Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu
OBCHODOVÁNÍ S LITVOU
12. 04. 2016 Ing. Petr Vávra, zástupce velvyslance, ZÚ Vilnius
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
Téma prezentace 1. Obecně k Litvě, ekonomická situace a výhled 2. Vzájemné vztahy ekonomiku
s
akcentem
3. Příležitosti ve vybraných litevské ekonomiky
na
oborech
4. Jak se v Litvě podniká
5. Otázky na závěr (budou-li)
2
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
1. Základní informace o Litevské republice •
největší trh Pobaltí s necelými třemi milióny obyvatel, hlavní město Vilnius (cca 580 tis. obyvatel), pětici největších měst doplňuje Kaunas, Klajpéda, Panevéžys a Šiauliai
•
členský stát EU a NATO, jedná o vstupu do OECD
•
úzká spolupráce s Lotyšskem a Estonskem (Baltské shromáždění a Baltská rada ministrů), jakož i se severskými zeměmi (Rada států baltského moře)
•
vyhraněný postoj k Rusku daný mj. sousedstvím Kaliningradské oblasti, snahou o vymanění z energetické závislosti, aktivní politika vůči Bělorusku i Ukrajině (zajištění bezpečnosti)
•
politická situace stabilní, v současné době vládne koalice vedená sociální demokracií a tvořená dalšími dvěma stranami (Pořádek a spravedlnost a Strana práce), na podzim se chystají parlamentní volby
3
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
1. Základní informace o Litevské republice II. Makroekonomika
•
vývoj ekonomiky – HDP za rok 2015 1,6-1,7%, odhad růstu pro 2016 – vláda 3,2%, EK 2,9%, LNB 2,9%
•
inflace – za rok 2015 -1,3%, odhad pro rok 2016 1,5%, v dalších letech až 2,3%
•
nezaměstnanost – 9% na konci 2015, odhad pro rok 2016 8,1%
•
nárůst reálné mzdy v roce 2015 o 16%
•
nárůst spotřeby domácností v roce 2015 o 4,6%, obratu maloobchodu (bez prodeje vozidel) 5,5%
•
průměrný růst mezd – 2015 +4,8%, odhad 2016 o 4,8-5%, 2017 +2,8%
•
průměrná mzda na konci r. 2015 dosáhla 757 EUR, minimální 325 EUR (350 od 1/16) 4
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
1. Základní informace o Litevské republice III. Přímé zahraniční investice
•
31 nových projektů v roce 2015 – rekordní výsledek pro Litvu
•
noví příchozí NASDAQ, AIG, UBER
•
nárůst počtu projektů o 20%
•
nárůst počtu pracovních míst o 50%
•
celkový objem kapitálových investic se zpětinásobil z 30 mil. EUR ve 2014 na 144 mil. EUR v 2015
•
důraz na čtyři obory při lákání FDI – sdílené služby (finance a účetnictví, HR, právo, IT), výroba (strojírenství, elektronika, lasery, letecké služby – MRO), technologie (vývoj SW, IT outsourcing, datová centra, vývoj her), přírodní vědy (bio, zdrav. zaříz.)
5
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
1. Základní informace o Litevské republice IV. Zahraniční obchod Litvy
•
za rok 2015 export -4,5% (z toho Rusko -30%)
•
export v roce 2016 odhad +3%, 9% v roce 2017
•
import v roce 2015 -5%
•
dovozy +5% v roce 2016, resp. 10% v roce 2017
•
nadále negativní dopad vývoje v RU, posílení domácí poptávky =) větší obchodní deficit
•
vývoz služeb v roce 2015 +3% celkem, propad RU o cca 30%, nárůst do EU cca dtto
•
hlavní partneři nadále Rusko (13,6%, 17,3%, Lotyšsko, Polsko, Německo
•
hlavní komodity . minerální paliva, strojír. výrobky, elektronika, chemikálie 6
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
1. Základní informace o Litevské republice V. Hlavní obory ekonomiky
•
zemědělství – základ LT ekonomiky v roce 1940 (1/2 prac. síly), v současnosti stále klíčová role v zaměstnanosti i HDP, více než ve většině zemí EU, cca 3,37 mil. ha obděláváno, hlavní exportní položky ryby, mléko, máslo, sýry, až 80% se donedávna vyváželo do Ruska, dovoz hlavně z EU, potraviny a ovoce
•
průmysl – nezastává tak významnou roli jako zemědělství, jedno z hlavních a nejziskovějších odvětví je chemický průmysl (hnojiva), textil, dále elektronika, zpracování dřeva a papírenský průmysl, potravinářství, pokrokové technologie tvoří pouze 1/5 prodejů
•
stavebnictví – pokles v roce 2015 o 15% (opakování situace z roku 2012)
•
služby – postupný rozvoj, doprava a logistika, sdílené služby, datová centra atd., nad 60% HDP (EU průměr nad 70%) 7
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
1. Základní informace o Litevské republice VI. Vládní strategie, hlavní směry dalšího rozvoje
•
posílení obranného rozpočtu na rok 2016 o 1/3 (574 mil. EUR, 1,48% HDP), plán 2% HDP již ve 2018, návrh nové bezpečnostní strategie
•
odsouhlasení reformy Zákoníku práce
•
Národní energetická strategie – strategie en. nezávislosti, do roku 2020
•
Národní program reforem 2015 – zvýšení zaměstnanosti, zvýšení OEZ, zvýšení en. efektivity, moderní státní správa, lepší řízení zdravotnictví
•
Litevská inovační strategie 2010 – 2020 – mobilizovat a využívat efektivně státní zdroje, konkurencesch. znalostní ekonomika, nejnovější technologie, kvalif. lidské zdroje, LT Summary Innovation Index 0,29 (EU av. 0,47%)
8
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
2. Vzájemné ekonomické vazby mezi ČR a Litvou •
v roce 2015 vyvezly české firmy zboží za 422,5 mil. EUR (-4,8%, 36. místo v ZO ČR)
•
dovoz z Litvy dosáhl 213,7 mil. EUR (+1%, 49. místo v ZO ČR)
•
celkový obrat dosáhl 636,2 mil. EUR (-2,9%), kladná bilance klesla o 10,2% na 208,7 mil. EUR
•
za první dva měsíce roku 2016 činil vývoz z ČR 60,5 mil. EUR (-1,5%), dovoz do ČR 37,7 mil. EUR (+26,5%), celkový obrat 98,2 mil. EUR a bilance +22,8 mil. EUR
9
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
2. Vzájemné ekonomické vazby mezi ČR a Litvou II. •
hlavní vývozní položky z ČR – osobní vozidla a jejich díly, telefonické přístroje a stroje pro zpracování dat
•
hlavní dovozní položky do ČR – plasty, hnojiva, farmaceutické výrobky
•
prioritní obory dle Mapy oborových příležitostí – nábytkářský průmysl, obranný průmysl, stavební průmysl, zábava a volný čas, automobilová doprava
10
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
2. Vzájemné ekonomické vazby mezi ČR a Litvou 3 Perspektivní sektor
Konkrétní příležitosti HS 5608 - Síťoviny vázané z motouzů ap sítě rybářské aj
HS 6306 - Plachty nepromokavé lodní stínící ap stany aj
HS 8470 - Stroje počítací účtovací pokladny registr ap
HS 8526 - Přístr radiolok ap radiové pro řízení dálkové
Obranný průmysl
HS 8710 - Tanky aj vozidla bojová obrněná i se zbraněmi
HS 8802 - Aerodyny ost lodě kosmické nosiče startovací
HS 9013 - Výr s krystaly tekutými jn přístr optické ost
HS 9020 - Přístroje dýchací ostatní masky plynové
HS 9301 - Zbraně vojenské ne sečné bodné revolvery ap
HS 3918 - Krytiny podlah obklady stěn stropů z plastů
Stavební průmysl
HS 3909 - Pryskyřice aminové fenolické polyuretany
HS 4410 - Desky třískové apod,,ze dřeva a podobných materiálů
Nábytkářský průmysl
HS 4411 - Desky dřevovláknité ap z materiálů dřevitých
HS 4412 - Překližky,desky dýhované a podobné vrstvené dřevo
Zábava a volný čas
HS 9503 - Tříkolky,kolob,;kočárky pro panenky;panenky;hračky ost;modely;puzzle
HS 9609 - Tužky tuhy jiné pastely uhle křídy kreslicí
Automobilová doprava
HS 8702 – Vozidla motorová pro dopravu veřejnou osobní HS 8708 – Části součásti vozidel motor osob aj traktorů
11
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
2. Vzájemné ekonomické vazby mezi ČR a Litvou IV Příklady působení českých a litevských firem •
průmysl – Škoda Auto (cca 10% trhu), Barum, Škoda Transportation, Škoda Vagónka, AŽD, Bonatrans
•
stavebnictví – EUROVIA, Jika, Korado
•
zdravotnictví – LINET
•
potravinářství – EMCO, Budvar, Plzeňský Prazdroj, Vitana, BioVita, Becherovka,
•
výrobky a služby z Litvy – hnojiva Achema, mléčné výrobky Džiugas, správa letišť Avia Solutions 12
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
3. Příležitosti ve vybraných oborech v Litvě Doprava a dopravní infrastruktura
•
městská hromadná doprava – pět největších měst Litvy obnovuje autobusový park, ve Vilniusu a Kaunasu řeší otázku dalšího provozování a rozvoje trolejbusové dopravy, diskuze o elektrobusech, potřeba lepšího řízení dopravy, parkovací systémy, atd.; projekt ED ZÚ Vilnius – seminář 4/2016
•
železnice – strategický rozvoj sektoru, projekt Rail Baltica, modernizace a rozšiřování parku lokomotiv a vagónů, modernizace tratí a jejich vybavení, rozvoj logistiky; seminář v Praze 5/2016, seminář na ZÚ Vilnius 9/2016
•
silnice – modernizace a rozšiřování silniční sítě, městské okruhy
•
letiště – modernizace letiště ve Vilniusu, rozvoj infrastruktury v Kaunasu
•
přístav – rozšiřování Klajpédy, rozvoj LNG terminálu a infrastruktury
•
potrubní doprava – budování plynovodů 13
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
3. Příležitosti ve vybraných oborech v Litvě II. Zdravotnictví
•
Litva vynakládá na zdravotnictví cca 7% HDP (cca 1,8 mld. EUR)
•
modernizace a budování infrastruktury
•
zdravotnické zařízení a vybavení – nemocniční postele, stomatologické ordinace a jejich vybavení, přístroje
•
rozvoj obslužných provozů – kupř. nemocniční kuchyně
•
likvidace nemocničních/nebezpečných odpadů
•
spolupráce ve výzkumu
•
sdílení zkušeností, zdravotnická reforma 14
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
3. Příležitosti ve vybraných oborech v Litvě III. Vodní a odpadové hospodářství, obnovitelné zdroje
•
Litva plánuje v letech 2016-2018 investovat do vodní infrastruktury 200 mil. EUR, zahájení tendrů je plánováno v letošním roce, fondy pokryjí 50% projektových nákladů, v případě projektů u vodních toků propojených s Baltským mořem až 80%
•
situace ve velkých městech nevykazuje větší problémy, na rozdíl od zastaralé a neefektivní infrastruktury na venkově =) potřeba značných investic
•
nakládání s odpady v Litvě vyžaduje systémové zlepšení, implementaci regionálního systému sběru, třídění a opětovného využití, plánuje se uzavírka starých úložišť a skládek, budování nových moderních provozů
•
rozvoj bioplynových technologií a spalování odpadů
•
obnovitelné zdroje – potenciál existuje v oblasti geotermální energie, větrné energie, solární energie, bioplynů ze skládek 15
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
4. Podnikání a obchodování s Litvou IV Podnikatelské prostředí - plusy
•
Forbes :„Best country to do business“ – z 22. v roce 2014 na 15. místo v roce 2015 (EE 19., LV mimo první dvacítku)
•
Bloomberg: Litva na čele inovačního podnikání, 32. místo (EE 34. a LV 40.) z 200 zemí
•
Světová banka: „Ease of starting a business/rozjezd podnikání“ z 19. místa ve 2014 na 11. místo ve 2015; Doing Business 2015 – LT 10. z 28 zemí EU
•
Financial Times: Vilnius na 3. místě mezi nejpřitažlivějšími městy střední velikosti v Evropě co se týče hosp. rozvoje města a FDI
•
Nordea Bank: Vilnius druhým nejmladším hlavním městem severní Evropy po Kodani, největší počet mladých v Pobaltí i roční tempo růstu
•
Nejdynamičtější město regionu v oblasti sdílených služeb a outsourcingu 16
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
4. Podnikání a obchodování s Litvou V. Podnikatelské a ekonomické prostředí - mínusy
•
rostoucí deficit státního rozpočtu, zadluženost municipalit (Vilnius 369 mil. EUR)
•
rigidní trh práce – kritika OECD, EU
•
vysoké zdanění práce a sociální příspěvky, podíl šedé ekonomiky
•
nízká výkonnost a efektivita veřejného sektoru
•
nedokončená reforma vzdělávání, rozdíl mezi potřebami ekonomiky a produkcí absolventů ve školách
•
nedostatečná průhlednost hospodaření státních podniků, stejně tak efektivita
•
setrvalý trend emigrace mladých, kvalifikovaných talentů, malý přísun vhodné pracovní síly ze zahraničí
•
nereformovaná zdravotní péče (zdravotní výdaje dle OECD na 56% průměru EU) 17
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
4. Podnikání a obchodování s Litvou VI. Založení firmy a podnikání v Litvě
•
zahraniční firmy mohou působit v Litvě –
napřímo (reprezentační kancelář či pobočka – bez statutu právnické osoby, společný podnik, akvizice, dceřiná společnost – se statutem)
–
prostřednictvím litevského partnera/distributora
•
postup registrace na stránkách ZÚ, STI, možná podpora ZÚ
•
pro snazší a rychlejší postup lze doporučit služby specializovaných kanceláří
•
množství a rozsah informací veřejně dostupných (internet) je obecně nižší než v ČR
•
lze však ověřit základní údaje a získat představu o litevském partnerovi na webu
•
řešení obchodních sporů funguje obdobně jako v ČR, hlavní je kvalitní smlouva
•
zadávání veřejných zakázek odpovídá právu EU a bývá zpravidla dostupné na webu 18
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
4. Podnikání a obchodování s Litvou VII. Pomoc a podpora ZÚ ve spolupráci se ZK CzechTrade Riga a KCE
•
služby ZÚ zdarma, dle dohody MZV/MPO zejména poskytuje podporu B2G a G2G (jednání s LT institucemi a státními podniky, podpora u tendrů a využívání fondů EU)
•
poskytuje však i základní služby a poradenství ve vztahu k litevskému trhu v B2B (příprava na obchodní jednání, informace pro exportéry, identifikace příležitostí)
•
ve spolupráci se ZK CT Riga se podílí i na průzkumu trhu, přípravy obchodních jednání, ověřování zájmu o výrobek/službu
•
podpora při účastech na výstavách a veletrzích
•
projekty ekonomické diplomacie (v roce 2016 dva)
•
pomáhá při řešení problémů, sporů atd.
•
zajišťuje informační servis o podnikání a obchodování s Litvou 19
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
Děkuji za pozornost a těším se na Vaše dotazy!
20
