Obce a energetická efektivita v Evropě Sluňákov 2-3.11.2010 Výstup z konference sestavil a okomentoval Petr Lešek, Projektil architekti V objektu Centra ekologických aktivit města Olomouce „Sluňákov“, který leží blízko Olomouce v obci Horka nad Moravou se ve dnech 2-3.11.2010 uskutečnila mezinárodní konference zaměřená na velmi aktuální problém – energetickou efektivitu obcí. Že tomu bylo právě zde je nasnadě. Objekt sám je příkladem veřejné budovy navržené v nízkoenergetickém standardu, která slouží pro vzdělávání veřejnosti v environmentální problematice. Je také možné v něm pobýt několik dní a zažít tak typ nízkoenergetického domu s horkovzdušným vytápěním a rekuperací na vlastní kůži. A co je důležité v kontextu konference – centrum je přístupné pomocí MHD města Olomouce a železnice. V poslední době se zájem odborné veřejnosti soustředil na úspornost jednotlivých budov nových i rekonstruovaných. Postoupit dále k názoru na energetickou efektivitu celých lidských sídel se ale v České Republice zatím příliš nepodařilo. Proběhnuvší konference tak měla být prvním vykročením právě tímto směrem. Důležitá byla zahraniční účast. V mnoha zemích Evropy jsou s energetickou efektivitou o hodně dále než v ČR a získat teoretické poznatky i praktické zkušenosti odjinud je tak zcela zásadní. Zajímaví hosté přijeli díky dlouhodobé spolupráci Centra s podobnými organizacemi po celé Evropě. Potkali se tak zástupci měst z Finska, Německa, Nizozemí a Švýcarska. Tedy z těch zemí, které jsou současně v popředí soudobého vývoje jak architektury, tak energetické efektivity. Zemí se špičkovou architekturou, která na Sluňákově chyběla, tak bylo Španělsko, které ale díky teplejšímu klimatu řeší v energetice problémy mírně odlišné. Jediným problémem celé konference tak zůstala nízká účast zástupců českých měst. Bohužel se konference uskutečnila v období komunálních voleb, tedy v období očekávání „jak to dopadne“ a „co bude dál“. Škoda, že málokdo, právě pro to co bude dále, nepřijel nabrat svěží zkušenosti. Příští ročník by tak již měl být více navštívený, neboť podobné takové setkání v ČR zatím chybělo. První den konference obsahoval jednotlivé příspěvky. Z Německa přijeli hosté z města Nördlingen, z Nizozemí z města Veenendaal, ze Švýcarska z Luzernu a Finsko bylo zastoupeno městem Tampere. Českou republiku pak zastupoval samotný hostitel CEA města Olomouce Sluňákov. Jednotlivé příspěvky tvoří zajímavý inspirační materiál. Každý se věnoval mírně odlišné oblasti a tak je možné říci, že pokrývají převážnou většinu otázek, okruhů a problémů, které tvoří celé téma energeticky efektivní obce. Kolegové z Nördlingenu se zaměřili na jednotlivá konkrétní opatření. Veenendaal ukázal svůj zásadní počin, kdy se město stalo iniciátorem a spoluinvestorem projektu výstavby celé rozsáhlé nové čtvrti s úsporným systémem topení a chlazení. Posluchače obohatili o vlastní zkušenosti a doporučení. Luzernší se pochlubili titulem European Energy Award Gold a propracovaným způsobem městské podpory energetických úspor u soukromých vlastníků. Zástupce Tampere se soustředila více na politický a organizační rámec úsporných opatření a velmi vysokými cíli. Samotný hostitel pak představil dům v němž konference probíhala CEA Sluňákov a cestu, která k němu vedla.
1. Německo – Nördlingen Bavorsko, Švábsko, kraj Donau-Ries, 19.000 obyvatel Historicky bohaté město Nördlingen leží v Bavorsku mezi Norimberkem a Augšpurkem. Jeho přístup k energetické efektivitě představil primátor města Hermann Faul a vedoucí odboru majetku, školství a sportu Karl Stempfle.
1.1
Obecně o opatřeních na úsporu energie Správa města se opatřením k úspoře energií intenzivně věnuje posledních 15 let. Prvním krokem bylo zadání energetického auditu města několika firmám s cílem zjistit potenciál energetických úspor u větších městských nemovitostí. Tato kontrola od té doby pokračuje jako trvale probíhající proces. Zprávy o spotřebě energií Firmy předkládají ve svých zprávách o spotřebě energií výsledky prověřování největších spotřebitelů plynu a elektřiny u městských nemovitostí. Spotřeby se s využitím „benchmarkingu" srovnávají s průměrnými zařízeními (např. normovaná hala s prostorem, který lze v případě potřeby rozdělit do tří funkčních celků, se srovnává se stejně koncipovanou Schillerovou tělocvičnou v Nördlingenu atd.). V případě větších odchylek od průměrných hodnot pověřuje město projektanty z řad odborníků na vytápění a energii k přezkoumání zařízení. Na základě výsledků se zavádějí opatření jako je renovace kotlů nebo úprava osvětlení. V oblasti řízení energií přicházejí v úvahu tyto kroky: Vytváření energetických parametrů – upozornění na slabá místa – hrubá analýza – detailní analýza. Výkazy o spotřebě energií V Německu jsou pro veřejné budovy zákonem předepsány výkazy o spotřebě energií. Výkazy vypracovává odborná kancelář na základě údajů získaných dlouhodobým sledováním spotřeby elektrické energie a plynu. Data se pak graficky zpracovávají a srovnávají s hodnotami průměrného zařízení. Z výsledků se následně sestavují diagramy, které se vyvěšuji v budovách. V případě výrazných odchylek od průměrného výsledku se tyto odchylky od normy prověřují a, pokud je to možné, přistoupí se k opatřením. Prověřování vytápěcích zařízení Velká část městského nemovitého majetku (celkem 170 budov) se vytápí zemním plynem. Pouze některé objekty, jako je například požární zbrojnice, využívají elektrické topení. Ve městě se nyní také staví tělocvična s vytápěním na dřevěné štěpky. Odborná kancelář pověřená městem provedla inventuru v městských zařízeních na vytápění plynem. Cílem této inventury bylo jednak prověřit, zda zařízení, která jsou stará i několik desítek let, byla správně dimenzovaná co do výkonu, na druhé straně bylo však třeba také zjistit, zda ještě odpovídají současným bezpečnostním požadavkům. Ukázalo se, že především některé starší objekty byly co do výkonových limitů předimenzovány, což má kromě jiného za následek zbytečně vysoké základní náklady, které musí město každý měsíc uhradit. Navíc se taková zařízení rychleji opotřebovávají, přičemž u části z nich se využívá jen 30 až 50 % skutečné výkonové kapacity. Taková zastaralá zařízení se postupně nahrazují novými. Další nevýhodou starých topení bývá jejich zvýšená poruchovost. Příkladem objektů s renovovaným topením v poslední době je městský sál, základní škola, tělocvična a několik komunálních center. V současné době probíhá v jednom ze sportovních center přestavba topení na zemní plyn, ohřev teplé vody bude však pomocí solárních absorbérů, podobně jako u velkého projektu solárního koupaliště. Pomocí vytápěcích zařízení založených na moderních technologiích je možné snížit spotřeba tepla až o 22 %.
1.2
Realizované projekty Zařízení zemského správního celku Landkreis Donau-Ries a města Nördlingen na vytápění dřevěnými štěpky, určené k zásobování teplem celkem 5 objektů (3 školy, 1 krytý bazén, 1 tělocvična) Zařízení zemského správního celku (Landkreis) a města je v provozu od ledna 2008. Společný objekt zásobuje teplem všech pět objektů a nahrazuje spotřebu celkem 3,5 mil. kW zemního plynu za rok. Město tak ušetří asi 10.000 EUR za rok při zohlednění všech výdajů (nákup paliv, údržba, opravy, amortizace stávajících kotlů, náklady na zabudování, atd..) Plánovaná přestavba jeslí na vytápění dřevěnými štěpky Jedná se o školku a školu, které jsou zatím vytápěné zemním plynem. Školka se rozšiřuje o zařízení péče o děti do 3 let (jesle). Stavební náklady činí 1,2 mil. EUR. V průběhu stavebních opatření přestaví město zásobování teplem pro rozšířenou školku a pro základní školu na vytápění bioplynem. Soukromý podnikatel postaví v blízkosti školky zařízení, která budou zásobovat teplem veřejné budovy, sousední podnik a jeho vlastní budovy (fitness-studio a prodej zemědělských strojů). Podnikatel vybuduje vedení k hranici budovy, od výměníku tepla pak bude za převádění tepla zodpovídat město. Energetická sanace základní školy Spolková země Bavorsko má dotační program pro obce, který je zaměřen především na podporu energetických sanací veřejných budov. Město Nördlingen dostalo významné dotace na sanaci osmileté základní školy. V minulých měsících byla v této škole obměněna veškerá topná tělesa, stará osvětlovací tělesa byla nahrazena novými, vnější stěny byly opatřeny kompletní tepelnou izolací a došlo i k výměně všech oken. Město vydalo celkem 2,2 mil. EUR, dotace činila 1,4 mil. EUR. Energetická sanace městských bytových bloků Město Nördlingen založilo v roce 1999 vlastní firmu, Bytovou spol.s.r.o. (Wohnungs- GmbH.). Společnost spravuje celkem 235 bytů. Tyto domovní bloky byly v minulých 10 letech opatřeny tepelnou izolací vnějších zdí a jednotlivá topná tělesa v bytech nahradilo společné ústřední vytápění. Celkem bylo zabudováno asi 1000 oken s moderním izolačním sklem. Tím bylo možné snížit náklady nájemců a navíc dochází k podstatné redukci spotřeby tepla při vytápění. Odběr proudu Městská zařízení mají jednoho dodavatele, který je kompletně zásobuje elektrickou energií. Město provedlo výběrové řízení po celé Evropě. Potřebujeme asi 3,5 mil. kW proudu ročně. Podepsali jsme smlouvu na čtyři roky, kromě toho Městské závody (Stadtwerke) Nördlingen uzavřely smlouvu o odběru proudu 1,5 mil. kWh pro čističku. Městské závody hradí 240.000 EUR, město Nördlingen 620.000 EUR. Jak Městské závody, tak i správa města kupují 100% ekologický proud z německých vodních elektráren. Problémy při zásobování elektrickou energií v Nördlingenu se podobají problémům, s nimiž se potýkají i města v ČR. Především jde o různá odběrná množství a různé profily odběrů. Situace je bohužel v Německu taková, že si výrobci proudu v oligarchickém systému (vláda malé skupiny), přes státem deklarovanou volnou konkurenci, rozdělili zemi na svá hájemství. V našem celoevropském výběrovém řízení jsme dostali jen dvě nabídky, jednu od oligarchy a další od relativně malých Městských závodů Augsburg. Redukce pouličního osvětlení Pouliční osvětlení bylo v celém městě zapojeno takto: Jakmile se začalo stmívat, zapínaly se na téměř všech silnicích v osvětlovacích tělesech dva světelné systémy. Od 22 hodin se jeden z těchto systémů automaticky vypojil, takže fungovalo redukované pouliční osvětlení. Ráno v 6 hodin se opět připojoval druhý systém. Po rozednění se oba systémy zase vypínaly. Před několika lety byl na silničních úsecích celého města, tam, kde to bylo možné, již s počátkem stmívání večer uveden do provozu jen jeden systém. Tento systém běží kontinuálně až do rána. Tím se na celém území města průběžně zredukovalo pouliční osvětlení. Úspory činí asi 23.000 EUR za rok. Redukci bylo možné provést asi u 75 % silničních úseků. Smlouva o poskytování služeb v oblasti pouličního osvětlení Před několika lety vstoupila v platnost Smlouva o poskytování služeb v oblasti pouličního osvětlení s dodavateli proudu. Město Nördlingen má v současné době ve vlastnictví 2.906 jednotlivých pouličních
lamp. Poskytovatel služeb vyměnil v několikaletém plánu všechna tato světla za moderní lampy, které odpovídají současným směrnicím o úsporách energií. Současně byla dohodnuta pravidelná údržba a opravy zařízení pouličního osvětlení, což přináší úsporu proudu 250.000 kWh za rok. Solární koupaliště v Nördlingenu Na počátku 90. let stála městská rada před rozhodnutím, zda se má provést sanaci starého venkovního koupaliště nebo zda bude lepší vybudovat nové, moderní zařízení. Členové Rady města Nördlingenu se rozhodli pro stavbu kompletně nového zařízení na původním místě s těžištěm v ekologickém konceptu. Členové městské rady vystupovali jednotně bez ohledu na stranickou příslušnost. K topení se zde nepoužívají fosilní suroviny, voda na koupališti je vyhřívána pouze silou slunce. Zařízení bylo uvedeno do provozu v dubnu 1995. Jeho výstavba trvala 15 měsíců. Financování: Celkové náklady: 6,5 mil. EUR; Dotace Svobodného státu Bavorsko: 3 mil. EUR; Vlastní prostředky města Nördlingen 3,5 mil. EUR Různorodost zájmů ovlivnila rozvržení vodní plochy: bazén pro neplavce, 50m bazén pro soutěžní plavání splňující požadavky na plavecké soutěže, systém skokanských můstků, dětské koupaliště s brouzdalištěm a pískovištěm, dvě skluzavky, další sportovní zařízení pro volný čas (hřiště pro plážový volejbal, desky sloužící jako stoly na stolní tenis, basketbalové hřiště), slunečná terasa s kioskem. Solární koupaliště Marienhöhe v Nördlingenu je s plochou 1.400 m² solárních absorbérů jedním z největších solárních zařízení na úpravu teplé vody v Německu. Zajišťuje tepelný výkon téměř 800 kW. Pro srovnání: běžné topení rodinného domu má výkon 15 až 20 kW, "sluneční topení" koupaliště v Nördlingenu by tak mohlo vytopit až 42 rodinných domů. Vodní plocha má 2.113 m² s objemem vody v nádrži 3.106 m³. Na střeše převlékárny je nainstalováno fotovoltaické zařízení s plochou 60 m² a maximálním výkonem 7 kWpeaků. Za rok je možné vyrobit asi 7.000 kWh elektrické energie. Město prodává proud energetické společnosti a získává za to průměrně asi 3.000 EUR za rok. Koupaliště je otevřeno denně od 7.00 do 20.00 hodin, vždy od 1.5. do poloviny září. Při ohřevu koupaliště plynem by bylo potřeba 600.000 kWh/rok, což by v současné době stálo asi 35.000 EUR. V průměru zaplatí návštěvníci na vstupném asi 200.000 EUR za rok. Vstupní cena se zvýšila z 2,50 EUR (1995) na současných 3,70 EUR pro dospělé. Roční předplatné stojí 75 EUR. Pokud neposuzujeme zúročení a odpisy investičního kapitálu, činí deficit za rok "jen" 100.000 EUR. Koupaliště této velikosti mají za normálních okolností mnohem vyšší deficit. Důvodem je jednoznačně skutečnost, že není nutné vydávat takřka žádné finanční prostředky za ohřev bazénové vody. Po 15 letech úspěšného provozu dnes, v roce 2010, je solární koupaliště v Nördlingenu absolutně úspěšný model. Jen zřídka se stává, že se městská rada na nějakém projektu shodne tak jednoznačně. 1.3
Další realizovaná, resp. plánovaná jednotlivá opatření Nové nastavení osvětlení ve sportovních halách V některých sportovních halách bylo osvětlení v tréninkovém provozu upraveno tak, že se může připojit teprve od určitého "stupně tmy". Pro tréninkový/školní provoz stačí nižší počet luxů, než při soutěžích. V celkem 13 městských halách přináší toto nové nastavení osvětlení úsporu asi 8.000 kW za rok. Solární zařízení na střeše sportovní haly Již před asi 10 lety bylo na střeše největší sportovní haly v Nördlingenu realizováno solární zařízení. Jedná se o kolektor s plochou 60 m². Energetický výnos se pohybuje kolem 28.000 kW/rok. Investiční náklady byly asi 30.000 EUR, s příspěvkem asi 8.000 EUR. Solární zařízení pokrývá 40 % potřeby tepla na ohřev užitkové teplé vody. Průměrně se ročně spotřebuje asi 3.000 l teplé vody za den. Fotovoltaická zařízení k získávání proudu na střechách Nördlingenu Město uzavřelo smlouvy o užívání městských střech na dobu trvání 20 let s několika spolky a soukromými osobami. Smluvní plocha má asi 3.500 m² a zahrnuje sportovní park, technické služby, obecní centrum a průmyslovou halu. Město přitom dostává 3,5 % odměny za napájený proud jako nájemné. V Bavorsku se získává asi 40 % německého solárního proudu. Zmíněné solární spolky byly založeny výlučně za účelem společného využívání těchto střešních ploch. Krytý bazén v Nördlingenu
Krytý bazén je již asi 2 roky zásobován teplem ze štěpkového topení. Navíc zde došlo k sanaci zařízení na úpravu teplé vody. Příliš velké kotle byly částečně nahrazeny menšími typy s moderním ovládáním. Náklady činily asi 90.000 EUR. Předpokládá se úspora asi 25 % ročních nákladů na energii. Zakoupení automobilů na zemní plyn Město zamýšlí v budoucnu v případě pořizování nových služebních aut zohledňovat skutečnost, že vozidla na zemní plyn mají až o 80% méně škodlivých látek ve výfukových plynech a první vozidlo již zakoupilo. Využívání dálkového vytápění v městské nemocnici Nemocnice v Nördlingenu již několik let využívá dálkové vytápění soukromé výtopny na biomasu, která se nachází pouze 100 m od nemocnice. Práce s veřejností, výstavy Město podporuje iniciativy, jako je např. výstava „Inovativní stavby a nové energie“ průmyslového spolku a spolku na podporu ekonomiky Bayerisches Ries e.V.. Energetické firmy, stavební společenstva, poradci pro oblast energií a odborné firmy zde představují své výrobky z oblasti úspor energií a nové stavební techniky. Ekologie a ekonomika se zde smysluplně doplňují. Jako doprovodné programy probíhají přenášky na téma financování opatření na úsporu energií v soukromé bytové a průmyslové výstavbě. V technologickém centru v západním Bavorsku, jehož sídlo je v Nördlingenu, se konají Dny úspor energií. Na téma „Úspora energií a sanace“ vystoupili referenti, kteří poskytli soukromým osobám a firmám důležité informace. Právě prostřednictvím intenzívní práce s veřejností jsou občané Nördlingenu neustále informováni o aktuálních finančních a ekologických výhodách. Energetická aliance město Nördlingen – zemský správní celek (Landkreis) Donau-Ries 2020 Politická rozhodovací grémia zemského správního celku Donau-Ries si stanovila za cíl do roku 2020 snížit spotřebu energie ve správním celku o 20 %. To by znamenalo úsporu 540 mil. kWh (z 2700 mil. kWh ve srovnávacím roce 2007 na 2.160 mil. kWh) v následujících 10 letech. Navíc má být o 20 % navýšeno využívání obnovitelné energie. Tohoto cíle má být dosaženo za pomoci „Energetické aliance“. Uvedené cíle byly dohodnuty písemně. Zúčastněné obce a firmy chápou udržitelný rozvoj jako projev solidarity se současnými i příštími generacemi a pokládají ho za nezbytný projev zodpovědnosti vůči naší vlasti. V zemském správním celku Donau-Ries je v současnosti v provozu 77 zařízení na bioplyn. Již 44 zařízení z uvedeného počtu předložilo koncept na využívání odpadního tepla. Tato kóta se do roku 2020 podstatně zvýší. Z podobných zařízení může být navíc v roce 2020 získáván dvojnásobek současné energie. V zemském správním celku Donau-Ries bylo založeno energetické fórum. Členem energetického fóra jsou například: Úřad pro zemědělství a výživu, Stavební společenství Donau-Ries, zásobovatel energií – plyn, zásobovatel energií – elektřina, kooperace poradenství pro oblast energií zemského správního celku, Oborový svaz Biogas, Průmyslová a obchodní komora, Řemeslnická komora, Technologické centrum západní Bavorsko, Sdružení vlastníků lesů Severní Švábsko. 1.4 Shrnutí V minulosti byla v Nördlingenu realizována dalekosáhlá opatření k úsporám energií a k využívání alternativních zdrojů (používání nefosilních paliv, fotovoltaiky a solárních zařízení k získávání elektrického proudu a ohřevu teplé vody atd.). Promýšlí se také změny koncepcí ve využívání zařízení, například dochází k jejich zmenšování. Trvale se soustředí na obnovitelné energie a každý projekt zkoumají z hlediska možnosti realizace zásobování teplem z obnovitelných zdrojů. Před 30 lety vědci zjistili, že postupně ubývají zásoby fosilních paliv. Po dlouhou dobu se téměř nic nedělo. Až v poslední době se dostává do povědomí postoj, že „si žijeme nad poměry“ a že pro další existenci člověka je bezpodmínečně nutné prosadit šetrné zacházení s přírodními zdroji. Město Nördlingen bez nároku na úplnost a dokonalost již před časem zahájilo realizaci některých opatření s cílem zlepšit energetickou bilanci.
2. Veenedaalen – Nizozemí kraj Utrecht, 62.000 obyvatel Město Veenendaal má již dlouhou tradici spolupráce s CEA Sluňákov a ještě delší tradici důrazu na udržitelný rozvoj. Pro konferenci se jeho zástupci soustředili na úspěch města – založení vlastního dodavatele udržitelné energie. Městský projekt zastupovali pánové Wim van Maanen iniciátor projektu a bývalý radní města a Dirk Recter ředitel DEVO.
2.1 Případová studie DEVO - Jak úspěšně založit lokálního dodavatele energie z udržitelných zdrojů Co je DEVO? Je to lokální dodavatel energie. Jde o společný podnik založený soukromým a veřejným sektorem, konkrétně radou města Veenendaal a společností Quattro Energie B.V.. Systém, který vyhřívá a ochlazuje 1,250 domácností (kogenerační jednotka s termostatickými tepelnými čerpadly, chemickými tepelnými čerpadly a pomocnými bojlery; rozvodná síť o třech potrubích - teplo, chlad a zpátečka; koncové ohřívače vody v domech (chemické tepelné čerpadlo přivádí do ohřívače 1x denně vodu teplou 70°C) Na počátku byl plán na novou výstavbu na východ od Veenendaalu. Město si vzalo na starosti rozvoj střední části celé rozvojové oblasti část Buurtstede s plánovanými počtem 1.250 bytů, většinou v nízkopodlažních řadových domech.
Byl naplánován postup a schéma spolupráce. 24. listopadu 2005 bylo založeno „Sympozium! Patrimonium Woonstichting“. V roce 2006 byla zpracována Studie proveditelnosti a studie pro postup prací. Odehrálo se i zásadní rozhodnutí založit vlastní energetickou firmu. V letech 2006-2007 započaly první kroky podnikatelského záměru DEVO a 7. listopad 2007 byla podepsána Smlouva o založení společného podniku a DEVO odstartovalo. Na počátku byla zvážena rizika projektu. Předpokládaná (Získání potřebných povolení, etapizace, Pokles cen energií (versus 2% zvýšení), Komunikace, Nespokojení občané (sazby, služby, závady na instalaci), Nepředvídané náklady (20%)) a skutečná (Změnilo se východisko celého systému, když byla použita jediná generátorová jednotka namísto plánovaných čtyř. Rovněž instalace systému do plánovaných multifunkčních objektů se ukázalo jako nevhodné. Vznikly tak dodatečné náklady na „strojovnu“, která by měla zabrat plochu parkovacího stání; Zvýšené stavební náklady; Poradenské služby stály více, než se čekalo; Veřejný dohled na společnost DEVO je časově náročný; Záruka za cash flow společnosti). Pro možné následovníky je tak vhodné poskytnout doporučení: 1. Dbejte na to, aby položka rozpočtu vyhrazená pro nepředvídané výdaje byla dostatečná (alespoň 20%), aby z ní bylo možno pokrýt podnikatelský záměr bez nutnosti spoléhání na další dotace. 2. Nezapomínejte, že ti, kdo projekty financují, bývají velmi konzervativní (2%) 3. Berte si poučení z vlastních chyb. Vypracujte si seznam problémů, s nimiž se potýkaly jiné projekty. 4. Využívejte pouze takové technologie, které se již v daném měřítku osvědčily. Chcete-li inovovat, omezte se na nové přístupy a lepší využití již existujících a osvědčených technologií. 5. Dbejte na to, aby členové dozorčí rady měli patřičné odborné zkušenosti. 6. Stanovte si východiska a dohodněte se na nejdůležitějších bodech; ty sepište srozumitelným jazykem a teprve pak si je nechte „přeložit“ do jazyka právně závazného dokumentu.
Rizika a problematická místa finanční situace v Buurtstede Pro finanční rozvahu byl vytvořen rozpočet s předpokládanými náklady a možnými příjmy. • Odhadované investiční náklady 15,000,000 EUR Subdodavatel Konzultanti Marketing a komunikace Nepředvídané náklady a úroky během výstavby
12,000,000 EUR 1,500,000 EUR 250,000 EUR 1,250,000 EUR
• Financování Akcie Akciový fond OVO Program „Jedinečné příležitosti“ (Unieke Kansen) Poplatek za připojení Financování Triodos
100,000 EUR 1,000,000 EUR 2,000,000 EUR 4,700,000 EUR 7,200,000 EUR
Jaké výhody a problémy přináší dvojí role radnice, tedy investora i kontrolora a uživatele akce? Ze strany městské rady byly sestaveny podmínky pro akci: Energetický výkon v místě v hodnotě 7,5; Pružnost systému do budoucna; Kvalita a komfort pro obyvatele, spotřebitelské ceny pod kontrolou; Sociálně udržitelný podnikatelský záměr; Zdravé finanční základy s co nejomezenějšími riziky; Dobře organizovaný dohled ze strany radnice Vždy je nutné sestavit seznam priorit z pohledu hlavních aktérů Bytové družstvo - Náklady na bydlení a minimalizace budoucích rizik spojených s bydlením Subdodavatel (stavební firma) - Prodejné domy a finanční zisk Radnice - Energetika, životní náklady a vytvoření udržitelné a soběstačné firmy Společný jmenovatel - Sociální zapojení Rádi se opět podělíme o doporučení z průběhu akce: 1. Respektujte navzájem své zájmy. 2. Zahrňte zájmy jednotlivých účastníků mezi podnikatelské cíle, předejdete tak nedorozuměním. 3. Obstarejte si fundovaný dohled v oblasti organizace podnikání, financí a obnovitelných zdrojů energie, který se bude zároveň orientovat v problematice politicko-administrativních vztahů. 4. Organizujte pravidelné schůzky s místními volenými zástupci a diskutujte s nimi o posledním vývoji. Organizace DEVO Customer
Sustainable energy system Heat Cold
Contractor Performance Maintenance
Maintenance
24-hour fault clearance
€
Meter service, Bill, Collection
Back Office
Financiers DEVO Shareholders
Gas,electricity
Fin. progress Performance E-procurement Rates
Billing Complaint handling (financial) Collection Meter reading Communication
Energy company
Co bylo rozhodující pro úspěch celé akce? Existující společný podnik založený na partnerství veřejného a soukromého sektoru (partneři spolupracují už řadu let). Bytové družstvo s jasným zaměřením a motivací Nadšení, bedlivý dohled a rozhodnost. Fungující „chemie“ a důvěra mezi stranami projektu. Pozitivní ohlasy zvenčí. Otázky klima jsou žhavé téma! Dlouhodobé smlouvy o společném podniku s dodatky zaměřenými na kvalitu. Jaké jsou přínosy DEVO? 60procentní snížení emisí CO2 ve srovnání s „běžnými“ místními částmi. Přijatelné ceny (o 15% nižší než je obecný průměr). Revolvingové financování. Pružný systém. Pohodlnější a zdravější domov.
2.2
Udržitelné zásobování energií pro Buurtstede
Celá akce má přehledné zadání. Udržitelné zásobování teplem a chladem obytných domů i veřejných budov za výhodných podmínek. Lidé platí cenu vycházející z toho, kolik by stálo vytápění stejně velkého domu zemním plynem. Za chlazení platí obyvatelé pevnou sazbu. Vysoká kvalita, spolehlivost a pohodlí pro obyvatele bez rizik pro člověka. Inovativní a konkurenceschopná technická koncepce založená na osvědčené technologii. Zřízení revolvingového fondu s pomocí a podporou ostatních místních energetických projektů. A má také ambiciózní cíle. Snížit energetickou spotřebu domácností alespoň o 10% pod stanovenou normu. Energetický koeficient: 0,72 (10% podle nizozemského stavebního zákona). Snížit energetickou spotřebu místní části alespoň o 15% pod stanovenou normu. Energetický výkon v místě: alespoň 7,5. Využívat nejméně 10% energie z udržitelných (obnovitelných) zdrojů. Požadovaný vysoký stupeň efektivity. Přípravy probíhaly v logických a provázaných krocích od předprojektové fáze po realizaci. Základem je realizace a využití vlastními silami. Základní ideou princip energetického systému. Byla vydána Výzva potenciálním zájemcům s vypracováním technologie v hrubých rysech a s celoevropským využitím. A také výzva k výběrovému řízení podle standardních procedur pro integrované kontrakty. Jaký je užitý energetický systém? Tvoří jej jedna ústřední budova strojovny pro celou čtvrť, dvě tepelná čerpadla o celkové kapacitě 1900 kWh se dvěma 80 m vrty jako zdroji energie k chlazení (8°C) a dvěma vrty 80 m jako zdroje energie k ohřevu (16°C). Dále jedna kogenerační jednotka (1400 kWh a 1200 kWe) s jednou zásobní nádrží o objemu 100 m3 na horkou vodu o teplotě 90°C a dva přídavné plynové kotle o celkovém výkonu 2800 kWh. K distribuci slouží přívod horké vody 70°C - Fe/PUR/PE, přívod studené vody 17°C – PE a zpátečka 30°C - Fe/PUR/PE. Uvnitř každé bytové jednotky je pak distribuční jednotka s teploměrem a ohřívačem vody z vodovodu, která patří DEVO. Samotná distribuce v bytě probíhá přes podlahové topení a termostat v každé místnosti, ty už jsou ve vlastnictví majitele domu/bytu. Technologický princip
Požadovaná výměna energie (vytápění v zimě, chlazení v létě a kombinovaná výroba tepla a elektřiny) jsou dosahovány díky skladováním sezónní tepelné energie při nízké teplotě (v zimě se skladuje energie používaná k chlazení, v létě energie tepelná), využitím tepelných čerpadel a skladováním energie pod zemí a kombinací vyhřívání při vysoké a nízké teplotě. V případě potřeby lze vyrábět elektřinu (kogenerace v kombinaci s vysokoteplotním zásobníkem tepelné energie).
Kogenerační jednotka
distribuční jednotka s měřičem
Při použití pouze kotle ústředního topení – celková spotřeba 68 GJ (2150 m3) je celkový energetický výtěžek je 65%. Při použití tepelného čerpadla je pak 80%. V případě DEVO (tepelné čerpadlo / kogenerace. / termostatické t.č.) ale dosahuje hodnoty 102%. Jaké jsou výhody pro místní občany? Systém poskytuje optimální pohodlí (chlad v létě, teplo v zimě), příznivé ceny, vyhlídky na další přínos do budoucna, více prostoru v bytě, v němž nejsou zapotřebí radiátory, zdravější prostředí s menší prašností díky vytápění v podlaze a stěnách, žádné nepředvídané náklady na údržbu či výměnu kotle ústředního topení. A jaké jsou problémy projektu? Vše je příliš nové a nevyzkoušené, proto se také věci vlečou déle, než se čekalo. To platí pro všechny stránky projektu: technickou, právní, komunikační atd. Hodně času zabralo vyjednávání o smlouvě. Použitá technologie a uzavírané smlouvy si vynutily rozsáhlé poradenství. Ne vždy byly zcela jasně stanoveny povinnosti stavební firmy/dodavatele (dotazy na instalaci zařízení v bytech byly směrovány na společnost DEVO). Realizace je možná jen tehdy, jsou-li zúčastněné strany dostatečně motivovány. Pak existuje prostor pro změnu tam, kde je jí zapotřebí.
3. Švýcarsko – Luzern kanton Luzern, 60.000 obyvatel Luzern je v české republice znám jako spektakulární turistické město. Zastupitelé města Walter Kubik a Korintha Bärtsch ale představili jak velký důraz je v Luzernu kladen právě na energetickou efektivitu.
Město Luzern se o prosazování energetické efektivity snaží na několika úrovních. Snaží se o zapojení do mezinárodních struktur, v nichž se dají získat nové informace a poměřovat výsledky, sleduje místní a regionální účinky, plánuje výhled včetně předpokládaných ekonomických a společenských důsledků a motivuje soukromé investory městskými programy úspory. 3.1 Mezinárodní projekty a soutěže - „European Energy Award Gold“ Při opakovaném auditu v roce 2009 bylo město Luzern vyznamenáno tzv. energetickou známkou „European Energy Award Gold“. To znamená, že energetické město Luzern splnilo při opakovaném auditu 78 % všech možných energetických opatření. Vysokého počtu bodů se dosáhlo pouze díky značné politické podpoře. Při celkovém plánování na léta 2010 – 2014 byly dodrženy nadřazené cíle, týkající se energetické a klimatické politiky a čistoty vzduchu. Vedení města vycházelo z těchto kritérií a v akčním plánu formulovalo konkrétní cíle zaměřené na čistotu vzduchu a ochranu klimatu, které mají snížit spotřebu zdrojů na soukromé a veřejné úrovni. Tato opatření byla z největší části financována z městského energetického fondu, jehož cílem je podpořit opatření v oblasti energetické efektivnosti a obnovitelných zdrojů energie. Úspěšné spravování energetického fondu je zajištěno až do roku 2014 – politickou většinou bylo v loňském roce rozhodnuto o periodickém navýšení 1,5 mil. švýcarských franků. Po deseti letech a po absolvování několika následných auditů získalo město Luzern 5. listopadu 2009 v Paříži cenu „European Energy Award Gold“. Cenu získalo díky vysokému stupni realizace ambiciózních cílů, tedy za velmi aktivní politiku. Nejvyšším počtem bodů ze všech bodovaných oblastí bylo v Luzernu ohodnoceno: řízení mobility se správou parkovišť, naváděcí systém k parkovištím a velkoplošně zavedená zóna „Tempo 30“ spolu s nabídkou odpovídající podpory podnikům; dosažený „standard budov 2008“ pro nemovitosti ve vlastnictví města; využití tepla z odpadní vody v kanalizaci; informační politiku směrem k odborníkům i laikům, více než 100 hybridních automobilů a automobilů na bioplyn/zemní plyn; kampaň „Jetzt Wohnbauten erneuern!“ (Teď modernizujme bytové domy!) zaměřenou na sanaci budov, v níž se místo předpisů pracovalo s informacemi a motivačními opatřeními. Ocenění „European Energy Award Gold“ znamená také, že „Město energie“ Luzern v rámci následného auditu splnilo 78% z celé řady nejrůznějších opatření, jejichž realizace byla nutná pro obhájení uvedeného titulu. Hodnocení zahrnovalo 6 oblastí, které byly hodnoceny v roce 2009 jako předpoklady k získání známky „Město energie“: Komunikace a kooperace, Vnitřní organizace, Mobilita, Infrastruktura, Obecní majetek a zařízení a rozvojové a územní plánování. Hodnocení též ukazovalo údaje z roku 2006 kvůli zjištění míry zlepšení. Výsledky města Luzern nejsou stejně dobré ve všech oblastech. Velmi příkladně probíhají například činnosti v oblasti rozvojového a územního plánování a stejně dobrá je komunikace a kooperace. V oblasti komunálních budov a zařízení má Luzern rezervy, ovšem oproti roku 2006 zde můžeme pozorovat významné zlepšení. 3.2
Komplexní plánování Jak bylo možné dosáhnout zlepšení? Město Luzern v rámci komplexního plánování ve strategickém nástroji řízení vlády definovalo zásadní a nadřazené směry a vyvodilo z nich konkrétní pětileté cíle.
Na základě komplexního plánování vznikl akční plán „Udržování čistoty vzduchu a ochrana klimatu“. Akční plán zahrnuje opatření, která mají být realizována v rámci dané lhůty. Opatření se týkají těchto okruhů: budovy, městská správa, ekonomika, doprava v klidu (správa parkovišť), cyklistika a veřejná doprava, technologie motorových vozidel (podpora vozidel na bioplyn a hybridních automobilů). Opatření akčního plánu se hradí především z energetického fondu. Energetický fond existuje od roku 1986, kdy tehdejší komunální podnik (Städtische Werke) založil obdobný fond. Energetický fond v dnešní podobě pak existuje od 1. ledna 2001. Účelem energetického fondu je podpora energetické efektivity a obnovitelných energií, což zahrnuje: - racionální a ekologické užívání elektrické energie, tedy šetrné zacházení s energií. Používat energii jen tehdy, když je doopravdy zapotřebí (problém stand-by) - užívání obnovitelných energií - aplikace nových progresivních technologií za účelem ekologického získávání nebo používání energií - decentralizovanou výrobu energií (malá či velká samostatná zařízení, fotovoltaika, zařízení vyrábějící vedle tepla i elektrickou energii) - ekologickou mobilitu - podpora cyklistiky a veřejné dopravy, efektivní automobily, infrastruktury (zařízení na bioplyn/ čerpací stanice) - energetické poradenství, výchovu a informace - opatření v rámci ochrany klimatu Úspěšné pokračování energetického fondu je garantováno do roku 2014. Politická většina v minulém roce rozhodla o periodickém poskytování částky 1.5 mil. franků. Do roku 2009 bylo do fondu zaplaceno vždy 500'000 franků, předpokládá se další navyšování od roku 2015. Navyšování příspěvku po dobu čtyř let je výsledkem iniciativy, kterou schválilo obyvatelstvo. Energetický fond spravuje 5 osob, které hodnotí došlé projekty a rozhodují o výši dotačního příspěvku. 3 pracovníci jsou externisté (kanton, zástupci malých a středních podniků - KMU, zástupci dodavatelů energií - ewl) a dva interní pracovníci (nemovitosti -IMMO, životní prostředí - UWS). Paušální příspěvky získávají např. tepelná solární zařízení (1500 franků základní částka, 150 franků plošný příspěvek na m² plochy kolektorů). Také je možné získat paušální příspěvek 1000 franků na vůz na bioplyn. Výše částek je stanovená v nařízeních. Individuální příspěvky získávají především velké projekty jako je např. využití tepla z odpadní vody v Hirschengraben nebo projekt LUGA (stánek energetického poradenství s počítačem 2000-Wattů). Energetický fond je tedy důležitým prvkem v energetickém procesu města. Slouží k realizaci konkrétních opatření, tvoří ovšem jen jeden článek z mnoha v celém řetězu opatření energetického procesu. Organizace procesu „Město energie“ sestává ze dvou pracovních skupin, ze strategické doprovodné skupiny a ze skupiny referentů. Jak napovídají názvy, první skupina je zodpovědná za vizi a cíle, druhá skupina se zabývá konkrétními realizacemi. Pro proces „Město energie“ je důležité pohyblivé plánování. Definují se opatření, dochází k jejich provádění a následnému prověřování. Kontrolou se učíme a pak posuzujeme úspěch, formulují se další úkoly a opatření. Externí audit, který zajišťuje komise udělující známku „Město energie“, probíhá každé čtyři roky. Také požadavky katalogu opatření „Města energie“ se průběžně přizpůsobují novému vývoji techniky. Dosažený počet bodů (např. 78%) se dá udržet jen za podmínky, že se město bude i nadále snažit aktivně realizovat opatření ve všech oblastech. Komunikace a kooperace Město Luzern má velmi dobré postavení v oblasti komunikace a kooperace. Propojení probíhá na třech různých úrovních. Mezinárodní: partnerská města Luzernu, Města evropského společenství pro ochranu klimatu (Klimabündnisstädte Europa), představenstvo European energy award Národní: ERFA (výměna zkušeností) mezi velkými městy (Spolkový úřad pro energie), Sdružení měst (odborná skupina – pověření pro otázky životního prostředí ), spolupráce v představenstvu Spolek zřizovatelů měst energie, Švýcarská města pro ochranu klimatu (Klimabündnisstädte Schweiz) Regionální: regionální konference o ochraně životního prostředí, různá sdružení a spolky (odpadní voda, úklid odpadků), Sdružení obcí LuzernPlus, společné projekty s kantonem (životní prostředí a energie), spolupráce s jinými městy energie regionu a spolky nebo sdruženími, spolupráce s odbornými vysokými školami/univerzitami Kooperace již přinesla své výsledky v mnoha aspektech: Navzájem se učíme jeden od druhého (kampaň „Renovace obytných budov“, energetické strategie). Je možné využít stávající struktury (energetičtí poradci, ekologické fórum a LuzernPlus). Je možné provádět společné projekty (společné financování
(kanton, město, další aktéři), Energie-Apéros Luzern, veletrh zážitků LUGA, veletrh stavba + bydlení, analýza trhu energetického regionu Luzern. Co je zapotřebí, aby fungovala úspěšná kooperace: přehledný okruh aktérů - není vhodné, když je jich příliš mnoho aktivní formování vzájemného propojení (pravidelná setkání, pravidelné vzdělávání a další vzdělávání , konstruktivní spolupráce a důvěra, úzké kontakty – státní struktury, zřizovatelé „Města energie“, správa fondů - energetické fondy města (volba vhodného složení fondu))
3.3 kampaň „Jetzt Wohnbauten erneuern!“ (Teď modernizujme bytové domy!) Díky podpůrným příspěvkům a řídící politice v oblasti energie se městu Luzern podařilo podstatně zlepšit energetické standardy při renovaci privátních obytných budov. V průběhu časově omezené akce se snížila spotřeba energie nutné k vytápění padesáti domů s celkem 330 byty na 25 – 40 % původní hodnoty. Ukázalo se, jakými prostředky lze přesvědčit soukromé majitele nemovitostí o značných výhodách těchto opatření. Snížení závislosti na neobnovitelných zdrojích vytváří politický a společenský prostor pro jednání v budoucnu. Tímto kritériem se výhledově budou měřit úspěchy obcí a států. Program „Jetzt Wohnbauten erneuern!“ byl financován z energetického fondu města Luzern v letech 2006- 2008. Již od poloviny roku 2006 se začaly objevovat podobné dotační programy na celostátní úrovni, které byly následně rozšířeny a uvolnily se z pilotního projektu pro město Luzern. Štěstí přeje připraveným.
Organizace projektu, práce s veřejností Cílovou skupinou kampaně byly soukromé osoby, stavební družstva a další vlastníci obytných budov ve městě Luzern. Byli osloveni též správy nemovitostí, architekti a stavitelské subjekty. Kampaň má proto mnoho podob. Jednotlivé cílové skupiny byly seznámeny individuálně, formou reklamních inzerátů a plakátů. Město Luzern pověřilo vedením kampaně profesionální agenturu zaměřenou na komunikační služby. Kampaň vyvolala velký zájem médií. V prvních dvou letech vzniklo 38 zpravodajských výstupů, z toho šest příspěvků vyšlo v odborných časopisech. Svaz vlastníků domů a ekonomický svaz, různé banky a městští dodavatelé energií (elektřina, voda) podpořili kampaň ve svých publikacích. Luzernská kantonální banka nabídla např. takzvanou renovační hypotéku se zvýhodněnými úroky. Zákazníci od banky navíc získávají jako bonus dalších 10% vyplacené městské dotace, pokud jsou schopni předložit energetický certifikát města Luzern. Energetické poradenství s doprovodem jako vstupní pomoc a zajištění kvality Aby si město bylo jisté vhodností a kvalitou prováděných opatření byl vytvořen městský tým energetických poradců. Na místa v něm bylo vypsáno veřejné výběrové řízení. Bylo vybráno 10 z 84 kandidátů, kteří nelépe vyhovovali následujícím kritériím: ukončené vysokoškolské, resp. odborné vysokoškolské vzdělání (architektura, stavební fyzika, technika stavby budov); prohloubené znalosti z oblasti tepelné energie ve výškových stavbách s těžištěm izolace budov a renovace obytných budov; dobré komunikativní schopnosti. Bezplatné poradenství hrazené městem a doprovod projektu energetickým poradcem představuje vstupní pomoc, ale zároveň i podmínku pro získání dotace. Stavebníci si svého energetického poradce vybírali podle vlastního uvážení ze seznamu, který sestavilo město. Pozice energetického poradce zahrnuje tyto úkoly:
V první fázi je to poradenství přímo na místě s inventurou stávající situace, s návrhy opatření a stručnou zprávou sloužící jako základ rozhodování pro vlastníky. Ve druhé fázi energetický poradce radí stavebníkům a případně i předkladatelům plánů při výběru jednotlivých variant, při plánování a výběrovém řízení. Pomáhá také při podání žádosti o dotaci. Třetí fáze slouží doprovodu realizace. Energetický poradce prověřuje provedená stavební opatření a dokumentuje výsledky, které předkládá ve zprávě pro stavebníky a město.
Úspěšná instituce energetického poradce pokračuje ve své činnosti i po ukončení kampaně. Energetické poradenství s doprovodem bylo zavedeno a poprvé vyzkoušeno právě v Luzernu, který se tak stal vzorem pro ostatní města a kantony. Myšlenka se obecně setkala s velmi kladným ohlasem. Doprovod projektu přitom probíhá zpravidla ve spolupráci s dotačními programy na národní úrovni. Průběh projektu do vyplacení dotačního příspěvku Z pohledu stavebníků probíhá realizace v těchto krocích: • Navázání kontaktu s městským energetickým poradenstvím nebo přímo s energetickým poradcem, poradenství zaměřené na konkrétní postup, sepsání krátké zprávy. • Rozhodnutí provést modernizaci budovy. Zakázka se předává odborníkům z plánování s odpovídajícími zkušenostmi. Plánování probíhá ve spolupráci s energetickým poradcem. • Podání žádosti o dotaci na město Luzern. • S realizací se začne po příslibu města, že poskytne příslušnou částku. • Žádost o vyplacení se podává na město po ukončení stavebních prací a po předání zprávy energetického poradce. • Město vystaví energetický certifikát a vyplatí částku. • Stavebníci provedou jednoduché energetické účetnictví a prokáží tak úspěch opatření.
Přímé účinky na spotřebu tepla budovy V rámci programu bylo provedeno 353 úkonů primárního poradenství. U 50 z těchto objektů, z nichž se u 45 domů jednalo o domy obývané více rodinami, došlo k energetické sanaci v souladu s podmínkami programu. V domě v Vonmattstrasse 46 se nachází 8 bytů. Dům byl postaven v roce 1900 a je chráněn památkovou péčí. Pomocí investice 895'000 Fr. bylo možné snížit spotřebu tepla z původních 89 kWh na metr čtvereční a rok (kWh/m2 a) prakticky na polovinu, a to na 46 kWh/m2. Tento případ působivě demonstruje, že se ohleduplné zacházení s kulturním dědictvím a energetická renovace se vzájemně nevylučují!
U budov v Gebeneggweg 8 až 16 s celkem 36 bytovými jednotkami z roku 1934 se podařila redukce předchozí spotřeby tepla na vytápění přibližně na čtvrtinu.
Podobně dobrého výsledku bylo dosaženo renovací domu z roku 1948 v Blumenrain 3. Spotřeba tepla na vytápění osmi bytů se zredukovala asi na 30 procent: z původních 170 na 49 kWh/m2 za rok. Nová část budovy – na obr. vpravo – splňuje náročný standard MINERGIE®.
Rekapitulací všech dotovaných projektů dojdeme k průměrné redukci spotřeby činící 60 procent. Za rok se jedná o celkem 4,4 miliónů kWh. Lokální a regionální účinky Náklady na celou kampaň činily 1,4 milionů EUR. Jedná se přitom sumu mírně přesahující 10 procent investice přímo spojené s kampaní (asi 13 mil. EUR). Nejdůležitější část těchto prostředků proudila do místního a regionálního hospodaření pro účely plánování a stavebních prací, přičemž zároveň vznikala nová pracovní místa a know-how. Zároveň se tak v budoucnu sníží odčerpávání kupní síly za import fosilních nebo jiných neobnovitelných energií. Výhled, ekonomické a společenské důsledky Závislost na neobnovitelných formách energií omezuje aktuální a budoucí svobodu jednání, činí nás vydíratelnými. Snížení závislosti vytváří šance pro budoucí autonomní jednání, pro svobodu rozhodování. Je proto třeba, abychom se snažili postupně se vymaňovat ze stávající závislosti na fosilních palivech a pohonných hmotách. Šance na nezávislost v případě budoucích mezer v zásobování úzkoprofilovými energiemi je zpravidla pro občany mnohem závažnějším argumentem než skleníkové plyny a změna klimatu. Akcí „Renovace obytných budov“ dává Luzern najevo, že komunita se může a má angažovat i mimo svůj úzký okruh kompetencí. Mechanismus energetického poradce vytváří nezávislou kompetenci v rozhodování vlastníků bytových objektů a současně zajišťuje kvalitu, kterou je nutno prokázat pro účely předělení dotace. Akce byla jakýmsi majákem, zapůsobila jako návod pro další obce, které po vzoru Luzernu zaváděly instituci poradenství s doprovodem. Celostátní programy pak převzaly přímou podporu při vnějších úpravách budov a kantony a obce ještě v jednotlivých bodech posílily účinnost opatření.
4. Finsko – Tampere region Tampere, 210.000 obyvatel Snad i Tampere je českému prostředí povědomé město. Je to třetí největší finské město a zároveň největší vnitrozemské město severní Evropy. Na konferenci jej zastupovala Suvi Holm z energetické agentury EcoFellows Ltd. města Tampere. Ukázala všem, že energetická úspornost má v Tampere velmi dlouhou tradici a je založena především na dobrovolné aktivitě. Důležitou součástí spolupráce ve městě je vysoká míra odpovědnosti městských úředníků za svoji činnost.
Město Tampere, Finsko Strojírenství, školství, výzkum a vývoj, informační technologie, biotechnologie; 340 000 obyvatel v regionu, počet stoupá; HDP přes 35 000 euro; nezaměstnanost 14 %; 2 univerzity, 1 univerzita aplikovaných věd, přes 40 000 studentů; 16 000 městských zaměstnanců; zdravotnická a sportovní zařízení, školy a školky, vodovod, kanalizace a ČOV, teplárna a elektrárna, veřejná autobusová doprava, údržba ulic, veřejných prostranství, městských lesů a parků; průměrná teplota: +4°C, topná sezóna 9 měsíců, nádherná příroda Přes drsné severské klima, nebo právě kvůli němu, se v Tampere již dlouhou dobu soustředí na energetickou efektivitu a jsou i tahouny v rámci Finska. Hlavní milníky: ekologická politika přijata 1994; systém ekologického řízení od 1995; program energetických úspor od 1995; iniciativa „Města za ochranu klimatu“ od 1997; ekologická bilanční rozvaha od 1997; místní „Agenda 21“ od 1999; energetická agentura Tampere od 1999; programy udržitelného rozvoje od 2002; Městská strategie udržitelného života na roky 2002-2012; výroční zprávy o problematice udržitelného rozvoje od 2003; aalborgský závazek udržitelného rozvoje od 2007; první finské fair-trade město od 2008; klimatická deklarace „Eurocities“ od 2009; cena „Evropské město s udržitelným rozvojem“ z roku 1999. Kromě toho se aktivně účastní v sítích EnergyCités, ICLEI-Místní samosprávy pro udržitelný život, Eurocities, Svaz baltských měst (UBC), Nordisk Platform, platforma „Energy Agencies“. Spolupráce v rámci regionu Tampere se pochopitelně intenzivně věnuje svému přirozenému spádovému okolí, které tvoří rychle se rozvíjející oblast s 8 městy a 350.000 obyvateli a předpokládaným příbytkem 90 000 obyvatel do roku 2030. V regionu funguje Regionální síť služeb základní zdravotní péče, základních škol a pečovatelské služby, Tamperská obchodní komora a strategie podnikání. Ke koordinaci slouží Regionální plán územního rozvoje (bydlení, doprava, využívání půdy) s Regionální klimatickou strategií. Jako opěrné politické body úspor a energetické efektivity slouží Klimatická strategie regionu Tampere, 2010; Smlouva s ministerstvem práce a obchodu z roku 2007 o efektivním využívání energie; Úmluva starostů, 2009 a ECO2 – Ekologicky efektivní Tampere 2020 (přijato v roce 2010). Regionální klimatická strategie 2030 Tato strategie zahrnuje závazek snížení emisí CO2 do roku 2030 o 30 % celkově nebo o 40 % na hlavu, adaptační strategii a snahu udržet si průkopnickou roli ve Finsku. Strategie zahrnuje všechny sektory a aktivity města a byla schválena všemi 8 městskými radami regionu. Realizace Regionální klimatické strategie je vedena po více liních: Regionální plán územního rozvoje (bydlení, doprava, využívání půdy); Programy města Tampere a obcí v regionu zaměřené na úspory energií; Osvětová kampaň pro občany; Regionální programy propagující využití energie z obnovitelných zdrojů. Smlouva s ministerstvem práce a obchodu z roku 2007 o efektivním využívání energie První úsporný energetický plán města vznikl v roce 1995. V roce 1997 byla uzavřena první dobrovolná smlouva s ministerstvem. Stávající smlouva je založena na Směrnici pro energetické služby a Národní energetické a klimatické strategii, kterou ve Finsku podepsalo na 80 obcí, včetně všech 8 měst regionu Tampere. Cílem této smlouvy je snížit spotřebu energie mezi léty 2005 a 2016 o 9% a podporovat využití energie z obnovitelných zdrojů. Toto snížení zahrnuje všechny aktivity města kromě výroby energie a veřejné dopravy.
Pro realizaci této smlouvy slouží program města Tampere zaměřený na úspory energie, který obsahuje dlouhodobý plán zaměřený na to, aby se při rozhodování o veškerých činnostech brala v úvahu otázka energetické efektivity a roční plán aktivit, jež mohou být realizovány v rámci ročního rozpočtu (konkrétní seznam akcí a cílových oblastí, v nichž má dojít ke snížené emisí; vše je auditováno a městské zastupitelstvo dostává zprávy, zodpovědnost leží na každém odboru radnice a každém jednotlivci, zahrnuty jsou pouze aktivity města a jeho organizací. Řídícím orgánem realizace této smlouvy je vedení jednotlivých odborů, které každoročně schvaluje roční plány a zprávy. Ke snadnému postupu slouží koordinátoři odborů pro využití energie, kteří se starají o pravidelné schůzky odborníků na využívání energie, pravidelné schůzky s uživateli budov. Každý z expertů zodpovídá za roční plán a zprávu. Každý zaměstnanec zodpovídá za realizaci plánu podle zadaných pokynů Ministerstvo má kolem 170 místních koordinátorů pro udržitelný rozvoj, kteří odpovídají za osvěta a kampaně a podávají každoroční hlášení ministerstvu. Cílů smlouvy lze dosáhnout prostřednictvím: Úspor energie, snižováním plýtvání energiemi, zabráněním únikům tepla apod., efektivního využívání energie, efektivnější výrobou při menší spotřebě energie (obojí platí pro budovy, veřejné osvětlení, dopravní prostředky, vodovodní a kanalizační síť, ČOV, autobusy) a preventivními opatřeními snižujícími spotřebu do budoucna (využití pozemků, územní plánování, veřejné zakázky). Úmluva starostů Úmluva starostů představuje závazek signatářských obcí a měst snížit emise CO2 nad rámec cílů energetické politiky EU díky vyšší efektivitě využití a výrobě čistší energie. Úmluvu podepsalo přes 2000 místních samospráv. Ve Finsku se připojila jen 4 největší města. Plán je snížení emisí CO2 do roku 2020 min. o 20%. Realizace Úmluvy starostů zahrnuje SEAP (Akční plán trvale udržitelné energie) = veškeré aktivity na území města (nakládání s odpady, výrobu energie, územní plánování, rozvoj podnikání, občany, ne však činnosti mimo kontrolu městských orgánů) a konkrétní akce, časové harmonogramy a cíle snižování spotřeby a emisí. Úmluva starostů byla schválena městským zastupitelstvem, zastupitelstvo dostává každoroční zprávu, Bruselská kancelář Úmluvy starostů dostává zprávu každé dva roky. O její realizaci se stará řídící rada pro úspory energií. ECO2 - Ekologicky efektivní Tampere 2020 ECO2 je strategický projekt města Tampere a primátor Tampere je současně předsedou poradního orgánu Cíle projektu jsou: Realizace Tampereských klimatických závazků; Vypracování operačních metod v oblasti územního plánování; Podpora rozvoje ekologického podnikání; Převzetí role průkopníka v ekologických záležitostech. Při výstavbě nových budov se uplatňuje ekologická efektivita. Všechny nové stavební projekty realizované městem budou navrženy tak, aby odpovídaly nejméně energetické třídě A. Město dále vyzývá soukromé stavebníky, aby postupovali stejně. Vznikl první energeticky pasivní pečovatelský dům ve Finsku, využívající rovněž sluneční energii. Snížení energetické náročnosti je rovněž jedním z klíčových úkolů u každé renovace a stavební rekonstrukce. Je sestaven rozvojový projekt pro energeticky úsporný provoz budov a existují regulace pro renovační projekty. Úloha stavebních úřadů bude posílena o roli energetického poradního a kontrolního orgánu. V Tampere vznikne nové Centrum udržitelného stavebnictví s cílem poskytovat rady a informace z oblasti stavebnictví, renovací a bydlení založených na trvale udržitelných základech. Město zvýší využití obnovitelných zdrojů pro výrobu energie. Místní energetický podnik zvýší do roku 2020 podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na 30%. Dlouhodobým cílem je zvýšit do roku 2040 podíl tepla a elektřiny vyrobených v Tampere z obnovitelných zdrojů na 80%, což je v prostředí Finska obdivuhodné. Ekologicky efektivní doplňková výstavba by se měla výrazně rozšířit. Ve všech městských částech se zkoumají možnosti dostaveb. Cílem je nalézt do roku 2030 bydlení pro 15 000 nových obyvatel. Plánuje se výstavba nízkouhlíkových a uhlíkově neutrálních obytných čtvrtí k čemuž přispěje aplikace nových metod a nástrojů při územním plánování a schvalovacím procesu. Emise CO2 z výfukových plynů je nutno snížit pomocí následujících opatření: rozvojem veřejné dopravy, cyklistiky a stezek pro pěší, jakož i logistických systémů, podporou nízkoemisních motorů. Vzniklo nové středisko pro přestavbu elektrických vozidel a budou zahájeny projektové práce na výstavbě tramvajových tratí.
5. Olomouc – Centrum ekologických aktivit města Olomouce „Sluňákov“ Projekt CEA Sluňákov je v rámci České Republiky naprosto unikátní projekt. Díky zájmu a nasazení všech zúčastněných mohla vzniknout nízkoenergetická veřejná stavby pro environmentální vzdělávání. Intenzivní zájem škol, ale i jednotlivých návštěvníků je důkazem potřebnosti a smysluplnosti tohoto projektu. Projekt představili společně politik Miroslav Petřík (bývalý náměstek města Olomouce, který celý projekt zaštítil), ředitel centra a sociální ekolog Michal Bartoš a jeden z architektů projektu Petr Lešek.
5.1
Zrod a příprava Zrod a příprava pochopitelně rozhoduje o akci samotné a jejím smyslu. Vzniká zadání a musí se prověřit okolnosti (administrativní stav, technické parametry a omezení, podpora), aby později nedošlo ke zbytečnému překvapení. Je vhodné přizvat odborníka při výběru pozemku i jako oponenta záměru. Idea projektu vznikla v roce 1993 na odboru životního prostředí statutárního města Olomouce. Jeho cílem byla snaha o rozvoj vztahu lidí a přírody v Olomouci a okolí prostřednictvím koncepčního a kontinuálně zajišťovaného environmentálního vzdělávání. V roce 2011 stojí nízkoenergetický dům v Horce nad Moravou u Olomouce a v něm obecně prospěšná společnost Sluňákov nabízí ekologickou výchovu pro všechny typy škol, provozuje návštěvnické centrum o přírodě blízké Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, veřejné besedy, výstavy, společensky a kulturně pojaté akce, ekologické poradenství, semináře s tématikou ochrany přírody, největší ekologický festival v ČR „Ekologické dny Olomouc“ a mnohé další programy. V roce 1993 ekologické vzdělávání zajišťoval jeden člověk, dnes má provoz celého centra na starost 20 lidí. Rozpočet hradí z ¼ město Olomouc a kampaň OŽP Olomouc třídí odpad, z ¼ Olomoucký kraj, MŽP, EU, ze 2/4 vlastní výdělečná činnost, další granty a finanční dary. Idea projektu se prosazovala téměř patnáct let. Byly zajišťovány pozemky pro jeho realizaci. Politická podpora byla získána po intervencích z partnerského města Veenendaal (víra v kvalitu projektu, pomoc s prvními krajině architektonickými návrhy, první finanční příspěvek, výsadba Veenendaalské aleje). Měsíc před termínem konání této konference pracovník Sluňákova navštívil v Holandsku oslavy organizace, která se věnuje ekologické výchově ve Veenendaalu a snažil se na příkladu Sluňákova ukázat možnosti pro rozvoj environmentálně vzdělávací činnosti v tomto holandském městě. Idea sice musela získat politickou podporu, tato podpora však byla zajišťována napříč celým olomouckým politickým spektrem. Projekt byl postupně realizován během tří volebních období na olomoucké radnici. Do přípravy projektu bylo zapojeno mnoho dobrovolníků.
5.2
Projekt domu Na projektu záleží samotná výstavba v kvalitě i ceně. Pro výběr projektanta je vhodná architektonická soutěž o návrh, kdy se předkládají první návrhy objektu včetně odhadu nákladů stavby a provozu. Porota, která soutěžní návrhy hodnotí, musí obsahovat i odborníky – architekty a techniky, aby bylo možné rozpoznat více než jen krásu vizualizací a aby soutěžící měli jistotu, že kvalitní řešení bude rozpoznáno. Nutné je zajištění kvalitních podkladů (průzkumy, zaměření), které umožňují dobrý návrh a předcházejí zbytečným nepřesnostem. Zvláště v první fázi – studii – se rozhoduje o celém domě včetně jeho úspornosti. Dostatek času, návštěva podobných realizací a oponentura projektu jsou prospěšné. Vzájemná komunikace je nezbytná, tedy i aktivní role investora. Náš projekt reagoval na požadavek investora mít dům a vyhlídku sloučením obou. Zároveň jsme tím zvýraznili ekologický dojem z objektu pro veřejnost a zapojili jej do přírodního prostředí. Myslíme si, že
dobré domy nejen reagují na prostředí, ve kterém vznikají, ale zároveň toto prostředí obohacují něčím novým. Součástí rešerší byla též tradiční regionální architektura ze skanzenu v Příkazech. Od počátku jsme pracovali v týmu s techniky, ale i výtvarníky. Považujeme tyto odborníky na obou stranách uvažování za důležité pro zdárný výsledek. I díky tomu bylo v projektu provedeno několik úprav. Například jsme, po prověření ekonomické návratnosti, opustili myšlenku dvojité fasády. Opatření vstřícná k okolnímu prostředí dělíme na úspory energie a environmentální opatření včetně urbanistických a sociálních vztahů. Úspory energie jsou v zásadě dvojí. Low-tech, které využívají tradiční postupy a technologie a high-tech, které se naopak dívají k technologiím moderním. Oboje mají svoje místo v kvalitním projektu a je důležité smysluplnost jejich použití poměřovat kromě propočtů i zdravým rozumem. Dům je navržen jako obydlená terénní vlna, která je plynule zapojena do okolního terénu. Jeho architektura se uplatňuje směrem na jih prosklenou fasádou s terasou a barevným mobilním stíněním a na sever dvěma zářezy vstupů (hlavní a technický). Východní konec domu symbolicky vystupuje ze země a vystavuje se záři jihozápadního slunce. Od severu je objekt chráněn zemním valem, který plynule přechází na zelenou střechu objektu. Stezka, na kterou je návštěvník naveden v místě hlavního vstupu do objektu, vede přes „hřbet“ domu až na „hlavu“ vyhlídku na celý přírodní areál. Prostor mezi objektem a umělým valem před jižní fasádou je koncipován jako pobytová zahrada pro ubytované a návštěvníky. Výraz navrženého objektu je výsledkem procesu hledání nové formy ekologického domu, který se zapojuje do okolní přírody, využívá sluneční energii a chrání se pomocí zemního valu před nepřízní počasí. Počáteční forma byla inspirována tradičním venkovským stavením Hané, které je dlouhé horizontální přimknuté k zemi. Uspořádání vnitřních prostorů je jednoduché a čitelné. Objekt je z poloviny jednopodlažní a z poloviny dvoupodlažní. Přízemí objektu je vyzdviženo nad úroveň možných záplav. Jednopodlažní část je určena pro administrativu a veřejnost. Dvoupodlažní část je navržena pro přechodné ubytování a byt správce. Dispoziční řešení je navrženo s důrazem na flexibilitu. Páteří dispozice je hlavní chodba, která prochází celým domem. Z ní jsou přístupné, jak přirozeně osvětlené provozy při prosklené jižní fasádě (polyfunkční sál, jídelna, klubovny, ubytování, byt správce, administrativa), tak i obslužné místnosti při severní neosluněné straně (sociální zázemí, kuchyně, sklady, technické místnosti, kotelna). Použité materiály jsou vesměs tradiční a byly voleny s ohledem na ekologickou přijatelnost. Na fasádách se uplatňují dřevo, sklo, beton a kámen. V interiéru jsou to převážně dřevo, sklo, cihelné stěny omítané nebo režné i z nepálených cihel. V technickém zázemí a mokrých provozech je na nosné konstrukce použito pálených cihel nebo železobetonu (v nezbytně nutné míře). Na podlahy jsou použité převážně dřevěné palubky, ve vlhkých a provozně náročných provozech jsou navrženy lité stěrky. Celková koncepce interiéru a exteriéru objektu je založena na pravdivosti s uplatněním přirozených barev a povrchových struktur použitých stavebních materiálů. Kromě pasivních energetických prvků domu (loubí na jihu, zemní val od severu) jsou součástí objektu aktivní zařízení sloužící pro dobré energetické zapojení objektu do přírodního prostředí. Jsou to systém nuceného větrání s rekuperací sloužící i pro vytápění objektu, solární kolektory pro přípravu TUV a vytápění, zemní kolektory, systém jímání užitkové vody, systém úsporného osvětlení a celkový regulační systém budovy. Konstrukčně je objekt rozdělen na dvě části. Severní jednotrakt: železobetonová kombinovaná sloupová a stěnová konstrukce s vyzdívkami z pálených a nepálených cihel. Jižní dvoutrakt s chodbou a hlavními pobytovými místnostmi: konstrukce z dřevěných lepených rámů. Stavebně - energetická koncepce vychází z obecných principů trvale udržitelné výstavby. Velmi důležitou okrajovou podmínkou ovlivňující celkovou koncepci je způsob provozování budovy. Po šetření společně s budoucím provozovatelem objektu vyplynulo: a) zima je pro budovu nezátěžové období, předpokládá se spíše tlumený provoz, b) naopak léto je období, kdy je kapacita objektu plně využívána. Důsledkem je stavební řešení, které zkracuje otopné období na čtyři zimní měsíce, kdy se navíc budova méně využívá. Zbytková potřeba tepla je celá kryta s využitím obnovitelných zdrojů energie, v kombinaci biomasa a solární energie. Větrání a zároveň vytápění objektu je zajištěno teplovzdušným cirkulačním větráním se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu. Objekt je rozdělen na sedm větracích zón. Každou zónu obsluhuje jedna VZT jednotka. V násypu za domem jsou umístěny zemní výměníky tepla, které slouží zejména k letnímu předchlazení větracího vzduchu. V přechodném období je nasávání umožněno přímo přes větrací otvor umístěný z boční strany stěny vstupů. Dva automatické kotle na dřevěné peletky jsou hlavním zdrojem tepla pro vytápění a doplňkovým zdrojem pro ohřev TUV.
Teplovodní solární low-flow systém je doplňkovým zdrojem tepla pro vytápění objektu a hlavním zdrojem tepla pro ohřev TUV. Ke krátkodobé akumulaci tepla slouží beztlaká akumulační nádoba se stratifikačními vestavbami. Pro úspěch projektu je důležité jeho znázornění (vizualizace) a ideová srozumitelnost. Projekt byl neustále za drobných finančních dotací rozvíjen, upravován, byla snaha o jeho vizualizaci. Připraveným štěstí přeje, takže když se dostal na MŽP ministr, který chtěl podpořit environmentální vzdělávání, měli jsme pro něj připravený rozpracovaný a promyšlený projektový záměr. Slíbená podpora byla vázána na to, že Olomouc dotáhne celou představu do územního rozhodnutí. To se podařilo, bohužel na úkor delší přípravy pro konkrétní promýšlení konceptu v období mezi rozhodnutím o podpoře a dopracováním projektu do jeho prováděcí fáze. Experimentální charakter stavby vyžadoval součinnost architektů (Projektil architekti), technologů orientovaných na technologická řešení nízkoenergetického domu (ČVÚT Praha) a soutěží vybraného dodavatele stavby (IDOP Olomouc). Samotná architektonická soutěž proběhla ve dvou kolech (v prvním okolo 20 uchazečů, ve druhém pak 3 nejlepší). Při samotné soutěži na dodavatele stavby se ukázala nezbytná kontrola dodaných materiálů od stavebních firem. Velice kladné reference byly častokrát zcela zpochybněny konkrétními telefonáty s lidmi, kteří měli nad chválenými stavbami stavební dozor. Přestože konkrétně v případě Sluňákova byla postavena stavba architektonicky oceňovaná a technologicky poměrně spolehlivě fungující, považuji za zcela zhoubné, když o dodavateli stavby rozhoduje nejnižší nabídka, bez důkladného prověření, zda je vůbec taková realizace možná. Zadavatel soutěže by si měl vymínit u ne zcela běžných a reprezentativních projektů vymínit, aby byl brán ohled také na kvalitu stavby, na financování jejích důležitých atributů (například umělecké prvky), to vše s ohledem na ideu projektu a její podporu ve fázi konečné realizace.
5.3 Realizace Pro zdárnou realizaci je potřeba kvalitní technický dozor investora a autorský dozor projektanta, stejně jako kvalitní stavitel. Je vhodné zvážit i během realizace, která trvá nějaký čas, možná alternativní řešení (rozvoj techniky). Více než na termín realizace je potřeba dbát o kvalitní provedení. Pokud se na realizaci podílejí lidé, kteří mají zájem o dobrý výsledek, je to velmi prospěšné. To se v případě realizační firmy podařilo. Bohužel je to obtížné předepsat do kvalifikačních kritérií. Co je ale možné je provést při výběru selekci firem a seznámit se s jejich realizacemi a spokojeností investorů. Realizace projektu přinesla nejprve finanční škrty v celkovém záměru. Původně plánovaná kořenová čistírna odpadních vod byla vyňata vzhledem k časové náročnosti vodoprávního řízení (objekt musel být přednostně napojen na obecní čistírnu odpadních vod). Některá umělecká díla, která měla zhodnotit interiéry i nejbližší okolí domu nebyla realizována z finančních důvodů. Velice důležité bylo zajištění finančních prostředků na dovybavení interiérů a také nutných provozních nákladů (povlečení, kuchyňské nádobí, odpadkové koše a podobně). Ač to vypadá jako samozřejmá podmínka pro budoucí provozování centra, byl o toto dovybavení sveden boj (zde je nutno uvést pochopení a pomoc právě tehdejšího náměstka primátora Miroslava Petříka). V průběhu projektu byl zřejmě nejdůležitější osobou stavbyvedoucí, který v praxi prokazoval, že mu opravdu jde o to, aby dům, který jeho firma staví, nebyl nijak šizený, aby fungoval a aby na něm pracovali lidé, kteří mají podobné smýšlení. Firma IDOP řešila také jediný velký provozní problém v případě zavodnění domu při kladení izolace. Přestože vše bylo vyřešeno kvalitně a s malými vícenáklady (okolo 4% oproti projektu), firma byla, ne příliš šťastně pro budoucí provoz, pokutována městem za nedodržení termínu dokončení stavby.
5.4 Provoz Nedílnou součástí úspěchu je poučený provozovatel, který má zájem s domem pracovat. Doporučení: Návštěva referenčních domů. Větší možnost manuálního ovládání domu Zvážit návratnost úspornějších, ale dražších technologií a výrobků. Pečlivý výběr technických specialistů s odvahou, zájmem a zkušenostmi Důsledná kontrola stavby Účast specialisty u zaregulování technologie a záběhu domu. Dostatečně jednoduchý uživatelský manuál (technika+režim)
Nízkoenergetický dům má ekologický provoz, který přesahuje pouze technická opatření (jídelníčky, používání místních produktů a Fair Trade potravin, třídění odpadů. Samotné technologie jsou návštěvníky domu posuzovány velice přísně, daleko přísněji než jiné veřejné stavby. Přestože při dostavbě budovy byla slibována pomoc při konkretizaci měřících parametrů a vizualizaci skutečných nákladů provozu, nakonec přehled o provozu je pouze neúplný a pro veřejnost nepřesvědčivý. Finance na konkretizaci měřitelných dat prokazujících ekologičnost provozu měly být vyčleněny v prvních rocích provozu. Nestalo se tak. Pro provoz domu byl stanoven příspěvek Statutárního města Olomouc. Po třech letech značného provozu narůstají náklady na opravy a revize jednotlivých technologických částí. V prvních letech s těmito náklady nebylo počítáno, dům byl nový, avšak nyní se může dostat provozovatel činnosti (Sluňákov), bez navýšení financí na opravy a obnovu používaných interiérů a provozních materiálů, do problémů.
5.5 Závěr Co je to ekologická architektura? Mluví se o ní, ale jak ji definovat? Lidská činnost mění prostředí. Proto raději mluvím o architektuře ohleduplné k životnímu prostředí. Taková by měla prostředí více přinést než vzít. Přičemž prostředí je nutné uvažovat lokálně i globálně. V naší době norem, fór a dotací se vše převádí na čísla. Pak se o ekologii v architektuře mluví jako o úspornosti. Není to chyba, pokud máme na paměti, že to je jen jeden z aspektů ohleduplnosti k životnímu prostředí. Proč se o ekologické architektuře mluví až nyní? Jsou historické budovy ohleduplné k životnímu prostředí? Do průmyslové revoluce se stavělo převážně z místních surovin. Požadavky na vybavenost a fungování budov byly nižší než dnes a k jejich splnění se využívaly jednoduché tradiční postupy. Dopady byly převážně lokální a člověk měl pouze omezené prostředky. Průmyslová revoluce přinesla člověku ohromnou sílu. Dopad a měřítko jeho činnosti vzrostly, ale jejich kontrolovatelnost zůstala stejná. Proč stavět úsporné budovy je zřejmé. Co to ale vlastně jsou úsporné budovy a jak jsou náročné na „výrobu“? Úsporné budovy jsou takové, které při výstavbě, provozu i likvidaci minimalizují náklady a dopady na životní prostředí. Úspornost ale není všelék, je to nutnost, která sama o sobě kvalitní stavbu nevytvoří. Úsporná architektura se nerovná kvalitní architektura. Co je potřeba pro zdárný výsledek - Energický zadavatel - Kvalitní architekt s vynikajícím týmem techniků - Pečlivý technický dozor - Solidní firma - Poučený uživatel Důležitý je čas strávený na projektu, zejména ve fázi studie se stavebně energetickou koncepcí. Je potřeba ověřit více variant, aby se vybrala ta nejlepší. Za nejlevnější peníze v nejkratším čase nevznikne nejlepší projekt. Důležité si je též uvědomit, že v případě zateplených staveb může být větším problémem letní přehřívání než zimní ochlazování. Při navrhování se využívají počítačové simulace vnitřního prostředí a podle nich se budova optimalizuje. Je nutné si uvědomit rozdíl mezi projektovanými vlastnosti budovy a skutečným provozem. Pro to, aby se provoz skutečně s navrhovanými hodnotami shodoval, je potřeba kvalitní provedení dle projektu a vhodné užívání. Šetrné k životnímu prostředí mohou být nejen budovy, ale i města. Výhodné je, že směřování k šetrnosti k životnímu prostředí u měst zvyšuje komfort užívání a kvalitu života v nich. Kvalitní prostředí přitahuje kvalitní lidi a omezuje jejich odchod. Poobědvat během práce v pěkném parku, projít se v neděli po upraveném nábřeží namísto útěku na chatu. To jsou nové a přitom jednoduché koncepty. Mezi ekologické projekty tak můžeme řadit i úpravy veřejných ploch a prostranství. Náměstí, návsí, parků, nábřeží. Ekologičnost se stává zaklínadlem dnešní doby. Je třeba vzít tuto „módnost“ jako šanci pro realizaci kvalitních věcí. Jde o to, dát tomuto již klišé skutečný obsah. Po třech letech činnosti je snad možno říci, že veřejnost, učitelé a školy mají o programovou nabídku velký zájem, který dokonce převyšuje kapacitní prostorové i lidské možnosti. Denní programy pro školy jsou nabízeny na půl roku a ihned po zveřejnění nabídky (v jednom až tří dnech) je program plně obsazený. Jen letos má Sluňákov na programy po jejich naplnění navíc dvojnásobný počet zájemců. Týdenní environmentálně vzdělávací programy pro školy jsou obsazeny plně již na rok 2011 a 2012. O samotný dům
mělo ročně zájem asi 10000 zájemců a programy, které Sluňákov v Horce i Olomouci nabízí (včetně festivalu Ekologické dny Olomouc) navštíví ročně dalších zhruba 25000 zájemců.
5.6 Budoucí vize a sny Architekt podobně jako v případě navrhování objektu koordinuje tým výrazných odborníků od techniků, přes biology po výtvarné umělce. Výsledkem má být intenzivní osobní prožitek návštěvníka ať již je nebo vůbec není zapálený obdivovatel přírody. Biopark pro příjemný víkendový pobyt s rodinou i osobní poznání. Dům obklopuje 15 hektarů pozemků, původní pole bylo snahou Sluňákova postupně proměněno na přírodu blízkou nivě řeky Moravy (lužní lesy Litovelského Pomoraví). Vzniklo pět biotopů (řeka, mokřad, louka, les a lidská sídla). Budoucím snem je odkrýt kouzlo a tajemství těchto biotopů návštěvníkům s pomocí příběhu o čtyřech přírodních živlech (voda, vzduch, oheň, země), které člověk sdílí společně s mýtským stromem. Návštěvníci procházejí po okružní cestě celým přírodním „parkem“ a v „místech zastavení“, které tvoří umělecky pojaté prostory (rajská zahrada, sluňákovský zvěrokruh, sluneční hora s jeskyní, přírodní divadlo, stezka mokřadem, archeologické pece) ze kterých je možno sledovat a doslova všemi smysly cítit okolní přírodu. Do projektu jsou zapojeni nejvýznamnější čeští biologové, environmentální archeologové, geologové a umělci. Budoucí sny se snaží rozšířit a zkvalitnit programovou nabídku centra, přilákat místní lidi a návštěvníky regionu. Vytvořit prostor společné porady o potřebě chránit přírodu v nás i kolem nás. Jejich realizaci usnadňují minulé úspěchy, znesnadňuje ji momentální politická situace, která v době finanční krize preferuje spíše ekonomické souvislosti a environmentální rozměr odsouvá do pozadí jako zbytný. Potěšitelný je v této situaci zájem města Olomouce o pokračování celého projektu a o jeho další rozvoj. Pro celý záměr je také důležité, že celý záměr rozvoje areálu je díky tomu, že jej opět zpracovávají Projektil architekti, úzce esteticky i ideově provázán s již dnes existující podobou celého areálu. Sen o rozvoji areálu dospěl ke stavebnímu povolení a dokonce ke schválení na SFŽP a MŽP. Po povolebních změnách se však objevily o převedení financí z projektu Domu přírody Litovelského Pomoraví (tedy ze Státního fondu životního prostředí) na projekty doplnění dálniční infrastruktury (přechody a zábrany pro zvěř, tedy do Fondu dopravní infrastruktury). Sluňákov doufá, že tento podivný záměr nebude na úrovni MŽP (nebo dokonce EU) schválen. Pokud by se tak přesto stalo, Sluňákov chce usilovat i nadále o další zkrášlení areálu zasvěceného vztahu člověka a přírody kterou společně s ostatními tvory obývá.
