Alexandr Litviněnko Alexandr Litviněnko se narodil roku 1963 na jihu Ruska v městečku Maľčik. Jeho doktorská rodina jej podporovala ve vstoupení do KGB. Jeho slovní hodnocení znělo: „bystrý a zásadový.“ Postupoval velice rychle, dostal se až do pozice podplukovníka, kde bojoval proti organizovanému zločinu, konkrétně měl zabránit ruské mafii infiltrovat se do KGB. V roku 1998 veřejně oznámil, že selhal. Obvinil tehdy již FSB z toho, že mu prý dala za úkol zavraždit Berezovského, člověka, který byl hlavní Putinovou opozicí. Shodou okolností byl zrovna Putin tehdy šéfem FSB... Litviněnko byl po obvinění Putina donucen hledat bydliště mimo Rusko, nakonec našel azyl ve Velké Británii, kde se usadil v bohatší londýnské čtvrti Muswell Hill, kde sousedil s Achmedem Zakajevem, bývalým ministrem zahraničních věcí Čečenska. Putinův postoj k řešení čečenských problémů byl jednou z hlavních věcí, které Litviněnko Putinovi vytýkal. Obvinil dokonce FSB z toho, že vyhodila do vzduchu obytné domy v Moskvě, kde zemřelo přes 300 lidí a následně z toho obvinila právě čečenské rebely. Dále také měl videonahrávku, která usvědčovala některé funkcionáře bezpečnostní agentury v sexuálních skandálech, nepřátel si tedy v Rusku nadělal opravdu hodně. V první listopadový den roku 2006 absolvoval Litviněnko dvě schůzky. V hotelu Millenium se sešel s někdejším ruským agentem Andrejem Lugovým a podnikatelem Dimitrijem Kovtunem. V japonské restauraci Itsu na náměstí Picadilly hovořil s italským expertem na tajné služby Mariem Scaramelllou. Ještě v ten den se u Litviněnka objevily známky otravy. V Milleniu i suši-baru pak vyšetřovatelé našli stopy radioaktivity. A právě tady nastává problém. Zatímco stopy v Milleniu jsou poměrně jasné a ukazují, že právě tento hotel byl místem Litviněnkovy otravy, v případě restaurace Itsu už tak jasno není. Zvýšená radioaktivita zde totiž byla naměřena na jiném místě, než kde onoho prvního listopadu seděli Litviněnko a Scaramella. "Tam, kde jsme seděli my, žádné polonium nebylo," říká Scaramella v dokumentu. Autoři dokumentu soudí, že zvýšenou radiaci naměřili vyšetřovatelé na místě, kde o čtrnáct dní dříve seděl Litviněnko s Kovtunem a Lugovým. Z toho usuzují, že právě tady došlo k prvnímu pokusu o otravu hlasitého kritika Kremlu. Kovtun a Lugovoj jakékoliv zapojení do vraždy vehementně popírají.
Oba se kvůli příznakům otravy léčili v moskevské nemocnici, kde je také vyslýchali britští policisté. Litviněnko byl celý život proti praktikám Kremlu, své názory sepsal také v několika knihách, například "FSB vyhazuje Rusko do povětří". Velmi se zajímal také o případ zavražděné novinářky Anny Politkovské, která bojovala v Rusku za lidská práva. Z této smrti obvinil také Vladimira Putina. To samé stihl v poslední den svého života udělat také sám, kdy i řekl, jak se podle něj samotného otrávil. Ohledně smrti samotné se vyskytují také zajímavé teorie. Někteří lidé dokonce tvrdí, že šlo o sebevraždu, aby mohl obvinit Putina. Pravděpodobnější ale je, že Alexandr stále pokračoval v protiputinovských vyjádřeních, navíc se pod atentát mohly podepsat také staré účty. Kdo je vrah? "Dnes jsem rozhodl, že důkazy, které nám zaslala policie, postačují k obvinění Andreje Lugového z vraždy pana Litviněnka," prohlásil generální prokurátor Ken MacDonald na mimořádné tiskové konferenci v Londýně před několika lety. Také řekl, že už požádal příslušné služby, aby vydaly mezinárodní zatykač a zahájily proces k vydání Lugového z Ruska do Británie. Jenže ruský právní řád neumožňuje vydávání lidí do jiných zemí. A ruská prokuratura vzkázala, že ani v případě Lugového tuto zásadu měnit nehodlá. Britové nicméně od Moskvy očekávají "plnou spolupráci". Ministryně zahraničí Margaret Beckettová vyzvala tamní úřady, aby byly vůči požadavkům Londýna vstřícné. "Jedná se o vážný zločin. Hledáme a očekáváme plnou spolupráci ruských úřadů v zájmu postavení Lugového před britskou justici. Tyto žádosti byly s veškerým důrazem předány ruskému velvyslanci, který byl dnes pozván na britské ministerstvo zahraničí," prohlásila. Sám Lugovoj se proti obvinění ohradil a označil ho za politicky motivované. "Nezabil jsem Litviněnka, nemám s jeho smrtí vůbec nic společného," řekl. Architekt ruské reformy hospodářství a Putinův kritik Jegor Gajdar je také v nemocnici. Lékaři potvrzují, že byl otráven. "Podle předběžných informací lékařů nevidí přirozenou příčinu otravy a nejsou schopni najít v Gajdarově těle žádnou škodlivou přírodní látku, kterou by znali," řekl Gajdarův mluvčí valerij Natarov. "Zřejmě tedy mluvíme o otravě, a nebyla to přirozená otrava. Je ovšem příliš brzy na to, říci, zda je to jed, nebo ne". Padesátiletý Gajdar onemocněl pouhý den poté, co v londýnské
nemocnici zemřel ruský exšpion Alexandr Litviněnko. Stalo se tak během jeho návštěvy Irska, jejímž cílem byla prezentace knihy Konec impéria. "Na tři hodiny ztratil vědomí a byl převezen na jednotku intenzivní péče. Lékaři se obávali o jeho život". Potvrdila jeho dcera Maria, která sama velmi aktivně vystupuje proti Putinovu režimu. Dle některých médií Litviněnko není jediným, kdo byl kontaminován vysoce radioaktivní látkou polonium 210. Další obětí je patrně Ital Scaramella, který se 1. listopadu setkal s bývalým ruským agentem Alexandrem Litviněnkem.
Polonium 210 Atomové číslo
84
Relativní atomová hmotnost
210
Elektronová konfigurace
[Xe] 4f14 5d10 6s2 6p4
Elektronegativita (Pauling)
2,0
Teplota tání
254 °C (527 K)
Teplota varu
962 °C (1235 K)
Má chemickou značku Po. Polonium je nestabilní radioaktivní prvek, nejtěžší ze skupiny chalkogenů. Byl objeven roku 1898 Marií Sklodovskou-Curie a pojmenován na počest její vlasti – Polska. Chemicky patří mezi kovy. Polonium je členem uran-radiové, neptuniové i thoriové rozpadové řady a v přírodě se proto vyskytuje v přítomnosti uranových rud. Právě z uranové rudy – jáchymovského smolince bylo polonium poprvé získáno jako elementární prvek, přestože se jeho koncentrace pohybuje v množství 0,1 mg na tunu. Uměle se připravuje ozařováním bismutu 209Bi neutrony v jaderných reaktorech. V praxi nejvíce užívaným izotopem polonia je 210Po, který je silným alfa zářičem s poločasem rozpadu 138,4 dnů. Praktické využití nalézají izotopy polonia jako alfa zářiče v medicíně a při odstraňování statického náboje v textilním průmyslu a výrobě filmů. Ze zdravotního hlediska je polonium vysoce rizikový prvek a při manipulaci s ním musí být dodržována přísná bezpečnostní opatření. Rozlišujeme tři typy radiokativního záření. Záření α, záření β a asi obligátně známe záření γ. Fyzikální vlastnosti a původ těchto záření jsou rozdílné,důležité je , že pro lidský organismus má nejtoxičtější účinky záření alfa a nejméně toxické účinky záření gama. (Na rentgenu se používá právě záření gama.) Další důležitou skutečností jsou délky doletu jednotlivých záření. Gama má dolet ve vzduchu v řádu stovek metrů a v lidském těle má dolet v řádu metrů. Záření alfa je mnohem težší, z toho vycházejí jeho nejtoxičtější účinky, ale také mnohem kratší dolet. Ten se pohybuje ve vzduchu v řádu milimetrů a v lidském těle v řádu
mikrometrů. Proto je velmi jednoduché najít třeba na letišti gama zářič, ale prakticky nemožné najít alfa zářič. Ten si majitel může nosit třeba v kapse u saka, bez rizika ozáření samozřejmě, a nikdo si toho nevšimne. Ani člověk ani přístroj. Použít k vyhledání psa je také k ničemu. Radioaktivitu nezachytí žádný ze živočišných smyslů. Je nejtoxičtější ze všech izotopů polonia. Toxická dávka tohoto izotopu polonia se pro člověka pohybuje v řádu milligramů. Vrah si mohl snadno dovézt velmi malé množství polonia 210 do Londýna, kde se setkal s panem Litviněnkem a přidal mu polonium do jídla nebo do nápoje. Jestli to bylo na médii zmiňované schůzce je těžké určit, ale je to pravděpodobné. Ve chvíli, kdy pan Litviněnko požil připravený nápoj, byl odsouzen k smrti. Polonium se dostalo do trávicího traktu a z něj do celého organismu a začalo působit. Vliv záření alfa je značný. Ničí buněčné struktury, způsobuje nekrózu buněk, ničí genetickou informaci, excituje kyslík a umožňuje tak vznik toxického peroxidu vodíku. Pan Litviněnko dostal klasickou nemoc z ozáření. Nejdříve se mu udělalo výrazně špatně, dostal průjem, cítil pocit sucha v ústech, zvýšila se mu teplota, špatně se mu dýchalo. Vyrazil proto do nemocnice, kdy byl hospotalizován. Je velmi pravděpodobné, že zvracel. Po několika hodinách až dnech se jeho stav zlepšil. Teplota klesla, ustalo zvracení apod. To proto, že se jeho organismus vyburcoval k maximálnímu úsilí aby zvrátil nepříznivý průběh nemoci. Organismus se velmi rychle vyčerpal a nemoc z ozáření progradovala. Celkový stav pana Litviněnka se rychle zhoršil. Klinické projevy byly ze začátku, z důvodu porušení střevního epitelu, velmi podobné průjmu. Zvedla se mu teplota, začala jej bolet hlava. Pan Litviněnko měl postupem času krev ve stolici - to jak mu degradoval střevní epitel, který se velmi rychle dělí a je proto radioaktivitou postižen velmi rychle a silně. Pak mu vypadaly vlasy a chlupy obecně (také zde se buňky často a rychle dělí), stal se neplodným. Další velký problém jsou krevní buňky. Životnost jedné červené krvinky je asi 120 dní a bílé ještě méně. (U bílých krvinek záleží na typu. Jsou bíle krvinky, které žijí i několik let.) Krevní elementy tedy byly také poničeny. Bariéra střevní stěny přestala chránit před prostupováním bakterií do krve, kde už zase nebyly žádné bíle krvinky. Výrazně se začaly projevovat i kardiovaskulární projevy nemoci z ozáření jako tachykardie.
Jedním z mála nepostižených orgánových soustav byla centrální nervová soustava. Její buněčná výbava se prakticky nedělí a proto její destrukce probíhá pomaleji než například destrukce zminěného střevního epitelu. Alfa zářič nelze detekovat přiložením detektoru na tělo (záření k němu prostě nedoletí) a krevní testy zaměřené na radioaktivitu se nedělají. Léčení nemoci z ozáření je prakticky neřešitelné. Polonium nelze žádným způsobem odstranit z těla tak, aby dávka uvnitř těla přestala mít letální následky. Podpora životních funkcí je možná, ale dlouhodobě neudržitelná. Platí lékařský úzus, který praví, že po deseti poločasech rozpadu se jakákoliv radioaktvní látka stává pro lidský organismus neškodnou. (Jesltiže budete mítv těle jeden gram polonia 210, po deseti poločasech rozpadu Vám zbude asi 0,5 milligramu aktivních částic.) Pro pana Litviněnka to teoreticky znamelo, udržet se při životě 138,4 x 10 dnů - tři a tři čtvrtě roku, aby aktivita polonia klesla na přijatelnou úroveň. Což při jeho zhoršujícím se zdravotním stavu nebylo možné.
Zdroje: http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/6678887.stm http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=297520&tro965_0_0 http://www.lidovky.cz/rusky-agent-zemrel-podlehl-otrave-dry-/zpravysvet.aspx?c=A061124_074155_ln_zahranici_svo http://zpravy.idnes.cz/britove-obvini-z-vrazdy-litvinenka-ruskeho-obchodnika-pgi/zahranicni.aspx?c=A070522_111236_zahranicni_ad http://rachelmarsden.files.wordpress.com/2007/12/putin.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Litvin%C4%9Bnko http://www.lidovky.cz/polonium-otravilo-dalsiho-muze-dnc-/zpravydomov.aspx?c=A061201_183457_ln_domov_fho http://cs.wikipedia.org/wiki/Polonium http://en.wikipedia.org/wiki/Polonium http://komousch.skauting.cz/Alexandr%20Litvinenko.html
Přílohy:
Alexandr Litviněnko před smrtí
Vladimir Putin
Polonium
