UmÌm zobrazit kr·ËejÌcÌ sochu muûe a nehybnou sochu ûeny, ... a shrben˝ postoj zajatc˘, umÌm zobrazit jedno oko jako druhÈ, b·zeÚ ve tv·¯i zajatce, pozdviûenou paûi toho, kdo lovÌ hrocha a postoj toho, kdo bÏûÌ... [Irtisenova stéla, Louvre C 14]
O SOCHAŘÍCH, MALÍŘÍCH A VZNIKU SOCH V E S TA R O V Ě K É M E G Y P T Ě * Hana Benešovská
Ze starovÏkÈho Egypta se dochovalo mnoûstvÌ p¯edmÏt˘, kterÈ nev·h·me oznaËit za umÏleck· dÌla pro jejich kr·su, vyv·ûenost proporcÌ a dokonalost ¯emeslnÈho provedenÌ. Abychom vöak spr·vnÏ pochopili tato umÏleck· dÌla, Ëi spÌöe umÏlecky ztv·rnÏnÈ p¯edmÏty, musÌme si nejd¯Ìve uvÏdomit, ûe jejich prvotnÌ v˝znam nespoËÌval v estetick˝ch kvalit·ch a origin·lnÌm pojetÌ n·mÏtu, ale p¯edevöÌm ve funkci, kterou plnily v danÈm spoleËenskÈm kontextu. Sochy, a to kr·lovskÈ i nekr·lovskÈ, vznikaly jako souË·st poh¯ebnÌ v˝bavy. SvÈ mÌsto proto nejËastÏji nach·zely v pyramidov˝ch komplexech, v chr·mech boûstev nebo v uzav¯en˝ch mÌstnostech (serdabech) nekr·lovsk˝ch hrobek ñ v obou p¯Ìpadech mÏly sochy svou p¯esnÏ urËenou funkci, kterou naplÚovaly peËlivÏ skryty p¯ed zraky nezasvÏcenÈho obyvatelstva. PodobnÏ hled·nÌ ÑumÏlc˘î jako svobodn˝ch tv˘rc˘, vyznaËujÌcÌch se umÏleckou invencÌ a vlastnÌmi netradiËnÌmi postupy p¯i ztv·rnÏnÌ dÌla, nem· v prost¯edÌ staroegyptskÈ spoleËnosti svÈ opodstatnÏnÌ. CenÏny byly jinÈ hodnoty, kterÈ vypl˝valy z povahy a ˙Ëelu vyr·bÏn˝ch p¯edmÏt˘ ñ p¯edevöÌm znalost a p¯ÌsnÈ dodrûov·nÌ tradiËnÌch, jiû osvÏdËen˝ch postup˘, a manu·lnÌ zruËnost. Toto platilo o vöech ¯emeslnÌcÌch, o socha¯Ìch a mal̯Ìch vöak dvojn·sob. P¯i v˝robÏ sochy coby Ñn·hradnÌho tÏla zem¯elÈhoî nesmÏli socha¯i poruöit ovϯen˝ postup, protoûe p¯Ìpadnou nedokonalostÌ mohla b˝t ohroûena posmrtn· existence objednavatele sochy. Za ÑumÏlceì byl tedy povaûov·n vysoce kvalifikovan˝ ¯emeslnÌk, mistr svÈho oboru. Označení sochařů a malířů ObecnÈ oznaËenÌ ¯emeslnÌk˘ bylo Hmww/Hmwtj1. Tento termÌn vöak m˘ûeme podle kontextu p¯ekl·dat takÈ umÏlec, kamenÌk nebo socha¯2, kter˝ na soöe prov·dÌ prvnÌ hrubÈ pr·ce a nakonec leötÏnÌ povrchu. Ze 86
O SOCHAŘÍCH...
stejnÈho z·kladu poch·zÌ kolektivum Hm(w).t, ¯emeslnictvo, a d·le substantivum Hm.t, dovednost, umÏleck·/¯emesln· zruËnost. Z·kladnÌm hieroglyfick˝m znakem slova je vrt·k , pracovnÌ n·stroj, kter˝ p˘vodnÏ pouûÌvali v˝robci kamenn˝ch n·dob a kter˝ tvo¯il z·klad slova oznaËujÌcÌho jejich profesi. V dobÏ StarÈ ¯Ìöe byl jiû p˘vodnÌ v˝znam slova potlaËen a termÌn Hmwtj oznaËoval nejprve ¯emeslnÌky pracujÌcÌ s kamenem, potÈ ¯emeslnÌky obecnÏ. Pro oznaËenÌ socha¯˘, tedy tÏch, kte¯Ì skuteËnÏ tesali sochu a d·vali jÌ koneËn˝ tvar, existovalo slovo psanÈ dvÏma znaky pro kostÏnou harpunu . Dlouh· diskuze, jak vlastnÏ toto slovo ËÌst, vy˙stila v obecnÏ p¯ijÌmanÈ ¯eöenÌ, kterÈ p¯inesla R. Drenkhahnov·3. Dan˝ termÌn Ëte jako qstj ñ dokl·d· totiû, ûe ¯emeslnÌci oznaËovali svÈ povol·nÌ vûdy podle re·ln˝ch vÏcÌ, t. j. podle materi·lu, n·¯adÌ, Ëinnosti nebo v˝slednÈho produktu. Jelikoû prvnÌ predynastickÈ soöky vznikaly z kostÌ, je velmi pravdÏpodobnÈ, ûe termÌn, psan˝ dvÏma znaky pro kostÏnou harpunu a oznaËujÌcÌ socha¯e (qstj) m· sv˘j p˘vod ve slovÏ kost (qs). Vypl˝v· z toho zajÌmav· skuteËnost, a sice ûe oznaËenÌ pro specializovanÈ ¯emeslnÌky-socha¯e muselo vzniknout jeötÏ v prehistorickÈm obdobÌ, d·vno p¯ed vznikem egyptskÈho st·tu. Socha¯i ˙zce spolupracovali s mal̯i, protoûe vöechny sochy i reliÈfy byly ñ nebo alespoÚ mÏly b˝t ñ polychromovanÈ. Barva jim totiû dod·vala nezbytn˝ ûivoucÌ vzhled. Socha¯ musel b˝t schopen vyrobit sochu i vytesat reliÈf a stejnÏ tak mal̯, kter˝ polychromoval sochy, polychromoval takÈ reliÈfy. Mal̯i byli naz˝v·ni sS, stejnÏ jako pÌsa¯i. Znakem pro psanÌ jejich jmÈna byl soubor pÌsa¯skÈho n·ËinÌ ñ n·dobky na barvy a vodu a k nim p¯iv·zan˝ ötÏteËek. SpecializovanÏjöÌmi mal̯i byli sS qdwt, kte¯Ì pravdÏpodobnÏ kreslili obrysy reliÈf˘ p¯ed jejich tes·nÌm. Sochaři mezi řemeslníky – typy dílen a organizace práce Egyptsk· spoleËnost byla peËlivÏ organizov·na, ¯emeslnÌky nevyjÌmaje. KromÏ vlastnÌho jmÈna b˝valo proto obvyklÈ uv·dÏt takÈ tituly vypovÌdajÌcÌ o postavenÌ jednotlivce, o jeho zamÏstn·nÌ, pomÏru ke st·tu, p¯ÌpadnÏ o dalöÌch ˙¯ednick˝ch a knÏûsk˝ch povinnostech. VÌme, ûe ¯emeslnÌci nep˘sobili jako soukromnÌci, ale byli ËinnÌ v r·mci r˘zn˝ch dÌlen4, kterÈ pracovaly pro kr·lovsk˝ dv˘r, chr·my nebo pyramidovÈ komplexy. TakÈ mohli b˝t najÌm·ni k provedenÌ pr·ce pro urËitou soukromou osobu. VÏtöinou se tak dÏlo na p¯·nÌ nebo alespoÚ se svolenÌm panovnÌka. Tyto skupiny ¯emeslnÌk˘ nem˘ûeme ovöem oznaËit za ¯emeslnickÈ cechy, tak, jak je zn·me v evropskÈm kontextu, protoûe neexistoval p¯edpoklad pro jejich skuteËnÏ nez·vislou Ëinnost. é·dn˝ z ¯emeslnÌk˘ ñ a je jedno v jakÈm byl postavenÌ a komu slouûil ñ nemÏl vlastnÌ materi·l, aby z nÏj vyr·bÏl svÈ v˝robky, kterÈ by potom mohl prod·vat. P¯edevöÌm socha¯i a mal̯i byli z·vislÌ na objednavateli, ke kterÈmu museli mÌt pracovnÌ vztah, a kter˝ jim zajiöùoval pot¯ebn˝ materi·l. 87
O SOCHAŘÍCH...
Pokud ¯emeslnÌci p˘sobili ve sluûb·ch soukromÈ osoby, tvo¯ili souË·st Ñdom·cnostiì5. Hospod·¯stvÌ tÈto Ñdom·cnostiì sest·valo z r˘znÈho poËtu statk˘, kterÈ panovnÌk prop˘jËoval ˙¯ednÌk˘m za zvl·öù v˝znamnÈ sluûby. Majitel statk˘ odevzd·val Ë·st ˙rody a produkt˘ panovnÌkovi, zbytek v˝nos˘ si smÏl ponechat. TakÈ mÏl pr·vo nechat si zde vyrobit svoji poh¯ebnÌ v˝bavu. Socha¯i, aËkoli byli bÏûnÏ zobrazov·ni na stÏn·ch hrobek mezi ostatnÌmi ¯emeslnÌky, obvykle neb˝vali st·l˝mi zamÏstnanci takovÈho statku. Mnohem ËastÏji se setk·v·me s ¯emeslnÌky, kte¯Ì p˘sobili ve sluûb·ch st·tu. Pracovali p¯Ìmo pro panovnÌka, pro panovnick˝ dv˘r, chr·m nebo pro rozs·hl˝ hospod·¯sko-administrativnÌ komplex oznaËovan˝ jako wab.t6. Komplex wab.t se s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ nach·zel na pyramidov˝ch polÌch, kde kr·lovsk· huù stavÏla hrobku panovnÌka. D¯Ìve se zd·lo, ûe komplex wab.t souvisel s mumifikacÌ tÏla zem¯elÈho, dnes je vöak z¯ejmÈ, ûe jeho Ëinnost byla diferencovanÏjöÌ. KromÏ toho, ûe se tu vyr·bÏla n·kladn· poh¯ebnÌ v˝bava panovnÌka, zajiöùoval komplex wab.t öiröÌ logistickÈ z·zemÌ pro celou stavbu panovnÌkovy hrobky7. Z provinciÌ se zachovaly doklady o umÏlcÌch, kte¯Ì pat¯ili k xnw (rezidenci). Jedn· se pravdÏpodobnÏ o pracovnÌky, kte¯Ì p¯iöli z rezidence, tedy buÔ z rezidence/pal·ce panovnÌka nebo z rezidence/hlavnÌho mÏsta. P¯estoûe je p¯eklad nejednoznaËn˝, je vztah tÏchto umÏlc˘ k panovnÌkovi z¯ejm˝. Vöechny dÌlny v rezidenci totiû spadaly pod st·tnÌ spr·vu nebo pat¯ily panovnÌkovi. ZajÌmavÈ je, ûe v tomto p¯ÌpadÏ m˘ûeme tuöit existenci (mobilnÌ) dÌlny, kterou panovnÌk posÌlal podle pot¯eby do provinciÌ, do lom˘ nebo pracovat pro soukromou osobu mimo hlavnÌ mÏsto. ZamϯÌme se nynÌ p¯Ìmo na umÏlce. V souvislosti s dÌlnami se totiû setk·v·me s jejich odliön˝m postavenÌm mezi ostatnÌmi ¯emeslnÌky, a to p¯edevöÌm v p¯ÌpadÏ socha¯˘. Sochy nepat¯ily k bÏûn˝m p¯edmÏt˘m, kterÈ by ¯emeslnÌci vyr·bÏli pro majitele hospod·¯stvÌ. Byly urËenÈ do hrobky jako souË·st poh¯ebnÌ v˝bavy. Ve svÏtskÈ oblasti se s nimi v podstatÏ nesetk·v·me8. Svou funkci naplÚovaly v r·mci hrobky, kde tvo¯ili nedÌlnou souË·st z·duönÌho kultu zem¯elÈho. Socha¯i byli proto pro majitele hospod·¯stvÌ jako trvalÌ pracovnÌci zbyteËnÌ. Zd· se, ûe k objednavateli p¯ich·zeli z kr·lovsk˝ch dÌlen se souhlasem panovnÌka a pracovali zde pouze po dobu nutnou ke zhotovenÌ zak·zky. PanovnÌk tak vybranÈmu hodnost·¯i vyjad¯oval svou n·klonnost9. PodobnÏ ËasovÏ omezen· byla pr·ce na reliÈfnÌ v˝zdobÏ hrobky. Z toho vypl˝v·, ûe pracovnÌci socha¯skÈ dÌlny, socha¯i a mal̯i, mÏli privilegovanÈ postavenÌ pr·vÏ dÌky tomu, ûe p˘sobili p¯Ìmo ve sluûb·ch panovnÌka. Ten mÏl navÌc monopol na tÏûbu vz·cnÈho tvrdÈho kamene (dioritu, bazaltu, granitu, kvarcitu, kvalitnÌho v·pence atd.). S·m objednavatel mohl tÏûko pozvat socha¯e do sv˝ch sluûeb, protoûe nebyl schopen zajistit jim pot¯ebn˝ materi·l. Socha¯i i mal̯i zÌsk·vali v r·mci svÈ profese, podobnÏ jako pro ostatnÌ ¯emeslnÌci, funkce dozorc˘/dohliûitel˘ (sHD) a p¯edstaven˝ch (jmj-rA) 88
O SOCHAŘÍCH...
pracÌ. Toto dÏlenÌ se velmi podobalo n·m bliûöÌmu rozliöenÌ ¯emeslnÌk˘ na mistra, tovaryöe a pomocnÈ pracovnÌky. Jak· vöak byla kriteria pro zÌsk·nÌ vyööÌho postavenÌ m˘ûeme pouze tuöit, z¯ejmÏ to byl v˝razn˝ talent a ¯emesln· zruËnost, moûn· i odslouûenÈ roky nebo oblÌbenost u majitele dÌlny. Archeologicky prokázané sochařské dílny Archeologicky se poda¯ilo prok·zat nÏkter· mÌsta, kde socha¯i pracovali. V Hierakonpoli, jeû byla od predynastickÈ doby d˘leûit˝m centrem HornÌho Egypta, se poblÌû chr·mu naölo velkÈ mnoûstvÌ ˙lomk˘ kamene. Po anal˝ze bylo toto mÌsto interpretov·no jako kamenick· a socha¯sk· dÌlna pat¯ÌcÌ k chr·mu, ve kterÈ vznikaly zbranÏ, n·stroje, ale takÈ slavnÈ predynastickÈ palety. Z obdobÌ StarÈ ¯Ìöe poch·zÌ zbytky nÏkolika dÌlen Ëinn˝ch bÏhem stavby pyramidov˝ch komplex˘ v GÌze a Dahö˙ru. Z n·lez˘ je patrnÈ, ûe se jednalo vûdy o cel˝ komplex dÌlen, zab˝vajÌcÌch se mnoha hospod·¯sk˝mi aktivitami, kterÈ se t˝kaly p¯edevöÌm z·sobov·nÌ dÏlnÌk˘ pracujÌcÌch na stavbÏ kr·lovsk˝ch poh¯ebnÌch komplex˘ potravinami a n·stroji. RovnÏû zde vznikala panovnÌkova poh¯ebnÌ v˝bava. Z ¯emeslnÌk˘/umÏlc˘ v dÌln·ch prokazatelnÏ pracovali pr·vÏ socha¯i. TakÈ zde byly vyr·bÏny ozdoby z faj·nse. Pokud se zamϯÌme na nejlÈpe dochovanÈ poz˘statky dÌlen, nem˘ûeme opomenout velk˝ soubor kr·lovsk˝ch dÌlen, kter˝ teprve ned·vno detailnÏ prozkoumal americk˝ egyptolog M. Lehner. DÌlny se nach·zÌ v GÌze, z·padnÏ od Rachefovy pyramidy, bezprost¯ednÏ za ohradnÌ zdÌ pyramidovÈho komplexu. Jedn· se o rozlehl˝ podlouhl˝ dv˘r obklopen˝ ze z·padnÌ a severnÌ strany ¯adou ˙zk˝ch dlouh˝ch mÌstnostÌ. W. M. F. Petrie, kter˝ zde provedl zbÏûn˝ pr˘zkum na konci 19. stoletÌ, oznaËil tyto stavby za ubytovny dÏlnÌk˘ pracujÌcÌch na stavbÏ pyramidov˝ch komplex˘. M. Lehner vöak interpretuje cel˝ komplex jako dÌlny, a to na z·kladÏ n·lez˘, kterÈ v tomto prostoru uËinil. BÏhem podrobnÏjöÌch v˝zkum˘ se mu poda¯ilo nalÈzt zbytky pracovnÌch n·stroj˘ (nÏkterÈ mohl identifikovat jako n·stroje na ohlazov·nÌ a leötÏnÌ povrchu kamene), ˙lomky vz·cn˝ch materi·l˘ (karneol, malachit, mÏÔ, faj·ns) zapomenutÈ v rozÌch mÌstnostÌ, kor·lky, vÏtöÌ kusy bazaltu a granitu, ale takÈ zbytky keramiky, kostÌ a dalöÌch rostlinn˝ch materi·l˘. Nejd˘leûitÏjöÌmi n·lezy byly malÈ socha¯skÈ modely, p¯edstavujÌcÌ panovnÌka s hornoegyptskou korunou. Jedn· se o jednu samostatnou soöku kr·ËejÌcÌho panovnÌka odÏnÈho do kr·tkÈ plisovanÈ suknice SnDwt a o jednu v·zanou soöku stojÌcÌ p¯ed pil̯em, ze kterÈ z˘stala zachov·na pouze Ë·st hlavy s korunou. äpiËka koruny tÈto v·zanÈ soöky se dot˝k· kamennÈho v˝ËnÏlku, kter˝ m· tvar st¯Ìöky chr·nÌcÌ celou sochu. Povrch soöky je nat¯en˝ Ëervenou barvou a ozdoben˝ Ëern˝mi skvrnami, imituje tedy Ëervenou asu·nskou ûulu. Lehner se proto domnÌv·, ûe soöka mÏla napodobovat situaci v otev¯enÈm pil̯ovÈm dvo¯e Rachefova 89
O SOCHAŘÍCH...
z·duönÌho chr·mu a chr·mu Sfingy a slouûila jako pomocn˝ model v dobÏ pl·nov·nÌ socha¯skÈ v˝zdoby obou tÏchto dvor˘. MÌstnosti obklopujÌcÌ dv˘r za Rachefovou pyramidou slouûily z¯ejmÏ jako skladiötÏ materi·lu, pracovnÌho n·ËinÌ a potravin, vlastnÌ dÌlny se nach·zely ve dvo¯e. Vzhledem k poËtu mÌstnostÌ (tÈmϯ 100) lze p¯edpokl·dat, ûe socha¯skÈ dÌlny nebyly jedin˝mi, kterÈ zde fungovaly. RelativnÏ malÈ mnoûstvÌ n·lez˘ ze socha¯sk˝ch dÌlen lze pomÏrnÏ snadno vysvÏtlit. PracovnÌ n·stroje byly jistÏ to prvnÌ, co si socha¯i a kamenÌci ze svÈ dÌlny odnesli po dokonËenÌ pr·ce. V kr·lovskÈ dÌlnÏ se bÏûnÏ pracovalo se vz·cnÏjöÌmi druhy tvrdÈho kamene, ze kterÈho byly vyr·bÏny nejen sochy, ale rovnÏû r˘znÈ architektonickÈ Ël·nky. Je tedy nepravdÏpodobnÈ, ûe by pr·vÏ tento materi·l z˘stal leûet zapomenut˝ ve skladech na staveniöti. V GÌze byly objeveny zbytky dalöÌch dÌlen, leûÌcÌch jihov˝chodnÏ od Menkaureovy pyramidy. V 70. letech 20. stoletÌ je zkoumal egyptsk˝ archeolog A. Saleh. Je moûnÈ, ûe se jedn· o Menkaureovy dÌlny, zmiÚovanÈ v grafittech na ûulov˝ch blocÌch obloûenÌ Menkaureovy pyramidy. DÌlny byly opÏt uspo¯·d·ny kolem rozlehlÈho dvora situovanÈho poblÌû ohradnÌ zdi komplexu. Fragmenty soch se zde nezachovaly. ZajÌmav˝ je vöak n·lez velkÈho mnoûstvÌ alabastrov˝ch ˙ötÏpk˘. Je ot·zkou, zda lze tento n·lez d·vat do souvislosti s poËetn˝mi alabastrov˝mi sochami, kterÈ zdobily Menkaure˘v pyramidov˝ komplex. NÏkterÈ dÌlny z˘st·valy v Ëinnosti i po dokonËenÌ stavby pyramidov˝ch komplex˘ a podÌlely se na jejich fungov·nÌ, jinÈ byly po skonËenÌ pracÌ, podobnÏ jako provizornÌ sÌdliötÏ pracovnÌk˘, opuötÏny a zbour·ny. O vzniku soch Socha p¯edstavovala n·hradnÌ vÏËnÈ tÏlo zhotovenÈ pro ka zem¯elÈho (ka lze, ponÏkud zjednoduöenÏ, ch·pat jako duöi zem¯elÈho.) Ka bylo nositelem ûivota, silou, kter· zajiöùovala ûivot ËlovÏka na tomto svÏtÏ a z·roveÚ zaruËovala jeho posmrtnou existenci. Na tÏlo ËlovÏka bylo proto v·z·no nejen za ûivota, ale i po smrti. LidskÈ tÏlo vöak po smrti podlÈhalo zmÏn·m, a to i p¯es usilovnou snahu zachovat jej pomocÌ mumifikace. PoökozenÈ tÏlo znamenalo ohroûenÌ posmrtnÈ existence, proto bylo do hrobky ukl·d·no n·hradnÌ tÏlo, tedy socha, do kterÈ mohlo ka vstupovat. Aby vöak socha tuto funkci skuteËnÏ naplÚovala, musela b˝t oûivena pomocÌ tzv. Ob¯adu otevÌr·nÌ ˙st, p¯i kterÈm doölo k probuzenÌ smysl˘, schopnosti d˝chat a p¯ijÌmat potravu. Vznik sochy je proto v p˘vodnÌch staroegyptsk˝ch textech popisov·n jako jejÌ zrozenÌ. Socha se potÈ stala p¯edmÏtem kultu. Bylo zapot¯ebÌ ji chr·nit p¯ed poökozenÌm (nejËastÏji v uzavÌratelnÈ nice v kultovnÌ mÌstnosti, p¯ÌpadnÏ v kamennÈm nebo d¯evÏnÈm svatost·nku) a zaopat¯ovat ji pravideln˝m p¯edkl·d·nÌm obÏtin. O v˝robÏ sochy lze obecnÏ ¯Ìci, ûe byla dÌlem mnoha socha¯˘, p¯iËemû 90
O SOCHAŘÍCH...
kaûd˝ z nich b˝val obvykle odbornÌkem na urËitou pr·ci. Zn·zornÏnÌ tÏûby kamene, taûenÌ blok˘ na v˝robu soch nebo poË·teËnÌ f·ze pr·ce socha¯˘ nebyla tÈmata zobrazovan· ve StarÈ ¯Ìöi na stÏn·ch nekr·lovsk˝ch hrobek. ScÈna v˝roby soch byla uspo¯·d·na tak, ûe p¯edstavovala co nejvÌce typ˘ soch a socha¯˘ p¯i pr·ci. Sochy byly zobrazovanÈ jako dokonËenÈ, bez vztahu k n·stroji v ruk·ch socha¯e, podle kterÈho je vöak moûnÈ urËit p¯Ìsluönou f·zi pr·ce vypovÌdajÌcÌ o dokonËenosti sochy. Ze sakk·rskÈ hrobky Nianchchnuma a Chnumhotepa poch·zÌ ojedinÏlÈ zobrazenÌ soch, kterÈ nemajÌ û·dnÈ rysy v obliËeji. NepochybnÏ se jedn· o zcela v˝jimeËnÈ zn·zornÏnÌ nedokonËen˝ch soch, nikoli o nedokonËenost celÈho reliÈfu, protoûe ostatnÌ postavy vyskytujÌcÌcÌ se ve stejnÈ scÈnÏ, jsou zcela dokonËenÈ. Pozn·nÌ jednotliv˝ch f·zÌ zhotovenÌ sochy velice usnadnil n·lez americkÈho egyptologa G. Reisnera na poË·tku minulÈho stoletÌ. V MenkaureovÏ ˙dolnÌm chr·mu v GÌze objevil patn·ct dioritov˝ch soöek panovnÌka ñ socha¯sk˝ch model˘ v r˘zn˝ch f·zÌch dokonËenosti. G. Reisner byl schopen na modelech rozliöil celkem osm f·zÌ v˝roby sochy. Ve f·zÌch IñIV doch·zelo k hruböÌmu opracov·nÌ sochy, kter· zÌsk·vala v z·kladnÌch obrysech sv˘j tvar. Pr·ci socha¯˘ zpoË·tku usnadÚovaly pomocnÈ linie malovanÈ Ëervenou barvou. Ve f·zÌch VñVIII zÌsk·vala socha svoji koneËnou podobu. Pracovali na ni z¯ejmÏ lepöÌ socha¯i, kte¯Ì jiû nepouûÌvali pomocnÈ linie. Ve f·zi VII byla socha hotova a v poslednÌ VIII. f·zi byly tes·ny n·pisy. Ot·zkou vöak z˘st·v·, kdo byl zodpovÏdn˝ za podobu sochy, tedy kdo sochu navrhoval. UvÏdomÌme-li si, ûe hlavnÌ smysl sochy spoËÌval v jejÌm spr·vnÈm fungov·nÌ v kultovnÌ a n·boûenskÈ oblasti a ûe z·roveÚ byla, slovy G. Robins, hmatateln˝m vyj·d¯enÌm n·boûensk˝ch p¯edstav a zboûnosti, stejnÏ jako mediem, jehoû prost¯ednictvÌm se tyto p¯edstavy st·valy viditeln˝mi a sdÏliteln˝mi10, je z¯ejmÈ, ûe forma sochy nemohla vznikat n·hodnÏ. Z·kladnÌ typy egyptsk˝ch soch jsou v˝razem dlouhÈho v˝voje bÏhem predynastickÈho a archaickÈho obdobÌ. Socha¯i na poË·tku StarÈ ¯Ìöe jiû pracovali s ust·len˝m proporËnÌm k·nonem, s urËit˝mi typy soch a tradiËnÏ p¯ed·van˝mi postupy pr·ce. Inovace musely vznikat v prost¯edÌ panovnickÈho dvora, v okruhu vzdÏlan˝ch hodnost·¯˘, patrnÏ se souhlasem panovnÌka. Za konkrÈtnÌ provedenÌ nov˝ch motiv˘ byl s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ zodpovÏdn˝ p¯edstaven˝ socha¯˘ a socha¯sk· dÌlna pracujÌcÌ pro panovnÌka. NeexistujÌ sice û·dnÈ archeologickÈ ani psanÈ prameny, kterÈ by dokl·daly tuto prvotnÌ f·zi vzniku soch a reliÈf˘, p¯esto dlouho p¯etrv·vajÌcÌ stejnÈ v˝zdobnÈ motivy, proporËnÌ k·non, stejnÈ typy soch a scÈn na reliÈfech d·vajÌ tuöit existenci jak˝chsi ÑvzornÌk˘ì, umÏleck˝ch knih, oznaËovan˝ch mDAt-nTr. Z dochovan˝ch soch je navÌc z¯ejmÈ, ûe novÈ typy soch a novÈ motivy jejich v˝zdoby byly v˝sadou kr·lovskÈ plastiky a teprve po urËitÈm obdobÌ, kterÈ mohlo trvat aû nÏkolik generacÌ, se uplatÚovaly takÈ v reperto·ru soch nekr·lovsk˝ch. 91
O SOCHAŘÍCH...
KamennÈ sochy byly tes·ny z blok˘ vûdy o nÏco vÏtöÌch, neû koneËn· velikost sochy. Na p¯ednÌ a boËnÌ strany bloku byla nakreslena pl·novan· podoba sochy podle dobovÈho proporËnÌho k·nonu. Socha¯i ve StarÈ ¯Ìöi jeötÏ nepouûÌvali tradiËnÌ kvadratickou sÌù pro p¯esnÈ p¯en·öenÌ rozmÏr˘, ale pomocnÈ horizont·lnÌ linie, kterÈ protÌnaly pomyslnou osu tÏla v z·chytn˝ch bodech (linie vlas˘ nad Ëelem, mÌsto propojenÌ krku a ramen, podpaûÌ, loket, spodnÌ Ë·st hrudnÌho koöe, spodnÌ linie h˝ûdÌ a linie kolen). K·men odtes·vali tÏûk˝mi palicemi a doleritov˝mi kladivy nasazen˝mi v top˘rku. Pro uvolnÏnÌ vÏtöÌch kus˘ materi·lu vyuûÌvali takÈ pily a vrt·ky z mÏdi, kterÈ bylo moûnÈ, v kombinaci s abrazivem, uplatnit i p¯i opracov·nÌ velmi tvrd˝ch materi·l˘ (diorit, bazalt, granit aj.). Jakmile zÌskali hrub˝ tvar sochy, soust¯edili se na detailnÏjöÌ tvarov·nÌ objem˘ tÏla. Pracovali mÏdÏn˝mi dl·ty r˘zn˝ch tvar˘ a d¯evÏn˝mi palicemi. Detaily uöÌ, oËÌ a koutk˘ ˙st tvarovali ot·Ëiv˝mi vrt·ky. NejjemnÏjöÌ modelaci zÌsk·vala socha p¯i vyhlazov·nÌ a leötÏnÌ povrchu pomocÌ valounk˘ a brusnÈ pasty, kterou velmi pravdÏpodobnÏ tvo¯il jemnÏ rozdrcen˝ kvarcit, p¯ÌpadnÏ pÌsek smÌchan˝ s vodou. P¯i v˝robÏ d¯evÏn˝ch soch pracovali socha¯i s pozmÏnÏn˝m souborem n·stroj˘, kterÈ se podobaly n·ËinÌ tesa¯˘. KromÏ mÏdÏn˝ch dl·t a kladiva tak Ëasto vyuûÌvali teslice. V p¯ÌpadÏ d¯eva, podobnÏ jako u mÏkk˝ch druh˘ kamene (p¯edevöÌm v·pence), bylo moûnÈ pouûÌvat dl·to vÌce zp˘soby a vÏtöÌ uplatnÏnÌ nalÈzala takÈ pila. D¯evÏnÈ sochy byly vyr·bÏny po Ë·stech spojovan˝ch pomocÌ Ëep˘. Jednalo se vÏtöinou o ruce, Ë·sti chodidel nebo celÈ nohy. Na reliÈfnÌch zobrazenÌch se vöak d¯evÏnÈ sochy vûdy vyskytujÌ kompletnÌ. PropojenÌ jednotliv˝ch Ë·stÌ tÏla, podobnÏ jako jinÈ nerovnosti povrchu, byly zakr˝v·ny vrstvou ötuku, nÏkdy natolik silnou, ûe umoûÚovala dodateËnou modelaci ˙st nebo nosu. V p¯ÌpadÏ kamenn˝ch soch byl ötuk pouûÌv·n p¯i tvarov·nÌ sloûitÈho plisov·nÌ na suknicÌch. DokonËenÌ soch bylo ˙kolem mal̯e, protoûe vöechny sochy, kamennÈ i d¯evÏnÈ, byly polychromov·ny. Materi·l d·val soch·m pot¯ebn˝ tvar, barva jim poskytovala nezbytn˝ ûivoucÌ vzhled, dojem opravdovosti. Barvy se vyr·bÏly z p¯ÌrodnÌch miner·l˘ a l·tek; bÌl· z v·pence, Ëern· z d¯evÏnÈho uhlÌ nebo sazÌ, zelen· z malachitu, ûlut·, Ëerven· a hnÏd· z okru (oxid ûeleza), modr· ze slouËeniny naz˝vanÈ Ñegyptsk· mod¯ì (vznik· umÏle smÌch·nÌm a zah¯Ìv·nÌm k¯emene, mÏdi, uhliËitanu v·penatÈho a natronu). Mal̯i mÌchali barvy s pojidly ñ p¯ÌrodnÌ gumou nebo klihem ûivoËiönÈho p˘vodu, a potom je nan·öeli z misky, pomocÌ ötÏteËku (viz obr. 3). KromÏ kamenn˝ch a d¯evÏn˝ch soch byly zhotovov·ny sochy z kovu, ve StarÈ ¯Ìöi p¯edevöÌm z mÏdi a ze zlata. PrvnÌ zmÌnka o mÏdÏnÈ soöe se nach·zÌ na PalermskÈ desce, staroegyptsk˝ch an·lech, kde z·znam z doby vl·dce 2. dynastie Chasechemueje hovo¯Ì o zhotovenÌ mÏdÏnÈ sochy panovnÌka. Socha je zde zobrazena jako kr·ËejÌcÌ postava s horno92
O SOCHAŘÍCH...
egyptskou korunou, svÌrajÌcÌ v ruk·ch d˘tky a ûezlo mkc. Na PalermskÈ desce se rovnÏû nach·zÌ doklad o zhotovenÌ öesti soch ze zlata zpodobÚujÌcÌch panovnÌka Sahurea. PrvnÌ skuteËnÏ dochovanÈ mÏdÏnÈ sochy pat¯Ì Pepimu I., vl·dci 6. dynastie, a byly nalezeny v chr·mu v Hierakonpoli. Sochy z kovu se vyr·bÏly odlÈv·nÌm, tzv. metodou ztracenÈho vosku, p¯iËemû j·dro b˝valo z jÌlu, pÌsku nebo vosku. Druh˝m zp˘sobem bylo p¯ipevÚov·nÌ vytepan˝ch pl·t˘ kovu na d¯evÏnÈ j·dro, kterÈ jiû mÏlo tvar p¯ÌsluönÈ sochy. PodobnÏ jako d¯evÏnÈ sochy, i sochy z kovu vznikaly Ëasto po jednotliv˝ch Ë·stech. Na povrch, upraven˝ cizelov·nÌm, nebyla nan·öena polychromie, sochy vöak byly zdobeny rytÌm, p¯ÌpadnÏ vykl·d·ny drah˝mi kameny. Soch z kovu se dochovalo pomÏrnÏ m·lo. Byly totiû vyr·bÏny z hodnotn˝ch materi·l˘, kterÈ bylo v pr˘bÏhu Ëasu snadnÈ p¯etavit a jinak vyuûÌt. Sochaři a malíři zobrazení na reliéfech. O pr·ci umÏlc˘ v obdobÌ StarÈ ¯Ìöe se dozvÌd·me p¯edevöÌm z reliÈf˘ dochovan˝ch na stÏn·ch nekr·lovsk˝ch hrobek. UmÏlci zde byli zobrazeni p¯i pr·ci v dÌlnÏ nebo p¯i sluûbÏ majiteli hrobky. JednÌm z pomÏrnÏ Ëasto zn·zorÚovan˝ch tÈmat byla v˝roba kamenn˝ch a d¯evÏn˝ch soch. JednotlivÈ scÈny jsou natolik detailnÌ, ûe je moûnÈ rozeznat nejen r˘znÈ f·ze v˝roby soch, ale i pouûÌvanÈ pracovnÌ n·stroje. TÈma soci·lnÌho postavenÌ socha¯˘ a mal̯˘ (pozn. mal̯i zdobili reliÈfy a z·roveÚ polychromovali sochy, proto se Ëasto vyskytujÌ pr·vÏ na scÈn·ch zachycujÌcÌch v˝robu soch) poodhalujÌ n·pisy, kterÈ b˝vajÌ souË·stÌ reliÈfnÌ scÈny. Tyto n·pisy obvykle obsahujÌ jmÈna a tituly zn·zornÏn˝ch osob. V˝jimkou nejsou ani kr·tkÈ p¯Ìpisky vztahujÌcÌ se ke scÈn·m, kterÈ fungujÌ na principu komiksu a vysvÏtlujÌ zobrazenou situaci. Soust¯eÔme se nynÌ na socha¯e a mal̯e zn·zornÏnÈ p¯i pr·ci v dÌlnÏ. Socha¯sk· dÌlna, ve kterÈ byli nejËastÏji ËinnÌ, se objevuje na stÏn·ch nekr·lovsk˝ch hrobek pomÏrnÏ Ëasto11. Na prvnÌ pohled budÌ dojem nep¯ehlednÈ scÈny, zaplnÏnÈ pracujÌcÌmi postavami. P¯esto je moûnÈ sledovat dva z·kladnÌ principy uspo¯·d·nÌ tÏchto scÈn ñ podle vÏcnÈ souvislosti (socha¯i vedle socha¯˘) a podle podobnosti opracov·vanÈho materi·lu (socha¯i vedle v˝robc˘ kamenn˝ch n·dob). »·st socha¯˘ tak tes· kamennou sochu, dalöÌ skupina dokonËuje sochu d¯evÏnou a mal̯i se vÏnujÌ polychromov·nÌ. PoblÌû socha¯˘ pracujÌcÌch v kameni Ëasto najdeme v˝robce kamenn˝ch n·dob, v˝roba d¯evÏn˝ch soch zase naopak b˝v· poblÌû scÈny, na kterÈ truhl·¯i vyr·bÏjÌ d¯evÏn˝ n·bytek. Celek tvo¯Ì rovnÏû scÈny zobrazujÌcÌ v˝robu kovov˝ch p¯edmÏt˘. Vedle pomocnÌk˘ rozdm˝ch·vajÌcÌch oheÚ p¯i tavenÌ kovu sedÌ kovotepci, poblÌû dalöÌ specializovanÌ ¯emeslnÌci v·ûÌ zlato a vyr·bÏjÌ z nÏj ozdoby. Na nÏkolika reprodukovan˝ch zobrazenÌch si p¯iblÌûÌme pr·ci socha¯˘ a mal̯˘ a nahlÈdneme do jejich dÌlen. ReliÈf z Anchmahorovy hrobky naznaËuje, v jakÈm prost¯edÌ umÏlci pracovali (obr. 1). V mÌstech scÈny 93
O SOCHAŘÍCH...
Obr. 1 Zn·zornÏnÌ dÌlen v AnchmahorovÏ hrobce, Sakk·ra. (podle: J. Capart, Une rue de tombeaux a` Saqqara, pl. 33)
v·ûenÌ kovu a v˝roby n·hrdelnÌk˘ je prostor rozËlenÏn sloupy, coû je dokladem, ûe umÏlci pracovali nejen pod öir˝m nebem, ale takÈ v jednoduch˝ch kryt˝ch dÌln·ch, chr·nÏni p¯ed sluneËnÌm û·rem. Z hrobky kr·lovny Meresanch III. (4. dynastie) naopak poch·zÌ v˘bec
Obr. 2 Tes·nÌ a malov·nÌ soch; hrobka kr·lovny Meresanch III., GÌza. (podle: D. Dunham, W. K. Simpson, The Mastaba of Queen Mersyanch III, fig. 5)
prvnÌ zobrazenÌ socha¯e a mal̯e p¯i pr·ci (obr. 2, 3). Socha¯ Inkaf zde dokonËuje sedÌcÌ sochu kr·lovny. Hned vedle stojÌ mal̯ Rahaj, kter˝ ötÏteËkem nan·öÌ barvu na stojÌcÌ kr·lovninu sochu. KromÏ jmen
Obr. 3 Mal̯ (sS qdwt) Rahaj maluje sochu; detail v˝zdoby z hrobky kr·lovny Meresanch III., GÌza. (podle: viz. obr. 2, fig. 8) [vlevo] Obr. 4 Zn·zornÏnÌ socha¯skÈ dÌlny v CejovÏ hrobce; severnÌ Sakk·ra. (podle: H. Wild, Le tombeau de Ti, pl. 173 [naho¯e]
94
O SOCHAŘÍCH... Obr. 5 Socha¯sk· dÌlna zn·zorÚujÌcÌ v˝robu r˘zn˝ch typ˘ soch, Ibiho hrobka, DÈr el-Gebr·wÌ. (podle: N. de G. Davies, The Rock Tombs of Deir elGebrawi, pl. 14)
a Ë·steËnÏ dochovan˝ch titul˘ umÏlc˘ zde nejsou û·dnÈ dalöÌ vysvÏtlujÌcÌ n·pisy. V pravÈ Ë·sti scÈny jsou zobrazeny ritu·ly konanÈ na dokonËen˝ch soch·ch a jejich p¯eprava do hrobky. Se socha¯em Inkafem se vöak setk·v·me jeötÏ jednou, a to v hrobce prince Nebemacheta, syna kr·lovny Meresanch III., kde Ëteme, ûe: ÑJeho d˘vÏrnÌk, mal̯ Semerka, pro nÏj navrhl hrobkuì a ÑJeho d˘vÏrnÌk Inkaf mu vytvo¯il (= vyzdobil reliÈfy) hrobkuì. ZobrazenÌ dalöÌ socha¯skÈ dÌlny (obr. 4) ñ tentokr·t na stÏn·ch hrobky hodnost·¯e Ceje (5. dynastie) ñ vynik· svou n·zornostÌ. Nep¯ehlÈdnutelnÌ jsou socha¯i s detailnÏ zn·zornÏn˝mi pracovnÌmi n·stroji. Vpravo jsou zobrazeny poË·teËnÌ f·ze tes·nÌ sochy. Socha¯i pracujÌ na sedÌcÌ kamennÈ soöe a doleritov˝mi kladivy ji otes·vajÌ do pot¯ebnÈho tvaru. VysvÏtlujÌcÌ n·pis nad jejich hlavami znÌ: ÑVykon·v·nÌ pr·ce na soöe socha¯iì. DalöÌ dvojice socha¯˘ leötÌ kr·ËejÌcÌ d¯evÏnou sochu. Text doprov·zejÌcÌ jejich pr·ci uv·dÌ: ÑLeötÏnÌ sochy socha¯i.ì Na n·sledujÌcÌm zobrazenÌ pracujÌ dva socha¯i na dalöÌ d¯evÏnÈ soöe. Jeden za pomoci dl·ta a palice, druh˝ s teslicÌ. N·pis nad hlavou prvnÌho jej oznaËuje jako socha¯e ñ qstj, n·pis nad hlavou druhÈho vysvÏtluje jejich Ëinnost: ÑOhlazov·nÌ sochy.ì Socha¯sk· scÈna z hrobky Ibiho v DÈr el-Gebr·wÌ (6. dynastie) naopak ukazuje socha¯e p¯i pr·ci na r˘zn˝ch typech soch (obr. 5) ñ kr·ËejÌcÌ muûskÈ a stojÌcÌ ûenskÈ soöe, netradiËnÏ je zde zobrazena takÈ socha leûÌcÌ sfingy. N·pisy nad scÈnou uv·dÏjÌ tituly pracujÌcÌch ¯emeslnÌk˘ a z·roveÚ popisujÌ danou situaci. Nad socha¯em dokonËujÌcÌm ûenskou sochu Ëteme: ÑTes·nÌ socha¯emì, o nÏco nÌûe je uvedeno socha¯ovo jmÈno ñ Senej. Text nad socha¯em pracujÌcÌm na soöe sfingy uv·dÌ: ÑSocha¯ pracujÌcÌ na (soöe) lva.ì Nad zobrazenÌm mal̯e, krËÌcÌho se na vysokÈ stoliËce p¯ed stojÌcÌ muûskou sochou, je uveden n·pis: ÑZdobenÌ obliËeje sochyì. ScÈna v hornÌm registru zn·zorÚuje socha¯e pracujÌcÌho na sedÌcÌ, pravdÏpodobnÏ kamennÈ, soöe. 95
O SOCHAŘÍCH...
Obr. 6 Socha¯i p¯i pr·ci, Wepemnofretova hrobka, GÌza. (podle: S. Hassan, Excavation at Giza 1930 ñ1931, fig. 219)
N·pis uv·dÌ: ÑTes·nÌ sochy socha¯emì. Jeho d¯epÌcÌ pomocnÌk drûÌ husu a ¯Ìk·: ÑTato husa je velice tuËn·ì. Snad se jedn· o v˝platu za pr·ci socha¯e, pro kterÈho bylo jistÏ p¯ÌjemnÈ, ûe dÌky zobrazenÌ tÈto scÈny na stÏnÏ hrobky urËenÈ pro vÏËnost mohl b˝t takÈ on majitelem onÈ tuËnÈ husy ÑnavÏkyì. DalöÌ scÈna s p¯Ìpiskem vztahujÌcÌm se k pr·ci socha¯˘ se nach·zÌ v hrobce hodnost·¯e Vepemnofreta (5. dynastie). Nad dvÏma pracujÌcÌmi socha¯i je zapsan˝ jejich rozhovor. Cel· scÈna m· charakter modernÌho Ñkomiksuì s vtipn˝m podtextem. Socha¯i se z¯ejmÏ dohadujÌ o to, jak dlouho trv· v˝roba d¯evÏnÈ a jak dlouho v˝roba kamennÈ sochy. Jeden si stÏûuje: ÑUû je to mÏsÌc, co jsem zaËal pracovat na tÈto soöe.ì Druh˝ odpovÌd·: ÑJsi hlup·k, co se t˝k· tvÈho propoËtu. Coûpak bys ¯ekl ñ d¯evo je jako k·men?ì (obr. 6).
Obr. 7 Socha¯ Nianchptah na lodi, Ptahhotepova hrobka, severnÌ Sakk·ra. (podle: H. Junker, Die gesellschaftliche Stellung der ‰gyptischen K¸nstler im Alten Reich, SOƒW 223/1 (1959), Abb. 3)
96
O SOCHAŘÍCH...
SkuteËnost, ûe socha¯i a mal̯i byli pomÏrnÏ Ëasto zobrazov·ni na reliÈfech i se sv˝mi tituly a jmÈny, jeötÏ nenÌ dokladem jejich zvl·ötnÌho postavenÌ mezi ostatnÌmi ¯emeslnÌky. Ti byli zobrazov·ni podobn˝m zp˘sobem. O jinou situaci se ovöem jedn·, pokud se socha¯ Ëi mal̯ objevuje nikoli mezi ¯emeslnÌky, ale rovnou mezi Ëleny rodiny zem¯elÈho, p¯i lovu, odpoËinku nebo bÏhem poh¯ebnÌho ob¯adu. UveÔme dva p¯Ìklady: ÑJeho d˘vÏrnÌk (tzn. majitele hrobky), jÌm oblÌben˝ a ctÏn˝12, p¯edstaven˝ socha¯˘, Nianchptahì. Takto p¯edstavuje socha¯e Nianchptaha n·pis v sakk·rskÈ hrobce vezÌra Ptahhotepa z 5. dynastie. Ptahhotep svolil, aby byl jeho oblÌben˝ socha¯ Nianchptah zobrazen na reliÈfu, jak se na lodi ˙ËastnÌ rodinnÈho v˝letu, lovu nebo her (obr. 7). Nianchptah sedÌcÌ na lodi se ovöem nevÏnuje dÏnÌ kolem, ale bohatÈ hostinÏ, kterou mu vystrojili p¯Ìmo na lodi. DalöÌ pÏkn˝ p¯Ìklad se dochoval z hrobky hodnost·¯e Raöepsese, kter˝ zde nechal zobrazit ÑsvÈho d˘vÏrnÌka, socha¯e Neferihejeì, ujÌdajÌcÌho z koöÌku plnÈho obÏtin (obr. 8).
Obr. 8 Socha¯ Neferihej ujÌdajÌcÌ z koöÌku obÏtin, Raöepsesova hrobka, Sakk·ra. (podle: viz obr. 7, Abb. 4)
UmÏlci takÈ vystupujÌ na reliÈfnÌch zobrazenÌch jako nosiËi obÏtin. Rakousk˝ egyptolog H. Junker13 si ve svÈ sociologicky zamϯenÈ studii o umÏlcÌch v obdobÌ StarÈ ¯Ìöe vöÌm· nejen typu obÏtin, kterÈ umÏlec angaûovan˝ v z·duönÌm kultu majitele hrobky p¯in·öÌ, ale takÈ jeho postavenÌ v pr˘vodu nosiˢ obÏtin. V˝sledkem b·d·nÌ je zjiötÏnÌ, ûe kromÏ z·duönÌch knÏûÌ to byli lÈka¯i a umÏlci (p¯edevöÌm socha¯i a mal̯i), kte¯Ì poûÌvali stejnÈ d˘vÏry jako nejstaröÌ syn majitele hrobky, jehoû povinnostÌ bylo zajistit a vykon·vat ob¯ady spojenÈ s fungov·nÌm z·duönÌho kultu. UmÏlci se objevujÌ na p¯ednÌch mÌstech pr˘vodu, v blÌzkosti majitele hrobky, a p¯in·öejÌ ty nejd˘leûitÏjöÌ obÏtiny, jak˝mi byly hovÏzÌ k˝ty nebo ptactvo (husy), tzv. sHp.t stp.t obÏù. UmÏlci rovnÏû vykon·vali funkci z·duönÌho knÏze Hm-kA. »asto se takÈ setk·v·me s ti97
O SOCHAŘÍCH...
tulem mHnk, Ñd˘vÏrnÌkì nebo Ñzaopat¯en˝ daryì, kter˝ byl z¯ejmÏ umÏlc˘m udÏlov·n jako d˘kaz zvl·ötnÌ n·klonnosti majitele hrobky. Podobn˝ titul nosÌ lÈka¯i. H. Junker uv·dÌ jako d˘vod tÈto n·klonnosti prostou oblÌbenost umÏlc˘ a lÈka¯˘. NÏmeck˝ badatel W. Barta14 vöak vidÌ p¯ÌËinu v tom, ûe se oba starali o tÏlo majitele hrobky ñ jeden za ûivota o tÏlo skuteËnÈ, druh˝, skrze sochy, o tÏlo vÏËnÈ. Irtisenova stéla (Louvre C 14) Irtisenova stÈla byla vytes·na na poË·tku St¯ednÌ ¯Ìöe, za vl·dy panovnÌka Nebhepetre Mentuhotepa (2061 ñ 2010 p¯. n. l.). Jedn· se o zajÌmav˝ pÌsemn˝ doklad, kter˝ n·s ojedinÏl˝m zp˘sobem informuje o pr·ci a postavenÌ umÏlc˘. Sv˝m obsahem nejen vypovÌd· o situaci umÏnÌ v dobÏ StarÈ ¯Ìöe, kdy se ust·lila vÏtöina umÏleck˝ch konvencÌ, ale z·roveÚ naznaËuje smÏr novÈho v˝voje ve St¯ednÌ ¯Ìöi. StÈla se nach·zÌ v Pa¯Ìûi v MusÈe du Louvre. Objevena byla v Abydu, v˝znamnÈm starovÏkÈm poh¯ebnÌm a n·boûenskÈm centru leûÌcÌm ve st¯ednÌm EgyptÏ. Jedn· se o poh¯ebnÌ stÈlu s autobiografiÌ umÏlcesocha¯e Irtisena. Text je autentickou v˝povÏdÌ o jeho ûivotÏ, dÌle a o postavenÌ umÏlce ve starÈm EgyptÏ. Jelikoû neexistuje û·dn˝ dalöÌ doklad o staroegyptskÈm umÏlci, kter˝ by se do takovÈ mÌry rozepisoval o sv˝ch schopnostech, nechme na z·vÏr promluvit pr·vÏ Irtisena: Aù ûije Horus Semaatauej (SjednocenÌ Obou zemÌ), ObÏ PanÌ Semaatauej, kr·l HornÌho a DolnÌho Egypta, syn Re˘v Mentuhotep, nechù ûije vÏËnÏ. Jeho skuteËn˝ a oblÌben˝ sluûebnÌk, kter˝ kaûd˝ den Ëinil vöechno to, co (kr·l) chv·lÌ, Velk˝m Bohem ctÏn˝ Irtisen. Kr·l p¯in·öÌ obÏù UsÌrovi, p·novi Dûedu, prvnÌmu mezi Z·padnÌmi, p·novi Abydu, na vöechna jeho kr·sn· a neposkvrnÏn· mÌsta. ObÏù tisÌce chleb˘, pivnÌch dûb·n˘, b˝k˘, husÌ, alabastrov˝ch n·dob, pruh˘ l·tek, stejnÏ jako vöech kr·sn˝ch a oËiötÏn˝ch vÏcÌ, p¯idÏlenÈho chleba, piva a piva XAm.t, pokrmu P·na Abydu, bÌlÈho mlÈËnÈho n·poje kravÌ bohynÏ Hesat a (obÏt sest·vajÌcÌ z) toho, co r·di jedÌ PromÏnÏnÌ. Pro ctÏnÈho (zaopat¯enÈho) UsÌrem a Anupem, p·nem nekropole, p¯edstavenÈho umÏlc˘/(¯emeslnÌk˘?), mal̯e a socha¯e Irtisena, kter˝ ¯Ìk·: ÑZn·m tajemstvÌ boûÌch slov (pÌsma/hieroglyf˘), prov·dÏnÌ ob¯ad˘ a vöechnu tv˘rËÌ sÌlu (heka)15 , kterou jsem zÌskal, aniû by mi
uniklo. Jsem vskutku umÏlec znamenit˝ ve svÈm oboru (znamenit˝ svou zruËnostÌ), kter˝ dos·hl vrcholu dÌky tomu, co se nauËil. Ovl·d·m kvadratickou sÌù,*proporËnÌ k·non, *zahlouben˝ a *vysok˝ reliÈf (pot¯ebnÈ) k jeho 98
O SOCHAŘÍCH...
(zem¯elÈho) vch·zenÌ a vych·zenÌ (z hrobky), aby se tÏlo (zem¯elÈho) odebralo na svÈ mÌsto. UmÌm (zobrazit) kr·ËejÌcÌ sochu muûe a nehybnou sochu ûeny, pozice jeden·cti druh˘ pt·k˘, nahrben˝ postoj jednotliv˝ch zajatc˘, (umÌm zobrazit) jedno oko jako druhÈ, b·zeÚ ve tv·¯i zajatce, pozdviûenou paûi toho, kdo lovÌ hrocha a postoj toho, kdo bÏûÌ. VÌm, jak vyrobit ozdoby a vykl·danÈ p¯edmÏty, aniû by se tavily v ohni, (p¯edmÏty, jejichû barvy) jsou nesmyvatelnÈ ve vodÏ (faj·ns?). Mezi vöemi lidmi neexistuje kromÏ mÏ nikdo, kdo by tÌmto vynikal. Jsem jedin˝, spolu se sv˝m vlastnÌm staröÌm synem. Neboù b˘h (=kr·l) poruËil, ûe (pr·vÏ) on by pro nÏj mÏl pracovat. VidÏl jsem Ëinnost (tvorbu) obou jeho rukou jako to, co musÌ b˝t uËinÏn o p¯edstaven˝m pracÌ v kaûdÈm vz·cnÈm materi·lu, poËÌnajÌc st¯Ìbrem a zlatem, konËe slonovinou a ebenem. ObÏù tisÌce chleb˘, pivnÌch dûb·n˘, b˝k˘, husÌ, alabastrov˝ch n·dob, pruh˘ l·tek, stejnÏ jako vöech kr·sn˝ch a oËiötÏn˝ch vÏcÌ. Pro ctÏnÈho Irtisena, kter˝ je v˝teËn˝ a ospravedlnÏn˝, kter˝ je zrozen z (matky) Idet, ospravedlnÏnÈ.
Pozn·mky: ( »l·nek se zamϯuje p¯edevöÌm na socha¯e a mal̯e v obdobÌ StarÈ ¯Ìöe (cca 2700 ñ 2180 p¯. Kr.) Vznikal na z·kladÏ diplomovÈ pr·ce Fragmenty soch z Neferefreova pyramidovÈho komplexu v Ab˙sÌru, Praha 2002. 1 Hannig, R., Die Sprache der Pharaonen. Grosses Handwˆrterbuch ƒgyptischñDeutsch (2800ñ950 v. Chr). von Zabern, Mainz 1997, 530ñ532; Drenkhahn, R., ÑHandwerkerî, v: Lexikon der ƒgyptologie. Bd. II, Harrassowitz, Wiesbaden 1977, col. 949ñ951. 2 Aldred, C., ÑBildhauer und Bildhauereiî, v: Lexikon der ƒgyptologie. Bd. I, Harrassowitz, Wiesbaden 1975, col. 800ñ805. 3 Drenkhahn, R., Die Handwerker und ihre T‰tigkeiten im Alten ƒgypten. [ƒgyptologische Abhandlungen, 31] Harrassowitz, Wiesbaden 1976, 60ñ61. 4 Drenkhahn, R., ÑWerkstattì, v: Lexikon der ƒgyptologie. Bd. IV, Harrassowitz, Wiesbaden 1982, col. 1224ñ1225. 5 ÿemeslnÌci pracujÌcÌ pro dom·cnost soukromÈ osoby majÌ k titulu p¯ipojen p¯Ìdomek pr-d.t oznaËujÌcÌ jejich p¯Ìsluönost k tÈto dom·cnosti; viz. Helck, W., Wirtschaftsgeschichte des alten ƒgypten im 3. und 2. Jahrtausend vor Chr. [Handbuch der Orientalistik, 1/5] Brill, Leiden 1975, 131ñ133. 6 OznaËenÌ wabt je p¯ekl·d·no jako ÑËistÈ mÌstoì, ÑmÌsto balzamov·nÌì, ÑdÌlnaì (na v˝robu ozdob, sarkof·gu a soch) nebo Ñhospod·¯skÈ budovyì (kuchynÏ, pek·rny, ¯eznictvÌ), viz Hannig, R., Handwˆrterbuch, 184. PodrobnÏjöÌ diskuze o komplexu dÌlen wab.t, p¯ÌpadnÏ o existenci jiûnÌ a severnÌ dÌlny wab.t viz Brovarski, E., ÑDoors of Heavenì, v: Orientalia, 46/1 (1977), 107ñ115; Wilson, J. A., ÑFuneral Services of the Egyptian Old Kingdomì, v: Journal of Near Eastern Studies, 3 (1944), 202.
99
O SOCHAŘÍCH...
7 Lehner, M. ñ McCauley, M., ÑInterim report from the field: royal plan emergesì, v: Aeragram: Newsletter of the Ancient Egypt Research Associates, 3/2 (2000), 1ñ20. 8 Arnold, Di., ÑLes relations entre la statuaire et líarchitectureì, v: Ziegler, Ch. (ed.), º art Ègyptien au temps des pyramides. RÈunion des MusÈes Nationaux, Paris 1999, 64ñ69; Ziegler, Ch., ÑLa statuaire privÈeì, tamtÈû, 100ñ109. 9 PoËty soch nalezen˝ch v hrobk·ch nejv˝znamnÏjöÌch ˙¯ednÌk˘ dosahovaly i desÌtek kus˘, nap¯. Raver (GÌza) publ. v: Hassan, S., Excavations at Giza 1929ñ1930. University Press (John Johnson), Oxford 1932, 1ñ65; Babaef (GÌza, G 5230). 10 Robins, G., Egyptian Statues. [Shire Egyptology, 26] Shire Publications LTD, Buckinghamshire 2001, 331. 11 Jedinou v˝jimkou, kter· dokazuje, ûe zobrazenÌ ¯emeslnÌk˘ pracujÌcÌch v dÌlnÏ byla i souË·stÌ kr·lovsk˝ch pyramidov˝ch komplex˘, je fragment reliÈfu ze stÏny vzestupnÈ cesty panovnÌka VenÌse. 12 imAxw ñ p¯ekl·d·no jako v·ûen˝; ctÏn˝, uctÌvan˝; zaopat¯en˝; blÌûe viz Helck, W., ÑWirtschaftliche Bemerkungen zum privaten Grabbesitz im Alten Reichì, v: Mitteilungen des Deutschen Arch‰ologischen Instituts, 14 (1956), 68ff; Jones, D., An Index of Ancient Egyptian Titles, Epithets and Phrases of the Old Kingdom. Vol. 1. [BAR international series, 866] Archaeopress, Oxford 2000, 11. 13 Junker, H., Die gesellschaftliche Stellung der ‰gyptischen K¸nstler im Alten Reich. [Sitzungsberichte der ÷sterreichischen Akademie der Wissenschaften, 233/1] Rudolf M. Rohrer, Wien 1959. 14 Barta, W., Das Selbstzeugnis eines alt‰gyptischen K¸nstlers. [M¸nchener ‰gyptologische Studien, 22] Deutscher Kunstverlag GmbH, Berlin ñ M¸nchen 1970. 15 Heka je specifick˝ v˝raz pro kouzlo, kouzeln˝ v˝rok, magii nebo sÌlu, kter˝ je obtÌûnÈ p¯eloûit jednÌm slovem. Heka je takÈ sÌla s mocÌ p¯iv·dÏt k ûivotu, tedy tv˘rËÌ sÌla. Viditeln˝m zp˘sobem se projevuje pr·vÏ v umÏnÌ. UmÏleck· produkce a p¯edevöÌm v˝roba soch byla v EgyptÏ ch·p·na od nejstaröÌch dob jako zrozenÌ, coû ˙zce souvisÌ s prvotnÌ funkcÌ sochy v r·mci z·duönÌho kultu, kde byla ûivoucÌ podobou zastupujÌcÌ zem¯elÈho ñ je tedy moûnÈ doplnit, ûe socha byla ûivoucÌ podobou zem¯elÈho p¯ivedenou k ûivotu pomocÌ umÏlce a tv˘rËÌ sÌly heka. DomnÌv·m se proto, ûe na tomto mÌstÏ Irtisen hovo¯Ì nejen o magickÈ sÌle nebo magickÈm zobrazenÌ, coû do urËitÈ mÌry odsouv· umÏlcovy osobnÌ kvality na druhÈ mÌsto za kouzla, ale p¯edevöÌm sdÏluje Ëten·¯i, ûe se ¯·dnÏ vyuËil a p¯ipravil na svÈ povol·nÌ neoddÏlitelnÏ spjatÈ s tv˘rËÌ silou heka, kter· by v sobÏ mohla z·roveÚ skr˝vat talent, inspiraci nebo zvl·dnutÌ tradiËnÌch umÏleck˝ch postup˘ a jejich spr·vnÈ pouûÌv·nÌ v praxi.
100
