oauhnews 4.číslo, Hana Syslová - Bůčková na OAUH

oauhnews 4.číslo, www.oauh.cz

Hana Syslová - Bůčková na OAUH 1

editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dnes se Vám dostává do rukou již čtvrté, tedy dubnové číslo OAUH NEWS. Jaro je již cítit všude kolem, ohlašuje příchod třetího čtvrtletí školního roku 2010/2011, který se nadechuje ke svému vrcholu. Proto chci dnešní editorial věnovat právě přehledu dubnových událostí. Koncem března a začátkem dubna jsme oslavili Den učitelů. Ti jsou pro kvalitu školy rozhodující. Ke Dni učitelů došlo na školu jedno krásné přání. Pisatelka zde cituje názor jedné z bývalých studentek. Chce se o něj s Vámi podělit: „ … učitel je jedno z nejdůležitějších povolání. Měl by žáky učit a vychovávat tam, kde nestačí klasické základy poskytované rodinou, plus případně by bylo fajn, kdyby vyspravil to, co rodina zkazila. Obvykle pro to nemá ani vhodné podmínky ani vhodné žáky. Placen je zoufale a občas na něj pořádají nájezdy rodiče, co se domnívají, že problém není v jejich něžné a maximálně „snad jen trochu živější“ ratolesti, ale v učiteli. A mimo to: že jsme měli dobrého učitele, si často uvědomíme až delší dobu poté, co jsme vystudovali“. Učitelům proto patří dík. Nejen u příležitosti Dne učitelů. Zaslouží si určitě větší uznání celé společnosti. Tuto skutečnost velmi dobře vystihují slova J. A . Komenského: „Takový je příští věk, jak jsou vychovávaní příští jeho občané.“ Až doposud platila nejrůznější poněkud okřídlená úsloví o kvetoucích kaštanech, která radila studentům, co a jak ve vztahu k přípravě na maturitu. Dnes se studentům rozhodně nedoporučuje řídit se takovými poučkami. Naopak se jim doporučuje řídit se radami uvedenými na webové adrese http://www.novamaturita.cz/ a hlavně se na maturitní zkoušku opravdu, ale opravdu řádně připravovat. Určitě jste také pozorovali relativitu času, která je ve školách pozorována již od nepaměti. Zejména studenti vyšších ročníků měli možnost tento úkaz vysledovat. Je totiž známo, že nejrychleji čas plyne právě po pololetí, zejména ke konci školního roku. V této souvislosti vzpomenu některé události. Je to Sluníčkový den, který proběhne opět v režii studentů druhých ročníků. Touto humanitární akcí vyjadřují žáci i pracovníci školy své postoje a pomáhají získat finanční prostředky na pomoc a podporu opuštěným dětem a pěstounským rodinám. Proběhne okresní kolo SOČ, kde se nejlepší studenti školy utkají se svými vrstevníky z jiných středních škol. Čtvrťáky čeká náročné maturitní období, které odstartuje praktická maturitní zkouška a obhajoby maturitních prací. Čtvrtletní pedagogická rada zhodnotí výsledky ve studiu a posoudí chování žáků. K měsíci dubnu dále patří třídní schůzky, setkání učitelů s rodiči. Proběhnou přijímací zkoušky, které stanoví pořadí, v němž budou uchazeči z řad žáků devátých ročníků přijímáni do prvních ročníků středních škol. V dubnu si budou moci maturanti ověřit na zkušebních testech z CJL,CIJ a MAT, jak jsou připraveni pro novou maturitu. Velmi důležitou skutečností, která školu významně profiluje, je zapojení do evropských projektů. V měsíci dubnu se uskutečnila konference jednoho z takových projektů s názvem Axapta ve výuce. Jedná se o prezentaci výsledků projektu s názvem VIP – (vzdělávání, inovace, praxe) KVALITA, registračního čísla CZ.1.07/2.1.00/13.0015, jejímž realizátorem je právě naše škola, Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště. Tento projekt přinese do budoucna škole zajímavou profilaci směrem k manažerským informačním systémům a svým způsobem také nemalou konkurenční výhodu. V měsíci dubnu proběhnou zasedání dvou důležitých orgánů, které při škole pracují. Proběhne jednání Školské rady, které se vyjádří k hospodaření za rok 2010 a projedná návrh rozpočtu na rok 2011. Zasedá správní a dozorčí rada Obecně prospěšné společnosti při obchodní akademii, aby schválila zprávu o rozpočetu 2010 a návrh rozpočtu 2011. Přeji Vám krásné a příjemně prožité jarní dny . Jiří Durďák ředitel školy

2

editorial

oaUHneWs

KontaKtnÍ inForMaCe

Šéfredaktor: aleš durďák e-mail: [email protected]

obchodní akademie, vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky

redaktoři: Mário Keck, lukáš Pavlica

nádražní 22 686 57 Uherské Hradiště

Grafická úprava: lukáš oslzla Korektoři: vladimír teťhal

tel.: 572 433 011, 572 552 660 http://www.oauh.cz

3

absolvent

Hana Syslová-vlčková na OAUH neúspěchy – ano, s odstupem času nás více pobaví právě ty neúspěchy!

Který z předmětů považujete ve své současné profesi jako nejužitečnější?

V pátek 18. března navštívil naši školu v rámci projektu OAUH=SPRÁVNÝ START PRO ÚSPĚŠNÝ ŽIVOT již čtvrtý host a konečně také první žena – paní Hana Syslová - Vlčková, která je současnou manažerkou a certifikovanou lektorkou anglického jazyka v Uherském Hradišti. O přísloví kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem se mohli přesvědčit posluchači třetího ročníku, kterým se dostalo několika důležitých informací ze zahraničních stáží, které Hana absolvovala. Celkově se jednalo o velmi vydařenou přednášku, která v závěru sklidila zasloužený potlesk a došlo taky na několik zvídavých dotazů. Společně s přednáškou nám Hana zodpověděla několik otázek, týkajících se nejen naší školy.

Ve své profesi považuji za užitečnou zejména angličtinu, neboť znalost angličtiny formovala směr, kterým jsem se po střední škole ubírala studium angličtiny na VŠ a následně podnikání v oblasti výuky angličtiny. Vyzdvihnout musím také ekonomické předměty, díky nimž jsem mimo jiné získala vztah k podnikání a ekonomickým záležitostem obecně. Kladně hodnotím i třeba znalosti psaní na počítači, obchodní korespondence nebo počítačových programů. A na co se v dnešní době tak trochu zapomíná - český jazyk. Myslím si, že znalost pravidel českého pravopisu patří mezi důležité znalosti moderního manažera, podnikatele...

3) Na které učitele nejraději vzpomínáte? Na co si nejraději ze studií na OAUH vzpomenete? Na studium na OAUH vzpomínám s radostí. Se svými bývalými spolužáky se poměrně často scházíme a vždycky probíráme události, které nás během studia potkaly. Rádi se ke všemu vracíme, ať už jsou to zážitky z vyučování, školní výlety a jiné mimoškolní aktivity nebo studijní

4

Bylo by těžké říci konkrétní jméno, protože každý na mne svým způsobem zapůsobil. Celý náš učitelský sbor vnímám spíše jako celek, spjatý s tehdejší Obchodní akademií, proto bych nerada jmenovala.

Rozhovor 4) Na co by se měli studenti připravit, pokud by chtěli vycestovat do zahraničí? Na kulturní šok. A to doslova. Je to proces, kterým si projde více méně každý při poznávání nové kultury, od počátečního okouzlení a nadšení, přes menší či větší krizi nebo i pocit vyčerpání, neschopnosti, až po vyrovnání se s jiným, odlišným životním stylem.

absolvent Jediné, co mi zahraniční zkušenost vzala, je iluze, že mohu žít v zahraničí dlouhodobě - dnes už vím, že jsem prostě zakotvená tady, na Slovácku:-)

Děkuji za rozhovor (AD)

Samozřejmě se naučíte samostatnosti, více se „otrkáte“. Ale myslím si, že je důležitější to, že pokud člověk stráví čas v zahraničí, pozná jinou kultury a její odlišnosti, naučí se více respektovat druhé. Najednou pochopí, že co je normální pro nás, je pro jiné naprosto cizí, a zase naopak. Každý by měl odjíždět „otevřen“ novým zážitkům, připraven tzv. na vše, ale také s pokoro a úctou k druhým. Na druhé straně nelze zapomínat na zdravé sebevědomí a národní hrdost. U spousty lidí se právě v zahraničí to národní cítění projeví a uvědomí si krásu vlastní země.

5) Co Vám zahraniční zkušenost dala a naopak vzala? Životní zkušenosti jsou podle mě obecně ve většině případů obohacující. Kromě toho, co už jsem řekla, bych ráda zdůraznila, že pobyt v zahraničí mi dal opravdu hodně. I když to bylo často složité a chtěla jsem to někdy i vzdát, beru to velmi pozitivně a rozhodně bych neměnila. Naopak, kdybych mohla, pokusila bych se vycestovat častěji. Zůstala mi ale celkově láska k cestování a radost z něj a např. do Španělska jsem se už několikrát vrátila a určitě se tam ještě vrátím.

5

osobnost

Rozhovor s Martinem Sklenářem Jak se cítíš jako sportovec roku 2010 v Uherském Hradišti? Je to super, nejvíce mě potěšilo, že jsem obhájil titul z minulého roku.

Tvá rodina na tebe musí být jistě pyšná. Co na tvůj úspěch otec? Jak vlastně probíhá oslava takové významné události ve sportovní rodině? Jsou to bujaré oslavy, nebo se musíš kvůli tréninku nějak omezovat?

Martin Sklenář, student OAUH a současně vynikající oštěpař, dokázal po roce věc nevídanou – obhájil loňské prvenství a opět se tak stal nejlepším sportovcem města Uherského Hradiště. Martina jsme pro náš časopis vyzpovídali a zeptali se jej nejen na záležitosti týkající se sportu…

Na úvod bych se tě, Martine, zeptal, co ti udělalo v poslední době největší radost ve sportovním a v osobním životě? Ve sportovním životě toho v poslední době moc není, protože pro mě sezóna začíná až na jaře… Spokojenost může být momentálně s tím, že se zlepšuji v posilovně a všeobecně na tréninku. V osobním životě to asi byly narozeniny, které jsem oslavil 3.března, takže mám momentálně čerstvých 19 let :-)

6

Otec i mamka jsou určitě moc rádi. Nějaká speciální oslava neprobíhala, spíš jsem to oslavil s kamarády...

Zmínil jsem tvého otce, který byl vyhlášen trenérem roku 2010 v Uherském Hradišti. Jaká vnímáš pozitiva a negativa ze společných tréninků s tátou?

Pozitiva jsou určitě taková, že mi nic nedaruje a tudíž plním vše na 100%, navíc mě podporuje, jak to jen jde, kupuje mi oblečení, tretry atd., jednoduše, snaží se pro mě udělat to nejlepší. Negativa nejsou žádná. ;)

Slyšel jsem, že bys měl trénovat s olympijskou legendou Janem Železným. Jak se na tuto příležitost těšíš?

To je zatím jen takový „sen“. Mám před sebou nejtěžší zkoušku svého života - maturitu, což pro mě bude hodně těžká a složitá zkouška. Není snadné skloubit školu, trénink

osobnost a učení. Ale pokud se to podaří, tak mám slibně našlápnuto trénovat u Jana Železného ve skupině. Bylo by to určitě super. Kdo by také nechtěl trénovat u trojnásobného olympijského vítěze a světového rekordmana? :-)

Jak zvládáš spojit tréninky se školními povinnostmi? Jak vlastně vypadá tvůj běžný den? Je to opravdu hodně těžké. Vstávám okolo sedmé hodiny, ihned po škole jdu na trénink, který je opravdu náročný a trvá například dvě a půl hodiny, po takto namáhavém tréninku jsem rád, že se dostanu domů a můžu odpočívat, ale bohužel bych se právě měl učit, což je hodně složité. Takto to mám každý den, od pondělí do pátku, a trénuji dokonce i v sobotu ráno.

Určitě jsi během své sportovní kariéry poznal spoustu zajímavých míst a lidí? Který člověk a které místo tě nejvíc zaujalo a čím?

Jaký jsi typ sportovce? Býváš před závody nervózní, nebo jsi spíš pohodář? A máš třeba nějaký předzávodní rituál či nějaký talisman? Jsem naprostý pohodář a žádný talisman nebo něco podobného nepoužívám.

Mezi svá nejoblíbenější místa řadím Nymburk. I když se to nachází v Česku, tak je to opravdu super místo, vždy, když tam dojedem na soustředění, tak je tam někdo, kdo je špička ve sportu, většinou jsou to atleti z Dukly Praha, většina z nich objíždí všechny světové soutěže. Většinou se právě zde setkám s Janem Železným a jeho skupinou, je to super sledovat jejich tréninky, všechno je naprosto dokonalé, tak jak to má být. Jinak zde potkávám například i Romana Šebrleho.

Jaký je tvůj vysněný sportovní cíl? Je to například olympiáda? Myslím, že pro každého sportovce je cíl (sen) se dostat na tu největší (nejvyšší) soutěž, a to je právě olympiáda, potom záleží na každém, jak se k tomu postaví :-)

Chtěl by jsi na závěr někoho z tvých trenérů vyzdvihnout a poděkovat mu? Určitě bych chtěl poděkovat taťkovi, který mě v atletice podporuje nejvíc jak to jde a je to nejlepší trenér. Samozřejmě mě podporuje i mamka ;)

Děkuji za rozhovor Zpovídal Aleš Durďák

7

AKCE

AXAPTA ve výuce V pondělí 4.dubna 2011 se na půdě Obchodní akademie a VOŠ v Uherském Hradišti uskutečnila konference s názvem Axapta ve výuce. Konference, určená studentům VOŠ, se konala v rámci projektu VIP Kvalita (Vzdělání-Inovace-Praxe). Jedná se o projekt zavádění manažerského informačního systému MS Dynamics AX do výuky, který škola realizuje od ledna 2010. Konferenci, probíhající v příjemné atmosféře, zahájil úvodním slovem ředitel školy Ing. Jiří Durďák. Průběh projektu poté nastínil projektový manažer Ing. Šimík a po jeho příspěvku studentům představili samotný informační systém Axapta zástupci firmy Autocont Ing. Chovanec a Ing. Jánská. Závěrem shrnula Ing. Hrabcová své praktické zkušenosti a postřehy z již probíhající výuky MS Dynamics AX na VOŠ. Konference dále pokračovala praktickou ukázkou systému, během které se studenti seznámili s pracovním prostředím Axapty a vyzkoušeli si základní ovládání tohoto systému. OA a VOŠ Uh. Hradiště se zavedením výuky MS Dynamics AX stává, vedle VŠE Praha, teprve druhou vzdělávací institucí v ČR, která tuto výuku studentům může nabídnout. Navíc jako jediná umožňuje výuku v nejaktuálnější verzi systému. Pro studenty se tak otvírá možnost získání výjimečných znalostí a dovedností, které lze výrazným způsobem zúročit na trhu práce. (pr)

8

Názory studentů

SNÍH reportéra a chtěl jej evidentně zabít. Syd nevěděl proč, ale byl touto zprávou značně znepokojený a vlastně to bylo poprvé v životě, kdy jej něco znepokojilo. Přišel domů a padl na něj pokoj a klid všech barev duhy. Hřejivé světlo zhuštěné tělesné energie jej hladilo po tváři a on konečně po prvním nejistém a nepříjemném dni ve svém životě cítil, že tentokrát je to v pořádku, že tady je v bezpečí. Natáhl se na pohovku a poslouchal tóny hudby, které pocházely z jeho oblíbeného Jupiteru, zvuky harmonie, jenž se staly odrazem mysli každého živého tvora. Nevnímal, jak dlou3149 n.l. ho ležel, než si všimnul, že obloha již ztmavla. Trochu ho to rozesmutnilo, každý večer sledoval západ slunce. No co, alespoň se stihnu podívat Lidstvo se změnilo. Zmizela korupce, pře- na zprávy. Natočil se k neutronové obrazovce, stal zločin a ctění životního prostředí se stalo která zářila uklidňujícím bílým světlem a přepnul zásadou každého člověka. Všechny sny všech na zpravodajský kanál. Všechny zprávy mu přináboženství se uskutečnily, každičký člověk dbal šly nezajímavé, až na jedinou. Profesor Mathuzna přání druhých, byl skromný a poctivý. Vědec- stick utekl z meditační kliniky. „Člověk takového ké teze přestaly být stejně dogmatické jako dříve formátu nemůže jen tak pobíhat po světě, kde náboženství, uvolnily stavidla lidské tvořivosti a byla poslední vražda spáchána roku dva tisíce udělaly z lidstva nejdokonalejší součást vesmíru. dvanáct. Je to nebezpečné individuum, přátelé, dávejte si na něj pozor, ohrožuje veřejné blaho „Profesore? P-profesore?“ ozval se hlas všech na této planetě.“ řekl na adresu profesora z horních lavic kruhové třídy. „Ano?“ Profesorův člověk který dostal tento případ na starost, tedy hlas byl jako vždy příjemný a vyrovnaný, ostatně vlastně ne případ. Nazvali to převychování. Syd jako všech lidských bytostí. Mladý nadějný stu- si uvědomil, že cenzura je jediné správné vyznádent meta-astrofyziky Syd s lehkým úsměvem ní a uklidněný přikyvoval do rytmu monotónního položil svoji otázku. „Pane profesore, co si mys- hlasu převychovatele. líte o novém výzkumu profesora Mathuzstika?“ Třída, ve které mezitím probíhala hluboká, ale Utíkal, věděl, že pokud neuteče, je to jen ukázněná debata, znepokojivě utichla. Profesor jeho konec. Věděl moc dobře, že každá vteřiFreewill se zatvářil malinko kysele a pomalu a na, kdy by se otočil, by jej zpomalila. Ale hlavhloubavě odpověděl : „Nejsem si moc jistý, jest- ně věděl, že pokud nedokáže utéci, nikam by to li tento výzkum není pouze neutuchající touhou nevedlo. Pot se mu převaloval přes záda a čelo. zachovat si zbytky zdravé mysli.“ Zvláštní, Free- Ještě pár kroků, ještě pár kroků, pomyslel si prowill nebyl nikdy k čemukoliv ani trochu skeptický, fesor. ale přistihl sám sebe, že tomuto prostě nevěří, Syd vyběhl na ulici, musel se nadýchat prostě tomu nemůže věřit, prostě nechce. čerstvého vzduchu, bylo mu neuvěřitelně špat Syd kráčel pomalu po cestě, která jej ně. Nechápal tu rychlou a ničím nepodloženou vedla domů. Když tak nad tím přemýšlel, je to změnu. Viry přece žijí s lidmi v symbióze, stejně docela dlouho, co naposledy šel domů pěšky. jako všechno ostatní. Přesto se mu zvednul žaluTrochu mu to zvedlo náladu a vykouzlilo nepa- dek a obsah dnešního, vládou pro něj speciálně trný náznak úsměvu na tváři. Přesto však nebyl připraveného, obědu skončil na kamenné cestě. schopný pustit z hlavy včerejší neutronové zprá- Padl na všechny čtyři a svinstvo z jeho žaludku vy, ve kterých profesor Mathuzstick vykřikoval, se mísilo se slzami. Pláču, blesklo mu hlavou. že nadcházející vlna smete vše, že břímě celého světa leží pouze na něm, načež se vrhnul na Náhle ucítil ostrou bolest v žebrech a uslyšel

9

názory studentů pád dalšího těla. „Pitomče, pitomče! Co to tady děláš?“ Mathuzstick šílel zlostí. „P-p-promiňte, pane profesore“, vykoktal ze sebe překvapený Syd. Na Mathuzstickově tváři se rozlil uvolněný fosforeskující úsměv. „Pojď!“ Ulička, do které Mathuzstick Syda zatáhnul, byla temná a nenápadná a poskytovala dokonalé krytí před vnějšími vlivy. „Tak a teď mě poslouchej“, profesor jej chytl za ramena a necitelně s ním škubnul, aby upoutal jeho plnou pozornost. „Podívej se kolem sebe, co vidíš? Řekni mi, jaký smysl má žití, jaký smysl má to, jestli dýcháš? Co je tvým životním posláním?“ a poslední otázku položil s mírným úšklebkem, „co nás čeká v budoucnosti?“ Sydovi hučela hlava ze spousty otázek které se na něj valily a i když se snažil jakkoliv přemýšlet nic jej nenapadalo. „Tak já ti to povím: nic.“ Syd se na něj pouze nechápavě a mírně přihloupě podíval. „Copak to nevidíš? Lidstvo je na vrcholu své existence, pochopilo, poznalo a splynulo se vším. Již není žádný další stupeň. Mysl každého člověka je tichá a klidná“ Nastala malá odmlka. „Nikoliv jako ta moje“. Delší odmlka. „Nebo ta tvoje. My jsme poslední nedokonalost v tomto vesmíru, uvědomuješ si to?“ Nastal okamžik kdy se Sydovi rozzářil svět, pochopil. Když si uvědomil co se děje zjistil, že mu z nosu teče krev a klečí na chodníku. Mathuzstick pohotově zareagoval, „to je v pořádku, taky se mi to stalo.“ Syd opatrně vstal. „Co je potřeba udělat?“ snažil se vypadat sebevědomě. Profesor se dlouze nadechl a chystal se odpovědět, když zazněla obrovská rána a jeho tělo se skácelo mrtvé na zakrvácený chodník. Syd zůstal stát jako opařený. Jeho veškerá naděje, jeho nový a současně první životní cíl zahynul společně s osobou na chodníku. Ani nevnímal, když byl odnášen nosítky do záchranné kabiny. Bylo mu vše jedno, jeho mysl byla prázdná. Ale nikoliv jako při každodenní meditaci, ze které poslušně odesílal záznamy svým nadřízeným, ale jako mysl mrtvoly, která se vrátila ze záhrobí na svoji pouť pseudoživotem. A v tom nekonečném a bezčasovém tichu se mu dostalo pochopení, je posledním článkem. Musí zemřít. Pomalinku začal měnit hadičky, které jej napájely. Věděl, co musí udělat, věděl, že již není cesty zpět. A pak jeho klidná mrtvá mysl skonala. A s ní celé lidstvo.

Lukáš Pavlica

10