ODŮVODNĚNÍ
OBECNÁ ČÁST
A. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA
1. Důvod předložení •
Název:
Nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. •
Identifikace problémů, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností:
Rámec platné právní úpravy tvoří směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice) a § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Cílem nitrátové směrnice je snížit znečištění vod způsobované dusičnany ze zemědělských zdrojů a předcházet dalšímu takovému znečišťování. Na základě této směrnice jsou členské státy povinny vymezit území, která jsou odvodňována do vod znečištěných dusičnany ze zemědělských zdrojů, tato území se nazývají „zranitelné oblasti“. Dále jsou členské státy povinny zpracovat a zavádět opatření pro zemědělce, která povedou k naplnění cílů směrnice. Jedná se o opatření v rámci území celého státu, ve formě tzv. zásad správné zemědělské praxe, která jsou dobrovolná a opatření ve zranitelných oblastech, která jsou povinná pro všechny zemědělce v těchto oblastech hospodařící, tzv. akční program. Zranitelné oblasti a akční program jsou vyhlašovány vždy na 4 roky a poté revidovány. Nitrátová směrnice stanovuje v článku 3 odstavci 4 základní pravidla pro revize zranitelných oblastí. Členské státy přezkoumají a podle potřeby upraví nebo doplní seznam vymezených zranitelných oblastí nejméně každé čtyři roky, přičemž přihlédnou ke změnám a skutečnostem, které při předchozím vymezení nebylo možné předvídat. Nitrátová směrnice dále stanovuje v článku 5 základní pravidla pro zpracování a revize akčního programu následovně. Členské státy připraví pro vymezené zranitelné oblasti akční programy k dosažení cílů uvedených ve směrnici. Akční program může být společný pro všechny ohrožené oblasti v rámci území členského státu, nebo pokud to členský stát považuje za vhodné, mohou být připraveny různé programy pro jednotlivé ohrožené oblasti nebo jejich části. ČR vyhlašuje společný akční program pro všechny vymezené zranitelné oblasti. - Akční program vezme v úvahu:
a)
dostupné vědecké a technické údaje, zejména pokud jde o podíly dusíku ze zemědělských nebo z jiných zdrojů,
b)
podmínky životního prostředí ve zmíněných oblastech dotčených členských států.
Akční program je zaváděn do čtyř let po jeho vyhlášení a obsahuje následující závazná opatření: a) opatření uvedená v příloze III směrnice, • • • •
období zákazu hnojení kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva omezení aplikace hnojiv s ohledem na půdní a klimatické podmínky maximální limit 170 kg N/ha na podnik
b) opatření, která členské státy zahrnuly do zásad správné zemědělské praxe, s výjimkou těch, které byly nahrazeny opatřeními uvedenými v příloze III. • • •
aplikace N hnojiv na svazích aplikace N hnojiv na půdu podmáčenou, zaplavenou, zmrzlou, pokrytou sněhem hospodaření v blízkosti vod
Členské státy přijmou v rámci akčních programů dodatečná nebo účinnější opatření, která pokládají za potřebná, je-li od počátku nebo na základě získaných zkušeností s prováděním akčních programů zřejmé, že opatření podle odstavce 4 nejsou dostatečná pro dosažení cílů uvedených v článku 1 směrnice. Při výběru těchto opatření nebo postupů vezmou členské státy v úvahu jejich účinnost a související náklady ve srovnání s jinými možnými preventivními opatřeními. Členské státy připraví a zavedou odpovídající monitorovací programy k posuzování účinnosti akčních programů. Členské státy přezkoumají a v případě nutnosti upraví své akční programy včetně všech dodatečných opatření, a to nejméně každé čtyři roky. O veškerých změnách v akčních programech uvědomí Komisi. § 33 vodního zákona, jenž transponuje nitrátovou směrnici, vymezuje zranitelné oblasti a ukládá následující povinnosti. (1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. (2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Požadavky nitrátové směrnice jsou též součástí systému kontrol podmíněnosti stanovený Nařízením Rady (ES) č. 73/2009. Toto nařízení definuje předpisy Evropské unie a jejich části, které jsou předmětem kontrol podmíněnosti. Tyto předpisy jsou rozděleny do oblastí řízení podle čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 podle přílohy II tohoto nařízení. 2
Jednotlivé oblasti řízení tvoří základ pro vyhodnocení míry snížení dotace zemědělskému subjektu v případě porušení požadavků jednotlivých předpisů. Cílem předloženého návrhu nařízení vlády je vyhlásit revize zranitelných oblastí a revizi akčního programu. Předložený návrh nařízení vlády je v kompetenci Ministerstva životního prostředí, a to v oblasti revizí zranitelných oblastí a Ministerstva zemědělství v oblasti revize akčního programu (§ 108 vodního zákona). Ministerstvo životního prostředí je proto předkladatelem a Ministerstvo zemědělství spolupředkladatelem návrhu. Předložený návrh stanovuje, v souladu s nitrátovou směrnicí a § 33 vodního zákona, v pořadí již druhou revizi zranitelných oblastí a akčního programu. Vzhledem k rozsahu souvisejících změn (zejména v přílohové části) bylo navrženo zrušení stávající právní úpravy problematiky – nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ze dne 3. března 2003 o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech - a její nahrazení předloženým nařízením vlády. Revize zranitelných oblastí: Revize vymezení zranitelných oblastí je na základě požadavků nitrátové směrnice a § 33 vodního zákona prováděna vždy ve 4-letém intervalu. MŽP bylo povinno provést 2. revizi vymezení zranitelných oblastí nejpozději do čtyř let od nabytí účinnosti nařízení vlády č. 103/2003 Sb., tj. do 1. září 2011. Výstupy 2. revize vymezení byly předloženy pro informaci vládě a staly se podkladem pro nastavení nového, tzv. 3. akčního programu. Postup vyhodnocení dat a revize vymezení zranitelných oblastí Pro revizi vymezení zranitelných oblastí v roce 2011 byly použity obdobné postupy hodnocení jako při prvním vymezení v roce 2003 i první revizi v roce 2007. Podkladem pro revizi v roce 2011 byla data z monitoringu povrchových vod ZVHS pro potřeby nitrátové směrnice za období 2003 – 2010 (údaje z 1741 profilů), podzemních vod ČHMÚ ve vrtech a pramenech za období 2002 – 2010 (údaje ze 712 objektů) a data o odběrech vod podle vyhlášky č. 431/2001 Sb. (788 odběrů povrchových vod a 4733 odběrů podzemních vod). Vybrány byly pouze profily a objekty, u kterých lze vyloučit jiné než zemědělské zdroje znečištění. Jako doplňující podklady sloužila data o využití území Corine Land Cover 2006 (MŽP), údaje o zemědělském hospodaření z roku 2010 (VÚRV, v.v.i.) a vrstva katastrálních území (verze 2010, ČÚZK). Revize vymezení byla provedena v souladu s požadavky nitrátové směrnice. V případě přidávání nových zranitelných oblastí byly základním kritériem vysoké koncentrace dusičnanů v profilech/objektech (nad 50 mg/l), prokazatelný rostoucí trend koncentrací dusičnanů a vliv eutrofizace povrchových vod způsobené zemědělským znečištěním (hodnocen pouze v profilech, ve kterých byly zjištěny koncentrace dusičnanů vyšší než 25 mg/l). Podpůrným kritériem byla vyšší zátěž území statkovými hnojivy a také potenciální úspěšnost navržených opatření akčních programů podle platného nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Podle předkladatelova výkladu nitrátové směrnice a smyslu zranitelných oblastí je hlavním účelem cílené snižování znečištění vod pomocí přísnějších požadavků v jasně definovaných oblastech. Pokud vody v oblasti dosáhnou cílové úrovně znečištění (v našem případě koncentrace dusičnanů pod 25 mg/l) a trend koncentrací je i nadále klesající, může být zranitelná oblast zrušena, dále ochranu oblasti zajistí už jen běžné nástroje platné pro celé území státu.
3
Výstupy 2. revize vymezení zranitelných oblastí Celkem bylo v rámci revize v roce 2011 vymezeno 47 nových zranitelných oblastí v celkovém rozsahu 234 katastrálních území. Ke zrušení (vyřazení) byla navržena pouze jedna zranitelná oblast (zahrnující 4 katastrální území). V této oblasti byly podrobně analyzovány veškeré dostupné podklady od posledního vymezení a podle vývoje koncentrací dusičnanů oblast splnila všechna kritéria indikující zlepšování stavu. Přehledné zobrazení výstupů 2. revize vymezení zranitelných oblastí je na obrázku 1, v tabulce 1 je shrnut celkový rozsah zranitelných oblastí v porovnání s rozsahem z prvního vymezení v roce 2003 a první revize v roce 2007. Je zde také uveden podíl celkové zemědělské půdy a podíl orné půdy v navržených zranitelných oblastech Obr. 1: Výstupy 2. revize vymezení zranitelných oblastí
Tab. 1: Tabulka vymezení zranitelných oblastí
Podíl plochy zranitelných oblastí v ploše ČR (v %) Podíl zemědělské půdy ve zranitelných oblastech k celkové ploše zemědělské půdy v ČR (v %) Podíl plochy zemědělské půdy z celkové plochy zranitelných oblastí (v %) Podíl plochy orné půdy z celkové plochy zranitelných oblastí (v %)
Vymezení (2003)
1. revize vymezení (2007)
2. revize vymezení (2011)
36,7
39,9
41,6
42,5
47,7
49,0
71,0
69,3
68,4
57,0
58,0
54,9
4
Zranitelné oblasti byly přidávány hlavně v těch místech, kde při vymezení v roce 2003 data z monitoringu chyběla a při první revizi v roce 2007 nebyla ještě dostatečně dlouhá časová řada zejména u odběrů podzemních vod. Na mnoha monitorovaných místech v zranitelných oblastech dochází k pozitivnímu vývoji v kvalitě vod, tj. snižování koncentrací, jen výsledné koncentrace prozatím neumožňují zranitelnou oblast zrušit. Revize akčního programu: Na základě požadavků nitrátové směrnice je každoročně prováděn monitoring akčního programu, který je každé 4 roky vyhodnocen a navržena změna (revize) akčního programu. 1. Akční program byl vyhlášen od 1. 1. 2004, jeho revize, tzv. 2. akční program byl vyhlášen od 8. 4. 2008. Nové, revidované znění akčního programu, které bude vyhlášené nabytím účinnosti předloženého nařízení vlády (tzv. 3. akční program), bylo zpracováno na základě následujících podkladů. 1.
Monitoring akčního programu – úpravy akčního z monitoringu realizace akčního programu v praxi, např.
-
úprava období zákazu hnojení pro hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem,
-
možnost kombinace hnojení nízkých dávek hnojiv v letním a podzimním období při zachování stejného přísunu N (vývoj nových technologií),
-
možnost hnojení minerálními hnojivy k ozimům, i když již bylo hnojeno k podpoře rozkladu slámy (vývoj nových technologií),
-
výjimka u navyšování skladovacích kapacit pro slamnatý a suchý hnůj (koně, kozy ovce, drůbeží podestýlka),
-
protierozní opatření – dáno do souladu s vymezením erozně ohrožených oblastí dle požadavků kontroly podmíněnosti (GAEC).
2.
Požadavky EK – v úpravě akčního programu se promítají výsledky konzultací ČR a EK k implementaci nitrátové směrnice v ČR. Technické konzultace s EK proběhly v květnu 2010 a následně proběhla rozsáhlá korespondence mezi oběma stranami. Výsledkem jsou úpravy akčního programu pro období 2012 – 2015, a to např.
-
prodloužení období zákazu hnojení pro minerální hnojiva,
-
snížení limitů k jednotlivým plodinám a doplnění některých plodin (zelenina, trvalý travní porost),
-
uvedení do souladu přísun N z hnojiv s rychle uvolnitelným N a minerálních hnojiv,
-
doplnění zákazu hnojení při nepříznivých půdních podmínkách,
-
doplnění požadavku na rovnoměrnost aplikace hnojiv,
-
doplnění lehkých půd do míst, kde nelze ukládat hnůj.
programu
vycházejí
Akční program je souhrn povinných opatření, které musí zemědělci plnit ve zranitelných oblastech, s cílem ochrany vod před jejich znečištěním. Proto je znění akčního programu vyhlašováno právním předpisem. Pokud by úpravy akčního programu nebyly realizovány, mohlo by dojít, s ohledem na současný vývoj českého zemědělství, ke zhoršení realizovatelnosti požadovaných opatření akčního programu. Dále by nebyly provedeny úpravy akčního programu dohodnuté s EK, což by v důsledku znamenalo další kola
5
vyjednávání a možné navržení ze strany EK na zahájení soudního řízení o nesplnění implementace nitrátové směrnice v ČR. 2. Návrh variant řešení •
Návrh možných řešení včetně varianty „nulové“: Varianty regulatorně-technického řešení
Při zvažování různých variant identifikovaného problému z obecného (regulatornětechnického) hlediska, které by mohly vést ke stanovenému cíli, bylo stanoveno pouze předkládané řešení v podobě legislativního materiálu (varianta 3). Důvodem je skutečnost, že identifikovaný problém je možné řešit pouze legislativní formou, konkrétně nařízením vlády. Z tohoto důvodu nelze použít jiné regulatorně technické varianty řešení, neboť taková řešení nesplňují kritéria pro revize zranitelných oblastí a akčního programu. Konkrétní věcné dopady varianty 1 a varianty 2 jsou pro úplnost uvedeny v následujícím přehledu variant věcného řešení. Varianty věcného řešení Varianta 1 („nulová“) V případě nerealizace revize vymezení zranitelných oblastí by došlo k porušení požadavků nitrátové směrnice, která stanoví, že členské státy přezkoumají a podle potřeby upraví nebo doplní seznam vymezených zranitelných oblastí nejméně každé 4 roky. V případě nerealizace úpravy (revize) akčního programu by došlo k porušení požadavků nitrátové směrnice, která stanoví, že Členské státy přezkoumají a v případě nutnosti upraví své akční programy včetně všech dodatečných opatření, a to nejméně každé čtyři roky. Jak vyplývá z monitoringu akčního programu a požadavků EK vznikla nutnost akční program na období 2012 – 2015 upravit. S ohledem na porušení požadavků nitrátové směrnice není možné realizovat tzv. „nulovou variantu“. Varianta 2 (revize zranitelných oblastí a akčního programu nelegislativní formou) Požadavek na přípravu nařízení vlády je stanoven v § 33 odst. 2 vodního zákona. Ustanovení uvádí, že vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. S ohledem na uvedené není možné realizovat identifikovaný problém nelegislativní formou. Varianta 3 („Návrh nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech“) Realizace varianty 3 vyplývá jak z § 33 vodního zákona, tak již samotného požadavku nitrátové směrnice, který stanoví, že členské státy připraví pro vymezené zranitelné oblasti
6
závazné akční programy k dosažení cílů směrnice. Protože jsou požadavky akčního programu závazné, resp. povinné pro zemědělce ve zranitelných oblastech hospodařící, musí být vyhlášeny právním předpisem. Platností nařízení vlády je podmíněna řádná implementace evropského práva. Tato varianta řešení je tedy řešením systémovým, které je aplikováno již od roku 2004. •
Dotčené subjekty
Cílovou skupinou jsou zemědělští podnikatelé hospodařící ve zranitelných oblastech, a to i částečně. Úpravou akčního programu budou dotčeni zemědělští podnikatelé, kteří již ve zranitelných oblastech hospodařili (cca 15 100 zemědělských subjektů) a ti, kteří jsou touto novelou nově do zranitelných oblastí zařazeni (cca 630 zemědělských subjektů). Nově (nad rámec stávající a rušené právní úpravy) budou muset hospodařit v souladu s akčním programem zemědělci v nově vymezených zranitelných oblastech, což představuje cca 630 zemědělských subjektů a cca 77 982 ha zemědělské půdy (zjišťováno z LPIS). 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů •
Identifikace nákladů a přínosů všech variant
Vyhlášením revize zranitelných oblastí a akčního programu budou naplněny požadavky nitrátové směrnice uvedené v článku 3 odstavec 4 a článku 5 odstavec 7. Náklady a přínosy zavedení revize zranitelných oblastí a akčního programu na podnikatelské prostředí je nutno rozdělit na dvě skupiny dotčených zemědělských subjektů. Zemědělci již ve zranitelných oblastech hospodařící, a zemědělci, kteří budou touto novelou nově do zranitelných oblastí zařazeni. Pro zemědělce již ve zranitelných oblastech hospodařící se navýšení nákladů nepředpokládá, také vzhledem k tomu, že požadavek týkající se investičních nároků na sklady pro statková hnojiva byl zaveden s odloženou účinností již v roce 2008. Ostatní úpravy opatření akčního programu oproti rušené/nerevidované právní úpravě nepřinesou zemědělcům zvýšené náklady, naopak předpokládá se, že díky změnám vyplývajícím z monitoringu akčního programu budou spíše přínosem. Nepředpokládá se zvýšení finančních nároků na státní rozpočet, neboť administrace a kontrola požadavků stanovených nařízením vlády nepředpokládá výraznější změny a nové požadavky akčního programu nejsou investičního charakteru, tudíž se nepředpokládají nové požadavky v rámci dotačních programů. Nicméně plnění nitrátové směrnice je v oblasti skladů pro statková hnojiva pro zemědělce velmi investičně náročná směrnice. Jedná se o požadavek na sklady pro statková hnojiva, které musí mít objem na 6měsíční produkci. Tento požadavek byl zaveden již nařízením vlády 108/2008 Sb., s odloženou platností od roku 2014. V návaznosti na revizi vymezení zranitelných oblastí došlo k rozšíření sledovaného území oproti stávající úpravě nařízení č. 103/2003 Sb., které se dotkne 630 subjektů. Je nutno konstatovat, že mnohé z těchto subjektů již zkušenost se způsobem hospodaření ve zranitelných oblastech mají, protože jinou částí obhospodařované plochy již do této oblasti spadají. Z tohoto tvrzení vyplývá, že v případě nastavení skladovacích kapacit plánují v rámci celého podniku a dopad na nutné rozšíření bude minimální. V současné době jsou na základě celorepublikového vzorku finalizovány aktualizované propočty předpokládaných nákladů na dostavbu skladovacích kapacit. Zvláštní šetření pro nové oblasti prováděno nebude, nicméně se předpokládá promítnutí nákladů této oblasti (v ní hospodařících subjektů) ve Finanční
7
strategii implementace nitrátové směrnice v ČR, která bude na základě usnesení Vlády ČR předložena do konce května příštího roku. Z aktuálních hodnot je patrné, že navýšení výměry o cca 1,3 % představuje přímo úměrně navýšení předpokládaných nákladů. V celkové výši je tato hodnota pro potřeby předloženého návrhu minimální (předpoklad: navýšení o cca 36 mil. Kč oproti stávající úpravě bez zohlednění podniků v těchto oblastech, které již požadované kapacity mají) – dopad na zemědělskou veřejnost v těchto oblastech je z pohledu měřítka celé ČR zanedbatelný. Na základě zpracované finanční strategie z roku 2010 (usnesení vlády č. 442 ze dne 7. června 2010) byl stanoven odhad ve výši 2,801 mld. Kč, které je nutné investovat pro splnění uvedeného požadavku. Jediným podpůrným nástrojem na vybudování skladovacích kapacit pro statková hnojiva, kde mohou zemědělci tyto finanční prostředky čerpat, je osa I. Programu rozvoje venkova na období 2007 - 2013. Finanční strategie předpokládá finanční náročnost nutného školení zemědělců a finanční prostředky na tuto činnost jsou zajištěny v rozpočtu resortu Ministerstva zemědělství. Uváděná částka je rámcově nastavena na období akčního plánu. V současné době probíhá školení a zajišťování informovanosti zemědělské veřejnosti v rámci Komunikační strategie pro nitrátovou směrnici. Každoročně je organizováno cca 60 veřejně dostupných školení cílených na problematiku nitrátové směrnice a to napříč regiony ČR, byla distribuována a je stále k dispozici metodická příručka ve formě komentovaného znění nařízení vlády, v aktuální podobě je udržován informační portál nitrátové směrnice (www.nitrat.cz), informace jsou rovněž dostupné na e-stránkách MZe (www.eagri.cz) a dle průběžné komunikace s nevládními organizacemi v rámci pracovní skupiny je v kooperaci s VÚRV, v.v.i. dle potřeby poskytován informační servis. Pro nově vymezené oblasti se na 1. Q 2012 připravuje informační kampaň v podobě oslovení 100 % nově vymezených zemědělských subjektů formou osobního dopisu, který bude zemědělce plně informovat o nových závazných termínech a povinnostech. Souběžně bude zahájeno pravidelné celorepublikové školení zaměřené na aktuální úpravy Akčního programu. Další aktivity probíhají pravidelně v souladu s finanční i komunikační strategií. Vzhledem k prováděným úpravám jsou veškeré dokumenty dostupné pracovní skupině a nevládním organizacím byla nabídnuta možnost specielně cílených seminářů. Veškeré tyto aktivity jsou financovány z rozpočtu MZe, nicméně přesný finanční rámec bude nastaven v návaznosti na rozpočtovém nastavení roku 2012. Návrh nařízení vlády nepředpokládá hospodářské a finanční dopady ani na ostatní veřejné rozpočty, neboť kontrolní organizace jsou na tyto kontroly již připravené, dojde pouze k částečným úpravám kontrolních metodik. Návrh nařízení vlády nepředpokládá sociální dopady. Mimo zranitelné oblasti jsou požadavky na velikost skladů kejdy na 4měsíční produkci, močůvky na 3měsíční produkci a skladování hnoje je vždy umožněno na zemědělské půdě. Ve zranitelných oblastech je od roku 2014 povinnost zajistit sklady pro všechna statková hnojiva na 6měsíční produkci a skladování hnoje na zemědělské půdě je možné pouze až po 3měsíčním skladování na pevném hnojišti a na místě vhodném pro uložení. Proto návrh nařízení vlády počítá s odkladem povinnosti na skladovací kapacity v nově vymezených zranitelných oblastech pro tuto skupinu zemědělců do konce roku 2015.
8
Návrh nařízení vlády nebude mít negativní vliv na životní prostředí. Požadavky nitrátové směrnice jsou též součástí systému kontrol podmíněnosti dle nařízení Rady (ES) č. 73/2009, což výrazně posílí motivace zemědělců dodržovat povinnosti vyplývající z akčního programu a v důsledku povede ke zvýšené ochraně životního prostředí. Na základě úprav navržených v akčním programu se předpokládá zlepšení hospodaření s hnojivy a tím zvýšení ochrany půdní úrodnosti a povrchových a podzemních vod. Zhodnocení tedy bere v úvahu i prostředky, které zemědělec ušetří správnou péčí o půdu (ušetřená hnojiva, lepší zpracování půdy, lepší kvalita produkce aj.) •
Konzultace:
Příprava předkládaného návrhu byla po celou dobu založena na partnerství odpovědných státních institucí (Ministerstvo životního prostředí v oblasti revize zranitelných oblastí a Ministerstvo zemědělství v oblasti revize akčního programu) se zástupci organizací podílejících se na implementaci nitrátové směrnice (např. dozorové organizace ÚKZÚZ, ČIŽP, VÚV TGM, v.v.i., VÚRV, v.v.i., Povodí s. p.) a zemědělců (např. Asociace soukromého zemědělství ČR, Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR). Pro tyto účely je založena pracovní skupina pro implementaci nitrátové směrnice při MZe, která všechny uvedené organizace zahrnuje a jejíž členové jsou pravidelně informováni o všech událostech týkajících se implementace nitrátové směrnice. 4. Návrh řešení •
Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení:
Variantou doporučenou k dalšímu řešení je předkládaný návrh nařízení vlády. Důvodem je skutečnost, že revize zranitelných oblastí a akčního programu je možná i s ohledem na požadavky evropského práva pouze právním předpisem. Předkládaný návrh nařízení vlády naplňuje zákonné zmocnění uvedené v ustanovení § 33 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákonů pozdějších zákonů. •
Implementace a vynucování:
Správním orgánem v oblasti kontroly dodržování opatření akčního programu je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) na základě zmocnění v zákoně č. 156/1997 Sb., o hnojivech a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) na základě zmocnění v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách. Odvolacím orgánem je Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Úpravou akčního programu nedojde k významným změnám kontrolních postupů, neočekává se ani navýšení počtu kontrol. Sankční systém je i nadále upraven zákonem č. 156/1997 Sb., o hnojivech a zákonem 254/2001 Sb., o vodách. •
Přezkum účinnosti:
Přezkum účinnosti probíhá každoročně v rámci zavedených systémů monitoringu jakosti povrchových a podzemních vod a účinnosti akčního programu.
9
•
Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů: Ministerstvo zemědělství odbor environmentálních podpor PRV – 14130 Ing. Stanislav Němec Telefon: 221 812 394 E-mail:
[email protected] Ministerstvo životního prostředí odbor ochrany vod Mgr. Kateřina Šmerousová Telefon: 267 12 2017 E-mail:
[email protected] Ministerstvo životního prostředí odbor ekonomických a dobrovolných nástrojů Ing. Martina Píšková Telefon: 267 12 2151 E-mail:
[email protected]
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, k jehož provedení se navrhuje. Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 33 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie Předkládaný návrh je v souladu s příslušnými předpisy Evropské unie: SMĚRNICE RADY ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (91/676/EHS) Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie. Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie.
10
ZVLÁŠTNÍ ČÁST K§1 Obecné vymezení účelu a předmětu právní úpravy. Provázání nařízením transponovanou evropskou směrnicí. Oproti stávající úpravě v nařízení č. 103/2003 Sb. ustanovení beze změny. K§2 Stanovení základního kritéria vymezení zranitelných oblastí (katastrální území) a odkaz na seznam oblastí v příloze č. 1 nařízení. Oproti stávající úpravě v nařízení č. 103/2003 Sb. ustanovení beze změny. K§3 Ustanovení definuje podklady pro přezkoumání zranitelných oblastí a způsob předložení výsledků přezkoumání vládě. Změny oproti stávající úpravě reagují na zrušení Zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS) a novelizaci vodního zákona zákonem č. 150/2010 Sb. Agenda ZVHS související s monitoringem jakosti povrchových vod byla převedena na podniky Povodí, v ustanovení jsou uváděni obecně správci povodí, dále jsou zde uváděny pověřené odborné subjekty, jak je uvádí také vodní zákon. Do ustanovení bylo doplněno časové určení pro poskytování podkladů nutných k zajištění pravidelné aktualizace databází zejména v souvislosti se značnou časovou náročností zpracování dat a zajištění včasného přezkoumání zranitelných oblastí. K§4 Ustanovení vymezuje osoby, na které se akční program vztahuje. Jedná se o zemědělské podnikatele, kteří jsou zapsání do evidence zemědělských podnikatelů v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Dále je uvedeno, že akční program se vztahuje pouze na zemědělské pozemky ve zranitelných oblastech, kromě výpočtu maximálního limitu přívodu N/ha, kde jsou započteny všechny zemědělské pozemky zemědělského subjektu vhodné ke hnojení i v případě, že se nachází ve zranitelné oblasti částečně. Pokud jde o pěstování plodin ve zranitelných oblastech pro účely výzkumu, vývoje a pokusnictví, potom se akční program na tyto zemědělské pozemky nevztahuje. K§5 Ustanovení uvádí, že Ministerstvo zemědělství pověří odborný subjekt k provádění přezkumu akčního programu. K§6 Vymezení pojmů. Základní pojem dusíkatá hnojivá látka, který je oproti stávající úpravě nově upraven, resp. rozšířen, rozděluje hnojiva v souladu se zákonem č. 156/1998 Sb., o hnojivech na dusíkaté hnojivé látky: -
Minerální dusíkatá hnojiva Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem – tato kategorie byla rozšířena o tekutý podíl po mechanické separaci kejdy Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem – tato kategorie byla rozšířena o tuhý podíl kejdy po její mechanické separaci Skliditelné rostlinné zbytky Upravené kaly
K§7 11
Ustanovení reguluje období zákazu hnojení dusíkatými látkami a odkazuje na bližší specifikaci kritérií v tabulce č. 1 přílohy č. 2 nařízení. Oproti stávající úpravě v nařízení č. 103/2003 Sb. ustanovení beze změny. K § 8 odst. 1 až 3 Ustanovení v souladu se zákonem o hnojivech uvádí, že způsob užití dusíkatých hnojivých látek se stanovuje podle potřeb jednotlivých plodin pro dosažení předpokládaného výnosu a kvalitu produkce. Dále je odkazováno na přílohu č. 3 nařízení vlády, kde jsou uvedeny limity k jednotlivým plodinám, které lze překročit pouze v odůvodněných případech v I a II aplikačním pásmu, pokud bude doložen odpovídající výnos plodiny. Limity uvedené v příloze č. 3 budou na základě výsledků vyjednávání s EK sníženy v průměru o 15 %. K § 8 odst. 4 Ustanovení odkazuje na tabulku č. 6 v příloze 2 nařízení vlády, která stanoví způsob hnojení minerálními hnojivy a hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem, od 15. 6. do počátku období zákazu hnojení, a to k následným ozimým plodinám, meziplodinám, na podporu rozkladu slámy nebo k následným jarním plodinám. V textu ustanovení došlo k úpravě ve smyslu možnosti kombinovat jednotlivé způsoby hnojení podle tabulky č. 6 z přílohy č. 2. K § 8 odst. 5 Ustanovení ukládá zákaz hnojení na podmáčených půdách nebo maximální jednorázovou dávku v případě, že podmáčené půdy byly meliorovány a na mělkých půdách. Tato maximální jednorázová dávka N je na základě výsledků vyjednávání s EK upravena v minerálních dusíkatých hnojivech v poměru k hnojivům s rychle uvolnitelným dusíkem 1 : 2. K § 8 odst. 6 Nově doplněný odstavec požadovaný EK, který stanoví, že nelze hnojit na půdách zaplavených, přesycených vodou, pokrytých vrstvou sněhu vyšší než 5 cm a promrzlých tak, že povrch půdy přes den nerozmrzá. Zákaz hnojení při nepříznivých půdních podmínkách vyžaduje do akčního programu zapracovat nitrátová směrnice. Tento požadavek naplňuje národní zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, a to pro hnojiva a upravené kaly. Vzhledem ke specifické kategorizaci dusíkatých hnojivých látek byl požadavek zapracován též do akčního programu. K § 8 odst. 7 Uvedena výjimka z odstavců 4 až 6 pro pastvu zvířat. K § 8 odst. 8 Nově doplněný odstavec požadovaný EK, který stanoví požadavek na rovnoměrnost aplikace hnojiv na zemědělském pozemku. Tento požadavek není pro zranitelné oblasti v zákoně č. 156/1998 Sb., o hnojivech stanoven, proto je zapracován do akčního programu. K§9 Ustanovení reguluje užití organického dusíku na zemědělské půdě. Oproti stávající úpravě v nařízení č. 103/2003 Sb. zůstává ustanovení až na změny v odstavci 2 a 3 bez úprav. K § 9 dost. 2 Ustanovení vymezuje zemědělskou půdu vhodnou k aplikaci pro účely výpočtu celkového množství N podle § 9 odstavce 1. V tomto odstavci bylo z důvodu jednoznačného výkladu
12
upřesněno, že od veškeré zemědělské půdy se odečítají pouze celé zemědělské pozemky, které nelze hnojit. K § 9 odst. 3 Odstavec upřesňuje výpočet celkového množství N podle odstavce 1 o zahrnutí. 1. údajů o produkci dusíku hospodářskými zvířaty na pastvě nebo jiném pobytu na zemědělské půdě a údajů o přívodu celkového dusíku v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech uvedených v evidenci hnojení. K § 10 Úprava skladování dusíkatých hnojivých látek ve zranitelných oblastech. K § 10 dost. 1 Do ustanovení byl doplněn odkaz na obecně platnou vyhlášku upravující požadavky na velikost skladovacích kapacit. Toto ustanovení pozbývá platnosti k 1.1.2014. K § 10 odst. 2 Tento odstavec stanovuje, že kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva musí odpovídat jejich 6měsíční produkci. Na základě nařízení vlády č. 108/2008 Sb. je toto ustanovení platné od 1.1.2014. Nově je zde doplněna výjimka z tohoto ustanovení. Jedná se o hnojůvku, protože pro tento druh statkového hnojiva nejsou stanoveny tabulkové hodnoty pro výpočet produkce. Jímka na hnojůvku však musí odpovídat požadavkům obecně platného předpisu, tj. vyhlášce 274/1998 Sb. (3 měsíce) a být dostatečná pro uskladnění v období zákazu hnojení a v době, kdy nejsou vhodné půdně klimatické podmínky. Výjimkou, kdy zemědělský podnik nemusí mít sklad na tuhá statková hnojiva je také situace, kdy má zemědělský podnik možnost skladovat tato tuhá statková hnojiva na zemědělské půdě, a to např. uložením mimo zranitelnou oblast, na které se vztahují obecné podmínky zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech nebo pokud zemědělský podnik produkuje hnůj z hluboké podestýlky, hnůj bez produkce močůvky nebo produkuje hnůj koní, ovcí a koz, příp. drůbeží podestýlku, jež obsahují vysoký podíl sušiny. Pro zemědělce nově zařazené do zranitelných oblastí bude tento odstavec v platnosti od 1.1.2016, do té doby pro ně bude platit obecně platná vyhláška 274/1998 Sb. K § 10 odst. 3 Tento odstavec oproti stávající úpravě uvádí podmínky pro uložení tuhých statkových hnojiv vznikajících při ustájení hospodářských zvířat na zemědělské půdě, tj. nejdéle 12 měsíců a na stejném místě nejdříve po 4 letech. Místa uložení musí být schválena v havarijním plánu podle vyhlášky č. 450/2005 Sb., a splňovat další vyjmenované požadavky (vzdálenost od povrchových vod min. 50 m, půda nesmí být meliorovaná, erozně ohrožená, zamokřená a nově také půda lehká písčitá). Další požadavky na snížení odtoku hnojůvky byly upraveny tak, aby byly realizovatelné v praxi a zemědělec provedl opatření nejvhodnější z hlediska místních podmínek. K § 10 odst. 4 Toto ustanovení platné od roku 2014 bylo upřesněno pro tuhá statková hnojiva z ustájení skotu a prasat. Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení skotu s vysokou spotřebou steliva mají vysoký obsah sušiny, že není třeba před uložením na zemědělské půdě je skladovat v
13
pevném skladu. Dále je specifikována délka doby uskladnění hluboké podestýlky ve stáji, v rámci které dojde k fermentaci hnoje a množství steliva pro produkci hnoje bez produkce močůvky. Pro zemědělce nově zařazené do zranitelných oblastí bude tento odstavec v platnosti od 1.1.2016. K § 11 Oproti stávající úpravě v nařízení č. 103/2003 Sb. zůstává ustanovení beze změny a nadále upravuje problematiku střídání plodin ve zranitelných oblastech, která úzce souvisí s použitím hnojiv.. K § 12 odst. 1 Ustanovení původního odstavce vymezovalo erozně ohrožené půdy pouze na základě bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) a tudíž se v současné době dostalo do kolize s novým vymezením erozně ohrožených půd v rámci cross-compliance (požadavky GAEC). Toto ustanovení bylo velmi obecného znění a tudíž velmi obtížně kontrolovatelné. Proto byl text ustanovení zrušen a uveden do souladu s podmínkami GAEC, a to -
na silně erozně ohrožených půdách, kde je zakázáno pěstování širokořádkových plodin a pěstování obilnin a řepky povoleno pouze s využitím půdoochranných technologií a
-
na mírně erozně ohrožených půdách, kde lze pěstovat širokořádkové plodiny pouze s využitím půdoochranných technologií.
K § 12 odst. 2 Ustanovení odstavce 2 zakazuje pěstování širokořádkových plodin na zemědělských pozemcích sousedících s útvary povrchových vod a se sklonitostí nad 7°. Text týkající se ochrany vod před znečištěním byl dán do souladu s odstavcem 1 týkajícím se ochrany půdy před erozí. K § 12 odst. 3 Odstavec stanovuje limit svažitosti zemědělského pozemku, kdy již nelze používat dusíkaté hnojivé látky s výjimkou co nejdříve zapraveného hnoje. V rámci vyjednávání s EK byl tento limit upraven z 12° na 10°. K § 12 odst. 4 Odstavec omezuje jednorázovou dávku dusíku na travních porostech na zemědělských pozemcích se svažitostí nad 7°. Tato maximální jednorázová dávka N je na základě výsledků vyjednávání s EK upravena v minerálních dusíkatých hnojivech v poměru k hnojivům s rychle uvolnitelným dusíkem 1 : 2. K § 12 odst. 5 Nový odstavec uděluje výjimku z požadavků § 11 na svazích, které jsou upraveny terasováním, protože obhospodařované plochy takto upravených pozemků mají výrazně nižší svažitost než je průměrná svažitost celého pozemku. K § 13 Ustanovení požaduje zachovat nehnojený ochranný 3m pás kolem povrchových vod a 25m pás kolem povrchových vod na zemědělských pozemcích se svažitostí nad 7°, kde nebude aplikována kejda. Z původního textu byl oddělen dovětek, který vedl k nejednoznačnému výkladu.
14
Dovětek stanovuje výjimky z požadavků pro pastvu hospodářských zvířat a skliditelné rostlinné zbytky. K § 14 a 15 Vzhledem k tomu, že stávající nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů, je plně nahrazeno novým návrhem nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, je nutné promítnout tyto změny i do ostatních souvisejících nařízení vlády, ve kterých se vyskytuje přímo v normativním textu přímá citace nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Jedná se o nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je nutné navrhnout formálně legislativně technické změny v ustanovení § 13 odst. 5 a v textu přílohy č. 3. (V této souvislosti pouze upozorňujeme, že ustanovení § 13 odst. 5 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., je v současné době novelizováno v rámci návrhu novely nařízení vlády č. 87/2010 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka, s termínem nabytí účinnosti 1. dubna 2012, a proto je navržený text již upraven podle tohoto probíhajícího legislativního návrhu). Dále se jedná o formálně legislativně technické změny v příloze č. 2 u pořadového čísla aktu 4 nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů. K § 16 Zrušení návrhem nahrazovaného nařízení vlády č. 103/2003 Sb. K § 17 Účinnost nařízení vlády je navržena k 1. červenci 2012, tj. od nového hospodářského roku, což zajistí rovný přístup ke všem zemědělcům při aplikaci upravených ustanovení týkajících se limitů hnojení k plodinám. Je uvedeno ukončení účinnosti § 10 odst.1 k 1. lednu 2014, kdy nabydou účinnosti přísnější ustanovení uvedená v odst. 2 a 4. Odložená účinnost § 10 odstavců 2 a 4 byla navíc upravena pro zemědělské podniky zařazené do zranitelných oblastí touto novelou, a to k 1. červenci 2016. Pro tyto podniky budou nově platit ustanovení týkající se požadavků na velikost skladovacích kapacit pro statková hnojiva. Odklad účinnosti požadavku je v souladu s článkem 5 nitrátové směrnice, který uvádí, že akční program je zaváděn do čtyř let po jeho vyhlášení. K příloze č. 1: Byla vložena nová tabulka „Seznam zranitelných oblastí“, které byly vymezeny na základě 2. revize vymezení zranitelných oblastí. V rámci „Seznamu“ jsou dále samostatně uvedeny nově vymezené a zrušené zranitelné oblasti tak, jak byly vymezeny v rámci 2. revize vymezení. Seznam je tvořen výčtem katastrálních území vymezených na základě kritérii revize vymezení
15
podle požadavků nitrátové směrnice, ve kterých je nově nastaven 3. akční program hospodaření. K příloze č. 2, tabulce č. 1: Byla vložena nová tabulka Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělské půdě. Tabulka byla nově upravena na základě výsledků vyjednávání s EK a na základě monitoringu akčního programu. a) Bylo prodlouženo období zákazu hnojení pro minerální hnojiva na podzim o 14 dní směrem k podzimu. Na základě vyjednávání s EK byla povolena výjimka pro ozimou řepku a ozimou pšenici, což jsou ozimé plodiny, které jsou schopny v tomto období prokazatelně spotřebovat dodané živiny. b) Období zákazu hnojení pro hnojiva s rychle uvolnitelným N bude posunuto o 14 dní směrem k podzimu také, ale až od roku 2014, kdy bude zaveden požadavek na pevné sklady na 6měsíční produkci. Výjimkou bude povolena pro kukuřici pěstovanou na zrno. c) Bylo zavedeno z důvodu komplexnosti období zákazu hnojení pro hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem na travních porostech. d) Bylo posunuto období zákazu hnojení pro hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem z důvodu možnosti realizace akčního programu v praxi. Reálně to znamená, že lze aplikovat hnůj až do 15. 12., až po ukončení všech podzimních agrotechnických operací k ozimým plodinám. Aplikace hnoje v tomto období nemůže ohrozit jakost vod. K příloze č. 2, tabulce 2 a 3 Tabulky pro aplikační pásma I a II zůstávají shodné s platnou úpravou rušeného nařízení č. 103/2003 Sb. K příloze č. 2, tabulce č. 4: Byla vložena nová tabulka vymezující III. aplikační pásmo. Jedná se o technickou úpravu související se zrušením tabulky č. 6 nařízení vlády č. 103/2003 Sb. „Půdy ohrožené erozí“. Tyto půdy jsou součástí vymezení III. aplikačního pásma, tudíž v tabulce původně uvedený odkaz na tabulku č. 6 je nahrazen konkrétním výčtem BPEJ. Tabulka č. 6 z přílohy č. 2 byla zrušena. Vymezení erozně ohrožených půd na základě pouze BPEJ je v současné době již zastaralý způsob vymezení eroze, protože v sobě zahrnuje pouze půdní vlastnosti a nebere v úvahu délku svahu a půdní pokryv. V současné době je v rámci kontrol podmíněnosti vymezena v evidenci půdy vrstva erozní ohroženosti, která nové atributy již zahrnuje. Tím dochází v rámci požadavků crosscompliance ke kolizi mezi požadavky nitrátové směrnice (SMR 4) a požadavky GAEC (dobrý zemědělský a environmentální stav) ve vymezení eroze. Proto návrh nařízení vlády uvádí tuto nesrovnalost do souladu a sjednotí vymezené erozně ohrožené oblasti. K příloze č. 2, tabulce č. 6: Byla vložena nová tabulka Způsoby hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdě v období od 15. června do začátku období zákazu hnojení uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Tabulka byla nově upravena na základě monitoringu akčního programu, protože současný postup, kdy lze v uvedeném období hnojit pouze jedním ze způsobů uvedených v tabulce je v praxi nerealizovatelné, tudíž je nutné povolit některé kombinace. a) Bylo umožněno dělit dávky v rámci jednoho způsobu hnojení.
16
b) Bylo umožněno dělení dávek a jejich kombinování mezi způsoby hnojení se stejnými limity. c) Limity se nesmí sčítat, kromě jedné výjimky, kdy lze k dávce určené k rozkladu slámy navíc použít 20 kg N v minerálních hnojivech. Tento postup se používá při podpatovém hnojení v podzimním období. d) Byly navýšeny limity u hnojení k ozimé plodině po jiné předplodině než obilnina (obilnina po řepce) ve II a III aplikačním pásmu. Ve II. aplikačním pásmu, kde je nízké riziko vyplavení dusíku, se zvýšil limit hnojení minerálními hnojivy (sloupec A) z 20 na 30 kg N/ha. Toto zvýšení je zdůvodněno potřebou dodat dostatečné množství N ozimým plodinám, a to nyní často i po jiných předplodinách než jsou obilniny, obecně považované za nevhodnou předplodinu. Princip tabulky je v rozdělení hnojiv do dvou skupin – minerální dusíkatá hnojiva (A) a hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem (B). Mezi těmito skupinami je rozdíl v účinnosti dusíku. Tedy 30 kg N/ha v minerálních hnojivech má přibližně stejnou účinnost jako 60 kg N/ha např. v kejdě či digestátu. Je to dáno podílem minerálního (amoniakálního) dusíku na celkovém dusíku v těchto hnojivech, který se pohybuje od 45 % (kejda skotu) do 60 % (kejda prasat, digestát). Zbylá část N těchto hnojiv je v organických vazbách a z nich se uvolňuje až v dalším období. Pokud je tedy umožněno hnojení minerálními hnojivy, mělo by být umožněno i hnojení hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem, a to v množství s přibližně se stejným vlivem na výživu rostlin. Navíc, častým problémem posledních období jsou zejména ve II. aplikačním pásmu jarní přísušky, kdy hnojivo aplikované na jaře zůstává dlouho ležet nevyužito na povrchu půdy. Proto je snaha hnojit menšími dávkami již na podzim, kdy se hnojivo částečně posune v rámci ornice a na jaře je k dispozici kořenům rostlin. e) Dále je upřesněn způsob hnojení na podporu rozkladu slámy, za který se považuje jak přímé, tak i následné hnojení do doby předseťové přípravy pro následující ozimou plodinu nebo do začátku období zákazu hnojení. f) Dále je upřesněno, že za meziplodinu je považován i výdrol řepky použitý pro zelené hnojení. K příloze č. 3: Byla vložena nová tabulka Limity hnojení jednotlivých plodin. Limity uvedené v příloze č. 3 budou na základě výsledků vyjednávání s EK sníženy v průměru o 15 %. Limity jsou vypočteny na základě podrobné analýzy údajů ČSÚ o výnosech plodin (výnosy na úrovni ČR, krajů a farem, vývoj za posledních 10 let, průměry a maxima). V případě, že dojde k překročení limitu z důvodu vysoké spotřeby dusíku pro dosažení vysokého výnosu plodiny na konkrétním zemědělském pozemku, musí být kontrolnímu orgánu výnos plodiny prokazatelně doložen, a to podklady s údaji o průměrných a maximálních výnosech všech plodin na zemědělském pozemku nejméně za posledních 5 let a údaji z agrochemického zkoušení zemědělských půd anebo údaji získanými dle jiných postupů diagnostiky výživného stavu půd a rostlin. Navýšení dávky N musí procentuálně odpovídat navýšení výnosu plodiny. Pro účely výpočtu potřeby živin bude zpracován metodický pokyn pro kontrolní organizaci, který též bude k dispozici zemědělcům.
17
