o činnosti a hospodaření obecně prospěšné společnosti Společnost přátel československého opevnění o.p.s. za rok 2009

o činnosti a hospodaření obecně prospěšné společnosti

Společnost přátel československého opevnění o.p.s. za rok 2009

V Brně dne 30. 6. 2010

Identifikační údaje: IČ:

26963337

Obchodní firma:

Společnost přátel československého opevnění, o.p.s.

Právní forma:

141 - Obecně prospěšná společnost

Sídlo:

Glinkova 9, 623 00 Brno

Stav subjektu:

aktivní subjekt

Datum zápisu:

20. 4. 2005

Předmět podnikání: -

provozování muzea v tvrzi Bouda,

-

rekonstrukční práce za účelem přiblížení tvrze Bouda stavu v roce 1938 s ohledem na potřeby provozu muzea,

-

přednášková a propagační činnost.

Doplňková činnost: -

velkoobchod,

-

maloobchod se smíšeným zbožím,

-

maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny,

-

reklamní činnost a marketing.

Zakladatelé: SPČO, s. r. o. Kolín (62062689) zastoupena jednatelem Jiřím Dibelkou. Klub Bouda o. s., Těchonín (26528282) zastoupena předsedou Ing. Milanem Dupalem. V roce 2009 nedošlo ke změně zakládací listiny ani ke změně řídících orgánů. Složení řídících orgánů: Správní rada: Martin Ráboň, Ing. – předseda správní rady Petr Korbel – člen správní rady Martin Plocek – člen správní rady Dozorčí rada: Petr Wildt, JUDr., Ph.D. – člen Milan Dupal, Ing. – člen Svoboda Václav – člen

Zpráva o činnosti a hospodaření

Společnost přátel československého opevnění, o.p.s. za rok 2009 Společnost přátel československého opevnění, o.p.s. (dále jen SPČSO) je soukromou společností, jejíž kořeny sahají až do roku 1990. V roce 2005 se konečně podařilo dospět, tak jak se legislativa v ČR postupně vyvíjela, do podoby obecně prospěšné společnosti – Společnosti přátel čs. opevnění, o. p. s. SPČSO obsahem své činnosti i hlavními cíli navázala na předchozí právní formy společnosti. Hlavním cílem vždy bylo sdružit zájemce o vojenskou historii a čs. opevnění z let 1935–1938 a zahájit s těmito dobrovolníky postupnou rekonstrukci dělostřelecké tvrze Bouda, která je jedním z nejcennějších a nejvýznamnějších fragmentů mohutného čs. pevnostního systému. Dalšími cíly Společnosti přátel čs. opevnění bylo zpřístupnění této rozsáhlé pevnostní stavby nejširší veřejnosti, její popularizace, stejně jako popularizace naší vojenské historie a celého čs. opevnění formou výstav, vydávání publikací a propagačních materiálů a navázání úzké spolupráce s AČR, okolními obcemi a státní správou. Ne nevýznamným cílem se stalo prosazení dělostřelecké tvrze Bouda mezi státem evidované kulturní památky. Po dvaceti letech usilovné práce, bylo možno konstatovat, že dílčích cílů se podařilo úspěšně dosáhnout. V roce 1995 byla dělostřelecká tvrz Bouda zapsána Ministerstvem kultury do seznamu kulturních památek ČR, objekt se podařilo zpřístupnit díky nezištné pomoci a pracovnímu nasazení několika desítek dobrovolníků (za 20 let dobrovolníci odpracovali cca 300.000 brigádnických hodin), podařilo se vydat celou řadu knižních titulů a velké množství propagačních materiálů, které ve značné míře přispěly k informovanosti laické i odborné veřejnosti. Podařilo se navázat velmi úzké kontakty s představiteli okolních obcí, s AČR i státní správou. Největší oporou je provozovatelům muzea ve tvrzi Bouda Pardubický kraj. Bouda se prezentovala na řadě výstav, z nichž nejvýznamnější byly opakované expozice v rámci mezinárodních veletrhů IDET na brněnském výstavišti. Samotná Bouda se přes velmi špatnou dostupnost stala jednou z nejvíce navštěvovaných vojenských památek v ČR a jednou z nejvýznamnějších kulturních památek v Pardubickém Kraji. Její význam je však vzhledem k zachovalosti objektu celostátní. V Brně dne 30. 6. 2010

Ing. Martin Ráboň předseda SPČSO, o.p.s.

Jaká byla sezóna 2009 – co se chystá v roce 2010 Muzeum čs. opevnění – dělostřelecká tvrz Bouda Tvrz Bouda – nejvýznamnější vojenská památka Pardubického kraje – oslavila v roce 2009 dvacáté výročí svého zpřístupnění pro veřejnost. Za dvacet let existence muzea shlédlo tvrz okolo 250 000 návštěvníků. Návštěvnost: Dvacátá sezóna se s ohledem na průběh počasí (brzký příchod zimy), obtížnou dostupnost tvrze a hospodářskou krizi, která znatelně dolehla na celou společnost, vyvíjela vcelku uspokojivě. Boudu navštívilo za cca 180 dnů provozu více než 14.000 návštěvníků. Téměř jistě tomu pomohla aktivní a rozsáhlá reklamní a informační kampaň, které pravidelně věnujeme velkou pozornost. V roce 2009 jsme naši snahu tvrz zviditelnit ještě dále zvýšili. Realizované práce a akce: • Díky grantu od Pardubického kraje (poskytl cca 46% potřebných finančních prostředků) jsme mohli realizovat zcela zásadní projekt – I. etapu výroby a instalace informačních tabulí v podzemí tvrze a u povrchových objektů (jde o tabule pětimutační /česky, anglicky, německy, francouzsky a polsky/, v provedení „do mokra“). Celkové náklady na tento – pro daný rok hlavní projekt – přesáhly 250.000,- Kč. V terénu u objektů je instalováno 7 tabulí, na prohlídkových trasách v podzemí tvrze je instalováno 65 tabulí. • V roce 2009 jsme zcela dokončili úpravu pietního místa ve 2. sále válečných kasáren v podzemí tvrze. To nám umožnilo ve zdejším prostředí s neopakovatelnou atmosférou uspořádat pietní akt, kterým jsme připomenuli oběti obránců hranic republiky v roce 1938 a 1939. • Pokračovaly práce ne obnově interiéru vchodového srubu K – S 22a – zejména v prostoru překladiště materiálu. • Podařilo se namontovat páteřní rozvod elektrické energie v trase vedené od kasáren na pěchotní srub K – S 24. • Proběhla úspěšně celková revize elektrického rozvodu ve tvrzi – revizní technik se svými spolupracovníky strávil důkladnou kontrolou a opravami v podzemí tvrze celý týden. • Proběhla úspěšná prezentace tvrze v rámci veletrhu cestovního ruchu Regiontour a GO v lednu v Brně. (V roce 2010 se nám na něj bohužel nepodařilo dát dohromady finanční prostředky.) • Podařila se úspěšná prezentace tvrze na propagačním DVD (vydalo Sdružení obcí Orlice). • Velmi důležitá byla prezentace tvrze, jejího stavu, možností a potřeb před vedením kraje (pan hejtman) a klíčovými krajskými úředníky při jejich návštěvě 14. září 2009. • Započala první etapa výroby a instalace informačních tabulí tvrze Bouda na klíčová místa v KPO, tam, kde jsme již dříve propagaci měli, ale tato obsahově, či technickým stavem dosloužila. • Podařilo se na povrchu tvrze vyhledat a vytrasovat původní průběh staveništní úzkorozchodné železnice, čímž se přispělo objasnění dalšího historického faktu, tentokrát z období výstavby tvrze. Průběh trasy je provizorně vyznačen.

• V sezóně 2009 pracovalo na tvrzi Bouda zejména v měsících červnu, červenci a srpnu 15 členů Klubu Bouda (KB), většina členů KB se rovněž aktivně účastnila pracovních akcí, či zajišťování provozu během některých víkendů. V letošním roce: V zimních a jarních měsících roku 2010 jsme prováděli zejména drobnou údržbu, úklid podzemí, drobné opravy elektrických rozvodů, důkladnou údržbu strojovny tvrze. Pro rok 2010 máme několik skromných priorit, které nebude snadné naplnit, neboť vývoj návštěvnosti (měsíce květen a červen 2010) je velmi nepříznivý. • Dokončení rekonstrukce 2. pilíře mezi překladištěm materiálu a začátkem úzkorozchodné železnice ve srubu K – S 22a. • Již 3 roky je vyprodán tištěný průvodce tvrzí Bouda. Nedostávalo se prostředků na jeho nové vydání. Tohle bychom v letošním roce rádi napravili. Návštěvníci se dotazují stále častěji. Naopak dražší publikace, které v našem obchodě na tvrzi stále nabízíme, postrádají své kupce. • Pokusili jsme se rozšířit sortiment nabízených publikací, upomínkových a sběratelských předmětů. Vedle dřevěné turistické známky má Bouda svoji sběratelskou kartu KČT, magnetku České motivy, turistickou samolepku, pamětní minci… K dispozici je širší sortiment zboží, než dříve. • Samozřejmostí je zajištění provozu v hlavní turistické sezóně silami dobrovolníků tak, aby provozní doba a zejména vstupy do podzemí pro návštěvníky byly co nejvstřícnější. • Rádi bychom investovali nějakou práci a finanční prostředky do zázemí pro obsluhu tvrze. Agresivní prostředí s vysokou vlhkostí se za léta provozu podepsalo na skromném vybavení sloužícím dobrovolníkům. • Pokračujeme ve výrobě a instalaci informačních tabulí tvrze Bouda na klíčová místa v KPO, tam, kde jsme již dříve propagaci měli, ale tato obsahově, či technickým stavem dosloužila. Nové tabule jsou provedeny z nejlepších materiálů a opět jsou v pětijazyčné mutaci. Tento přístup považujeme pro budoucí rozvoj turistického ruchu v rámci KPO za klíčový.

Muzeum opevnění – dělostřelecká tvrz Hůrka Tvrz Hůrka – turistický cíl s velkým potenciálem a významná technická a vojenskohistorická památka – má za sebou první etapu proměny z armádního muničního skladu na muzeum. Návštěvnost: Za první sezónu (počítáno od září 2008 do září 2009) – činila cca 16 000 lidí. To byl velmi dobrý výsledek v době, kdy se nový turistický cíl teprve pomalu dostával do povědomí veřejnosti. Je potřeba si uvědomit, že se jednalo o pět desetiletí utajovaný objekt, bez turistické minulosti. Zájemci o opevnění Hůrku sice dobře znali už před předáním objektu k civilnímu využití, široká veřejnost však nikoliv. Na srovnatelné číslo v návštěvnosti jsme se na tvrzi Bouda dostávali asi 5 let od jejího zpřístupnění.

Jistě je to dáno dobrou dostupností Hůrky, ale významnou roli sehrála rovněž velmi rozsáhlá reklamní a informační kampaň (televize, rozhlas, různé druhy tištěné propagace /více než 100 000 ks./, internetová prezentace na zavedených stránkách…), která Hůrku propagovala. Podařilo se osadit první směrníky k silnicím a směrovky na městském mobiliáři. Realizované práce a akce: • Díky zbytku dotace od Pardubického kraje (získalo ji město Králíky v roce 2008 na zpřístupnění tvrze) byla např. vybudována pokladna, vyměněn hlavní rozváděč el. energie… naše společnost koordinovala, připravovala, pomáhala při realizaci • Z prostředků naší společnosti se podařilo realizovat I. etapu výroby a instalace informačních tabulí v podzemí tvrze (jde o tabule pětimutační /česky, anglicky, německy, francouzsky a polsky/, v provedení „do mokra“). • Proběhla úspěšná prezentace tvrze v rámci veletrhu cestovního ruchu Regiontour a GO v lednu v Brně. (V roce 2010 se nám na něj bohužel nepodařilo dát dohromady finanční prostředky.) • Zvládla se premiéra „Dětského dne“ ve spolupráci s VMK a K – S 14, zvládlo se také speciální prohlídkové schéma tvrze v rámci akce Cihelna, kdy průvodci odchází se skupinami návštěvníků k prohlídce v časových intervalech 12-15 minut. • Podařila se úspěšná prezentace tvrze na obou nových propagačních DVD (jedno vydalo město Králíky, druhé Sdružení obcí Orlice). • Velmi důležitá byla prezentace tvrze, jejího stavu, možností a potřeb před vedením kraje (pan hejtman) a klíčovými krajskými úředníky. • V roce 2009 jsme postupně zpracovali podklady pro grantový projekt revitalizace tvrze Hůrka, včetně předprojektů, studií a finančních kalkulací – ve spolupráci s odbornými subjekty (o tom podrobněji v dalším textu). • V sezóně 2009 pracovalo na Hůrce v měsících červnu, červenci a srpnu dohromady 10 placených brigádníků – 7 mužů, tři ženy – jako průvodci. Správce vybíral lidi se zájmem a znalostmi o vojenské historii a zejména čs. opevnění. Původní obava, že se nepodaří dát dohromady pro první sezónu tým průvodců, se nenaplnila. Dobrý základ se podařilo položit, přišli lidé se zkušeností z Haničky i Dobrošova. • Hůrku navštívila již řada významných lidí. Velmi si považujeme návštěvy syna generála Husárka – ředitele ŘOP. Ing. Vladimír Husárek žije ve Francii, má 87 let a Hůrka byla první čs. pevnost, kterou si mohl důkladněji prohlédnout. Neúspěchy: Zdaleka ne vše se podařilo v roce 2009 podle našich představ. Návštěvnost na Hůrce od 1. ledna do 31. prosince 2009 naprosto neodpovídala našemu očekávání. Přišlo cca 12 000 lidí. Příčinu nižší návštěvnosti (předpoklad 15-17 000 osob) představuje naprosto nečekaný příchod zimy do Králík v první půli měsíce října. Půlmetr sněhu a hrůzostrašné zprávy o sněhové kalamitě na Ústecko-orlicku v médiích byly příčinou toho, že po řadu týdnů na Hůrku téměř nikdo nepřišel. Návštěvnost bohužel ovlivňuje nejen počasí, ale rovněž například rozsáhlejší rekonstrukce komunikací (zažili jsme před pár lety na Boudě), nebo například rekonstrukce trafostanice, kdy investor nedodrží dohodu (případ z dubna 2010 na

Hůrce, kdy odpojení tvrze od elektrické energie na celkových 10 dnů a nedodání slíbeného generátoru znamenalo rušení objednaných zájezdů a praktické zastavení provozu muzea). Naopak, přes nepříznivé zimy, se podařilo zvládnout jarní tání a přívaly vody do podzemí tvrze. Jak loni, tak i letos. Objekty tvrzí (např. rovněž Bouda) trpí faktem, že kanalizace při prudkém tání nezvládá přívaly vody, sbírané ve skále za klenbami chodeb a sálů. Je potřeba se na to připravit a včas odvodňovací štole pomoci čerpáním… V letošním roce: V zimních a jarních měsících roku 2010 jsme se pustili do řady činností, některé byly zcela zásadní. • Díky vstřícnosti všech majitelů pozemků na povrchu tvrze, zejména rodinám Miltákovým, Bárnovým a firmy ZEOS, se podařilo uskutečnit první etapu čištění exteriérů povrchových objektů Hůrky – odstranění náletových dřevin, černých skládek a deponií odpadu. Povrch Hůrky sloužil v uplynulých desetiletích jako odkladiště všeho nepotřebného. Na hromadách odpadů vyrostly náletové dřeviny, těmi rovněž zarostly samotné objekty tvrze a vše změnily v neproniknutelné houští. Co hůře, začalo zanikat panorama – nádherný výhled z povrchu tvrze. Nekvalitní náletové dřeviny (břízy, olše, vrby a jasany) začaly zakrývat výhled na Králický Sněžník, Orlické hory, masiv Jeseníků i město Králíky… Tohle chceme radikálně změnit: objekty uvolnit od náletů, zpřístupnit terén tak, aby se postupně daly likvidovat černé skládky, očistit povrch tvrze aby se stal místem, ze kterého se bude radost rozhlédnout… Uklidit skládky (jsou jich desítky!!!) a odstranit všechny nekvalitní náletové dřeviny – to bude práce na řadu dalších let… • První rozsáhlejší expozice do podzemí tvrze byla dokončena, slavnostní vernisáž proběhla 24. června 2010. Jedná se o první stálou muzejní expozici v ČR, věnovanou československým výsadkovým operacím z Velké Británie a Itálie za 2. světové války s názvem „S padákem nad hlavou…“. Na ploše 140 m2 jednoho ze sálů v podzemí tvrze Hůrka, naleznou návštěvníci informace o všech československých paraskupinách, které v letech 1941-1945 vyslal II. (zpravodajský) odbor Ministerstva národní obrany československé exilové vlády v Londýně na území Protektorátu Čechy a Morava, ale také do Francie, Itálie, Jugoslávie a na Slovensko. Vedle podrobných informačních panelů s mnoha fotografiemi jsou součástí expozice také trojrozměrné exponáty. Tato stálá expozice se rovněž dotýká dalších témat – čs. paradesantních jednotek v Sovětském svazu, parašutistických jednotek států účastnících se II. světové války a významných výsadkových operací… Hlavním scénáristou výstavy je historik PhDr. Jan Břečka z Moravského zemského muzea v Brně, na projektu se podílí také členové Společnosti přátel čs. opevnění, o. p. s. • Postupně se zpracovávají podklady pro další etapu instalace informačních tabulí určených do podzemí tvrze (opět jde o tabule pětimutační v provedení „do mokra“). • V dubnu 2010 vyšla publikace o tvrzi Hůrka. Od jiných prací, které se v minulosti Hůrkou různým způsobem a v různé hloubce zabývaly, se zásadně liší: patří mezi průvodce typu Maximum-minimum-minimum (tedy maximum informací, na minimálním prostoru, za minimální cenu). Lidé dnes kupují knížky velmi málo a tak jim musíme nabídnout cenově dostupnou a

srozumitelnou příručku, která by zachytila a neinformované laické veřejnosti představila alespoň to základní z historie tvrze. Úplnou novinkou v Miniprůvodci Hůrkou je informace o poválečném využívání tvrze a také resumé ve 4 jazycích – anglicky, německy, francouzsky a polsky. Je to další krok směřující k informačnímu zpřístupnění tvrze cizincům… V současnosti je připravena také rozsáhlejší publikace, na tu si však musíme ještě počkat, není dostatek finančních prostředků na vydání… Evropský grant pro Hůrku Muzeum opevnění – dělostřelecká tvrz Hůrka představuje vedle Vojenského muzea Králíky a Muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrze Bouda pilíř projektu „Králická pevnostní oblast“ (KPO). Postupným naplňováním jednotlivých kroků projektu vzniká významný produkt – cíl pro cestovní ruch. KPO se už roky drží s návštěvností na jednom z předních míst v rámci Pardubického kraje. Dalšími naplněnými kroky se potenciál KPO v roli turistického cíle stále zvyšuje… Hůrku předalo ministerstvo obrany ČR městu sice v relativně velmi dobrém stavu, jenže armáda využívala tvrz jako sklad – čemuž se vše podřídilo. V těch částech tvrze, které se využívaly, bylo možné téměř „jíst z podlahy“. Několik částí pevnosti však zůstalo neprodyšně uzavřeno a o ty se armáda nestarala, neboť k tomu nebyl důvod ani potřebné prostředky (některé prostory dokonce zůstaly od doby okupace jen částečně vyklizené, nevětrané, bez elektrifikace). Funkci skladu byly přizpůsobeny všechny technologie – velmi finančně náročné (osvětlení, vytápění…) a s ohledem na ekologii ne zrovna šetrné. Vznikly také četné esteticky a pro muzeum funkčně nevhodné přístavby a provozní budovy… Na výchozím stavu všeho majetku se podepsala skutečnost, že mezi ukončením využívání skladu armádou a jeho předáním městu Králíky uběhlo několik let, kdy se intenzita péče o objekty zásadně snížila… Stav celého objektu tvrze, budov v přilehlém vstupním areálu, i povrchu terénu Společnost přátel čs. opevnění podrobila důkladnému zhodnocení a navrhla městu Králíky priority v oblasti údržby a provozu objektu a priority rozvoje a fungování muzea. Na základě tohoto materiálu vznikl projekt určený do fondu ROP (evropské finanční prostředky), který by měl poskytnout potřebné finance. Město realizuje několik náročných projektů, nemělo potřebné prostředky na 8% spoluúčast v projektu revitalizace tvrze Hůrka. Obrátili jsme se proto společně na Pardubický kraj s prosbou o pomoc a podporu. Nešlo váhat, finanční krytí fondu ROP totiž končí, a pokud by se nepodařilo z evropských peněz něco získat nyní, šlo by zřejmě o definitivu… Pak už by zbývalo jen plakat nad tím, jak na nic nejsou peníze, stát ani nikdo další se nestará, vše chátrá a uvažované cíle a plány mizí v nedohlednu… Něčeho takového jsme svědky prakticky denně: pasivita – plané řečnění – zloba nad nezdarem – atak vůči těm, kterým se něco vydařilo… Kraj ale nezklamal! Vyhověl a formou dotace poskytl městu potřebné prostředky na finanční spoluúčast v grantu. To je mimořádné gesto a podpora. Jistou roli sehrála skutečnost, že se vedení kraje i klíčoví úředníci podrobně seznámili se stavem Hůrky a jejím potenciálem pro turistický ruch v případě, že se podaří realizovat potřebná, námi navržená opatření. Grant by měl být (podaří-li se jej získat) realizován v letech 2010-2012. Jeho realizací se tvrz Hůrka jako muzeum posune o obrovský krok kupředu. To co by se díky připravovanému grantu na Hůrce vybudovalo a zřídilo v horizontu cca 3 let, to by za standardních okolností, při zachování vysoké návštěvnosti a získání běžných

grantů (např. od Pardubického kraje či Ministerstva kultury), trvalo dle odborných dohadů cca 40 let. Pokud se vše podaří podle plánů a představ Společnosti přátel čs. opevnění o. p. s., bude to největší projekt v rámci rekonstrukce a zpřístupnění objektů čs. opevnění, realizovaný na území ČR. A bude to podobně jako Vojenské muzeum opět v Králíkách – tedy finanční prostředky z EU přijdou právě sem! Co je součástí projektu Revitalizace tvrze Hůrka: • Rekonstrukce, zateplení a přístavba stávající provozní budovy, s výměnou oken (zajistí šetření provozní energie, upraví pro provoz nevyhovující členění budovy, vyřeší chybějící sociální zázemí pro návštěvníky, změnu účelu některých místností, částečnou změnu vnitřních dispozic…). Tím se podstatným způsobem zlepší technický stav budovy a výrazně sníží provozní náklady (např. za nezbytná chemická WC pro návštěvníky ročně platí provozovatel přes 60 000,- Kč!). • Rekonstrukce provozní budovy umožní odstranění překládací haly přistavěné armádou před vchodovým objektem tvrze v 70. letech minulého století. Hala je nejen cizorodý prvek, ale hlavně prvek, kterému brzo skončí životnost. Investovat peníze do údržby a oprav něčeho, co je na daném místě nevhodné a ještě to zcela zakrývá přirozený poutač muzea (vchodový objekt) to by bylo dle provozovatele silně kontraproduktivní. Hala musí pryč. Než ale půjde pryč, musí být vyřešena pokladna a hlavně dostatečně kapacitní čekárna pro návštěvníky v rekonstruované provozní budově. • Vysoušení a větrání podzemí tvrze: stará technologie (kotle na LTO, teplovodní radiátory, klimatizační jednotky…) bude nahrazena novou, s vyšší účinností a podstatně nižšími náklady na provoz (oproti zastaralému a neekologickému zařízení AČR). Teď jsme v situaci, kdy se podzemí nevytápí (kotle – znečišťující zdroj – jsou již delší dobu odstaveny). Tento stav nesmí trvat dlouho! Technologie moderního větrání bude umožňovat více režimů v závislosti na ročním období a počasí. Nejvíce energie (předehřev) bude potřeba v létě a tu by měl mít systém co nejlevnější, díky teplu od solárních kolektorů (umístěných na střeše nové přístavby provozní budovy). Vysoušení a temperování podzemí umožní jeho další využívání, nejen k expozičním účelům… • Turistickou značku (okruh) z náměstí ke vstupnímu areálu chystá město – včetně chodníčku – snad v krátké době. Na tu naváže první část naučné stezky + poutače na klíčových pozicích KPO, které jsou rovněž součástí shora uvedeného projektu. Příští rok by se tak v terénu mělo objevit 15-17 velkoformátových tabulí – s pěti jazyčnou mutací potřebných informací. Tabule budou směřovat turisty ke klíčovým muzeím v KPO, tedy i na Hůrku. • Projekt dále řeší: výrobu a montáž chybějícího zábradlí do bojových srubů tvrze Hůrka (podle původních podkladů z let 1937–1938) – tedy zpřístupnění částí tvrze, které armáda uzavřela. Montáž elektrických rozvodů do šachet a bojových objektů tvrze (ne vše měla AČR elektrifikováno). Zavěšenou podlahu v těžce devastovaném, ale pro návštěvníky velmi atraktivním dělostřeleckém srubu K – S 11 a vyřešení výstupu z tohoto srubu na terén. Realizace shora uvedeného přinese další možnou nabídku návštěvníkům a nové prohlídkové okruhy. • Výroba a osazení pancéřových dveří na původní místa – další zpřístupnění tvrze a rovněž její zabezpečení. Zároveň získáme další únikové a požární východy, čímž se zvýší bezpečnost návštěvníků i personálu.

• Kamerový a zabezpečovací systém do podzemí tvrze – další zpřístupnění tvrze, nový systém provozu (volná prohlídka tvrze a expozic – podle zájmu návštěvníka – po zaplacení vstupného), zvýšení bezpečnosti návštěvníků, vlastního personálu i expozic. Shora uvedený projekt se nám podařilo nejen připravit a zpracovat, ale na jaře tohoto roku i podat. Nejdůležitější je, že se podařilo získat od Pardubického kraje pro Králíky finanční dotaci na potřebnou spoluúčast města. To znamená, že pokud se tento projekt podaří, peníze přijdou z fondu EU (cca 90 %), zbytek (cca 10 %) nebude muset dát město, ale dá (už dal) kraj. To je zatím náš největší úspěch, protože koruny se v dnešní době shání velmi těžko… Na projektu se podílely nejen oslovené odborné firmy, jejich projektanti a rozpočtáři, ale také odborníci z řad bunkrologů – např. pánové Oldřich Gregar a Zdeněk Komanec. Pro podání jej připravila firma Redea ze Žamberka a velkou práci – daleko nad rámec svých funkcí – odvedli paní starostka Jana Ponocná a místostarosta Čestmír Doubrava. Pro nás jako provozovatele muzea je velmi potěšující ten fakt, že díky vlastnímu úsilí a také vstřícnosti kraje jsme loňskou nízkou návštěvnost překlopili do kladných čísel – získaná dotace totiž dosahuje téměř 3 milionů korun! Teď už zbývá jen držet si pěsti, aby se záměr podařilo realizovat v plném rozsahu. Je to naděje na opravdu zásadní změnu a posun k lepšímu a obrovskou finanční investici do městského majetku (přes 20 milionů celkem!). Areál čs. opevnění Šatov Zajišťování provozu areálu (správcovskou činnost) jsme po vzájemné dohodě s Technickým muzeem ukončili ke dni 31. prosince 2009. Správcovskou činnost (provoz muzea v pěchotním srubu MJ – S 3 „Zahrada“) jsme v Šatově zajišťovali pro Technické muzeum v Brně od srpna 2005. Poděkování: Rádi bychom poděkovali těm občanům Králík a okolních obcí, kteří nám nezištně různými formami pomáhají (např. někteří bývalí zaměstnanci VÚ, někteří místní podnikatelé, místní radnice a někteří úředníci MěÚ), mnohokrát děkujeme! Speciální poděkování patří Pardubickému kraji, jeho vedení a jeho úředníkům! Ing. Martin Ráboň, předseda správní rady Společnost přátel čs. opevnění, o. p. s.

Roční účetní závěrka Přehled základních údajů z Rozvahy (v tis. Kč)

Společnost přátel československého opevnění, o.p.s. disponuje aktivy ve výši 611 tisíc korun českých. Převážnou část představuje dlouhodobý hmotný majetek z 77 %, pohledávky z obchodních vztahů z 17 % a zbylou část doplňují peněžní prostředky v hotovosti a na bankovních účtech. •

Aktiva jsou kryta vlastními zdroji ve výši 326 tisíc Kč, tj. 53 % aktiv.

•

Cizí zdroje ve výši 285 tis. Kč zahrnují zejména závazky (půjčky) ve výši 216 tis Kč.

Přehled základních údajů z Výkazu zisku a ztrát (v tis. Kč)

•

Hospodářský výsledek ve výši 54 tis. Kč (zisk) byl dán ziskovostí hlavní činnosti.

•

V rámci hlavní činnosti je vykazován zisk před zdaněním 125 tis. Kč, ve správní činnosti ztráta -74,6 tis. Kč a hospodářské činnosti zisk 4 tis. Kč. Výsledek hospodaření v hlavní a správní činnosti po zdanění je zisk 50,3 tis. Kč, v hospodářské činnosti je zisk 4 tis. Kč. Celkový výsledek hospodaření je zisk 54 tis. Kč. Podrobný rozpis nákladů a výnosů podle druhu činnost je vyčíslen v tabulkách na následujících stranách.

V Brně, dne 30. 6. 2010 Zpracovala: Ing. Jana Lopourová

Předseda o.p.s.: Ing. Martin Ráboň

Přehled výnosů Hlavní činnosti

Výnosy přijaté z Tržby z prodeje služeb Technické muzeum (Šatov) Tržby z prodeje služeb SPČO (Bouda) Tržby z prodeje služeb Správa nemovitosti Tržby z prodeje služeb ostatní Tržby za prodané zboží Úroky nezdaňované Zúčtování fondů Jiné ostatní výnosy

Celkem

Doplňkové Správní činnost činnosti

165 600,00 0,00 129 053,00 0,00 720 000,00 0,00 0,00 3 154,00 0,00 188 171,00 0,00 0,00 10 362,38 0,00 0,00 1 544,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 122,35 0,00 0,00

1 025 015,38 192 869,00

122,35

Rozpis nákladů Náklady vynaložené na Spotřeba materiálu Kancelářské potřeby Čistící prostředky DDHM do 3 000,- Kč Prodané zboží Prodané zboží - turistické známky Prodané zboží - jakostní víno Poštovné Telefon Nájem a technické služby Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné SP Zákonné ZP Zákonné SN Úroky z úvěru TZ pod limit Poplatky bance Odpisy Poskytnuté členské příspěvky

Celkem

Stav a pohyb majetku a závazků

Hlavní činnost

Doplňková činnost

Správní činnost

42 001,70 73,00 0,00 12 176,00 0,00 0,00 0,00 810,00 10 205,58 45 642,00 4 789,00 607 069,60 104 698,35 42 605,25 3 605,00 0,00 4 772,00 0,00 19 694,82 1 960,00

1 549,00 780,00 252,00 0,00 105 999,49 16 644,00 1 408,00 1 131,00 1 890,00 0,00 402,00 44 382,40 10 327,65 3 978,75 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 40 539,17 20 800,00 5 200,00 1 872,00 0,00 5 000,00 0,00 1 317,00 0,00 0,00

900 102,30

188 744,29

74 728,17

Majetek SPČSO, o.p.s. je tvořen stavbami a samostatnými movitými věcmi se stavem k 1. 1. 2009 v hodnotě 206 tis. Kč. Během roku 2009 se jeho stav změnil pořízením soustavy informačních panelů s jazykovou mutací na prohlídkových trasách v částce Kč 286 tis. Kč a koupí umělecké sbírky fotografií v hodnotě 11 tis. Kč. Samostatné movité věci jsou tvořeny souborem informačních panelů a absorpční odvlhčovací jednotkou. Odpisy movitých věcí činily v roce 2009 19,7 tis. Kč a ke konci roku 2009 byla celková hodnota oprávek 32,7 tis. Kč. Krátkodobý majetek měl na počátku roku 2009 hodnotu 287 tis. Kč a na konci roku 2009 141 tis. Kč a je tvořen zbožím, peněžními prostředky a pohledávkami. Zboží na skladě tvoří výhradně knihy s příslušnou tématikou, turistické známky a zásoba balených vod. Na začátku roku 2009 byla hodnota zboží 34 tis. Kč a na konci roku 2009 byla hodnota zboží nulová, všechny zásoby byly vyskladněny a prodány. Závazky počátkem roku 2009 činily 198 tis. Kč a na konci roku 2009 byl jejich stav 285 tis. Kč a byly tvořeny především půjčkami ve výši Kč 216 tis. Kč a závazky vůči zaměstnancům ve výši 59 tis. Kč.

Vývoj a konečný stav fondů Vlastní jmění k 1. 1. 2009 mělo hodnotu 251,1 tis. Kč a během roku 2009 se jeho výše změnila o hodnotu odpisu investiční dotace Města Pardubice na pořízení souboru informačních tabulí na prohlídkových trasách s jazykovou mutací v roce 2009 ve výši Kč 5 860,88 a odpisu investičního grantu z rozpočtových prostředků Pardubického kraje roku 2006 na absorpční odvlhčovací jednotky ve výši Kč 4 501,50. Konečný zůstatek činní 240,7 tis. Kč. Rezervní fond Společnosti přátel československého opevnění, o.p.s. měl k 1. 1. 2009 nulovou hodnotu. Účet nerozdělený zisk minulých let měl k 1. 1. 2009 hodnotu 80,7 tis. Kč a jeho hodnota se změnila zaúčtováním ztráty z roku 2008 na vrub tohoto účtu ve výši -49,4 tis. Kč na hodnotu 31,3 tis. Kč k 31. 12. 2009. V roce 2009 byl fond daňových úspor v nulové výši.