Obchodní pasáže Vypracovala: Jana Vašková,
[email protected] Pasáž (z francouzského le passage, průchod) je v architektuře průchod budovou nebo spojenými budovami, který umožňuje osobám přecházet z jedné ulice (nebo i jiného veřejného prostranství) do druhé. Prostor je většinou obklopen obchody, restauracemi, kavárnami, velmi často v nich také sídlí kina, divadla, kabarety a další zábavní podniky. Pasáž bývá často opatřena střechou, většinou prosklenou, velké pasáže mohou bít i vícepodlažní, kdy od prvního nadzemního podlaží bývají nainstalovány ochozy. Pasáže se ve městech objevují již od konce 18. století. Jako první v Paříži, především jako ochrana před počasím. Jejich rozvoj nastal v 19. století a rozšířil se i do dalších měst jako Londýn nebo Praha, kde pasáže začaly vznikat na počátku 20. století. Pasáže mohou někdy tvořit celé rozvětvené a rozlehlé komplexy příkladem budiž nejrozsáhlejší pražský komplex nacházející se mezi Václavským náměstím, Vodičkovou ulicí a Štěpánskou ulicí na Novém Městě, kde se nachází, mimo jiné, také Divadlo Rokoko, Lucerna, Divadlo ABC v paláci U Nováků. Klasické pasáže jsou volným pokračováním ulice „procházející“ domem, mají přímý nástup z ulice bez jakýchkoliv barier dveří. Princip pasáží je v současné době použit v řadě nákupních center, zde jsou někdy řešeny jako vícepodlažní z využitím ochozů. Oproti tradičním pasážím jsou uzavřené a vytápěné a poskytují tak ještě vetší komfort při nakupování. Příklady předchůdců dnešních obchodních pasáží: Kryté nákupní pasáže jako například v 19. století Al-Hamidiyah Souq v syrském Damašku, lze považovat za předchůdce dnešních nákupních center.
Grand bazar v Istanbulu byl postaven v 15. století a je jeden z největších trhů na světě ve kterém najdete více než 58 ulic a 4000 obchodů.
Gostiny Dvor v St. Petersburg , která byla otevřena v roce 1785, lze považovat za jedno z prvních záměrně vybudovaných nákupních center typu nákupní komplex, protože sestávala z více než 100 obchodů na ploše přes 53.000 m
2.
Oxford Covered Market, v Anglii se otevřel v 1774 a běží ještě
dnes. Nákupní pasáž (nákupní centrum, obchodní centrum), nákupní zónu nebo prostě středisko je název pro jeden nebo více objektů, které tvoří komplex obchodů s
propojovacími chodníky, které umožní návštěvníkům snadno se pěšky pohybovat od jednotky k jednotce. Je to moderní, vnitřní verze tradičního trhu. V polovině 20. století, přesunem velkého počtu obyvatel do oblasti předměstí a rozmachem automobilové kultury ve Spojených státech, vznikl nový styl nákupních domů a vícepodlažních nákupních pasáží, vytvořených dál od centra, připojených na dopravní tepnu s velkou plochou pro parkování. Ke klasickým obchodům přibyla i zábavní část. Tento styl nakupování se stal v Americe velice oblíbeným, rodiny trávily v obchodních centrech i celé dny. Se zdražováním pohonných hmot a návratu života do měst přišel úpadek těchto center a nastal problém s jejich využitím. Objekty byly dobře dopravně napojené, i přes to chátraly. Tato problematika se v současné době nejvíce projevuje v americe, kde byl boom velkých obchodních pasáží největší, ale postupem ekonomické krize se dostává i k nám. Jedním z příkladů je galerie Butovice, kterou jsme tento semestr analyzovali. Tento problém nefunkčnosti obchodních pasáží se týká i center měst, kde jsou z důvodů úspory místa stavěny vertikálně. To ovšem popírá přirozenou tendenci nakupujících pohybovat se horizontálně. Proto je dobré ve vyšších patrech umisťovat další funkce jako například bydlení nebo administrativu. Příkladem takového domu je Galerie Myšák, která je postavena ve Vodičkové ulici v centru Prahy. Nachází se zde supermarket v přízemí, menší obchody ve třech nadzemních podlažích a ve vyšších patrech potom kanceláře a byty. Tato obchodní pasáž má za úkol, mimo jiné propojit Vodičkovu ulici s Františkánskou zahradou a doplnit tak síť stávajících pražských pasáží. Tato myšlenka se zdá být dobrá, její realizace už je ale horší a to je podle mě důvod její nefunkčnosti. Na rozdíl od klasických pasáží jako je např hned protější pasáž Lucerna je tato pasáž uzavřená a vytápěná což by se mohlo zdát jako plus, ale v tomto případě můžou dveře působit i jako bariera při vstup z ulice. Další podstatný problém této pasáže je nepřehlednost až nepříjemný pocit při procházení do Františkánské zahrady, to odvádí potencionální zákazníky od procházení touto pasáží, potažmo i nakupování v jejich obchodech. Přesto, že je pasáž velmi dobře napojena na veřejnou dopravu, dalším problémem by mohla být absence parkovacích stání. Dle mého názoru, způsob jak udělat v centru obchodní pasáž atraktivní je co nejvíc napodobit městskou třídu, tzn. musí spojovat dva silné body, musí být přehledná a příjemná pro pobyt. Jedním z příkladů může být obchodní pasáž Vaňkovka v Brně, která leží na okraji historického jádra města a spojuje hlavní vlakové nádraží s autobusovým nádražím. Vznikla v prostorách bývalých továrních hal, což dodává místu i určitého ducha. Tato dvoupodlažní budova nabízí jednak příjemnou a bezbariérovou alternativu pěšího přesunu z jednoho nádraží na druhé a zároveň nabízí kryté korzo se spoustou obchodů a kaváren, které je možno využívat celoročně bez ohledu na počasí. Součástí pasáže je i galerie, kde se mohou konat různé společenské akce. Další výhodou je i dostatečný počet parkovacích stání, která jsou umístěna na střeše budovy a nezabírají tak další cenný městský prostor. Obchodní pasáže jistě budoucnost mají, možná bude taková, že budou sloužit pouze jako výkladní skříně internetového obchodu,ale jejich funkce do center měst neodmyslitelně patří. Použité zdroje:
Wikipedie.cz, Deadmalls.com, galerie-vankovka.cz, gallerymysak.cz
