je-li současně dotována autobusová doprava, která může osobní železniční dopravu na míst­ ních tratích nahradit, nabízí se řešení, ve kte­ rém bude méně rentabilní železniční doprava zrušena a nahrazena dopravou autobusovou. Úspora dotací v železniční dopravě by mohla vyrovnat potřebu dotací do autobusové dopravy. což samozřejmě neznamená, že není účelné provést její posouzení z hlediska souběhu s hlavními železničními tratěmi i uvnitř systé­ mu autobusové dopravy. Aby dotování hromadné osobní dopravy dostalo systémový charakter, je třeba jej přebudovat z následujících hledisek: * místem, které by mělo rozhodovat o dota­ cích, by měly být referáty dopravy okresních úřadů (dopravní úřady). Mají k řešenému pro­ blému nejvíce informací a chybějící mohou zís­ kat ve spolupráci s obcemi a podnikem (podni­ ky) autobusové dopravy; * Ministerstvo dopravy by mělo okresům sta­ novit dotace do hromadné osobní dopravy

EKONOMIKA A FINANCE 10

15

20

25

30

35

40

1,75

1,17

0,88

0,70

0,58

0,50

0,44

vzdálenost v km

2,5

6,0

9,0

12,0

15,5

19,0

23,0

jízdné v Kč

3,0

4,0

6,0

8,0

9,0

11,0

14,0

1,20

0,67

0,67

0,67

0,58

náklady na osobový km v Kč

jízdné na osobový km v Kč

v úhrnu a z toho vyčíslit částky dotací podle místních tratí; * známá výše a struktura dotací umožní okre­ su optimalizovat dopravní obslužnost a zpětně zadat společenskou objednávku na železniční a autobusovou dopravu; * pokud by prostředky na dotaci zúžily rozsah dopravy nad únosnou mez, každé zvýšení by by­ lo nutné financovat z rozpočtu obcí a hledat ne­ tradiční formy dopravní obsluhy (mikrobusy v provozu obcí, vznik specializovaných doprav­ ců provozujících dopravu mikrobusy podle pra­ videlných jízdních řádů, na objednávku apod.).

Snížení potřeby dotací Vzhledem k tomu, že prozatím nejsou dotace železniční dopravy podle tratí propočteny, není možné navržený postup kvantifikovat. S jisto­ tou lze však tvrdit, že celková potřeba dotací do železniční a autobusové dopravy by byla nižší než při stávajícím dotačním systému. Předcházející návrh má rysy administrativní­ ho řízení, neboť neumožňuje cestujícímu pří­ padně akceptovat dopravní nabídku za vyšší ta­ rif. Tržní ekonomice by měl korespondovat systém vycházející z určující funkce ceny a exi­ stence přepravního trhu. Pro tyto úvahy jsou v tabulce uvedeny náklady na osobový kilo­ metr při různém obsazení autobusu a ceně za ujetý km 17,50 Kč a podíl plného (obyčejného) jízdného na osobový km ve vnitrostátní silniční linkové osobní autobusové dopravě ve vybra­ ných vzdálenostech. Z tabulky vyplývá, že při stávající úrovni jízdného by provoz autobusové dopravy ne­ byl zlrátový, pokud by cestující platili pouze plné jízdné a jejich počet na všech linkách neklesl pod třicet. Realita se od předpokladu liší a podle podmí­ nek pro silniční autobusovou linkovou dopravu za zlevněné jízdné (maximálně 50 % plného) se přepravují děti od 6 do 15 let a rodiče k návště­ vě dětí zdravotně postižených, umístěných v ústavech, a držitelé průkazu ZTP (maximálně za 38 % plného jízdného). Předpokládejme, že struktura cestujících (z hlediska jízdného) je v autobusech následující: 15 % za poloviční jízdné (děti + rodiče), 2 % na průkazky ZTP (sleva 62 % z plného jízdného). 83 % za plné jízdné. Při přepravní vzdálenosti 16 km bude průměrný příjem na osobový km činit 0,53 Kč. K úhradě nákladů na ujetý km autobusu ve výši 17.50 Kč by bylo nutné dosáhnout průměrného obsazení 33 cestujících.

Tarifní koncepce Ve špičce se tato hodnota na mnoha linkách dosahuje, v průměru však obsazení autobusu nepřekračuje 20 cestujících. Aby těchto 20 ces­ tujících uhradilo náklady, musel by se tarif zvýšit o 66%. Dopravní podnik by získal infor­

0,58

0,61

mace o tom, zda-li jsou linka či spoj bezpodmí­ nečně nutné (obsazenost zprostředkovaně vy­ jadřuje potřebnost spoje) a mohl by vést k dife­ renciaci jízdného podle linek. Ekonomické jízdné by negovalo potřebu dotování autobu­ sové dopravy a pouze v případech, kdy by vyu­ žití nedosahovalo potřebnou úroveň, ale spoj by byl z celospolečenského hlediska nutný, by na­ stoupila dotace výlučně zajišťovaná z rozpočtu obcí. K zamezení přesunu osobní přepravy z au­ tobusové na železniční by musel být ve stejné výši upraven i tarif osobní železniční dopravy. Pokud by se přistoupilo k realizaci tarifní koncepce pro racionalizaci dopravní obslužnosti území, v prvém krokuje bezpodmínečně nut­ ná restrukturalizace železniční dopravy, ne­ boť ta může vést ke zvýšení počtu přepravených cestujících autobusy a jejich obsaditelnosti v důsledku zrušení provozu osobní železniční dopravy na místních tratích. Závěrem je třeba se zmínit o privatizaci místních tratí a jejím významu pro racionaliza­ ci dopravní obslužnosti území. Je uplatňován názor, že privatizací tratí dojde k takovým úspo­ rám nákladů, že provoz na nich bude rentabilní. Žádný z uchazečů o privatizované místní tratě však nepředložil představu tarifní politiky. I v případě, že bychom předpokládali 50% úsporu nákladů proti úrovni dosahované ČD, což není reálné, budou náklady na úrovni prů­ měrných nákladů ČD. Protože nákladní dopra­ va ČD nebude dotována a na privatizovaných tratích mají být soukromým provozovatelům dotace sníženy, nejde zřejmě o seriózně míněný záměr v provozování železniční dopravy, ale o jiné aktivity, které však mohou provést ČD samy a ve svůj prospěch. fPřevzato ze sesterského časopisu naší vyda­ vatelské společnosti Economia: LOGISTIKA č. 8, str. 12, 13 - redakčně kráceno) Autor doc. Ing. Zdeněk Žemlička, CSc., (1941) je absolventem Vysoké školy dopra­ vy a spojů v Zilině. Pracoval u ČSD jako výpravčí vlaků, ve Výzkumném ústavu do­ pravním a jako vysokoškolský učitel na VŠDS Žilina. V současné době je děkanem Fakulty managementu Jihočeské univerzity v Jindřichově Hradci. Autor Ing. Jaromír Kunst (1928) je absol­ ventem Vysoké školy obchodní v Praze. Pracoval ve vědecko-výzkumné základně dopravy Praha, na Výzkumném ústavu do­ pravním, Ústavu silniční a městské dopra­ vy Praha. Byl též vysokoškolským profeso­ rem na VŠE a Fakultě managementu Jihočeské univerzity v Jindřichově Hradci. V letech 1993-1994 působil ve funkci zmocněnce pro ČSD. Foto: František Špičák MODERNÍ OBEC 10/1996 O

21

UZEMNI ROZVOJ

ZIVOTNlIHR

Projekty s dánskými zkušenostmi oli aloha města Di Děčín na dně hlubokého sevře­ ného údolí mu dává nádherné přírodní panora­ ma, ale také vel­ mi obtížné odvětrávání celého údolí. Většina emisí, které jsou ve městě vypro­ dukovány. tam také zůstane a k tomu přichází ještě část emisí ze severočeské hnědouhelné pánve, kde je situováno na 6000 MW elektric­ kého výkonu v hnědouhelných elektrárnách. Látky znečišťující ovzduší se tak často ve městě kumulují, k čemuž napomáhají i poměrně časté teplotní inverzní stavy. Ve městě jsou mnoho let měřeny koncentrace SO,a NOv Odhaduje se, že zhruba 60-70 % z měřeného množství škod­ livin je přímo ze zdrojů v Děčíně, zbylá část je transportována z tzv. Černého trojúhelní­ ku, podle klimatických podmínek. Energetika města byla založena na prostém spalování severočeského hnědého uhlí bez čiš­ tění kouřových plynů a mazutu. Zanedbatelná část zdrojů využívala svítiplyn a elektrickou energii. Také poslední centrální zdroj tepla v Děčíně, jehož stavba byla zahájena v roce 1986 s předpokládaným termálním výkonem 120 MW, byl budován jako uhelný zdroj s tech­ nologií odpovídající úrovni roku 1950. Tuto stavbu městské zastupitel­ stvo v roce 1991 svým rozhodnutím odmítlo a po­ žadovalo jeho celkovou rekonstrukci a ekologiza­ ci. Celková roční spotřeba uhlí činila v Děčíně v roce 1990 185 000 tun.

P

pleji pro informování veřejnosti o aktuálním sta­ vu znečištění ovzduší. Je zakázáno stavět nové energetické zdroje na bázi uhlí. Domy a byty s centrálním zásobováním tepla jsou vytápěny na 20 1 1,5”C. Tím došlo také k výrazné úspoře emisí, neboť i tyto zdroje jsou na uhlí. Ozdravění severních Čech se od r. 1990 sta­ lo jednou z priorit státu a na tento program by­ ly uvolněny finanční prostředky. Města a obce je dostávaly přímo podle počtu obyvatel jako tzv. pohřebné a přes okresní úřady jako tzv. ekologická miliarda. Kromě toho byly k dis­ pozici nahodilé zdroje ze státního rozpočtu. Následně byl založen Státní fond životního prostředí (SFŽP), který zůstal k dispozici jako jediný zdroj mimo vlastní rozpočty obcí. Vedení města dokázalo přesvědčit městské zastupitelstvo, že je nutné odstranit příčiny znečištění a ne řešit důsledky. Byla zahájena plošná plynofikace města. Díky programu vlády, který umožňuje přispívat na ekologizaci domovních kotelen, bylo ekologizováno více než 3000 domácností. Vedení města podporuje širokou síť městské hromadné dopravy posta­ vené na moderních autobusech s katalyzátory a menšími vozy pro méně lidnaté okraje.

Kogenerační zdroje Mému předchůdci ing. Z. Kropáčkovi se podařilo oslovit Dánskou energetickou agen­ turu a získal granty na zpracování studie ře­ šící problematiku znečištění ovzduší v Děčí­ ně. Na základě studie byly ekologizovány i větší kotelny a následně byly zpracovány studie proveditelnosti pro oblast centrálního

Pro zlepšení ovzduší Po prvních svobodných komunálních volbách v ro­ ce 1990 se zlepšení stavu životního prostředí ve městě stalo prioritou číslo jedna, přičemž nejvíce úsi­ lí a pozornosti se věnuje ovzduší. Na základě ne­ příznivých zdravotních statistik a jasné korelace s prostým spalováním uhlí bylo formou měst­ ských vyhlášek, administrativní cestou, zakázá­ no spalovat uhlí s vyšším obsahem síry než 1 % a topný olej s více než 1 % síry. Jinou vyhláškou byla omezena doprava nákladních vozů v noč­ ních hodinách a byl vydán smogový a regulační řád města. Do čenda i do okrajových částí města byly umístěny monitorovací stanice na SO,s dis-

22

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

zásobování teplem Bynov a CZT Staré Město. Provoz kogeneračního zdroje v Syno­ vě byl zahájen v září t. r. a výstavba obdobné teplárny v Želenicích začne ještě letos s termí­ nem dokončení - srpen 1997. Těmto dvěma projektům bych se rád věnoval podrobněji. Na základě výsledků studií proveditelnosti zpracovaných dánskou společností Brunn & Sorensen byl vypracován projekt na ekologiza­ ci teplárny zásobující dálkovým teplem měst­

DĚČÍN

skou část Bynov, který vychází z dánských zku­ šeností. Zahrnuje jak novou teplárnu, tak tepel­ né sítě včetně jednotlivých domovních výmění­ kových stanic. Pro společnou výrobu tepla a elektrické energie slouží čtyři pístové plynové motory DEUTZ. pro vykrytí velmi studených dnů je k dispozici špičkový plynový kotel. Tep­ lárna je vybavena kapacitním akumulátorem tepla, který umožňuje oddělit tepelnou a elek­ trickou špičku a provozovat motory' v době po­ třeby SČE, a. s., která bude elektrickou energii vykupovat. Tepelná síť je postavena z předizolovaného potrubí bezkanálovou technologií. Celkové náklady projektu přesahují 220 mi­ lionů Kč. Vlastní doba realizace je 10 měsíců.

Realizace s překážkami Již při zpracování studie proveditelnosti a ekonomických rozborů se vyskytla řada pře­ kážek. Nejsou známy ceny energií ajsou pouze odhadovány trendy jejich vývoje. Přitom ceny zemního plynu, elektrické energie a tepla jsou zásadními parametry' pro ekonomiku projektu. Po důkladné analýze byly kalkulace prováděny ve světových cenách. Je však třeba uvést, že ab­ sence těchto cen je obecně překážkou pro reali­ zaci velkých energetických projektů. Dalším problémem je nezkušenost bankov­ ního sektoru s projekty takovéhoto charakteru, což se projevilo při projednávání úvěrového fi­ nancování projektu s analytiky některých bank. Stejně tak vysoké úroky a požadavek krátké lhůty splatnosti znemožňují realizaci tako­ výchto projektů na čistě komerční bázi. Projekt je nakonec realizován zejména díky podpoře Státního fondu životního prostředí, který po­ skytl 80 % investičních nákladů z toho 50 % formou dotace a 50 % formou návratné bezú­ ročné půjčky. Investičně se na projektu spolu­ podílela i Dánská energetická agentura a v rámci pilotního projektu, tzv. Společné im­ plementace - snížení skleníkových plynů v at­ mosféře i tři americké elektrárenské společ­ nosti, každá částkou 200 tisíc amerických dolarů - Wisconsin Electric Power Company, Commonwealth Edison Company a Northern Indiana Public Senice Company. V případě teplárny Zeleníce jednáme s bankami o úvěrování celého projektu, který je technicky zcela shodný s Bynovem. a se Státním fondem životního prostředí o mož­ nosti poskytnout pomoc v podobě pokrytí cca 5 % úroku komerčního úvěru. Závěrem lze konstatovat, že ve stávajících podmínkách je obtížné, ale možné rozsáhlé eko­ logické projekty realizovat. Není však možné je realizovat na čistě komerční bázi. Zde se vytvá­ ří prostor pro SFŽP a energetické agentury, kte­ ré mají možnost svoji finanční pomocí projekty „ekonomicky vybalancovat"" a napomoci tak je­ jich realizaci. Ing. Milan Kunc starosta města Děčín

ÚZEMNÍ ROZVOJ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Staré železo v moderní době

DEMONTÁŽNl

Demontáž, demolice a komplexní likvidace Potřebujete se zbavit dosloužilých objektů a vyřazených technických zařízení, které pře­ staly sloužit a obci na kráse nepřidají? Žádný problém! Volejte KOVOŠROT Praha a. s., tel : 02/43 38 13,tel./fax: 02/61 21 94 03-demontážní středisko. Specializovaný provoz demontáží a. s. KOVOŠROT Praha nabízí obcím veškeré práce spojené s odstraňováním dosloužilých objektů a vyřazených zařízení obsahujících kovy. Provede spolehlivě rozebírání a od­ stranění starého veřejného osvětlení, zábra­ dlí, různých konstrukcí, oplocení apod. Zaji­ stí odbornou demontáž, demolici a kompletní likvidaci veškerých technických a technologických zařízení a objektů na úze­ mí obce jako jsou např. dosloužilé výměníky tepla, nepoužívaná kotelna či úložiště topné­ ho oleje, vyřazené staré nádrže, nádoby a zá­ sobníky, zastaralé a nevyhovující čistírny nebo prádelny oděvů, zrušené prodejny či sklady zboží a mnoho dalších komunálních provozů a objektů. KOVOŠROT Praha kaž­ doročně realizuje desítky těchto demontážních akcí pro obce a další spokojené zákaz­ níky. Akceptujeme zakázky libovolného rozsahu: od demontáže jedné pouliční lampy či kousku zábradlí u školy až po komplexní

likvidaci velkého provozu či závodu. U všech těchto akcí zajistíme odvoz nejen kovového šrotu, ale také všech ostatních od­ padů vzniklých při demontážních a demolič­ ních procesech. Akciová společnost KOVOŠROT Praha má k dispozici: - svozovou techniku pro nakládku a přepra­ vu odpadů, - vybavení pro demontáž vyřazených strojů a zařízení, - zařízení pro všechny druhy ručních

a strojních úprav železných odpadů včetně speciálních drtičů, - zařízení na úpravu neželezných kovů a komplexní technologickou linku na zpraco­ vání vyřazených měděných a hliníkových ka­ belů, - ekologicky zabezpečený pražský provoz (čistírny odpadních vod s obsahem emulzí a ropných látek), - a hlavně zkušené pracovníky v oblasti na­ kládání se šrotem i řadou dalších odpadů. Pokud chcete mít v obci pořádek - zde je konkrétní nabídka a. s. KOVOŠROT Pra­ ha : 1. Výkup a odvoz všech druhů kovových odpadů Některé odpadkářské firmy si často u zá­ kazníků vybírají pouze lepší (lukrativnější) druhy šrotu. To se Vám s a. s. KOVOŠROT Praha nemůže stát. Společnost Vám nabízí trvalý a spolehlivý servis při výkupu či od­ straňování všech odpadů s obsahem kovů (včetně potvrzení o jejich ekologické likvi­ daci). Osvědčenou formou sběru se dříve sta­ ly „železné neděle", nyní to může být třeba sobota či jiný železný (odpadkářský) den. Přínosem pro tyto akce je spolupráce s míst­ ními občanskými sdruženími, např. hasiči. Pokud je v obci dostupná železniční vlečka, uhradí a. s. KOVOŠROT Praha přepravní ná­ klady. 2. Autovraky nepatří na ulici - ale do šrotu Ano staré automobily skutečně nemusí hyz­ dit silnice a chodníky obcí. Ani bujná zeleň v místním parku, lesíku nebo poli takový autovrak trvale neskryje. Společnost obcím zaji­ stí operativní a bezplatné odstraňování všech „majetkově vyřešených" autovraků. Tato služba akciové společnosti funguje bez pro­ blému v řadě obcí a měst. A nejen autovraky i ledničky, sporáky, kamna a další kovový od­ pad. který obcím na kráse nepřidá, a. s. KO­ VOŠROT z ulic spolehlivě odstraní. Neváhej­ te a zatelefonujte. 3. Demontáž a komplexní likvidace do­ sloužilých objektů a vyřazených technic­ kých zařízení Kotelny, sklady, čistírny, prádelny, tepelné výměníky, veřejné osvětlení, zábradlí, ploty, které když obcím doslouží, a. s. KOVOŠROT Praha vždy odborně rozebere a odstraní. Ano společnost každoročně zajišťuje desítky de­ montážních akcí pro obce a další zákazníky, kteří potřebují kvalitní a cenově výhodnou službu. Ing. Vladimír Ptáček technický ředitel P. R MODERNÍ OBEC 10/1996 -I

23

ÚZEMNÍ ROZVOJ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Městský interiér a jeho regenerace KAREL SCHMEIDLER tále větší po­ možností, tj. využití terénu, vody a zeleně. Stále čet předsta­ opomíjené zůstává zapojení prvků městského vitelů ve měs­ mobiliáře. V praxi se již setkáváme s přínosem, tech se zabývá který pro vzhled města přináší oživení fasád sta­ koncepčními ré i nové architektury'. otázkami rozvo­ Přístupy k regeneraci je svého území. Ve městech žije Neutěšený obraz našich měst se přímo dotýká převážná část předmětu územního plánování a jeho možností do jisté míry' řídit rozvoj osídlení, výstavby a pé­ obyvatelstva a role měst jako či o životní prostředí. Zájem o regeneraci je paralelní s cíli územního plánování. Díky své významných středisek výro­ společensko politické dimenzi a také proto, že není legislativně podchycen, je v jistém smyslu by, obchodu, bydlení, vzdělá­ program regenerace obecnější. Z druhé strany je však pro svou prostorovou specifiku a pro mož­ ní a kultury poroste i nadále. Proto je nezbyt­ né sladit rozhodování městského manage­ nost přesně definovat předmět obnovy konkrét­ nější než územní plán. mentu o realizaci investic s názorem Současná legislativa i územně plánovací pra­ odborníků - urbanistů. xe vytváří celkový rámec pro obnovu městské­ V blízké budoucnosti se města budou muset ho interiéru takto: vyrovnávat s hlubokými strukturálními změna­

S

mi. Je zanedbaná infrastruktura i vzhled měst, mění se hospodářské zázemí, diferencuje se oby­ vatelstvo. Určujícími faktory pro budoucnost bude soutěž mezi oblastmi a regiony, změna pra­ covního prostředí, sociální problémy, posun v oblasti hodnot a zatížení životního prostředí. Hrozícímu nebezpečí úzce ekonomického roz­ voje je nutno předcházet programem cesty k hu­ mánnímu městu a jeho regenerací.

a) územní plán sídelního útvaru nebo jeho části - plán využití území - vhodným rozmístě­ ním funkcí dává předpoklady pro dlouhodobý harmonický rozvoj sídla, b) územní plán nebo projekt zóny - regulační plán - vytváří zejména prostorové limity zástav­

Regenerace proto musí být činností cílenou a koordinovanou. Pojetí regenerace musí vycházet z principů humanizace, zvelebování, kultivace a estetizace jednotlivých částí města. Průběh regenerace je třeba garantovat týmem odborníků. Urbanisté zpracují scénář a architektonicko výtvarný návrh vybraných prostorů. Realizační skupina - city management - se zabývá koordinací investičního procesu. Scénář kultivace by měl využívat především historický odkaz a přírodní specifiku každého města. Velmi důležitá je participace obyvatel a zdůraznění jejich vztahu k městu, čtvrti i ulici. Procesu regenerace městského prostředí velmi napomáhá zakomponování všech přírodních

24

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

Způsoby a postupy Z uvedeného je zřejmé, že celkovou strategii rozvoje města a pozitivní urbánní restrukturali­ zaci vytipovaných souborů nelze jen regulovat běžnými nástroji územního plánování. Často proto mluvíme o „urbanistických operacích" ja­ ko cílených krocích vedoucích k obnově a roz­ voji vymezeného městského území. Z hlediska specifikace předmětu zájmu a ča­ sové posloupnosti lze při přípravě regenerace postupovat v několika etapách: 1. Program rozvoje celého prostoru města (postupné kroky vedoucí k harmonickému rozvo­ ji, formulování strategických cílů, přírodních, so­ ciálních a ekonomických předpokladů). Samo­ statnou kapitolu tvoří programy rozvoje vesnice. 2. Vytipování jednotlivých území, která bu­ dou předmětem řízeného rozvoje s cílem zkvalit­ nění urbanistické struktury'. Případné stanovení posloupnosti a priorit. 3. Dílčí programy rozvoje zaměřené na kon­ krétní lokality (urbanistické operace). Musí v sobě zahrnovat jak obecnou formulaci myšlen­ ky o cílové představě, tak vytvářet předpoklady pro realizaci až do poslední­ ho kroku. V této fázi lze definovat

několik specifických pro­ blémových okruhů:

Nutnost koordinace Současná úroveň urbánního prostředí našich měst není dobrá a ve srovnání se „západem" vy­ kazuje značné rezervy. Nové společensko eko­ nomické vztahy a otevření se světu tento stav ještě prohloubily. Určité náznaky zlepšení se ob­ jevují pouze u ojedinělých realizací některých investorů, např. bank, úřadoven, pojišťoven či hotelů, kdy řešením vlastních předprostorů je částečně upravován i městský interiér. V našich městech je však nezbytná celková regenerace urbanistického prostoru. Uplatňování funkčních, organizačních a prostorových regula­ tivů, daných územními plány, je málo účinné. Nekoordinovaná činnost jednotlivých investorů, zejména při úpravách prostoni v historicky cen­ ných územích, může být i víceméně nebezpečná.

voje a vymezí základní regulativy. Vůbec nic však neříká o tom, jak kýženého cíle dosáhnout.

by. Často je tento dokument zpracován přímo pro specifickou oblast, např. historické jádro. c) urbanistickou studii lze dle potřeby účelo­ vě orientovat na modelové vyzkoušení zamýšle­ ného návrhu změn v konkrétní lokalitě, d) územní generel může být cílen na podrob­ né řešení jednotlivých sídelních faktorů, které se pak podílejí na celkové regeneraci (generel zele­ ně, generel pěších tras apod.). Žádný z definovaných územně plánovacích dokumentů netvoří komplexní program, řadu postupných kroků, vedoucí od analýzy až ke konkrétní realizaci. Proces územního plánování a stavebního řízení nemůže sám o sobě uskuteč­ nit obnovu a humanizaci. Významnou úlohu

musí sehrát společenský zájem, představova­ ný konkrétními kroky obce a vycházející z obecného povědomí a požadavků obyvatel. Dokumentace stanoví cíl a směr územního roz­

• program obnovy památek (obvykle centrální část měst), • humanizace obytných sou­ borů. • rekonverze výrobních areálů, • nové rozvojové lokality. Údaje k jednotlivým úze­ mím se doporučuje evidovat v pasportech. které se upřes­ ňováním dají postupně rozši­ řovat. Urbanistická operace je proces cílené komplexní obnovy příslušného městského území. Vyžaduje nejenom jasné pro­ storové a věcné vymezení, ale zejména stanove­ ní a zajištění podmínek její realizovatelnosti včetně koordinovaného řízení.

(Redakčně kráceno) Autor ing. arch. PhDr. Karel Schmeidler. CSc., (1951) absolvoval Stavební fa­ kultu VUT v Brně, Vysokou školu technic­ kou v Zurichu a sociologii na Filozofické fakultě UK v Praze. V letech 1980-1994 působil jako výzkumný pracovník na kated­ ře občanských a bytových staveb VUT. Pracoval též v Dánsku, Rusku a SRN. Od r. 1994 je pedagogickým pracovníkem Ústavu urbanistické tvorby VUT. Foto: Autor

ÚZEMNÍ ROZVOJ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Co ohrožuje kvalitu pitné vody odní hospodářství v rovině obecní politi­ to kvalitní vodu nemůže obdržet. Přesto, že existují normy na kvalitu vody v provozních ky v sobě spojuje dva relativně uzavřené okruhy problémů. Prvním je zásobování oby­sítích, jsou tyto výsledky pro obyvatelstvo prakticky nedostupné. Celý problém umoc­ vatelstva pitnou vodou, druhým odkanalizo­ ňuje i dědictví minulosti, které padá na bedra vání obce. provozovatelů vodovodních sítí. Z velké části zásobování obyvatelstva pit­ Upozorňujeme-li na problematiku distribu­ nou vodou zabezpečují organizace vodovodů ce pitné vody, nemůžeme nechat bez povšim­ a kanalizací. Ne vždy byla výstavba velkých vodovodních systémů posuzována z pohledu nutí i zdroj pitné vody a současné dění ohled­ ně revize pásem hygienické ochrany (PHO). distribuce pitné vody a nákladů s tím spoje­ Podle našich zkušeností není zabezpečení ných. Rozvoj velkých vodovodních sítí byl zdrojů pitné vody ve většině případů na dosta­ mnohdy realizován bez ohledu na využití lo­ tečné úrovni. Dokladem toho jsou mnohá kálních zdrojů vody a konečného spotřebitele. kontaminovaná jímací území, jejichž konta­ Problém distribuce minace byla zachycena na úpravách pitné vo­ V současné době, kdy cena vody stoupla, se dy. Pak jsou jedinými možnostmi řešení buď ukazuje, že obyvatelstvo, pokud má dostupný eliminace kontaminace vody přímo na úprav­ ně vody (na úkor kvality a zvýšených nákla­ vlastní byť nekvalitní zdroj vody. nevyužívá možnosti připojení k vodovodní síti, nebo dů), nebo je nutno odstavit jednotlivé zdroje výrazně omezuje odběr z vodovodní sítě. vody nebo celá jímací území. Pozorovací a monitorovací systémy jsou ve většině pří­ Tato situace je charakteristická zejména padů zanedbány. Současně není řešeno na v menších obcích. Vzniká tak paradoxní situa­ odborné úrovni hospodaření v pásmech, osa­ ce, kdy provozovatel vodovodní sítě nemá od­ zování PHO vhodnou vegetací, jak z pohle­ běratele a tím je návratnost investice v nedo­ du biologického, tak z pohledu krajiny. hlednu a občan využívá nekvalitní, ve většině případů nekontrolovatelný vlastní zdroj vody, Kanalizační sítě jak pro svoji, tak hospodářskou potřebu. To se Obdobná problematika se týká kanalizač­ může negativně odrážet na jeho zdraví, neboť jakost podzemní vody velké části domov­ ních sítí. Netěsnost kanalizací a jejich ulože­ ní v blízkosti vodovodních řádů je také ních studní (cca 80 %) nesplňuje požadavky zdrojem kontaminace a nejen jí. Současně ne ČSN 75 7111 - Pitná voda zejména po bakte­ vždy je s výstavbou čistíren odpadních vod riologické stránce a koncentrací dusičnanů. revidována kanalizační síť, teprve následně Velké vodovodní sítě mají své nezastupi­ při problematické funkci čistírny odpadních telné místo ve velkých aglomeracích. Cena vod se příčina zjistí v netěsné kanalizaci. Pro­ pitné vody však i zde souvisí s distribucí a je blematika kanalizačních sítí veřejných splaš­ důsledkem mnohdy nepromyšleného přístu­ kových i chemických v areálech průmyslo­ pu k této problematice. Nejpalčivějším pro­ vých závodů a jejich netěsnost je zvláštní blémem je distribuce pitné vody. Nekvalita kapitola. Z pohledu ochrany podzemních vod ve výstavbě vodovodních řadů se projevuje a horninového prostředí je zanedbávaným ve ztrátách distribuční sítě za současné kon­ zdrojem kontaminace. Přitom však existují taminace takto distribuované pitné vody. technické možnosti, jak možné úniky z kana­ Procento ztrát se podle místních podmínek lizace např. v blízkosti zdrojů minerálních liší, ale nebudeme daleko od skutečnosti, když odhadneme ztráty na 40-50 % v prů­ vod monitorovat, tak technické možnosti re­ měru za ČR. To znamená, že vinou problé­ vize kanalizačních sítí včetně jejich bezvýkopových rekonstrukcí. mů v distribuci je nutné vyprodukovat mnohem větší než skutečně potřebné Tyto aspekty by měli vzít na vědomí zá­ stupci obcí ve správních orgánech provozo­ množství pitné vody a také musí spotřebi­ vatelů vodovodů a kanalizací a měli by ini­ tel tuto ztrátu zaplatit. ciovat jiné než konvenční způsoby řešení Zabezpečení zdrojů zásobování pitnou vodou. Je nezbytné budo­ vání vodovodů posuzovat z pohledu občana, Navíc se jedná skutečně o nešetrné zachá­ zení se zdroji pitné vody. Např. v Dánsku jsou zákazníka a v souladu se zájmy obce a regio­ provozovatelé vodovodů nuceni k eliminaci nu. Navíc z hlediska ohrožení jsou velké vo­ ztrát tak, že pokud rozdíl mezi množstvím dovodní sítě zranitelné v tom, že jejich poru­ vody vyprodukované a skutečně spotřebo­ chy ohrožují velké množství obyvatel. vané přesáhne 10 %, jsou státní správou Celou problematiku je nutno řešit vždy ve sankcionováni. Pokud se na problematiku di­ spolupráci nejen s odbornými vodohospodář­ stribuce pitné vody podíváme pod tímto zor­ skými organizacemi, ale i s organizacemi řeší­ ným úhlem, vzniká otázka, proč vodárenské cími otázky životního prostředí, optimalizace společnosti budují nákladné úpravny vody, jímání vody i netradiční formy distribuce pit­ né vody jako provázaný systém. aby na výstupu z úpravy splňovala kvalita vo­ Ing. Jaromír Hanák, Ing. Jitka Konečná dy požadavky ČSN 75 7111 - Pitná vody, když VEGI. s. r. o.. Kroměříž je nanejvýš pravděpodobné, že spotřebitel tak­

V

PROVOZY

N

ČESKÉ BUDĚJOVICE - Prokopa Holého 275. t. 038/ 731 16 26.731 16 27 • ČESKÝ BROD - Za Jatkami, t. 0203/ 21 77 • KOLÍN - Havlíčkova 156, t. 0321/ 222 83, 228 22 • MILfN - t. 0306/911 42 • MLADÁ BOLESLAV Průmyslová zóna, Zalužany 760, I. 0326/ 228 72 • NYMBURK Všechlapský vrch, t. 0325/ 22 76 • PELHŘIMOV - Myslolínská ul„ I. 0366/ 24 03 • PÍSEK - Za Sarlákem, t. 0362/ 26 59 09 • PRAHA - Nad Vinným potokem, L 02/ 61 21 93 79 • SEDLČANY - U Panského mlýna 971. t. 0304/ 215 11 • STRAKONICE Nádražní ul., t. 0342/ 222 26 • TÁBOR ■ Chýnovská ul., 1. 0361/ 28 11 99 • ZBIROH - Sládkova ul. (u Zbirovie). I. 0181/94 23 12

MODERNÍ OBEC 10/1996 J

25

PODNIKÁME V REGIONECH

Evidence psů ada měst a obcí má značné potíže se zatoulanými nebo opuštěnými zvířaty. Nejčastěji bývají psi. Jejich evidence přitom vychází z povinností majitele, které jsou uloženy obecně závaz­ nou vyhláškou. Obec může po­ platek vybírat od fyzické i práv­ nické osoby, která psa vlastní. Zkušenosti jsou velmi různorodé. Zejména ve městech, kde je ne­ přirozené chovat většinu plemen, působí soužití s největším příte­ lem člověka mnohé problémy.

R

Zkušenosti Českých Budějovic Ve městě žije téměř sto tisíc obyvatel, z toho 45 % v panelo­ vých sídlištích. 30 % v klasické městské zástavbě činžovních do­ mů, 20 % v rodinných domcích a zbytek v příměstských aglome­ racích vesnického typu. V oficiální evidenci bylo vede­ no 5000 přihlášených psů. Neo­ ficiální odhady hovořily o dal­ ších pěti tisících neevidovaných psů, chovaných tzv. na černo. Je­ jich kontrola a zjišťování neplati­ čů bylo velmi obtížné. Tuto úlo­ hu namátkově plní městská policie (MP). V průběhu roku bylo vyšetřová­ no několik stížností na týrání, ob­ těžování štěkotem, vytí, znečišťo­ vání veřejných prostranství. V desítkách případů šlo o šetření napadení, zvláště malých dětí, kdy se jednalo převážně o psy, kteří nebyli v době napadení na vodít­ ku. Jen za rok 1995 bylo městskou policií odchyceno 210 toulavých psů, přestože to není v její náplni a MP nemá pro tuto činnost zá­ kladní vybavení. Činnost městské­ ho útulku pro psy byla stále více nákladná, především v důsledku umístění narůstajícího množství toulavých a zdivočelých psů.

Tři kroky Proto odbor životního prostředí městského úřadu inicioval celý systém opatření, který měl za cíl především motivovat vyšší odpo­ vědnost majitelů psů. Neopominutelným cílem také bylo zavedení dokonalého systému identifikace psů s důsledkem zvýšení příjmů plynoucích z příslušných poplatků. Prvním krokem byla komplex­ ní novelizace obecně závazné

26

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

vyhlášky o chovu zvířectva. Ta­ to vyhláška mj. formulovala zása­ tody pro chov nových druhů zvířat (exoti apod.), ale zejména změni­ la celou koncepci v oddíle věno­ vaném chovu psů. Zejména je zde vymezeno, jak má být pes vybaven na veřejných prostranstvích (na vodítku, řádně označen známkou, nesmí znečišťo­ vat veřejná prostranství - exkre­ menty je povinen majitel odstra­ nit). Tyto zřejmé a kontrolovatelné podmínky může snadno posoudit kterýkoliv strážník, sankcionovat případné nedostatky a vcelku jed­ noduše identifikovat „černé psy“. Volný pohyb psů bez vodítka je možný pouze na vymezených pro­ stranstvích, která jsou vyznačena na mapce v příloze vyhlášky. Druhou iniciativou bylo zvýše­ ní poplatků ze psů. Sazba je jed­ notná (1000,- Kč za psa) pouze pro důchodce je umožněna sleva (200,- Kč při jediném zdroji příj­ mů, jinak 300,- Kč). Bez poplat­ ku je možno chovat psa na zvlášt­ ní žádost, např. pro nevidomé. Třetím krokem bylo vytvoření nového identifikačního systému a nabídka sáčků na exkrementy. Pro identifikaci byl zvolen systém EURO ID finny MariaVet. Jedná se o moderní radiofrckvenční identifikaci pomocí mikroěipu. nesoucího vlastní kód, čtecího za­ řízení a řídícího software.

Radiofrckvenční identifikace Mikročip (transponder) je tvořen kapslí z bioskla o rozmě­ rech 2x11 mm. V ní je uložena příjmová a vysílací anténa a dio­ dová matrice nesoucí desetimístný alfanumerický vlastí kód iden­ tifikace (např. 00-00BF-32C1) s vyloučením duplicity. Mikročip je umístěn v jednorázové sterilní jehle a pomocí jednoduchého aplikátoru je veterinárním léka­ řem zvířeti aplikován (u psů zpra­ vidla do šíje nebo hýždě). Čtecí zařízení (reader) bývá pevné nebo přenosné. Pomocí ta­ lířové antény vysílá elektromag­ netické záření. Přiblíží-li se rea­ der k mikroěipu, ten přijme jeho signál, transformuje jej integro­ vaným obvodem a poté je vysla­ ný kód transponderu zachycen čtecím zařízením, kterému se na

displeji zobrazí příslušný kód zároveň s datem čtení. Součástí zařízení je pa­ měť s kapacitou 3160 kódů. Pra­ cuje samostatně nebo v propoje­ ní s počítačem. Software je programové vy­ bavení, které umožňuje pra­ covat readeru ve čtyřech reži­ mech: čtení, ukládání, vy­ Obsluhu čtecího zítnzenízvládne i malé dítě. hledávání a vy­ hledání s uložením. Režim čtení tech bude příjem ročně 900,- Kč od každého plátce. Pes je přitom jsme popsali výše. Při ukládání je možno přečtený kód uložit do pa­ nezaměnitelně identifikován. Pří­ padnou změnu majitele je povi­ měti. Vyhledávání umožní porov­ nat, zda přečtený kód se shoduje či nen původní majitel hlásit úřadu neshoduje s některým již ulože­ města. Tím se zvíře nemůže ztratit z evidence a tedy i poplatkové po­ ným kódem. Pokud tomu tak ne­ ní, umožní čtvrtý režim zároveň vinnosti. ihned uložení tohoto kódu. Vedle Již první zkušenosti prokázaly, těchto základních režimů umožňu­ že odhadované „ztráty" vzniklé jí modernější verze například pou­ úhradou čipů a sáčků na psí ex­ žít ještě tzv. konverzní kódy, tedy krementy se zaplatily již v prvém přiřadit k základnímu kódu jiný roce. Samotný fakt provedení no­ devíti místný údaj (např. PES MA­ vého způsobu identifikace vedl RY 1). Další programové verze totiž k zvýšení počtu evidova­ umožňují vzájemnou komunikaci ných psů na šest tisíc. s PC, možnosti tvorby lokálních, Výhody jsou zřejmé pro maji­ obecních, městských databází atd. tele i pro město. Pes je identifiko­ ván na celý život. Dochází k vý­ Výhody a přínosy razné podpoře sběru psích Vraťme se do Českých Budějo­ exkrementů a k zvýšení čistoty vic, kde byl systém EURO ID za­ města. Při zaběhnutí, krádeži či veden počátkem letošního roku. odchytu zvířete je velmi snadné Město hradí z vybraných poplat­ zjistit majitele. Městská policie ků náklady určeným veterinárním má značně usnadněnou kontrolu lékařům ve výši 250,- Kč za jed­ a tím i vyhledávání „černých nu aplikaci (mikročip, aplikace, psů". Pro tyto a další výhody se dezinfekční roztok, zanesení do v současné době uvažuje o zave­ evidence atd.) Pro majitele, kteří dení radiofrckvenční identifikace dají svého psa označit čipem je i v dalších městech. dána sleva 300,- Kč po dobu tří Projekt firmy MariaVet za­ let. Každý zájemce - majitel do­ jišťuje vedle popsané identifikace stává po zaplacení poplatku zdar­ řadu dalších systémů, které se za­ ma 400 ks sáčků na psí exkre­ bývají problematikou odchytu či menty + sběrací kleště v ceně imobilizace s následnou péčí 100,- Kč. Toto se vydává v psím 0 „zvířata v nouzi". Stavebnico­ útulku. Předpokládá se, že kdo vý identifikační systém využíva­ bude vážit cestu do útulku, bude jící mikročipů lze navíc využít také sáčky využívat. 1 v jiných oborech (evidence stro­ Propočet očekává, že v prvém mů, památek skladové hospodář­ roce bude tedy čistý příjem města ství atp.). - ani z poplatku pouze 350,- Kč. V dru­ (i využitím podkladů hém a třetím roce, kdy již pes má Úřadu města České Budějovice) čip, bude příjem z poplatku již Foto: Ing. Alex Cákl 600,- Kč. Ve čtvrtém a dalších le­

PODNIKÁME V REGIONECH

Městské informační systémy MIS/UDMS ‘96

praha

18.-21. listopadu 1996

blížícím se termínem 2. mezinárodní konference Městské informační systé­ my a správa městských datových zdrojů (Praha, 18. - 21. 11. 1996) přibývá organi­ zátorům starostí. Současně se však jasně rý­ suje její konkrétní obsah. Proto jsme požá­ dali o rozhovor dva z členů programového výboru konference: RNDr. Josefa Hojdara, předsedu programového výboru a RNDr. Pavla Bureše z ministerstva vnitra. Můžete čtenářům přiblížit koncepci pro­ gramu a jeho rozsah? Hojdar: Především má celý program dvě oddělené části. Vlastní konferenci 19.-21. 11. a den speciálních odborných seminářů workshopů, který konferenci předchází (18. 11.). Cílem konference je nabídnout nej­ širšímu fóru reprezentativní přehled o výsled­ cích a dění v oblasti informačních systémů ve veřejné správě všech stupňů (pozornost je vě­ nována zejména okresním úřadům, městům a obcím, dále ústřední státní správě a ka­ tastrálním úřadům). Odborné semináře jsou věnovány vybraných tématům a jsou určeny omezenějšímu okruhu účastníků.

S

Pracovníci z uvedených oblastí se ale dnes setkávají na velkém počtu různých pracovních setkání a seminářích. Jak kon­ ference MIS/UDMS 96 mezi tyto akce za­ padá? Bureš: Počet setkání uvedeného druhu je skutečně poměrně značný. Jak ale ukázala pří­ prava konference MIS/UDMS 96. je pociťo­ vána potřeba, aby čas od času proběhla i širší konfrontace prací a přístupů k řešení. Vždyť i mnohé okruhy činnosti jsou v úřadech veřej­ né správy obdobné a technologická počítačo­ vá základna je shodná. Stejně tak silné propo­ jení představuje i vzájemná výměna údajů a informací mezi jednotlivými orgány a úřady. Kdo se na přípravě konference podílí? Hojdar: Taková akce má dva okruhy: orga­ nizační a programový. Organizace se ujal ko­ lektiv Institutu městské informatiky hl. m. Pra­ hy. Českého svazu geodetů a kartografů a Českého úřadu zeměměřického a katastrální­ ho, který se již podílel na organizaci I. konfe­ rence MIS 91. Sekretariát pracuje při Institutu městské informatiky hl. m. Prahy a tam lze ta­ ké získat pozvánku a program (Žatecká 2,

Praha 1, tel.: 24 48 52 01, fax: 24 81 19 02). Programová náplň je zajišťována širokým okruhem odborníků, mezi kterými jsou za­ stoupeny komise Svazu měst a obcí, komise ISOkÚ při MV CR, pracoviště státního infor­ mačního systému, organizátoři seminářů a konferencí GIS, organizátoři akcí z resortu zeměměřictví a katastru a další. Co tedy vše bude náplní programu? Bureš: Celkový program potrvá dva a půl dne, zahrnuje 86 příspěvků. S výjimkou zahá­ jení a ukončení bude jednání v sekcích. Tematicky jsou příspěvky soustředěny do okruhů: 96 významné mezinárodní aktivity, informač­ ní aktivity v hl. městě Praze, informační systé­ my velkých měst, informační systémy ústřed­ ní státní správy, informační systémy okresních úřadů, informační systémy měst a obcí. digitální mapy a související aktivity, digitální mapy a městské informační systémy, informační systémy o životním prostředí, nor­ malizace a atestace, projektování informač­ ních systémů. Současně s konferencí proběh­ ne i rozsáhlá výstava informačních technologií a programových produktů. Tím jsme se dostali i k mezinárodnímu charakteru konference. Jak je to vlastně se zahraniční účastí? Hojdar: Především je přímým spolupořa­ datelem významná západoevropská Urban Data Management Society, která již více než 25 let pořádá mezinárodní sympozia ob­ dobného zaměření po celé západní Evropě. Od roku 1995 jsou tyto sympozia součástí Spojené evropské konference o prostorových informacích. Dále má konference rozsáhlou podporu panevropské zastřešující organizace European Organization on Geographical Information, která je partnerem orgánů Ev­ ropské unie. V neposlední míře je významnou skutečností, že celoevropsky působící spo­ lečenství zejména akademických pracovišť GISIG (Geographical Information Systems International Group) uspořádá v rámci kon­ ference pro její účastníky vlastní odborné ak­ ce. To dá jistě mj. možnost i dalším českým pracovištím se s činností GISIG seznámit a aktivně se do ní zapojit. V programu je pak možné mezi příspěvky najít i dostatečný počet zahraničních, které spolu s osobní účastí zahraničních účastníků, dávají našim odborníkům možnost se sezná­ mit se stavem v západní Evropě a ve světě a využit poznatky pro svoji další činnost. Co dodat na závěr? Bureš: Vyslovit díky všem, kteří se na pří­ pravě podílejí, a přát si, aby konference byla pro účastníky skutečným přínosem, tak jak se o to organizátoři upřímně snaží. Pracovníky veřejné správy CR na konferenci srdečně zveme.

INFORMA TORIUM

I 4YĚĚA

Podsystém VOLEBNÍ AGENDA s modulem ORGANIZACE VOLEB Pro zájemce nabízíme licenční zapůjčení po dobu senátních voleb včetně komplex­ ních služeb.

Tvorba rozpočtu S platností od 1. 1. 1997 bude zavedena nová rozpočtová skladba, která přinese vý­ raznou změnu pohledu na rozpočet. Proto od konce září distribuujeme aktualizovanou verzi našeho programu „Tvorba rozpočtu", ve kterém se slučují zkušenosti s dosavad­ ním provozováním podsystému a přínos no­ vé koncepce rozpočtové skladby.

S Radnicí na radnici 26. září 1996 proběhla v Novoměstské radnici prezentace produktů naší firmy RADNICE VĚRA a ROZHRANÍ ROSA určena pro pražské úřady. V současnosti připravujeme prezentace a pracovní setkání i pro ostatní regiony. První z nich bude 24. října 1996 v severočeských Litoměřicích.

Změna distribuce Od I. 10. 1996 zavádíme nový způsob distribuce software RADNICE VĚRA, který zjednoduší a urychlí distribuci a in­ stalaci aktuálních verzí.

Uvedení rozhraní a produktů ROSA na trh Od poloviny září jsme zahájili ověřovací provoz prvních produktů využívajících roz­ hraní ROSA. Bližší informace Vám po­ skytneme na kterékoli z našich níže uvede­ ných poboček.

Pro snazší orientaci Kontakty na jednotlivé pobočky fy VĚRA: PRAHA Luzná 2. 160 00 Praha 6 tel.: 02/20105314, fax: 02/368504 email: [email protected] PARDUBICE Masarykovo nám. 1458, 530 02 Pardubice tel.: 040/6851408, tel.+fax: 040/511086 email: [email protected] CHLUMEC n/Cidl. Klicperovo nám. 39/1,503 51 Chmlumec n/C. tel.: 0448/926809, fax: 0448/926808 JABLONEC n/Nis. Palackého 7, 466 01 Jablonec n/N. tel.: 0428/88531/1. 30, tel.+fax: 0428/88523 ŠUMPERK Jílová 2, 787 01 Šumperk tel.+fax: 0649/217430 email: [email protected] P. R. MODERNÍ OBEC 10/1996 O

27

BRNO 22.-26.4.1997 4. MEZINÁRODNÍ VELETRH TECHNOLOGIÍ, VÝROBKŮ A SLUŽEB PRO ROZVOJ OBCÍ A MĚST - Nabídka produktů pro komunální sféru před početnou odbornou návštěvností z řad primátorů, starostů a pracovníků městských a obecních úřadů. - 4. celostátní kongres starostů a primátorů obcí a měst České republiky - V termínovém spojení s 2. mezinárodním stavebním veletrhem a 6. mezinárodním finančním a investičním veletrhem FIBEX.

POZVÁNKA PRO VYSTAVOVATELE

Vyžádejte si podrobné oborové členění veletrhu URBIS.

UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK: 29.11.1996

Brněnské veletrhy a výstavy a.s.

Výstaviště 1 647 00 Brno

Tel.: 05/4115 2916 Fax: 05/ 4115 3045

Výstavy patří na Výstaviště COMMA 97 4. mezinárodní výstava komunální techniky a technologie

TRANSPED 4. mezinárodní výstava dopravy, logistiky, skladování a manipulace atika

..

bbHBBBHI

2. mezinárodní výstava stavebnictví

r

<3 'G32ED

TRANSPED *R7

_ 26.-29. března 1997 Výstaviště Praha Kontakt: Výstaviště Praha, obchodní divize - projekce výstav 170 05 Praha 7 - Bubeneč, tel.: 02 - 201 03 294, 02 - 201 03 314, fax: 02 - 371 352 ing. Miroslav Houdek, Robert Navrátil

Záštitu nad výstavou TRANSPED převzal ing. Martin Říman, ministr dopravy České republiky.

28 □

MODERNÍ OBEC 10/1996

Orientační panely

Součástí mobiliáře každého města i zámě­ rem většiny obeí je vytvořit promyšlený a ucelený systém informačních a orientač­ ních panelů, který by dával kaž.dému ná­ vštěvníkovi. ale i místnímu obyvatelstvu pocit jistoty a přehlednosti. Požadavky na takové systémy kladou na první místo univerzálnost, estetickou úroveň, dlouhou životnost a přimě­ řenou variabilitu systému při zachování jed­ notících prvků. Univerzální orientační panely, které splňují všechny uvedené požadavky, vyvinula a do­ dává brněnská firma SEPES ve spolupráci se slovenskou firmou PROMETAL Humenné. Základem celého systému je několik speciálně vyvinutých hliníkových profilů, jejichž kom­ binací lze zhotovit mnoho variací informač­ ních soustav a užitkových reklamních ploch.

mmi

Vytvrzený a povrchově elektroly­ ticky upravený hliník dává jistotu téměř neomezené životnosti a ne­ rezový spojovací materiál zase možnost více­ násobného použití. Veškeré prvky zaručují pevnost a tvarovou stálost. Patentem chráněná technologie umožňuje vytváření tabulí o libovolném rozměru a tva­ ru, jednostranných i oboustranných. Naprostá univerzálnost dovoluje připevnění na samo­ statné sloupky nebo na již existující nosné konstrukce jakéhokoliv typu. I přes značnou variabilitu v rozměrech je zachována jednot­ nost vzhledu celého systému a možnost do­ tvářet jej navazujícími prvky městského mo­ biliáře (plakátovací plochy, hodiny apod.). Okraje tabulí jsou lemovány originálním profilem, který kromě zpevňovací funkce vy­

ijSPem

tváří optický efekt větší síly. Speciální objím­ ky, které tabulkám uchyceným v rýhovaných sloupcích dávají nezaměnitelný charakter a estetickou úroveň, vytvářejí image města či obce. Všechny prezentované výrobky dodavatel poskytuje podle složitosti komponentů v krát­ kém čase od 48 hodin do 14 dnů. SEPES spol. s r.o. PO BOX 516 Hradilova 3, 636 00 Brno TeUfax: 05/45 21 35 19-20 P. R.

MODERNÍ OBEC 10/1996 O

29

TÉMA MĚSÍCE: MÍSTNÍ FINANCE " FINANČNÍ SPRÁVA A ROZVOJ MĚST A OBCÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Ohlédnutí za významnou konferencí louhodobé spojené úsilí Sva­ budou mít zu měst a obcí České re­ možnosti fi­ publiky a Americké vládnínancovat na­ agentury pro mezinárodní roz­ růstající po­ voj (USAID) vyvrcholilo ve třeby. K tomu dnech 11. a 12. září 1996. kdy se musí porovná­ v Praze, v budově Rádia Svobod­ vat výši nákla­ ná Evropa konala 1. celostátní dů a rizika al­ konference Finanční správa ternativních a rozvoj měst a obcí v České re­ postupů. Musí publice. Více než 400 starostů volit nejlepší a primátorů našich měst spolu řešení a stano­ se svými vedoucími finančních vovat ve svých odborů mělo možnost setkat se podmínkách s předními odborníky z oblasti fi­ odpovídající nancování místní správy u nás priority'. i v zahraničí. Konference o finanční správě a rozvo­ ji měst a obcí si proto kladla za cíl zaměřit se na dvě, úzce svázaná téma­ ta: ČESKÉ REPUBUKY - Kvalitní finanční správa měst a obcí je předpokladem rozvoje České re­ Provedená decentralizace po publiky. roce 1990 přenesla odpovědnost - Starostové a vedoucí finanč­ za poskytování základních slu­ ních odborů plní nezastupitelnou žeb a za rozvoj a provozování a důležitou úlohu při zajišťování infrastruktury v České republi­ správného hospodaření s obecními ce na místní správu. Nový daňo­ vý systém a tomu odpovídající prostředky. systém finančního hospodaření Při zprostředkování těchto důle­ měst a obcí, zavedený v roce žitých námětů byla konference zá­ 1993, dále posílil samostatnost roveň fórem, na kterém se mohli a odpovědnost místní správy tím. starostové a vedoucí finančních že poskytl městům a obcím výraz­ odborů vzájemně sejít a pohovořit ný podíl na výnosech ze státních si o společných starostech. Vymě­ daní. Tím se posílila samosprávná nili si kontakty a zkušenosti jeden role měst a obcí. což vedlo k zvý­ od druhého, ale i od odborníků na šení významu kvalitního rozhodo­ finanční hospodaření. vání o finančních záležitostech na Několikaletá spolupráce Svazu místní úrovni. měst a obcí, Ministerstva financí Představitelé měst a obcí musí ČR i USAID vedla k postupnému při finanční správě svého území zlepšení schopností našich měst čelit obtížným úkolům. S nárůs­ a obcí v České republice úspěšně tem prostředků, kterými města se podílet na tvořícím se finanč­ a obce od roku 1990 disponují, ním systému poskytování úvěru přibývají také nároky na zdroje obcím. Prostřednictvím svého prostředků pro zajištění rozvoje Programu municipálních finan­ místní infrastruktury. Rozpočtové cí v České republice poskytovala prostředky jsou omezené, a proto USAID podporu při vývoji tohoto musí města a obce neustále hledat systému. Pomoc mimo jiné zahr­ nové způsoby, jak omezit náklady, novala dlouhodobou půjčku jak zvýšit efektivitu svého hospo­ v rámci programu Housing Guaranty. Rovněž krátkodobá odbor­ daření a získávat další prostředky rozumným využíváním úvěrů. To ná pomoc poskytovaná přímo ně­ kolika českým městům a obcím vše jsou nové skutečnosti, které byla zaměřena na zajišťování úvě­ vyžadují používat nové analytické rového financování pro důležité metody, nové způsoby řízení infrastrukturní projekty. Během a rozhodování finančních záleži­ této doby se USAID soustředila na tostí. Města i obce stojí před vývoj úspěšně aplikovatelných úkolem zjistit, co si budou moci modelů investičního plánování, v příštích letech dovolit, jaké

D

3,/azrněs^obQ'

30

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

investic do infrastruktury a řízení zadluženosti, ke kterým mohou mít přístup všechna česká města a obce.

při využití první půjčky ve výši 20 milionů dolarů. Tyto prostředky jsou k dispozici českým bankám, od nichž si města i obce mohou půjčit na své projekty rozvoje in­ frastruktury. ***

* * *

Na zahájení konference vystou­ pili primátor hlavního města Prahy Jan Koukal, předseda SMO ČR František Dohnal, ná­ městkyně ministra financí Libu­ še Benešová, náměstek ministra hospodářství Václav Mencl i představitel Americké asociace vládních finančních ředitelů (USGFOA) Art Lynch. Velvyslankyně Spojených států amerických Jenonne VValkerová mimo jiné oznámila schválení žádosti České republi­ ky o dodatečnou půjčku ve výši 14 milionů dolarů. Česká repub­ lika se stala jednou ze čtyř zemí světa, které letos dodatečnou půjčku obdrží, díky vynikajícím výsledkům, jichž bylo dosaženo

Po úvodním plénu pracovali účastníci konference po dva dny ve třech paralelních sekcích, z ni­ chž každá byla rozdělena do něko­ lika zasedání. Sekce Municipální úvěrování sledovala cíl pomoci finančním úředníkům a starostům, aby se stali lépe informovanými uživateli úvěrového trhu. V sekci Finanční management se účast­ níci zabývali především aktuálním vývojem v oblasti rozpočtování a účetnictví měst a obcí. Sekce Profesionální rozvoj sledovala především záměr uspokojit potře­ bu starostů a pracovníků finanč­ ních odborů při rozvoji jejich pro­ fesionálních schopností, získávání nových znalostí a dovedností. Účastníci konference se mohli v průběhu zasedání seznámit s možnostmi využití počítačů při analýze schopností měst a obcí nést dluh. Součástí všech zasedání sekcí bylo rovněž téma Moderní komunikace - využití informač­ ních technologií. Předností konfe­ rence byla rovněž skutečnost, že všichni účastníci dostali řadu pod­ kladových materiálů včemě sbor­ níku přednesených referátů.

TÉMA MĚSÍCE: MÍSTNÍ FINANCE FINANČNÍ SPRÁVA A ROZVOJ MĚST A OBCÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Místní rozpočty být základní atributy finančního hospodaření obce? Podle mého ná­ zoru je těchto atributů pět: munici­ pální autonomie a zodpovědnost, určitý stupeň finanční soběstač­ nosti, stabilita, průhlednost finanč­ ního hospodaření a veřejná kontro­ la, účinnost finančního systému.

1. Municipální autonomie a zodpovědnost

obcí počínaje rokem 1993. Daňo­ vé příjmy si tuto stabilizační funkci zachovaly i v letošním ro­ ce, kdy platí novela rozpočtových pravidel, podle které se daň z příj­ mu ze závislé činnosti stala sdíle­ nou daní místních rozpočtů a stát­ ního rozpočtu a nově se příjmem obcí stala část výnosu daně z příj­ mu právnických osob. Svědčí o tom následující údaje: Podíl daňových příjmů na cel­ kových příjmech obcí se od roku 1993, kdy činil 39,8 %, zvyšoval až na 61 % očekávané skutečnosti v roce 1996. Celkové finanční zdroje obcí se od roku 1993 každo­ ročně zvyšují a umožňují naprosté většině municipalit zabezpečit standardní úroveň veřejných statků poskytovaných občanům na místní úrovni. Vedle daňových příjmů se však zvyšovaly podstatně pomalej­ ším tempem i příjmy nedaňové. Dá se říci, že daňové příjmy jsou takovou tažnou silou stále se zvy­ šujících příjmů obcí. Daňové příj­ my se zvýšily z 29,9 mld. Kč v ro­ ce 1993 na 64 mld. Kč očekávané skutečnosti v roce 1996, což je 114% nárůst. Nedaňové příjmy se z 20,2 mld. Kč v roce 1993 zvýšily na 22,4 mld. Kč, což je o 11 % ví­ ce. Celkové příjmy z roku 1993, kdy činily 75,2 mld. Kč, se zvýšily na očekávaných 107,3 mld. Kč v roce 1996, což je o 42 % více.

Dosažený stupeň municipální autonomie a odpovědnost za hos­ unicipální rozpočet je rela­ podaření vyjadřuje míru suvere­ tivně samostatný rozpočto­ nity obecní samosprávy a stupeň vý dokument, ale jako nedílná získání decentralizace v soustavě součást veřejných rozpočtů je vý­ veřejných financí. Autonomie ob­ razně determinován, a to hlavně cí, tj. nezávislost na ústřední zásadami vládní, finanční a roz­ vládě nemůže být úplná. Cent­ počtové politiky. rální vláda poskytuje obcím vel­ kou část finančních zdrojů ze své­ Pro rok 1997 jsou to ho rozpočtu formou dotací, zejména tyto cíle: a proto musí mít možnost kontro­ lovat a ovlivňovat to, na co dává • přispět rozpočtovou politikou finanční prostředky. k udržení stabilního ekonomické­ ho prostředí, 2. Finanční soběstačnost • snížit podíl výdajů veřejných Finanční soběstačnost obcí ne­ rozpočtů na hrubém domácím pro­ znamená jejich plnou ekonomic­ duktu o zhruba 1 % v tomto roce kou soběstačnost. Tu nelze zajistit i dalších letech. s ohledem na rozdílnou příjmo­ • vyvinout maximální tlak na hos­ vou kapacitu různých lokalit. Nic­ podárnost rozpočtového hospoda­ méně se silně posiluje od roku ření, 1993 jako jeden z hlavních princi­ • udržet vyrovnanost státního roz­ pů transformace místních rozpo­ počtu a zahájit v roce 1997 masiv­ čtů. Míra soběstačnosti obcí, tj. nější proces cenové deregulace ja­ podíl vlastních příjmů na celko­ ko nutnou podmínku dokončení vých příjmech v letošním roce celkové ekonomické transformace. 4. Veřejná kontrola dosáhne 82,3 %. Posilování fi­ Dalším významným determi­ nanční soběstačnosti spolu s od­ Každá obec, která úspěšně hos­ nantem jsou rozpočtová pravidla, povědností za vlastní hospodaření podaří, musí co nejpřesněji odhad­ ve kterých jsou zakotveny principy by mělo obce podněcovat k maxi­ rozpočtového hospodaření obcí nout své finanční možnosti a z nich mální úspornosti při vynakládání a jednotná rozpočtová skladba, jež odvozeně zvážit výdajové priority. zdrojů, ke koncepční práci na roz­ určuje vnitřní strukturu rozpočtu. Rozpočtové veličiny v podobě vy­ počtu, ve kterém se výdaje odvíje­ balancovaného rozpočtu předkládá Pět atributů jí od dostupných příjmů. obec občanům, aby se k nim před samotným schválením rozpočtu Municipální rozpočet je základ­ 3. Stabilita hospodaření mohli vyjádřit. Proto systém roz­ ní dokument hospodaření obce. počtového hospodaření musí být Zákonem o obcích se obce staly Systém finančního hospodaření průhledný a jasné pochopitelný samostatnými právními a ekono­ obcí by měl být stabilní v delším pro všechny. Systém veřejné kon­ mickými subjekty, základním časovém úseku. Tato stabilita je článkem územní samosprávy nezbytná zejména u pří­ Využití zápůjčních zdrojů v České republice, subjektem jmové základny, aby s vyšší odpovědností za zabezpe­ obce mohly koncipovat 1992 1993 čování veřejných statků na místní a realizovat dlouhodo­ ukazatel úrovni, subjektem plně odpověd­ bější záměry svého roz­ ným za vlastní hospodaření. voje. Stabilitu do muni­ úvěry 0,8 2,5 Obce hospodaří podle vlastního cipálního finančního emise komunálních obligací B.y 26,2-' rozpočtu. Sestavování rozpočtu systému vnesly daňové obce, hospodaření podle něj patří příjmy, které se v sou­ půjčky ze SFŽP 0,1 06, do samostatné působnosti obce. Je vislosti s fungováním celkem 0,9 3,1 to jeden z nej vážnějších úkolů ob­ nové daňové soustavy ce. Jaké jsou, nebo jaké by měly zapojily do rozpočtů x) údaje jsou v mil. Kč

M

troly je třeba postupně prohlubovat a zkvalitňovat. Zájem a snahu však musí projevit nejen představitelé obcí, ale i občané. Veřejná kon­ trola by měla provázet všechny fáze rozpočtového procesu: pro­ jednání a schválení návrhu rozpo­ čtu obce, průběžné plnění rozpočtu obce, konečné výsledky ročního hospodaření za uplynulé období.

5. Účinnost finančního systému Účinnost finančního systému hospodaření obcí závisí především na reálném zhodnocení finančních zdrojů, volbě optimální výdajové strategie a ochotě ke spolupráci s ji­ nými municipalitami při realizaci větších investičních projektů. Na významu nabývá schopnost obcí orientovat se na kapitálovém trhu a získat na něm dodatečné finanční zdroje. Úvěry, půjčky, výnosy ko­ munálních obligací se postupně od roku 1993 zapojují do hospoda­ ření obcí a umožňují jim realizovat projekty, na které jim nestačí vlast­ ní zdroje. Vývoj zápůjčních pro­ středků včetně půjček ze Státní­ ho fondu životního prostředí získaných obcemi v uplynulých le­ tech dokládá tabulka. Významnou roli při úvěrování může sehrát kvalifikovaný od­ borný aparát finančních útvarů obecních úřadů za předpokladu, že se nebude jednat o roli subjektu pasivně podrobeného představite­ lům samosprávy. Mezi funkcionáři samosprávy a odbornými pracov­ níky úřadu by měla fungovat konstruktivní spolupráce ve všech fá­ zích rozpočtového procesu. Proto velmi vítám, že tato konference je určena nejen představitelům samo­ správy, ale i členům finančních útvarů měst a obcí. PhDr. Libuše Benešová náměstkyně ministra financí ČR v mid. kč
1994

4,9

1995

8,7

index v %

index v %

95/92

95/94

1 087,5

177,6

7,9

8,5

-

107,6

1,5

2,6

2 600,0

173,3

14,3

19,8

2 200,0

138,5

MODERNÍ OBEC 10/1996 O

31

TÉMA MĚSÍCE: MÍSTNÍ FINANCE FINANČNÍ SPRÁVA A ROZVOJ MĚST A OBCÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Municipální úvěrování nvestiční potřeby měst a obcí v České re­ publice jsou zejména díky zanedbané ne­ bo neexistující infrastruktuře obrovské a fi­ nančních prostředků na jejich uspokojení je málo. Místní orgány zkoumají a hledají kon­ krétní možnosti, z jakých zdrojů a jakými způsoby lze získat úvěry, půjčky, dotace, jak hospodařit a nakládat s prostředky munici­ pálního rozpočtu, aby je co nejefektivněji zhodnotily. Sekce Municipální úvěrování poskytla maximální prostor českým a americkým fi­ nančním a bankovním expertům, aby svými přednáškami, výklady i radami přispěli k lepší informovanosti představitelů municipalit a městských finančních úředníků, k jejich pře­ hlednější orientaci v nabídce komerčního ne­ bo subvencovaného úvěrového trhu.

I

Banky a úvěry Zasedání věnované uvedenému tématu po­ tvrdilo, že komerční banky v České republice již nyní mají rozsáhlé zkušenosti s půjčová­ ním obcím. K 30. červnu 1996 činila výše ne­ splaceného zůstatku bankovních úvěrů obcím v České republice 6,8 mld. Kč.

O základních podmínkách, za jakých po­ skytuje úvěry městům a obcím Komerční banka (KB), a. s. informovala ing. Vlasta Loblová z oddělení speciální operace. Podle jejího vyjádření jsou obce pro Komerční banku zajímavou klientelou jak z hlediska právní stability, tak z pohledu jejich pravidel­ ných příjmů do rozpočtu. Nicméně u těchto klientů existuje určitá ekonomická diferencia­ ce. která vyplývá nejen z jejich velikosti a his­ torie, ale i současných finančních možností. S cílem zlepšit orientaci v hospodaření muni­ cipální sféry by KB uvítala souhrnné statis­ tické informace o jednotlivých obcích, které by měly standardní vypovídací schopnost.

Česká spořitelna Pochvalná slova zástupců peněžních ústavů o tom, že pro banky jsou města a obce vážený­ mi a spolehlivými klienty, že jsou pro ně per­ spektivním trhem, starosty potěšila. Diskuze naopak ukázala, že někteří představitelé měst a obcí mají zjednání v některých bankovních pobočkách též zkušenosti negativní. Zástupce Československé obchodní banky na adresu pořadatelů konference uvedl, že se zde prezentovaly pouze banky, ale žádný z představitelů měst. Je to možná ke škodě vě­ cí, neboť i poznatky starostů mohou být pro banky zajímavé a důležité.

Úvěry obcí podle velikostních skupin

gx/a^něs^otiQ'

ČESKÉ REPUBUKY

Obce a města počet obyvatel

Podíl v % z počtu úvěrů

do 500

21,0

1,2

501-3000

42,5

3,3

3001-10 000

19,0

8,2

10 001-50 000

13,5

11,9

50 001-100 000

3,0

32,2

nad 100 000

1,0

81,5

Struktura municipálních úvěrů

bydlení a tepelné hospodářství 26%

32

Průměrná výše úvěru v mil.Kč

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

Představitelé municipalit se zajímali, zda pe­ něžní ústavy neuvažují o snížení úrokové sazby pro poskytované úvěry obcím. Odpověď ve­ doucího úseku služeb komunální sféře Čes­ ké spořitelny, a. s. ing. Petra Klose je nepotě­ šila: „Jestliže je úroková sazba pro města a obce zhruba 0 2-2,5 % nižší, než je u běžných podnikatelských úvěrů, domnívá­ me se, že to je v daných pod­ mínkách zvý­ hodnění a k dal­ šímu snižování v současné době nedojde. S při­ hlédnutím na vývoj inflace a cenový vývoj v oblasti investic úrokové sazby České spořitelny nejsou vysoké. Je třeba se na to dívat tak, že to jsou komerční úvěry." Celých 73 % nesplaceného zůstatku sou­ časných municipálních úvěrů představují úvěry poskytnuté Českou spořitelnou, a. s. Ta je bezesporu nejaktivnější a také nejzku­ šenější komerční bankou při poskytování půjček a úvěrů městům a obcím. Od roku 1992 poskytla obcím 1200 úvěrů s celkovým objemem 10 mld. Kč.

Záruky a zkušenosti Ladislav Macka, generální ředitel Česko­ moravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) nesouhlasil s kritikou jednoho z účastníků jednání, že komerční banky neak­ ceptují záruky ČMZRB: „Naše banka se zabý­ vá touto činností již čtvrtým rokem. Např. loni poskytla záruky za 1,5 mld. Kč. letos zhruba za 1,2 mld. Kč. Banky je akceptují a odebírají, 1 když je pravda, že zpočátku méně, ale postup­ ně si zvykají. Otázka ovšem je. jestli příslušná pobočka banky umí se zárukou pracovat." V narůstající konkurenci zejména zahranič­ ních bank se i naše bankovní domy začínají o své klienty „prát". V USA je vzájemná kon­ kurence mezi bankami velmi intenzivní. Jed­ nání mezi bankéřem a žadatelem o půjčku ně­ kdy trvá řadu týdnů. Přesto existuje spolupráce, ze které mají užitek všichni účast­ níci trhu. Tento přístup dokladoval konkrétní­ mi příklady americký odborník Richard F. Kczer, Senior Officer v Citicorp. Vznikají na­ př. neformální skupiny za účelem výměny nápadů. V New Yorku se takové obecní fó­ rum setkává pravidelně. Členové jsou munici­ pální analytikové z bank, institucionální in­ vestoři a emitenti z newyorské oblasti. Scházejí se, aby projednali aktuální problémy a zájmy a vyslechli zástupce velkých munici­ pálních vypůjčovatelů.

TÉMA MĚSÍCE: MÍSTNÍ FINANCE FINANČNÍ SPRÁVA A ROZVOJ MĚST A OBCÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Úvěrové ratingy pro řešení svých problémů volit vydání obli­ asedání sekce k tomuto tématu se za­ gací či klasický úvěr. Obligace by měly být měřilo na informace o tom, co je to úvě­ rový rating, jak může municipalitám po­použity na projekty, které jsou návratné. Při­ moci v získání přístupu na úvěrový trh nášejí okamžitě volné peníze, jejich cenu je však třeba pečlivě kalkulovat. Města by měla a jak je spojen s myšlenkou zpřístupnění fi­ zvažovat vliv provizí a právnických poplatků, nančních informací veřejnosti. cenu ratingu, který zvyšuje prodejnost obliga­ Standard & Poor’s cí i okamžik vstupu na trh. Důležitá je struktu­ ra splátek, vliv opcí a podpůrných fondů. Proces úvěrových ratingů osvětlila ve svém vystoupení Monica C. Richter, specia­ Finanční analýza a scoring listka společnosti Standard & Poor’s z Mni­ to je metoda hodnocení finančního hospo­ chova. Uvedená firma patří k předním světo­ daření obce, kterou používá při posuzování ri­ vým ratingovým společnostem a v České zika poskytovaného úvěru Česká spořitelna, republice v oblasti místní správy provedla ra­ a. s. Tato naše největší komunální banka má ting Prahy (1994) a Ostravy (1996). Rating je nezávislý názor na kvalitu úvě­ dlouholeté zkušenosti s municipální sférou a realizuje v oblasti obecních úvěrů tři čtvrtiny ru. Podává informaci o tom, jak a včas je současného trhu. schopen potencionální dlužník splatit úvěr. Je Ing. Ludmila to služba investorům, neboť pro jejich potřeby Nálevková, vedoucí srovnává kritéria, formuluje výhody a nevý­ odboru poradenství hody, popisuje schopnost a připravenost insti­ komunální sféře tuce vyrovnat své závazky. Uživateli ratingu v České spořitelně, jsou nejenom investoři, ale také zprostředko­ popsala principy vatelé, emitenti cenných papírů a rating dává metody i vybrané také určité signály partnerům v obchodním ukazatele charakte­ styku i směrem k veřejnosti (public relations). Rating není audit ani doporučení ke kou­ rizující finanční zdraví obce. Hod­ pi. Celý svět zná stupnici ratingu Standard & nocení finančního Pooťs od nejkvalitnějšího hodnocení (AAA) zdraví obce je až po nejnižší úroveň (D). Praha i Ostrava byly v podstatě úvěrový shodně ohodnoceny stupněm „A“, což je velmi rating prováděný v našich podmínkách. Je vý­ kvalitní hodnocení, které vzhledem k ratingu hodné pro banku poskytující úvěr i pro obec v domácí měně zatím nemůže být vyšší. a její rozpočtové hospodaření. Hodnocení, stej­ Z pohledu českého města hovořil o ratin­ ně jako rating, je významné i pro občany jako gu náměstek primátora Ostravy ing. Milan Balabán. Rating totiž není levná záležitost. voliče a pro podnikatelskou veřejnost. Obec by měla publikovat uvedené výsledky nejenom Má-li však emise obligací být obchodovatelná v zájmu informovanosti občanů, ale i pro zlep­ na světovém trhu, je rating nezbytný. Spodní šení orientace podnikatelů a bank ve výběro­ hranice velikosti emise obligací např. pro vém řízení na dodávky prací a služeb. americký trh se doporučuje 50 mil. USD. Po­ měry v České republice jsou mnohem skrom­ Mezi ukazatele důležité pro hodnocení pat­ ří především platební schopnost obce, její nější. Česka města musí velmi zvažovat, zda

Z

Souhrnné výsledky hodnocení úvěrů 81,9

]

n

13,0 —

2,0

]l,6

T5 0

0

ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.

0 10

20

30

40

50

60

70

80 [%]

zadluženost, míra úspor, schopnost samofi­ nancování investic a finanční závislost. V komunikaci s obcí banka získává podklady, provede jejich analýzu, vyhodnotí ukazatele a stanoví výsledný stupeň rizika. Riziko se hodnotí na stupnici: 1 - nejlepší, 2 - dobrý, 3 - průměrný, 4 - téměř přijatelný, 5 - spekulativní, 6 - podstandardní, 7 - po­ chybný, 8 - pravděpodobně ztrátový. Nutno konstatovat, že města a obce jsou stabilním a spolehlivým partnerem, neboť téměř 95 % hodnocených úvěrů je klasifikováno v prvých dvou kategoriích.

Tuzemská agentura? „Potřeba ratingu pro města je neoddiskuto­ vatelná. Diskuzi lze vést jen nad cestami k je­ ho získání." To bylo motto vystoupení předse­ dy představenstva První městské banky, a. s. Vlastimila Hadraby na téma Města a rating. K definici ratingu uvedl, že rating ur­ čuje míru rizika neplnění závazků, které vy­ plývají z dluhového instrumentu. Nic více. Ra­ ting měří pravděpodobnost splácení dluhu v plné výši a v přesném čase. V případě neza­ placení naznačuje, jak tvrdé mohou být dopa­ dy ztrát. Pro pochopení podstaty ratingu je důležité, co od něj nelze očekávat. Rating ne­ určuje, jak schopní nebo neschopní jsou politi­ ci, kteří stojí v čele města. Neurčuje totéž ani o úřednících na radnici. Neposuzuje stupeň po­ litické korektnosti, ani sklony k levé nebo pra­ vé části politického spektra. Není schopen na­ hradit ani audit účetnictví, ani zakrýt nedostatky v ekonomické koncepci města. Zpracování kva­ litního ratingu vy­ žaduje několika­ měsíční náročnou analytickou práci pro tým zkušených odborníků. Neexis­ tuje subjekt, který by takovou operaci zvládl bez kvalit­ ního poradenství. V České republice je jen málo měst, která si mohou dovolit najmout renomovanou zahraniční banku. Proto ideální by byl vznik nezávislé tuzemské ratingové agentury, kte­ rá by pracovala jako předstupeň mezinárodní­ ho ratingu. Její plná funkčnost má však hori­ zont minimálně dvou let. Z uvedených důvodů První městská banka realizuje v rámci poradenství pró města záměr zpracovat sou­ bor metodických podkladů pro přípravu ratin­ gu. V diskuzi zazněl polemický názor, který odmítal tvrzení, že rating neurčuje jak schopní a neschopní jsou politici a úředníci, kteří stojí v čele města. Jistě to neurčuje jmenovitě, ale nepřímo je hodnocení města i hodnocením je­ ho vedení. MODERNÍ OBEC 10/1996 O

33

TÉMA MESICE: MÍSTNÍ FINANCE_________________________________ FINANČNÍ SPRÁVA A ROZVOJ MĚST A OBCÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Ekologické úvěry

gx/aznněs^obc/'

ondy životního prostředí jsou u nás velice Dosavadní výsledky činnosti Fondu, počet žádaným zdrojem financování municipál­ a výše požadavků žadatelů po finanční výpo­ ních investic. Jak však vyplynulo z příspěvků moci i ekonomická situace především žadatelů přednášejících i z diskuze zasedání na téma z komunální sféry' ukazuje na oprávněnost exi­ Státní ekologické úvěry, tento způsob dotova­ stence nebankovní instituce „levnějších peněz" né ochrany životního prostředí založený na pří­ - Fondu - v tomto i dalším období. jmech z poplatků za znečišťování není z mnoha V další činnosti Fondu jsou uvažovány ná­ důvodů perspektivní. V budoucnu bude dochá­ sledující zdroje příjmů: úplaty a poplatky za zet k jeho postupnému omezování ve prospěch znečišťování složek životního prostředí, dlou­ poskytování výhodných komerčních půjček, hodobé úvěry' od tuzemských a zahraničních příspěvků na úhradu části nebo celých úroků bankovních domů, výnosy z daní (např. silniční komerčních úvěrů apod. Limitujícím faktorem daň a ekologická daň u výrobků s nepříznivými je výhledová situace finančních zdrojů Státní­ ekologickými vlastnostmi), prostředků z nově ho fondu životního prostředí (dále jen Fond). zaváděných poplatků v oblasti odpadů a obalů (recyklační poplatky, zálohování apod.). Fond životního prostředí Finanční výhled příjmů, který vychází z do­ Tuto prognózu potvrdil a na konkrétních čís­ sud platných zákonů v oblasti úplat za znečišťo­ lech prezentoval Václav Chytil, který je pově­ vání životního prostředí, vykazuje klesající řen řízením Státního fondu životního pro­ trend vzhledem k postupnému odstraňování středí ČR. zdrojů znečištění. Postupně tedy bude docházet Podíl Fondu jako doplňkového finančního ke snížení počtu podporovaných akcí. zdroje na zlepšování životního prostředí našich Veškeré zdroje z poplatků a úplat za znečiš­ měst a obcí zaznamenal v uplynulých čtyřech ťování životního prostředí se budou i dále kon­ letech vysokou dynamiku růstu, kterou ještě centrovat ve Fondu. O zřízení „regionálních umocnila realizace Programu na ozdravení fondů" se uvažuje pouze za situace, že vznik­ ovzduší (POO). nou vyšší územní samosprávné celky. Z cent­ Od roku 1992 do konce roku 1995 bylo podá­ rálního Fondu se budou nadále podporovat akce no na Fond celkem 7926 žádostí o podporu nadregionálního charakteru a akce pilotního s celkovým požadavkem ve výši cca 75 mld. charakteru. Účastí státu při financování vodohospodář­ Kč. Ve stejném období bylo vydáno celkem 1470 kladných Rozhodnutí ministra životního ské infrastruktury měst a obcí CR, jež činí již prostředí o poskytnutí finanční podpory z Fondu jen cca 15 % z celkových investic vodovodů a kanalizací, se zabýval ředitel odboru vodní­ v souhrnné výši 18,103 mld. Kč, z toho 10,116 ho hospodářství Ministerstva zemědělství mld. Kč formou dotace (tj. 56 %) a 7,986 mld. ČR ing. Jan Plechatý. Klesající trend bude Kč (tj. 44 %) ve formě návratné podpory. Průměrná finanční podpora představuje v příštím období pokračovat. K prioritám státní podpory však bude patřit mj. výstavba vodovo­ 58,7 % celkových nákladů. Ze subjektů, kterým je finanční podpora po­ dů v malých obcích. skytnuta, představuje 77 % komunální sféra Účastníci se též seznámili s programem sní­ žení znečištění ovzduší města Děčín (Příspě­ (města a obce), 16 % podnikatelská sféra a zhru­ vek najdete v rubrice Územní rozvoj a životní ba 7 % organizace rozpočtové a příspěvkové. prostředí). Výsledky za levné peníze V diskuzi byly vzneseny dotazy týkající se konkrétních problémů, např. financování sanaci Z prostředků Fondu bylo finančně podpoře­ no v letech 1992-1995 celkem 392 čistíren od­ starých skládek, prodeje rozvodů plynu, zvý­ padních vod a kanalizací, 862 plošných ply­ hodněných úvěrů pro společnost ve vlastnictví nofikací obcí a plynofikací kotelen a 216 akcí obcí apod. (Některé otázky a odpovědi zveřejní­ ke snížení zátěže přírody a krajiny. me v příštím čísle).

F

Výhled příjmů Fondu v letech 1996-2001

(mld. Kč)

1996

1997

1998

1999

2000

2001

7,336

5,081

3,530

3,478

3,204

2,830

Příjmy z prostředků ze znečišťování prostředí

2,835

2,570

2,350

2,300

2,190

2,000

Příjmy z půjček (splátky)

0,755

1,011

1,180

1,178

1,014

0,830

POO převod z FNM

2,000

1,500

Počáteční stav k 1.1.

1,746

Příjmy celkem z toho:

34

-1 MODERNÍ OBEC 10/1996

ČESKÉ REPUBUKY ložitost a náročnost problematiky míst­ ních financí neustále vzrůstá. Předpokla­ dem jejího úspěšného řešení je úzká a trvalá spolupráce starosty a ředitele finančního úřadu, rozvoj jejich profesionálních schop­ ností, kvalitní poskytování informací o stavu finančních záležitostí města. Na tuto oblast se zaměřila jednotlivá zasedání sekce profe­ sionálního rozvoje.

S

Možnosti vzdělávání Jak a kde mohou úředníci finančních odborů získat vědomosti, schopnosti, nové přístupy, které potřebují k zvládnutí stále náročnějších úkolů a rychlých změn? Tímto tématem se za­ bývalo zasedání „Možnosti vzdělává­ ní v oblasti financí". Vedoucí katedry veřejné správy Vyso­ ké školy ekonomické (VŠE) v Praze doc. ing. Jiří Patočka. CSc., konstatoval, že možnosti VŠE v ob­ lasti vzdělávacích a doškolovacích kurzů jsou v současné době poměrně široké. Pro uvedené pracovníky škola organizuje v rámci správního oboru specializo­ vané kurzy, semináře a postdiplomní studium. Je však pravda, že flexibilní úředníci, kteří mají zájem přijímat nové znalosti a ekonomické stra­ tegie, pak nejsou ochotni zůstat za stávajících platových podmínek v místní správě a odcháze­ jí do soukromého sektoru.

TÉMA MESICEs MÍSTNÍ FINANCE_________________________________ FINANČNÍ SPRÁVA A ROZVOJ MĚST A OBCÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Profesionální rozvoj strategických cílů města, tyto formulace potvr­ dit zastupitelstvem a tím vytyčit cesty, jimiž má město potvrdit, případně definovat i základní nástroje realizace koncepce. Toto zadání by pak mělo být “technicky,, realizováno především úřednickým aparátem s tím, že pokud v systé­ mu radnice je vyčleněn zvláštní post politické odpovědnosti za realizaci ekonomické koncep­ ce, pak tento člověk má pouze dohlížet na to, aby zadání bylo skutečně plněno. Konečná zod­ povědnost samozřejmě zůstává na starostovi."

Důvěra a komunikace Velké zkušenosti se vzděláváním v oblasti fi­ nancí má Nadace Fond pomoci místní správě. Její nabídka zahrnuje poskytování informací, pořádání dlouhodobých kurzů a trénink doved­ nosti. Podrobněji ji ve svém vystoupení rozvedl ředitel pražského centra Nadace ing. Rado­ mír Špaček. Podle něho však současný systém vzdělávání pracovníků v místní správě není ucelený a hlavně není podpořen legislativně v tom smyslu, že pří­ slušné zvýšení kvalifi­ kace není podkladem pro zvýšení finanční­ ho ohodnocení nebo možnosti postupu. By­ lo zajímavé slyšet i názory druhé strany.

Patočka na základě průzkumu a poznatků k to­ mu poznamenal: „Běžný měmecký, francouzský nebo americký starosta je politickou osobností, jež během své životní kariéry prošla mnoha refe­ ráty správního úřadu na regionální, městské či obecní úrovni, kde získala poměrně bohatou pro­ fesionální zkušenost. Průměrný český starosta je zpravidla lékař, zvěrolékař, učitel, jenž nepřišel s veřejnou správou, natož s financemi vůbec do kontaktu a navíc zdědil profesionální aparát z předrevolučního období. Na druhé straně musí mít starosta kvalifikovaný pohled na navýsost složité problémy daňové, finanční a fiskální poli­ tiky města. Není lepší si na to najmout profesio­ nální firmu? Nestačí starostovi pouze vzdělání obecného charakteru a nadhled, s nímž bude roz­ hodovat o strategii obce? Jsou to nesmírně vý­ znamné a také ve světě diskutované otázky."

Zkušenosti a nadhled

Starosta verzus ředitel

.Zdrojem informací pro ředitele a ostatní pra­ covníky finančních odboru municipalit je též studium odborných časopisů a další literatury, využívání poradenských firem, vlastní praxe, zkušenosti z ostatních měst a obcí," uvedl ve­ doucí finančně strate­ gického odboru Úřa­ du města Pardubic RNDr. Vladimír Je­ žek. Otázce vzdělávání je nutno věnovat zvý­ šenou pozornost i pro­ to, že města a obce se stávají správci miliardových majetků a roč­ ních „obratů" v řádech desítek a stovek milio­ nů korun. Vhodnými postupy lze ušetřit, resp. efektivně utratit značné množství veřejných prostředků, v opačném pří­ padě může docházet k velkým ztrátám. V diskuzi byl nastolen též problém týkající se profesionálního růstu starostů. Doc. ing. Jiří

Primátor města Hradec Králové ing. Mar­ tin Dvořák hned v úvodu zasedání věnovaného spolupráci starosty a ředitele finančního od­ boru uvedl ze své praxe příklad spíše záporný. Napjatý vztah mezi ním a jeho ekonomickým náměstkem je odrazem skutečnosti, že „mezi starostou a člověkem odpovídajícím za ekono­ miku města nepanují vztahy nadřízenosti a pod­ řízenosti. není mu možno ukládat úkoly a sank­ cionovat případné neplnění, ale je nutno respektovat politickou vůli orgánu, jenž je tam oba dosadil, tedy za­ stupitelstva města." Navzdory' tomu se krá­ lovéhradecký primátor pokusil zformulovat, co je důležité pro dob­ ré fungování města jako ekonomického organizmu: „Je ne­ zbytné usilovat o ma­ ximální jednotné for­ mulování

Je nesmírně důležité, aby vztah mezi staros­ tou a vedoucím finančním úředníkem byl zalo­ žen na vzájemném pochopení a souhlasu, na důvěře, otevřené komunikaci a společné vizi. Pocit důvěry musí vzniknout na základě uznání a povinností toho druhého. Starosta může, ale nemusí být odborníkem na finanční záležitosti. Nicméně jeho úkolem jakožto zvoleného před­ stavitele je nést odpovědnost vůči městské radě a občanům za finanční podmínky místní sprá­ vy. Vedoucí finanční úředník, který není zvo­ len, musí tuto skutečnost pochopit a podle toho poskytovat starostovi příslušné informace a je též kvalifikován k tomu, aby vše starostovi sro­ zumitelně vyložil. Tak shrnul své postřehy ře­ ditel International City/County Manage­ ment Association Charles A. Anderson z USA, jenž má za sebou pětadvacetiletou práci městského manažera pro americké místní sprá­ vy včetně Dallasu v Texasu. Citlivá otázka spolupráce starosty a vedoucí­ ho finančního odboru byla též předmětem dis­ kuze, v níž vystoupil se svými zkušenostmi i starosta města Kut­ ná Hora RNDr. Ivo Sanc, CSc.: „Porovnám-li situaci v malém městě se situací v Hradci Králové nebo v Českých Budějovi­ cích, můžu konstato­ vat, že u nás tato spo­ lupráce funguje velmi dobře, ale spíš na bázi selského rozumu, jed­ noduché týmové práce a osobního porozumění představitelů samos­ právy a pracovníků městského úřadu. Jinak to ani nejde, protože takového šéfa finančního od­ boru. jenž by ovládal všechny “finesy,, finanč­ ního a kapitálového trhu. bychom nemohli za­ platit. Jsme rádi, že máme schopného účetního důchodce, jenž má zároveň široký přehled o ostatní problematice města." MODERNÍ OBEC 10/1996 O

35

TÉMA MĚSÍCE; MÍSTNÍ FINANCE FINANČNÍ SPRÁVA A ROZVOJ MĚST A OBCÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Příprava rozpočtu jako soustavný proces ostup při tvorbě rozpočtů města a upřesňováním nákladů proběhla dvě ofi­ České Budějovice vyložil primátor ciální jednání za účasti primátora, náměst­ města ing. Miroslav Beneš. Přípravaků a vedoucích odborů. městského rozpočtu je zde permanentní Dne 21. 3. 1996 byl předložen zastupi­ proces. Tak tomu bylo i při sestavování telstvu města závěrečný účet a finanční rozpočtu na rok 1996: vypořádání za rok 1995 ověřené auditem Nejdříve byly předány požadavky od­ a zároveň návrh na rozdělení části fondu borů a organizací a plánované příjmy. Zá­ rezerv a rozvoje (112 033,6 tis. Kč s urče­ kladním cílem bylo zajistit provoz a hlav­ ním na investiční potřeby). Tento návrh ní úkoly a zohlednit inflaci. Ve spolupráci byl přijat. s finančním a okresním úřadem byly sta­ Dne 25. 4. 1996 projednalo zastupitel­ noveny příjmy v oblasti daní a státní úče­ stvo další návrh na úpravu rozpočtu na lové dotace. Oddělením rozpočtu ekono­ investiční stavby, stroje a zařízení s uva­ mického odboru byly sumarizovány žovaným navýšením příjmové stránky plánované příjmy a požadované výdaje. rozpočtu z dalšího prodeje majetku města, Poté následovalo projednání v kolegiu pri­ z předplatného nájemného, z příjmů divi­ mátora. V říjnu byly posuzovány finanční dend, účelovými prostředky ze SR, úvě­ požadavky odborů a organizací. Po zajiš­ rem a sdruženými prostředky. I tento ma­ tění provozních výdajů byly přehodnoce­ teriál byl schválen. ny priority plánovaných úkolů a neinves­ V průběhu roku jsou soustavně vymá­ tičních akcí a upřesněny vlastní příjmy hány pohledávky z minulých let (poplat­ úřadu města. ky, pokuty a další). Volné finanční pro­ Po projednání a vyrovnání příjmové středky jsou ukládány na termínované a výdajové stránky rozpočtu byl návrh vklady krátkodobě (přes noc) i dlouhodo­ znovu přehodnocen a projednán v kolegiu bě. Průběžně probíhá kontrola nájemních primátora a následně v radě města. smluv z nebytových prostor. Jsou získá­ Počátkem listopadu zpracovalo oddě­ vány firmy ke sdružování finančních lení rozpočtu ekonomického odboru (EO) prostředků. Pokračuje též prodej bytů „Návrh rozpočtu na rok 1996“ a za z majetku města, probíhají úvahy o obcho­ účasti primátora, ekonomického náměstka dování nebo prodeji některých akcií a vy­ a vedoucí EO jej projednala finanční ko­ hledávací a kontrolní činnost na úseku mise rady města. Materiál včetně připo­ místních a správních poplatků, úprava po­ mínek se opět dostal do rady města. Dne platků. 14. 12.1995 byl návrh rozpočtu předložen *** zastupitelstvu města, které jej schválilo ve výši 748 783 tis. Kč. (Informace z konference s vyu0iím sborníku S požadavky na neinvestiční výdaje su­ přednesených referátů, zpracovala Lýdia Stoumarizoval investiční odbor též investiční pová a Antonín Eliáš. Redakce se k některým té­ požadavky. Část byla akceptována ve matům bude opětovně vracet v následujících čís­ schváleném rozpočtu města, k dalším in­ lech). Foto: Karel Janeček vestičním potřebám s určováním priorit

Vývoj rozpočtu města PŘÍJMY

(vtis. Kč)

P

Elektromateriál pro veřejné osvětlení

NEINVESTIČNÍ VÝDAJE

800 700 600 500 400 300 200 100 0

1992

1993

1994

1995

1996*

INVESTICE 400 350 300 250 200 150 100 50 0

1200 1000 800 600 400 200

1992

1993

1--------R ^rozpoče/ 1

1994 1 rozpočet

1995

1996* sKu.ečnos. *1. pololetí

VELKOOBCHOD PRO ÚDRŽBU, OPRAVY A REKONSTRUKCE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

stožáry včetně výložníků svítidla náhradní díly pro údržbu laminátové patice ke všem typům silničních a parkových stožárů výbojky kabelové spojky a smršťovací technika rozvaděče pro veřejné osvětlení a jiné

Adresa: Provozní ul. - areál podnikatelů, 723 00 Ostrava-Martinov, Po-Pá 7.00-15.00 hod., telJfax: 069/43 41 62

Na vyžádání zašleme nabídkový katalog. Vybrané zboží obdržíte přímo u nás, po dohodě dopravíme na místo určení.

36

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

MO-0021 1

ELSTAV - OSVĚTLENÍ PRO VÁS!

TÉMA MESICE: MÍSTNÍ FINANCE FISKÁLNÍ DECENTRALIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Program decentralizace iskální decentraiizační inicia­ tiva ve střední a východní Ev­ ropě (EDI CEE) je společnou ak­ cí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Ra­ dy Evropy, Světové hanky a dal­ ších organizací. V rámci tohoto programu se v Praze 16. a 17. zá­ ří 1996 uskutečnil národní semi­ nář Fiskální decentralizace identifikace potřeb. Záměr programu FDI je zlepšit praktickou politiku a řízení ze stra­ ny místních orgánů. Proto se po-

F

evropských městech. Právě práce organizací. Téměř padesát účastní­ Institutu v oblasti podpory místní­ ků vyslechlo zajímavé příspěvky, které se staly základem pro panelo­ ho a regionálního rozvoje se nyní vou diskuzi i následné pracovní přesunula a soustředila do Evrop­ jednání, na němž se účastníci po­ ského studijního centra (ESC) kusili formulovat stěžejní okruhy v Praze. problémů, které je u nás potřeba Fiskální decentraiizační iniciati­ řešit v zájmu účinnější fiskální de­ va pomáhá v každé zemi vybudo­ centralizace. vat analytickou kapacitu s cílem podporovat reformy zaměřené na Vasil Hudák ředitel ESC v Praze decentraiizační politiku a raciona­ lizaci styků mezi správními orgá­ skytuje institucím v zemích střední ny. Strategicky posiluje řídící : a východní Evropy - ústředním | a plánovací schopnosti místních správním orgánům, městům a ob­ správních orgánů a pomáhá převá­ European Studies Center cím, vzdělávacím a výzkumným dět koncepce místní správy do rea­ OF THE institucím a nestátním organizacím lizační fáze. I nstitute for EastWest Studies technická i finanční podpora s cí­ Jedinečným rysem FDI je sku­ NEW rout • PRAGUE lem analyzovat problémy, vypra­ tečnost, že podporuje činnosti ur­ BUDAPEŠŤ ■ WARSAW • ATLANTA covávat řešení a realizovat nápady čované a prováděné tuzemskými pro zlepšení práce místní sféry. institucemi a místními experty, Vybrané referáty přinášíme pro kteří umějí rozpoznat klíčové otáz­ naše čtenáře, se souhlasem autorů, ky a nacházet řešení. Na základě Evropské studijní ve zkráceném znění. K dalším vyhodnocení celkových potřeb na­ centrum příspěvkům se vrátíme v příštích pomáhá úsilí rozvojových organi­ Institut pro studium Východ číslech. zací, které mají zájem posilovat Nutnost identifikovat a vyhod­ Západ vznikl v roce 1981 se sna­ nižší místní správní orgány. Kro­ hou napomáhat rozvoji demokra­ notit hlavní potřeby decentalizace mě toho FDI zpřístupní finanční cie a prosperity v integrující se Ev­ vyplývá ze Směrnic pro uživatele (granty) a lidské zdroje (poraden­ ropě. Původně byl zaměřen na programu středo a východoevrop­ ství) institucím dosud nezapoje­ otázky mezinárodní bezpečnosti, ské fiskální decentraiizační inicia­ ným do procesu decentralizace. později vznikl ekonomický pro­ tivy. Znamená to určit klíčové gram a v posledních čtyřech letech otázky, na něž by se měl program Pražský seminář se intenzivně rozvíjí program, kte­ v ČR soustředit. Konečné hodno­ Se záměrem poznat a charakte­ rý se zabývá místním rozvojem cení provedou naši experti s pora­ rizovat hlavní potřeby decentrali­ a jeho demokratickými orgány. In­ denskou výpomocí odborníků zace z hlediska financování místní stitut je v podstatě evropsko Světové banky. Předpokládá se, že správy se konal pražský seminář. americkou společností (z hlediska na základě vyhodnocení potřeb Zúčastnili se ho pozvaní představi­ složení pracovníků, členů Rady ře­ uspořádá FDI národní plánovací ditelů. finančních toků i myšlenko­ telé měst a obcí, zástupci minis­ poradu, která stanoví možné směry vých zdrojů) a v dnešní době má terstev, vědeckých pracovišť, ban­ další činnosti pro místní, orgány svá střediska i v několika východo- i kovních domů i nevládních i další instituce, odpovědné za pro­

ces decentralizace. Tyto činnosti FDI podpoří formou finančních grantů, technickou a poradenskou službou.

Věcná podpora Podmínky pro přidělování zdro­ jů na podporu uvedených činností budou definovány řídícím výbo­ rem FDI a podrobnější kritéria bu­ dou stanovena během plánovacích porad. Předpokládá se, že během prvního roku hude EDI podpo­ rovat výzkum dané politiky, se­ mináře o této politice, zaškolovací setkání, technickou pomoc a další činnosti, především z ná­ sledujících oblastí: - vztahy mezi správními orgány a dělba příjmů, - mobilizace mísmích zdrojů, - dlouhodobé financování míst­ ních správních orgánů, - skládání účtů ze strany míst­ ních orgánů, - struktura místních správních orgánů. - volba správného zaměření decentralizační politiky. Konkrétní věcná podpora fiskál­ ní decentralizace z tohoto progra­ mu se dá očekávat až po vyhodno­ cení potřeb a projednání priorit­ ních činností. Instituce, požadující podporu, budou muset prokázat způsobilost a vůli splnit stanovené cíle. Předpokládá se také přiměře­ né zapojení jejich vlastních zdrojů do financování celkových nákladů příslušné činnosti. - as Foto: Autor MODERNÍ OBEC 10/1996 O

37

TÉMA MĚSÍCE: MÍSTNÍ FINANCE FISKÁLNÍ DECENTRALIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Dopady změn financování JIŘÍ BLAŽEK rysem stávajícího systému finan­ cování místní správy byl poměr­ ně vysoký podíl výdajů, které or­ gány místní správy věnovaly na měna rozpočtových pravi­ investice.1'Také v případě zbýva­ del, zavedená v roce 1996, jících dvou cílů lze diskutovat o premisách, ze kterých vycháze­ sledovala především tři hlavní cíle. Dosáhnout vyšší shody ve­ jí. Tyto body jsou navíc v určitém smyslu protikladné. Poslední řejných rozpočtů na centrální úprava rozpočtových pravidel ta­ a místní úrovni. Zamezit další­ ké nerozšiřuje prostor pro ovliv­ mu rozevírání nůžek mezi „boňování výnosu vlastních příjmů hatými“ a „chudými*4 okresy ze strany orgánů místní správy. a propojit daňové příjmy obcí Pro dosažení prvních dvou cílů s ekonomickou aktivitou míst­ bylo prosazeno nahrazení 40% ních podnikatelů. výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 20% po­ Polemické cíle dílem na dani z příjmů právnic­ Přestože všechny tyto body kých osob, který se stal příjmem mají racionální jádro, je možné obcí. Nej významnějším dopa­ s nimi částečně polemizovat. Prv­ dem tohoto kroku je omezení ní cíl vlastně znamená, že stát dříve silného vyrovnávacího brzdí mírnou decentralizaci ve­ mechanizmu v rámci okresů (přerozdělování 55 % výnosu da­ řejných rozpočtů, ke které díky konstrukci dosavadních pravidel ně z příjmu fyzických osob ze zá­ financování „samovolně" dochá­ vislé činnosti obcím) vyrovnáva­ zelo. Přitom nesporně pozitivním cím mechanizmem na úrovni celé

Z

Qhr. a.1

Změna finanční situace obcí

v tis. Kč/obw.podle okresů

republiky (přerozdělování 20 % výnosu z daně z příjmů právnic­ kých osob). Celkový dopad na obce podle jednotlivých okresů zachycuje obr. č. 1, předpokládající stejnou dynamiku výnosu daně fyzických osob ze závislé činnosti. K nejvýraznějšímu zhoršení oproti stavu, který by nastal v případě, že by v roce 1996 ne­ došlo k úpravě pravidel finan­ cování místní správy, dojde v 15 okresech a ve všech čty­ řech magistrátních městech, kde budou příjmy nižší o 500 Kč na jednoho obyvatele nebo ještě více (např. okresy Ústí n. Labem, Hradec Králové, České Budějovi­ ce, Most, Pardubice, Mladá Bole­ slav). Naopak, změna pravidel zvýhodní převážně málo urbani­ zované okresy (např. okresy Brno-venkov, Plzeň-sever, Plzeňjih, Znojmo, Blansko, Břeclav, Chrudim, Nový Jičín, Svitavy, Vyškov).

obr. č. 2

Nevýhoda malých Změnou, zaměřenou na snížení meziokresních rozdílů v daňové výtěžnosti, musí některé okresy nutně ztratit a jiné získat. Negati­ vum spočívá též v kombinaci s další změnou, kterou je alokace 10 % bodů výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnos­ ti obcím se sídlem pokladny plát­ ce. To bývají malé obce spíše vý­ jimečně, jak dokazuje vysoké procento ekonomicky aktivních obyvatel, kteří z těchto obcí za prací vyjíždějí do jiných obcí.2' Relativní vyjíždkovost ekono­ micky aktivního obyvatelstva podlá velikostních kategorií obcí ukazuje obr. č. 2. Výsledkem je zhoršení fi­ nanční pozice malých obcí v okresech s nadprůměrným vý­ nosem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jednot­ livé okresy se značně liší podle podílu obyvatel, žijících v obcích

Relativní vyjíždkovost obyvatelstva (podle velikosti obcí)

16000

24000

počet obyvatel

obr.č.a Dopad nových finančních pravidel na obce v okresech s rozdílnou daňovou výtěžností okres B

I-

32000

Výše přebytku hospodaření v malých obcích v letech 1993—1995 v tis. Kč/obyv.

průměr A průměr B

počet obyvatel

38

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

6000

40000

TÉMA MĚSÍCE: MÍSTNÍ FINANCE FISKÁLNÍ DECENTRALIZACE V ČESKÉ REPUBLICE do 2 000 obyvatel.3) Čtyřicet a více procent obyvatel žije v těchto obcích v 32 okresech České republiky, z toho v 9 okre­ sech dokonce více než 50 %. Vzhledem k odlišné sídelní struktuře v Cechách a na Mo­ ravě budou mít tyto změny i významné regionální aspekty (25 těchto okresů leží v Čechách, na Moravě jen 7). Dopady změn pravidel finan­ cování v roce 1996 na dva okresy s výrazně odlišnou sídelní struk­ turou ukazuje obr. č. 3. Schéma vychází ze skutečnos­ ti, že okresy s nadprůměrnými daňovými výnosy se vyznačují i vyšší vnitřní variabilitou, tedy většími rozdíly uvnitř okresu než je tomu v okresech s nižšími vý­ nosy. Hlavním diferenciačním prvkem na úrovni obcí jsou vý­ nosy daně z příjmu fyzických osob z podnikání, jejichž objem dosahoval v posledních letech ví­ ce než 30 % daně z příjmu fyzic­ kých osob ze závislé činnosti. Druhou skutečností, ze které schéma vychází, je obecný po­ kles daňových příjmů s klesající velikostí obce.

Zajímavý pohled na finanční situaci malých obcí přinesla stu­ die „Místní rozpočty podle veli­ kostních skupin obcí“, publikova­ ná v Moderní obci č. 5/1996.4) Autoři v této práci potvrdili sku­ tečnost, že se obecně s rostoucí velikostí obcí zvyšují i celkové příjmy v přepočtu na jednoho obyvatele.

Vysoký přebytek = složitá situace Také zjištění o nadprůměrné velikosti přebytku u malých obcí v období 1993-1995 odpovídá výsledkům analýzy, provedené s údaji za rok !992.5) Výši pře­ bytku u malých obcí v přepočtu na jednoho obyvatele ukazuje obr. č. 4. Relativně vysoké přebytky u malých obcí však nejsou indi­ kátorem jejich finanční síly, ale naopak důkazem jejich obtížné finanční situace, neboť mnohé malé obce nemohou ani začít nutné investiční akce. Tato inter­ pretace přebytků hospodaření malých obcí vede i k zamyšlení nad často zmiňovaným přebyt­

kem místních rozpočtů jako cel­ ku. Celkový pohled na tyto otázky poskytuje obr. č. 5, ze kterého vyplývá, že více než 1/3 celkové­ ho přebytku měst a obcí vzniká v obcích s méně než 1000 oby­ vateli (34,2 % v roce 1995), což staví problematiku přebytku v místních rozpočtech do poně­ kud jiného (méně optimistického světla). Obr. č. 6 vychází z údajů výše citované studie. Ukazuje trendy ve změnách struktury příjmů obcí podle jejich populační velikosti. V tomto případě však byly k cel­ kovým příjmům připočteny i mimorozpočtové prostředky (tedy především převody z fondů). Nejvýraznějším trendem patr­ ným z posledního obrázku je vý­ razný pokles podílu mimorozpočtových prostředků na celkových příjmech s rostoucí velikostí ob­ ce. Přibližně opačný trend vyka­ zuje podíl transferů ze státního rozpočtu na celkových příjmech. Důvodem je zřejmě jednak, že větší obce spravují vyšší počet zařízení, na které stát částečně přispívá, jednak obecně vyšší ús­ pěšnost větších obcí v žádostech o dotace. Rozkolísaný průběh křivky, charakterizující podíl vý­ nosů daně z příjmu fyzických osob, podle mého názoru indikuje vysokou variabilitu v daňových výnosech z daně z příjmu fyzic­ kých osob (a to především z pod­ nikání) u nejmenších obcí. Z prů­ běhu křivek vyplývá, že zatímco podle celkové výše příjmů se ma­ lé obce od ostatních příliš neliší, naopak podstatně se liší v jejich struktuře.

Možnosti zlepšení

Změna struktury příjmů obcí v závislosti na jejich velikosti

3000

4500

počet obyvatel

Shrneme-li, finanční situace malých obcí je ztěžována: 1) snížením objemu daně z pří­ jmu fyzických osob ze závislé činnosti přerozdělovaným v rám­ ci okresu 2) alokacemi 10% výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závis­ lé činnosti obci se sídlem poklad­ ny plátce 3) alokací 100% výnosu daně z příjmů fyzických osob z podni­ kání obcím s trvalým bydlištěm podnikatele. Finanční situaci malých obcí je možno zlepšit několika způsoby. První možností, je částečná změna alokace výnosu daně z příjmu fyzických osob z pod­ nikání, neboť mnoho podnikatelů

(živnostníků) podniká mimo obec svého trvalého bydliště. Výnos této daně vykazuje totiž poměr­ nou vysokou variabilitu na úrovni okresů (vyšší než u výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závis­ lé činnosti) a je jedním z hlavních diferencujících příjmů i na úrovni obcí. Další možností pomoci malým obcím je dovedení územní vyrovnávací dotace až na úroveň obcí, kdy by se krité­ riem pro alokaci dotace mohl stát například rozdíl mezi prů­ měrnou daňovou výtěžností obcí a skutečnými daňovými příj­ my konkrétní obce s tím, že by tento rozdíl nebyl kompenzován plně, ale jen z určité části (např. z 20-50 %). Podle mého názoru nejlepší variantou by bylo do systému financování již pokud možno dále nezasahovat, aby se pro obce vytvořilo stabilní, předvídatelné prostředí a s pří­ padnými dalšími úpravami po­ čkat do doby, kdy bude uskuteč­ něna reforma veřejné správy na regionální úrovni. Na současnou obtížnou situaci malých obcí by bylo možno rea­ govat i určitou předností při po­ suzování jejich žádostí o dotaci na investiční akce. Naopak, návrhy na podporu podnikání v malých obcích for­ mou daňových úlev nepovažuji za šťastné, neboť by za stávajících rozpočtových pravidel došlo k dalšímu omezení příjmové zá­ kladny malých obcí.

11 Kameníčková, V. (1996): Hospoda­ ření obcí a okresních úřadů v roce 1995, Moderní obec č. 5, str. 14-17 21 Blažek, J. (1966): Princip rovnosti nebo zásluhovosti?, Ekonom č. 4/1996, str. 17-18 ■P Andrle, A. (1995): Vylidňování venkova v České republice 19611991,5 95, či. 1, str. 8-9 a 28-29 41 Kolektiv (1996): Místní rozpočty podle velikostních skupin obcí. Mo­ derní obec č. 5, str. 18-19. 5) Blažek, J. (1944): Changing Local Government Finances in the Czech Republic-Half Way Over?, GeoJournal 32.3, str. 261-267.

Autor RNDr. Jiří Blažek (1964) absolvoval Přírodově­ deckou fakultu UK v Praze, obor ekonomika regionálního rozvoje. Působil v Geografic­ kém ústavu ČSA V. Nyní je od­ borným asistentem na katedře sociální geografie a regionál­ ního rozvoje PF UK v Praze. MODERNÍ OBEC 10/1996 □

39

TÉMA MĚSÍCE: MÍSTNÍ FINANCE FISKÁLNÍ DECENTRALIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Možnost vstupu na kapitálové trhy ransformace místních rozpo­ čtů se sice pozitivně odrazila na situaci obcí, přesto ve většině obecních pokladen není dostatek peněz zejména na financování po­ třebné investiční výstavby a obno­ vu zastaralé infrastruktury. Obcím chybějí i zkušenosti s netradičními zdroji, které lze využít pro finan­ cování obecních projektů a rozvo­ jových programů, tj. bankovními úvěry, půjčkami, leasingem a ko­ munálními obligacemi.

T

Komunální dluhopisy Český kapitálový trh existuje něco málo přes tři roky. Z tohoto důvodu je relativní absence alter­ nativních metod získávání kapitá­ lu pochopitelná. Rovněž je pocho­ pitelná neznalost či nechuť řešit finanční problémy nástroji kapitá­ lového trhu a ne např. standardní­ mi bankovními úvěry. Domnívám se však, že český kapitálový trh je v současné době již připraven na přijetí většího množství dlu­ hových instrumentů a existují také možnosti vstupu na zahra­ niční kapitálové trhy. V obec­ ních zastupitelstvech je nutné pře­ konat nechuť k těmto způsobům akvizice kapitálu a začít plně vyu­ žívat možností, které operace na kapitálovém trhu nabízejí. Jaké jsou možnosti dluhopisů? Po pěti letech od vydání zákona o dluhopisech se obligace jako zdroj financování nejrůznějších aktivit, a to nejen podnikatel­ ských, nestaly tak rozšířeným ná­ strojem jako je tomu ve vyspělých zemích. Ve srovnání s veškerými úvěry, které poskytly banky půso­ bící na území ČR, představují ob­ ligace relativně méně významnou položku a podíl komunálních obligací je velmi nízký. Zahraniční odborníci uvádějí proporce běžného způsobu finan­ cování národních ekonomik - při­ bližně stejný podíl náleží dluho­

pisům, úvěrům a emisím nových akcií (u měst a obcí přicházejí v úvahu první dva zdroje). Komunální obligace jsou jed­ nou z perspektivních cest ke shromáždění potřebných fi­ nančních prostředků pro místní rozpočty, a to zejména proto, že emisí obligací je možné získat střednědobé a dlouhodobé finanč­ ní zdroje potřebné pro zabezpečení ko­ munálních aktivit. V současné době převažují středně­ dobé dluhopisy, lze však očekávat po­ stupný nárůst emisí dlouhodobých. Dal­ ší výhodou obligací je, že se zpravidla splácejí jednorázově po uplynutí doby splatnosti, finanční částka je k dispozici celá po dobu více let a může být případnými dalšími operacemi ve srovnání s běžným úvěrem lépe využita a zhodnocena. Zajíma­ vým prvkem je také to, že u obli­ gací se nevyžaduje (ve většině případů) ručení třetí osobou nebo zástavou nemovitostí. Dle mého názoru je omezují­ cím faktorem v oblasti využívá­ ní emisí obligací na komunální úrovni to, že mezi bankovními domy není zájem o tzv. „malé1"' emise, kdy se jedná o malé finanč­ ní objemy (desítky mil. Kč) s rela­ tivně vyšší pracností a odměna pro manažera emise se odvozuje pro­ centuálně z objemu emise. Proto jsou menší města a obce nuceny hledat finanční prostředky ve for­ mě bankovního úvěru. Na kapitálový trh pak vstupují s emisemi obligací pouze velká města, nebo ty municipality, je­ jichž emise jsou určitým způso­ bem ručeny. Z hlediska investorů jsou komunální dluhopisy hodno­

Veřejně obchodovatelné dluhopisy

1991

(mld. Kč) komunální

fin. sféra

průmysl

-

0,1

-

celkem 0,1

1992

0,2

1,3

-

1,5

1993

3,4

2,6

0,3

6,3

1994

24,3

11,3

0,4

36,0

1995

27,2

11,3

0,5

39,0

Celkem

55,1

26,6

1,2

82,9

Pramen: IPB, a. s. ■ databáze ISIN, Ekonom

40

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

ceny jako velmi výhodné a kapi­ tálový trh má o ně eminentní zá­ jem.

Emise hl. m. Prahy Dne 14. dubna 1994 vydalo hl. m. Praha prostřednictvím lon­ dýnské burzy emisi obligací ve výši 250 mil. USD (cca 7,5 mld. Kč) s pětiletou splatností. V laic­

ké i odborné veřejnosti se stále diskutuje, zda Praha tento krok do finančního světa udělat měla. Pro posouzení celého problému je však potřebné znát alespoň zá­ kladní informace. Projekt emise má několik fá­ zí, z nichž nejdůležitější jsou ohodnocení klienta (rating), reali­ zace emise a využití získaných fi­ nančních prostředků. Aby bylo možno správně do­ jednat cenu jakékoli finanční ope­ race a aby potencionální investor znal alespoň rámcově svého part­ nera, kterému půjčuje peníze, je ve světě obvyklé, že nezávislá re­ nomovaná instituce zpracuje ohodnocení tohoto klienta. Tento složitý proces trvá několik měsíců a do úvahy jsou vzaty všechny po­ litické, ekonomické, sociální a strukturální aspekty. Hlavní město Praha dosáhlo velmi dobré­ ho ohodnocení. V té době měla ve střední a východní Evropě ze všech tzv. „transformačních" ze­ mí jen Česká republika jako celek stejnou důvěru, že je schopna do­ stát svým závazkům. Po zveřejnění ratingu obdržela Praha velké množství nabídek na realizaci emise a mezi jednot­ livými nejvýznamnějšími banka­ mi a finančními institucemi zača­ la soutěž o získáni prestižního místa vedoucího manažera emise dluhopisů na eurodolarovém trhu. Dominantní roli při posuzování

nabídek hrála cena, i když ani další faktory (znalost českého prostředí, zkušenosti ze spoluprá­ ce s českými subjekty, meziná­ rodní postavení atd.) nebyly za­ nedbatelné. Všechny nabídky velmi zřetelně reagovaly na do­ brý rating města a cena se v po­ rovnání s nabídkami předložený­ mi před získáním ratingu výrazně snížila. Tímto přípravným kro­ kem (tj. získáním ratingu) ušetři­ lo hl. m. Praha na vydaných obli­ gacích několik set milionů korun. Jako nejlepší byla vyhodnocena nabídka bankovního domu Nomura International PLC. Při umisťování emise bylo dosaženo celkové úrokové míry kuponu 7,75 % zajeden rok. Významným momentem byla také prezentace města před vý­ znamnými investory v Londýně, kam se sjeli jejich představitelé a zástupci z mnoha zemí světa. Z diskusí o racionálním využití získaných finančních prostředků bylo zřejmé několik skutečností: • absorbční schopnost Prahy je řádově vyšší než 7,5 mld. Kč, • konkrétní připravenost kvalit­ ních projektů je relativně malá. • rentabilní a bezpečné uložení dočasně volných zdrojů je velmi nesnadné. Na základě těchto faktů město volilo v souladu s představou mi­ nisterstva financí tento model: • jedna třetina prostředků zůstala nerozpuštěna jako rezerva na splacení emise, • jedna třetina prostředků byla investována do návratných pro­ jektů (rekonstrukce objektů v ma­ jetku města, urychlení dostavby metra), • zbývající třetina byla použita na financování projektů, které jsou svým charakterem nenávrat­ né, pro chod města však nezbytně nutné (dopravní infrastruktura). Je nutné říci, že hl. m. Praze nešlo pouze o finanční efekt z re­ alizace emise, ale také o velice ši­ rokou zahraniční prezentaci měs­ ta a jeho návrat na mezinárodní kapitálové trhy a do povědomí zahraničních investorů jako dů­ věryhodného partnera. Tento cíl byl v plném rozsahu splněn. Ing. Zdena Javornická asistentka primátora hl. města Prahy

Foto: Archiv

Nové právní předpisy • Sdělením ministerstva zahraničních věcí č. 187/1996 Sb. byla vyhlášena Smlouva mezi Českou republikou a Polskou repub­ likou o malém pohraničním styku. Přílohy tohoto sdělení obsahují seznam obcí, které se nacházejí v pásmu malého pohraničního sty­ ku a seznam určených přechodů s rozsahem jejich provozu. • Předseda Poslanecké sněmovny vyhlásil pod č. 229/1996 Sb. úplné znění zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zaká­ zek, jak vyplývá ze změn a doplnění provede­ ných zákonem č. 148/1996 Sb. • Vyhláška ministerstva vnitra č. 231/1996 Sb. stanoví s účinností dnem 1. září 1996 paušální částku nákladů řízení o přestup­ cích ve výši 500 Kč. Byl-li v řízení přibrán znalec z obom psychiatrie, zvyšuje se paušál­ ní částka o 800 Kč a při přibrání znalce z jiné­ ho obom o 500 Kč. Pro obce z této úpravy vy­ plývá u nově zahajovaných řízení o přestupcích po 1. září t. r. stanovit náklady řízení v nově stanovené výši a u řízení zaháje­ ných před počátkem účinnosti vyhlášky sta­ novit náklady ještě podle vyhlášky Minister­ stva vnitra České republiky č. 252/1990 Sb. • Úplné znění zákona České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími zákony, bylo vyhlášeno pod č. 232/1996 Sb. • Pod č. 238/1996 Sb. bylo vyhlášeno úplné znění zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími zákony. • Úplné znění zákona České národní rady č. 16/1992 Sb., o dani silniční, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 302/1993 Sb., zákonem č. 243/1994 Sb. a zákonem č. 143/1996 Sb.. bvlo vyhlášeno pod č. 239/1996 Sb. • Zprávy Ministerstva financí České re­ publiky pro finanční orgány okresních úřadů a obcí číslo 4/1996 obsahují výklad nové rozpočtové skladby pro okresní úřa­ dy a obce, doplněné přehledem jejího funkč­ ního třídění a orientačním převodovým můst­ kem ze stávající na novou rozpočtovou skladbu v druhovém a funkčním třídění. Opatření ministerstva financí o rozpočtové skladbě bylo publikováno ve Finančním zpra­ vodaji č. 6/1996. Původní rozpočtová skladba zastarala a neodpovídá již potřebám tržního hospodářství, byla jen obtížně převoditelná do mezinárodních standardů a nenaplňovala zcela svoji základní funkci - být zdrojem in­ formací pro řízení hospodářství na všech stupních a poskytovat údaje o něm logicky utříděné, jasně a srozumitelně pro všechny je­ jí uživatele, kteří hospodaří podle veřejných rozpočtů. • Ve Finančním zpravodaji č. 8/1996 by ne­ mělo ujít pozornosti obcí opatření minister-

štva financí, kterým se stanoví postupy účtování u malých příspěvkových organi­ zací a u jiných drobných organizací, účtují­ cích v soustavě jednoduchého účetnictví, a u zálohovaných organizací. Stanovený po­ stup se týká příspěvkových organizací, jejichž roční objem výdajového rozpočtu nepřesahu­ je 500 tis. Kč a jiných drobných organizací založených nebo řízených obcemi, jako např. zájmových sdružení právnických osob neza­ ložených za účelem podnikání a dále obecně prospěšných společnosti, pokud účtují v sou­ stavě jednoduchého účetnictví, rovněž se týká zálohovaných organizací obcí, u nichž je účelné, aby hospodařily s oddělenou částí rozpočtových prostředků. • Vyhláškami ministerstva dopravy č. 242 a č. 243/1996 Sb. se mění a doplňují prová­ děcí vyhlášky k zákonu č. 266/1994 Sb., o drahách, kterými byl vydán dopravní řád drah a stavební a technický řád drah. Změ­ ny a doplňky v uvedených vyhláškách se tý­ kají i drah speciálních (metro), tramvajových, trolejbusových a lanových, které provozují některá města. Obě vydané vyhlášky nabyly účinnosti dnem 10. září 1996, s výjimkou jmenovité uvedených ustanovení, která nabý­ vají účinnosti dnem 1. listopadu 1996. • K provedení zákona České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti tý­ rání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., vyda­ lo ministerstvo zemědělství vyhlášku č. 245/1996 Sb. Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. října 1996 a stanoví podmínky ochra­ ny zvířat při jejich přemisťování na jatka, v době před porážkou, postup při porážkách, při usmrcování ryb a vymezuje odbornou způsobilost osob, které mohou provádět porá­ žení zvířat. Na úseku ochrany zvířat před tý­ ráním obce vykonávají ve vymezeném rozsa­ hu státní správu, zejména projednávají správní delikty chovatelů, ukládají jim pokuty a na návrh veterinární správy mohou správ­ ním rozhodnutím nařídit odebrání týraného zvířete, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav. Pro výkon této působnosti je potřebné znát povin­ nosti stanovené právními předpisy k provede­ ní uvedeného zákona a jejich porušování dů­ sledně postihovat. Přílohy k vyhlášce obsahují nákresy a popis míst stanovených pro omračování zvířat mechanickými nástroji a elektrickým proudem a podmínky přecho­ vávání živých ryb v kádích a příručních nádr­ žích. • Výměrem ministerstva financí uveřejně­ ném v částce 6/1996 Cenového věstníku se mění a doplňuje seznam zboží s regulova­ nými cenami, vydaný výměrem ministerstva financí č. 01/1996. Podle nového výměru se od 1. srpna 1996 zvýšily maximální ceny zemního plynu a elektrické energie pro do­ mácnosti. -Ik-

Nové knihy Ing. Karel Bašus: Úhrada za dodávku tepla

Nakladatelští Lindě, Praha Oblast cen tepla a výše úhrady za jeho dodávku je problematika, zajímající obce a města, které provozují teplárny, kupují teplo od dodavatelů, hospodaří s obecními byty, jejichž zásobování se bez dodávek tepla neobejde. V těchto dnech přichází na trh uvedená publikace, která se zabývá ze­ jména obecnou cenovou problematikou, se zaměřením na ceny tepla, specifikaci jed­ notlivých položek kalkulace cen tepla, mě­ řením tepla a smluvními vztahy mezi doda­ vateli a odběrateli. Podstatná část je věnována problematice pravidel pro vytá­ pění a dodávku teplé užitkové vody, včetně rozúčtování nákladů na objekty mezi ko­ nečné spotřebitele ve vztahu k vyhlášce č.245/1995 Sb. Publikace odpovídá sou­ časnému legislativnímu stavu. Autor je pracovníkem Státní energetické inspekce s bohatými zkušenostmi v teplárenství. Ing. Jaroslav Jasanský a kol.: Sdružení bez právní subjektivity a tiché společenství

Nakladatelství Montanex, Ostrava V období překotného podnikání právnic­ kých i fyzických osob mají své nezastupi­ telné místo i sdružení bez právní subjekti­ vity a tiché společenství. Podle praktických zkušeností a na základě platných zákon­ ných ustanovení se čtenářům předkládá zá­ kladní charakteristika a podrobný popis uvedených institucí. Příručka je doplněna srovnánín těchto společenství s obchodní­ mi společnostmi. Součástí publikace je vel­ ké množství příkladů, vzorů smluv, žalob a podání. JUDr. Filip Winter a kol.: Právo a reklama

Nakladatelství Lindě, Praha Reklama se stala součástí každodenního života. Určitým způsobem se může do­ tknout i činnosti obecních institucí. Vedle nástrojů práva existují i neprávní formy re­ gulace vztahů v reklamě, které lze označit stručně výrazem - etika. Uvedená publika­ ce se zabývá právní úpravou platnou v Čes­ ké republice a rozebírá základní přístupy veřejnoprávní (zákon o regulaci reklamy, trestní zákon, přestupkový zákon i zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání) i soukromoprávní (nekalá soutěž, ochrana osobnosti a jména, autorské prá­ vo). Publikují se i zásady etické samoregu­ lace a nejčastější problémové okruhy, sou­ visející s reklamou tabákových výrobků, alkoholických nápojů, léků a pod. -cl-

MODERNl OBEC 10/1996 3

41

LEGISLATIVA

Nálezy Ústavního soudu ČR o obecně závazných vyhláškách obcí

(III. část) LUBOMÍR ŠIMEK

letošním druhém a třetím čísle našeho ča­ pisů. Obecně závazné předpisy obce však sopisu jsme zveřejnili pod stejným titulem musí respektovat platný právní řád a svým zobecněné právní názory Ústavního souduobsahem musí být s ním v souladu (§ 16 k obecně závazným vyhláškám obcí. Od té do­ odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.. o ob­ by byly publikovány nové nálezy k uvedené cích). (Nález č. 18/1995 Sb.) problematice. Proto dnes přinášíme další zá­ (41) Z čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv věry, které by měly obce a okresní úřady brát a svobod (a rovněž čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR) v praxi do úvahy. vyplývá, že obecně závazná vyhláška, byť i vydávaná v samostatné působnosti obce. mů­ (36) Ústavní že ukládat povinnosti v dané oblasti jen teh­ soud České re­ dy, jestliže povinnost lze dovodit již z dikce publiky v řízení zákona, resp. z rámce zákonného zmocnění. o zrušení zákonů (Nález č. 272/1995 Sb.) a jiných práv­ (42) Samotné uvození vyhlášky odkazem ních předpisů na ustanovení týkající se samostatné působ­ (tedy i v řízení nosti (a skutečnost, že se jedná o vyhlášku vě­ o zrušení právní­ domě, bona fide, přijímanou pro oblast samo­ ho předpisu ob­ statné působnosti však nemůže dostačovat, ce) posuzuje resp. dosvědčovat, že o oblast samostatné pů­ obsah zákona sobnosti skutečně jde. Pokud by se jednalo nebo jiného 0 vydání vyhlášky v oblasti přenesené působ­ právního předpi­ nosti, nebyl by přednosta okresního úřadu ak­ su podle hledi­ tivně legitimován k podání návrhu na zrušení sek. obsažených (srov. § 62 odst. 2 a 3 zákona o obcích. Z usta­ v ustanovení novení § 13 odst. 2 a § 16 odst. 2 zákona o ob­ § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., k nimž cích vyplývá, že obec se při výkonu samostat­ u obecně závazné vyhlášky obce patří kompe­ né působnosti, resp. při plnění úkolů v této tence (zákonné zmocnění) a soulad s právní­ oblasti, musí řídit zákony a obecně závaznými mi předpisy vyššího stupně právní síly. (nález právními předpisy vydanými ústředními orgá­ č. 80/1995 Šb.) ny k jejich provedení. To znamená, že obec při (37) Podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy úvahách o vydání obecně závazné vyhlášky České republiky rozhoduje Ústavní soud v oblasti samostatné působnosti nemůže vy­ o zrušení nejenom zákonů a dalších práv­ cházet jen z demonstrativního výčtu v 14 odst. ních předpisů, nýbrž i jejich jednotlivých 1 zákona o obcích (mohou sem patřit ještě dal­ ustanovení. Ustanovením přitom nutno rozu­ ší věci) a z obecného rámce obsaženého v § 14 mět jakoukoli část textu právního předpisu odst. 2 zákona o obcích (tato oblast je ve sku­ s normativním obsahem. Jejím tedy výraz, ob­ tečnosti užší o činnosti, které jsou zvláštními sahující jakékoli jazykové prostředky, jehož zákony svěřeny jiným orgánům jako výkon smyslem je vyjádření právní normy nebo ně­ státní správy). Obec nemůže právně regulo­ kterého z komponentů její skutkové podstaty vat úseky, které jsou upraveny dalšími (např. povinnosti nebo sankce). (Nález správními předpisy, ani věci regulované č. 80/1995 Sb.) soukromoprávně (např. občanským zákoní­ (38) Podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy kem). Vždy musí zkoumat, zda daná oblast již rozhoduje Ústavní soud o zrušení jiných práv­ není. třeba i částečně, upravena jakýmikoliv ních předpisů nebo jejich jednotlivých ustano­ právními předpisy vyšší právní síly. (Nález vení. Musí se tedy jednat o právní předpis ne č. 272/1995 Sb.) podle názvu, ale o takový akt státní správy ne­ bo samosprávy, ve kterém jsou obsažena zá­ vazná pravidla chování, tj. o akt normativní Místní poplatky povahy. (Nález ě. 194/1994 Sb.) (43) Podle ustanovení § 15 zákona ě. (39) Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy mohou or­ 565/1990 Sb.. o místních poplatcích, ve znění gány místní samosprávy na základě a v me­ pozdějších předpisů, při přijetí obecně závaz­ zích zákona vydávat právní předpisy, jsouné vyhlášky o místních poplatcích, upravu­ li k tomu zákonem zmocněny. Podle čl. 104 jící také poplatek za užívání veřejného pro­ odst. 3 Ústavy mohou zastupitelstva v mezích stranství, je obecní zastupitelstvo povinno své působnosti vydávat obecně závazné vy­ rovněž určit místa, která jsou v obci veřej­ hlášky. Jestliže obec vydá obecně závaznou ným prostranstvím. Obec je přitom vázána vyhlášku v otázkách, které není oprávněna vy­ legální definicí pojmu veřejného prostranství, hláškou upravovat, je tato obecně závazná vy­ obsaženou v 4 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb.. hláška v rozporu se zákonem. (Nález č. 18/1995 Sb.) o místních poplatcích, ve znění pozdějších (40) Výčet oblastí spadajících do samostat­ předpisů ... Demonstrativní výčet případů, kte­ né působnosti obce, obsažený v ustanoveni rý je definován v § 4 odst. 2 zákona § 14 odst. 1 zákona ČNR ě. 367/1990 Sb.. č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve zně­ o obcích, ve znění pozdějších předpisů, spolu ní pozdějších předpisů, obsahuje i pojmy ..par­ s § 16 citovaného zákona určuje rozsah opráv­ ky a veřejná zeleň". Obsah těchto pojmů je vy­ nění obce k vydávání obecně závazných před­ mezen v příloze vyhlášky č. 126/1993 Sb.,

V

42

□

moderní obec 10/1996

která „zeleň v zástavbě" (jíž se rozumí okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň) i „ostatní ve­ řejnou zeleň" (jíž se rozumí parky a jiné plo­ chy funkční a rekreační zeleně) začleňuje do rámce širšího pojmu „ostatní plochy" /§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 344/1992 Sb./... Interpre­ tace pojmu veřejného prostranství, obsaženého v § 4 odst. 2 zákona o místních poplatcích, mu­ sí respektovat rozsah samostatné, resp. přene­ sené působnosti obce. (Nález č. 80/1995 Sb.) (44) Do samostatné působnosti obce patří mimo jiné i povinnost zajišťovat čistotu ob­ ce, odvoz domovních odpadů a jejich nezá­ vadnou likvidaci (§ 14 odst. 1 písm. r) zákona ČNR č. 367/1990 Sb.) a rovněž stanovení dru­ hů místních poplatků a jejich sazeb podle zvláštního zákona, tj. zákona ČNR č. 565/1990 Sb.. o místních poplatcích, ve znění pozdějších změn (§ 14 odst. I písm. h) zákona ČNR č. 367/1990 Sb.). V souladu se samostatnou působností může obec tuto problematiku upra­ vit pomocí obecně závazné vyhlášky. (Nález č. 9/1995 Sb.) (45) Do samostané působnosti obce podle § 14 odst. 1 písmeno r) zákona ČNR č. 367/1990 Sb. nepochybně patří povinnost zabezpečovat čistotu a pořádek v obci. odvoz domovního odpadu, jakož i jeho nezávadná li­ kvidace. Otázky spojené se způsobem uklá­ dání domovního odpadu (umístění sběrných nádob, povinnost ukládat odpad do těchto ná­ dob. zákaz tzv. divokých skládek, způsob od­ vozu odpadu a pod.) může proto obec upravit obecně závaznou vyhláškou. (Nález č. 18/1995 Sb.) (46) Pokud však jde o stanovení místních poplatků, jejich sazbu, režim jejich vybírání, osvobození od nich apod.. je obec povinna re­ spektovat platné znění zákona ČNR č. 565/1990 Sb.. o místních poplatcích.Obce jsou sice zákonem ČNR č. 565/1990 Sb. zmocněny k vydávání obecně závazných vy­ hlášek upravujících místní poplatky ve smyslu § 15 odst. 1 citovaného zákona, avšak pouze v případech taxativně v jeho 81 vy­ jmenovaných. Úprava poplatků za odvoz a skladování tuhého domovního odpadu mezi nimi uvedena není. Zákon č. 238/1991 Sb.. o odpadech, v 8 10 konstatuje, že poplatky za uložení odpadů platí fyzické a právnické osoby způsobem, v rozsahu a výši stanovené zákony (národních rad); nelze tedy tuto věc ře­ šit cestou místního poplatku. Z tohoto zákona se nedá vyvodit oprávnění obce stanovit po­ platky za odvoz tuhého komunálního odpadu, protože tyto poplatky nejsou ani mezi poplatky taxativně vyjmenovanými v 8 1 zákona ČNR č. 565/1990 Sb.. které je obec oprávněna upra­ vit svou obecně závaznou vyhláškou; znamená to. že jejich úprava není v pravomoci obce a obecně závazná vyhláška, která poplatky upravuje, je v rozporu se zákonem ČNR č. 565/1990 Sb.. o místních poplatcích. (Nález č. 18/1995 Sb.) (47) Pokud (obecně závazná vyhláška obce) umožňuje vybírat poplatky za užívání dálni-

LEGISLATIVA

ce a dálničního odpočívadla jako veřejného prostranství, a to k takovým účelům, které jsou také upraveny v § 4 odst. 1 zák. ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve zně­ ní pozdějších předpisů, tj. k umístění zařízení sloužících k poskytování služeb, k umístění stavebnin, prodejních, reklamních zařízení, za­ řízení cirkusů, lunaparků a jiných atrakcí atd., vstupuje do určujícího vztahu mezi správcem dálnice, kterým je ministerstvo dopravy (srov. § 3. § 3d zák. č. 135/1961 Sb.) a jejím uživate­ lem (upraveno v § 3, § 3d, § 6, § 8, § 9, 9a, § 10 zák. č. 135/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů), čímž zcela zjevně překračuje rá­ mec své samostatné působnosti, neboť tato je vymezena pojmovým znakem, uvedeným v S 13 odst. I zák. ČNR č. 367/1990 Sb., o ob­ cích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů tak, že jde o „její" záležitosti /srov. § 13 odst. 1 „Obec spravuje své záležitosti sa­ mostatně (dále jen samostatná působnost)11/. Protože součástí dálnice je i dálniční odpočíva­ dlo/srov. 5 zák. č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění po­ zdějších předpisů; § 6 odst. 2 vyhl. č. 35/1984., kterou se provádí zákon o pozemních komuni­ kacích (silniční zákon)/, platí totéž i ohledně dálničního odpočívadla (dále jen dálnice). Ze skutečnosti, že správa dálnice není podle zák. č. 135/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, svěřena obci. ale ministerstvu dopravy, plyne, že nemůže jít ani o přenesenou působnost obce podle § 21 zák. ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jestliže tedy nejde ani o samostatnou ani o přenesenou působnost obce a jestliže pro obce platí, že sice mohou vydávat obecně závazné předpisy, tj. vyhlášky, v rámci své samostatné a přenesené působnos­ ti, ale jen na základě a v mezích zákona (srov. čl. 104 odst. 3, čl. 79 odst. 3, čl. 8, čl. 99, čl. 100 odst. 1, čl. 2 odst. 4 Ústavy, čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. I Listiny základních práv a svobod), je napadená vyhláška upravující v článku 111. ukládání poplatků z dálnic a dálničních odpo­ čívadel nejen v rozporu se zákonem ČNR č. 367/1990 Sb.. ve znění pozdějších předpisů (protože jde o záležitost, která nespadá do sa­ mostatné ani přenesené působnosti § 13, § 14, § 21), ale též v rozporu s čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svo­ bod. dle nichž nesmí být nikdo nucen činit, co

zákon neukládá a dále čl. 4 odst. 1 Listiny zá­ kladních práv a svobod, dle něhož povinnosti mohou být ukládány jen na základě zákona. (Nález č. 17/1995 Sb.) (48) Stanovení místních poplatků, určení je­ jich výše, sazby, způsob jejich vybírání upra­ vuje zákon ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění změn. V § 1 tohoto záko­ na, který taxativně vypočítává místní poplatky, které obec může upravit svou obecně závaz­ nou vyhláškou, poplatek za odvoz tuhého ko­ munálního odpadu uveden není. Oprávnění obce stanovit poplatky za odvoz tuhého do­ movního odpadu nevyplývá ani ze zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech. Je tedy zcela ne­ pochybné, že obec upravila svoji obecně zá­ vaznou vyhláškou okruh otázek, které není oprávněna vyhláškou řešit. To znamená, že obecně závazná vyhláška o poplatku za od­ voz a skládkování tuhého domovního odpa­ du je v přímém rozporu se zákonem ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. (Ná­ lez č. 9/1995 Sb.)

Oblast školství (49) Výčet samostatné působnosti obce ob­ sažený v ustanovení §14 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.. o obcích, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje pod písmenem n) mimo ji­ né úkoly v oblasti školství, s výjimkou výkonu státní správy. Zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb., pak v § 2 stano­ ví, že samosprávu ve školství vykonávají obce a školské rady. Výkon samosprávy je upraven částí třetí (§ 14-17) tohoto zákona. Pro posou­ zení sporné obecně závazné vyhlášky je pak důležité především ustanovení § 14 odst. 2, podle kterého obec se souhlasem školského úřadu zřizuje a zrušuje předškolní zařízení, zá­ kladní školy a školská zařízení jim sloužící. Toto ustanovení bylo zákonem č. 190/1993 Sb. doplněno tak, že pokud dítě plní školní do­ cházku ve škole zřízené jinou obcí. dohodnou se obě obce o podmínkách plnění povinné školní docházky. V takovém případě hradí obec trvalého pobytu dítěte obci. kde dítě navštěvuje školu, její neinvestiční náklady připadající na dítě. Pro posuzovaný případ je dále podstatné ustanovení § 14 odst. 3, podle

kterého obec spravuje základní školy zejmé­ na tím, že zabezpeču­ je investiční výdaje a neivestiční náklady kromě mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem, nestanoví-li zákon jinak. (Nález č. 194/1994 Sb.) (50) Pojem „místně příslušná škola... zá­ kon č. 29/1984 Sb., 0 soustavě základních a středních škol (školský zákon) nezná. Pokud by obec realizovala pra­ xi, že rodiče, kteří se rozhodnou dát své dítě do jiné školy, musí počítat s tím, že ponesou věcné náklady vynaložené tou obcí, kde dítě navštěvuje školu... byla by taková praxe v roz­ pora nejen se zákonem č. 564/1990 Sb. (s ust. § 14 odst. 2 tohoto zákona), ale porušovala by 1 ustanovení § 4 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů a ve znění nálezu Ústavní­ ho soudu ČR, publikovaného pod č. 49/1994 Sb. Taková praxe by totiž učinila pro určitou skupinu občanů povinnou školní docházku částečně úplatnou a porušovala by jedno ze základních práv zaručených obča­ nům - právo na bezplatné vzdělání v základ­ ních školách (čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). (Nález č. 194/1994 Sb.)

Doprava (51) Samostatná působnost obce vymezená § 14 zákona o obcích nevybavuje obec právem regulovat režim „dopravy11 (problematiku sil­ ničního provozu). Zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu je výkon stámí správy a přísluší ministerstvu vnitra, resp. Po­ licii ČR, která je ministerstvu vnitra podřízena. Obcím podle § 3 odst. 6 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění po­ zdějších předpisů, přísluší výkon státní sprá­ vy (nikoliv samosprávy) ve věcech týkají­ cích se místních a účelových komunikací. Zákon zmocňuje obce k vydání vyhlášky k zabezpečení sjízdnosti a schůdnosti komu­ nikací (§ 9 odst. 3 citovaného zákona) a k eventuálnímu vydání vyhlášky vymezu­ jící úseky místních komunikací určené pro nákladní automobily čekající na celní odba­ vení (§ 24 odst. 2 cit. zákona). Nález č. 272/1995 Sb.) Foto: ČTK Autor JUDr. Lubomír Šimek (1947) pra­ cuje na Okresním úřadě v Novém Jičíně ja­ ko vedoucí právního oddělení. Po absolvo­ vání Právnické fakulty UK v Praze působil v oboru správního práva ve státní správěv legislativním odboru FMV a i7 činnosti pedagogické. MODERNÍ OBEC 10/1996 □

43

ÍKStSTfWO a EODatfODB/a

Kina... a co bude dál? oba, kdy kina byla plná a na s dobou před listopadem 1989 vstupenky na mnohé filmy klesl počet kinosálů na polovinu, se stály dlouhé fronty, je nená­počet návštěvníků se snížil na pě­ vratně pryč. Současná kina spíše tinu. Co je příčinou malého zá­ bojují o své přežití a hledají různé jmu o filmová představení? Nejčastěji bývají uváděny viformy i jiné, „nefilmové" činnos­ ti. Minulostí jsou (ve většině míst) deopůjčovny a rozsáhlá nabíd­ okresní a městské správy kin. ka televizních programů. Pokud Dnešní kina jsou buď samostatný­ se uváděný film objeví na video­ kazetách a je promítnut v televizi, mi organizacemi, nebo jsou sou­ samozřejmě se to projeví ve sní­ částí kulturních institucí v mís­ tech - osvětových besed žení návštěvnosti v kinech. Zře­ (Jeseník), kulturních středisek telněji se v tomto případě projeví (Blansko, Český Brod), kultur­ uvedení filmu v televizi, u níž je ních domů (Kroměříž), agentur možná masová sledovanost (vi­ působících v oblasti kultur)' (Kar­ deo u nás ještě není ve všech do­ lovy Vary') atd., další možností je mácnostech). pak pronájem soukromými osoba­ mi (Louny), či společností s r. o. Finanční problémy (Znojmo), filmovými společnost­ Alfou i omegou dalšího bytí mi (Kladno) apod. kin jsou finanční problémy. Hlav­ Pro zlepšení finanční situace ním přínosem je tržba za vstupné jsou kinosály využívány i pro jiné (průměrná cena vstupenky je asi kulturní programy i ke zkouškám 30 Kč), dalším dodatkovým příj­ pěveckých souborů a ochotnické­ mem je v mnoha případech pro­ ho divadla. Např. v Jevišovicích, voz videopůjčovny, pronájmy sá­ kde je druhé nejstarší kino v okre­ lu jiným organizacím, promítání se Znojmo, je sál využíván k zá­ reklam na filmy i jiné zboží, ale jmové umělecké činnosti. Promí­ i nespecifické činnosti. Např. tací zařízení je udržováno v Kadani převzala Správa kin do v provozuschopném stavu a v pří­ svého opatrovnictví výlepovou padě zájmu může kino začít hned službu ve městě. Další možností promítat. je provoz kavárny v budově kina - ve Znojmě je takto provozová­ Malý zájem diváků na kavárna Žlutá ponorka - zaří­ zená ve stylu stejnojmenného fil­ Podle statistiky Unie filmových distributorů bylo v naší republice mu Beatles. Kinokavárna v Kamenickém Senově nabízí v roce 1995 v provozu celkem možnost posezení i zábavy pro 1213 kinosálů (z toho bylo 947 zájmové skupiny obyvatel. Téměř stálých, 144 letních, 67 putov­ samozřejmostí je dotace od pří­ ních, 48 kinokaváren a 7 ostatních slušného obecního nebo měst­ - např. v lázních). Ve srovnání

D

Kavárna Žlutá ponorka ve znojemském kině Illusion

44

□ MODERNÍ OBEC 10/1996

Interiér kina Illusion

ského úřadu (ať již přímou for­ mou dotací nebo úpravou - sníže­ ním nájemného, podílu obce na údržbě budovy a zařízení atd.). Problémem pro provozovatele kin je i výše půjčovného, které platí distribučním společnostem (55 % z vybraného vstupného) i popla­ tek 1,- Kč z každé prodané vstu­ penky odváděný Státnímu fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Dalším poplatkem jsou zatížena kina v Plzni, která platí městu po­ platek z filmových představení s výjimkou promítání českých fil­ mů. V Plzni z původních 11 kin je nyní v provozu soukromé kino Eden a kino Elektra s minikinem. V Kadani ze tří kin hraje jediné, v Kro­ měříži a ve Znojmě se počet stálých kin snížil ze dvou na jed­ no. Mnohá kina. ze­ jména v menších ob­ cích, řeší svízelnou situaci snížením po­ čtu promítacích dnů - to je případ kina v Děsné, Přešticích, Albrechticích. Jsou i kina, která jsou pro malý zájem v provozu pouze v létě - v Nové Bystřici si pronajala firma kinosál od měst­ ského úřadu a promítá filmy pro místní zá­ jemce i obyvatele kempů v okolí. Využití objektů zrušených kin je pestré

- od provozování alternativní kul­ tury (Kadaň), přestavby pro potře­ by jiné kulturní organizace (Kro­ měříž - přestavba na knihovnu), po činnosti veskrze praktické (trž­ nice - Plzeň, montáž plynových kotlů - Zastávka u Brna. šití zác­ lon - Borová Lada).

Letní kina Samostatnou kapitolou jsou let­ ní kina. Na některých místech do­ plňují promítání ve stálém kině (Karlovy Vary. Kroměříž), jinde je promítání v letním kině náhra­ dou za projekci v kině stálém (Domažlice, Sezimovo Ústí), jsou i místa, v nichž letní kino je jedi­ nou možností návštěvy filmové­ ho představení (Hulín). Mnohá letní kina se potýkají s nedostat­ kem finančních prostředků na údržbu. Díky určité přístupnosti během celého roku se stávají častým terčem vandalů a další nutné opravy pak na mnoha mís­ tech nedovolují letní kino otevřít, v lepším případě kino hraje, ale není možné provádět tolik potřeb­ né zlepšení pro zvýšení atraktivity promítání pod širým nebem. Letní kina - to není jen vlastní promítá­ ni filmů, ale také koncerty folko­ vé a country hudby, divadelní představení atd. V berounském letním kině vystupují před pro­ mítáním filmu country kapely, ve Strakonicích byla sezóna v let­ ním kině zahájena 24. ročníkem bluesgrassového festivalu, v Lito­ měřicích proběhl rockový festi­ val Litoměřický kořen. Zajímavý doplňkový zdroj financí má letní

ŠKOLSTVÍ A KULTURA

Veřejné zakázky v praxi kino v Bílovci. Přes den je plocha vedle hlediště pronajímána na umístění prodejních Stánků. Ně­ která kina začínají hrát po delší přestávce - v Dolní Rožínce vy­ zkoušeli provozovat na místním hřišti tzv. autokino a po letech bu­ dou promítány filmy v opraveném amfiteátru. V Třebechovicích pod Orebcm měli diváci možnost po dobu 8 dnů shlédnout 8 filmo­ vých představení různých žánrů v putovním kině. Tradici má letní kino na kolečkách Pavla Cadíka z Nesovic na Vyškovsku. Vše potřebné k promítání je uloženo v maringotce a sedadla pro divá­ ky? Louka, hřiště a přinesené vlastní sezení. Začátek filmů je přizpůsoben době stmívání a zají­ mavý je i úvod k filmům, předne­ sený známým hercem. Podobnou pouť konají i pracovníci Měst­ ských kin v Uherském Hradišti.

Filmové kluby Zájemci o kvalitní uměleckou produkci se tradičně sdružují ve filmových klubech. Filmový klub v Rychnově nad Kněžnou skon­ čil s úspěchem již 30. sezónu, po­ čet členů klubu se vyšplhal přes stovku, filmy jsou zde promítány ve čtrnáctidenních intervalech. V Plzni jsou dva filmové kluby Eden a Esprit. Na mnoha místech se filmové kluby obnovují - pří­ kladem je Liberec, Kroměříž, Planá (u Tachova), Boskovice atd. Dokladem aktivizace filmo­ vých klubů je i třídenní seminář českých filmových klubů v Ústí nad Orlicí. Artkino je pojmem poměrně mladým - základ tvoří kolem 50 kin, jejichž programování zajišťu­ je společnost C1NEMART a. s. a cílem je uvádět filmy umělecky náročné. Zájemci o tyto filmy ne­ jsou vázáni členskou legitimací. Vznikají ARTK1NA - filmové kluby (Uherské Hradiště, Nová Paka, Olomouc. Šumperk, Vyš­ kov, Brno), které poskytují čle­ nům, vlastnícím klubový průkaz, slevu na jednotlivá představení. Filmům promítaným v našich kinech se vytýká mnohé. Příliš velké zastoupení amerických fil­ mů, naopak nízké procento uvá­ dění české produkce, rovněž žán­ rové složení - promítány jsou zejména akční filmy, thillery a sci-fi. Řeší se dilema - hrát ne příliš kvalitní film, na který diváci přijdou (do kina chodí zejména

mladí ve věku 14-25 let), nebo hrát hodnotný film a riskovat ne­ zájem diváků. I když i zde existu­ jí výjimky (český film Kolja). Do­ sud ojedinělý je případ jirkovského kina, které nehraje akční a erotické filmy, zato pro­ mítá i pro jednoho diváka. Počet patnácti zájemců nutných pro pro­ mítání filmů je diskutabilní - pro kino je to finančně výhodné. Ale co divák? Přijde po neúspěšné ná­ vštěvě - jedné, druhé, třetí - na další představení?

Kina třetího tisíciletí Kromě klasického promítání v kinosálech a v letních kinech se nabízí několik dalších variant pro­ mítání filmů. Kinokavárny či minikinokavárny jsou u nás dosta­ tečně známy. Ani jejich provoz však není činností výdělečnou, např. ve varnsdorfské kinoka­ várně se o finanční přínos starají diskotéky, přesto na provoz při­ spívá město. Ostravská minikinokavárna má kapacitu 60 míst a slouží k promítání filmů pro ná­ ročného diváka promítaných v artkinech a je i sídlem filmové­ ho klubu. Novým pojmem je multiplex soustava sálů na promítání i dal­ ších prostor k prezentaci různých kulturních aktivit. Od roku 1995 má Most pod jednou střechou tři kinosály s různou kapacitou a má možnost operativně určit sál, v němž se bude příslušný film promítat. Dva sály má znojemský Illusion a jako doplněk nabízí vý­ stavy fotografií ve foyeru kina. V letošním roce bylo otevřeno multikino Galaxie na pražském Jižním Městě. V osmi promíta­ cích sálech, jejichž celková kapa­ cita je více než 1100 sedadel, se týdně odehraje okolo 200 předsta­ vení. O dalším multikině se uva­ žuje v pražském Slovanském do­ mě. V Praze by měly vzniknout ještě další multiplexy - na Výsta­ višti a menší provedení v pátém městském obvodu. Zřízení multikina v hotelu Thermal zvažují Karlovy Vary, podobné snahy se objevují i v dalších městech. Tyto kina třetího tisíciletí po­ kračují ve své expanzi z USA přes země západní Evropy k nám. Zda najdou tato mohutná centra zába­ vy nejen filmové své návštěvníky a příznivce i u nás, to ukáží další léta. Eva Veselá Foto: Autorka

Obsahem samostatné druhé od stejnojmenným názvem části - „Hodnocení nabídek11 vydalo ostravské naklada­ je metodika hodnocení nabídek, telství SAGIT aktuální meto­ která poskytuje zadavatelům dickou pomůcku pro zadavatele účinné vodítko pro vyjádření a uchazeče, ve které autorský preference nabídek, k měření kolektiv pod vedením ing. a srovnávání užitnosti, posou­ Václava Šedivého reaguje na zení rizika a výsledného efektu rozsáhlou novelu zákona o za­ dávání veřejných zakázek, jež nabídek, a to metodou rozhodo­ vací analýzy a rozhodovacích nabyla účinnosti dne 1. 7. 1996. Zákon se snaží aplikovat tabulek. Ve třetí části - „Přílohy11 na­ tržní mechanizmus do hospoda­ ření s veřejnými prostředky sta­ jde čtenář 26 vzorových doku­ mentů (příkladů) (přehled lhůt, novením zákonného postupu vyhlášení soutěže, prokázání při zadávání veřejných zaká­ kvalifikačních předpokladů, zek. Většina autorů se podílela čestné prohlášení, seznam nabí­ již na přípravě původního záko­ dek, potvrzení o přijetí nabídky, na o zadávání veřejných zaká­ zpráva o posouzení a hodnocení zek, všichni pak na přípravě nabídek, výzvy k předložení a realizaci novely tohoto záko­ dokladů, uvolnění jistoty, způ­ na. Jsou to pracovníci orgánu soby zadání veřejných zakázek dohledu nad zadáváním veřej­ atd.) a řadu tabulek k příkla­ ných zakázek, který je součástí dům, které souvisejí s metodi­ Ministerstva pro hospodářskou soutěž ČR (v budoucnu Úřadu kou hodnocení nabídek (nomi­ nální, klasifikační, bodovací pro ochranu konkurence), což a procentní stupnice, párové je zárukou kompetentního srovnávání významu kritérií, a kvalifikovaného výkladu. výpočet rizika i výsledného Knížka je rozdělena do čtyř částí, jejichž obsahem je po­ efektu, technické řešení stavby, provozní spolehlivost, návrh drobný výklad ke způsobům za­ smlouvy, způsobilost uchazeče, dávání veřejných zakázek, me­ výše nabídkové ceny apod.). todám hodnocení nabídek, Na závěr publikace je zařa­ řízení o námitkách atd. To vše zeno novelizované úplné znění doplňuje řada příkladů, doporu­ zákona o veřejných zakázkách čení a tabulek, které vycházejí (zákon č. 199/1994 Sb., ze dne z dosavadních zkušeností v této 28. září 1994, o zadávání veřej­ oblasti. ných zakázek, ve znění zákona První část - „Veřejné zač. 148/1996 ze dne 25.4. 1996. kázky“ pojednává o obecných Knížka je psána tak, aby byla podmínkách z pohledů uchaze­ užitečná oběma stranám - zada­ čů i zadavatelů. Dále se zde po­ vatelům i uchazečům. Dobrá drobně rozebírají jednotlivá sta­ znalost problematiky může za­ dia od předkvalifikačního davatelům napomoci nejen činit řízení, přes vyhlášení a průběh kvalitní rozhodnutí, ale respek­ obchodní veřejné soutěže, za­ továním správných postupů se dávací dokumentaci, uzavírání vyhnout mnoha nepříjemnos­ smluv, zrušení soutěže, pověře­ tem. Uchazečům může vý­ ní zadavatelskou činností až po znamně napomoci k úspěchu ochranu oproti nesprávným při získávání veřejných zaká­ rozhodnutím. Velká pozornost zek. Půjde zejména o firmy za­ je věnována samotné obchodní bývající se stavební a projektoveřejné soutěži (podávání a přijímání nabídek, otevírání obá­ vou činností, poskytovatele různých služeb a vybavení, do­ lek s nabídkami, složení a jed­ davatele počítačových systémů, nání komise, její postup při posuzování nabídek, rozhodnu­ pronájmů apod. Cena publikace je 132 Kč tí zadavatele o výběru nejvhod­ včetně DPH. nějšího uchazeče, uzavření Bližší informace na tel.: smlouvy s uchazečem s nej­ 069/345 021, fax: 357 758 vhodnější nabídkou, atd.).

P

MODERNÍ OBEC 10/1996 O

45

LEBE/mil SB SWQTM

Místní správa a samospráva v Bulharsku Starostové Orgánem výkon­ né moci v obci je starosta (kmet). Pro jeho postavení je příznačné, že je or­ ganizačně a perso­ nálně oddělen od orgánu místní sa­ mosprávy, což se projevuje v tom. že starosta nemůže být členem obecní rady. Starosta je volen přímo obyvateli obce podle zásad většinového systému. V prvém kole je zvolen ten kandidát, který získal nadpoloviční většinu plat­ ných hlasů. Nebyl-li zvolen v pr­ vém kole žádný kandidát, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo. Postu­ pují do něho první tři kandidáti, byli-li v prvém kole registrováni více než dva, anebo mohou být re­ gistrováni noví kandidáti, jestliže v prvém kole byli registrováni mé­ ně než tři. Zvolen je kandidát, kte­ rý obdržel většinu platných hlasů. Za starostu obce může být zvo­ lena jen ta osoba, která má ales­ poň středoškolské vzdělání. Bě­ hem svého funkčního období nesmí být členem vedoucích orgá­ nů politických stran a nemůže vy­ konávat obchodní činnost ve smyslu obchodního zákoníku. Funkční období starosty je čtyřleté, ale může skončit i dříve z toho důvodu, že nemůže vyko­ návat svou funkci trvale anebo po dobu delší šesti měsíců soustavně neplní své úkoly. Rozhoduje o tom obecní rada dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Nemůže-li se usnést tímto způsobem, může nadpoloviční většina všech členů rady rozhodnout o konání referenda o ukončení mandátu sta­ rosty. Starostovy pravomoce jsou značně rozsáhlé: řídí veškerou výkonnou činnost v obci, usměr­ ňuje a koordinuje činnost speciál­ ních výkonných orgánů, jmenuje a odvolává vedoucí pracovníky a zaměstnance obecního úřadu, or­ ganizuje plnění rozpočtu a dlou­ hodobých programů, organizuje plnění usnesení obecní rady a po­ dává jí o tom zprávy, organizuje plnění úkolů vyplývajících ze zá­ konů, aktů prezidenta republiky a ministerské rady atd. Mimo jiné

46

□

moderní obec 10/1996

odpovídá za ochra­ nu veřejného po­ řádku a za tímto účelem je oprávněn vydávat písemná nařízení, která jsou pro příslušné útva­ ry policie závazná. Náčelník policejní­ ho sboru má právo proti takovému na­ řízení podat stíž­ nost, o níž rozho­ duje správce oblasti. Na návrh staros­ ty obecní rada volí tajným hlaso­ váním jednoho nebo více jeho zá­ stupců (k zvolení se v prvém a v druhém kole vyžaduje nadpo­ loviční většina hlasů všech členů obecní rady, v následujících ko­ lech postačuje nadpoloviční větši­ na odevzdaných hlasů). Podmín­ kou pro výkon této funkce je minimálně středoškolské vzdělá­ ní; neslučitelnost funkcí je uprave­ na stejně jako u starosty. Starostové (kmetové) se rov­ něž volí v obvodech velkých měst a v kmetstvech, a to přímo občany. Odpovídají za plnění roz­ počtu obce v části vztahující se na obvod či kmetstvo, za hospodaření objektů obecního významu urče­ ných obecní radou, zajišťují ochra­ nu veřejného pořádku, organizují provádění zvelebovacích a jiných akcí, vedou registr obyvatelstva a matriky a zabezpečují poskyto­ vání administrativních služeb fy­ zickým a právnickým osobám. Zákonem nebo jiným normativ­ ním aktem, ale také statutem obce jim mohou být svěřeny další funk­ ce. Starostům v kmetstvech pomá­ hají v jejich práci pracovníci obec­ ního úřadu, kteří jsou jmenováni a odvoláváni v souladu se struktu­ rou schválenou obecní radou. Starostové obcí, obvodů a kmetstev, i když nejsou členy obecní (obvodní) rady, se mohou podílet na její práci. Starosta ob­ ce má právo účastnit se zasedání obecní rady s poradním hlasem: stejné právo má starosta obvodu ve vztahu k obvodní radě. Staro­ stové obvodů a kmetstev se mo­ hou zúčastnit zasedání obecní ra­ dy s poradním hlasem a musí být slyšeni, projednává-li se otázka tý­ kající se příslušných kmetstev ne­ bo obvodu. Mezi obecní radou a starostou

obce existují vzájemné kontrolní vztahy. Obecní rada může zrušit akty starosty, které jsou v rozporu s jejími usneseními přijatými ve věcech patřících do vyhrazené pravomoci obecní rady. Naproti tomu starosta obce může podat ná­ mitky proti usnesení obecní rady, má-li za to, že odporuje zájmům obce nebo je v rozporu se záko­ nem. O námitkách, které mají od­ kladný účinek, rozhoduje obecní rada nadpoloviční většinou svých členů. Jestliže obecní rada setrvá na svém usnesení, starosta je povi­ nen je provést. Může však podat žalobu soudu, ale pouze z důvodu nezákonnosti napadeného usnese­ ní.

Obecní úřad V každé obci je zřízen obecní úřad (obštinska administracija), jehož činnost řídí tajemník. Ten je jmenován starostou obce na do­ bu bez časového omezení. Pod­ mínkou pro výkon funkce tajem­ níka je vysokoškolské vzdělání. I ve vztahu k němu platí stejné pravidlo o neslučitelnosti funkcí jako je tomu u starosty. V jednotli­ vých sídlech a kmetstvech mohou působit detašovaná pracoviště obecního úřadu. Je zajímavé, že pracovníci obecních úřadů mají status státních zaměstnanců.

Obecní majetek a rozpočet Na základě zákona o místní sa­ mosprávě a místní správě byly ze státního majetku do vlastnictví

KAREL SVOBODA

obcí převedeny byty, objekty obecní infrastruktury místního významu, sítě a zařízení technic­ ké infrastruktury sloužící obci. místní komunikace, náměstí, par­ kovací plochy, nezastavěné par­ cely, které byly vyvlastněny pro účely bytové a jiné výstavby, po­ kud nemají být vráceny bývalým vlastníkům, přehrady, jezera, plá­ že mísmího významu, lomy míst­ ního významu a vodní zdroje včetně podzemních a minerálních vod užívaných obcí. Do vlastnictví obce dále patří majetek nabytý za prostředky obecního rozpočtu, vybudovaný dobrovolnou prací občanů a za jejich finanční prostředky, získa­ ný za půjčky splácené obcí. dary. odkazy a majetek bezúplatně pře­ daný státem. Výslovně je stanoveno, že obec může provozovat hospo­ dářskou činnost, zřizovat obec­ ní podniky a účastnit se společ­ ných forem hospodářské činnosti. Zákon umožňuje, aby obecní rada pomohla finančními prostředky obecním a jiným pod­ nikům, jejichž činnost je spojena s uspokojováním potřeb obyva­ telstva. Příjmy obecního rozpočtu tvoří místní daně a poplatky v pl­ ném rozsahu, podíl z jiných daní a poplatků, nájemné a jiné výno­ sy z vlastního majetku, dotace a účelově přidělené prostředky ze státního rozpočtu (jedná se o ekologické stavby), bankovní půjčky a bezúročné půjčky ze státního rozpočtu, emise akcií a obligací a jiné zdroje stanovené

POZNATKY ZE SVĚTA

Populační politika pro Německo zákonem nebo akty ministerské rady. V r. 1992 podíl místních daní a poplatků činil 46,5 % příj­ mů obcí, dotací ze státního roz­ počtu - 38,9 %, daní a poplatků vybíraných státem - 6,2 %. Z obecního rozpočtu se fi­ nancují: výdaje na zdravotnic­ kou, sociální, vzdělávací a kul­ turní činnost prováděnou na území obce; komunální činnost, výstavba, rekonstrukce, údržba a běžné opravy objektů ve vlast­ nictví obce a výdaje na nabytí obecního vlastnictví; společné akce s jinými obcemi; výdaje na činnost obecní rady a obecního úřadu; poskytování administra­ tivních a technických služeb obyvatelstvu, které jsou bezplat­ né, a pořizování zastavovacích a katastrálních plánů; splácení úvěrů; činnost k ochraně životní­ ho prostředí a vložení kapitálu do hospodářské činnosti. Nejvyšší podíl výdajů připadal v r. 1992 na školství - 31,9 % a na zdra­ votní péči - 28,7 %; dále násle­ dovaly výdaje na správu majetku - 10,8 %, sociální zabezpečení 7,9 % a na investice - 7,7 %.

Správa oblastí Správu (v naší terminologii státní správu) vykonává oblastní správce (oblastnijat upravitel), který je jmenován ministerskou radou. Pomáhají mu jeho zástup­ ci jmenovaní předsedou vlády a oblastní úřad. Oblastní správce realizuje státní politiku a koordi­ nuje práci státních orgánů v ob­ lasti a jejich součinnost s místní­ mi orgány; odpovídá za za­ bezpečení souladu mezi státními a místními zájmy; zabezpečuje dodržování zákonnosti a vykoná­ vá správní kontrolu; organi­ zuje přípravu obyvatelstva k obraně a mobilizaci a má důle­ žitá oprávnění při mimořádných situacích. Oblastní správce kontroluje zá­ konnost aktů a opatření orgánů místní samosprávy a místní sprá­ vy. Je oprávněn pozastavit výkon nezákonných aktů obecních rad a do jednoho měsíce ode dne, kdy je obdržel, obrátit se na okružní soud. Pokud jde o nezákonné ak­ ty starostů obcí. může je zrušit, ncní-li pro jejich zrušení stano­ ven zvláštní postup. Oblastní správce také kontroluje zákon­

nost aktů a opatření státních orgá­ nů, zařízení, organizací a podniků působících v oblasti a má právo zrušit jejich akty, není-li přede­ psán zvláštní postup. Jeho roz­ hodnutí o pozastavení nezákon­ ných aktů obecních rad a o zrušení aktů výše uvede­ ných orgánů a organizací je přezkoumatelné soudem. Oblastní úřad plní tyto funk­ ce: a) realizuje státní politiku na území oblasti (např. kontroluje plnění úkolů vyplývajících ze zá­ konů, aktů prezidenta republiky a ministerské rady), b) zabezpečuje soulad mezi ce­ lostátními a místními zájmy (na­ př. rozpracovává, organizuje a koordinuje realizaci oblastní strategie a programů regionálního rozvoje), c) rozvíjí součinnost s orgány místní samosprávy a místní sprá­ vy a zabezpečuje dodržování zá­ konnosti, d) chrání státní majetek na úze­ mí oblasti, e) organizuje připravenost hos­ podářství a obyvatelstva k obraně a mobilizaci, zajišťuje jejich ochranu při živelních pohromách a katastrofách a dodržování ve­ řejného pořádku.7) V souladu s tě­ mito funkcemi se oblastní úřad člení na čtyři správy (Místní sprá­ va, zákonnost a veřejný pořádek; Územní uspořádání a regionální rozvoj; Sociální a hospodářská politika; Státní majetek) a tři od­ bory (Příprava k obraně a mobili­ zaci; Civilní obrana; Finanční a hospodářské služby).

7) Usnesení ministerské rady č. 86 z 14. dubna 1995, Državen věstník, 1995, č. 38. Autor JUDr. Karel Svobo­ da, CSc. (1930) absolvoval Právnickou fakultu UK. Pra­ coval v Ústavu státu a práva AV a v Ústavu státní správy. V současné době působí na ka­ tedře veřejné správy a regio­ nálního rozvoje Národohospo­ dářské fakulty VŠE v Praze. Věnuje se správnímu právu, místní správě a veřejné správě v zahraničí.

přišlo do Německa 20 mil. oby­ horšující se populační vý­ vatel, a to jako vysídlenci, voj Spolkové republiky uprchlíci, azylanti, pracující aj. Německo se promítl i do posled­ Napříště lze potřebný počet oby­ ní demografické projekce Spol­ vatelstva státu zachovat jen po­ kového statistického úřadu, jejíž kračováním v přistěhovalecké výsledky vycházejí z roku 1992 politice, jejímž úkolem je určit a končí rokem 2040 a počítají ve potřebný objem přistěhovalců všech třech variantách s per­ včetně požadavků na jejich věk spektivním úbytkem obyvatel­ a pohlaví i země, odkud by měli stva.

Z

Projekce obyvatelstva Spolkové republiky Německo 1992-2040 Absolutní počet v tis.

Rok 1. varianta

2. varianta

3. varianta

1992

80 974,6

80 974,6

80 974,6

2000

83 347,4

83 740,5

84 133,4

2010

81 960,3

83 433,0

84 894,8

2020

78 581,0

81 183,4

83 748,0

2030

73 677,3

77 413,5

81 072,1

2040

67 580,2

72 413,0

77 115,4

Podle minimální varianty by se v roce 2040 počet obyvatel­ stva měl proti roku 1992 snížit o 16,5 %, podle střední varianty o 10.6 % a podle maximální va­ rianty o 4,8 %. Do roku 2020 by počet obyvatelstva podle prvé varianty měl být nižší o 3,0 %, podle druhé varianty by měl být ještě vyšší o 0,3 %, podle třetí varianty dokonce vyšší o 3.4 %. Porovnáme-li s tím projekce (1995) za Českou republiku, je to vývoj příznivější, protože zde by do roku 2020 proti roku 1992 počet obyvatelstva měl klesnout podle „vysoké varianty" o 4,6 % a podle „nízké varianty" o 8,9 %. Analýzy konstatují především zhoršování věkového složení obyvatelstva; podíl obyvatel­ stva staršího 60 let by se měl v celostátním úhrnu SRN zvýšit do roku 2020 podle variant na 27,7 až 28,9 % a do roku 2040 dokonce na 33,0 až 35,0 %. Tyto skutečnosti vedou k úva­ hám o potřebnosti aktivní popu­ lační politiky. Zabývají sejí dipl. pol. Andreas Heigl a prof. dr. Jo­ sef Schmid. Podle jejich analýzy německá populační politika by měla mít dvojí zaměření. Přede­ vším by se měla soustředit na politiku o přistěhovalectví. V uplynulých padesáti letech

imigranti přicházet především a zároveň vyslovit požadavky na vzdělání, profese a znalosti jazy­ kové. Dále je nutné stanovit cí­ lové spolkové země přistěhová­ ní, aby se zabránilo územním disparitám a dosáhlo rovnoměr­ ného rozmístění imigrantů, zaji­ stit podmínky pro plynulou inte­ graci imigrantů do německé společnosti a jasně formulovat možnosti pro nově příchozí oby­ vatelé po stránce politické, práv­ ní, společenské a kulturní. Dosavadní diskuze kolem při­ stěhovalectví a přistěhovalců nedospěly k jednotným závě­ rům. Druhou populační složku představuje rodinná politika. Tou se rozumí podpora rodin s dětmi. Německá ústava staví rodinu pod ústavní a legislativní ochranu, uznává se, že rozhodo­ vání o počtu dětí záleží na rodi­ ně, nikoli na státu. Stát má jen vytvářet podmínky, aby rodina mohla své záměry realizovat. Přání mít dítě je individuálně psychologický fenomén. To může stál jen obtížně ovlivnit. Uznává se, že skloubit zájmy ro­ diny a společnosti v oblasti re­ produkce obyvatelstva je složité a výsledky aktivní populační politiky jsou nejisté. - aa -

Foto: Petr Moll MODERNÍ OBEC 10/1996 o

47

@B[p©WBBD Odpady Otázka: Naše společnost s ru­ čením omezeným se změnila v ak­ ciovou společnost. Kdo je práv­ ním nástupcem v případě souhlasu k nakládánís nebezpeč­ ným odpadem? Odpověď: Při řešení této otáz­ ky je rozhodující obsah a rozsah právního nástupnictví a charakter správního rozhodnutí. Jde-li o uni­ verzální cesi, tj. přechod všech práv a povinností, resp. závazků reálně vzniklých ke dni přechodu na novou právnickou osobu, a to včetně vztahů ke státu (založe­ ných individuálními správními a soudními akty), pak právní ná­ stupce vstupuje cele do právního postavení svého předchůdce a v existujících vztazích se mění pouze subjekt. Týká-li se tedy předmětné rozhodnutí činnosti, kterou nadále vykonává i právní nástupce, pak podle našeho názoru není třeba vydávat nová rozhod­ nutí, neboť jsou nadále platná i pro nový subjekt. To však neplatí, pokud je vyda­ né rozhodnutí vázáno pouze na konkrétní subjekt a zákon jeho převod na subjekt jiný nepřipouští (např. povolení k podnikání podle živnostenského zákona). Vzhledem k tomu, že zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů vyžadu­ je k nakládání s nebezpečným od­ padem speciální souhlas, který se vztahuje ke konkrétnímu právní­ mu subjektu, je třeba při změně právní subjektivity požádat pří­ slušný okresní úřad o souhlas no­ vý. Jiný případ je souhlas s provo­ zem zneškodňovacího zařízení, který se vztahuje přímo k provozu tohoto zařízení. V případě, že a. s. má ve zřizovací listině zapsanou činnost provozu nařízení ke zneš­ kodňování odpadů, tj. že převzala závazky tyto činnosti vykonávat, musí mít i tomu odpovídající prá­ va. Nemusí být proto vydán nový souhlas s provozem zneškodňova­ cího zařízení. Otázka: Kdy můžeme hovořit o odpadu jako druhotné surovině? Odpověď: Podle § 2 odst. 4 zá­ kona č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, je druhotnou surovinou surovina nebo materiál získaný z odpadu, který je způsobilý k dalšímu hospodářskému nebo jinému využití. Zůstává přitom odpadem až do dalšího zpracování. Jednou z povinností původce odpadu je zařazení odpadu podle Katalogu odpadů (Opatření FVŽP, kterým se vyhlašuje Kategorizace a kata­ log odpadů, částka 69/1991 Sb.).

48

Q MODERNÍ OBEC 10/1996

Z uvedeného tedy plyne, že roz­ hodující okamžik pro posouzení, zda se již jedná o surovinu, je vstup odpadu do technologické­ ho procesu zpracování, což je vždy otázka individuální s tím, že např. nezbytnou provozní zásobu suroviny je již možno považovat za proces zpracování. Otázka: Je možné využití po­ pílku a škváryjako stavební hmo­ ty? Odpověď: Pokud je odpad pou­ žíván k výrobě stavebních hmot (ale i jiné výrobě), nejedná se o je­ ho zneškodnění, ale využití. Poža­ davky kladené na vstupní surovi­ ny (i druhotné) a kvalitu produkovaných výrobků jsou sta­ noveny ve zvláštních předpisech, nikoli předpisech upravujících od­ padové hospodářství. Přitom je nutné dodržovat povinnosti vy­ plývající z předpisů upravují­ cích bezpečnost práce a hygie­ nu, tak jak to vyplývá z těchto zvláštních předpisů a neváže se pouze na nakládání s odpady. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zá­ kona č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, dru­ hotná surovina zůstává odpadem až do dalšího zpracování, tj. vstupu do technologického zpracování. Samostatným problémem jsou upravené odpady, které je dle usta­ novení § 1 odst. 3 nařízení vlády ČR č. 513/1992 Sb.. třeba znovu zařadit podle druhů a kategorií. Otázka: Z automobilů zůstává po výměně v servisu odpadní olej. Kdo je původcem odpadu podle zákona, servisnífirma nebo maji­ tel vozidla? Odpověď: Vycházíme z defini­ ce pojmu původce odpadu podle 2 odst. 7 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, kdy původcem odpadu je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž činnosti vznikají odpady. V uváděném případě je původcem odpadů, které vznikají při vlast­ ním výkonu servisní činnosti fir­ my, nikoli provozem aut, tato ser­ visní firma. Firma smluvně zajišťuje servis vozidel a má na­ kládání s takto vzniklými odpady obsazeno i ve svém programu od­ padového hospodářství a ve své evidenci. Otázka: Může obec stanovit r obecně závazné vyhlášce o na­ kládání s komunálním odpadem odpovědnou osobu ke svozu a sběru komunálního odpadu? Odpověď: Podle ustanovení § 2 odst. 9 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění pozděj­ ších předpisů, se za původce ko­ munálního odpadu považuje obec. Na obec se tak obecně vzta­

hují všechny povinnosti vztahují­ cí se k původcům odpadů, zejmé­ na povinnost sestavit program od­ padového hospodářství, kde v návrhové části musí obec řešit i svoz a zneškodnění komunál­ ního odpadu. Jako právní nástroj k realizaci tohoto programu slouží obci obecně závazná vyhláška o nakládání s komunálním odpa­ dem, kde obec může mimo jiné stanovit i odpovědnou osobu, kte­ rá bude za ni zajišťovat svoz a zneškodnění odpadu. Pokud obec stanoví konkrétní oprávněnou osobu určenou pro pl­ nění povinností stanovených v zá­ koně o odpadech pro původce (uzavře s ní smlouvu), nemůže tu­ to povinnost plnit jiný subjekt. Na tom nic nemění ani fakt, že sběrné nádoby mohou patřit někomu jiné­ mu než obci. Obec stanoví pro všechny subjekty na území obce, včetně např. SBD. pravidla k na­ kládání s komunálním odpadem.

Odměny členů zastupitelstev Otázka: Platy starostů se od poslední úpravy z konce roku 1994 nemění, zatímco platy pra­ covníků v rozpočtové sféře se upravovaly již 2x, o úpravě platů poslanců a ministrů nemluvě. Připravuje se i zde úprava nebo se ministerstvo vnitra domnívá, že starostové mají dost? Odpověď: V návaznosti na změ­ ny platových předpisů pro odměňo­ vání zaměstnanců obcí, spočívající především ve zvýšení platových ta­ rifů. zpracoval Civilněsprávní úsek ministerstva vnitra (MV) již na přelomu roku 1995 a 1996 návrh na zvýšení odměn členům obec­ ních zastupitelstev. Návrh reago­ val úpravou přílohy č. 1 a č. 2 na­ řízení vlády č. 262/1994 Sb., 0 odměnách členům zastupitelstev v obcích na změny v odměňování zaměstnanců obcí. provedené mi­ nisterstvem práce a sociálních věcí v r. 1995 a připravované pro r. 1996. Zpracovaný návrh prošel příslušným připomínkovým říze­ ním s tím, že po projednání ve vlá­ dě vstoupí v platnost od 1. dubna t. r. Pro zásadní nesouhlas Svazu měst a obcí (SMO) však vládě k projednání předložen nebyl. Podle požadavku SMO byl zpra­ cován koncepčně zcela nový návrh odměňování členům obecních za­ stupitelstev, ten však v průběhu připomínkového řízení jak minis­ terstvo práce a sociálních věcí, tak 1 ministerstvo financí odmítly. V současné době jedná MV s SMO o dalším postupu.

Daně Otázka: V čem spočívá tzv. hlavní činnost obce pro účel zá­ konů o daních z příjmů a o dani z přidané hodnoty? Odpověď: Při pochybnostech v odpovědi na otázku, co je hlavní činností obce (ve výše uvedených souvislostech, ale i v jiných), je nezbytné vycházet ze systematiky zákona o obcích a z dikce je­ ho konkrétních ustanovení. V § 14 cit. zákona jsou demonstrati vně uvedeny činnosti, náleže­ jící do samostatné působnosti a pro naplnění ústavního postave­ ní obcí nejvýznamnější. Přesto i z pořadí příslušných písmen lze vyčíst míru významu jednotlivých činností, aniž by tím bylo řečeno, že např. udělování sankcí (písm. s) nepatří mezi důležité aspekty čin­ nosti obcí. Za hlavní činnost v ekonomické oblasti lze pokládat tvorbu vyvá­ ženého obecního rozpočtu, jako hlavního a nezastupitelného ná­ stroje hospodaření obce. Obec v něm sleduje průkazným způso­ bem příslušné vnitřní i vnější fi­ nanční vztahy, a to ať jde o příjmo­ vou nebo výdajovou stránku. Základním rysem v oblasti vněj­ ších vztahů jsou vztahy ke státu, okresnímu úřadu, k obcím, k ostatním právnickým a fyzic­ kým osobám. V oblasti vnitřních vztahů jde především o vztah k vlastním mimorozpočtovým pe­ něžním fondům. V příjmové oblasti rozpočtu ob­ ce je tedy zcela jistě prioritní tr­ valé zvyšování ekonomické hod­ noty příjmů z vlastní hospodářské činnosti obce a obec­ ních organizací, z činností jiných subjektů s daňovou povinností vů­ či obci, z vlastní správní činnosti, z dotací ze státního rozpočtu a roz­ počtu okresních úřadů, ze státních fondů, z mimorozpočtových fon­ dů obce a z dalších podnikatel­ ských i nepodnikatelských aktivit. Žádoucí jsou proto všechny le­ gální činnosti, které vedou k efek­ tivní správě vlastního majetku ob­ ce. k vyrovnanému obecnímu rozpočtu a k trvalému trendu zvy­ šování příjmů obce. K dosažení těchto požadavků není bezpro­ středně nutná věcná hierarchizace vlastních činností, neboť je značně odvislá od ekonomických a demo­ grafických podmínek prostředí, ve kterých obec působí. Pokud obci přísluší právo efektivní správy je­ jího majetku a zvyšování příjmu obce. lze jen těžko oddělovat její činnost podnikatelskou od činnos­ tí samosprávy. Většina dotazů směřuje zejmé-

OTÁZKY A ODPOVĚDI na do oblasti majetkoprávních vztahů, resp. majetkových dispo­ zic různého druhu. Z uvedeného vyplývá, že komplexní proble­ matika hospodaření s majetkem obce náleží mezi přední a nosné pilíře samostatné působnosti ob­ ce (§ 14 odst. 1 písm. b). Význam této činnosti je dále zdůrazněn sa­ mostatnou úpravou v § 18 a § 36a, příp. §36b. Rovněž přímá vazba tohoto druhu samosprávné činnos­ ti na rozpočet obce je zřejmá. Závěrem možno konstatovat, že zákon o obcích nerozlišuje mezi hlavní a jakousi méně významnou činností obce. Z toho důvodu je třeba pojímat i hospodaření s ma­ jetkem obce v celé struktuře jeho aspektů (prodej, pronájem atd.).

Místní kultura Otázka: Ve svém volném čase se scházíme v kulturním domě a veřejné vystupujeme jako ama­ térský soubor folklorního tance. V poslední době se dostáváme do sporů s vedením kulturního do­ mu ohledně zaplacení potřeb­ ných materiálů, které ke svému vystupování potřebujeme. Jejich pořízeníje nad rámec našich fi­ nančních možností a kulturní dům je pro naše potřeby vždy na­ kupoval. Navíc při dojednávání našich amatérských vystoupení se stále častěji potkáváme s otáz­ kou, jaká jsme právnická osoba. Nevíme, jak si s tím vším poradit. Odpověď: Aby bylo možno od­ povědět stručně a srozumitelně, rozdělíme dotaz na dvě části. Za prvé, je nutné vysvětlit po­ jem „právnická osoba11. Základní vymezení tohoto pojmu poskytuje v § 18 občanský zákoník (č. 40/1964 Sb. v platném znění). Pokud tedy skupina lidí, kteří ze zájmu provozují folklorní tanec, není takovou právnickou osobou, pak do právních vztahů (např. uza­ vírání smluv o vystoupení nebo o nájmu zkušebny apod.) nemohou vstupovat jako „soubor", ale pouze jako jednotlivci, tj. jako fyzické osoby (členové souboru). Obvykle skupiny zájmové (amatérské) čin­ nosti řeší tuto situaci tak, že založí sdružení občanů podle zákona č. 83/90 Sb. (v platném znění). Po­ stup, jak takové sdružení založit, je v zákoně dostatečně popsán. Rovněž je možné, aby členové souboru uzavřeli mezi scbou dohodu (nejlépe písemnou smlouvu podle obč. zák.) a pově­ řili jednoho člena souboru zastu­ pováním souboru ve smluvních vztazích. Pak by bylo pravděpo­ dobně nejvýhodnější, aby tento pověřený člen souboru vše zajiš­

ťoval jako OSVČ, tj. měl živno­ stenské oprávnění k provozování živnosti volné ohlašovací. Význam volby některého z možných řešení je zřejmý, po­ kud si uvědomíme, že vaše folk­ lorní veřejná vystoupení jsou ve smyslu autorského zákona č. 35/65 Sb. předmětem práv vý­ konných umělců (§ 36 cit. zák.). Zákon říká, že „za užití výkonu náleží výkonným umělcům odmě­ na" a nerozlišuje, zda se jedná 0 „amatéry" nebo „profesionály. Vámi položená otázka má te­ dy ještě další souvislosti. Je totiž možno předpokládat, že při sjed­ návání vystoupení folklorního souboru vám objednatel vašeho vystoupení přislíbí peněžní nebo nepeněžní plnění (úhrada noclehů nebo nákladů na dopravu apod.). Tyto příjmy jsou předmětem daně z příjmu jak u fyzických, tak u právnických osob, a to jak příj­ my peněžní, tak příjmy nepeněžní dosažené i směnou (§ 3, § 23 a další zákona č. 586/92 Sb., o da­ ních z příjmů v platném znění). S ohledem na tyto a další sou­ vislosti vám doporučujeme volit obvyklý postup, tzn. založit sdru­ žení občanů podle zákona č. 83/90 Sb. a všechny další právní 1 ekonomické souvislosti činnosti vašeho souboru řešit jako právnic­ ká osoba nezaložená za účelem podnikání (ve smyslu § 18 zákona č. 586/92 Sb.) Za druhé, úhrada nákladů na zájmovou činnost folklorní skupi­ ny Je samozřejmě možné, že i na­ dále zůstanete folklorním soubo­ rem jako volné uskupení lidí, které sdružuje pouze jejich zájem o folklor. Úhradu nákladů na činnost skupiny pak budete pravděpodobně zajišťovat pře­ devším vlastním přispěním. Po­ kud budete žádat kulturní dům o přispění na činnost, pak je zcela v pravomoci jeho vedení, zda a jak bude na vaši činnost přispívat. To­ tiž nakládání s prostředky, které kulturní dům má k dispozici, je obecně určeno platnými zákony a v rámci nich pak účelem založe­ ní nebo zřízení kulturního domu jako právnické osoby. Do jisté míry tedy není ani na vůli či nevůli kulturního domu, zda k vaší činnosti nějakým způ­ sobem přispěje. Pokud však při­ spěje, pak všechny náklady na svoji účast na vaší činnosti musí řádně evidovat a doložit. Nebudete-li tedy sdružením s právní subjektivitou, ale soubo­ rem fyzických osob (členů sou­ boru), pak jako takovýto soubor nemůžete vstoupit do smluvního vztahu s dotčeným kulturním do­

mem. Případné náklady (příspě­ vek) na činnost vašeho souboru by kulturní dům nemohl doložit řádnou smlouvou. Pokud za této situace kulturní dům např. po­ skytne finanční prostředky na za­ koupení nástrojů nebo jiného ma­ teriálu nutného k činnosti folklorního souboru, pak tyto ná­ stroje nebo materiál jsou nadále majetkem kulturního domu, niko­ liv vašeho souboru. Nakládat s tímto majetkem pak můžete pouze se souhlasem vlastníka. Kulturní dům pak bude vést vaši činnost v rámci přehledu svých činností, na které vynakládá pro­ středky ze svého rozpočtu a se souhlasem svého zřizovatele ne­ bo zakladatele. Pokud se rozhodnete získat právní subjektivitu a založit ob­ čanské sdružení podle zákona č. 83/90 Sb„ pak můžete mít příj­ my, které jsou zákonem dovoleny takto založené právnické osobě. (Samozřejmě je takto založené sdružení i subjektem vlastnického práva.) S dotčeným kulturním do­ mem pak můžete vzájemné vztahy řešit smlouvou. (Např. smlouvou o sdružení podle § 829 až § 841 občanského zákoníku - touto smlouvou o sdružení nevzniká právnická osoba !) Pokud zvolíte občanské sdruže­ ní (podle zákona č.83/90 Sb.), pak máte možnost podat projekt např. do veřejných soutěží (grantů), kte­ ré každoročně vyhlašují např. mi­ nisterstva kultury a školství, pří­ padně se ucházet o příspěvek (grant) poskytnutý či vyhlášený obcí (městem), kde máte sídlo. Na takovéto prostředky ovšem není právní nárok. Pokud bude váš pro­ jekt přijat, obdržíte příspěvek na základě smlouvy.

Příspěvkové organizace Otázka: Jsme příspěvková or­ ganizace zřizovaná okresním úřadem, ve zřizovací listině máme vymezen nemovitý majetek i sou­ hlas zřizovatele s tím, abychom část svěřených nebytových pro­ stor pronajímali. Máme postupo­ vat podle zákona o veřejných za­ kázkách? Odpověď: Majetek, ke kterému máte právo hospodaření, je majet­ kem státu. Podle zákona (č. 586/92 Sb. o daních z příjmů v platném znění, § 18) jsou příjmy z pronájmů státního majetku příj­ mem státního rozpočtu. Podle našich informací, které jsme získali k výkladu zákona 199/94 Sb., o veřejných zakáz­ kách (v platném znění, úplné zně­ ní vydáno pod č. 229/1996 Sb.), je

nájem nebytových prostor veřej­ nou zakázkou a váš postup by se měl řídit tímto zákonem. K odstranění případných po­ chybností vám doporučujeme ob­ rátit se na orgán dohledu, který je v zákoně č. 199/94 Sb. uveden. (Pozn. autorky: Tento výklad je opřen o odvolávku zákona o veřej­ ných zakázkách (§ 2) na zákon č. 116/90 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor). Operuje s tím, že zákon č. 116/90 Sb. ne­ rozlišuje svým určením takovou smlouvu o nájmu, kdy „osoba po­ vinná" (ve smyslu zákona o veřej­ ných zakázkách) je pronajímate­ lem nebytových prostor a takovou smlouvu, kdy „osoba povinná" je nájemcem nebytových prostor. Tento výklad respektujeme, ale ne zcela se s ním ztotožňujeme. Ovšem argumenty, kterými lze pochybnosti doložit, by však za­ braly více místa, než je určeno této rubrice. Otázka: Jsme příspěvková or­ ganizace zřizovaná obcí. Jsme zváni na školení k nové rozpočto­ vé skladbě a postupům účtování příspěvkových organizací, která má být platná od 1. ledna 1997. Bude tato osnova platit i pro přís­ pěvkové organizace? Odpověď: Podle našich infor­ mací bylo vydáno Ministerstvem financí CR „Opatření o rozpo­ čtové skladbě" (č.j.: 111/27 947/1996) ze dne 17. května 1996, publikováno ve Finančním zpra­ vodaji č. 6). Podle informací do­ stupných k dnešnímu dni toto opatření není určeno příspěvko­ vým organizacím. Pro příspěvkové organizace zatím platí Opatření federálního ministerstva financí č.j. V/20 530/1992 (ve znění dalších změn, poslední změna vyhlášena pod č.j. 283/3 770/96 ze dne 24. 1. 1996). Pokud jste však malou příspěv­ kovou organizací (objem výdajo­ vého rozpočtu nepřesahuje 500 000 Kč), pak pro vás platí „Opatření, kterým se stanoví po­ stupy účtování u malých příspěv­ kových organizací a u jiných drobných organizací, účtujících v soustavě jednoduchého účemictví, a u zálohovaných organizací", které bylo publikováno ve Finanč­ ním zpravodaji č. 8/1996. Na dotazy v tomto čísle od­ povídali: JUDr. Dana Římanová (odpady), Ing. Marcela Frintová (odměny členů za­ stupitelstev), JUDr. Miroslav Bruna (daně), PhDr. Alena Mockovčiaková (místní kultu­ ra, příspěvkové organizace). MODERNÍ OBEC 10/1996 □

49

DOLNÍ RADECHOVÁ

Prostor pro iniciativu činnost i vznik nových spolků, jež pozitivně ístní Program obnovy vesnice (POV) jsem z titulu své původní profese archi­ ovlivňují společenské a kulturní dění. Příkla­ dem je založení spolku Radechovský Žabák, tekta zpracoval sám v listopadu 1993 v návaz­ jenž byl zaregistrován v minulém roce a vyvíjí nosti na územní a rozvojovou studii obce. Po dobrovolnou práci pro obec, především pro dě­ připomínkách občanů jej zastupitelstvo schvá­ ti. Spolek vydává i svůj časopis KVAK. lilo jako dílčí návrh pro rok 1994. aby mohl být v němž dvakrát do roka seznamuje občany se doplňován o další nápady, iniciativy a progra­ svými aktivitami. Sbor dobrovolných hasičů my. z nichž některé jsou trvalého významu po letech znovu založil družstvo žáků, které je a probíhají průběžně po jednotlivých akcích připravováno na soutěže s cílem pokračovat specifikovaných pro každý rok zvlášť. Jedná se především o osvětové, společenské a kulturní v tradici. Úplný výčet vystoupení, oslav a jiných udá­ aktivity, k nimž patří mj. opakované výstavy lostí uskutečněných v uplynulém období by byl o historickém vývoji obce a jejím rozvoji spo­ skutečně dlouhý. Na jejich pořádání se podílí jené s prezentací akcí uplynulého roku. Napří­ nejen obecní úřad. ale i Sokol, hasiči, spolek klad výstava o proměnách obce po listopadu Žabák, škola, občané. Díky společnému úsilí se 1989 (v roce 1994) vzbudila uznání nejen u nás udržují a obnovují některé zvyklosti u místních občanů, ale též u představitelů a tradice: pálení čarodějnic, masopustní prů­ okresního města Náchod. Naším záměrem je také vydat publikaci s pověstmi o obci a ve vod, výstava betlémů, besídky vánoční s expo­ spolupráci se školou průběžně seznamovat děti zicí ručních prací, mikulášské, k loučení se školou, ke dni matek, velikonoční výstavy, kar­ s historií i se současností zdejšího života a při­ rozenou cestou je vést ke vztahu a zájmu o dění nevaly pro děti, drakiády. plesy hasičů, plesy v obci. Podařilo se nám rovněž obnovit kroni­ Sokola, posvícenské taneční zábavy, memoriál ku a začít vydávat obecní zpraxodaj nákla­ Vojty Formana v nohejbale, vítání nových ob­ dem asi 250 výtisků. Velký význam pro propa­ čánků, posezení s důchodci. gaci obce měl seminář k Programu obnovy Zvláštní pozornost si zaslouží oslavy 100. výročí místní školy, jež se uskutečnily na pod­ vesnice (v r. 1995) pro 118 představitelů obcí zim 1991 a na nichž se sešli rodáci, bývalí žáci z okresů Náchod, Rychnov nad Kněžnou a kantoři. Ozvali se i ti. kteří žijí v cizině. Re­ a Trutnov, jehož součástí byla expozice o ob­ konstrukce a znovuotevření školy, kterou ko­ nově Dolní Radechově s ukázkami fotografií munistický režim zlikvidoval a sedm let slouži­ a dalších dokumentů. Podpomjeme spolkovou

la jako skladiště, je nejlepším příkladem ak­ tivního přístupu občanů, spolků a místních podnikatelů k obnově obce. Po listopadu 1989 skupina lidí založila neoficiální spolek pro obnovení školy a prosadila jej v tehdejším zastupitelstvu. Díky nadšení občanů, kteří od­ pracovali tisíce brigádnických hodin zdarma, se nám podařilo v r. 1990 školu znovu otevřít. Postupně jsme dokončili kuchyň a jídelnu a do­ davatelsky též fasádu. Ze zničené budovy je dnes nejkrásnější stavba v obci a se školou zde znovu ožil společenský život. Jeho kvalitu a pestrost ocenila i regionální porota soutěže Vesnice roku 1995. jež udělila Dolní Radechové Modrou stuhu. ing. arch. Aleš Přibyl starosta obce Dolní Radechová Foto: Autor

když první zmínky o existenci sídel OlbraOLBRAMOV mov, Zádub a Kořen pocházejí ze 13. stole­ tí, jejich společná historie se začala psát až ne­ dávno - 1. 1. 1991, kdy došlo ke sloučení těchto tří částí pod olbramovskou samosprávu. Nejvíce - 49 - trvale bydlících obyvatel žije v Olbramové, jenž leží 3 km od Cemošína ve I z této stměné charakteristiky lze usuzovat, směru na Konstantinovy Lázně. Kromě několi­ že obnovení normálního života v obci odsouze­ ka živnostníků a samostatně hospodařících rol­ né k zániku nebo k rekreaci městského obyva­ níků zde nejsou žádné pracovní možnosti. V telstva je obtížné. Konkrétní akce přispívající k Kořenu, jehož katastr je na území přírodního zlepšení životních podmínek vyjadřuje místní parku Kosí potok, žije 11 občanů. Na rozdíl od Program obnovy vesnice, jenž byl schválen v sousedního Olbramova zde neexistuje ani do­ roce 1992. O rok později byla již dokončena pravní obslužnost. Většina staré zástavby je oprava kaple sv. Jana z Nepomuku v části Olbzničená a nové rekreační chaty a chatový letní ramov. Polovinu ze 60 tisíc Kč nákladů hradila tábor silně narušují ráz vesnice. Nejmenší osa­ obec, polovinu občané. Zároveň byla zahájena dou je Zádub se třemi stálými obyvateli. Je spí­ rekonstrukce kostela sv. Jana z Nepomuku v še typickým sídlem chalupářů, kteří se však po­ Kořenu nákladem 520 tisíc Kč. na němž se po­ starali o zachování původních venkovských dílí ze 75 % obec a z 25 % občané. domů. Pravidelně pečujeme o stromy, keře a zatravněná prostranství ve všech částech obce. Byly zlikvi­ dovány staré černé skládky, stará skládka na hrázi olbramovského rybníka byla rekultivována. Kro­ mě renovace dalších rybníků plá­ nujeme ještě obnovu starých cest s alejemi stromů. Pro nedostatek finančních prostředků se zatím nepodařilo odstranit potíže se zá­ sobováním obce pitnou vodou, opravit všechny místní komuni­ kace a získat vhodnější prostory pro obecní úřad. To jsou však

problémy, jež sužují všechny malé obce a naše je v okrese Tábor úplně nejmenší. Navzdory' tomu u nás během celého roku ne­ utichá společenský ruch. Snažíme se dodržo­ vat zejména místní zvyklosti, počínaje tříkrá­ lovými koledami, velikonočními hody. vynášením Mořeny a stavěním máje přes pouť sv. Jana z Nepomuku. Martinské posvícení až po Mikuláše, vánoční koledy a masopustní ve­ selice. Pokud bych chtěla u\’ést výčet společen­ ských událostí, nesměla bych vynechat štědro­ večerní zpívání koled v kapli sv. Jana z Nepomuku, na němž se schází až padesát zpě­ váků. Další zpívání znějí obcí i na Den matek. Oblíbenou akcí je divadelní Vendelínský jar­ mark odehrávající se v polorozpadlém statku v Zádubu. jehož součástí jsou výstavy, scénické tance, vystoupení olbramovské divadelní spo­ lečnosti Tuřín nebo divadelních souborů z Ta­ chova či Prahy. Tradicí je již každoroční lyžař­ ský zájezd našich dětí na hory. výstava dětských výtvarných prací, končeny a taneční zábavy v sále místního hostince. Na organizo­ vání všech akcí se podílejí nejen obecni úřad a členové divadelního souboru Tuřín. ale též ob­ čané. Miroslava Válová starostka obce Olbramov

M

I

50

Obnova normálního života

a moderní obec 10/1996

REGIONSPEKTRUM

Nová náměstí zhled našich měst a obcí se den ode dne mění. Obnove­ né fasády městských domů. řada nových obchodů, peněžních ústa­ vů. ale také hospůdek, kaváren a restaurací vnášejí do center osídlení život a zájmem většiny zastupitelstev je zvýšit estetickou úroveň veřejných prostorů. Slavkov a Slavičín jsou dvě menší města na jižní Moravě.

V

Slavkov ^ „vyhlídková terasa" sposezením v blízkosti barokního zámku. Slavičín — vysázená zeleň ještě nevzrostla, ale kašna i lavičky lákají w

Vedle stejného slovního základu je spojuje také skutečnost, že v letošním roce zde došlo k zá­ kladním změnám. Slavičín leží v jihovýchodní části zlínského okresu a má včet­ ně místních částí více než osm ti­ síc obyvatel. Přestože je obec při­ pomínaná již ve 13. století, charakteristický rys města, tradič­ ní náměstí, doposud chybělo. Zá­ kladem jeho vzniku byla realiza­ ce stavby několika domů s byty a nebytovými prostory, zrušení autobusového nádraží a terénní úprava svažiténo pozemku v centru města. Vznikl příjemný akvice jsou jednou z venkov­ ských obcí břeclavského okre­ su o rozloze 1190 ha. ležící asi km jižně od Hustopečí. Bydlí zde okolo 1500 obyvatel. Obec vždy patřila k zemědělským obcím. Zemědělská půda činí 851 ha. tj. více než 70 % rozlohy jejího ka­ tastru. Kromě obilnin se zde pěs­ tuje cukrovka, rajčata, vinná réva a okurky. V minulosti podstatná část ekonomicky činného obyva­ telstva pracovala v tehdejším JZD. K nynějšímu Zemědělskému družstvu (ZD) „Klas" byla přičle­ něny sousední Starovičky. V ZD pracuje více než 80 zaměstnanců, / toho je asi polovina ze Sakvic. V obci je však významně zastou­ peno soukromé zemědělství. Je­ den ze zdejších rolníků obhospo­ dařuje více než 400 ha zemědělské půdy. Několik zemědělců hospo­ daří na malých výměrách - od 5 do 20 ha a mnoho občanů vlastní okolo 1 ha zemědělské půdy, kte­ rou obdělávají pro vlastní potřebu. Přesto však počet občanů pra­ cujících v zemědělství značně po­

S

7

prostor citlivě spojený s okolní obchodní zónou. Slavkov u Brna je světově pro­ slulý především jako dějiště neda­ leké „bitvy tří císařů", ve které slavně zvítězil Napoleon v roce 1805. Město trpělo frekventova­ ným provozem na silnici, která procházela jeho hlavním náměs­ tím. Teprve v letošním roce čás­ tečně otevřený obchvat umožnil zklidnit centrální část a vybudovat pěší a odpočinkové místa s lavič­ kami. kašnou, zelení a květinami. Po dokončení fasádnických úprav bude město ještě krásnější. - as Foto: autor zemědělských pra­ cích, projížďky na koních, lov zvěře a ryb, letní a zimní sporty a další místní doprovodné programy ve vazbě na krajinu, pa­ mětihodnosti apod. Velký význam pro rozvoj turis­ tiky bude mít i zmíněná pláž u Sa­ kvic. Bohaté vodní zdroje v jižní části katastru obce včetně řeky Dyje vytvářejí pro to reálné před­ poklady. Rozsáhlé vodní plochy umožní nejen rozmanité vodní sporty, ale také rybolov. To však také bude vyžadovat vyčlenění nemalých ploch pro sportovní hry', kempinky apod. Problémem však zůstávají, jak také vyplynulo z rozhovoru se starostou obce Janem Dufkem, pozemky v areálu pláže. Mnohé z nich vlastní občané, kteří v Sakvicích nebydlí. Lze proto jen doufat, že při těchto nejednodu­ chých jednáních s vlastníky zvítě­ zí zájmy kulturní a společenské a ne sobecké.

Šakvice dříve a nyní klesl. Mnoho jich vyjíždí za prací - nejvíce do Hustopečí a též ně­ které hustopečské průmyslové zá­ vody jsou umístěny v blízkosti Sa­ kvic. V obci jsou mateřská a základ­ ní škola, ambulantní zdravotnické zařízení, maloobchodní prodejny, pohostinství, kostel sv. Barbory. Ostatní občanská zařízení využí­ vají občané ponejvíce v Hustope­ čích. Kromě postupného dokon­ čování veřejného vodovodu, ka­ nalizace a čistírny odpadních vod čeká obec mnoho dalších činnos­ tí. jejichž hlavním smyslem je posílení podnikatelských akti­ vit. Ty by se měly rozvíjet přede­ vším v oblasti drobné výroby a řemesel, které nejsou v obci do­ statečně zastoupeny. Dále je to vytváření reálných předpokladů pro rozvoj turistiky, zvláště agroturistiky a vybudováni pláže u Sakvic.

Drobné výrobní činnosti a ře­ mesla by pomohly jednak zlepšit ekonomické podmínky trvale bydlících občanů i přijíždějících turistů, jednak zvýšit počet no­ vých pracovních příležitostí. Programy by měly zahrnovat např. zřízení rychloprádelny, ry-chločistímy. půjčovny jízdních kol. sportovních potřeb, opravny motorových vozidel, praček, drobných elektrospotřebičů, roz­ hlasových a televizních přijíma­ čů. oděvů, prádla, obuvi, dále stolařství, kovářství, zámečnictví. elektro a vodoinstalatérství, těs­ nění oken a dveří, oplocení, pro­ vozovny zednické, klempířské a pokrývačské. S ohledem na tradice, převláda­ jící funkce a charakter obytné zá­ stavby obce má zde své místo agroturistika. Zemědělští podni­ katelé mohou nabídnout turistům ubytování, stravování, účast na

Ing. Josef Musil, DrSc. MODERNÍ OBEC 10/1996 □

51

SEMINÁŘ

DEN MALÝCH OBCÍ je určen starostům, členům zastupitelstev, ekonomům, pracovníkům městských a obecních úřadů, okresních úřadů, kteří se chtějí blíže seznámit s prioritami nového ministerstva pro rozvoj regionů, měst a ob­ cí a s připravovanými záměry v oblasti by­ tové politiky. O těchto otázkách bude ho­ vořit ministr hospodářství ing. Jaromír Schneider. K problematice dopravní obslužnosti vystoupí ministr dopravy ing. Martin Říman. Semináře se dále zúčastní členové předsed­ nictva Výboru malých obcí a vesnic při Svazu měst a obcí ČR a další významní hosté. 1. termín: 31. října 1996 Dům techniky areál výstaviště BVV Brno 2. termín: 7. listopadu 1996 Národní dům na Smíchově nám. 14. října 16 Praha 5 Bližší informace: Triada U svobodám v 12, 190 00 Praha 9 tel. a fax: 02/68 40 987, 820 485

KONFERENCE

KALENDÁŘ AKCÍ

ÚSPORY ENERGIE 96

> 30. 10.-2. 11. EXPOCON (Hradec Králové - Kon­ gresové centrum Aldis) = Východočeský stavební vele­

Pátá mezinárodní konference a výstava EEBW pořádána střediskem pro efektivní využívání energie (SEVEn) si již zajistila stálé místo v diářích nejen odborníků v ob­ lasti efektivního využívání energie, ale i veřejnosti. Účastníci akce - od reprezen­ tantů státní správy a samosprávy, odborní­ ků na technické stránky úsporných techno­ logií přes zástupce finančních institucí, energetické manažery' průmyslových pod­ niků, rozpočtové a neziskové sféry až po laickou veřejnost se mohou seznámit s vý­ hodami úspor energie a s nejnovějšími trendy v této oblasti. Záštitu nad letošním ročníkem konference převzal ministr průmyslu a obchodu Vladi­ mír Dlouhý a ministr životního prostředí Jiří Skalický.

trh. • 30. 10.-25. 11. MOJE MĚSTO - MOJE MÍSTO (Karlovy Vary - Galerie Duhová paleta) = Výtvarná dětská soutěž v kresbě a grafice, kterou organizuje IPOS-ARTAMA a zmíněná galerie, o 1.-2.11. BENÁT­

KY FILMOVÝCH AMATÉRŮ (Benátky nad Jizerou) = Celostátní přehlídka amatérských filmu. > 5.-7.11. III. ZÁPADOČESKÝ STAVEBNÍ VELE­ TRH (Plzeň - DK Invest) = 3. ročník všeobecné staveb­ ní výstavy spojené s kontraktační výstavou z oboru prů­ myslové elektrotechniky ELEKJRA 96.

> 5.-8.11. MEDIA (Praha - Kongresové centrum) = 4. ročník odborného veletrhu mediálních služeb.

• 5. a 26. 11. POLITIKA BYDLEM (Praha - Leten­ ská 3) = Konzultační dny Ministerstva hospodářství ČR pro obce jako vlastníky bytového fondu i pro okresní úřady.

• 6.-10.11. POPELKA (Rakovník) = Národní přehlíd­ ka činoherního divadla pro děti. jejímž pořadatelem je IPOS - ARTAMA a Kulturní centrum v Rakovníku. • 7. a 21. 11. FINANCOVÁNÍ KULTURY (Praha Národní dům na Vinohradech. Olomouc - Muzeum umění) = Seminář o financováni činností a subjektů, o financování z veřejných rozpočtů a o možnostech do­

Temín: 5.-7. 11. 1996 od 8. hod. Místo konání: Kongresové centrum Praha Bližší informace: SEVEn Slezská 7, Praha 2 tel.: 02/2424 7552 fax: 02/2424 7597 E-mail: [email protected]

datkových zdrojů, který uspořádá IPOS-REGIS. • 8.-11. 11. MARTINSKÉ HODY (Kyjov - Dům kul­ tur)) = Tradiční lidová výroční slavnost s průvodem městem, taneční zábavou apod.

• 9.-10. 11. PODZIM 96 (Praha 6 - CTD) - Víkendový seminář pro vedoucí dětských tanečních souborů, jehož organizátorem je IPOS-ARTAMA a Sdruženi pro dět­ skou taneční tvořivost. > 10.-11. 11. INCOM-TOLAR (Zlín - Nové výst. a obch. centrum) = Mezinárodni veletrhy administrativy

NADACE

REGIOVILL chce pomáhat malým obcím v celé ČR. ze­ jména podporovat podnikání, kontakty a hospodářské aktivity zlepšující životní prostředí a ekonomický rozvoj obcí. Bu­ de se podílet (finančně, organizačně a pora­ denský) na podpoře individuálního bydlení a údržbě bytového fondu, vytváření nových pracovních příležitostí apod. Nadace sdružuje obce podle jednotlivých projektů za účelem úspory finančních prostředků při realizaci akcí. protože za nejdražší způsob výstavby považuje ten, kdy si každá obec zajišťuje veškeré záleži­ tosti sama. Bude spolupracovat s novým ministerstvem pro rozvoj regionů, měst a obcí, s ministerstvem životního prostředí, s řídící komisí pro obnovu vesnice a s dal­ šími organizacemi. Prezidentem nadace je bývalý poslanec Poslanecké sněmovny, nyní poradce ministra hospodářství ing. Jiří Vačkář. Sídlo nadace: Obecní úřad 407 22 Dolní Habartice okr. Děčín Kontaktní adresa: Ing. Helena Nováková (správní ředitelka) V údolí 1136, 165 00 Praha - Suchdol tel.: 02/74 52 58

52

-J

MODERNÍ OBEC 10/1996

obsadí místo tajemníka

a bankovnictví. > 12.-14. 11. II. LIBERECKÝ STAVEBNÍ SALON (Liberec - Dům kultur)') = 2. ročník všeobecné stavební

Předpoklady: osobní zájem o historii a kul­ turní dědictví, praxe v oboru památkové pé­ če. státní nebo místní správě, organizační a stylistické schopnosti, znalost angl. jazy­ ka. bydliště v Praze. K přihlášce nutno připojit vyplněný osobní dotazník, stručný studijní a pracovní životo­ pis a kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání. Písemné přihlášky včetně příloh adresujte na Sekretariát SHS ČMS, Opletalova 36. 116 22 Praha 1 nejpozději do 15. listopa­ du 1996.

> 12.-15. 11. P + P 96 (Praha - Výstaviště) = 3. ročník mezinárodního veletrhu obalů, obalových materiálů, strojů a polygrafie.

• 19.-21. 11. TOURISM WORKSHOP 96 (Praha Kongresové centrum) = Obchodní setkáni profesionálů cestovního ruchu se všeobecným zaměřením na outgoing, incoming i domácí cestovní ruch. > 20.-22.11. SOFTWARE PRO ÚČETNICTVÍ (Pra­ ha - Veletržní palác) - 5. reprezentační výstava softwa­ re pro účetnictví a řízeni. > 21.-23. 11. CREATIVE (Praha - Kongresové cent­ rum) = 2. mezinárodni veletrh marketinku, reklamy a médii. • 23.11. SLAVNOSTNÍ VEČER OLSAVY (Uhersky Brod - Dům kultur)') = Koncertní vystoupeni a slavnost na počest 45. výročí založeni souborů písni a tanců Ol-

SPECIALIZOVANÁ KNIHOVNA

R

Studijní a informační oddělení Ústavu územního rozvoje v Brně nabízí služby specializované knihovny (knihy a časopisy z oboru územního plánováni, regi­ onální politiky, urbanizmu. sociologie, demo­ grafie. architektury atd.). Oddělení zpracová­ vá také anotace a rešerše odborné literatury. Výběr z databáze knihovních přírůstků vy­ chází v každém čísle ústavem vydávaného čtvrtletníku Územní rozvoj. Bližší informace a objednávky časopisu na adrese: Ústav územního rozvoje, studijní a in­ formační oddělení. Jakubské nám. 3, 601 00 Brno. tel: 05/42 32 12 12, fax: 42 21 47 05.

• 23.-24. 11. LOUTKARSKÝ VÍKEND (Chrudim Loutkové divadlo) = Setkáni loutkářských kolektivů Z celé republiky s chrudimskými dětmi. > 24.-26. 11. NISA SCHOLA (Liberec - Dům kultury) = 2. veletrh vzděláváni, kvalifikace a učebních pomů­ cek. > 26.-30. 11. AQUA-THERM (Praha - Výstavišti) = Mezinárodni odborný veletrh vytápěni, ventilace, klima­ tizační, sanitární a ekologické techniky. > 27.-29. 11. XII. MORAVSKÝ STAVEBNÍ VELE­ TRH (Olomouc - DK Sidia) = 12. pokračováni všeo­ becné stavební výstavy > veletrh, výstava

• seminář, přednáška, školení • jiné akce

Atlantik Atlantik Portfolio Management, a.s. PROFESIONÁLNÍ SPRÁVA FINANČNÍCH AKTIV

mapy měst - obcí - regionů - mapy okresů

Naši klienti:

Naše služby:

• • • • • • •

• správa portfolií • restrukturalizace port­ folií a řízení rizika • stanovení investiční strategie • určení referenčního portfolia • měření výkonnosti správce

města a obce investiční fondy penzijní fondy pojišťovny podniky a firmy nadace individuální klienti

Srovnání výkonnosti správy obchodovatelné části akciového portfo­ lia města Olomouce s indexem PX-50 za období prosinec 1995 až červenec 1996.

Objem aktiv v naší správě: 1.1 miliardy Kč PX-50

Naše sídlo:

Akcie města Olomouce

Atlantik Portfolio Management, a.s. Hilleho 6. 602 00 Brno, Česká republika, telefon: 05 / 45 51 25 00, fax: 05 / 45 51 25 01

největší soubor dat pro stavbaře

CALYPSO

Artechnic - Schréder, a. s. 1. pluku 12A 186 00 Praha 8 Tel.: 02/231 49 97 Fax: 02/231 47 94

■■■BK3

Schréder Schréder Group GIÉ

Ročenka čaíopiíu

STAVITEL

představuje svítidla typu CALYPSO. Tato svítidla svým vysoce estetickým tvarem jsou určena do urbanistických zón. Příkon od 50 W do 400 W, montážní výška 2,5 až 12 m. Podle velikosti jsou rozdělena na typy MINI, MIDI, MAXI. Krytí optické části: IP66 - Sealsafe systém® Krytí elektrické části: IP44

'96 JE NYNÍ K DISPOZICI I NA DISKETÁCH! V elektronické formě ročenky najdete katalog strojů, materiálů, výrobků a služeb, přehled organizací, zkušeben, školských zařízení, změny v zákonech, předpisech a normách, týkajících se stavebnictví a mnoho jiného. Objednávky zasílejte na redakci časopisu STAVITEL Na Florenci 3 / 115 43 Praha 1

Sealsafe systém® Pomocí konstrukce a výrobní technologie lze zaručit úplnou hermetičnost svítidla, a tím i dlouhodobou životnost. Sealsafe systém je v podstatě spojení reflektoru, jeho krytu a držák svě­ telného zdroje do jednoho optického bloku. Výhody:

není třeba žádná údržba úspora el. energie.

Cena 200,- Kč

(v objednávce uveďte své IČO a DIŮ)

Disketa obsahuje i vyhledávací program, který usnadní orientaci v textu.

3<°'

O Příště: svítidlo RADIÁL

-

snížení počtu svítidel

-

hn

MODERNÍ OBEC1

MÉSlČNlK PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

OBJEDNEJTE

• starostům, členům rady, členům zastupitelstva • tajemníkům a pracovníkům na úřadech • organizacím a zařízením ve městech a obcích • firmám nabízejícím výrobky a služby místní správě V roce 1997 vyjde 12 čísel měsíčníku MODERNÍ OBEC

CENÍK INZERCE NA INZERTNÍCH STRANÁCH Formát

barevná

2/1 strany 1/1 strany 2/3strany 1/2 strany 1/3 strany 1/4 strany 1/6 strany 1/8 strany 2 a 3 str. ob. 4 strana ob.

70 30 20 15 10 7 5 3 35 40

černobílá

000,000,000,000,000,500,000,750,000,000,-

55 24 16 12 8 6 4 3 30

OBJEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO ČASOPISU MODERNÍ OBEC pro rok 1997 (pouze pro nový nebo zvýšený odběr)

Cena jednoho výtisku v předplatném činí 36,- Kč Roční předplatné 432,- Kč

IČO:

Tel:

/

CHCETE UŠETŘIT?

DIČ:

Fax:

/

Objednejte si předplatné časopisu MODERNÍ OBEC u a. s. ECONOMIA: - získáte slevu ve výši 72,- Kč - získáte záruku zachování ceny po celé předplati­ telské období - poštovné a balné vám nebude účtováno - pro právnické osoby je předplatné odečitatelnou položkou ze základu daně

Účet:

OBJEDNÁVKU ADRESUJTE: Economia, a. s. - úsek předplatného Na Florenci 19,115 43, Praha 1 tel.: 02/282 23 16, 282 22 16

/

Firma Jméno a příjmení: Ulice: PSČ:

Obec:

Počet výtisků:

ECONOMIA, A. S., ZAHAJUJE VYDÁVÁNÍ NOVÉHO PERIODIKA. Každý rok na přelomu ledna a února dostanou předplatitelé všech našich titulů zdarma, a další zájemci za úplatu, praktickou příručku. Náš vydavatelský záměr umožní distribuci více než 170 000 výtisků v prvním roce. Z OBSAHU:

e Česká republika - základní údaje, nejdúležitější události a dokumenty roku. hlavní makroekonomické údaje, odvětví. • Ekonomický vývoj v jednotlivých regionech. • Události ve světě, konjunkturní vývoj světové ekonomiky. • Legislativa pro rok 1997 pro podnikatele, státní správu i volené orgány. • Vývoj bankovní sféry, kapitálové trhy. měna. • Sociální politika, vzdělávání, ekonomické školství. • Podnikatelský kalendář. • Podnikatelské a obchodní aktivity. • Mezinárodní dohody a závazky ČR. • Kdo-co-kde v ČR. • Adresář pro každý den. e Výstavy a veletrhy v ČR a ve světě. Formát A5 (148 x 210 mm), min. rozsah 400 stran • Textová část na bezdřevém ofsetovém pa­ píru • Inzerce na křídovém papíru, obálka křídový karton. PLÁNUJEME VYDÁN Í ROČENKY HN 1997 TAKÉ NA CD-ROM. TATO VERZE BUDE OBSAHOVAT DALŠÍ PRODUKTY A. S. ECONOMIA A NEBUDE CHYBĚT ANI INZERCE ZADANÁ DO TIŠTĚNÉ VERZE, V PRVÉM ROCE VYDÁVÁNÍ 1117 ZVLÁŠTNÍHO PŘÍPLATKU. □ MODERNÍ OBEC 10/1996

Kód banky

Objednávku vyřizuje:

podpis + razítko

ROČENKA

54

000,000,000,000,000,000,000,000,000,-

«

RUKOVĚŤ PRO MANAŽERY, OBCHODNÍKY A PODNIKATELE FORMÁTY A CENY INZERCE NA INZERTNÍCH STRANÁCH Základní rozměň- formátu hrubý formát (na spadání před ořezem) čistý formát (po ořezu) sazební obrazec

15-1 x 216 mm 11S x 210 mm 118 x 180 mm

148x210

118x180

HE 118 x 89

58x180

CENA BAREV NÉ INZERCE

CENA ČERNOBÍLÉ INZERCE

1/1 strany

1Ó0 000.-

120 000,-

1/2 strany

75 000,-

60 000.-

1/4 strany

37 500,-

30 000.-

PLOCHA

Inzeráty na pohledových stranách v úvodní části Ročenky HN *97

175 000.-

2. a 3. strana obálky

200 000.-

1. strana obálky

250 000.-

Objednávky inzerce do Ročenky HN *97 přijímá: Inzertní středisko a. s. Economia. Na Poříčí 30. 112 86 Praha I. tel.: 02/282 22 12. 282 23 12. fax: 02/21 81 22 72. 232 74 92

UZÁVĚRKA INZERCE: 15.12. 1996

-

-

Olijeilmnky iiznaěiijte holeni

ROČENKA HN '97

Celá ekonomika /

ha

ve vydavatelství

=!==.■= Sra«SBa5o»SnlnM

1ÍÉKONQ/M ■-------------

PŘEDPLATNÉ: Na Florenci 19, 115 43 Praha 1, tel.: (02) 282 23 16, fax: (02) 242 14 927 INZERCE: Na Poříčí 30, 112 86 Praha 1, tel.: (02) 282 22 12, fax: (02) 232 99 36

Mikrobusy Renault Pohodlné řešení Mikrobusy Renault Trafic a Renault Master jsou ideálním kompromisem mezi osobním vozem a užitkovým automobilem určeným k přepravě většího počtu osob. Velmi kom­ fortní interiér obou mikrobusů nabízí prostor pro 9, resp. 17 nebo dokonce 22 cestujících. Řidiči jistě uvítají pohodlná sedadla nastavitelná podle individuálních poža­ davků a ergonomicky řešenou palubní desku s praktickým umístěním všech ovládacích prvků. Renault Trafic je vybaven dieselovým motorem 2,5 I s výkonem 55 kW (76 k). Renault Master je dodáván s dieselovými motory 2,5 I s výkonem 55 kW (76 k) a 2,5 I s výkonem 69 kW (95 k). Oba modely mají v sérii posilovač řízení.

PŘEVEZTE

SVOU

KONKURENCI

Cena již od 575 000,- Kč (bez DPH) Výhodný leasing s koeficientem již od 1,04 při 30% záloze a 36 měsíčních splátkách je poskytován pro vozy objednané a dodané do 31. IZ 1996.

Assistance 02/61220 220

RENAULT

RENAULT Bližší informace obdržíte u 76 Renault partnerů

AUTA S RYTMEM ŽIVOTA