Občasník skautského střediska “Skalička” v Zábřeze
I. - 2011
Obsah: Slovo vůdce Střediska................................................................................................................2 oddíl Hledači ............................................................................................................................3 oddíl Skalák..............................................................................................................................4 oddíl Žáby .................................................................................................................................5 oddíl Rozrazil.............................................................................................................................6 Kmen roverů a rangers Atlas ....................................................................................................9
SLOVO VŮDCE STŘEDISKA Bratři a sestry, vážení rodiče našich členů, milí přátelé skautingu, po několikaměsíční odmlce držíte v ruce další vydání našeho střediskového časopisu. Chtěli bychom vás seznámit co se odehrálo v našich oddílech, na co se připravujeme, co se chystá… Během měsíce ledna proběhli skautské registrace (takové malé skautské sčítání lidu) Výsledek ? – Jako středisko máme registrovaných 147 členů – což je od roku 2003 třetí nejvyšší stav, pozitivní je, že nárůst je hlavně v mladších věkových kategoriích. Největší zásluhu na této populační explozi mají v oddíle ve Štítech … Chtěl bych tímto také poděkovat Aleně Švábové – Elis, která si se svým teamem vzala na starosti redakci tohoto časopisu …
Chtěl bych vám popřát nádherné jarní měsíce – a požehnané prožití Velikonočních svátků …
Tomáš Hampl - Čochtan vůdce střediska
2
Skalák 2011
ODDÍL HLEDAČI
Autolékárnička Jako
většina naší populace i já usedám u večerních zpráv a sleduji co nového se kde stalo. Tak proběhl i tento večer, kdy jsem shlédla upoutávku na sběr vyřazených autolékárniček a tu mě problesklo hlavou. Jsme skauti, skauti co mají pomáhat! A pouze tím, že odevzdám autolékárničku, tak mohu někomu opravdu pomoci. No a tak nějak to začalo, druhý den jsem hned vše probrala s Lubošem, ten samozřejmě souhlasil (většinou vyhraji:-) Zašel za ředitelem firmy KB kde oba pracujeme a požádal o podporu propagace a už to jelo. Hned nás zaregistroval na sběrné místo, já vyrobila plakát který jsme hned umístili na OÚ Štíty do Jednoty v Horních Studénkách a také řádně proškolily naše skautíky. Ti zahájili osvětu ve svých rodinách. A čekali co se bude dít, již druhý den nám lidé začali nosit své vyřazené autolékárničky a já s přibývající hromadou měla větší a větší radost. Velkou zásluhu na naší sbírce měli opravdu ti nejmenší skauti. Měla jsem pocit, že „vybrali“ celé své příbuzenstvo. Pyšně každou schůzku nosili své úlovky. Také musím připomenout na nemalý počet od Tomáše (Čochtana). Každou autolékárničku jsem poctivě vytřídila. Sbírka zahrnovala pouze obvazový materiál a rukavice. Obaly, (tak o těch někdy jindy, ale ladem nezůstaly:-) škrtidla, roušky, nůžky, musely stranou. Celkem jsme shromáždili 132 ks autolékárniček. Luboš po kontaktování s Adrou odvezl dvě vrchovaté krabice do Nového Jičína na svozové místo. Asi za měsíc nám přišel děkovný email s úctyhodnými čísly. Pro nemocnici v Keni v Itibu, byl vybrán zdravotnický materiál v hodnotě 1,2 miliónu korun. A proto mohu jen říci.
Děkuji všem zúčastněným Elis
Skalák 2011
3
ODDÍL HLEDAČI
4
Skalák 2011
ODDÍL HLEDAČI
Štítecká benzínka zase ožije A tím vůbec nemám na mysli snížení ceny benzínu, a díky tomu dlouhé fronty. Po roce se opět bude konat sbírka pojmenovaná „Kapka naděje“. A jelikož je skautským heslem pomáhat, již čtvrtý rok se oddíl Hledačů v této sbírce angažuje. A jak to celé probíhá? V týdnu od 7. do 11. června se na čerpací stanici ve Štítech budou střídat členové skautského oddílu, mýt autům okna a vybírat dobrovolné příspěvky. To znamená, že není povinností za umytí auta platit, ale měli bychom být k sobě solidární.Celá humanitární akce je pod záštitou Nadace pro transplantaci kostní dřeně. Jejím cílem je pomoci nemocným dětem zvláště s poruchou krvetvorby, nádorovým onemocněním a pro děti, jejichž onemocnění vyžaduje transplantaci kostní dřeně. A nejen to. Nadace se soustředí i na zlepšení diagnostických postupů a léčebných metod, pomáhá v oblasti psychosociální péče, což znamená vybavená heren a dětských koutků pro malé pacienty. Další oblasti, na které se vybírají prostředky, je finanční pomoc při výstavbě nové transplantační jednotky a zajištění její přístrojové vybavenosti, podpora vědeckých aktivit a v neposlední řadě také podpora regionálních nemocnic. Finanční prostředky se vybírají do zapečetěných kasiček a jejich obsah putuje na účet Nadace. Mnohokrát jsme se setkali se skeptickými názory typu „kdo ví, kam ty peníze jdou“, „stejně si je rozeberou ti, kdo sbírku pořádají a na děti se nedostane“ a podobně. Myslím, že jsme se již mnohokrát mohli přesvědčit, že tomu tak není. Častokrát se tato nadace objevuje v médiích, a to nejen díky své známé zakladatelce a patronce Vendule Svobodové, ale také díky své úspěšnosti. O dvacetikorunu nikdo „nezchudl“ ani nezbohatnul. Tak proč jí nepřispět na dobrou věc? Vždyť se jedná o nemocné a ještě k tomu děti... Tereza Skácelová
Zdroj: www.kapkanadeje.cz
Skalák 2011
5
ODDÍL HLEDAČI
Česko-chorvatské přátelství Jistě každý ve Štítech ví, že jako skauti, máme družbu se skauty z Chorvatska. Stalo se již tradicí, že si k nám jezdí zalyžovat. A letošek nebyl výjimkou. Dorazili hned 2. ledna a na týden se jejich útočištěm staly Heroltice. Bohužel jsme se jim nemohli věnovat tolik, jako v předešlých letech, protože už jsme téměř všichni vázáni termíny zkoušek na vysokých školách. Ale zvládli to na jedničku. Objeli téměř všechny sjezdovky v okolí a nevynechali ani nově otevřenou Bukovou horu. Nejvíce si ale užili té heroltické. Měli ji nejblíž a navíc jsou mezi nimi i lyžaři, kteří si na větší svahy netroufají. Ale abychom jim vynahradili naši absenci při jejich návštěvě, uspořádali jsme v pátek 7. ledna „Masky na ski“. Všichni jsme se bavili, vybírali nejlepšího sjezdaře, skokana a v neposlední řadě taky masku. Jen byla smůla, že oceněné mohly být jen děti, protože můžu s jistotou tvrdit, že nejoriginálnější masku, měl náš skautský vůdce Luboš. Diplomy za vybrané disciplíny dostaly děti při večerní schůzi v jídelně ubytovny v Herolticích, které se zúčastnil i místostarosta pan Haltmar Petr a vůdce skautského střediska Zábřeh – Skalička Tomáš Hampl. Poslechli jsme si také proslovy našeho i chorvatského vedoucího. Oba se shodli na tom, že jsme všichni rádi, že spolupracujeme a navštěvujeme se. Také že je to velká možnost poznat zvyky obou národů a přátelství, které může vydržet na celý život. Na důkaz pravdivosti svých slov, podepsali smlouvu o českochorvatském bratrství. A její znění: „Vedeni velkými idejemi skautingu, obětavostí vzdělávat děti a mladé lidi, jistotou, že naše tvrdá práce a odevzdání může přispět k vytvoření lepšího světa, my, Hledači a Marjanovci podepisujeme dnes LISTINU BRATRSTVÍ. Považujeme toto za záruku věčného bratrství českého a chorvatského lidu! Považujeme toto také za stálý impuls k našemu bratrství a spolupráci!“Po podpisu následovala volná zábava. Chorvati hráli na kytaru a zpívali. A jelikož jsme už některé písničky znali, také jsme se přidali. Měli jsme pro naše přátele překvapení a to vystoupení naší družiny z Horních Studének se svým tanečním vystoupením ,,Wak-Waka“. Večer v příjemné společnosti utekl rychle. Navíc jsme ho museli ukončit brzy, protože druhý den naši skautští bratři odjížděli domů. Ještě jsme se s nimi šli v sobotu rozloučit a teď už nám nezbývá nic jiného, než se těšit na jejich další návštěvu. Tereza
6
Skalák 2011
Skácelová
ODDÍL HLEDAČI
Praha a vánoční trhy Každý rok jezdí skauti ze Štítů na olomoucké vánoční trhy spojené s návštěvou plaveckého bazénu. Letos se cíl našeho výletu změnil a připojili se k nám i skauti z Horních Studének. Jeli jsme do Prahy. Celkem nás bylo kolem třiceti a počet se ještě navýšil některými rodiči našich nejmenších členů. Problém nastal po nastoupení do vlaku. Nebylo si kam sednout. Proto jsme zůstali stát v uličkách. Naštěstí se nás paní průvodčí zželelo a pustila nás do první třídy. Cesta tam tedy byla příjemná a rychle ubíhala, ale ani tak jsme se nevyhnuli typickým dotazům: „Už tam budem?“ Na nádraží v Praze následovalo „sčítání lidu“ a hurá do muzea, abych byla přesná, do Muzea hlavního města Prahy. Dětem se nejvíce líbila vánoční výstava Čtyřlístku. Mohly si prohlédnout časopisy, knihy a omalovánky s Fifinkou, Bobíkem, Myšpulínem a Pinďou. V dalším patře muzea na nás čekal Langweilův model Prahy z let 1826-1837, který jsme dokonce zhlédli i v 3D kině. Poslední výstava nesla název „Pražské výletní restaurace.“ Podívali jsme se, jak vypadaly venkovní restaurace za první republiky, na tehdejší oblečení a dokonce i jídelní lístek. Součástí expozice byla i fungující dobová restaurace. Z muzea jsme zamířili na Staroměstské náměstí. Bylo plné stánků s občerstvením, vánočními dárečky, suvenýry s pražskými monumenty a samozřejmě nízkými cenami. Nemohli jsme přehlédnout staroměstský vánoční strom, kočáry tažené koňmi, ani polední odbíjení orloje, ke kterému nám zatroubili z věže radnice.Chtěli jsme se zbavit návalů lidí na trzích a rozhodli se podívat na Karlův most, ale s těžkým srdcem jsme zjistili, že ve vánoční Praze se nám nepovede před tlačenicemi uniknout. Ale i tak to byl pro všechny zážitek. Děti se zajímaly o všechny „umělce“, kteří si na mostě rozprostřeli stánky a předváděli svá vystoupení. Z Karlova mostu jsme se přesunuli na Václavské náměstí, kde následoval krátký rozchod. Každý ho využil po svém. Někteří obcházeli obchody, jiní navštívili oblíbené fastfoody. Čas se krátil a doba odjezdu blížila. Proto jsme znovu zamířili na nádraží, sečetli ovečky a s ulehčením zjistili, že jsme nikoho neztratili , což byl téměř nadlidský úkol.Jelikož jsme celou prohlídku absolvovali pěšky, mysleli jsme si, že zpáteční cesta proběhne v klidu, děti budou unavené a tudíž hodné, ale opak byl pravdou. Jediní, na kom se únava projevila, byli vedoucí. Děti nám ukázaly, že jejich zásoba energie je nevyčerpatelná. Navíc první třída se nám tentokráte neotevřela, takže jsme opět stáli na chodbičkách. Také jsme zjistili, že tři dámy opravdu zaberou kupé pro osm dospělých, přepočteno na děti téměř pro dvanáct osůbek. Ale ani dvou a půl hodinová cesta vlakem v uličce dětem nezabránila vymýšlet různé kousky. Do Zábřehu, což byla i naše výchozí stanice, jsme dorazili v sedm hodin večer. Na děti už čekaly rodiče a ty zbylé jsme rozvezli domů. Myslím, že jediní, kdo chtěli jít spát po večerníčku, byli zase jen vedoucí . Tereza Skácelová
Skalák 2011
7
ODDÍL SKALÁK
Výprava do Žibřidovic Jako
před každou výpravou musí být někde sraz. Tentokrát byl sraz na nádraží ČD v 17:15. V nádražní hale jsme se sešli v hojném počtu i s třemi saněmi s jídlem . Už jenom přepočítat účastníky skaláku a účastnice rozrazilu a mohlo se vyrazit. Nastoupili jsme do vlaku, ještě jsme se poskládali v uličce se saněmi a vyrazili jsme směr Jeseník, v tom Ropák zavelel: „Všichni papír a tužku nakreslíte pochodový film". Naše konečná stanice byla obec Jindřichov, tam pokračovala naše cesta (po tmě) do Pustých Žibřidovic kde na nás čekala chata. Vešli jsme dovnitř a začalo se vytápět. Měli jsme si dodělat pochodový film, který jsme také dodělali ale nesprávně, oproti Rozrazilu, který to ani nezačal. Však si také zadřepovali. Potom jsme se přesunuli ven, kde nás čekala hra (světlonoš). Jak hra skončila (tížil čas) se šlo zpátky na chatu jít do hajan. Druhý den začal standardní rozcvičkou, pak hygiena a snídaně z Jirkové kuchyně. Bylo nám sděleno že se půjde na výpravu do okolí s vařením guláše. Našli jsme si místečko na vaření v nějaké zmrzlé bažině kde jsme se usadili a dali jsme se do vaření... Hotový ,,guláš" jsme spořádali s chlebem a jak byl guláš dobrý, tak nám zbyl ještě jeden kotlík, který nesl Ropák s Colombem pro Sedmihláska. Ve vyhřáté chatě jsme se ohřáli a odpočinuli a po chvíli jsme šli zase ven. Stavěli jsme co nejvyšší sněhovou věž, kterou jsme si vzápětí zničili a potom byla velká sněhová válka. Celí mokří a unavení jsme šli zpět do chaty na večeři. K večeří se podávali dva pokrmy: první byl upravený guláš pro Sedmihláska a druhý byl z Jirkové kuchyně. Po večeři jsme hráli hazardní hru ve skautském stylu a potom hru ,,vlkodava" a spát. Poslední ráno v Žibřidovicích proběhlo stejně jako předešlé ráno. Ke snídani byla Jirkova specialita a po snídani šla většina do místního kostela. Po příchodu ostatních z kostela jsme se dali do balení batohů a úklidu chaty. Na oběd byla Jirkova kuchyně. Po obědě bylo uklízení kuchyně a vytíráni podlah. Vše bylo hotovo tak se může vyrazit na vlakovou zastávku v Jindřichově. Cesta zpět byla rychlá protože byla z kopce. Po příchodu na zastávku zbyl ještě nějaký čas na zimní radovánky. Přijel vlak a hurá domů. Přijeli jsme do Zábřehu a výprava byla ukončená rozloučením v nádražní hale... Jirka H.
8
Skalák 2011
ODDÍL SKALÁK
Výprava do okolí (v podání Ropáka) Sešli jsme se v sobotu ráno 29.1. u lihovaru ve složení Kája, Dan, Ondra, Jirka Hojgr, Luboš, Tom, Jirka Hohn a já. Po vstoupení do lesa jsme začali hrát na uprchlíka, hra spočívá v tom, že uprchlík má před výpravou náskok a zanechává za sebou stopy, ostatní ho stopují až do jeho úkrytu. Poté začíná boj v koulování. Uprchlík má tři životy a stopaři každý jeden. Role stopaře se zhostil Jirka Hojgr a svůj úkryt si zvolil v blízkosti Hohnova kříže. Pronásledovatelům se ho nepodařilo vypátrat, tak se jim musel ukázat. Při koulovačce ztratil jeden život a ostatní zabil, takže vyhrál. Po skončení hry, jsme došli do Vlčího dolu, kde začala soutěž v přepalování provázku mezi dvěma skupinama. Ze začátku to vypadalo na jasné vítězství pod vedením Jirky Hojgra, ale pak se karta obrátila a vyhrála skupina kterou vedl Tom. Na ohni si každý opekl hada z těsta, kromě Grunhorna ten si opekl klobás. Na míchání těsta se využila věru „malá“ krabička KPZ od Dana (krabice od autolékarny). Oheň jsme uhasili a vydali jsme se přes kopec do Václavova. U Václavova jsme hráli eskymáckou honičku. Po vylítání pokračujeme do Ružáku, kde se zastavujeme u pomníku partyzánů. Pak vystupujeme kolem chaty Lesanky nad Račický lom a vrchní cestou kolem vodojemu zpět k lihovaru. Zakončujeme výpravu kolem čtvrté a to vcelku zmrzlí… Ropák
(v podání Káji) Sešli jsme se u lihovaru. Bylo nás 8 – Já, Jirka, Bobek, Luboš, Ondra a Danek, vedoucí Ropák a Jirka. Hned ze začátku jsme hráli na uprchlíka. Jirka byl uprchlík a my jsme ho měli vystopovat a sestřelit ho puckou. Přitom jsme došli k Hohnovu kříži. Pokračovali jsme do lesa a tam je malinká studánka. Kousek od ní nás rozdělili do skupinek a měli jsme rozdělat oheň, kdo dřív přepálil provázek, tak ta skupinka vyhrála. Pak jsme měli udělat těsto a z něho pečený hady. Šli jsme lesem a dorazili na lesní cestu. Po cestě jsme dorazili do Václavova na prostranství jsme hráli indiánskou hoňku. Z Václavova jsme šli do Růžovýho údolí. Odtud do kopce až k lomu. A pak jsme se vrátili zase k lihovaru. A tam jsme se každý rozešli do svých domovů. Kája
Skalák 2011
9
ODDÍL ŽÁBY
Výprava za zvířátky a odpoledním tvořením 27.10.2010 Sraz byl v 7.20 na vlakovém nádraží, odkud jsme jeli vlakem do Rapotína. Ve vlaku jsme hráli hru, kdo uvidí nejvíce různých zvířat. Viděli jsme 5 srnek, psa, hejna ptáků, kočku, pavouka a spoustu dalších. Když jsme dojeli do Rapotína, šli jsme do Zoo koutku. Tam nás přivítal pan majitel. Po cestě k pokladně jsme se dívali na poníky a na oslíka. U pokladny jsme si odložili batůžky, posvačili a kdo chtěl, mohl si něco koupit. Potom jsme se šli podívat na zvířátka, zrovna je vypouštěli ven a dávali jim krmení. Viděli jsme velblouda, čápy, veverky, koně, slepice, opice, koroptve, papoušky, holuby, … a ještě králíci tam byli a osmáci. Opice na nás vztekle skočila a zarazila se až o mříž, byla strašně srandovní a nakonec se počůrala. Od zvířátek jsme se nemohli odtrhnout, ale pán nás volal na výstavu starých věcí. Před stodolou jsme se museli pořádně odupat. Na výstavě jsme viděli spoustu věcí: historické kočárky, auta, motorky, kola, spoustu panenek, hodiny, betlémy, ….Když jsme vyšli ven, kluci obdivovali traktory a frézy a všichni jsme se šli podívat do tanku. A protože už bylo dost hodin a chtěli jsme si ještě něco zahrát, než nám pojede vlak, pomalu jsme zoo koutek opouštěli, ale ještě než jsme úplně odešli, tak jsme se stihli podívat na lamy, oslíky a pohladit si poníky. Na louce jsme hrály hry, třeba na červené a bílé. Potom jsme si udělali dvojice, svázali si nohy a šli k vlaku. Ze začátku to šlo těžko, pořád jsme padali, ale pak jsme se to naučili. Nakonec to bylo fajn a docela srandovní. Čekání na vlak v Rapotíně i v Šumperku jsme si krátili hraním „Žabule, žabule hop“. V Zábřeze jsme vystoupili z vlaku a šli jsme do DDM, kde jsme měli domluvenou keramickou dílnu. V keramice jsme si vyráběli kachle se zvířátky, které jsme viděli v Rapotíně. Protože jsme byli moc šikovní a rychlí, tak jsme stihli ještě spoustu dalších výrobků. Po keramice jsme se na chvíli stavili v herně, kde jsme blbli na trampolíně, houpali se a hráli fotbálek. Kdo chtěl, tak si maloval obrázek a Magaskawin nám zatím spočítala body z výpravy. A protože už bylo moc hodin, udělali jsme nástup a vyhlásili vítěze. Výprava se povedla a už se moc těšíme na další.
Společně napsali: Šárka, Lucinka, Domča, Mareček, Mraveneček, Mája a drobné úpravy společně s těmi nudnými větami Magaskawin.
Napsali o akci: Sranda byla, když začala opice čůrat a potom na nás vyskočila. Bylo to všechno super!!! Mraveneček Nejvíc se mi líbil poník. Mája Mně se líbila opice. Domča Hodně se mi líbil Betlémek v muzeu. Lucinka Bavilo mě to v keramice. Šárka
10
Skalák 2011
ODDÍL ŽÁBY
Výroba cukroví aneb ať jsme tlustí na tři prsty 4.12.2010 V listopadu u Žab proběhla již tradiční akce Šikovné ručičky. Tentokrát jsme se zaměřili na předvánoční výrobu a zdobení cukroví. Protože v klubovně nemáme dost místa ani propriet k pečení, rozhodli jsme se pro nepečené cukroví z těsta na vosí úlky, z kokosového těsta a pro zdobení perníků. Děvčata a chlapci (2 naši stateční bojovníci J) si přinesli s sebou perníčky a jako první bojový úkol jsme si předsevzali nazdobit je. Ač jsme měli víc polevy za ušima a v bříšku, přesto se nám povedlo perníčky pěkně nazdobit. Někomu to šlo lépe, jinému hůře, ale všichni se snažili podle svých možností a zručnosti. Zatímco osazenstvo provádělo svá, mnohdy „Picasovská“ díla J, já společně s Magaskawin jsme se pokoušely o rozhnětení zatuhlého těsta. Následně jsme se všichni společně vrhli na modelování myšek, ježečků, hříbečků a vosích úlků z těsta. Všechny tímto velice chválím, jste moc šikovní J.Abychom rozpohybovali svalstvo, vyběhli jsme si ven zahrát honičku, pár her a trošku zasáňkovat, případně se povozit na lopatě J. Za zmínku jistě stojí také příhoda se zaměněnou termoskou jedné naší členky. Tatínek totiž ráno nachystal dvě termosky – jednu pro své milé dítko a druhou sobě na ryby (s přídavkem slivovice pro zahřátí J). Jak už se to tak někdy stává, termoska byla zaměněna ale naštěstí pohotová maminka zavolala těsně před tím, než byla provedena „degustace“J. Než jsme se rozloučili, stihli jsme ještě vidět vyplašenou myšku prchající po sněhu. Myslím že se tato akce povedla a každý si s sebou něco odnesl domů. Helča
Šikovné ručičky- Smaltování 26.2.2011 Dnes jsme se sešli v 9 hodin na klubovně. Kora nám dala kulaté a hranaté plíšky, které jsme si mohli posmaltovat. Pro inspiraci jsme si prohlédli různé knížky se smaltovanými výrobky a začali jsme kreslit vlastní návrhy. Kdo chtěl, mohl dělat náušnice nebo přívěšek. Nakonec si každý udělal výrobky dva. Používali jsme sypké barvy na smaltování, které se musí pro hezký konečný výsledek nechat zapéct. Na akci jsme osmaltovali sobě, maminkám, tatínkům a dalším nám blízkým spoustu krásných výrobků.
Skalák 2011
11
ODDÍL ŽÁBY
Deskové hry
4.3.2011
Tentokrát jsme se sešli už ve tři hodiny u gymnázia a pokračovali na klubovnu. Čekalo nás odpoledne plné her, takže na klubovně jsme dnes byli až obdivuhodně rychle . Přinesli jsme si hry známé, neznámé, klasické i novodobé. Šárinka s Lucinkou přinesly Carcassonne, Magaskawin Osadníky z Katanu a Zuzanka s Terčou svoji vlastní vymyšlenou hru Myšky, která nás velmi zaujala. Dále jsme stihli ještě několik her Černého Petra a Mikada. Protože čas rychle utíkal, tak jsme se ani nenadáli a museli jsme vše začít balit a to jsme si některé hry ani nestačili zahrát, asi budeme akci muset brzy zopakovat.
Vítání jara 12.3.2011 Klasicky jako každý rok bylo nutné dát zimě sbohem a přivítat jaro. Počasí nám přálo a bylo vyloženě jarní. Sluníčko svítilo jako o život a my jsme začali shánět vše potřebné k výrobě Moreny. Na hledání všeho potřebného a výrobě se podíleli všichni, takže výsledek stál opravdu za to. Když byla Morena hotová, zbývalo už jen vymyslet básničku, která by pomohla zahnat zimu. Nakonec jsme Morenu zapálili a na cestu po řece jí přednesli básničku. Potom jsme za ní běželi tak dlouho, dokud nám nezmizela z očí. Jestli se nám zimu podařilo zahnat, musíte posoudit sami.
První jarní pochod 25.3.2011 Tradičně jako každý rok jsme se vypravili na První jarní pochod pořádaný zábřežským gymnáziem. Šli jsme nejkratší 15km trasu, ze Zábřeha přes Růžové údolí do Svébohova a odtud přes Rovensko zpět do Zábřeha. Cestou jsme hráli hru Kolíček a Poplach. Ve Svébohově na nás čekalo občerstvení, takže jsme všichni dobyli energii a mohli se vrhnout na průlezky, to aby nám druhá půlka cesty nešla tak lehce. Cestou do Zábřeha už byla tma, takže k vidění toho moc nebylo, tak jsme si alespoň zpívali až se hory zelenaly, ale to jsme pro tu tmu bohužel nemohli vidět. Do cíle dorazili všichni zúčastnění, v cíli nás čekal diplom, guláš nebo párek, ty menší i sladká odměna, ale všechny čekal dobrý pocit, že jsme to zvládli. Magaskawin
12
Skalák 2011
ODDÍL ŽÁBY
Výprava na Městské skály 9.4.2011 Žáby a lezení. Bylo tomu opravdu tak, vyrazili jsme v sobotu ráno vlakem ze Zábřeha a jeli lézt na Městské skály, které se vyskytují přibližně 3 kilometry od Šumperka. Společně s námi jeli ještě Jaroslav Maixner a Pavel a Petr Drábkovi, kteří s námi na skalách lezli. Naše výstupní stanice z vlaku byl právě Šumperk. Poté co jsme se prodrali městem až za Kaufland jsme zanedlouho narazili na turistickou značkou a mohli jít po zelené, až za naším cílem. Cestou jsme hráli hru, kdy se nesměli používat slova ANO a NE a to v žádné kombinaci. Hrálo i vedení, takže se děti bavili nejvíce, když už je komplet obrali během prvního kilometru. Po výstupu všech účastníků na skaliska jsme si odpočinuli na vyhlídce a šli na to. Děti se sice z počátku bály chystaného lezení, ale nouze o první dobrovolníky nebyla. Všichni se statečně ujali role lezce a musíme uznat, že nás překvapil čtyřletý Filípek, který se odhodlaně pustil to šplhání. Po zaslouženém adrenalinu jsme se museli najíst, tak jsme šli opékat špekáčky. Najedli jsme se, pořídili pár společných fotografií a vyrazili spokojení zpátky na vlak a domů plní dojmů a zážitků. Ťapka
Skalák 2011
13
ODDÍL ROZRAZIL Ačkoliv se stále něco děje, rádi bysme Vám sdělili naše zážitky z naší nejčerstvější oddílové akce, která se konala 25. a 26. března na Skaličce.
Přespání na Skaličce
(očima naší skautky)
Dne 25. – 26. března se konalo přespání na klubovně na Skaličce družinky Sasanek a Sedmikrásek, tedy celého našeho oddílu. Sraz byl v 17:00 hod na Masarykově náměstí u kašny. Po shromáždění se odkráčelo na ulici Výsluní, kde jsme zahájily první hru na bandyty a policajty. Při této hře byly 2 skupinky, ale jen jedna uspěla a druhá malinko zabloudila. Po nějaké době jsme se setkaly a společně šly k parku, kde jsme hrály druhou hru.Dětem se rozdaly lístečky s různými postavami jako jsou šamani, čarodějové a zaklínači. Tyto postavy hledaly po parku kouzla, která byla napsána na papírku. Papírek obsahoval název kouzla, postavy potřebné na kouzlo a písmenka, podle kterých se kouzla plnila, např. D - dřep, V - výskok, L - lusknutí, T - tlesknutí, O - otočka. Jenomže při hledání kouzel postavy honili 2 mágové. Jeden z nich byl mág černý, který když někoho chytil, musela ta osoba udělat 2 výskoky a 3 dřepy. Druhý byl mág žlutý a chycené osobě musel úkol sám vymyslet.Po hře se všichni odebraly na klubovnu, kde jsme zatopily a navečeřely se. Zahrály jsme si hru na Vlkodlaka, potom byla hygiena a šlo se spát. Druhý den po budíčku následovala rozcvička na louce. Po rozcvičce jsme si uklízely spacáky a karimatky, nasnídaly se a šly na hygienu. Když už bylo poledne, začaly jsme připravovat ohniště k uvaření obědu. Kopretinky se učily zapalovat oheň a potom šly uklízet klubovnu. Sasanky zase uvařily výborný oběd. Nakonec jsme oběd musely odnést do klubovny, protože začalo poprchávat. Najedly jsme se dosyta, douklízely a umyly nádobí. Toto přespání jsme ukončily našimi skautskými pozdravy a rozešly se. Lenka Friedlová
autor
14
Skalák 2011
KMEN ROVERŮ A RANGERS ATLAS
Kmen R&R Atlas vás zve na tradiční jarní celostřediskovou výpravu na Nový Hrad u Bohdíkova Společný sraz k odjezdu ze Zábřehu je 30.4. v 7.15 na nádraží ČD… Tak jako vždy i letos proběhne soutěž O nejlepší guláš. Soutěžit se bude po oddílech, či družinách. S sebou svačinu a pití, zápisník a pisátko, šátek a uzlovačku, KPZ a dále dle pokynu vůdce tvého oddílu. Předpokládaný návrat bude vlakem v 15.11 hodin opět do Zábřehu.
Skalák 2011
15
D ovolte, abych za všechny bratry a sestry poblahop ř ála manžel ů m H amplovým, k narození jejich dcery
A lžb ětky . Do života jí p ř ejeme vše krásné.........
Občasník skautského střediska „Skalička“ v Zábřeze Junák – svaz skautů a skautek ČR středisko Skalička Krumpach 23, 789 01 Zábřeh tel.: 736 509 434 e-mail:
[email protected] web: www.skalicka.skauting.cz adresa na redakci:
[email protected]
redakční uzávěrka: 1.4.2011 uzávěrka příštího čísla: 30.8.2011 náklad: cca 150 výtisků
16
Skalák 2011
