TÝDENÍK
1
9. LEDNA 2008
Anketa o Týdeníku ŠKOLSTVÍ V novém roce chceme být ještě zajímavější, aktuálnější a více Vám pomáhat. Vymysleli jsme proto anketu a umístili ji na naši webovou stranu www.tydenik-skolstvi.cz. Vyplnění ankety Vám zabere jen tři minuty času, ale nám tím poskytnete cenné podněty.
XVI. ROČNÍK
Krátce...
7. ledna
Studenti programu architektura a stavitelství a jejich hosté je název výstavy, která představuje diplomové projekty a závěrečné bakalářské práce. Zhlédnout ji můžete až do 25. ledna v atriu Fakulty stavební ČVUT v Praze.
8. ledna Seminář na téma Vzdělávání dětí v dětském domově a jejich integrace proběhl v Praze. Diskuze se zúčastnila i Livie Klausová.
9. ledna
FOTO: Olga ŠEDIVÁ
„O odměňování učitelů chci vést intenzivní dialog,“ říká ministr školství Ondřej Liška 4. prosince 2007 – prezident republiky Václav Klaus jmenuje Ondřeje LIŠKU novým ministrem školství. Téměř „symbolicky“ ho v jeho nové funkci vítá stávka všech zaměstnanců škol a školských zařízení za zlepšení financování školství. Den poté schvaluje poslanecká sněmovna státní rozpočet. Ondřej Liška nezvedá ruku pro návrh Vlasty Bohdalové navýšit rozpočet kapitoly školství o tři miliardy. Zajímalo nás proč? Z jednoduchého důvodu. Jsem koaliční poslanec a v koalici jsme se dohodli, že podpoříme návrh na navýšení rozpočtu kapitoly školství o necelou miliardu. A já, jakožto koaliční poslanec, musím respektovat názor a pozici svého koaličního partnera, ministra financí, kterým jsem byl ujištěn, že toto je to, co si vláda může dovolit. Osobně jsem s ním vedl velmi solidní jednání, a přesto, že bych si přál rozpočet školství navýšit, nemohu jít proti návrhu koa-
„Vůli se nelze naučit.“
lice. Uzavřel bych si tím dveře do budoucna. Navýšení rozpočtu kapitoly školství o 933 milionů korun problém s financováním, zvláště regionálního školství, neřeší. Přesto, jak budou tyto peníze rozděleny? Tyto prostředky, které koalice schválila ve třetím čtení rozpočtu, jsou určeny na zvýšení platů všech pracovníků regionálního školství, tzn. včetně soukromých a církevních škol. Konkrétně vypadá navýšení takto: pro regionální
školství územně samosprávných celků je to 859 milionů korun, z toho je 627 milionů určeno na platy a 232 milionů na související zákonné odvody pojistného a FKSP, pro soukromé školy je určeno 45 milionů, pro církevní školy 11 milionů a pro přímo řízené organizace 18 milionů. Jsou to peníze pro všechny zaměstnance škol a školských zařízení. V tom má ministerstvo školství jednoznačnou podporu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. (Pokračování na str. 3)
V Praze proběhlo vyhlášení výsledků pátého kola soutěže o nejlepší výzkumné projekty, kterou společnost IBM pořádá pro studenty katedry počítačů Fakulty elektrotechnické na ČVUT. Cílem programu je umožnit studentům řešit komplexní úlohy, úlo které vycházejí z reálných reálnýc potřeb výzkumných pracovišť katedry počítačů i české pobočky IBM.
10. ledna Den základních škol Mladoboleslavska je název akce, která proběhne v Mladé Boleslavi a představí se na ní všechny základní školy města. Jejím cílem je přiblížit veřejnosti dění ve školách i práci pedagogů a seznámit zájemce s novými vzdělávacími programy.
Latinské přísloví
2 Zápisník
EU na o opravy škol Obce a města v Moravskoslezském kraji, které mají od 500 do 5000 obyvatel, ale i neziskové organizace nebo soukromé školy a další subjekty v těchto obcích mohou žádat o dotace na rekonstrukce školských nebo volnočasových zařízení. K dispozici je 150 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Informovala o tom Monika Vokřínková z Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko, což je organizace, která o přerozdělení evropčtk ských peněz rozhoduje.
Bude opět učit? Exministryně školství Dana Kuchtová, která na ministerskou funkci rezignovala počátkem loňského října, má začít učit na soukromé Univerzitě J. A. Komenského v Praze. Potvrdil to rektor univerzity Luboš Chaloupka. Bývalá ministryně má podle něj kvalifikaci pro výuku jazyků a měla by učit především němčinu. Sama D. Kuchtová se vyjádřila, že by se ráda podílela i na určitých organizačních záležitostech v jazykovém centru univerzity. Jak řekla, má několik nápadů k realizaci seminářů pro učitele, které by se týkaly reformy školství. čtk
Nebezpečný internet Přestože předškoláci většinou neumějí číst, i jim hrozí podle odborníků na síti určité nebezpečí. Jak se ale shodují ředitelky mateřských škol, možnosti využití internetu pro vzdělávání předškolních dětí jsou omezené. Ani v mateřin-
kách, kde děti pracují se speciálně upraveným počítačem s programy, které rozvíjejí dovednosti, není přístup předškoláků k internetu příliš častý. Tam, kde zvažují, že ho více zpřístupní, chtějí nejdříve posoudit, nakolik to bude pro děti přínosem, a diskutovat o tom s rodiči. čtk
Vzdělávání v Evropě Často kladené otázky je název nové rubriky, kterou najdete na internetových stránkách ÚIV – EURYDICE na adrese http://www.uiv.cz/clanek/606/1435. Odpovědi vycházejí z Klíčových údajů o vzdělávání v Evropě 2005. úiv
„Budete mi muset podstatně zvýšit kapesné – učitelé chtějí vybírat denně třicet korun za návštěvu školy!“ KRESBA: MILAN KOCMÁNEK
Š
Čeští žáci mohou být lepší
kolská reforma, změny v přípravě budoucích učitelů a v přístupu pedagogů by mohly v budoucnu zlepšit výsledky českých žáků v mezinárodních srovnáváních. Shodli se na tom odborníci, kteří v minulých dnech diskutovali o výsledcích PISA 2007. Čeští patnáctiletí žáci jsou podle výzkumu ve srovnání s vrstevníky z dalších 56 zemí nadprůměrní v přírodních vědách a matematice. Podprůměrné výsledky mají naopak ve čtení. Neumějí totiž dobře pracovat s textem a informacemi, které v něm najdou. Náměstek ministra školství Jindřich Kitzberger uvedl, že přesné příčiny výsledků mladých Čechů nejsou známé. Odhalit by je mohl jen další průzkum. Podle náměstka ale školy začínají pociťovat důraz kladený na čtenářské dovednosti, například na práci s textem, a budou samy usilovat o zlepšení. Při
Š
hodnocení přírodovědných úloh se podle J. Kitzbergera projevilo to, že čeští žáci mají sice dobré poznatky, ale neumějí je uplatnit. „Například biologie je v českých školách tradičně popisná,“ řekl J. Kitzberger. Podle náměstka by to však mohla změnit školská reforma, která je nastavena tak, aby ve školách začaly být důležité právě dovednosti. Také zástupci pedagogických fakult uvedli, že výuka ve školách je příliš zaměřena na poznatky. Děti málo pracují s textem, proto jim chybí schopnost argumentace, na kterou se tradičně klade důraz například v anglosaském světě. Ve výuce češtiny je podle nich věnován velký prostor pravopisným cvičením na úkor jiných. Vyžadují to údajně i rodiče, kteří si neuvědomují, že neschopnost argumentace jejich potomkům v dalším profesním životě ublíží víc čtk než několik pravopisných chyb.
Rok 2007 ve školství
kolství loni zažilo personální změny ve vedení ministerstva a boj o peníze. Kvůli penězům stávkovala zhruba polovina škol, kvůli financím z evropských fondů rezignovala na post ministryně Dana Kuchtová. Základní školy začaly vyučovat podle nových školních vzdělávacích programů, střední se na to připravují. První lednové dny roku 2007 vedla ministerstvo ještě Miroslava Kopicová, brzy se však funkce ujala Dana Kuchtová. Zhruba po devíti měsících odešla kvůli kritice přípravy dvou operačních programů, prostřednictvím kterých by měly školství a věda získat z evropských zdrojů více než 100 miliard korun. V době, kdy
nejmenší koaliční strana několik týdnů hledala nástupce D. Kuchtové, spravoval ministerstvo vicepremiér a předseda zelených Martin Bursík. V posledním měsíci loňského roku se stal novým ministrem za zelené Ondřej Liška. Ministři školství se potýkali s problémem financování regionálního školství. Odboráři se snažili pro rok 2008 vybojovat výraznější růst platů zaměstnanců škol i peníze na pomůcky. Prosadit své požadavky se jim ale nepodařilo.Více peněz na příští rok se nezdařilo vyjednat ani vysokým školám, které tvrdí, že jim bude chybět asi půl miliardy korun na financování nárůstu studentů. čtk
3
„O odměňování učitelů chci vést intenzivní dialog,“ říká ministr školství Ondřej Liška
(Dokončení ze str. 1) Půjdou tyto peníze do tarifů, nebo do nenárokových složek? S tarify nelze hýbat. Jde o nenárokové složky platu. Pokud je mi známo, ministerstvem financí není připravována žádná změna tarifních platů pro zaměstnance veřejného sektoru, to znamená ani pro zaměstnance ve školství. Celé dodatečné zvýšení rozpočtových zdrojů, vlastně stejně jako zvýšení platů o 1,5 procenta, které bylo v návrhu rozpočtu zahrnuto již předtím, půjde do nenárokových složek platu. A o jeho rozdělení nejen mezi pedagogy a ostatní zaměstnance, ale i mezi konkrétní zaměstnance budou fakticky rozhodovat pouze ředitelé škol a školských zařízení. O kolik se podle Vašich propočtů zvednou platy? Dodatečné zvýšení představuje nárůst rozpočtového platu v regionálním školství asi o 1,2 procenta. Celkově je tedy v rozpočtu ministerstva školství zajištěn pro stávající počet zaměstnanců regionálního školství nárůst o 2,7 – 2,8 procenta. A vzhledem k pokračujícímu úbytku počtu dětí v regionálním školství (v souvislosti s demografickým vývojem) je možné reálně počítat i s určitým „přirozeným“ úbytkem počtu zaměstnanců. Ministerstvo proto očekává, že skutečný nárůst platu bude ve výši 4 procent. Ministerstvo financí sice uvádí až 4,5 procenta, ale já nechci vyvolávat nějaká nepřiměřená očekávání. Při svém nástupu do funkce jste také uvedl, že budete hledat další finanční rezervy v rozpočtu ministerstva. Našel jste je? Pokud ano, kolik a jak budou rozděleny? Já samozřejmě hledat další zdroje v úmyslu mám a své prohlášení jsem myslel velmi vážně. Je ale zřejmé, že jejich hledání v rozpočtu naší kapitoly bude možné až po obdržení závazných ukazatelů rozpočtu na rok 2008 od ministerstva financí a následně z jeho rozpisu, což bude zhruba polovina ledna 2008. Manévrovací prostor pro hledání úspor je však poměrně omezený a já očekávám, že se bude pohybo-
vat spíše v řádu milionů korun. Nelze proto očekávat, že by případné úspory byly v takovém rozsahu, aby z nich bylo možno pokrýt potřeby rezortu jako takového, mám na mysli odměňování pracovníků regionálního školství. Peníze ve školství chybí také na pomůcky, další vzdělávání učitelů a státní informační politiku ve vzdělávání. Jak to budete řešit?
Dosáhnout na peníze z Evropských strukturálních fondů není jednoduché, zvláště pro základní a mateřské školy. Nabídnete jim nějakou pomoc? Jsem si tohoto problému vědom a chci ho řešit. Proto připravuji postup, který by umožnil poměrně nekomplikovaný, standardizovaný přístup k evropským penězům určeným na zkvalitnění výuky ve
FOTO: Alena TUČÍMOVÁ
Za významnou možnost řešení deficitu zdrojů na pořízení učebních pomůcek a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v příštím roce považuji čerpání peněz z Evropských strukturálních fondů, především z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Vím, že fondy jsou takový otloukánek. Napřed byla vzbuzena velká očekávání, pak se ukázalo, že jednotlivá ministerstva, a to nejen naše, nejsou schopna zadministrovat peníze takovým způsobem, aby skutečně dorazily tam, kde se tato očekávání vzbudila. Já však vidím velmi konkrétní možnosti, jak využít tyto zdroje právě pro oblast vybavení škol a zejména pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. V podstatě si je potřeba uvědomit, že evropské fondy nemůžou v žádném případě sloužit jako záplata na systémový problém. Ten musíme řešit z vlastních zdrojů. Naopak, evropské fondy jsou určeny na rozvoj a zkvalitnění výuky. Znamená to, že jejich vynakládání nebude plošné, nýbrž bude vázáno velmi úzce na kvalitu, kterou by měly přinést.
školách, a to skrze individuální projekty. Nechci o tom ale nyní hovořit, protože je skutečně ve stadiu příprav a řešení. Každopádně chci vaším prostřednictvím uklidnit učitele a ředitele škol a chci je ubezpečit, že se tím velmi vážně zabývám. Přesto, kdy by podle Vás mohl být tento postup hotov? To je otázka letošního roku. Já ho sice řeším již teď, ale jelikož problematika operačních programů je velmi komplexní a musí se nastavovat velmi citlivě, tak očekávám, že vypracování takového postupu bude trvat měsíce. Pro sebe si dávám vnitřní termín podzim. Financování školství je stálý problém. Jak ho hodláte řešit v budoucnu? Jste například pro tarifní platy, nebo naopak pro to, aby ředitelé měli větší volnost při odměňování? To je opravdu velmi citlivá věc a učiteli je tak i oprávněně vnímána. Osobně si myslím, že by se perspektivně měly posilovat ty složky platu, které zohledňují individuální přínos konkrétního učitele. Například v návaznosti na přípravu školních vzdělávacích programů. A to systém „podle počtu
odučených let“ neumožňuje. Mluvím o tom proto, že stávající způsob je jednou z výrazných překážek pro motivaci zvláště mladých lidí pracovat ve školství. Na druhé straně velmi dobře chápu, proč pracovníci ve školství lpí na tarifech. Je to naprosto pochopitelný a legitimní argument a mým cílem je pokusit se najít řešení, které nastaví rovnováhu mezi obojím. To znamená mezi sociální jistotou a adekvátním ohodnocením všech, kteří ve školství pracují. Zároveň ale je mým úkolem – jako ministra – umožnit pozvednutí kvality výuky, a to jinak nežli skrze větší zohlednění kvality ve výuce nelze. Inspirovat se můžeme v zahraničí, například ve Francii či jinde. Z jejich modelů pak můžeme předem odhadnout, jaká rizika i jaké hrozby mohou nastat, a snažit se jim vyhnout. Rozhodně chci o této věci vést velmi intenzivní dialog s odbory a společně s nimi najít řešení, které neohrozí sskutečně nikoho a zároveň nám umožní posunout se v této věci dál.
Co byste zaměstnancům škol a školských zařízení vzkázal na prahu nového roku? Všem pracovníkům ve školství přeji klidný rok 2008. Vím, že období uplynulých dvou let, kdy se na ministerstvu školství vystřídalo několik ministrů, školství neprospělo. Chci proto situaci ve školství zlepšit, a to i pomocí otevřeného dialogu. Mé dosavadní životní zkušenosti mi říkají, že žádná diskuze není zbytečná. Olga ŠEDIVÁ
4
Program ČMOS pracovníků školství na rok 2008 Program ČMOS PŠ na rok 2008 obsahuje přehled hlavních aktivit a cílů vycházející z Programu ČMOS PŠ na léta 2007 – 2011 schváleném na V. sjezdu ČMOS PŠ.
Hlavní úkoly roku 2008 – „Rok konfrontace“
ČMOS PŠ bude: ¾ průběžně vyhodnocovat a zveřejňovat dopady reformy veřejných financí, vyhodnocení bude podkladem pro další postup svazu, případně pro pokračování protestních akcí; ¾ trvat na zrušení té části usnesení vlády č. 323 ze dne 2. dubna 2007, která se týká zvýšení meziročního nárůstu objemu mzdových prostředků v nevýrobní sféře o 1,5 procenta; ¾ trvat na tom, aby financování tzv. přímých výdajů v regionálním školství zajišťoval stát prostřednictvím státního rozpočtu, kapitoly školství. K prosazení těchto úkolů využije ČMOS PŠ všech prostředků.
1. a ČMOS PŠ – celosvazová působnost Profesní problematika ČMOS PŠ bude: všemi prostředky čelit zásahům do školské legislativy, které by poškozovaly profesionální potřeby školství; ¾ aktivně se zapojovat do připomínkování právních předpisů týkajících se zejména školské problematiky; ¾ republikové výbory profesních sekcí budou ve spolupráci s vedením svazu organizovat diskuzní fóra na republikové úrovni k aktuálním problémům současného školství za účasti pracovníků školství z regionů, na která budou zváni poslanci a senátoři Parlamentu ČR, zástupci státní správy, samosprávy a sdělovacích prostředků. Zásadní témata po rok 2008 – postavení MŠ, státní maturita, učňovské školství, tvorba a aplikace školních vzdělávacích programů, význam mimoškolní výchovy, řízení školství; ¾ ve vyšší míře zapojovat profesní sekce do diskuze o připravovaných obecně závazných právních předpisech a jejich novelizacích. Pracovní podmínky ČMOS PŠ bude: ¾ prosazovat takové legislativ-
ní změny, které nepovedou ke zhoršení pracovních podmínek pracovníků ve školství; ¾ požadovat v návaznosti na schválenou novelu zákoníku práce úpravu zákona o pedagogických pracovnících v oblasti pracovní doby pedagogických pracovníků; ¾ iniciovat vydávání společných právních výkladů s příslušnými ústředními orgány a spolupodílet se na jejich tvorbě. Aktuálně bude požadovat výklad k vyhlášce o pracovním řádu; ¾ ve spolupráci se zdravotním ústavem analyzovat psychickou a fyzickou zátěž pracovníků školství (cíl – získat prokazatelné argumenty k možnosti odchodu do předčasného důchodu). Platové podmínky ČMOS PŠ bude: ¾ požadovat růst platů pedagogických, provozních a správních zaměstnanců v nárokové složce platu tak, aby bylo dosaženo výše srovnatelné s průměrnými mzdami zaměstnanců v České republice podle dosaženého stupně vzdělání; ¾ požadovat sjednocení tarifního určení platů v tzv. ROPO. Kolektivní vyjednávání ČMOS PŠ bude průběžně aktualizovat vzorovou kolektivní smlouvu v návaznosti na legislativní změny. ČMOS PŠ bude prosazovat: ¾ legislativní změny vedoucí k možnosti uzavírat kolektivní smlouvu vyššího stupně, v níž by bylo možno nacházet společná stanoviska a ovlivňovat rozhodnutí vládních orgánů a rovněž sjednocovat aplikaci pracovněprávních, platových a sociálních předpisů u zaměstnanců v regionálním školství; ¾ novelu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, která by umožňovala povinný převod prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb odborové organizaci a poskytování příspěvku všem bývalým zaměstnancům ve školství. Politika zaměstnanosti ČMOS PŠ bude všemi prostředky: ¾ čelit záměrům převést provozní a správní zaměstnance škol
a školských zařízení pod právní působnost zřizovatele; ¾ prosazovat v případě změn v síti škol a školských zařízení vytvoření sociálního programu pro propouštěné zaměstnance. BOZP ČMOS PŠ bude: ¾ usilovat o to, aby zaměstnanci ve školství byli zařazeni do kategorie se zvýšeným rizikem; ¾ poskytovat metodickou pomoc v oblasti BOZP prostřednictvím svazových inspektorů BOZP (dále jen SIBP).
1. b ČMOS PŠ – regionální působnost Sociální dialog ČMOS PŠ bude: ¾ prohlubovat spolupráci s odbory školství, kultury a sportu krajských úřadů i dalšími orgány územních samosprávných celků při vytváření podmínek pro práci škol a školských zařízení a řešení jejich problémů (například optimalizace, dlouhodobé záměry ve vzdělávání, rozpočty škol a školských zařízení); ¾ pořádat regionální diskuzní fóra k aktuálním problémům současného školství za účasti školských pracovníků, zástupců státní správy, poslanců a senátorů, samosprávy a sdělovacích prostředků. Kolektivní vyjednávání ČMOS PŠ bude na všech úrovních odborového svazu: ¾ poskytovat základním organizacím odborového svazu pomoc při kolektivním vyjednávání.
2. ČMOS PŠ – vnitrosvazová působnost Stabilizace členské základny ČMOS PŠ bude na všech úrovních odborového svazu: ¾ pořádat besedy se členy i nečleny odborového svazu; ¾ pořádat odborové semináře za účelem výměny zkušeností a provádět ankety k činnosti svazu; ¾ organizovat diskuzi nad návrhem efektivnější struktury ČMOS PŠ. Výhody členství ČMOS PŠ bude dále vytvářet podmínky pro další zvýhodnění svých členů: ¾ bude poskytovat bezplatně všem členům poradenský
servis a zastoupení v právních sporech; ¾ aktivně rozvíjet spolupráci se Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra České republiky; ¾ rozvíjet a podporovat aktivity EXOD. Vzdělávání odborových funkcionářů Cílem ČMOS PŠ bude: ¾ vytvořit profesionální systém vzdělávání formou nabídky vzdělávacích modulů, které budou pokrývat všechny základní oblasti pracovněprávní, odborové a profesní činnosti, a to i vytvořením profesionální agentury.
3. ČMOS PŠ – mezisvazová spolupráce
ČMOS PŠ bude zejména: ¾ v rámci ČMKOS nadále spolupracovat s Mezisvazovou asociací učňovských zařízení, Radou mladých ČMKOS, Výborem pro rovnost příležitostí žen a mužů a Asociací důchodců odborářů.
4. ČMOS PŠ – mezinárodní působnost
ČMOS PŠ bude zejména: ¾ spolupracovat s partnerskými organizacemi v rámci Education International (EI); ¾ prohlubovat nadstandardní vztahy s Odborovým svazem pracovníků školství a vědy na Slovensku, a to jak na centrální, tak i na regionální úrovni; ¾ na regionální úrovni navazovat spolupráci s odborovými svazy sousedních států v příhraničních oblastech.
5. ČMOS PŠ a propagace odborové činnosti
Pro zlepšení informační a propagační činnosti uvnitř i vně organizace ČMOS PŠ: ¾ rozšíří webové stránky o některé další formy – diskuzní fórum, právní poradenství, regionální zpravodaj (za tímto účelem bude usilovat o vytvoření sítě dopisovatelů z řad regionálních funkcionářů); ¾ vytvoří databázi (včetně emailových adres) všech členů odborového svazu s cílem pružnější komunikace s nimi; ¾ zaměří se na koncepční řešení vlastního propagačního systému, včetně spolupráce s médii, zveřejňování činnosti a úspěchů ČMOS PŠ.
5
Ministerská finanční injekce do informatiky nic nevyřeší Vybavování škol počítači a internetem je nesystematické Na informační politiku ve vzdělávání loni ministerstvo školství nedostalo ze státního rozpočtu nic. Společnost Telefónica O2 přes chybějící peníze několik měsíců školám zajišťovala připojení na internet, koncem října však „internetový“ kohoutek uzavřela. Ministerstvo ale nakonec přece jen něco vydobylo ze svých rezerv a vypsalo rozvojový program. Nakolik může pomoci injekce ve výši 70 milionů, o kterou se mají teoreticky podělit všechny školy v celé České republice? „Sedmdesát milionů, to je strašně málo. S kolegy jsme se shodli, že nám to přijde dostačující sotva tak pro jeden kraj, ale ne pro celou republiku. Máme navíc obavu, že prostředky půjdou jen do škol v Brně, v krajských městech, zatímco ke školám v menších městech a na vesnicích se peníze vůbec nedostanou,“ říká Milada Pelajová ze Základní školy Klášterní v Moravském Krumlově. Na pět set padesát žáků mají dvě počítačové učebny, jedna je pro celou třídu, druhá pro polovinu. „Obzvlášť teď, kdy jsme začali učit podle školních vzdělávacích programů, bychom měli počítače používat mnohem častěji. Není ale velká možnost, protože obě počítačové třídy jsou stále obsazeny hodinami informatiky, případně jazyků. Abychom se do tříd dostali, musíme se čtrnáct dní dopředu zapsat do speciálního rozvrhu,“ popisuje M. Pelajová. Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka v Zastávce u Brna dostala ještě v rámci projektu Internet do škol deset počítačů a připojení k internetu. „Připojení jsme měli už předtím, a rychlejší. Také jsme měli mnohem víc počítačů, ale přesto jsme
z nějakého důvodu byli takzvaná zelená škola, která byla vybavována v první kole,“ tvrdí zástupce školy Petr Pečenka. Červené školy podle něj předloni dostaly mnohem více peněz než zelené. „Loni nejdřív deset měsíců nedostal nikdo nic a pak najednou ministerstvo vyhlásilo rozvojový program. Vůbec ale není zajištěno, aby se o něm všechny školy dozvěděly. Navíc do toho má vstupovat kraj, jenže tam není žádné kritérium pro přidělování,“ soudí P. Pečenka. Škola, ve které působí, je podle něj vybavena určitě lépe než mnoho jiných škol, ale to neznamená, že nic nepotřebují. „Dnes jsou moderní interaktivní tabule a já bych ji chtěl mít v každé třídě. Jenže ona stojí šedesát až sedmdesát tisíc – takže zatím máme čtyři,“ říká P. Pečenka. Jako vzor uvádí Polsko, kde na informační politiku získali prostředky z evropských strukturálních fondů a vybavili každou školu. Ve vybavování škol počítači a internetem postrádá koncepci. „Měli bychom se rozhodnout, jestli je toto důležitá oblast, a pokud ano, říct, kolik na to v následujících několika letech dáme peněz. Pak musíme určit pravidla (třeba podle velikosti školy), podle nichž budou školy prostředky dostávat, ať už měly něco společného s projektem Internet do škol nebo ne. Teď je vybavování škol
počítači absolutně nekoncepční, nechává se to na ředitelích škol. Já vím ale o spoustě ředitelů, kteří o informačních technologiích nic nevědí, možná ani nevědí, že ministerstvo vyhlásilo rozvojový program,“ tvrdí P. Pečenka. Už projekt Internet do škol byl velmi nešťastný, myslí si ředitel Základní školy Slovanské náměstí v Brně Jan Bartoš. „Vždyť prostředky dostaly jen některé školy a hodnota majetku v době pořízení byla podstatně nižší. Sami bychom to vybudovali lépe a laciněji. A nyní chceme něco podobného? Nebojujme za takové prostředky. Ty – jde asi o 10 000 korun – jsou pro školu zanedbatelné a navíc si o ně musíme říci a zdůvodnit je. Naštěstí škola zatím nestojí na počítačích,
Naše téma...
i když jsou nutné, ale na dobrém učiteli. A těch za chvíli bude nedostatek a počítače to nezachrání,“ soudí J. Bartoš. V Základní škole Ovčárecká v Kolíně mají podle ředitelky Olgy Pešoutové počítačové vybavení celkem dobré, ale stojí to spoustu peněz, které se potom nedostávají jinde. „Stále nám chybí finance na obměnu starších počítačů a také za internet platíme ročně významnou finanční částku. Ta nám potom schází třeba na vybavení tříd novými lavicemi. Na jeden počítač u nás připadá v průměru necelých šest žáků. Finanční injekce z ministerstva školství naší škole jen nepatrně nahradí peníze vynaložené do této oblasti za rok. Prostředky, které by školy potřebovaly na rozvoj, by musely být podstatně velkorysejší a přidělené přímo škole podle počtu žáků,“ soudí O. Pešoutová. Zdeňka LA SALA
FOTO: Stanislav JUGA
Střední školy jsou na tom lépe, i když ne optimálně Ve středních školách jsou na tom s vybavením počítači většinou o poznání lépe než v základních školách. „Pro děti máme počítačů relativně dost, na 760 žáků připadají tři počítačové učebny. To ale není optimální situace, protože nemáme počítače ve třídách. Bylo by potřeba, aby byl počítač v každé učebně a aby každý vyučující měl svůj počítač, aby se o něj nedělilo třeba deset lidí,“ myslí si Jiřina Novotná, která učí v Gymnázium Pierra de Coubertina v Táboře matematiku a fyziku. Předloni škola dostala od
ministerstva na výpočetní techniku půl milionu korun, loni pak, stejně jako další školy, ani korunu. „A to nám znatelně chybí. Nemůžeme obnovovat vybavení, počítače zastarávají. Nemohou se kupovat nové programy, o interaktivních tabulích ani nemluvě – zatím máme dvě,“ popisuje J. Novotná. Jak říká, mají ale štěstí, že jsou velká škola. „Připojení na internet tak můžeme financovat z peněz na provoz, ty lze přesouvat i na jiné věci,“ říká J. Novotná. V SOU Planá u Mariánských Lázní jsou podle Jiřího Popelky vybaveni poměrně sluš-
ně. „Máme počítačovou učebnu, kantoři jsou vybaveni notebooky,“ říká J. Popelka. Na učilišti nabízejí v rámci vedlejší činnosti další vzdělávání pedagogům, jezdí sem i kantoři z jiných škol. „My už jsme měli nějaké počítače, než se zaváděl program Internet do škol. Měli jsme obory, kde se děti učily původně psát na stroji, a jak jsme z klasického stroje přecházeli na počítače, vybavovali jsme se jimi,“ popisuje J. Popelka. V Integrované střední škole v Klatovech mají k dispozici jednu učebnu vybavenou počítači, druhou notebooky, celko-
vě pro padesát studentů. Kantoři mají v kabinetech počítače a připojení na internet. Studentů je ve škole čtyři sta. Učebny využívají pro hodiny informatiky, ale když je v nich volno, učí se tam i předměty, jako zbožíznalectví či potraviny a výživa. „Není to ale ani pravidelně, ani moc často. Když se do počítačových učeben dostaneme jednou za měsíc, jsme rádi,“ říká Vlasta Komaňská. Loni podle ní zkoušeli učit podle nového školního vzdělávacího programu, byli pilotní školou, a proto by určitě počítače využili v daleko větší zls míře.
6
Co znamená prekluze práva Je možno podat vysvětlení obsahu právního pojmu prekluze práva?
P
rekluze je jedním ze způsobů zániku práva, k němuž v tomto případě dochází, nebylo-li právo uplatněno v zákonem stanovené lhůtě. Tuto lhůtu nazýváme lhůtou prekluzivní neboli propadnou. Protože v důsledku prekluze právo zaniklo, musí k prekluzi soud přihlížet z úřední povinnosti, i když nebyla prekluze práva účastníkem daného právního vztahu namítnuta. Tím se prekluze liší od promlčení práva, které samo o sobě neznamená jeho zánik a uplatní se pouze tehdy, když se ten, jemuž promlčení práva svědčí, tohoto promlčení dovolá. Uspokojení promlčeného práva proto nezakládá pro toho, kdo plnění z promlčeného dluhu poskytl, nárok z bezdůvodného obohacení, zatímco bylo-li plněno na právo prekludované, je ten, komu bylo plněno, bezdůvodně obohacen, protože bylo plněno na právo, které již zaniklo, a v době plnění tedy již neexistovalo, takže šlo
o plnění, jehož právní důvod již odpadl. Zákoník práce uvádí případy, kdy právo zaniká prekluzí, v § 330, kde se stanoví: „K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době uplatněno, dochází jen v případech uvedených v § 39 odst. 5, § 58, 59, 72, § 218 odst. 4 větě druhé, § 267 odst. 2 a § 315. Bylo-li právo uplatněno po uplynutí stanovené lhůty, přihlédne soud k zániku práva, i když to účastník řízení nenamítne.“ K výkonu některých pracovněprávních nároků stanoví zákoník práce dva druhy prekluzivních lhůt, a to subjektivní a objektivní. Subjektivní jsou lhůty, které plynou ode dne, kdy se oprávněný dověděl o určité právní okolnosti opravňující účastníky k výkonu práva. Objektivní jsou lhůty, které plynou ode dne, kdy došlo k právní okolnosti opravňující účastníka pracovněprávního vztahu k výkonu práva. Vít BERKA
Ředitelská abeceda
Přípravné třídy základní školy
Obec nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí. O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu. § 47 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon § 7 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání
Komu náleží příplatek? Za jakých podmínek a v jaké výši náleží zaměstnanci příplatek za rozdělenou směnu?
P
oskytování příplatku za rozdělenou směnu upravuje § 130 zákoníku práce, kde se stanoví: „(1) Zaměstnanci, který pracuje ve směnách rozdělených na dvě nebo více částí, přísluší příplatek ve výši 30 procent průměrného hodinového výdělku za každou takto rozdělenou směnu. (2) Rozdělenou směnou se pro účely tohoto zákona rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň dvě hodiny.“ Příplatkem se oceňují ztěžující vlivy vyplývající pro zaměstnance z tohoto specifického pracovního režimu. Zákoník práce platný do konce roku 2006 výslovně umožňoval zaměstnavateli rozdělit pracovní dobu téže
směny po projednání s příslušným odborovým orgánem na dvě i více částí (§ 87 odst. 2). Ačkoliv současně platný zákoník práce takové ustanovení neobsahuje, mohou zaměstnavatelé v souladu se zásadou „co není zakázáno, je dovoleno“ nadále rozvrhovat pracovní dobu zaměstnanců s využitím rozdělených směn. Příplatek za rozdělenou směnu činí 30 procent průměrného hodinového výdělku za každou rozdělenou směnu (nikoliv za každé rozdělení směny). Příplatek náleží každému zaměstnanci, který v režimu rozdělených směn pracuje, bez ohledu na délku rozdělené směny. To znamená, že na tento příplatek má právo i zaměstnanec, který má sjednánu kratší pracovní dobu. Vít BERKA
Změna místa výkonu práce FOTO: Alena TUČÍMOVÁ
Může dělat správce sítě? Škola má 24 tříd a 3 oddělení školní družiny. Máme dva zástupce ředitele školy pro každý stupeň. Každý má úvazek 11 hodin. Může jeden z nich vykonávat funkci správce sítě – ICT koordinátora s úvazkem 6 hodin?
P
roblematiku rozsahu přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků upravuje nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Vykonává-li funkci metodika informačních a komunikačních technologií zástupce ředitele, sníží se mu rozsah přímé pedagogické činnosti podle § 3 odst. 4 nařízení vlády č.75/2005 Sb., nej-
výše však do poloviny týdenního rozsahu stanoveného pro zástupce ředitele školy dle přílohy k citovanému nařízení vlády. Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti metodiky informačních a komunikačních technologií je v nařízení vlády stanoven s ohledem na počet žáků, nikoliv tříd, v základní škole. Vít BERKA
Od září máme odloučené pracoviště. Údržbář, který pracoval p původně pouze na jednom pracovišti, bude mít na druhé, odloučené. Jak to máme ošetřit v pracovní starosti i druh smlouvě? A jak by se hodnotil případný úraz, kdyby se mu stal na odloučeném pracovišti?
S
e zaměstnanci lze sjednat změnu pracovní smlouvy v části „místo výkonu práce“, tzn. sjednat dvě místa výkonu práce, případně i určit pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad. Za cestovní výdaje, které vzniknou zaměstnanci při cestě mimo pravidelné pracoviště, poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, viz § 152 zákoníku práce. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé
souvislosti s ním, viz § 366 zákoníku práce. Definici pracovního úrazu podává § 380 zákoníku práce. Upozorňujeme zároveň, že v souvislosti se sjednáním dalšího místa výkonu práce údržbáře je třeba vyjasnit i rozsah činností, které bude vykonávat v rámci druhu sjednané práce údržbáře. Není dost dobře možné rozšířit rozsah prací nad stanovenou týdenní pracovní dobu, pokud již vykonával práci údržbáře na plný úvazek. Právní oddělení ČMOS pracovníků školství
7
zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady
Žáci z pěti zemí společně tvoří příběhy na pokračování Pět zemí – pět příběhů je projekt, který během loňského školního roku zpracovávalo asi sedmdesát dětí ve věku 14 až 17 let z pěti evropských zemí – České republiky, Slovenska, Litvy, Polska a Itálie. Českou republiku zastupovali žáci ze základní školy v Hustopečích. Jazykem komunikace byla němčina a angličtina. áci vytvářeli příběhy na pokračování a jejich prostřednictvím se seznamovali s dětmi a zeměmi zapojenými do projektu. Příběhy se vždy odehrávaly v jedné ze zúčastněných zemí. Začínala země, ve které se příběh odehrával, a taky jej zakončovala. Žáci z každé země napsali vždy pět až deset vět, potom následovali další a reagovali na to, co již bylo napsáno. Téma příběhu bylo libovolné, ale v každém se objevila fakta o zúčastněných zemích, každý tým zpracovával příběh odehrávající se v jeho zemi tak, jak uznal za vhodné. Příběhy byly psány v německém jazyce, který je hlavním komunikačním prostředkem mezi všemi zúčastněnými. Cílem bylo naučit se komunikovat v cizím jazyce, rozšiřovat slovní zásobu, poznávat jiné země a jejich kulturu, využívat ICT (mail, chat, fórum, blog, audionahrávky, videonahrávky), rozvíjet své kompetence a spolupracovat.
Ž
Fotky nás představily
V našem týmu pracovali na projektu žáci 7. a 9. ročníku v hodinách německého jazyka, při některých činnostech
jsme využívali hodiny informatiky a děti vlastnící počítač plnily své úkoly i doma. Úvodní aktivitou bylo představit se ostatním, obeznámit své partnery se zeměmi zapojenými do projektu. Pomocí fotogalerie a dotazníku jsme si vzájemně představili i naše školy. Velice povedenou aktivitou bylo hledání loga projektu. Vyhlásili jsme soutěž o nejhezčí a nejpovedenější logo. Děti ze všech zapojených zemí poslaly asi patnáct návrhů, z nichž jsme společně vybrali jeden vítězný. Vánočního času jsme využili k nazpívání koledy v mateřském jazyce. V čase masopustu jsme se věnovali internetovému karnevalu. Hlavním úkolem každého týmu však bylo zpracovat příběh. My jsem zvolili variantu vytvořit fotopříběh. V powerpointové prezentaci jsme rozpracovali celý text příběhu a doplnili jej fotografiemi. Sami jsme se vžili do hlavních hrdinů příběhu a nafotili se v našem městě.
Moderní komunikace
Během projektu jsme se snažili co nejvíce využívat dostupných komunikačních technolo-
gií. Každá země, škola i jednotliví učitelé nebo žáci jsou zvyklí na různé technologie, a tak jsme byli nuceni se se všemi naučit pracovat. Využíváme mail, diskuzní fórum, které nabízí prostředí TwinSpace. Učitelé komunikují i osobními maily. Nedílnou součástí našeho projektu je i komunikace prostřednictvím programu Skype, který využívá každý podle svých možností – chat, telefonování. Jak učitelé, tak žáci se zdokonalují v práci s ICT. Pracujeme s textovým a tabulkovým editorem, využíváme powerpoint, Windows movie maker, programy na zpracováváni digitálních fotografií, vytváříme fotogalerie, blogujeme, nahráváme audionahrávky i videonahrávky. Při nahrávání vánoční koledy jsme použili mp3 přehrávače. Pro internetový karneval jsme pomocí digitálního fotoaparátu a powerpointové prezentace připravili rej nejrůznějších masek. Všechny vytvořené dokumenty vkládáme na náš společný virtuální prostor, který je veřejně dostupný na adrese http://my.twinspace.etwinning. net/5lander5storys .
Nezbytná znalost jazyka
Zdokonalení se v práci s informačními technologiemi bylo obrovským přínosem pro žáky. Děti již zvládají základy práce s počítači, a proto jsme se moh-
li zaměřit na podrobnější práci s programy a technologiemi. Žáci během plnění dílčích cílů spolupracují, pracují v týmu, utvářejí hodiny německého jazyka, vytvářejí sami sobě studijní materiály, učí se rozdělit si práci, vzájemně si pomáhat. Praktická spolupráce s partnery z různých evropských zemí děti nenásilně přesvědčila o tom, že je znalost cizího jazyka nezbytná.
Prestiž školy stoupla Náš projekt nás baví, mnohokrát jsme se při něm od srdce zasmáli. Troufám si říci, že my učitelé z různých zemí jsme se díky časté komunikaci, plánování a spolupráci stali blízkými přáteli. Práce na projektu nás motivuje k vymýšlení dalších podobných aktivit, které by dětem zpestřily výuku. Díky eTwinningu vstoupila naše škola do širokého povědomí nejen v našem městě a regionu, ale troufám si říci v celé zemi. Ivana KLIMEŠOVÁ
Kontakt: Ivana Klimešová, koordinátor Základní škola Hustopeče Nádražní 175/4 Tel.: 519 412 489 E-mail:
[email protected] Stranu připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ
8
Ztráta nároku na podporu Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů provedl některé změny v zákoníku práce i v zákoně o zaměstnanosti. Údajně nebudou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti ty osoby, s nimiž byl skončen pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovní kázně. Žádáme v této věci o bližší informace. Zákoník práce i zákon o zaměstnanosti se skutečně s účinností od 1. ledna 2008 mění, a to zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. V § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti se nově stanoví: „(2) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, a) se kterým byl v době posledních šesti měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu.“
Novela zákona o zaměstnanosti současně uchazeči o zaměstnání přiznává právo, aby mu úřad práce dodatečně přiznal podporu v nezaměstnanosti v případě, kdy skončení pracovněprávního vztahu bylo příslušným orgánem (soudem) uznáno za neplatné (§ 54 odst. 1 zákona o zaměstnanosti). S uvedenými změnami v zákoně o zaměstnanosti souvisí změny v zákoníku práce, konkrétně v § 313, kde se v odst. 1 vkládá nové písmeno d). Obsah potvrzení o zaměstnání se doplňuje o informaci, „zda byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem“.
Může dál chodit do školy? Za jakých podmínek může žák základní školy, který splnil povinnou školní docházku, ale neukončil základní školu úspěšně, pokračovat v základním vzdělávání? Žák na prvním stupni základní školy jednou opakoval ročník, školní docházku splnil absolvováním 8. ročníku. Na jeho konci neprospěl ze čtyř povinných předmětů. Pro řešení problému uvedeného v dotaze je třeba využít stanovisko MŠMT uvedené v právních výkladech č. 3/2006 čj. 22 480/2006 – 14, kde je uvedeno: „V tomto případě žák nesplňuje podmínky stanovené § 52
odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. pro postoupení do vyššího ročníku (opakoval ročník v rámci prvního stupně, nyní je však žákem druhého stupně). Žák tedy nemá nárok na pokračo-
vání v základním vzdělávání podle § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. (nárok je vázán na splnění podmínek stanovených zákonem č. 561/2004 Sb.). Zákonný zástupce žáka však může požádat ředitele školy o opakování ročníku podle § 52 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb. Záleží na uvážení ředitele školy, zda po posouzení žákových dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti opakování ročníku povolí, či nikoliv (v případě škol zřizovaných státem, kra-
jem, obcí či svazkem obcí půjde o správní rozhodování ve smyslu § 165 odst. 2 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb.). Závěrem připomínáme, že ředitel školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je povinen se při rozhodování o povolení opakování ročníku řídit mimo jiné § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., podle kterého nesmí při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů vznikat nedůvodné rozdíly.“
Zkrácená pracovní doba Mám se zaměstnavatelem sjednanou kratší pracovní dobu. Kdy v takovém případě dochází k práci přesčas? Podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li za-
městnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost. Ve srovnání s právní úpravou platnou do 31. prosince 2006 zde nedošlo k žádným změnám. Pokud ve vašem případě činí stanovená týdenní pracovní doba 20 hodin, bude prací přesčas až práce nad tento týdenní počet hodin.
Na vaše otázky odpovídá Mgr. Ing. Vít BERKA
„Musím si podat přihlášku na vysokou…“
„D
ost dobře nechápu, proč se někteří z vás přihlásili do konverzace z angličtiny. Po celé čtyři roky jste se cizímu jazyku vůbec nevěnovali. Bohatě jste si vystačili se čtyřkou. Nyní se domníváte, že u maturity zazáříte jako prázdninové sluníčko,“ komentuje nepříznivou situaci ve třídě Marešová. „To je přece jednoduché. Cizí jazyk nám sice moc nejde, ale v matematice jsme na tom ještě mnohem hůř,“ zvesela se ozve Horáček. „Jakžtakž se mi podařilo zvládnout reparát. Komise mi dala čtyřku s podmínkou, že nebudu maturovat právě z matiky. A já sliby plním. Nejen o Vánocích…“ „Dobře. Tomu se snažím porozumět. Ale proč se nepřipravujete do hodin angličtiny? Nezpracováváte tematické okruhy? Neopakujete probranou látku? Jen inkasujete jednu pětku za druhou. Čas běží a maturita se kvapem blíží. Jak si to vlastně představujete?“ naléhavě se ptá angličtinářka. „Jasná zpráva,“ ozve se ze zadní lavice Marek. „Matikář Holý je takřka nesnesitelný. Dodneška se mu nepodařilo vysvětlit nám, k čemu budeme matiku v životě potřebovat. S vámi se dá aspoň trochu rozumně mluvit.“ „Na takový dialog nemohu přistoupit. To je obyčejná výmluva, nic jiného. Učit se musíte do každého předmětu. Natož maturitního. Podívejte se na své známky. Samá čtyřka a pětka. Čeho chcete v životě s takovými výsledky dosáhnout?“ „Tím se, paní učitelko, příliš netrapte. Vy máte starosti, my máme starosti. Vy máte nízký plat, my máme naději, že se uplatníme v životě lépe než vy. Učíte, no a co? Dnes učí kdekdo,“ přechází do útoku Horáček. „Jednou bych chtěl vstoupit do politiky a tam cizí jazyk moc nepotřebuji. Stačí mít šikovnou tlumočnici, se kterou se můžu později úspěšně oženit,“ lišácky se ušklíbne známá firma třídy. „O tom se spolu v hodině angličtiny nebudeme bavit. Vy sám nejlépe víte, že neprospíváte nejméně ve třech dalších předmětech. Vraťme se raději k angličtině. Na dnešek jste si měli písemně připravit téma věnované volnému času. Předložte mi své práce,“ vyzve Marešová maturanty. „Horáčku, můžete mi říci, kde máte svou přípravu?“ zlobí se angličtinářka. „Nemám. Neměl jsem žádný volný čas, abych o něm mohl psát,“ snaží se o vtipnou poznámku. „Hodně času jsem včera strávil nad přihláškou.“ „Jakou přihláškou?“ udiveně protáhne obličej Marešová. „No přece na vysokou školu. Termíny se blíží. Musím chvátat, abych Roman KANTOR nic nezmeškal,“ vítězně zatroubí Horáček.
9
Keramika dělá radost nejen dětem Znáte je? Ž
áci Základní školy Dělnická v Karviné pod vedením paní vychovatelky Ženčové vyrobili a poté předali darem některé své výrobky Fondu ohrožených dětí. Jejich práce budou mimo jiné zdobit prostory zařízení Klokánku v Dolním Benešově, pobočku Fondu v Ostravě i jeho ústředí v Praze.
Pohádková angličtina JANA HANŠPACHOVÁ ZUZANA ŘANDOVÁ
Jiří KOTAŠKA, ředitel školy
Odpovědnost velká, systémovost malá
U
čitelská stávka před čtyřmi lety, 1. září 2003, s trochou ironie přinesla svým aktérům zvýšení mezd na úkor osobních příplatků a rok poté nový školský zákon. Ten se stal též společným jmenovatelem mimo jiné tří „novinek“, které podstatným způsobem zasáhly do profesního života a práce učitelů: školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávaní, výstupního hodnocení žáka a vedení školní matriky. Společný důsledek? Znechucení práce ve školství, papírování a sepisování, nejasné pokyny „shora“ a přenesení odpovědnosti na pedagogy. Co na tom, že sami školitelé koordinátorů pro ŠVP nemají jasno. Nepřekvapí tedy, že části ŠVP se přepisovaly znovu podle aktuálních pokynů, pokud nějaké vůbec byly. A výstupní hodnocení? Podle ministerstva je přece učitel odborně a profesně způsobilý takové hodnocení žáků napsat. Jenže pedagog tam zdaleka nemůže napsat vše, a proto zůstává otázkou, ja-
kou vypovídací, natož srovnávací hodnotu má. A školní matrika? Sbírání údajů pro ni přivádí práci na reformě školství k dokonalosti úředního šimla. Vraťme se k ŠVP, zdánlivě nejsmysluplnější z oněch tří novinek. Rozvíjení dovedností a schopností před pouhým předáváním vědomostí, individuální přístup k dětem atd. – pěkně se to poslouchá. Zkušený pedagog s víceletou praxí ví a soudný člověk snad uzná, že obsah výuky, její náročnost a pří-
Z
stup k žákům se za posledních 18 let přece jen proměnily, o poklesu požadované kvantity faktografie nemluvě. Shrneme-li zavalení pedagogů nezbytnou agendou a připojíme-li skutečnost, že si o ně část společnosti ráda „otře“ ústa, je na místě přemýšlet o motivaci učitelů. I proto jsem se s důvody protestní stávky učitelů plně ztotožnil, a to nejen pro nedostatek a krácení financí do školství. Martin ŠIKULA
Zvyky se mají dodržovat
ákladní škola Karviná-Ráj Prameny se mohla i minulý rok pochlubit dodržováním zvyklostí. A o jaké tradice že se jedná? Vždy od začátku posledního měsíce v roce máme velmi hezkou vánoční výzdobu, a to nejen pro žáky a učitele, ale obdiv sklízí i od obyvatel blízkého sídliště. Tradiční osvětlený vánoční stromeček doplňuje velký papí-
rový betlém a v minulém a vlastně i letošním roce i betlém perníkový. Ten upekly v kroužku Domácnost žákyně 9. B. Na Mikuláše pak každoročně žáci devátých ročníků nadělují dětem z prvního stupně drobné dárky a den poté vítáme své bývalé kolegy koledami. Společné posezení nás vždy všechny příjemně naladí do váPavla ZIEMBOVÁ nočního času.
Pohádky v cizím jazyce děti hodně motivují k učení jazyka. Z toho vychází publikace, která je sestavena ze sedmnácti jednoduchých pohádek v angličtině, jež jsou připraveny jako scénáře pro dramatizaci. Děti si tak angličtinu osvojují, aniž by musely přemýšlet nad tím, jaká jsou její gramatická pravidla. Neučí se biflováním, ale tím, že hrají divadlo. Se slovíčky se seznamují ve správných větných vazbách hravou formou, gramatiku procvičují jen v nezbytné míře. Knihu vydalo nakladatelství Portál. Zvlášť vhodná je pro žáky, kteří s angličtinou začínají, ale učitelé ji mohou velmi dobře využít i k výuce starších dětí.
Zajímavosti z dějin školství Ministerské nařízení o vybavenosti školních budov z roku 1875 stanovilo, že pokud není ve škole zaveden vodovod, mají být proti nebezpečí ohně na vhodném místě umístěny kádě naplněné vodou a přikryté víky.
ferenci nebo předsedu místního školního úřadu, pohrůžka vyloučením a vyloučení. Žádné jiné tresty, zejména tělesné, nebyly povoleny. Tresty nesměly být rozšiřovány na celé třídy a v žádném případě nesměly ohrožovat mravní cit a zdraví trestaného žáka.
Povolené tresty
Učitelské ústavy
Nařízení
Školní řád z roku 1905 připouštěl následující tresty: důtku, postavení mimo lavici, vyloučení ze školních zábav a výletů, zadržení ve škole s přiměřeným zaměstnáním za dozoru učitele, povolání před učitelskou kon-
Koncem 19. století existovaly v Čechách veřejné učitelské ústavy připravující budoucí učitele v Praze, Jičíně, Hradci Králové, Kutné Hoře, Příbrami a Soběslavi. Soukromé ústavy s právem veřejnosti byly v Čáslavi (evange-
lický) a v Praze (katolický). Výstava
V prosinci 1866 se v Čechách konala první veřejná výstava učebních školních pomůcek. Po jejím skončení byly pomůcky oficiálně vystavovány na světové výstavě v Paříži. První vlaštovka
První českou práci zabývající se školní hygienou vydal v roce 1872 Josef Klika s názvem Proč a kterak máme zdraví dítek šetřiti. Úspěšnost
Náročnost výuky na učitel-
ských ústavech dokumentovaly výsledky zkoušek. V roce 1888 maturovalo na učitelských ústavech v Čechách celkem 562 studentů, úspěšných jich ale bylo pouze 511. Jak nadčasové
Již v roce 1870 stanovoval školní řád, že „nižádnému předmětu nemá se vyučovati tak, aby se nevztahoval k jinému, nýbrž veškeré předměty mají se pokládati za jeden celek, a mají se tedy při vyučování vespolek k sobě vztahovati“. František MORKES
10
Vzdělávání handicapovaných dětí u nás – Jihočeský a Plzeňský kraj
Další kraje, kterým se budeme věnovat v souvislosti s problematikou vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jsou Jihočeský a Plzeňský kraj. Oba kraje patří rozlohou k největším (po Středočeském kraji) v České republice, ale zároveň jsou to kraje s nejmenší hustotou obyvatel.
Pokud porovnáme počet žáků se SVP k celkovému počtu žáků (110 606 všech dětí a žáků v Jihočeském kraji a 89 682 v Plzeňském kraji), vidíme, že v Jihočeském kraji se jedná o 4,5 procenta, v Plzeňském kraji pak 6,5 procenta dětí a žáků. Data se týkají dětí a žáků v mateřských, základních a středních školách. V konzervatořích a vyšších odborných školách v této oblasti nestudují žádní zdravotně postižení žáci a studenti. Podíl dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v předškolním vzdělávání na celkovém počtu dětí v mateřských školách činí v Jihočeském kraji jen 1,9 procenta, zatímco v Plzeňském kraji 2,9 procenta. Velká část dětí se SVP je integrována do běžných mateřských škol (z celkového počtu zdravotně postižených v oblasti mateřských škol je to 70 procent). Do mateřských škol pro děti se SVP se přednostně zařazují a přijímají zdravotně postižené děti, pokud se nemohou s ohledem na své postižení vzdělávat v běžných mateřských školách. V Jihočeském kraji je 6 těchto mateřských škol, v nichž se vzdělává 111 dětí, v Plzeňském kraji jde o 135 dětí, které navštěvují 5 mateřských škol určených pro děti se SVP. Do celkového počtu dětí se SVP nejsou zahrnuty počty dětí v přípravných třídách. Vzdělávání žáků se SVP v základních školách se v Jihočeském kraji a Plzeňském kraji uskutečňuje hlavně formou individuální integrace s využitím individuálního vzdělávacího plánu, či formou skupinové integrace ve třídách pro děti se zdravotním postižením, které mohou být v základ-
časnosti přibývají možnosti pro integraci zdravotně postižených ve středních školách (nejen ve vzdělávání s maturitou). Pokud to situace škol umožňuje, jsou budovány bezbariérové přístupy a pedagogové jsou připravováni výuku a průběh celého vzdělávacího procesu individuálně přizpůsobit. Záleží na závažnosti a rozsahu postižení dítěte, zdravotních požadavcích pro zvolený obor a provozních možnostech středních škol. Specializovaných středních škol pro děti se zdravotním postižením je v Jihočeském kraji 16 a v Plzeňském kraji 10. V Jihočeském kraji se v těch-
Počet dětí a žáků individuálně integrovaných v běžných školách v letech 2002/2003 až 2006/2007 v Jihočeském a Plzeňském kraji podle postižení (kromě postižených vývojovými poruchami) 120 100
Počet dětí a žáků
Jednotlivé úrovně vzdělávání
ní škole zřízeny. V běžných školách je tak vzděláváno 4,6 procenta žáků se SVP z celkového počtu žáků v základních školách. Děti s těžším zdravotním postižením jsou vzdělávány v základních školách pro děti se SVP, kterých je v Jihočeském kraji 32 (navštěvuje je 1822 žáků) a v Plzeňském kraji 26 (vzdělává se v nich 1813 žáků). Ve středních školách je podíl žáků se SVP nižší. Běžné školy v oblasti navštěvuje zhruba 0,5 procenta žáků se SVP ve srovnání s celkovým počtem žáků středních škol, ostatní se vzdělávají ve školách určených pro
80 60 40 20 0
2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
2006/07
180
Počet dětí a žáků
Děti a žáci se SVP, respektive zdravotně postižení, jsou v těchto krajích vzděláváni v běžných školách individuální integrací do běžných tříd a ve speciálních třídách běžných škol. Kromě toho jsou vzděláváni v 11 mateřských školách, 58 základních školách a 26 středních školách určených pro děti a žáky se SVP. I když do kategorie dětí a žáků se SVP spadají i mimořádně nadané děti a žáci, zabýváme se v článku pouze zdravotně postiženými.
135
90
45
0
2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
Mentálně postižení
Sluchově postižení
Zrakově postižení
Tělesně postižení
S kombinací postižení
Autismus
žáky se SVP (2,7 procenta). Žáci se SVP mají výběr oborů středoškolského vzdělávání a následně povolání omezen s ohledem na své zdravotní postižení. Vzdělávání s maturitou pro smyslově a tělesně postižené žáky nabízejí střední školy s gymnaziálními obory a obory středních odborných škol se zaměřením na ekonomiku, výpočetní techniku, ale i s mnoha dalšími obory, například uměleckořemeslnými či strojírenskými. Po skončení vzdělávání mohou absolventi pokračovat ve studiu na vyšších odborných a vysokých školách. V sou-
2006/07 S vadami řeči
to školách vzdělává 684 žáků, zatímco v Plzeňském kraji je navštěvuje 732 žáků. Počet studentů se SVP na vyšších odborných školách je vzhledem k celkovému počtu těchto studentů celorepublikově velmi malý. Ve vyšších odborných školách v Jihočeském a Plzeňském kraji nestuduje žádný evidovaný student se zdravotním postižením.
Žáci se SVP podle postižení Žáci se zdravotním postižením mohou být integrováni do mateřských a základních škol jedině tehdy, mají-li zajištěnu od-
bornou speciálně pedagogickou péči. Záměr co nejvyššího začleňování dětí a žáků se SVP do vzdělávání v běžných školách buď individuální integrací, nebo ve speciálních třídách běžných škol se daří naplňovat. Podíl integrace do běžných škol se v obou krajích příliš neliší a dosahuje dvou třetin všech vzdělávaných dětí a žáků se SVP. Podíl všech dětí a žáků se SVP je 5,4 procenta z celkového počtu dětí a žáků vzdělávaných v mateřských, základních a středních školách (celkem se v obou krajích vzdělává 200 288 všech dětí a žáků). Když porovnáme počty dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami individuálně integrovaných do běžných škol podle druhu jejich postižení, vidíme, že kromě vývojových poruch učení a chování je nejčastějším postižením kombinované postižení, postižení mentální a dále vady řeči. Vadám řeči, které se v mateřských a základních školách poměrně často vyskytují, se ve středních školách nevěnuje taková pozornost, nebo je toto postižení odstraněno v předchozích stupních vzdělávání. V grafu je znázorněn počet individuálně integrovaných dětí v běžných školách podle postižení v pětileté časové řadě. Nejsou zde zahrnuti děti a žáci s vývojovými poruchami, protože tvoří okolo 90 procent všech individuálně integrovaných žáků, a graf by tím byl velmi nepřehledný. Kromě dětí a žáků s vývojovými poruchami je na počátku časové řady nejvyšší počet žáků s vadami řeči, s kombinací postižení a tělesně postižených. Počty postižených se během sledovaného období snižují (stejně jako počet všech dětí a žáků v důsledku nepříznivé demografické situace). Z grafu je patrné, že se stále více daří integrace dětí s mentálním postižením a s autismem. Vzdělávání zdravotně postižených dětí a žáků je velmi důležitým faktorem při jejich začleňování mezi ostatní vrstevníky, získávání pracovních příležitostí, a tím i rovnoprávného postavení ve společnosti.
11
Kniha potěší vždy a nikdy nezklame Postrach
Svaté kosti
ED McBAIN
KATHY REICHS
Detektivové 87. policejního revíru tentokrát stojí před dvěma velkými případy zároveň. Někdo vraždí mladé nadějné sportovkyně, jiný zločinec zase přepadává a znásilňuje mladé ženy. Jde opravdu o mimořádně závažné zločiny, ale není pochyb o tom, že je známí detektivové jako vždy vyřeší. Knihu vydalo Nakladatelství BB/art a za přečtení rozhodně stojí.
V Montrealu je nalezena mrtvola ortodoxního žida a Temperance Brennanová dostává za úkol tělo prohlédnout a určit příčinu podivných zranění. A od této chvíle se rozvíjí příběh plný napětí, příběh, od kterého se neodtrhnete. Svaté kosti vydalo Nakladatelství BB/art a všechny, co zajímá antropologie a znají doktorku Kůstku z televize, kniha určitě nezklame.
Nedokončené pohádky
Trampoty a radůstky trpaslíka Horáce
ZDENĚK K. SLABÝ
JAROMÍR ČERVENKA
„I knížka může být dobrodružná hra,“ říká v úvodu svých Nedokončených pohádek sám autor. Podle něj má tato kniha probudit zájem nejen o pohádkové a i nepohádkové hrdiny a jejich příběhy, ale i fantazii dětského čtenáře. Přerušení děje v určitém vypjatém okamžiku láká vymyslet si jeho pokračování. Nejlépe si to ověříte v hodinách čtení. Knihu vydalo nakladatelství Portál.
Sociální psychologie pro pedagogy ZDENĚK HELUS Sociální souvislosti života, socializace osobnosti, sociální psychologie rodiny, výuka jako řízená socializace, komunikace ve výuce, škola a společnost – to jsou jen některé kapitoly, které najdete v této publikaci. Zdeňka Heluse není jistě třeba představovat. Proto, pokud ještě není tato kniha ve vaší učitelské knihovně, neváhejte a objednejte si ji v nakladatelství Grada.
Autoškola
Moderní učebnice ZDENĚK SCHRÖTER Ovládání a údržba vozidla, teorie a zásady bezpečné jízdy, předpisy o provozu vozidel, zdravotnická příprava a mnohé další najdete v této moderní učebnici. Podtitul celé knihy zní Pouze nezbytné informace pro získání řidičského průkazu, poslední novely. Školy, které svým žákům poskytují v rámci vzdělávání i řidičský průkaz, jistě tuto publikaci z nakladatelství Grada uvítají.
Kniha z nakladatelství Mladá fronta je určena pro děti od šesti let a potěší nejen děti, ale i učitele. Proč bolí po ránu trpaslíky hlava? Odpověď najdou malí čtenáři hned v první kapitole. „Ráno po silvestru se Horác probudil a děsně ho bolela hlava. Vůbec ne z pití, jak by si někdo mohl myslet. Trpaslíci přece skoro nepijí!“ A pokračování? Přečtěte si sami.
Nesoustředěné a neklidné dítě ve škole SANDRA F. RIEFOVÁ Specifické poruchy chování často zůstanou nepoznány. A přece mohou dítěti, jeho rodičům i učitelům způsobit nesmírné množství problémů a nepříznivě ovlivnit celou další životní dráhu jedince. Aby se tato situace zlepšovala, nabízí autorka učitelům, ředitelům, ale i poradenským pracovníkům a rodičům praktické rady pro všechny oblasti školní práce s dětmi. Knihu vydalo nakladatelství Portál.
Chemie
Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia PhDr. JIŘÍ ŠKODA, PhD. PaedDr. PAVEL DOULÍK, PhD. Hledáte alternativu pro výuku chemie? Pak vám ji prostřednictvím této publikace nabízí nakladatelství Fraus. Zábavnou, hravou, ale velmi efektivní formou můžete své žáky přivést k novým poznatkům. Vedle jednotlivých kapitol, například Vlastnosti látek, Částicové složení látek, Vzduch a mnohé další zde najdete i náměty na projekty a zadání laboratorních prací.
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce ¹1÷/ Ê Ê qÊ /"Ê Ê -9-]Ê "-// Ê < / Ê tº 1ÄiÌďiÌiÊÄiÊ?>`ÞÊ>Ê>`ÃÌÀ>ÌÛÕÊ>ÊÖćiÌVÌÛ° 1ÄiÌďijÊ«iâiÊ>Êć>ÃÊÛĉÕÌiÊÛßÕVit ÿiÄiÊiÊ«À?iÊvÀ>ć
ÊÃÞÃÌjÕ >Ê>ÄV
ÊÖćiÌV
ÊÃÕãiL]Ê«ďÊÕâ>ÛďiÊÃÕÛÞÊ `Ê£x°Ê£°ÊÓään]Êâ>Êâ>Û?`ĉVÊViÕ° *ÿ :. / Ê"Ê /6 Ê691=/Ê-1= Ê *"-9/ 1/: Ê tÊ -«iÌÀÕÊÃÕãiLÊ>ÊViÕÊÃÊ?ÌiÊãÃÌÊÃÌ>ÛÌÊÃ>] «Õ`ÊÛÞ«ÌiÊ`Ì>âÛßÊvÀÕ?ďÊ>Ê>ÄV
ÊÃÌÀ??V
ÜÜÜ°«À>Ã>°VâÊ 16="6/Ê"Ê "6: Ê"= "-/ Ê Ê 6 -/
]Ê / ,Ê<Ê6.Ê÷-Ê-*"ÿÊ6. Ê* < t
*`iÊâ>`?ÊÊâ«À>VÕiiÊÀ}>â>ćÊ>ÊViÛÕÊ>L`Õ° Ì>ÌÕÌiÊ?ÃÊ>ÊÞÊÛÄiÊÃLĉÊÛÞÃÛĉÌiÊ>Ê«ďi`Ûi`iiÊÕÊÛ?ð
"6ÊÊ ",
Ê*ÿ . Ê "6Ê "= "-/Ê,"<" "6
ÜÜÜ°«À>Ã>°Vâ >\ÊvJ«À>Ã>°Vâ] ÊÊÌi°\ÊÓnÎÊä£ÎÊÎÎÎ -«ićÃÌÊ*,-
DIVADLA A MUZIKÁLY
NABÍDKA VSTUPENEK M U Z I K Á LY : Golem, Angelika, Limonádový Joe, Elixír života, Noc na Karlštejně, Zpívání v dešti, Producenti, Bídníci, Miss Saigon, Jekyll a Hyde, Láska je láska, Jack Rozparovač, Jesus Christ Superstar, Dáma s kaméliemi, Tři mušketýři
O P E R E T Y: Netopýr, Čardášová princezna
D I VA D L A : Metro, Radka Brzobohatého, U Hasičů, Jezerka, Palace, Bez zábradlí, Fidlovačka Předvánoční koncerty v Emauzích a na Žofíně
DOPORUČUJEME: Středověk na vlastní kůži – Dětenice Minimální objednávka 10 vstupenek na jedno představení. Zájemcům pošleme bližší informace. Pražská herecká společnost tel.: 271 732 341 Benešovská 32 fax: 272 730 323 101 00 Praha 10
[email protected]
předplatné týdeníku školství Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.
OBJEDNACÍ LÍSTEK* Objednávám ........................ předplatné Týdeníku Školství.
¹äÙYëYâÚëäÙêßÞÙäèéäëàî
àäᣠÏÖßÞèéeéÚèÞÞËîåÞéãçÚÞâåçäèëdYàîÖêbÞéÚáÚ ÃÖ×mïmâÚËYâ¯
ÞçäàäêåÖáÚéêÖæêÖ×ÖççïãØÝëÚáÞàäèém àëÖáÞéãmåçÖâÚãÞéäêëäÙêïÚ¬¥âÚéç Ýáê×äàdÝäëçéê︽ÀÄÀäàämãèàä
Jméno – název odběratele: .................................................. .............................................................................................
çäïëäïëäÙîïÙÖçâÖÖàËYâ ëçÖéãd×ÖçÚáî¡àéÚçd
ÚémåmçäÙê ÛáÚíÞ×ÞáÞéêåÞïåèä×êåáÖØÚãm
Adresa: .................................................................................. ............................................PSČ dodací pošty: .................. E-mail: ................................................................................. Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ): ËÄÁº¿ÉºÂĹÇÄÊÁ¾ÃÀÊ
Podpis (u organizace razítko): ............................
TÝDENÍK
* Určeno jen pro zcela nové předplatitele !!!
w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z
Číslo 1
9. ledna 2008
Datum: .............................
©©¨¨§§ ììì£çäèÖãÖ£Úê
ÍæãÜáëÜñØÚÜåìäoêëåoßæßæíæéì
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail: rosana_inz_skolstvi_90x125.indd 1 2.1.2007 14:30:23
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 920 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.