ČESKÉ & MORAVSKÉ
OBALOVÉ SKLO BOHEMIAN & MORAVIAN
CONTAINER GLASS Historie a současnost History and the Present
Jitka Lněničková
Obsah / Contents
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
13. 14.
15. 16.
17. 18.
19. 20. 21.
Úvod / Foreword . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 Značky / Marks . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 Výběr z použitých pramenů a literatury / Selected Sources, and Literature . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 Zkratky / Abbreviations. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 Obalové sklo v českých zemích / Container Glass in the Czech Lands . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 Skloviny / Glass melt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50 Sklářské stroje / Glass-Making Machines . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .54 Uzávěry láhví / Bottle Closures . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64 Farmaceutický obal / Pharmaceutical Container . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70 Drogerie, kosmetika a parfumerie / Drugstores, Cosmetics, and Perfumery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .78 Inkousty, tuše, lepidla / Ink, Indian Ink, Glue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .88 Přírodní a umělé minerální vody / Natural and Artificial Mineral Water . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .96 Sodové vody, limonády a ovocné šťávy / Soda Water, Lemonades, and Fruit Juices . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .104 12. 1. Sodové vody, limonády a ovocné šťávy / Soda Water, Lemonades, and Fruit Juices . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 12. 2. Sifon / Siphon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Lihoviny / Spirits . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Víno / Wine . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 14. 1. Tiché Víno / Still Wine . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 14. 2. Šumivé víno / Sparkling Wine . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 14. 3. Demižony / Demijohns. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Pivo / Beer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 Mléko a mléčné výrobky / Milk and Dairy Products . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 16. 1. Konzumní mléko / Consumer Milk. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 16. 2. Jogurt / Yoghurt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 16. 3. Mléko pro kojence / Feeding Milk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 Obalové a nápojové sklo / Container and Beverage Glass . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 Sklo – průmyslový potravinářský obal / Glass as an Industrial Food Container . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 18. 1. Potřeba komerčního potravinářského obalu / The need for a Commercial Food Container. . . . . . . . . . . . . . . . 186 18. 2. Hořčice / Mustard . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 18. 3. Ocet / Vinegar. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 18. 4. Nakládaná zelenina / Pickled Vegetables. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 18. 5. Okurky / Pickled Gherkins . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 18. 6. Kečupy a omáčky / Ketchup and Sauce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 18. 7. Zpracování ovoce / Fruit Processing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 18. 8. Med / Honey. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 18. 9. Ryby / Fish . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 18. 10. Rostlinný olej / Vegetable Oil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 18. 11. Konzervové džbány / Canning Jugs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 18. 12. Některé z mnoha dalších / A Few from Many Others . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 Polévkové koření / Soup Seasonings . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 Domácenské konzervové sklo / Preserving Jars . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 Zásobnice a jiné / Storage Jars, and Others . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 Začátek budoucnosti / The Outset of the Future . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245
9
the way of making inner thread of bottles patented. Inner threads were used mostly in west Europe, in the Czech lands they appeared sporadically. The imaginary competition for the best closure was won by a crown cap invented by William Painter, USA, in 1892. This type of a cap was widespread by Painter´s Crown Seal Company. In the Czech lands these crown (seal) caps were used more from the 1930s and dominated in the 1940s. Considered as the best alternative they have been in use since that time, however their original cork backing was replaced by plastic one.
Láhev s vnitřním závitem, na nálepce technické údaje (vzor 2560., obsah 116 ml, železná forma Owens H.F.), firma Mühlig-Union – sklárna Hostomice, kolem 1930, v. 30,5 cm (RMT). Láhve s vnitřními závity se objevují v českých zemích ve srovnání například s Německem poměrně málo. / A bottle with internal thread, technical information (pattern 2560., contents 116 ml, iron form, Owens H.F.) on the sticker, the firm Mühlig-Union – glassworks Hostomice, around 1930, h. 30,5 cm (RMT). Compared with Germany, for example, the bottles with internal threads appeared rather sporadically in the Czech lands.
Zátky pro láhve s vnitřními závity, kolem 1930. (AGC) / Tops for bottles with inner threads, around 1930. (AGC)
Uzávěry pro láhve s vnitřním závitem podle patentu firmy C. Stölzleho synové, 1940. (SHM) / Tops for bottles with inner thread after the firm C. Stölzle sons´ patent, 1940. (SHM)
68
12. 2 Sifon
Sifonovou láhev vynalezl v roce 1813 Charles Plynth v Anglii a nazýval ji také „přenosným pramenem sodové vody“, k masivnímu rozšíření domácenských sifonových láhví došlo ale až v době, kdy byla plně zvládnuta technika transportu oxidu uhličitého v malých tlakových nádobkách. V posledním desetiletí 90. let se sifonové láhve začaly objevovat i v domácnostech v českých zemích. Zpočátku se jednalo zejména o importované výrobky (Continental Sparklets Comp.), ale kolem přelomu 19. a 20. století začala s výrobou také firma Carl Pochtler ve Vídni, která dodávala již v prvních letech 20. století několik typů sifonových láhví vlastní konstrukce. Nádoby sifonových láhví byly zpravidla z tlustostěnného skla a někdy opletené drátěnou sítí a klíčová byla u nich zejména odolnost skla proti tlaku. Výrobě skleněných sifonových láhví se již před první světovou válkou věnovaly firmy S. Reich & Co. – sklárny Úsobrno a Kyjov (později První česká sklárna); Josef Inwald – ve sklárnách v Poděbradech a Pozorce, L. Reich v Boškově u Přerova (barevně mramorované láhve), Libochovické sklárny – sklárna Libochovice, C. Slanina. – sklárna Pozorka, C. Stölzleho synové – sklárna v Suchdole nad Lužnicí a J. Fick – sklárna Mstišov (později O. Löwy). Zmíněné firmy a sklárny pokračovaly ve výrobě sifonových láhví i v době mezi světovými válkami. První sifony pro domácnosti a pohostinství byly plněny ještě přímo v závodech na výrobu sycených nápojů. Tato praxe byla běžná ještě ve 20. letech 20. století, přestože již před první světovou válkou byly na trhu k dispozici i malé domácenské tlakové lahvičky (bombičky). Doma plněné láhve (tzv. autosifony) se prosazovaly v širší míře teprve od poloviny 20. let, kdy se zlevnila jejich výroba i provoz. V této době se začala v Československu etablovat řada firem, které se specializovaly na výrobu domácenských sifonových láhví a na výměnu bombiček – „Bedřich Pokora, první česká továrna na syfonové hlavičky“ – Brno; Sodak – Olomouc; O. Kostělňák – Ostrava apod. Masové používání autosifonů znamenalo těžkou konkurenci především pro malé závody na výrobu sodové vody a sycených limonád. Další velmi tíživou konkurencí bylo pro sodovkárny zavádění nových přístrojů, které umožňovaly obohacování běžné pitné vody přímo při výtoku z kohoutku. Tyto přístroje si pořizovala zejména pohostinská zařízení. Sodovkárny oprávněně chápaly hlavně tyto přístroje jako závažnou konkurenci a snažily se ji omezit poukazováním na to, že výroba sodovky je koncesovanou živností a nikdo ji nesmí provozovat bez povolení. Jejich boj byl ale předem prohraný. Kovové a skleněné sifonové láhve byly v českých zemích používány po celou druhou polovinu 20. století a jejich úpadek přinesl až nástup PET–láhví ve druhé polovině 90. let. Kolem poloviny 90. let zanikly výrobny sifonových láhví i distribuční místa výměny bombiček. Sifonová láhev ale stále žije a i v prvním desetiletí 21. století ji lze (jako Soda fresh) stále zakoupit, míst k výměně bombiček je ale málo a z kdysi běžné součásti domácnosti se stal předmět okrajové spotřeby.
Návod na zacházení se sifonovou láhví z roku 1900. (AA) / A manual describing the use of a siphon bottle from 1900. (AA)
122
14. Víno 14. 1. Tiché víno Na rozdíl od lihovin či kosmetiky je tvarové i barevné spektrum obalů tichých a šumivých vín poměrně skromné a po dlouhé desítky let se v podstatě nemění. Vinaři ctí tradici a setrvávají především u dvou základních typů láhví tichých vín. Prvním je láhev na rýnské (dříve také někdy uherské) víno, která je označována jako pistole, z ní je odvozený například typ Schlegel. Druhou je v českých zemí běžnější láhev typu Bordeaux, často psaná ve fonetické podobě jako „bordo“ nebo „bordó“. Z tvarů vinných láhví typu „bordó“ vychází rovněž některé tvary láhví na koňak, brandy apod. Pro tyto nápoje byly používány v minulosti často takřka identické obaly jako pro víno. Téměř se neproměňoval ani tvar masivní láhve na šumivé víno. Ani láhve na dezertní vína a láhve na sladová (medicinální) vína či malaga nepodléhaly proměnám. V českých zemích byly a jsou jen velmi málo používány speciální či charakteristické tvary skleněných láhví pro určité typy produktů – jedním z mála příkladů je mělnické víno. Různě tvarované vinné láhve vyráběly mnohé české a moravské sklárny pro zahraniční odběratele a v jejich výrobním programu najdeme láhve na chianti, tokaj, portské apod. Ani v barevnosti nehýřily a nehýří české a moravské vinné láhve pestrostí – vedle bezbarvých láhví (někdy s lehkým náběhem do akvamarínu) se můžeme setkat s několika odstíny zelené od olivové po trávovou v různých stupních intenzity a jen málo s různými spíše méně výraznými odstíny hnědé. Jen zřídka se objevují reliéfní nápisy a dekory. Zatímco v západní Evropě se víno prodávalo v láhvích již ve 2. polovině 17. století, v českých zemích se láhve objevovaly dlouho převážně jen u importovaných vín. Ještě kolem roku 1870 byly skleněné vinné láhve v českých zemích spíše výjimečnou záležitostí. Na počátku 70. let 19. století se ozývala z řad vinařů v habsburské monarchii kritika, že nedostatek kvalitních domácích láhví brzdí růst prodeje vína. V této době byly vinné láhve do Rakousko-Uherska importovány hlavně z Německa. Domácími dodavateli byly v 70. letech 19. století převážně sklárny v Uhrách (Beéler v Biháru, Nová Baňa u Trenčína nebo Szelestye v Szatmaru) a některé sklárny v Rakousku. V českých zemích změnil situaci až vznik velkých skláren v Ústí nad Labem a Novém Sedle, které postupně dodávaly více vinných láhví. Od 90. let se k nim připojily další firmy (např. Fischmann, Inwald, Stölzle, Rindskopf, Růžička – sklárna v Radnicích). Ještě v prvním desetiletí 20. století se ale podíl vinných láhví na celkové výrobě obalového skla mohl pohybovat asi jen kolem 5–6 %, ale dodavatelů přibývalo. Těsně před první světovou válkou měly vinné láhve ve výrobní programu také firmy Lukeš – sklárna Duchcov, Slanina – Pozorka (specializace na láhve na rýnské víno) a krátce po první světové válce je výroba láhví na víno doložena také u firem Krutiš – sklárna Trmice a Hošek – sklárna v Radnicích. Ještě mezi dvěma světovými válkami ale převažoval v českých zemích prodej vína ze sudů, do láhví bylo víno stáčeno zpravidla jen ve větších vinařských závodech a u velkoobchodníků. Do konce 30. let 20. století stoupl podíl láhví na víno v produkci skláren na zhruba 20 %. Teprve po druhé světové válce se ale plnění vína do láhví začalo rychle rozvíjet a nejběžnější láhví se stala „VINNÁ 1 L“. Na rozdíl od jiných potravinářských odvětví jsou vinaři věrní sklu v mnoha jeho podobách od demižonů po láhve. Nové typy obalů (plasty, tetra-pack) používají při prodeji vína jen minimálně. Tradice se u vinařů projevuje i v zachovávání obsahu láhví. Dlouho setrvávali například francouzští vinaři u svého litronu (0,8 litru) a čeští u 0,7 litru, teprve normy Evropské unie z roku 1977 sjednotily obsah vinných láhví na 0,75 litru.
146
Láhve na malaga a podobné nápoje, firma Morawetzovi synové – Otvovice, asi 20. léta 20. století, v. 25,5 cm a 26 cm. (SMR) / Bottles for malagas and similar beverages, the firm Morawetz´s sons – Otvovice, approx. the 1920s, h. 25,5 cm and 26 cm. (SMR)
Láhve na různá vína z nabídkového katalogu firmy S. Fischmanna synové, výrobky ze sklárny Lesní Brána na Teplicku, asi 1905−1910. (MZA) /Bottles for different wines from the firm S. Fischmann´s sons´s catalogue, products from the glassworks Lesní Brána in Teplice environs, around 1905–1910. (MZA)
Láhve na různá vína z nabídkového katalogu firmy S. Fischmanna synové, kolem 1920. (SOA−L) / Bottles for different wines from the firm S. Fischmann´s sons´s supply catalogue, around 1920. (SOA−L)
14. 3. Demižony
K přepravě, skladování i k výrobě různých nápojů se používá velké obalové sklo. Jsou to především demižony a případně balóny s krátkými hrdly. Velké demižony byly vždy záležitostí ruční výroby, menší byly vyráběny také na poloautomatech a automatech. Masivní nádoby jsou zranitelné, a proto byly buď kladeny do kovových košů vyložených slámou či dřevitou vlnou, nebo byly oplétány ručně proutím, později hadičkami z plastu. Ve sklárnách vyrábějících demižony a podobné velké obaly bývaly speciální dílny pro jejich oplétání a řada skláren měla vlastní pozemky s vrbami pro získávání proutí (byly označovány někde jako „prutníky“). V posledních desetiletích nahradily postupně v mnoha oborech lidské činnosti skleněné demižony a balóny plastové láhve.
Cenové kalkulace demižonů a balónů z knihy vzorů První české sklárny v Kyjově, 30. léta 20. století. (MZA) / Price calculation of demijohns and balloons from a pattern book of Premier Czech Glass Works in Kyjov, the 1930s. (MZA)
Demižon, Sklárny Moravia – sklárna Kyjov, asi 60. léta 20. století, v. 35 cm. (VMK) / A demijohn, the Glassworks Moravia – glassworks Kyjov, presumably approx. 1960s, h. 35 cm. (VMK)
154
Oplétání demižonů ve Sklárnách Moravia v Kyjově, 60. léta 20. století. (VMG) / Demijohn wickering in the Glassworks Moravia in Kyjov, the 1960s. (VMG)
15. Pivo
Nástup piva v láhvích v českých zemích úzce souvisí se zásadními změnami ve výrobě tohoto nápoje, ke kterým docházelo od 40. let 19. století (přechod na spodní kvašení, nástup parních pivovarů, používání čistých kvasnic, zdokonalení chlazení apod.). Nové výrobní postupy prodloužily trvanlivost piva a umožnily jeho delší skladování. Významným momentem bylo i to, že se v roce 1869 pivovarnictví stalo svobodnou živností, to otevřelo cestu ke vzniku velkých moderně vybavených pivovarů. V 1. polovině 19. století bylo pivo distribuováno v malých dodávkách obvykle v soudcích a jen zřídka v kameninových či skleněných láhvích. Pivo se do láhví plnilo dvojím způsobem. Pro konzumaci za 4–14 dnů muselo pivo v láhvích dokvasit, a proto se plnilo ihned po skončení hlavního kvašení. Hrdla láhví byla pevně uzavřena korkovými zátkami a upevněna provázkem nebo drátkem, poté byla zalita smůlou. Pivo určené pro rychlou konzumaci bylo stáčeno již dokvašené. Pivo v láhvích dodávaly údajně ve 30. letech 19. století některé středočeské pivovary. Ve 40. letech 19. století (od 1841) bylo pivo stáčeno do láhví v křížovnickém pivovaru v Praze, kde byly používány láhve o obsahu 1,4 litru (máz). Tyto láhve byly z bezbarvého skla a byl na nich reliéfní znak křížovnického řádu. Byly to ale spíše ojedinělé pokusy, které souvisely se zásobování pražské aglomerace. Teprve od 70. let 19. století se začala distribuce piva v láhvích rozvíjet. To souviselo s mnoha faktory. Byl to rozvoj velkých pivovarů, které distribuovaly do větších regionů a pivo vyvážely, ty měly zájem o obalové sklo. Dále to byl vznik sklárny v Ústí nad Labem, která byla schopna pokrýt zvyšující se poptávku po skleněném obalu za nižší cenu, než nabízely malé sklárny. Rozšíření piva v láhvích tak v českých zemích spadá do poslední čtvrtiny 19. století. Pivo v láhvích dodávaly zčásti přímo pivovary a zčásti bylo pivo do láhví plněno ve specializovaných koncesovaných stáčírnách, které se začaly objevovat především v průběhu 80. a více v 90. letech 19. století. Vratné pivní láhve byly označovány reliéfními nápisy se jménem pivovaru, protože podobně jako u jiných typů tekutin (např. sodovky) byly láhve poměrně často zcizovány, zejména stáčírnami, které používaly zpravidla láhve bez ohledu na původ stáčeného piva. Je jen několik málo stáčíren, u kterých je doloženo používání vlastních láhví s reliéfními nápisy. Existence stáčíren byla pro rozvoj distribuce piva v láhvích poměrně významným faktorem, to dokládají například spory mezi stáčírnami a hostinskými živnostmi od konce 19. století. Již před první světovou válkou byly používány v pivovarech a stáčírnách i různé stáčecí a mycí přístroje – například rozšířený Tomáškův stáčecí stroj měl kapacitu až 300 láhví za hodinu. Rozvoji piva v láhvích v 90. letech pomohlo i zavedení pasterace. Zpočátku způsobovala pasterace přímo v láhvích potíže, protože mnohá obalová skla tento proces nevydržela a při zahřátí praskala. Sklárny poměrně rychle zareagovaly a začaly dodávat již kolem poloviny 90. let speciální tlustostěnné láhve vhodné do pasteračních přístrojů (také např. pro mlékárny). Před první světovou válkou bylo pivo v láhvích zavedeným způsobem distribuce, představovalo však jen několik procent z celkového spotřebovaného objemu. Před rokem 1914 je také doložen vývoz silných pasterovaných piv v láhvích. K roku 1910 expedovalo sdružení Vitrea jen
Láhve na různé typy piva z nabídkového katalogu firmy S. Fischmanna synové, výrobky ze sklárny Lesní Brána na Teplicku, asi 1905−1910. (MZA) / Bottles for different types of beer from the firm S. Fischmann´ sons supply catalogue, products from the glassworks Lesní Brána in Teplice environs, approx. 1905−1910. (MZA)
156
Pivní láhve z doby kolem první světové války. Vlevo: ruční výroba, reliéfní nápis „STÁTNÍ PIVOVAR V BUŠTĚHRADĚ“ (bývalý Pivovar c.k. velkostatku Buštěhradu, po 1918 jako císařský majetek znárodněn), v. 26 cm (SMR); vpravo: ruční výroba, reliéfní nápis „PIVOVAR SUCHOMASTY“, v. 25 cm (SMR). / Beer bottles from around WW1. On the left: handmade, embossed lettering „NATIONAL BREWERY IN BUŠTĚHRAD“ (former Brewery of i.r. Buštěhrad estate, as an imperial property it was nationalized after 1918), h. 26 cm (SMR); on the right: handmade, embossed „BREWERY SUCHOMASTY“, h. 25 cm (SMR).
16. 3. Mléko pro kojence
Kojenecká láhev je první obalové sklo, s nímž jsme se všichni setkali, a proto se u ní krátce zastavme. Jednoduché skleněné kojenecké lahvičky s kovovými (později i kostěnými) savičkami byly používány nejméně od 17. století, ale do poslední třetiny 19. století se z hlediska použitých technik a materiálů proměňovaly jen jejich dekory a tvary podle aktuálně panujícího stylu užitého umění. Teprve po roce 1870 se začal zásadně měnit pohled na kojenecké mléko a kojenecké láhve. Spolu s rozšířením pryžových saviček a vědeckým hledáním nejvhodnějšího mléka pro kojence (sterilizace, pasterace, odtučňování, přídavky cukru, důraz na hygienu) vyvstala i otázka nové a lepší kojenecké láhve. Do 20. let 20. století byla v Evropě patentována řada nových typů kojeneckých láhví. V českých zemích byly v první polovině 20. století nejrozšířenější tři typy. Nejvíce dílčích variant vykazuje typ ploché láhve cibulovitého tvaru. Dalším typem je lahvička se dvěma otvory. Třetím typem byly válcovité láhve se stupnicemi, které se objevují ve dvou základních variantách – štíhlá láhev podle Soxhletova patentu a širší a nižší láhev podle Rubešova patentu (Rubeška). Mimoto byla vyráběna řada kojeneckých láhví s ventilem, s Raupertovým uzávěrem, se závity apod. Postupně se ale v průběhu 40. a 50. let 20. století prosadil Soxhletův typ štíhlé láhve, který dnes převládá. V roce 1936 si nechala firma Mühlig-Union patentovat kojeneckou láhev „Sonny Boy“. Od 90. let 19. století se lékaři a chemici zabývali také vlastnostmi skloviny pro kojenecké láhve a vývojem speciálních sklovin pro jejich výrobu. Nikoliv náhodou tak výrobu kojeneckých láhví najdeme u firem, které se věnovaly i výrobě laboratorního a varného skla, protože bylo nutné používat maximálně inertní skloviny, u kterých bylo minimalizováno vylučování chemických látek do mléka (borosilikátová skla).
Nejširší nabídku kojeneckých láhví měla kolem roku 1930 firma J. Rindskopfa synové – Teplice, jednalo se z velké části o vývozní typy. (SOA–L) / A wide-ranging offer of feeding bottles from J. Rindskopf sons – Teplice´s firm, most of the types were produced for export. (SOA–L)
Varianta kojenecké láhve cibulovitého tvaru, reliéfní nápis „Baby / HYGIENIC“ a stupnice, firma S. Reich & Co. – Úsobrno, asi před první světovou válkou, v. 16,5 cm. (SMÚ) / A variant of a bulb-shaped feeding bottle, relief specification „Baby / HYGIENIC“, a scale, the firm S. Reich & Co. – Úsobrno, presumably before World War 1, h. 16,5 cm. (SMÚ)
178
Kojenecká láhev cibulovitého tvaru je doložena již na konci 19. století. Kolem roku 1900 ji najdeme ve výrobním programu sklárny v Ústí nad Labem a ve 20. a 30. letech 20. století v katalozích prakticky všech skláren vyrábějících obalové sklo. Zpravidla je označena různě umístěným reliéfním nápisem „PATENT“ a je opatřena jedním či dvěma prstenci na hrdle (pro upevnění pryžové savičky) a stupnicí. Kojenecká láhev, na plášti reliéfní nápis „PATENT“ a ve dně číslovka „139“, v. 16,5 cm. (RMT) / A feeding bottle of a bulbous shape has been documented already towards the end of the 19th century. Around 1900 it was in a production programme of glassworks in Ústí nad Labem, and between the 1920s and the 1930s it was in the catalogues of practically all glassworks producing container glass. Ordinarily it (was) marked with the relief specification „PATENT“on different spots and (had) one or two whorls on its neck (for fastening a rubber nipple) and a scale. A feeding bottle, on the case relief specification „PATENT“, in the bottom No. “139“, h. 16,5 cm. (RMT)
17. Obalové a nápojové sklo
Víno bez pohárku, pivo bez holby, destilát bez odlivky... Ano, v zásadě to jde a někdy se to stává, ale jsou to případy spíše výjimečné. Nápojové a obalové sklo prostě patří k sobě. Jejich vzájemný vztah se ale v průběhu staletí různě formoval a vyvíjel až do dněšní podoby. Jako obalové sklo je pojímána v těchto souvislostech nádoba, ve které byla zakoupena nějaká tekutina a z téže nádoby je poté rozlévána při stolování. Již ve středověku se objevovaly na stolech aristokracie a později i řemeslnických vrstev různé láhve (kutrolfy, dvojkónické láhve apod.). Zdá se ale, že se v této době jednalo z největší části pouze o stolní sklo. Renesance pak přinesla čtyřbokou láhev, která byla používána jako komerční obal a není vyloučeno, že byla ve své zdobnější podobě přítomna i při stolování. Teprve ze 2. poloviny 17. století pocházejí první zcela jasné doklady o tom, že komerční obal je součástí tabule. Na barokních anglických a nizozemských obrazech ze 17. století nacházíme vyobrazení hostin a slavností, kde na stolech vedle pohárků stojí také baňaté láhve s vyššími užšími hrdly. Byly z nich nalévány minerální vody, destiláty i víno. Podobně najdeme láhve s korkovými zátkami také na obrazech z 18. století, zde ale spíše v neformálních souvislostech – výlet, pánská společnost apod. Při velkých hostinách upřednostňovala barokní kultura stejnorodé jídelní servisy. Poté opět láhve jako by ze stolů mizí, přestože se od posledních desetiletí 18. století pomalu rozvíjel prodej lihovin, vína a minerálních vod ve skleněných opletených nebo kameninových láhvích. Měšťanská společnost středoevropského biedermeieru dávala přednost kompletním nápojovým a jídelním servisům, a tak bylo víno přeléváno do karaf a pivo do konvic nebo džbánů podobně jako nealkoholické nápoje. Byly zde ale dvě výjimky – minerální (sodové) vody a šumivé víno. Zejména spotřeba sycených nápojů v průběhu 1. poloviny 19. století ve střední Evropě stoupala. Byly to zřejmě právě minerální vody (přírodní i umělé) a sodové vody, které začaly postupně měnit pohled na přítomnost obalového skla na jídelních stolech. Při přelévání totiž tyto nápoje ztrácely bublinky. Zde se nabízí otázka, zda bychom neměli dávat více do souvislostí rychlý růst obliby různých číšek ve stylu empíru a biedermeieru jako nového typu stolního skla právě s dramatickým nárůstem výroby a spotřeby přírodních minerálek, umělých minerálek a sodové vody v téže době. Není vyloučeno, že zdobný obal měl vyrovnávat nepříliš zdobné masivní láhve, které musely odolávat vysokému vnitřnímu tlaku, a nebylo tak příliš prostoru pro jejich estetické zušlechtění. Toto použití by vysvětlovalo absenci karaf i časté lázeňské motivy. Samozřejmě že role suvenýru i za těchto okolností zůstává nedotčena. Vymezení účelu skla by také odpovídalo počátkům rozlišování nápojového skla podle nalévaného nápoje – pohárky na rýnské, bordeaux, šampaňské, sklenice na grenadinu, nádobky na bowli apod. Nápojové sklo z této doby ukazuje, jak se proměňují zvyky – na víno byly například dlouho používány nízké válcovité nebo soudkovité číšky a na šumivé víno kónicky se rozšiřující číšky bez nohy. Zásadní proměnu ve vnímání vztahu obalového a nápojového skla přinesla ale 2. polovina 19. století. Zde byl jakousi vlajkovou lodí tohoto vztahu punč, jehož zdobné láhve ukazují na to, že se stal v této době komerčním obalem přijatelným pro prostřenou tabuli. Speciální punčové láhve jsou v adresářích zmiňovány od 70. let 19. století. V této době se také objevuje na stolech víno v láhvích, i když je zatím servírováno po přelití do speciálních láhví a po sekundárním zazátkování (odstranění usazenin). Také u piva se objevuje zhruba od 70. let 19. století spolu s rozvojem velkých pivovarů nové nápojové sklo. Zatímco ještě kolem poloviny 19. století jsou pivní holby individualizovány zejména rytinami
180
Poháry na víno, firma Sahm Praha, 2006–2007. (SHM) Glasses for wine, the firm Sahm, Prague, 2006–2007. (SHM)
Byly to patrně sodovkové láhve, které začaly měnit pohled na obalové sklo jako na součást prostřeného stolu. Láhve na sodovku asi z 20–30. let 20. století, vlevo: reliéfní nápis „DRUŽSTEVNÍ SODOVKÁRNA VČELY“, v. 21,5 cm (SMR); uprostřed: láhev s patentním uzávěrem, reliéfní nápis „HOSTINSKÁ SODOVKÁRNA V BENEŠOVĚ“ a značka propletených písmen „SH“, výroba na automatu Owens, v. 23,5 cm (SMR); vpravo: reliéfní nápis „DRUŽSTVO ČESKÝCH HOSTINSKÝCH PRO VÝROBU SODOVÉ VODY A LIMONÁD V PRAZE“, v. 21,5 cm (SMR). / Possibly it could have been soda bottles which helped to perceive container glass as a part of the laid table. Bottles for soda water, approx. from the 1920s–1930s, on the left embossed lettering „CO-OPERATIVE SOFT DRINKS FACTORY VČELY“, h. 21,5 cm (SMR); in the middle: a bottle with a patent cap, embossed lettering „PUBLICANCS´ SOFT DRINKS COMPANY IN BENEŠOV“ and the mark with interlaced letters “SH“, produced on an Owens automatic machine, h. 23,5 cm (SMR); on the right: embossed lettering „COOPERATIVE OF CZECH PUBLICANS FOR SODA WATER AND LEMONADES MANUFACTURE IN PRAGUE“, h. 21,5 cm (SMR).
18. 3. Vinegar
Vinegar was traditionally comprised in other production – breweries, distilleries, sugar refineries (thus abortive acid products were utilized). Such vinegars were poor-quality, higher-quality ones were marketed by specialized vinegar factories, where corn steaming mash or different wines were used as basic materials. Vinegar was important auxiliary material for vegetable preserving, a sort of watery one was sold as a refreshing drink (e.g. Salvino by the firm, F. Hlavín from Běštín, before WW1 – after soda had been added they became sparkling), traditionally it also served as disinfection, and was also used by the armament industry. Around a hundred vinegar factories existed in the Czech lands in the twenties and the thirties. Well-established vinegar factories for consumer vinegar (such as L. Wägner and son, or B. & L. Windholz in Brno) employed around twenty persons. The specialized vinegar factories were also engaged in other activities – mustard production, preserving vegetables, fish canning and so on. Vinegar was traditionally distributed in ceramic (stoneware) jugs or kegs, and the first records about vinegar bottling date back to 1905. That time, a German firm, Kühne, marketed vinegar called Surol in champagne bottles. These bottles were corked, and upper part of neck was covered with tin-foil. In the Czech lands vinegar was first filled in wine bottles, for example in bottles of the Apolinaris type, or in specially-shaped bottles made by some producers. After WW2 one-litre, plain bottles of the cognac type with simple stickers were frequent. Especially after the nineties, glass containers were being replaced by plastics, glass was used for special salad vinegar or similar products. Glass containers, shaped like jugs or decorated vials were often used for such sorts of vinegar. The design of this sort of glass is directly related to dinning. Láhev na ocet s reliéfními rostlinnými dekory, ženskou postavou a nápisy s textem „ZÁKONEM CHRÁNĚNO – ZARUČENĚ OCET PŘÍRODNÍ S BYLINNOU PŘÍCHUTÍ. VÝROBEK FIRMY J. LEVINSKÝ, TOVÁRNA OCTŮ PRAHA XI.“ a na opačné straně „Láhev VRAŤTE K PŮVODNÍ NÁPLNI, KTERÁ JEST VYHRAŽENA TOVÁRNĚ“, asi 30.–40. léta 20. století, v. 26 cm (SMR). Firma Levinský byla založena v roce 1918 a patrně od počátku používala charakteristický typ láhve. Zanikla roku 1948. Tento typ láhve je znám v řadě variant a pro firmu jej patrně během 30 let její existence vyrábělo více skláren. Do soudního sporu v roce 1930 byla zřejmě výhradním dodavatelem firma Libochovické sklárny. / A bottle for vinegar, plant decors, woman figure in relief and the text „PROTECTED BY LAW – DEFINITELY NATURAL VINEGAR, HERB-FLAVOURED. PRODUCT BY THE FIRM OF J. LEVINSKÝ, FACTORY VINŮ PRAHA XI.“ and on the opposite side „RETURN THE BOTTLE TO THE PRODUCER, RESERVED FOR THE FACTORY“, approx. the 1930s–1940s, h. 26 cm (SMR). The firm, Levinský, was founded in 1918, and presumably it used the typical type of bottle from the beginning. It was closed in 1948. This type of a bottle existed in many variants produced for Levinský by many glassworks.
Pohled do octárny, firma „M. Krupička, továrna na ocet a hořčici“ v Kutné Hoře (založena 1885), 30. léta 20. století. Továrna vyráběla také zeleninové konzervy. (AA) / View of the vinegar factory, the firm „M. Krupička, the factory for vinegar and mustard“, Kutná Hora (founded 1885), the 1930s. The factory also manufactured pickled vegetables. (AA)
195
21. Zásobnice a jiné
Velké skleněné zásobnice (láhve na cukrovinky, kanditové sklenice) na cukrovinky, sušenky, léčivé přípravky, polévkové kostky apod. byly používány v obchodech od 2. poloviny 19. století a například v krásné literatuře nebo memoárech na ně najdeme celou řadu odkazů. Nostalgie smíšených obchodů s potravinami, kde byly bonbony vystaveny na pultech ve skleněných zásobnicích se vrací v dětských vzpomínkách s neodbytnou pravidelností. I dnes se v některých obchodech s tímto typem nabídky cukrovinek opět setkáme. Je z nich prodáván také sypaný čaj. Používání skleněných zásobnic se později přesunulo (často v menším provedení) i do domácností, kde našly v mnoha podobách své trvalé místo. Hranice mezi obalem určeným pro obchody a domácnosti je zde velmi nejistá. Podobně nezřetelná a neustále proměnlivá je tato hranice i u různých kořenek a dóz, z nichž řada byla zakoupena v obchodě jako komerční obal a později sloužila v domácnosti jako domácenské sklo a ještě později u nich začala výroba pouze pro domácenské použití.
Zásobnice s kovovým víčkem, lisofoukaná do dvoudílné formy, asi 40. léta 20. století, délka 29,5 cm. (PMP) / A storage jar with a metal lid, press-blown into a two-part mould, approx. the 1940s, length 29,5 cm. (PMP)
Víčka zásobnic byla zpravidla bohatě zdobena. Bylo to zdobné a účelné řešení. (SMR a PMP) / Lids of storage jars were ordinarily lavishly decorated. It was fancy and functional. (SMR a PMP)
240
Zásobnice se skleněným víčkem se zábrusem, lisofoukaná do dvoudílné formy, asi 40. léta 20. století, délka 29,5 cm. (PMP) / A storage jar with a ground glass lid, press-blown into a two-part mould, approx. the 1940s, length 29,5 cm. (PMP)
244
