O velkém Langošovi Osoby: Matka Otec Syn Obchoďák Velký Langoš
Ráno v kuchyni. Matka, která si balí věci do práce. Otec v zástěře, s vařečkou. Je silně netrpělivý. Matka:
Stejně to nechápu nechápu...
Otec:
Ale, maminko, už nejsme ve středověku. Postaletí utiskovali muži své ženy. Zavírali je celé dny doma a sami si chodili... kam se jim zachtělo. Ale nyní je rovnoprávnost. Proto se dnes už nikdo nepozastavuje nad tím, když žena chodí do práce a s dětmi doma zůstává muž.
Matka:
Ale vždyť našemu Vaškovi bude patnáct. Tys ním přece...
Otec:
A kdopak by mu asi uvařil? To má jíst ty blafy ze školní jídelny? Kynuté koule se žahourem, to bys chtěla?
Matka:
Ale, já bych přece...
Otec:
No dobře. Jednou jim upekli medvěda. Ale jinak? Převařená rýže. Mejdlíčka z pisoárů. UHO! To máme dopustit, aby náš jediný syn jedl něco takového? Nikdy, nikdy, nikdy. Když je rodina v ohrožení, otec se musí obětovat! Uvařím našemu Vašíkovi výživný a zdravý oběd. Tak, přemýšlet nad tím můžeš i po cestě, pa, pa...
Vystrká ji ze dveří. Počká až odejde, shodí zástěru, šlehne s vařečkou, vytáhne si lahváče, hodí nohy na stůl a pohodlně se rozloží v křesle. Otec:
Á. Já byl vždycky pro rovnoprávnost.
Matka se vrací. Nezpozorována, prohlíží si Otce. Potichu dojde k němu. Matka:
Už vaříš?
Otec:
Já, no zrovna se rozmýšlím...
Matka:
To vidím. Ale běda ti, jestli se vrátím a nebude navařeno. Budeš celý měsíc drhnout parkety. A žádný pivo.
Vezme mu pivo a odchází. Otec si nandavá zástěru, brumlá. Otec:
No, potěš. To abych se začal starat. Ale co teď honem. Tse, sama v životě nic neuvařila a mně bude... takový vaření je složitý. To je proces, to je alchymie, to není jen tak vezmu vařečku a peču. Na to člověk musí mít fištróna a hlavu a...
Hledá kuchařku "Muž v zástěře" Otec:
A hlavně, kde jsem to měl, tady to někde bylo... Knihu! Ano, člověk potřebuje dobrou knihu. Muž v zástěře. To jsem já. Dejte mi pevný bod, a já vám zavařím.
Sedne si, listuje v knize, popíjí pivo. Otec:
Hm, nevim. Neznám. Neznám. Neznám. Už aby přišel Vašek. Ten by mi jistě poradil.
Zvonek. Otec jde otevřít. Vejde Obchoďák. Otec:
Dobrý den, co si přejete. (Obchoďák ho nenechá domluvit)
Obchoďák:
Dobré pozdní odpoledne. I hle! Muž v zástěře! Jaký to chumrný obraz naší dekompostované postindustriální společnosti!
Otec:
Co to sakra?
Obchoďák:
Ničeho se, milý pane, nebojte, jsem obchodní zástupce firmy F&L Company. Naše firma se zabývá vším. Od výroby náušnic přes stříhání plotů až po proměnu vody ve víno. A ano, děláme i dětské oslavy. Party time, party hard, yes!
Otec:
Hezké, ale já od vás nic nechci. Já teď musím vařit oběd klukovi, víte. A on tu bude každou chvíli, takže kdybyste...
Obchoďák:
Naše firma má něco přesně pro vás. Uvidíte, že tento kufřík skrývá hotové zázraky. Zde. Jedinečný, neopakovatelný recept na zázračný pokrm, kterým lze nejen nasytit vašeho syna, ale navíc jím lze zvýšit i plodnost, IQ, BMI, EKG a TBC, ATP.
Otec:
No, dobře, dobře. A co to tedy je?
Obchoďák se postaví do patetické pózy. Obchoďák:
Již staří řekové moudří a vznešení znali to zázračné tajemné umění které pak nechali co dědictví naší epoše
Otec:
A to je?
Obchoďák:
Kterak se dělají langoše! Langoš je skvělý Langoš je smělý Langoš je to o čem jste neslyšeli To co jste celý život chtěli Langoš ach langoš usmažený Sen každého muže každé ženy
Otec:
Já chci spíš něco pro syna!
Obchoďák:
Co lepšího mu může dát rodina? Langoš – toť nejlepší večeře oběd i svačina! Langoš je odvaha Langoš je síla Luk legolase meč boromira V každé správné rodině Langoše smaží jedině!
Konec patetické pózy. Opět hovoří civilně. Otec:
To je úžasné! A skutečně to funguje, nebo to jsou jen reklamní řeči?
Obchoďák:
Pane, jménem naší firmy se vám zaručuji, že náš langoš vám změní život.
Otec:
No dobře, beru ho.
Obchoďák:
Tak, tohle mi podepište. Fakturu vám pošleme, tak. A ještě tady. Tak. A tady. Ano. A tady. Děkuji. A ještě bych prosil zde. A zde. Zde. Zde. Zde. Jó, to je vono, jóóó...
Obchoďák si evidentně podpisování užívá. Obchoďák:
Byl jste úžasný. Zde je váš recept. Zde kopie kupní smlouvy. A zde vizitka, volejte, kdybyste cokoli, kdykoli, kdekoli... Za naši firmu vám přeji krásný den a příjemné smažení.
Obchoďák odchází. Otec:
Tak, to by bylo.Takže, co tu máme. Jo, tak kdepak máme lékarničku...
Otec přináší na scénu všemožné potřeby, jež mohou být podle fantazie rozvíjeny – benzin, olej, lebku, prasečí nohu, vánoční ozdoby, hever... Vše nějakým způsobem používá při vaření. Vchází Syn. Otec si ho nevšímá, dál nosí věci. Syn:
Haló, tati, jsem doma. Neuvěříš, co jsem dostal z občanky. No, super...
Otec:
Pozor. Z cesty.
Syn:
Co to tady provádíš?
Otec:
Oběd.
Syn:
A pro koho? – A kdo to bude jíst?
Otec:
Ty, přece. Copak bych vařil pro sebe? Si můžu zajít do hospody, ne?
Otec se dá do míchání, slevání, nalévání, kuchtění. Syn:
A tati, co to bude, až to bude?
Otec:
Langoš... Co to tady píšou? Jo, míchejte třináckrát do leva a třikrát opakujte: Langoš al égjob a világon Lángoš al égjob univerzum bán
Otec zaklíná. Z hrnce vylézá obří langoš. Syn:
Tati, co se to děje?
Otec:
Zázrak vědy, chlapče.
Langoš:
Já jsem langoš, kdo je víc? Já vím všechno a ty nic!
Langdoš se otočí na Syna.
Syn:
Tati, pomoc!
Langoš:
Pojď sem, chlapečku. Dostaneš dobrou stravu Pojď sem, ať ti můžu zvýšit IQ. Ať ti můžu vyplnit hlavu... Tos uhod, blbečku.
Syn:
Langoš Syna chytí. Zápasí spolu. Otec vše spokojeně pozoruje. Otec:
To nic, Vašíku, možná má trochu divnou chuť, ale to zase je to zdravý.
Syn:
Tati, tati, pomoc, chce mě to udusit.
Otec si nedřív myslí, že je to vtip. Syn ale začne skutečně popadat dech. A chroptět. Syn:
Pomoc, pomoc...
Otec vytáčí číslo Obchoďáka. Otec.
Hned, počkej. Tady to je. Haló, rychle přijeďte... jedničku. No, dobrý den, můj syn právě... hvězdičku... No, konečně, ano, váš langoš mi právě dáví syna. Okamžitě přijeďte.
Odhodí mobil a vrhne se na langoš. Otec:
Pusť ho ty neřáde.
Vašek:
Pozor, zvětšuje se
Langoš hravě zápasí s oběma. Langoš:
Já jsem langoš, kdo je víc? Já vím všechno a ty nic! Rostu, rostu, narostu, přerostu i starostu. Botnám, bobtnám, nabírám, všechno všechno požírám! Já jsem langoš, kdo je víc? Já vím všechno a ty nic!
Obchoďák vtrhne na scénu. V ruce drží kufřík, míří jím na langoš. Obchoďák:
Ha, langoši, střez se mne!
Obchoďák se snaží Langoš zakínat. Obchoďák:
Dej si pozor Langoši skončíš brzo v koši! Lángoš fašž, Lángoš huš!
Na Langoš zaklínání nijak neúčinkuje. Otec:
Narůstá ještě víc, nefunguje to
Langoš:
Já jsem langoš, kdo je víc? Já vím všechno a ty nic!
Vašek:
Jsme ztraceni!
Obchoďák:
Ale ne! Ještě je tu plán B!
Obchoďák začne mlátit Langoš kufříkem. Všichni tři bojují marně, Langošo to nic nedělá. Vchází Matka. Matka:
Já to věděla, že někoho máš. Auto před barákem, stopy před domem, stopy v předsíni. Maminka mě varovala před chlapem, co rád žehlí. Tak se mi ukaž ve své nemravné nahotě, ty jeden ohavný zpustlíku!
Syn:
Mami pomoc!
Matka:
Vašíku!
Langoš:
Já jsem langoš, kdo je víc? Já vím všechno a ty nic!
Matka popadne vařečku a začně Langoš bít. Porazí jej a Langoš splaskne. Matka:
Langoši do koše. Co o má znamenat?
Otec:
Ale, maminko, to byl jen oběd. Tady pro Vašíka...
Matka:
Tak pro Vašíka! Ahoj Vašku, co bylo ve škole?
Syn:
Dobrý.
Matka:
A tohle je kdo?
Obchoďák:
Dovolte milá paní, abych představil svou firmu prodávající nejlepší langoše...
Matka:
Já ti dám firmu. Já ti dám langoše. Ven. Ano! Ven!
Žene Obchoďáka ze dveří. Matka:
Tááák. Vašku, běž se učit. My si tady s tatínkem musíme promluvit o tvé výchově.
Vašek odchází. Matka s vařečkou v ruce. Otec:
Maminko, nezapomeň, že máme rovnoprávnost.
Matka:
No, právě. Po celá staletí jste nás utiskovali, takže teď nastal čas, abyste to jak se patří odčinili. Muž vládl naž ženou železnou rukou, ale jednoho dne pozvedla
žena vařečku a... Uděří Otce vařečkou a ten padne mrtvý k zemi. Matka kontroluje tep. Je mrtvý Matka:
To jsem si mohla myslet. Muži. Nic nevydrží.
Vrátí se Syn. Syn:
Mami, a bude dneska ještě oběd?
Matka píchá do mrtvého otce vařečkou. Matka:
Co takhle řízky, Vašíku?
