O budoucnost českého textilu se nebojím říká Jiří Kohoutek, prezident ATOK

-$52_

0 ± ' $ 2 % 8 9 ' 2 3 / ÿ . < 7 5 ( 1 ' < % 8 6 , 1 ( 6 6 5 ( 7 $ , /

ZZZWH[WLOREXYF]

'¿PVN¿PÑGD YH]QDPHQË æHQVNRVWL

5RNYêHVNÇP WH[WLOQËPPDORREFKRGø .RQHFGREUÛYxHGREUÇ

9HOHWUK6W\OD.DERY%UQø SĆHGVWDYËQD]QDêHN

-DUQËNROHNFH PÑGQËQ¿YUK¿ĆN\ ,YHW\ą¿GNRYÇ

Editorial

Svět textilu & obuvi

Jaro 2011

ÚVODNÍ SLOVO Vážení přátelé, když na podzim minulého roku skončil po mnoha letech časopis TextilŽurnál s velkým „Ž“ uprostřed, záhy se ukázalo, že českému textilnímu a obuvnickému trhu citelně chybí opravdový odborný časopis. Po mnoha debatách s osobnostmi z naší branže, s výrobci i obchodníky, s dodavateli zboží i služeb, jsme dospěli k názoru, že vzniklou mezeru je třeba vyplnit. Nyní, po měsících příprav, jsme spustili nový projekt. A tak máte v rukou první číslo časopisu Svět textilu&obuvi, který se vrací do odborných sfér, jehož ambicemi je jednou za čtvrt roku informovat své čtenáře o dění v textilní a obuvnické branži jak v tuzemsku, tak i v zahraničí objektivně a nezaujatě. Ba co více: Rozhodli jsme se, že daleko více místa budeme věnovat světovým i českým osobnostem z výroby, obchodu i výstavnictví. Zkrátka všem těm, kteří tvoří opravdové hodnoty.

Rozhovory s hvězdičkami showbyznysu necháme jiným... A tak si na straně 20 přečtete názory Ing. Dalibora Andree, generálního ředitele Tonak a.s. Nový Jičín, na str. 24 Ing. Gabriely Vargové, ředitelky veletrhů Styl a Kabo, na str. 26 se dozvíte, jaké problémy v branži vidí Dr. Vlasta Mayerová, tajemnice České obuvnické a kožedělné asociace a na str. 30-31 pak Ing. Jiří Kohoutek, prezident Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu. Na str. 36 se zase můžete seznámit s neotřelými myšlenkami Ing. Ivo Havla z firmy H&D Prostějov nejen na výrobu oděvů v České republice, ale i v zahraničí. RNDr. Pavel Malčík, ředitel Textilního zkušebního ústavu Brno, nám pak dokonce k novému časopisu poslal vzkaz – více se o tom dočtete na straně 34 tohoto vydání. Je toho zkrátka dost, co nám všem mají tyto osobnosti sdělit. Věříme, že vás to – tak jako nás – zaujme. Přejeme příjemné čtení. Michal Korol

Z OBSAHU: 8 – 15

Trendy dámské a pánské módy na jaro 2011

20 – 21

Krize na nás neměla zásadní vliv – říká Dalibor Andree, generální ředitel Tonak a.s. Nový Jičín

24 – 25

37. ročník Mezinárodních veletrhů módy STYL a KABO se blíží!

30 – 31

O budoucnost českého textilu se nebojím – říká Jiří Kohoutek, prezident ATOK

36

Cena hraje v ČR důležitou roli – potvrzuje Ivo Havel, ředitel a.s. H&D Prostějov

37

Veletrh Elegance se v Lysé n. Labem připravuje na 14.–17. dubna 2011

40

Výsledky textilního maloobchodu v České republice v roce 2010

42

Prezentace obchodů na webu je nesmírně důležitá záležitost. Poradíme vám jak na ni

44

Pražská ulice Na Příkopě je 27. nejdražší nákupní ulicí světa

3


Zprávy Jaro 2011

TEXTILNÍ ZKUŠEBNÍ ÚSTAV BRNO POZVÁNÍ NA STYL zak Brno – Pro textiláky je počátek roku vždy ve znamení horečných příprav na oborový veletrh Styl, který se koná ve druhé polovině února v Brně, na výstavišti BVV. V letošním roce tomu nebude jinak. I nás v Textilním zkušebním ústavu čekají přípravy na stěžejní akci sezony.

Textilní zkušební ústav Brno se již stal nedílnou součástí veletrhů Styl stejně jako sdružení Sotex GINETEX CZ a oborová asociace ATOK. Tyto tři organizace vytvořily kompaktní trojici, která se drží na veletrhu Styl pohromadě a ruku v ruce propaguje služby, které poskytuje textilnímu průmyslu. Společně se také podílely na vzniku unikátního internetového výkladového slovníku Texsite, který je pro mnohé obchodníky velkým pomocníkem díky odborné terminologii přeložené do 16 jazyků. Můžete jej nalézt na www.texsite.info a vyzkoušet zde nejen různé jazykové mutace, ale také 5 e-learningových modulů a prohloubit tak své odborné vědomosti. Tímto však projektové aktivity nezanikly. TZÚ se

4

společně se Sotexem účastní projektu zaměřeného na vývoj vhodných vzdělávacích nástrojů pro správné označování textilních výrobků symboly údržby, který se jmenuje Symboly údržby v praxi. Projektu se účastní partneři celkem ze 7 evropských zemí včetně České republiky. Koordinátorem projektu je Sotex GINETEX CZ. Projekt se již blíží do finále a vznikající nástroje již nabývají na konkrétním vzhledu. No, a právě veletrh Styl je pro tento projekt vhodným místem pro šíření informací o projektu mezi odborníky z praxe. Pro návštěvníky se již připravují informační letáčky a také budou k dispozici odborníci schopni zodpovědět praktické dotazy týkající se symbolů údržby. Tento projekt vzniká díky prostředkům z EU prostřednictvím programu Leonardo da Vinci zaměřeného na celoživotní učení. Projekt nemá vlastní webovou stránku, ale výstupy budou k dispozici na stránkách www.sotex.cz. Textilní zkušební ústav pokrývá svými projektovými aktivitami nejen přímo textilní průmysl, ale i související obory jako např. výrobu nábytku. I v této oblasti je poptávka po odborném vzdělávání a proto se TZÚ spojil tentokrát s Mendlovou univerzitou v Brně a společně podal a ná-

sledně i získal podporu pro projekt na vznik internetového vzdělávacího portálu E-Furniture. Jedná se o projekt dvouletý, který byl zahájen v říjnu roku 2010. V tuto chvíli nejsou zatím žádné praktické výstupy, na všem se usilovně pracuje. Přesto budeme odbornou veřejnost o takto zajímavém projektu informovat alespoň v základních rysech. Větší komunikační kampaň pak bude probíhat od druhé poloviny letošního roku. Tímto výčtem však vzdělávací aktivity TZÚ zdaleka nekončí. Textilní zkušební ústav se mimo své hlavní zaměření na zkoušení a certifikaci dlouhodobě věnuje oborovému vzdělávání, kterého je na trhu nedostatek. Pořádá řadu seminářů zaměřených na konkrétní problematiku textilního a oděvního průmyslu. Pravidelně jsou semináře organizovány v jarních a podzimních termínech a to jak v Praze, tak i v Brně. Aktuální přehled těchto akcí naleznete vždy na www.tzu.cz. Jak již bylo zmíněno TZÚ bude vystavovat společně se sdružením Sotex GINETEX CZ a ATOKem v pavilonu V, číslo stánku 216. Na stánku vás čeká vřelé přijetí a také mnoho odborných informací z oblasti textilního průmyslu – novinky v technické normalizaci, novinky ve vývoji a inovacích, dále aktuální informace z textilního zkušebnictví a kvality textilií. Více na str. 34.

Veletrhy Styl a Kabo

Praha láká světové značky

V LÉTĚ V JINÉM TERMÍNU!

OTEVÍRAJÍ ZDE NOVÉ OBCHODY

Brno – Ještě ani neproběhly únorové vewltrhy Styl a Kabo v Brně a pořadatelém již rozhodli o termínu sprpnového vydání této akce. Jak nám sdělili, všechno se vyvíjí, i Mezinárodní veletrhy módy a obuvi STYL a KABO se musí přizpůsobovat změnám a trendům, které probíhají v celé Evropě a také potřebám vystavovatelů a následně odborným návštěvníků. Aby veletrhy byly i nadále atraktivním marketingovým nástrojem vystavovatelů s nepřebernou nabídkou nových druhů zajímavého zboží pro obchodníky a ostatní odborné návštěvníky, musí akceptovat i připomínky trhu. První změny ukázal výsledek jednání u „kulatého stolu“, které proběhlo 11. ledna na půdě Veletrhů Brno. Sešli se zde nejvýznamnější vystavovatelé a odborníci z textilní a obuvnické branže, své zástupce měly i odborní garanti veletrhů - asociace ATOK a ČOKA. Došlo ke změně ve dnech a v termínu konání již srpnových veletrhů STYL a KABO v letošním roce. Termín zahájení veletrhů se mírně předsouvá na datum 21.srpna 2011 a to z důvodu volby nových výstavních dnů: neděle, pondělí a úterý (dříve úterý, středa a čtvrtek). Veletrhy STYL a KABO jsou nejvýznamnější kontraktační veletrhy módního oděvního průmyslu v České a Slovenské republice. Jedině zde, v Brně, je možné na jednom místě vybrat kolekce pro zákazníky od všech významných i zajímavých hráčů s oděvy, spodním prádlem a obuví na trhu. Veletrhy STYL a KABO nejsou jediné z naší branže, které se změnou termínu snaží vyjít vstříc odborné veřejnosti. Podobně již pro letošní podzim nahlásili změnu tradičního termínu pořadatelé veletrhu Modacalzado + Iberpiel v Madridu.

Praha - Tisící obchod v Evropě otevřela na začátku prosince v pražském Palladiu značka Claire´s. Jen krátce předtím otevřela svůj úplně první obchod v České republice (a zároveň obchod číslo 999 v Evropě) a to v nákupním centru Chodov. Claire´s nabízí módní doplňky pro mladé dívky ve věku 6-18 let a o vstup na český trh se zajímala již delší dobu. S vyhledáním prostor jí v obou případech pomáhala poradenská společnost Cushman & Wakefield, která ji na českém trhu exkluzivně zastupuje. „I když tempo expanze maloobchodníků zpomalilo, centrum Prahy je pro ně v evropském kontextu stále atraktivní. Otevření každé další prodejny obchodníci dnes velmi pečlivě zvažují a zaměřují se pouze na kvalitní obchodní centra v zavedených lokalitách nebo frekventované nákupní třídy,“ říká Ivan Michněvič z maloobchodního týmu v Cushman & Wakefield. Světové značky jeho slova potvrzují – jen v Palladiu otevřela loni v září svoji celosvětově první prodejnu značka F&F, během podzimu přišla další jména jako Swarovski, Claire´s, Burger King. Přímo na Václavském náměstí otevřela svoji další prodejnu módní značka Calzedonia, na ulici 28. října je nový obchod Apple společnosti iWORLD. „Značky cílící na široké masy hledají ty nejfrekventovanější lokality v centru. Nabídka maloobchodních prostor na Václavském náměstí a Na Příkopech je však omezená, vyhledání vhodných prostor trvá řadu měsíců až několik let. Mnohé značky proto přirozeně směřují do Palladia,“ říká Jan Voslář, který se v C&W specializuje na pronájem maloobchodních jednotek v centrech měst.

Zprávy


Jaro 2011

Eurozóna

PŘEŽIJE JEN STĚŽÍ, MYSLÍ SI ČÁST EKONOMŮ Praha - Ekonomové ze společnosti Centre for Economics and Business Research (CEBR) dávají eurozóně jen dvacetiprocentní šanci, že přežije v současné podobě. Myslí si, že další existence společenství zemí platících eurem závisí na splnění příliš náročných požadavků. Uvedla to počátkem roku na svých stránkách iDNES. Mezi ně patří například značné snížení životní úrovně obyvatel nebo záchranné mechanismy pro větší země, jako je Španělsko a Itálie. Základní teze ekonomů spočívá v tom, že buď z eurozóny dobrovolně vystoupí Německo, které už nebude ochotno zachraňovat slabší členy, anebo ti nejslabší, jako je Řecko či Portugalsko, budou muset odejít nedobrovolně. Konzultační společnost Centre for Economics and Business Research (CEBR) před pár dny uvedla, že pokud má eurozóna své současné trable přežít, bude se muset životní úroveň jejích obyvatel snížit víc, než se snížila ve Velké Británii za druhé světové války. Pravděpodobnost, že eurozóna zůstane v nynější podobě zachována, je tudíž podle institutu jen zhruba 20 procent. Pět podmínek, které EU nemůže splnit? Závěry studie, kterou CEBR nazval Globální ekonomické vyhlídky, tak zpochybňují, že eurozóna bude schopna přežít. Pokud má totiž vydržet beze změn, bude muset být současně splněno hned pět podmínek.

„V dobách míru se v moderní historii ještě nestalo, aby se životní úroveň snížila v takovém rozsahu, v jakém by to bylo nutné, pokud má euro v nynější podobě přežít. Právě naopak, takový propad (životní úrovně), jaký bude zapotřebí, nastal vždy jen ve válečném období,“ uvedl spoluautor studie Douglas McWilliams. První podmínkou k udržení eurozóny v současné podobě je to, že růst německé ekonomiky dosáhne alespoň tří procent ročně, a to nejméně po dobu čtyř let. Zadruhé bude třeba vytvořit nový záchranný fond, jehož kapacita bude tak velká, že bude stačit na záchranu nejen Španělska, ale také Itálie. Zatřetí bude nutné vytvořit a smluvně ošetřit nový systém, v jehož rámci bude mít Evropská unie určitou kontrolu nad hospodářskou politikou slabších členských zemí. Začtvrté výdaje vlády ve slabších zemích bude nutné snížit asi o deset procent hrubého domácího produktu dané země. A konečně zapáté, životní úroveň v nejslabších zemích musí klesnout v průměru o 15 procent. CEBR se domnívá, že je prakticky vyloučeno, aby se všech pět uvedených podmínek podařilo splnit najednou. Buď to nebude průchodné politicky, nebo ekonomicky. Z těchto důvodů CEBR snížil odhad růstu globální ekonomiky na příštích pět let, neboť se domnívá, že problémy eurozóny negativně ovlivní i zbytek světa. „K tomu, aby euro zůstalo zachováno v současné podobě, bude v Irsku, Řecku, Španělsku, Portugalsku a v Itálii nutné snížit výdaje spotřebitelů o 15 procent a více,“ píše se ve studii. Pro srovnání: v Británii se výdaje spotřebitelů za druhé světové války snížily o 14 procent, v Německu o 21 procent a v Japonsku dokonce o 27 procent. Zdrojem současných problémů v eurozóně je podle analytiků odlišné tempo růstu v jednotlivých zemích, odlišná životní úroveň, a především existence pouze jedné centrální banky, která určuje měnovou politiku společnou pro všechny členské země. Současná krize kolem státních dluhů už je zřejmě jen vyústěním této nerovnováhy.

5


Zprávy Jaro 2011

Výstavba nákupních center

LETOS JEN VÝJIMEČNĚ Praha – V Evropě loni přibylo téměř 6 milionů metrů čtverečních v nákupních centrech. Přes 2,1 milionů m2 bylo otevřeno v prvním pololetí, dalších 3,8 milionů m2 bylo uvedeno do provozu do konce roku. Ve srovnání s rokem 2009 se jedná o pokles o 17 procent. V České republice loni přibylo 76 tisíc m2 nových prodejních ploch (Galerie Harfa, Chomutovka a druhá fáze Fora Liberec). Očekává se, že letošní rok bude z hlediska nové výstavby ještě skromnější. „Zpomalení výstavby je celoevropský trend, v roce 2011 by se v Evropě mělo postavit zhruba 5,2 milionu m2 nové plochy v nákupních centrech, což je nejméně za posledních třicet let. V České republice očekáváme nejnižší objem nové výstavby od roku 1998. Je to nová situace po letech rychlého růstu, kdy jsme doháněli západní Evropu“ říká Jan Kotrbáček, vedoucí maloobchodního týmu v C&W. Uvedená čísla vyplývají ze studie, kterou pravidelně zpracovává poradenská firma v oboru nemovitostí Cushman & Wakefield. Studie zahrnuje pouze nákupní centra, nikoliv nákupní parky či maloobchodní plochy v centrech měst (nákupním centrem se podle definice Mezinárodní rady nákupních center ICSC rozumí nemovitost sloužící maloobchodním účelům, provozovaná jako jeden celek o celkové pronajímatelné ploše větší než 5 000 m2 s minimálně 10 samostatnými jednotkami.) „V letošním roce se developeři v České republice omezí na rozšíření stávajících projektů, poprvé od roku 1990 neproběhne otevření nového nákupního centra. Skončilo období živelného růstu, trh poroste přirozeně. Nebude se už stavět plošně na území celé země. Očekáváme, že developeři budou stavět architektonicky kvalitní budovy na dobře viditelných místech v centrech měst,“ říká Alexander Rafajlovič, vedoucí výzkumu trhu v C&W. „Majitelé nákupních center se dnes zaměřují hlavně na zatraktivnění a odlišení svých projektů od konkurenčních, snaží se přivést nové značky a větší důraz se klade také na kvalitní správu nákupního centra,“ dodává Jan Kotrbáček.

Vysvětlivky: e – odhad, f - předpověď Zdroj: C&W, ČSÚ, odhady Economist Inteligence Unit Odlišná je situace na Slovensku, které loni patřilo v prvním pololetí z hlediska nové výstavby mezi deset nejaktivnějších zemí v Evropě. „Loni se otevřelo na Slovensku víc jak 140 tisíc metrů čtverečních v nákupních centrech, což je nejvíc od roku 1990. Vrcholily aktivity developerů sahající do let 2005-2007. Slovensko se velmi rychle dostalo na úroveň České republiky a Polska, které zřejmě koncem loňského roku předběhlo v přepočtu metrů čtverečních na populaci,“ říká Alexander Rafajlovič. Jednoznačně nejvíce se loni nákupní centra stavila v Rusku a bude tomu tak i letos. Ve dvou zemích – Rusku a Turecku – se v letech 2010 a 2011 postaví dohromady více nových ploch než ve zbytku Evropy. V přepočtu na populaci existovalo v Evropě v průměru 231 metrů čtverečních na tisíc obyvatel (ke konci června 2010). Český průměr byl v tomto období na 191 m2/tisíc obyvatel a ke konci roku dosáhl 198 m2. Na Slovensku činil v pololetí 171 m2 a ke konci loňského roku se očekával nárůst na 192 m2/tisíc obyvatel.

OP Prostějov

CHYSTAJÍ SE ŽALOBY Prostějov – Věřitelé zkrachovalého Oděvního podniku v Prostějově získali naději, že se dostanou k více penězům, než doposud předpokládali. Podle iDNES insolvenční správce totiž připravuje s advokáty a brněnským krajským zastupitelstvím žaloby ohledně nevýhodných prodejů zboží a služeb, ale i vyplácení odměn bývalému managementu. Insolvenční správce Jaroslav Svoboda vysvětlil, že důvodem desítek žalob jsou výsledky forenzního auditu posledních pěti let hospodaření podniku, který zpracoval A&CE Audit. „Žaloby se obecně týkají zboží, které bylo nevýhodně prodáno ke škodě Oděvního podniku, hlavně obleků. Týkají se také služeb, které byly nevýhodně podniku poskytnuty, ale i dalších obchodních případů,“ uvedl pro ČTK olomoucký advokát Petr Dítě, který se Svobodou spolupracuje. Podle něj půjde například i o neoprávněně vyplacené odměny. Bývalí představitelé OP chyby odmítají. Kdysi jedna z největších textilek ve střední Evropě skončila loni v úpadku, vyhlášený konkurs však soud po několika měsících zrušil. OP tak má teoretickou šanci na reorganizaci, kterou však věřitelé již jednou neschválil. Pohledávky vůči OP si přihlásilo přes pět set padesát věřitelů, celkem jde o 2,15 miliardy korun. Cena podniku však postupně klesá. Loni v lednu to bylo podle odhadu znalecké firmy asi 1,17 miliardy korun, například jen od loňského května do září však insolvenční správce vykázal ztrátu 139,5 milionu korun. Z OP nyní zůstala jen výroba měřenek, tedy obleků na míru, která není ztrátová. Pracuje zde necelých pět set lidí. Ještě před zrušením konkursu byl o výrobu měřenek, v rámci které si v luxusních zakázkových krejčovstvích nebo módních salonech a prodejnách nechávali šít obleky na míru majetní Evropané, poměrně zájem. Také proto měl prodej poslední životaschopné části podniku vynést více než sto milionů korun. „Do výběrového řízení se přihlásilo několik zahraničních a tuzemských zájemců. Všechno to byly významné firmy z oboru,“ potvrdil Petr Doberský ze společnosti TPA Horwath Corporate Finance, která prodej meřenek organizovala. Po zrušení konkursu jsou však veškeré prodeje majetku zastaveny a krach OP se vrátil v podstatě na začátek.

6


Zahraniční trendy Jaro 2011

Trendy dámské a pánské módy na jaro 2011

ELEGANCE, LEŽÉRNOST, RAFINOVANOST

ab Praha – Módní dění v jarní sezoně 2011 naznačuje

Trendy dámské módy se soustřeďují na osobitost, kreativitu a současně upřednostňují praktické aspekty. Výsledkem je syntéza moderních inovací a tradičních hodnot, která nebude jen krátkodobou sezonní záležitostí. Prioritou je pohodlí, ležérnost, komfortní materiály, prolínání sportovních, romantických prvků i svůdné ženskosti a promyšlená skladba jednotlivých oděvních součástí.

Pánská móda dosáhne takové svobody, jako nikdy před tím. Ekonomické postavení a nezávislost moderního muže způsobují, že zažité uzance ztrácejí na důležitosti. Proto i formální oblečení je zcela nově a moderně definováno. Ovlivní je casual prvky nebo se posouvá do vyhraněného osobního charakteru či avantgardního vzhledu. V centru pozornosti je lehkost materiálů a jejich přirozený, rukodělný a nezaměnitelný vzhled.

určitý pozitivní pohled do budoucnosti. Globální problémy se kterými se naše planeta potýká ale přetrvávají. Nejistota, ekologické katastrofy, zmenšující se zásoby surovin a etnické, náboženské a politické konflikty nesvědčí bezhlavé opulenci a hýřivosti. Aktuální téma představuje hledání nových realistických a inteligentních řešení, které staví na kreativitě a poctivých hodnotách.

Rickowens Anthem men

Cerruti

Rickowens

Elisa F.

8

Beate Heymann

Zahraniční trendy


Jaro 2011

Beate Heymann

Lena Tsokalenko

Cerruti

SENSIBILITA Respekt k přírodě a životnímu prostředí, její esprit a základní esence získávají na přitažlivosti v současném přetechnizovaném světě. Jemnost, lehkost, citlivost a zároveň rafinovanost jsou synonyma pro novou neutrální a jemnou barevnost, která se objevuje na vzdušných a splývavých materiálech, jako jsou hedvábné letní tvídy, bavlněné voály, vzdušné šifony, úplety, žerzeje a řada dalších přírodních kvalit. Uplatní se zde přirozené i rustikální struktury vedle nepravidelných povrchů, patinovaných, opraných a vybělených efektů. Měkkost a splývavost je zdůrazněna bohatým nabíráním, řasením, zavinováním a vrstvením. Plasticitu dodává plisé. Splývavé dlouhé, často asymetrické střihy nezapřou antické inspirace. Jemná barevnost ve spojení s neutrálními a přirozenými tóny, grafický podtext olivové a luminiscence v kontrastu s přírodními barvami dodává tématu punc vznešenosti.

9



Lena Tsokalenko Rickowens

Rickowens

Lena Tsokalenko

10

Edun

Lena Hasibether

Zahraniční trendy


Jaro 2011

Noolan

MINIMALISMUS Moderní svět neutrálních a pastelových barev v městské atmosféře. Důležité jsou čisté strohé linie, konstruované tvary na ušlechtilých tkaninách, jejichž krása vynikne v uni barevnosti a čistém střihovém provedení. Upřednostněny jsou moderní kvality s matnými hebkými i hladkými technickými povrchy, připomínající porcelán a sklo. Tlumené metalické prvky a jemná hra světla a stínu v čistých grafických vzorech dodají oblečení originality a elegance. Nepostradatelné jsou tvarované blejzry s prokreslenými rameny a minimalistickými detaily. Vysoké kombinační možnosti jim dodávají nadčasovost a široké využití pro různé příležitosti. Střihy jsou jednoznačné a propracované. Barevné akcenty se objevují především v doplňcích a oživují jednobarevný celek.

Cerruti

11



PATINA

Rimini

Nosným prvkem městské i casual módy je oprání a úpravy navozující vzhled vintage. Předpokladem je měkkost a příjemný hebký omak. Dominuje zde modrá ve všech odstínech, v široké škále od tmavé po světlou. Povrchy jsou matné i lesklé, rustikální, strukturální i hedvábné. Inspirativním materiálem se stává denim v autentickém i neupraveném vzhledu, nejen v podobě džínů, ale i v dalších oděvních součástech, jako jsou košile, blejzry, sukně či šaty, nevyjímaje doplňky. Oprané a vybělené efekty vynikají rovněž na bavlněných a lněných tkaninách. Výraznější barevné tóny žluté a oranžové se uplatní v grafických digitálních vzorech. Významné místo zde rovněž zaujímá inspirace aktivními sporty. Funkční materiály, sportovní střihy, prvky a řešení odrážejí stálou přitažlivost svěžího sportovního stylu.

Edun

Rickowens

12

Zahraniční trendy


Jaro 2011

Apart

Beate Heymann

Yaya

13



Großer Heinrich

Rickowens

Cerruti

Lauren Vidal

14

Rickowens

Zahraniční trendy


Jaro 2011

Apart

Beate Heymann

EXPRESE Globalizace současného světa a prakticky neomezené spojení internetovou sítí umožňuje být přítomen takřka kdekoliv a účastnit se veškerého dění v národech i kulturách po celém světě. Tato možnost s sebou přináší prolínání inspirací, nových i tradičních myšlenek a námětů. Tak se propojuje exotické s moderním, „východní“ se „západním,“ etnické s technickým, staré s moderním. Výsledkem je expresivní a výrazný módní styl mixující množství barev, vzorů, střihů, oděvních dílů i materiálů. Zdánlivá svoboda v kombinacích rozmanitých prvků, ale vyžaduje promyšlenost a cit. Sytá plná a zářivá barevnost navozuje dojem globalizace, cestování, etnických konfrontací a poznávání jiných kultur. Asijské inspirace se uplatní především v barvách, květinových rozměrných desénech, splývavých tvarech, dlouhých délkách a ženském tvarování. Fota dámských modelů: CPD Düsseldorf

Hovman

Edun

15


Návrháři z Británie Jaro 2011

Britská mladá móda

ZDOBNOST, NÁVRAT K TRADICI, NADČASOVOST

tp Londýn – Tři mladí britští návrháři poslali do naší redakce své modely i krátké životopisy s cílem představit se tuzemskému odbornému publiku. Zaujalo nás to. A protože jejich návrhy jsou přinejmenším pozoruhodné, rozhodli jsme se vám je představit. Velmi bychom uvítali, kdybychom v příštím vydání časopisu Svět textilu&obuvi mohli předvést i kolekce mladých českých módních návrhářů oděvů i obuvi. Posílejte nám své návrhy, ty nejlepší rádi zveřejníme.

Louise Gray Studovala na BA Textile Design v Glasgowské škole umění, poté Central St. Martin elity, kde promovala v oboru módy. Byla vybrána k předvádění na Fashion East a setrvala zde tři sezony. Získala sponzorství od British Fashion Council v programu New Generation po tři sezony loňského roku. Je nositelkou ocenění Lancome Colour Award a Scottish New Designer za rok 2008.

Holly Fulton Holly Fulton pokračuje se svou současnou, luxusní, geometrickou a krystalickou módou. Fulton získala možnost pracovat na dámské kolekci oblečení a doplňků pro módní dům Lavin v Paříži. Promoce na univerzitě pak byla zkušenost, která formulovala její zájem k vytvoření „total look“ kolekce, která je velmi obrazová a ozdobná. Její kolekce obsahuje smělé, ručně kreslené grafické potisky kombinované s ozdobnými prvky z plexiskla, krystalu Swarovski, exotických kůží a kovu. S jediným cílem: vytvořit dojem jedné velké formace šperků ozdobené náhrdelníky a dalšími doplňky. Čerpala z vybrané kombinace zdrojů. Jak sama uvádí, má v oblibě Pop Art a Art Deco. Miluje barvy, které se v její kolekci odvážně mísí a rychle se staly synonymem pro její značku. Holly žije a pracuje ve východním Londýně. V letech 2009 a 2010 vyhrála soutěž Young Designer of the Year ve Skotsku, dále v roce 2009 získala cenu Swarovski Award jako nově objevený talent v oblasti doplňků v rámci British Fashion Awards a v loňském roce se jí dostalo i ocenění New Designer.

16

Vzhledem k jejím znalostem textilního designu, Louise zobrazuje svoji vášeň pro ručně zhotovené modely. Každý oděv, designovaný Louisou, byl ručně vyroben od samého počátku až k finální verzi. Rovněž ručně šité výšivky výrazně charakterizují její oblečení a oděvní materiály jsou ručně potištěny jejími vlastními designy. Louise vytváří kompletní vzhled dívek a žen od vlasů po makeup, ale zároveň dává svým klientkám svobodu vytvořit si svůj vlastní look. Jednotlivé kusy oblečení doplňují druhé, protože jsou vytvořeny ve stejném rázu. Oděvy lze zakoupit a nosit ve všech ročních sezonách, mohou se vzájemně doplňovat a dohromady spolu mimořádně ladí.

Návrháři z Británie


Jaro 2011

Michael van der Ham Po dvou sezonách nenápadného předvádění, v Holandsku narozený návrhář Michael van der Ham, přešel na Old Eurostar Platform – na londýnské největší módní dějiště pro sezonu jaro-léto 2011, aby zde předváděl svoji vlastní kolekci. Dokáže spojit směsice drahých i levných, silných i jemných oděvních materiálů dohromady a zakončit to něčím okouzlujícím. Jeho styl se rozšířil po světě, stal se slavným svou nadčasovou schopností. Jeho modely se prodávají v obchodech jakou jsou Liberty a Ikram v Chicagu. Michael van der Ham si během krátké doby vydobyl pozici jednoho z předních britských návrhářů. Začínal v New Yorku s avantgardním favoritem – As Four. Poté se přesunul do Londýna ucelit svůj styl u Alexandra McQueena a u Sophie Koko salaki. Poté přešel na proslulý Central Saint Martins MA kurs, který ho dovedl k představení svých myšlenek na Londýnském týdnu módy.

17


Fórum trendů Jaro 2011

Fórum trendů na veletrhu Styl – Kabo Brno

KREATIVNÍ I KOMERČNÍ ab Praha – Na únorovém veletrhu se opět otevře expozice Fóra trendů, umístěná v centrálním pavilonu V, kde se pravidelně prezentují tendence a trendy hlavní veletržní sezony a rovněž sezony následující. Fórum trendů přináší inspirací a nákupní tipy pro návrháře i obchodníky. Výrobní a obchodní firmy zde vystavují ukázky z prodejních a vývojových kolekcí textilních materiálů, bytových textilií, pomocných přípravků a doplňků. Na posledním srpnovém veletrhu byly prezentovány vzorky na sezonu jaro-léto 2011 a podzim-zimu 2011/12 dodané firmami: TONAK a.s. Nový Jičín, výrobce dámských a pánských klobouků, pletených pokrývek hlavy a kloboukových polotovarů. Své produkty dodává do více než padesáti zemí světa. TREND textilní agentura Liberec, výhradní zástupce několika významných evropských producentů galanterie nabízí široký sortiment vyšívacích nití, aplikačních a podkladových materiálů, včetně adjustačních prvků a knoflíků. Tylex a.s. Letovice produkuje rozsáhlý sortiment žakárových, provázkových a voálových záclon, dekoračních textilií, elastických i pevných krajek a rovněž technických 3D textilií. STYL VD knoflíkářů Studená, tradiční výrobce knoflíků z polyesteru a přírodních polotovarů jako perleť, dřevo, rohovina, nerosty apod., včetně zdobení knoflíků laserovým potiskem. I tentokrát pokračovala spolupráce s mladými návrháři z odborných oděvních a textilních škol. Vystavené práce získaly ocenění v mnoha celostátních soutěžích.

18

Střední odborná škola oděvní a střední odborné učiliště Strážnice poskytuje vzdělání v oblasti modelové tvorby a oděvního designu. Úspěšnost dokládá řada ocenění v celorepublikových soutěžích. Připravuje studenty v oblasti výtvarné, grafické, oděvní, modelové a návrhářské. Představila řadu kreativních modelů zrozmanitých materiálů, zdobené náročnými korálkovými technikami. ART ECON Střední škola Prostějov je soukromou školou nabízející studium uměleckých i ekonomických oborů v oblasti – grafika, módní design, fotografie v reklamní praxi, oděvní technik a aranžování. Její oděvní kreace byla zhotoveny z netradičního materiálu – syntetických barevných provázků.

Střední škola oděvního a grafického designu Lysá nad Labem vyučuje umělecké obory modelářství a návrhářství oděvů a grafický design. Vystavené objekty instalované na speciálních stojanech upoutaly neobvyklými tvary a náročným zpracováním. Škola s více než stoletou tradicí – VOŠ oděvního designu a managementu a SUPŠ Brno poskytuje komplexní výuku výtvarných a technických oborů. Studenti již tradičně získávají řadu ocenění svých prací doma i v zahraničí. VOŠ zahrnuje obory Textilnictví a oděvnictví, Oděvní a textilní design a Výrobní a obchodní management textilu. SUPŠ – obory Design interiéru a oděvních doplňků, Podnikání a propagace, Textilní výtvarnictví a modelářství a návrhářství oděvů. U fantazijních objektů byly využity nápadité plastické efekty v kombinaci s plastovými prostorovými detaily. Vyšší odborná škola oděvního návrhářství a Střední průmyslová škola oděvní Praha nabízí studium zaměřené na návrh a tvorbu oděvů formou nejen středoškolského, ale i vyššího odborného studia v oborech oděvnictví, modelářství a návrhářství oděvů. Vystavené modely vynikaly náročným střihovým zpracováním s využitím kovových zdrhovadel jako zdobného prvku.Úspěšnost absolventů v praxi dokládá kvalitní přípravu v oblasti oděvní tvorby. Realizaci Fóra trendů zajišťuje agentura TTA Praha ve spolupráci s Veletrhy Brno, Evropským módním institutem a časopisem Svět textilu&obuvi.


Ředitelé úspěšných firem Jaro 2011

Ing. Dalibor Andree, generální ředitel Tonak a.s. Nový Jičín

KRIZE NA NÁS NEMĚLA ZÁSADNÍ VLIV mk Praha – Tonak a.s. se sídlem v Novém Jičíně patří k největším a nejvýznamnějším světovým výrobcům pokrývek hlavy. Dvousetletá tradice výroby v Novém Jičíně i ve Strakonicích spolu se značným know-how zaručují vysokou jakost výrobků.

bavlna), je v současné době prováděna na moderních strojích, zaručujících vysokou kvalitu a flexibilitu výroby. Generálním ředitelem Tonaku a.s. je Ing. Dalibor Andree, kterému jsme položili několik otázek.

Výrobní program zahrnuje široký rozsah kloboučnických výrobků, především plstěných klobouků, polotovarů a pletených pokrývek hlavy, což umožňuje uspokojit jakékoli požadavky zákazníků ve více než padesáti zemích světa. Pro všechny tyto zákazníky jsou značka TONAK, tradiční značka Hückel a značky FEZKO a Fezco Quality pro pletené výrobky zárukou dobré kvality a stálosti na trhu. Výrobní činnost závodu v Novém Jičíně je zaměřena na výrobu vlněných a srstěných plstěných polotovarů a klobouků. Náročnost výroby plsti lze charakterizovat zejména vysokým počtem pracovních operací (80 – 150), technologickou variabilitou a vysokým podílem dokonalé řemeslné ruční práce. Výroba pletených pokrývek hlavy, zejména baretů, fezů, štump a zimních čepic, je zajišťována v závodě ve Strakonicích – bývalý závod Fezko – pokrývky hlavy. Vedle pokrývek hlavy se tento závod specializuje i na výrobu přízí. Tradiční výroba pletených pokrývek hlavy, převážně z přírodních materiálů (vlna,

Když jste takřka přesně před dvěma lety nastoupil do funkce generálního ředitele Tonaku, měl jste jistě své představy a cíle. Jak dalece se je podařilo zrealizovat v praxi? Ve firmě Tonak a.s pracuji od roku 1997, nejprve jako vedoucí finančního odboru, od roku 2002 jako finanční ředitel. Do pozice generálního ředitele jsem byl jmenován 1. 1. 2009. Představa a cíl je stále stejný, a to udržet pozici Tonaku jako největšího výrobce pokrývek hlav v Evropě a největšího výrobce plstěných pokrývek hlav na světě. Pod pojmem plstěná pokrývka máme na mysli polotovar na výrobu klobouku nebo klobouk, vše vyrobené z králičí, zaječí či bobří srsti. Tonak ročně vyrobí cca 3,5 miliónů pokrývek hlavy.

Tažení fezů

20

Jak se Tonak vypořádal s ekonomickou krizí posledních let? Finanční krize v roce 2009 neměla na Tonak nijak zásadní vliv, spíše se projevila pozitivně.

Opalování klobouku

Ing. Dalibor Andree 43 let, absolvent Vysoké školy báňské, fakulta ekonomická, Ostrava. Je ženatý, má dvě děti. Jeho koníčky jsou tenis, sjezdové lyžování, péče o dům, rodina. Zakázkové krytí bylo o něco nižší než v roce 2008, ale zásadně neohrozilo chod firmy. Oslabení české koruny vůči EUR a USD se kladně podepsalo na zlepšení cash flow a snížení úvěrového zadlužení. V roce 2009 Tonak vykázal účetní zisk po zdanění ve výši 13,6 mil. Kč, předpokládaný zisk pro rok 2010 bude taktéž ve výši 13-13,5 mil. Kč. Firma během dvou let snížila úvěrové zadlužení z 223 mil. Kč na 84 mil. Kč. Vyjádřeno čísly: Rok 2008 – tržby 426 mil. Kč, počet zaměstnanců 740, rok 2009 – tržby 425 mil. Kč, počet zaměstnanců 690, rok 2010 – tržby 428 mil. Kč, počet zaměstnanců 718. V této souvislosti se musím zeptat: Co vše jste museli v podniku změnit, aby Tonak „přežil“? Museli jsme se zaměřit na efektivnost prodeje jednotlivých výrobků. Přestali jsme vyrábět výrobky s nízkou marží. Abychom mohli vyrábět a prodávat pouze výrobky s vysokou přidanou hodnotou, museli jsem výrazně zlepšit kvalitu. Zejména v dodávkách technologicky velmi náročných výrobků pro specifické zákazníky jsme udělali velký kus práce. Vyvinuli jsme nové druhy výrobků, každoročně vytváříme nové kolekce našich výrobků, které presentujeme na veletrzích Styl Brno a CPD Düsseldorf. Co je dle vašeho názoru v současné době největší brzdou pro podnikání v ČR – jak ve vašem oboru, tak i všeobecně? Téměř 90 % naší produkce exportujeme. Naše podnikání nejvíce brzdí těžko predikovatelný kurs naší měny vůči EUR a USD. Zajišťovacími operacemi na finančních trzích se však dá tento problém částečně vyřešit. Daleko větší problém krom cen energií je dle mého názoru vysoké zdanění lidské práce.


Ředitelé úspěšných firem Jaro 2011

Výroba klobouků, baretů, čepic, fezů je výrobou s vysokým podílem ruční práce. Bez řemeslné zručnosti a umu lidí se neobejdeme, lidský fortel se nedá nahradit strojem. Jen pro ilustraci, na odvodech z mezd ročně zaplatíme státu cca 40 mil. Kč, což je cca 10 % našich tržeb. Kde nakupujete suroviny pro výrobu klobouků? Kam zmizel dříve typicky český fenomén na vesnici „výkup kožek“? Králičí kožky nakupujeme od našich českých dodavatelů, významným importním teritoriem této suroviny je Ukrajina. Zaječí kůže dovážíme hlavně z Argentiny, ročně jich nakoupíme asi 500 tis. kusů. Českému zajíci se však nic nevyrovná. Sběr králičích kožek má v naší republice tradici, bohužel chovatelů králíků je čím dál tím méně. Proto se orientujeme na méně vyspělé země, v nichž má chov králíků větší perspektivu než u nás. Export hraje v odbytu vašich výrobků rozhodující roli. Které země jsou vaším největším odběratelem? Jak jsem již uvedl, téměř 90 % naší produkce vyvážíme. Mezi největší exportní teritoria

patří celá Evropa, zejména Německo, Itálie, Rusko, Polsko, Velká Británie, mimo Evropy jsou významným teritoriem USA, Japonsko, Austrálie. Fezy a barety vyvážíme do Nigerie, první výrobky jsme již prodali do Číny, králičí srst vyvážíme do Brazílie. Máte dva výrobní podniky – jeden v Novém Jičíně a jeden ve Strakonicích, sám máte kancelář v Praze. Jak to vše stíháte? Sídlo firmy Tonak je v Novém Jičíně. Zde vyrábíme plstěné pokrývky hlavy nepřetržitě od roku 1799, ve Strakonicích vyrábíme příze a pleteme barety čepice a fezy nepřetržitě od roku 1812. Krom toho máme zřízený velkoobchodní sklad v Praze – Michli a v Paláci Koruna v Praze reprezentativní prodejnu našich výrobků. Hodně času trávím v autě na trase Nový Jičín – Strakonice – Praha. Řídit celou firmu bez schopných spolupracovníků by asi nešlo, ale já mám asi štěstí. Strakoničáci, Novojičíňáci včetně našich Pražáků pracují velmi dobře. Musím opravdu říci, že mám vynikající a velmi schopné spolupracovníky. Jakou roli pro Tonak hrají odborné veletrhy? Odborné veletrhy jsou příležitostí pro prezentaci našich kolekcí a zároveň fungují

jako místa, kde se setkávají naši obchodníci se zákazníky, s novináři a módními návrháři. V tomto roce se hned z kraje roku zúčastníme dvou módních veletrhů, CPD Düsseldorf a veletrhu Styl – Kabo v Brně, kde představíme novou dámskou a pánskou kolekci klobouků, čepic a baretů a dále třech mysliveckých veletrhů: Jagd und Hund v Dortmundu a veletrhu IWA v Norimberku v Německu. U nás představíme kolekci pokrývek hlavy pro myslivce na veletrhu NATURA VIVA v Lysé nad Labem. V současné době jste pravděpodobně největším oděvním výrobcem v České republice. Má dle Vašeho názoru tento výrobní segment svoji budoucnost? Tím nemyslím jen v tezemsku, ale obecně v tradičních textilních zemích. Za těch 14 let v Tonaku jsem si klobouky, barety či fezy zamiloval. Všichni lidé, kteří mohli naši výrobu vidět na vlastní oči, byli velmi překvapeni její složitostí a náročností. Tonak má obrovské know – how, jsem přesvědčen, že jeho pozice na trhu se bude stále zlepšovat. Děkuji za rozhovor: Michal Korol


Profil Jaro 2011

Módní návrhářka

IVETA ŘÁDKOVÁ Praha – V roce 1991 založila modní návrhářka Iveta Řádková vlastní modelovou dílnu a v následujícím roce představila první kolekci svých modelů. Hlavní charakteristikou tvorby Ivety Řádkové je čistá linie, zajímavé souhry barev a zdánlivě nekombinovatelných prvků spolu s důrazem na kvalitně zpracované materiály, nejčastěji vlnu a hedvábí. Na mezinárodním veletrhu mody STYL a KABO 2003 získala prestižní titul TOP STYL DESIGNER 2003. K dalším významným aktivitám se řadí prezentace na veletrhu mody v Lipsku v roce 2002, kde se o dva roky před tím představila také na MTTELDEUTSCHE MODE MESSE (MM FASHIONE), dále také v Düsseldorfu, Minsku, Rize, Talinu a koncem roku 2006 byla na CENTROBE-MODESHOW ve Vídni. Pravidelně představuje kolekce na mezinárodním veletrhu mody Styl a Kabo v Brně. Iveta Řádková také vytvořila kolekci šesti modelů, potištěních olejomalbami, jejichž autorem je Karel Gott.Tato kolekce byla mimo jiné k vidění v New Yorku v proslulé Town Hall na Manhattanu.

22

Profil


Jaro 2011

Kolekce pro jaro – léto 2011 Pro tuhle sezonu jsem se inspirovala černobílým filmem. Kolekce na první pohled působí velmi stroze, ale přesto je velmi hravá a dobře kombinovatelná. Použila jsem vlnu, úplet, hedvábí a kašmír. Doménou celé kolekce jsou trika a šaty, nechybějí různé plédy a peleríny. Plášť hraje v předjaří velkou roli. Vnáší do kolekce, která je velmi ženská, pánské prvky. Doplněna je vaky a opasky. Pletené barety dotvářejí kolekci v jedinečný celek.

23


Veletrhy STYL a KABO Jaro 2011

37. ročník Mezinárodních veletrhů módy STYL a KABO, 15.-17. února 21011, Brno

NEJVĚTŠÍ VELETRHY MÓDY VE STŘEDNÍ EVROPĚ! Brno – Již 37. ročník Mezinárodních veletrhů módy Styl a Kabo se uskuteční ve dnech 15.-17. února 2011 v Brně. Obě akce představí to nejlepší, co v současném době v tuzemské nabídce tyto branže mají. Kolik vystavovatelů Styl a Kabo nabídnou, jaké novinky čekají pro návštěvníky i co bude tentokrát obsahovat doprovodný program – to byly otázky, které jsme položili Gabriele Vargové, ředitelce projektu. Můžete představit nadcházející 37. veletrhy Styl a Kabo? Mezinárodní veletrhy módy, obuvi a koženého zboží STYL a KABO se představí od 15. do 17. února opět ve třech nejmodernějších pavilonech brněnského výstaviště. Rozdělení branží je opět tradiční – v největším pavilonu Evropy – hale „P“, bude probíhat veletrh KABO. Vystavovatelé zde představí obuv a koženou galanterii, nebude chybět přehlídkové molo pro prezentaci kolekcí obuvi. I když přihlášky nejsou stále uzavřeny, počítáme s počtem kolem 140 vystavovatelů, kteří na ploše přes 4 000 m2 představí na 200 značek. Veletrh STYL je umístěn ve dvou pavilonech: v pavilonu „F“ se návštěvníci seznámí s nejnovějšími kolekcemi v oboru spodní prádlo, plavky a plážové oblečení, dále punčochové zboží, módní doplňky a bižuterii. V pavilonu „V“ budou opět nejsilnější skupinou firmy s dámskou a pánskou konfekci, následuje kojenecké a dětské oblečení pro děti do 15 let věku, těhotenské oblečení. Nebude chybět ani mladá a džínová móda a stále více oblíbená branže – móda v nadměrných velikostech. V obou pavilonech budou umístěna přehlídková mola s denními módními přehlídkami nových kolekcí vystavovatelů. Na ploše větší než 6 000 m2 představí téměř 300 vystavovatelů zboží skoro 400 módních značek z minimálně 18 zemí světa.

Pohled do haly F

opanují obuvnické velmoci jako je Polsko, Německo a Rakousko. Velice si vážíme stálých vystavovatelů, jsou to povětšinou velké firmy a společnosti, které přinášejí nové trendy a udávají tak směr dalšího vývoje v jednotlivých branžích. Největší radost nám však dělají noví vystavovatelé, kteří se veletrhů ještě nikdy nezúčastnili a nebo ti, kteří se sem po několikaleté odmlce vracejí. Z celkového počtu firem jich bývá kolem 20 %, což je hodně zajímavé a povzbudivé číslo pro náš trh s módou. Hlavním důvodem je nejenom středoevropský věhlas těchto veletrhů, ale v neposlední řadě si tyto firmy uvědomují, jak důležitým obchodním zprostředkovatelem veletrhy módy a obuvi v Brně jsou. Podle průzkumů nezávislé výzkumné agentury IPSOS TAMBOR považuje 90 % dotázaných vystavovatelů svoji účast na STYL a KABO za nejvýznamnější marketingový nástroj svojí firmy.

Jaká bude účast vystavovatelů ze zahraničí?

Jaké novinky jsou pro vystavovatele a návštěvníky připraveny?

Počítáme s účastí vystavovatelů minimálně z 18 zemí světa, co do počtu to bude opět více jak třetina všech vystavovatelů. Jsme rádi, že na předních místech jsou tradiční země, jako jsou Slovensko, Polsko a Ně-mecko. KABO

Není to tak ani novinka, spíše lákadlo pro odborné návštěvníky – zejména maloobchodníky. Poprvé se na veletrzích představí silná skupina výrobců z Brazílie. Pod záštitou brazilské ambasády v ČR představí

24

jak oděvy, tak i obuv a koženou galanterii. A novinkou pro ty, kteří na srpnových veletrzích STYL a KABO chyběli, bude určitě přehledné a elegantní rozlišení jednotlivých branží nejen v tištěných materiálech ale přímo v pavilonech barevnými koberci. Tuto inovaci přivítali s povděkem především návštěvníci, kterým usnadnila orientaci mezi jednotlivými branžemi. Velké množství odpočinkových a občerstvovacích zón zase zajistí návštěvníkům i vystavovatelům vyšší komfort a klid k obchodním jednáním. Jaký bude doprovodný program? Co by to bylo za veletrhy módy, kdyby chyběly přehlídky na molech. V srpnu byl o přehlídky ze strany vystavovatelů a výrobců takový zájem, že díky dlouhému programu jsme byli nuceni posunout i dobu ukončení veletrhu. Nevšední zájem byl o přehlídky kolekcí nadměrné módy, to je branže, která v posledních měsících zaznamenala nevídaný nárůst zájmu jak u vystavovatelů, tak i u obchodníků. Výrobci i maloobchodníci po úspěchu na srpnovém veletrhu STYL a KABO pochopili, že i zákazník větších rozměrů se potřebuje moderně a stylově oblékat. I toto téma má na únorovém veletrhu STYL prioritu a opět očekáváme zvýšený zájem o přehlídky kolekcí Plus-size módy nejen ze

Veletrhy STYL a KABO


Jaro 2011

stran vystavovatelů a odborných návštěvníků, ale i ze strany médií. Každou přehlídku doplní vždy na závěr výjimečná kolekce „CHIC PLUS“, kterou vytvořili návrháři ateliéru Módní tvorby na VŠUP v Praze pod vedením doc. ak. mal. Josefa Ťapťucha. Partnerem této kolekce je ATOK a členské firmy, které dodaly exkluzivní materiály pro tuto kolekci. Celkově nejoblíbenější jsou přehlídky spodního prádla a plavek a pozadu nezůstávají ani přehlídky kolekcí obuvi pro děti i dospělé. Seminářů, které jsme připravili pro vystavovatele i návštěvníky, bude hned několik. Jeden povede již zmiňovaný akademický malíř Josef Ťapťuch a bude na téma „Módní design v klasické konfekci“. Tato přednáška bude prezentována přímo na přehlídkovém mole v pavilonu „V“. Druhý seminář bude připraven ve spolupráci s ČOKA a bude na téma principy jednání se zákazníky z hlediska občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele. Třetí seminář připravuje komunikační agentura Marco a téma se bude zabývat reklamou a propagací. V letošním roce chystáte i změnu loga, v čem spočívá? Loga STYL a KABO zůstala stejná, změnila se pouze jejich barva stejně jako layout veletrhů. I barvy jdou s módou, a tak jsme přešli z ostrých barev na teplé, jarní, trendové, což je hnědá a tyrkysová a jejich odstíny. Na jejich podobě se graficky podílela agentura Marco a tematicky jsme spolupracovali i se společností IGEDO – organizátorem veletrhů módy v Düsseldorfu, Moskvě či Turecku (CPD, CPM a CPI). Poprvé se na layoutech veletrhu objevuje sousloví Collection Premiere. Chceme

G. Vargová na veletrhu KABO s paní L. Klausovou, prezidentem Kubátem z ČOKA a E. Svobodovou z protokolu.

G. Vargová s generálním ředitelem BVV J. Kulišem a majitelem firmy Schulz z Náchoda

tím podtrhnout jedinečnost prezentace premiérových – nových kolekcí pro sezonu podzim-zima 2011/2012, a to jak oděvů, tak i obuvi v jednom místě a čase. Neboli premiérová prezentace kolekcí pro oděvní a obuvnický trh v teritoriu ČR a Slovenska. V kuloárech se hovoří i o případné změně termínu, resp. osamostatnění veletrhu Kabo. Co je na tom pravdy? Všechno se vyvíjí, i Mezinárodní veletrhy módy a obuvi STYL a KABO se musí přizpůsobovat změnám a trendům, které probíhají vcelé Evropě a také potřebám vystavovatelů a následně odborným návštěvníků. Zatím jsou to pouze studie, jak v budoucnu pokračovat. Jedna změna je jistá již dnes:

srpnový termín veletrhů STYL a KABO se mírně přesouvá na datum od 21. srpna 2011 a to z důvodu volby nových výstavních dnů: neděle, pondělí a úterý. Pokud dojde k nějakým významným změnám v koncepci našich veletrhů, oznámíme je buď v průběhu únorových veletrhů nebo prostřednictvím tiskových zpráv či na tiskové konferenci14. února v Brně. Jsme přesvědčeni, že závěry z diskuse s vystavovateli bu dou jedním z vodítek, jak dále postupovat, aby veletrhy byly i nadále atraktivním marketingovým nástrojem vystavovatelůa nepřebernou nabídkou nových druhů zajímavého zboží pro obchodníky a ostatní odborné návštěvníky. Děkuji za rozhovor: Michal Korol

25


Interwiev Jaro 2011

Dr. Vlasta Mayerová, tajemnice České obuvnické a kožedělné asociace

VÝROBCE BRZDÍ NEDOSTATEK PRACOVNÍCH SIL mk Zlín – Na nadcházejícím veletrh Kabo se tradičně představí špička českých výrobců a dovozců obuvi a kožedělného zboží. Zeptali jsme se při této příležitosti Dr. Vlasty Mayerové, tajemnice České obuvnické a kožedělné asociace (ČOKA), jak si výroba obuvi v České republice v současné době vede. Kupodivu právě v období hospodářské recese si výrobci obuvi vedou opravdu na výbornou. Segment, který je v současné době jednoznačně na vzestupu, je výroba velmi kvalitní a dobrovolně certifikované dětské obuvi. Neméně dobře si však vedou i výrobci speciální pracovní a bezpečnostní obuvi nebo firmy, které se zabývají výrobou zdravotní a ortopedické obuvi. Dá se říci, že obor si již cca před 5-7 lety sáhl na své „pomyslné dno“. Dnes je výroba obuvi relativně stabilizovaná a je realizována zejména v malých a středních firmách, které mají často i charakter rodinných firem. Režijní náklady na velké „managementy“ firem tudíž byly redukovány na minimum a také výrobní program firem se plně přizpůsobil požadavkům trhu. Obuvnické firmy se orientují zejména na ty segmenty, které není možné dovážet za „levné peníze z asijských zemí“, kladou důraz na kvalitu své produkce, na hygienické a další atesty, na dobrý design a na dokonalý servis pro své odběratele. Neméně důležitým aspektem úspěchu je ale i permanentní osvěta mezi spotřebiteli, zejména mezi maminkami malých dětí, ale i např. i mezi pacienty s diabetem apod. Mnozí spotřebitelé již zcela jasně pochopili, že kvalitní a zdravotně nezávadná obuv není a nemůže být levná a že na zdraví se šetřit nedá. Je to totiž to nejcennější, co člověk má… Jaké jsou největší překážky tohoto podnikání? Co obor brzdí, co vám naopak pomáhá? To, co obor dnes začíná asi nejvíce brzdit, je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, resp. nedostatek lidí, kteří jsou ochotni „dělat rukama“ a dělat svědomitě a poctivě. Výroba obuvi bude vždy obsahovat realitně vysoký podíl ruční práce. Obuv není strojírenský výrobek, nedá se zde nějaký polotovar upnout do automatu a počkat, až vypadne hotový výrobek. Je zde celá řada rukodělných a navazujících operací, z nichž žádnou není

26

možné při výrobě obuvi vynechat nebo ošidit, protože by se to okamžitě projevilo na kvalitě obuvi. Navíc obuv musí procházet při výrobě vícestupňovým systémem kontroly a lidé ve výrobě musí jednotlivým operacím rozumět. Zvláště dnes, kdy se vyrábějí složité a náročné modely obuvi, vystupuje do popředí problematika odborné kvalifikovanosti pracovní síly. Zcela markantní je to např. i při individuální výrobě ortopedické obuvi. Zde musí ortopedický obuvník navíc znát dokonale nejen anatomii a fyziologii, ale i patologii lidské nohy a odborně komunikovat s lékařem. V současné době začíná být velmi složitá situace i z hlediska výroby materiálů, komponentů a dalších polotovarů pro obuv, jako jsou usně, záměnné materiály, podešve atd. U nás již téměř neexistují koželužny, zanikli i čeští výrobci podešví resp. orientovali se raději na dodávky pro automobilový průmysl atd. Z tohoto důvodu je potom nutné dovážet téměř veškeré materiály a polotovary ze zahraničí. Výrobci ortopedické obuvi zase mají třeba problémy s dovozem přírodního korku, který je velmi těžce nahraditelný jinými materiály atd. Tyto problémy však dokážou výrobci řešit a jednotný trh zemí EU jim alespoň odstranil celní bariéry při dovozu. To, co obor posouvá kupředu, jsou dnes např. i velmi nadějní mladí designéři obuvi a kožené galanterie, kteří dnes studují v ateliéru designu obuvi při Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně nebo na Stření škole umělecko průmyslové v Uherském Hradišti. Cítíte podporu oboru ze strany státu anebo myslíte, že je státním institucím v podstatě jedno, kdyby třeba tento obor v ČR zanikl? Kolik lidí pracovalo v oboru před 20 lety a nyní? V obuvnické výrobě pracovalo před rokem 1989 více než 35 000 lidí, dnes je to bohužel již jen 5 000 zaměstnanců. Přestože existovaly důkladné analýzy a žádosti o podporu např. při ruské měnové krizi v roce 1989, nikdy nebyly vyslyšeny a nebyl realizován v tomto období ani např. převod pohledávek obuvnických firem v Rusku na Konsolidační agenturu, jak naše asociace požadovala. Tyto pohledávky byly opravdu reálně vymahatelné

a stát by nebyl v žádném případě krácen, pokud by ministerští úředníci poctivě dělali svou práci. V důsledku toho přišlo o práci dalších 12 000 lidí. Z výše uvedeného zřejmě zcela jasně vyplývá, že čeští „ševci“ se nikdy nijaké podpory státu nedočkali a asi ani nedočkají. Opravdu si osobně myslím, že kdyby obor zanikl, tak to bude státu asi úplně jedno. Myslíte, že něco podobného reálně hrozí? Ta reálná hrozba tu opravdu je. Jak již jsem uvedla, chybí nám v oboru mladí kvalifikovaní lidé. Učební obor obuvník se již cca 6 let neotevřel z důvodu nedostatečného počtu zájemců o studium tohoto oboru. Rovněž oboru materiálové inženýrství pro obuvnické výrobky na UTB hrozí uzavření z důvodu nedostatečného počtu studentů. O něco lepší situace je v oblasti středoškolského vzdělávání, kde ale zase došlo ke sloučení jediné odborné kožařské průmyslovky se střední školou pro grafiky, což není asi nejšťastnější řešení Má výroba obuvi v ČR tedy ještě perspektivu? Obuv, kterou je zapotřebí vyrábět na míru, určitě není možné vyrábět a v Asii. S rostoucím stárnutím populace, a tento trend je celoevropský, přibývá lidí, kteří nejsou schopni se obouvat do sériově vyráběné obuvi. Minimálně potřebují alespoň individuální opravy sériově vyráběné obuvi – ortopedickou vložku apod. Totéž se týká problematiky pracovní obuvi, kdy Evropská unie klade velký důraz na ochranu zdraví při práci a v této oblasti je nutné rovněž mít vysoce sofistikované a certifikované výrobky, tedy i pracovní a bezpečnostní obuv nebo obuv pro profesionální použití. V poslední době se začíná více hovořit i odpovědnosti a kvalifikovanosti prodávajících, zejména v souvislosti s prodejem dětské obu-

Interwiev


Jaro 2011

vi. Také zde je nutné mít určitě technologické know-how, protože dětská noha není zmenšenou kopií nohy dospělého člověka a obouvání dětí má svá specifika. Z tohoto důvodu si nemyslím, že by výroba obuvi nejen v ČR, ale i v Evropě měla skončit a v uvedených oblastech určitě perspektivní bude. Kolik výrobců tady třeba bylo před dvaceti lety a kolik je tady nyní? Myslíte, že budou do budoucna nadále ubývat anebo je to stabilizované číslo? Před 20 lety tady de facto existoval pouze jediný výrobce obuvi, a to s.p. Svit., který měl však své odštěpné závody v různých místech po celé Československé republice. Po „sametové revoluci“ došlo v oboru k privatizaci a na území ČR vzniklo cca asi 70 výrobců obuvi. V současné době existuje v České republice cca 35 výrobců obuvi. Tento počet je již poměrně delší dobu stabilizovaný a zřejmě se již příliš nebude měnit ani v budoucnu. Některé firmy zřejmě zaniknou, ale vznikají i firmy nové. Kdy prožíval obor své nejlepší roky a myslíte, že se to může vrátit někdy a případně co by bylo nutné pro to udělat? Obor prožíval svůj vrchol v období okolo roku 1989, kdy se pouze v České republice vyrábělo více než 70 mil. párů obuvi. Z toho

50 % obuvi bylo exportováno do Sovětského svazu. Se ztrátou ruských trhů, kdy se výrobci téměř přes noc měli orientovat na západní trhy, došlo k prvnímu výraznému poklesu výroby, další pokles potom nastal v důsledku přílivu levné asijské obuvi v neskutečných množstevních objemech a za ceny, které jsou naprosto nereálné. Nebylo výjimkou, že deklarovaná cena za 1 pár obuvi činila např. jen 5 Kč! Na tržištích byla potom tato obuv opět realizována bez toho, aniž by příslušní podnikatelé platili daně, sociální a zdravotní pojištění, což vedlo k její nízké ceně a nekorektním podmínkám pro podnikání na trhu s obuví. Ale státu tyto do očí bijící skutečnosti nikdy nijak nevadily, nevadilo mu, že tímto způsobem, tj. svou nečinností, likviduje poctivé podnikatele. Že by se podařilo obnovit výrobu obuvi v objemech před rokem 1989, to může být jen zbožné přání, ale není to v žádném případě reálné. V současné době se vyrábí v ČR cca 5 mil. párů a naší snahou je, aby tento objem byl minimálně stabilní. Nevíme však, jaké dopady bude mít následně celosvětová krize i na obuvnický sektor v ČR, přestože prozatím výsledky nejsou nijak špatné. Musí se třeba výrobci orientovat na levnější výrobky, anebo na nějakou jinou výrobu obecně, aby si „mohli dovolit“ vyrábět to gró svého podnikání?

Obecně lze říci, že čeští výrobci obuvi byli již před delším dobou nuceni se orientovat na specifické výrobky s vyšší připadnou hodnotou, pokud chtěli vůbec na trhu v podmínkách nekalé konkurence obstát. Určitě není cestou snažit se vyrábět levné výrobky, protože každá komponenta, na které se tzv. ušetří, se může neblaze promítnout do celkové kvality obuvi a následně poškodit i dobré jméno firmy. Určitě byly realizovány úspory všude tam, kde to bylo možné a smysluplné. Cílem českých výrobců však dnes nemůže být filozofie vyrábět „levné“ zboží, protože náklady na výrobu v celé Evropě i v ČR rostou. Je nutné se tedy orientovat na kvalitu svého zboží, na přidanou hodnotu, na služby svým zákazníkům. Dnes víme, že pokud má zákazník dokonalý servis a dobré, kvalitní zboží, tedy i obuv, je ochoten si za tuto kvalitu a služby připlatit. Dá se odhadnout, jaký je příspěvek kožedělného průmyslu k růstu HDP? Dle našich statistik obuvnická a kožedělná výroba netvoří výrazný podíl na celkové tvorbě HDP, je to asi 0,5 % HDP. Nutno je však říci, že 90 % obuvnické výroby je koncentrováno ve Zlínském kraji. Z hlediska regionálního je pak právě v tomto regionu obuvnická výroba stále velmi významná.

ODEX spol.s.r.o. Vracov

SVĚŽÍ BARVY, KOMFORTNÍ MATERIÁLY ab Vracov – Společnost ODEX s.r.o., dlouholetý výrobce nočního prádla, oblečení pro volný čas a lehké konfekce značek Christian Laufe a DOOX se zaměřuje na široký okruh zákazníků od dospívajících až po seniory. Nově je kolekce obohacena o dětský sortiment v celé šíři velikostí od vel. 92 – 160. Při vzorování je kladen hlavní důraz na střihovou preciznost, volnost, vzdušnost, barevné sladění a výběr kvalitních a funkčních materiálů s finálními úpravami zvyšující komfort nošení. Téměř 60 % celé kolekce je vypracováno ve velikostech 36 až 72. Pohodlně se tedy oblékne i zákazník s nadměrnou velikostí 162-150-172 (OH,OP,OS). V kolekci dámského nočního prádla pro sezonu jaro a léto 2011 jsou zařazeny svěží, temperamentní barevné odstíny jako jarní zelená, borůvková, iris, orchidej, ale i dekorativní gold a silver. Nechybí zde ani tradiční smetanové tóny. Košile a pyžama jsou zastoupeny ve dvou skupinách – klasické noční modely zdobené krajkou a výšivkou a modely vhodné i pro volnočasové využití. Bez problému je můžeme nosit v létě na chatách, chalupách nebo na dovolené u moře. Z materiálů byly vybrány měkké žerzeje

s mercerovanou úpravou ze 100% bavlny a směsi bavlna/Lycra a bavlna /viskóza. Pro všechny modely v kolekci je typické mísení kontrastních a mnohobarevných desénů. Ve zdobných prvcích převažují tisky s krajkovými motivy, květy, motýli a imitace korálků. V pánské kolekci nočního prádla jsou opět dominantní tradiční kravatové tisky a uni materiály s mercerovanou úpravou. Nabídka zahrnuje všechny střihy pyžam s krátkou a dlouhou nohavicí, včetně pánských nočních košil, jejichž obliba stále roste. Nabídková kolekce obsahuje tématicky ucelené řady ve střední a vyšší cenové kategorii. Jednotlivé modely je možné objednat v nově připravovaném e-shopu firmy i klasicky zakoupit v kamenných obchodech prodejců po celé České i Slovenské republice.

27


Čísla a fakta Jaro 2011

Studie k situaci ve výrobě, dovozech a vývozech obuvi, a ve spotřebě a prodeji obuvi v ČR

TRH JE DLOUHODOBĚ DEFORMOVÁN mš Zlín – Podle dlouhodobých statistických údajů (spotřební koš domácností) činí spotřeba obuvi v ČR cca 3,5-4,5 páru obuvi na jednoho obyvatele a rok. Ze studie o výrobě, dovozu a prodeji obuvi, kterou redakce Světa textilu&obuvi získala od jejího zhotovitele – České obuvnické a kožedělné asociace, mj. vyplývá, že zásadním důvodem problémového uplatnění české obuvi, ale i další kvalitní dovozové obuvi ze zemí EU, na českém trhu jsou tedy zvýšené dovozy obuvi z asijských zemí za nízké ceny. I když je studie zhruba rok stará, je to mimořádně kvalitní zdroj informací. ANALÝZA CELKOVÝCH DOVOZŮ OBUVI DO ČESKÉ REPUBLIKY Tabulka č. 1: Analýza celkových dovozů obuvi do ČR v letech 2005 – 2008 (rok 2009 je pro období leden až listopad) dle jednotlivých položek celního sazebníku v párovém a hodnotovém vyjádření PCS

2005

2007

počet párů

tis. Kč

počet párů

tis. Kč

6401

1 100 148

124 984

984 342

126 541

6402

30 689 149

1 721 380

86 602 734

2 576 418

6403

25 238 097

5 309 419

20 159 428

5 835 212

6404

14 437 885

1 019 253

33 384 079

1 951 935

6405

2 028 202

90 893

1 620 643

116 912

celkem

73 435 644

8 265 929

142 751 226

10 607 018

PCS

2009 (1-11) počet párů

tis. Kč

6401

942 615

115 249

6402

59 615 602

2 941 253

6403

14 802 420

5 342 700

6404

32 060 903

1 800 931

6405

1 331 106

83 561

celkem

108 752 646

10 283 694

PCS – položka celního sazebníku 6401 – pryžová + plastová speciální obuv (např. pracovní holínky) 6402 – pryžová + plastová obuv ostatní 6403 – usňová obuv 6404 – textilní obuv 6405 – obuv ostatní ANALÝZA NEJVYŠŠÍCH DOVOZŮ DO ČR Tabulka č.2: Analýza vybraných nejvyšších dovozů obuvi do ČR v letech 2005 – 2009 dle zemí v párovém a hodnotovém vyjádření 2005 země

tis. párů

2009 (1-11) země

tis. párů

PC/pár

Čína

92 136

45

Itálie

2 128

534

Vietnam

3 255

337

Německo

1 748

287

Slovensko

1 473

270

Zdroj údajů: Český statistický úřad (ČSÚ), Generální ředitelství cel (GŘC) PC/pár = průměrná dovozní cena za 1 pár obuvi v Kč Z výše uvedených tabulek je patrný výrazný nárůst importů obuvi z Číny od roku 2005. Čínská obuv je dovážena za nízkou jednotkovou cenu, která činila v roce 2008 necelých 35 Kč/1 pár obuvi, v roce 2007 to bylo 34 Kč/1 pár obuvi, tj. v obou případech přibližně 2 USD při klesajícím směnném kurzu amerického dolaru vůči české koruně. Přitom běžné nejnižší nákupní ceny od výrobců jsou v Číně 3 až 6 USD za pár obuvi, vyjma obuvi textilní domácí. V uvedených cenách není v ČR v současné době možné pořídit ani vstupní materiály pro výrobu obuvi. Přestože z Číny je realizováno více než 88 % veškerých dovozů obuvi do ČR v párovém vyjádření, v hodnotovém vyjádření tvoří dovozy obuvi z Číny pouze 43 %. Podle dlouhodobých statistických údajů (spotřební koš domácností) činí spotřeba obuvi v ČR cca 3,5-4,5 páru obuvi na jednoho obyvatele a rok. Z toho vyplývá, že jen dovozy obuvi z Číny téměř trojnásobně převyšují tuto sledovanou statistiku. Zásadním důvodem problémového uplatnění české obuvi, ale i další kvalitní dovozové obuvi ze zemí EU na českém trhu jsou tedy zvýšené dovozy obuvi z asijských zemí za nízké ceny, což vyplývá z uvedených statistických údajů. Tím je dlouhodobě deformováno tržní prostředí na domácím trhu. Čeští výrobci, zejména malé a střední firmy, nemají možnost umístit svou produkci na tuzemském trhu, přestože spotřebitel by toto zboží uvítal a poptávka po obuvi české provenience roste. ANALÝZA CELKOVÝCH VÝVOZŮ OBUVI Z ČR Tabulka č. 3: Analýza celkových vývozů obuvi z ČR v letech 2005 – 2009 dle jednotlivých položek celního sazebníku v párovém a hodnotovém vyjádření PCS

2007 PC/pár

země

tis. párů

2005

2007

počet párů

tis. Kč

počet párů

tis. Kč

PC/pár

6401

831 439

218 892

666 771

158 628

Čína

58 615

47

Čína

124 390

34

6402

4 578 375

854 824

9 013 239

1 451 655

Itálie

2 535

489

Itálie

3 336

478

6403

6 406 620

2 622 579

6 971 004

3 060 404

Vietnam

2 013

381

Vietnam

4 117

222

6404

3 629 515

436 258

6 017 714

1 935 512

Německo

1 716

280

Německo

1 270

310

6405

546 108

74 720

1 361 438

174 162

Slovensko

1 551

263

Slovensko

1 251

293

celkem

15 992 057

4 207 273

24 030 166

6 780 361

28

Čísla a fakta


Jaro 2011

PCS

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU VE VÝROBĚ A SPOTŘEBĚ OBUVI V ČESKÉ REPUBLICE Český obuvnický průmysl produkoval před rokem 1989 zhruba 70 miliónů párů obuvi ročně. Česká republika byla opravdu obuvnickou velmocí. Obuvnický průmysl patřil nejen k největším výrobcům, ale i exportérům. S uvolněním importu a maximální liberalizací vyrostla českým výrobcům velmi tvrdá konkurence zejména v podobě obuvi dovážené z asijských zemí, a to v takových množstvích a za takových cenových podmínek, že ve vývoji tohoto oboru došlo k podstatnému útlumu. Situaci ve výrobě obuvi v ČR v letech 2003-2009 dokladuje tabulka č.5

2009 (1-11) počet párů

tis. Kč

6401

434 996

79 931

6402

16 913 182

1 770 650

6403

6 268 235

2 998 692

6404

10 898 194

1 287 440

6405

1 083 906

158 568

celkem

35 598 513

6 295 299

PCS = položka celního sazebníku ANALÝZA NEJVYŠŠÍCH VÝVOZŮ Tabulka č.4: Analýza vybraných nejvyšších vývozů obuvi z ČR v letech 2005-2009 dle zemí v párovém a hodnotovém vyjádření 2005 země

PC/pár

země

tis. párů

PC/pár

Slovensko

6 860

110

Slovensko

11 096

89

Německo

2 499

568

Německo

3 881

460

Polsko

1 272

294

Polsko

1 422

425

Francie

1 075

144

Rumunsko

1 024

16

Norsko

972

53

Itálie

1 021

511

2009 (1-11) země

tis. párů

PC/pár

Slovensko

22 308

43

Německo

3 481

430

Rakousko

2 066

324

Maďarsko

1 900

156

Polsko

1 222

435

Po vstupu ČR do Evropské unie můžeme vypozorovat výrazný nárůst exportu obuvi z ČR. V meziročním měřítku 2005/2004 došlo v párovém vyjádření k nárůstu exportu obuvi z ČR o více než 100 % a v období 2006/2005 to byl znovu nárůst o téměř 100 %. Tyto výsledky jsou však poněkud zkreslující. Růst exportu obuvi je považován za velmi potěšující v každé členské zemi Evropské unie, nicméně v ČR za tímto výrazným růstem stojí jednoznačně reexporty obuvi. Důkazem je rapidní pokles průměrné exportní ceny obuvi vyvážené na Slovensko – v roce 2004 se zde z ČR vyvezlo přes jeden milion párů obuvi v průměrné exportní ceně 318,- Kč/1 pár obuvi, v roce 2006 se zde vyvezlo z ČR již přes 21 milionů párů obuvi v průměrné exportní ceně 52,- Kč. V celoevropském měřítku představuje Česká republika se svými deseti miliony obyvatel pro prodej obuvi relativně malý trh. Chtějí-li výrobci naplnit svou kapacitu a nemají-li šanci konkurovat v tuzemsku velmi silné asijské konkurenci, musí exportovat. Rozvíjí se řada výrobních kooperací se západoevropskými partnery, přechází se na konstrukčně složitější výrobky s vyšší užitnou hodnotou a moderním designem. Většina výrobců, kteří doposud ještě v ČR vyrábějí, musela obstát v silné tuzemské a zahraniční konkurenci a pochopila, že je nutné vyrábět specializovaný produkt a zvolit i vhodný marketing. Českým výrobcům se reálně daří 70-80 % své produkce úspěšně exportovat zejména do zemí EU, přičemž poslední tři roky jsou cílovými teritorii zejména Německo, Polsko, Francie a Itálie.

Rok 2003

Rok 2005

Rok 2007

Rok 2009

mil. Kč

2 470

2 294

2 163

2 003

tisíc párů

6 500

5 500

5 100

4 500

ČR Celková výroba obuvi v ČR

2007

tis. párů

BILANCE VÝROBY OBUVI V ČR Tabulka č. 5: Bilance výroby obuvi v ČR v letech 2003-2009

Zdroj údajů: ČSÚ, GŘC, MPO ČR *Kvalifikovaný odhad ČOKA Maloobchodní prodejny s obuví Dle posledního velkého cenzu maloobchodní sítě, kterou realizoval Svaz obchodu ČR v roce 2000, existuje v ČR cca 18 tisíc maloobchodních jednotek se sortimentem textil-obuv (nelze rozlišit). Za maloobchodní jednotku je zde považována i prodejní plocha s tímto sortimentem v supermarketech. Dle posledního velkého cenzu maloobchodní sítě, kterou realizoval Svaz obchodu ČR v roce 2000, existuje v ČR cca 18 tisíc maloobchodních jednotek se sortimentem textil-obuv (nelze rozlišit). Za maloobchodní jednotku je zde považována i prodejní plocha s tímto sortimentem v supermarketech. Na podzim roku 2000 provedla Česká obchodní inspekce sčítání tzv. prodejů mimo pevné provozovny, nebo-li přenosných stánků na tržištích. Celkem jich bylo v tomto období evidováno v celé ČR přes 20 tisíc, z toho cca 12 tisíc stánků nabízelo textil a obuv (nelze rozlišit). Podíl prodejů na tržištích je tedy relativně velmi vysoký, i když kapacita jednotlivých stánků je podstatně nižší, než jakou mají tzv. „kamenné obchody“. Odhadujeme, že minimálně 1/4 celkových prodejů obuvi je realizováno na tržištích. Značný nárůst prodejů obuvi v posledních letech zaznamenaly také supermarkety a hypermarkety. Tato velká obchodní centra „konkurují tržištím“ nejen cenou, ale na rozdíl od tržišť zde zákazníci mohou nalézt podstatně příjemnější prostředí a zejména mohou mít jistotu v garanci kvality zboží. Podíl prodané obuvi v super a hypermarketech koncovým uživatelům odhadujeme dnes již minimálně na 30-40 %. Asi 40 – 45 % prodejů obuvi je dle našich odborných propočtů doposud realizováno v klasických maloobchodech s obuví, které však jsou mnohdy umístěny i v obchodních domech nebo supermarketech. V posledních pěti letech začínají i do ČR expandovat řetězce typu RENO, Leiser, Deichmann, La Halle atd. Největší maloobchodní prodejní sítě v ČR má firma Baťa a Humanic. Zpracovali: PhDr. Vlasta Mayerová, Ing. Jaromír Šlágr – Česká obuvnická a kožedělná asociace Zlín

29


Interview Jaro 2011

Jiří Kohoutek, nový prezident ATOK ČR:

O BUDOUCNOST ČESKÉHO TEXTILU SE NEBOJÍM mk Praha – Novým prezidentem Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK) České republiky se stal koncem minulého roku Ing. Jiří Kohoutek (62). Nahradil tak dosavadního prezidenta Ing. Josefa Nováka, generálního ředitele Veby a.s. Broumov. Využili jsme této příležitosti a požádali J. Kohoutka o rozhovor.

ATOK oslavil v loňském roce 20. výročí svého vzniku. Jak se za tu dobu změnil svět textilu a oděvů v tuzemsku i v zahraničí? Změnil se velmi jak textilní svět náš, tak ten světový. Jen namátkou hlavní změny „domácí“:  Transformace celé ekonomiky, která nás přiměla dívat se kolem sebe novými pohledy  Přechod na volně směnitelnou měnu, který okamžitě zdražil naše výrobky  Rozpad RVHP, který téměř ze dne na den učinil velkou část naší produkce neprodejnou  Privatizace, ve které vlastně pro náš obor zmizelo jiné než soukromé vlastnictví  Boj o vývozní kvóty (do tehdy tzv. západní Evropy), které byly klíčem k tomu, že české firmy měly vůbec alespoň teoretické šance zvládnout novou situaci. Kdyby tehdy ATOK nesplnil svoji historickou úlohu, možná už bychom dnes o českém textilní a oděvním průmyslu hovořili jen v minulosti. Byl to ATOK, který ve spolupráci s COMITEXTILem (předchůdce dnešního EURATEXu) zajistil takové navýšení vývozních kvót, že jsme od té doby neměli problém prodat naši produkci, pokud byla konkurenceschopná na těchto trzích. To byla vlastně jediná možnost jak nahradit ztracené trhy zemí bývalé RVHP, protože na domácím trhu nám naši vlastní politici nastavili takový „podnikatelský“ režim, že cena hotových výrobků byla na tržištích nižší, než cena základního materiálu ve výrobcích obsažená. Otázkou, jak je to možné, se nebyli ochotni zabývat. Pozůstatky tady máme dodnes  Ztratili jsme za tu dobu téměř 200 000 pracovních míst, ale zvýšili průměrnou mzdu z 2800 Kč/měsíc na téměř 17 500 Kč/měsíc. (v oděvním průmyslu na 13 500 Kč) a produktivitu práce jsme zvýšili více jak 5 x. Ze světových změn bych snad připomenul fakt, že od roku 2006 neexistují dovozní kvóty na dovoz zboží z Číny a že to byla ČR (ATOK), která byla jedním z hýbatelů oddálení tohoto režimu. Jaké je současné postavení českého textilního a oděvního průmyslu v (středo)evropském prostoru? Považujeme-li za středoevropský prostor země od naší západní hranice na východ, nebo země spadající do dřívějšího seskupení RVHP, pak stále významný. Jsme třetím největším sektorem po Rumunsku a Polsku měřeno tržbami textilního a oděvního průmyslu dohromady. Samostatný textilní průmysl by byl dokonce druhý největší po Polsku.

30

Ing. Jiří Kohoutek Narozen: 26. 3. 1948 ve Slavkově Absolvoval VUT Brno, fakulta elektrotechnickou, obor komunikace, dále pak Postgraduální studium „Hospodaření energií v průmyslu“ na ČVUT Praha. Svoji textilní praxi začal v roce 1974 v Loaně Rožnov pod Radhoštěm jako inženýr dohlížející na elektronické části výrobních strojů. V roce 1980 se stal poradcem ředitele Generální ředitelství pletařského průmyslu v Písku, o rok později pak ministra průmyslu a obchodu ČR. V roce 1987 byl jmenován generálním ředitelem Výzkumného ústavu pletařského v Brně a v roce 1992 se stal výkonným ředitelem ATOK ČR, loni pak jeho prezidentem. Jiří Kohoutek je ženatý, má dvě dcery. Samostatný oděvní průmysl by byl šestý za Rumunskem, Polskem, Bulharskem, Maďarskem a Litvou.

Má vůbec český textilní a oděvní průmysl nějakou budoucnost? Budoucnost českého textilního a oděvního průmyslu je spojena s budoucností tohoto odvětví obecně. A o tu bych se nebál. Zkusme si připomenout jen některá fakta:  Počet obyvatel na Zemi neustále roste, což znamená, že poroste i potřeba po produktech našeho odvětví  Řada studií zpracovaných EU, potvrzuje, že evropský textilní a oděvní průmysl má jeden z největších inovačních potenciálů. ATOK před časem založil Českou technologickou platformu pro textil (ČTPT) a její první významný produkt „výzkumná agenda ČTPT“ jednoznačně potvrzuje stejný závěr  Lidé se budou chtít pořád pěkně oblékat, přitom se odlišovat, budou chtít pěkně a pohodlně bydlet – a to je obrovský potenciál. Uvědomme si kolik významných změn přišlo za několik posledních let jen do komfortu spaní (výplně z mikrovláken, antialergické materiály, atd.)  Produkty vyrobené textilními technologiemi stále více nahrazují výrobky dosud vyráběné jinými technologiemi. Textilní výrobky dnes umí nahradit beton, kov, řada medicínských náhrad (implantátů) je textilním výrobkem (cévy, vazy, mozková plena, základ umělé ledviny a mnoho dalších), textil najdeme pod každým metrem dálnice, velkým naším zákazníkem je zemědělství

Interview


Jaro 2011

 Řada profesí potřebuje dnes speciální ochranné oděvy, z nichž každý sám o sobě je unikátní výrobek „čitý na míru“ s cenou několika desítek tisíc korun za kus  Přichází éra mikroelektroniky, která v textilních aplikacích umožní např. přímo oděvem monitorovat řadu tělesných funkcí, což bude mít bezpochyby velký význam pro nemocné a seniory, ale také pro celý zdravotní sytém, kde to může přinést významné úspory nákladů na léčbu, atd.  Stejně tak velký prostor se mikroelektronikou otevírá pro sportovní oděvy Otázka na budoucnost (českého) textilního a oděvního průmyslu je jednou z nejfrekventovanějších, které dostávám, a tak bych pro odpověď rád použil i jednu osobní zkušenost přímo z praxe. Když jsme počátkem 80. let kupovali pro český pletařský průmysl licenci na výrobu welcro pásků, známější pod názvem „suchý zip“, (ano i to je textilní výrobek), ptali jsme se majitelů licence, kde končí možnosti jeho uplatnění. Odpověděli nám tehdy, že tam, kde končí lidská představivost. Já si myslím, že tato odpověď platí i pro celý textilní a oděvní sektor. Jak těchto možností budou umět využít čeští textiláci a oděváři bude záležet na tom, nakolik jim místní politici zajistí rovné podmínky pro podnikání a na naší vlastní šikovnosti.

Jak se bránit nelegálním dovozům textilu a oděvů ze zahraničí? Bránit nelegálním praktikám v podnikání, jedno zda dovozům, nebo jiným, musí především ti, co spravují tuto zemi. To jsou politici, kteří tvoří pravidla a exekutiva, která se má starat o jejich dodržování. Že si to ti lidé neuvědomují buď vůbec, anebo jen zčásti, a nebo že si to dokonce neuvědomují záměrně, je asi české specifikum. V minulosti jsme dali našim politikům i vládním činitelům hned několik doporučení jak nekorektním praktikám bránit, dokonce jsme za ně vypracovali konkrétní návrh vyhlášky. Jejich ochota ji uplatnit se blížila nule a podle toho to taky v praxi dopadlo. Dnes již podobné návrhy musíme předkládat společně s vládou orgánům EU, o to je to složitější. Nicméně platí to, že je to stále „živé“ téma a státy EU, které před 15 lety nerozuměly tomu, proč jsou nekorektní dovozy problém, dnes samy žádají o zásah proti takovým praktikám.

je největší překážkou evropského textilního a oděvního průmyslu „asymetrie v přístupech na trhy“. To je problém celé EU, Česká republika je na straně zemí, které žádají po Komisi EU, aby tato asymetrie byla odstraněna. A do doby, než se tak stane, aby byly evropským výrobcům zajištěny přiměřeně srovnatelné podmínky pro podnikání. To je základní problém, od něhož se odvíjí mnoho dalších souvislostí. Druhým společným problémem textilního a oděvního průmyslu celé EU je mediální obraz (image) odvětví. Naše vnitřní kvalita je mnohem vyšší, než naše pověst a mediální obraz. To poškozuje evropské výrobce na mnoha úrovních (banky, vlády, úřady, spotřebitelé, mladí lidé rozhodující se o kariéře). Důsledkem je všeobecná nedůvěra, promítající se v opomíjení potřeb a podpory. Jako ryze „české problémy“ bych pak viděl  Změny kurzů Kč vůči zahraničním měnám  Růst cen vstupů, zejména elektrické energie a plynu  Monopolní chování řady dodavatelů  Nedostatečně efektivní vazby mezi průmyslovou textilní praxí a výzkumnou základnou  Předimenzovaný akcent na vlastní výrobu a technologii a poddimenzovanost marketingových, prodejních a servisních koncepcí. Z toho vyplývá i slabost domácích textilních a oděvních značek s omezením tvorby přidané hodnoty a zužováním ziskových marží  Deformace v distribučním kanálu a na domácím trhu a) Faktická neexistence velkoobchodní sítě b) Přístupy velkých řetězců c) Přístup celních a jiných orgánů k dovozní politice

Jaký je názor Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu na veletrh Styl v Brně? ATOK je odborným gestorem veletrhu STYL a to již dlouhou dobu. Gestorstvím vyjadřujeme hned několik postojů. Máme zájem na tom, aby to byl veletrh svým obsahem odborný, propůjčujeme mu svoji odbornou autoritu a taky tím vyjadřujeme podporu největší akci toho druhu v ČR. Tento veletrh, jako řada jiných, nemá v těchto dobách „na růžích ustláno“, ale s ohledem na všechno, co jsem v tomto rozhovoru již zmínil, považuji jeho současný rozsah i úroveň za velký úspěch.

Co je v současné době největším problémem textilního a oděvního oboru v ČR?

Na druhé straně to nemůže znamenat, že se současným stavem jsme ve všem spokojeni. K tomu, aby si veletrh udržel svoji pozici, zejména mezi vystavovateli, potřebujeme nalézt „druhý rozměr“ této akce, který zvýší jeho atraktivitu. To je dáno zejména velikostí trhu v České republice.

Dnes lze obtížně oddělit problémy české od problémů EU. Obecně

Děkuji za rozhovor: Michal Korol

31


Anketa Jaro 2011

Zeptali jsme se studentů, jaké oblečení a obuv kupují a kde

ZNAČKOVÉ A KVALITNÍ ZBOŽÍ MÁ PŘEDNOST mk Praha – Mladí lidé tvoří významnou klientelu většiny obchodů s oděvy a obuví. Řada z nich se dokonce na tuto cílovou skupinu zákazníků specializuje: vždyť mládež je na módu silně orientovaná. Je tomu tak i díky sledování filmových a televizních hvězd, zpěváků, sportovců i jiných celebrit, kterým se mladá generace chce – někdy i nevědomky – podobat. Významnou skupinu mezi nimi pak tvoří studenti – středo a vysokoškoláci – kteří, i když sami většinou nemají stálý příjem, za módu vynakládají pozoruhodné prostředky. Kolik? Za co? Co je při nákupu jejich prioritou? Co by vzkázali obchodníkům? To byly otázky, na které jsme se zeptali šesti studentů České zemědělské univerzity v Praze. 1.) Za kolik korun nakupujete ročně oblečení? Magdaléna: asi 5 000 Filip: okolo 12 000 korun Milan: přibližně za 15 000 korun Michaela K.: přesně nevím, kolem 25 000 korun Ondřej: asi za 5 000 korun Michaela V.: Za oblečení utratím okolo 6 000 –7 000 + okolo 3 000 stojí oděvy, které dostanu k Vánocům od rodiny. 2.) Jste spokojeni s nabídkou oděvů v tuzemských obchodech? Magdaléna: Nejsem s nabídkou spokojená, je zde málo pestrých věcí a jsou většinou nekvalitní Filip: Většinou ano, ale ceny jsou podle mě mnohdy přehnané, tak raději objednám přes e-shop, nebo jedu koupit oblečení do Německa. Milan: Ne. Často nenajdu to, co hledám. Michaela K.: Ne. Malý výběr, málo značek. Ondřej: Ano, jsem plně spokojen. Michaela V.: Jestli je tuzemským obchodem myšlen každý obchod v ČR, tak ano, s nabídkou obchodů jsem spokojená, z 90 % procent seženu, co potřebuji. V případě, že máte na mysli české firmy, nemohu posoudit, protože nenavštěvuji prodejny ryze českých podniků.

32

Magdaléna – Mníšek p od Brdy

Filip – Děč

ín

Milan – Říč

any

Michaela K

. – Praha

Ondřej – P

raha

3.) Nakoupili jste za poslední dva roky nějaké oblečení v zahraničí, a proč? Magdaléna: Ano, protože jsem tam zrovna byla na dovolené. Nejezdím tam cíleně na nákup. Filip: Nakoupil, protože bydlím u hranic s Německem, takže i s dopravou mě nákup přišel na méně peněz než u nás. Milan: Ano, bylo levnější a kvalitnější než u nás. Michaela K.: Ano, lepší výběr od značek co jsou i tady na trhu a značky co tady ani nejsou ale pro mně jsou zajímavé. Ondřej: Ne, pohodlnější je koupit ho u nás. Michaela V.: V zahraničí jsem žádné oblečení nekoupila. Důvodem bylo, že jsem byla v zahraničí pouze na dovolené a žádné módní obchody jsem nenavštívila; v minulosti jsem si v Anglii něco koupila (např. tričko Lonsdale) a důvodem byla výrazně nižší cena. 4.) Máte svůj oblíbený obchod nebo obchodní síť, kde nakupujete oblečení, a proč? Magdaléna: Ano, Zara, Orsay, Filip: Nemám, spíše zajdu do nákupního centra a obcházím obchody. Milan: Ne, zatím zkouším, na co narazím a co mi padne.

Michaela V.

– Praha

Michaela K.: Ano, protože například vím, že mi tam vždy sednou kalhoty. Ondřej: Nemám, záleží, co se mi kde líbí. Michaela V.: Pravidelně nakupuji v síti obchodů New Yorker a Terranova – mají široký výběr oblečení za velmi dobrou cenu a hodně prodávaných kusů odpovídá mému stylu, dále pravidelně nakupuji streetwearové oblečení ve firmě Represent. 5.) Vyhovuje vám nákup oděvů v hypermarketech, anebo jiných obchodech, kde nejsou prodavači, anebo si raději necháte poradit od odborného personálu? Magdaléna: Nevyhovuje, protože je tam nedostatek místa na převléknutí a nepohodlný vstup do kabin a kolikrát i špína. Vyhovují mi obchody kde je čisto a klid a mám dostatek času a prostoru si oblečení vyzkoušet a prohlédnout. Filip: Vyhovuje mi to u běžného oblečení, ale pokud chci koupit např. nějaké sportovní oblečení, aby plnilo nějakou funkci, tak si rád nechám poradit. Milan: Nevyhovuje, také tam není takový výběr jako v obchodech s oblečením a navíc často potřebuji radu. Michaela K.: Raději nakupuji sama, bez pomoci personálu. Když chci poradit vezmu

Anketa


Jaro 2011

sebou přítele, nebo kamarádku. Ondřej: Raději si nechám poradit. Michaela V.: V hypermarketech nenakupuji, téměř žádné oblečení mě tam neosloví, obecně rady od personálu nepotřebuji, raději nakupuji anonymně. 6.) Preferujete nákup značkového oblečení, i když je dražší? Magdaléna: Jak kdy, pokud tomu odpovídá kvalita,tak ano. Filip: Ano. Milan: Záleží jaké oblečení, nehledím na značku, pokud se cítím pohodlně, ovšem u košil to bývá právě tak, že značková je i lepší. Michaela K.: Ano. Očekávám od něj určitou kvalitu. Ondřej: Ano, pokud by bylo skutečně kvalitnější. Michaela V.: Značkové zboží preferuji hlavně u sportovního oblečení, kde trvám na kvalitě. Taky vyhledávám značkové obchody na nákup džínů a kabátů, drobnější oděvy jako je spodní prádlo, trička či svetříky nakupuji klidně v neznačkových obchodech. 7.) Koupili byste „značkové“ zboží v tržnici? Magdaléna: Ne, protože nesouhlasím s falšováním zboží. Filip: Maximálně na chatu, jenom pro ten pocit. Milan: Raději ne. Michaela K.: Ne. Nemám ráda takový způsob nakupovaní ani prodávající. Ondřej: Ne. Michaela V.: V tržnici obecně nenakupuji vůbec, jen jednou jsem potřebovala legíny na cvičení a tak jsem tržnici navštívila. 8.) Nakupujete oděvy v zásilkových obchodech? Magdaléna: Nenakupuji, protože nemám možnost si ho vyzkoušet a na obrázku to vypadá jinak než na těle. Filip: Ne často, ale párkrát už jsem nakoupil. Milan: Ještě jsem to nezkoušel. Michaela K.: Ne. Potřebuji oblečení vidět na vlastní oči, a navíc si ho vyzkoušet. Ondřej Praha: Ne. Michaela V.: Nenakupuji, dvakrát jsem to zkusila, pokaždé přišlo oblečení daleko ošklivější než vypadalo na obrázku, materiál byl jiný a poměrně nepříjemný, ráda si oblečení vyzkouším a nebavilo by mě špatně padnoucí oblečení znovu nosit na poštu a posílat zpět. 9.) Přes internet? Magdaléna: Nenakupuji, protože nemám možnost si ho vyzkoušet a na obrázku to vypadá jinak než na těle.

Filip: Ano, když s nákupem nespěchám, nevadí mi dodací lhůta. Milan: Ne. Nenakupuji. Oblečení si musím vyzkoušet. Michaela K.: Také ne. Stejné důvody jako zásilkový obchod. Ondřej: Ne. Michaela V.: Na nákup přes internet mám stejný názor jako na zásilkovou službu, nákupu přes internet bych využila jen v případě, že bych oblečení měla vyzkoušené z prodejny a na e-shopu prodejny by bylo levnější. Také bych byla ochotná objednat si přes internet třeba jen doplňky – pásek apod. 10.) Kolik párů obuvi jste si zakoupili za poslední dva roky? Za kolik korun? Magdaléna: Za asi 6 párů jsem dala asi za 4 000 korun. Filip: Zakoupil jsem čtyři páry za zhruba 6 500 Kč. Milan: Koupil jsem čtyři páry, asi za 6 700 korun. Michaela: Vůbec nemám přehled. Ondřej: Asi dva páry, každý tak po tisícikoruně. Michaela V.: Koupila jsem asi 4 páry, každý v rozmezí 800-1 200 korun. 11.) Dáváte přednost značkové obuvi? Magdaléna: Ano, je kvalitnější a noha v ní déle vydrží bez bolesti. Filip: Ano, zdá se mi kvalitnější, vydrží déle a když ne, tak většinou není problém s reklamací. Milan: Neupřednostňuji žádnou značku. Michaela K.: Ano. Také od ní očekávám kvalitu. Ondřej: Ano. Michaela V.: Určitě preferuji značkovou obuv na sport a na denní nošení – například tenisky. Naopak boty na pár použití – do divadla, letní žabky – koupím klidně i za pár stovek. Boty ale nikdy nekupuji na tržištích, chci mít alespoň záruku na výrobek (2 roky) boty nejčastěji kupuji v prodejně Humanic anebo v obchodech se streatwear oblečením. 12.) Podlehnete při nákupu oděvů i obuvi svodům slev? Jinými slovy: jsou pro vás slevy motivem k nákupu? Magdaléna: Ano, když je zlevněné zboží, které se mi líbí za velmi levnou cenu, koupím si ho i když ho nepotřebuji. Filip: Ano, mnohdy tím největším. Kolikrát bych si něco nekoupil, kdyby to nebylo ve slevě. Milan: Když jdu nakupovat, jdu cíleně, že něco potřebuji a jestli si všimnu něčeho, co bych potřeboval v dohledné době a je to navíc ve slevě, pak je to velice silný motiv k nákupu.

Michaela K.: Ne. Rozhodně to není motiv k nákupu. Vadí mi atmosféra kolem slev, v obchodech je bordel, mraky lidí. Ondřej: Ne, slevy nesleduji. Michaela V.: Slevě podlehnu jen v případě, že výrobek není příliš drahý (trička, svetry) a samozřejmě se mi musí líbit i na druhý pohled; u větších investic vybírám déle a ve finále mě sleva vůbec nemusí ovlivnit. 13.) Dáváte při nákupu oděvů a obuvi přednost českému zboží, anebo vám je země původu úplně jedno? Magdaléna: Země původu nehraje roli, protože vím, že i renomované značky to šijí v Číně, Turecku nebo Bangladéši. Filip: Většinou je mi to úplně jedno. Milan: Raději bych dával přednost českému zboží, ale zatím jsem se na zemi původu nedíval. Michaela K.: Je mi jedno. Ondřej: Je mi to jedno. Michaela V.: V podstatě je mi země původu jedno, majoritně se stejně hodně věcí šije v Číně. České zboží nevyhledávám, hlavně proto, že na něj při nákupech nenarážím, nakupuji převážně v obchodních centrech. 14.) Máte v souvislosti s nákupem oděvů a obuvi nějaký vzkaz pro výrobce, či obchodníky? Magdaléna: Aby oblečení alespoň nějaký čas vydrželo a nepouštělo barvu a dalo se prát v pračce. Filip: Nemám žádný vzkaz, jen by se mi líbilo, kdyby vyráběli víc věcí podle mého gusta, ale to je trošku subjektivní, sobecké a vůbec nevím, kde bych na to bral peníze, abych si mohl všechno koupit. Milan: Aby vyráběli a prodávali kvalitní zboží za přijatelnou cenu, abychom nakonec nebyli nuceni nakupovat „značkové“ zboží v tržnicích. Michaela K.: Ne. Ondřej: Nemám. Michaela V.: Napadlo mě, že mě mrzí, že módní trendy se mění tak rychle, že když si něco z minulé sezony oblíbím, tak v případě, že se oblek nějak znehodnotí, nemohu se další rok koupit nějaký podobný, uvítala bych, kdyby jeden druh zboží byl na trhu déle. 





Jak je vidět, studenti upřednostňují značkové a kvalitní zboží a to bez ohledu na vyšší cenu. Bylo by zajímavé sledovat, zda jim tyto preference vydrží i do dalších let. Studentů České zemědělské univerzity v Praze se ptal: Michal Korol Foto: Michaela Vráblíková

33


Zprávy Jaro 2011

ČASOPIS JAKO KONDENZAČNÍ JÁDRO ma Brno – První, co mě napadlo, když jsem se dozvěděl o tom, že vzniká nový časopis Svět textilu&obuvi s odborným zaměřením pro textil, bylo – to je ale odvaha! Prosadit se na trhu s takovým přetlakem novin a časopisů a v konkurenci s všeobjímajícím internetem bude jistě chtít velké úsilí a spoustu dobrých nápadů. Na druhé straně se mi to líbí, protože odbornou komunikaci potřebujeme na úrovni technických informací. Příkladem může být značení velikostí oděvů v celoevropském měřítku. Několikrát jsme informovali o tom, že se tvoří Evropská norma a po deseti letech jsme v podstatě nikam nepokročili (dospěli alespoň ke sjednocení označení písmenu S, M, L, X.). Nejnadějnější to bylo, když do procesu vstoupila AEDT – European Association of Fashion Retailers. Snad se to podaří posunout dál nově sestavované pracovní skupině. Také další asociace postrádají jednotné evropské normy a jsou aktivní při jednání s Evropským parlamentem a Komisí.

vydávat Oborové specifikace, jejichž úkolem je pomoci dodavateli a odběrateli dohodnout se. Je to společně projednaný dokument, který shrnuje požadavky odběratele a bere na zřetel možnosti dodavatele. Protože subjektů je hodně snažíme se projednávat vše s asociacemi. Jejich členy je ale jen malá část podniků. Proto by se nám moc líbilo, kdyby se časopis Svět textilu&obuvi stal takovým kondenzačním jádrem těch, kteří mají zájem diskutovat o problémech a nemají s kým. My bychom chtěli využít příležitosti a ptát se na vaše názory. RNDr. Pavel Malčík ředitel Textilního zkušebního ústavu

Věcí na společném trhu EU se děje spousta, např. teď aktuálně značení původu zboží, které sleduje ATOK jako člen EURATEX. Na jeho půdě lze získat dost aktuálních a užitečných informací o pravidlech obchodu se zeměmi mimo EU, o ekologické a jiné legislativě vztahující se k oboru apod. Je fakt, že to nejsou čtivé informace a nezajímají všechny. Asi jenom my si myslíme, že by bylo pro všechny užitečné diskutovat i v časopise kolem témat jako pro textil používaná značka kvality QZ – Zaručená kvalita a s ní spojené piktogramy. Proč je na okraji zájmu našich výrobců a obchodníků a vietnamští obchodníci ji falzifikují, aby se jim zboží lépe prodávalo? Nebo jiný problém k diskusi – zase více technický než právní. Proč se mezi výrobci a obchodníky tak málo využívají technické specifikace? Reklamací sice trochu ubylo, ale pořád je řada nepoučitelných, jejichž objednávky vypadají jako ta, pro nás nesmrtelná, ze začátku devadesátých let: „Dodejte mi 20 metrů toho co minule v modré barvě.“ A pak se diví, že nic nevyreklamuje. Na druhé straně je velká poptávka po objektivních kriteriích pro veřejné soutěže. Armáda, policie apod. mají svoje specifické požadavky, které jsou více méně jasně specifikované. Problém je to trochu u hasičů a jiných, kde jsou požadavky ve vyhláškách apod. Jsou také další sektory, jako nemocnice a hotely, které vypisují veřejné soutěže na dodávky a třeba na textil nemají specialisty. Proto jsme začali

34


Názory odborníka Jaro 2011

Ing. Ivo Havel, ředitel firmy H&D a.s. Prostějov

CENA HRAJE V ČR DŮLEŽITOU ROLI mk Prostějov – Situace v textilním a konfekčním průmyslu v ČR je obtížná a ukončení krizového období pro toto odvětví – jak se zdá – neznamená přímý návrat k lepším časům. Zeptali jsme se proto ředitele prosperující firmy H&D, a.s. Ing. Iva Havla z Prostějova, v čem spatřuje příčiny tohoto pro odvětví neutěšeného vývoje. I. Havel dlouhodobě působil i jako ředitel v největším podniku OP Prostějov, ze kterého však již v roce 1990 odešel a založil firmu H&D. Je skutečností, že obraty konfekčního a textilního průmyslu dle statistiky značně poklesly a po skončení období krize neočekávám návrat k původním hodnotám. Spíše se domnívám, že bude pokračovat další pokles konfekční a textilní výroby. Je zde určitá paralela mezi vývojem konfekčního a textilního průmyslu bývalé NSR v 80. letech minulého století, kdy počet zaměstnanců v tomto odvětví poklesl za 10 let na 10 – 15 % původní hodnoty, což absolvoval český textilní a oděvní průmysl v dekádě 2000 – 2010. Zde však paralela končí, protože toto německé odvětví za stejné období nedoznalo poklesu obratů, ale naopak: I přes značné snížení počtu zaměstnanosti obraty tohoto odvětví za zmíněných 10 let narostly a to především proto, že se podniky textilního a oděvního odvětví reprofilovaly do nové podoby. Zrušily se výrobní kapacity a zůstala pouze kreativní oddělení, technická příprava výroby, obchodní oddělení a skladová logistika, přičemž výrobní kapacity se přenesly formou zadávání mzdové práce do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu. Tento pozitivní vývojový aspekt však v ČR nenastal, protože textilní a oděvní podniky nestavěly na prodeji svých značkových výrobků, ale byly spíše producenty mzdové práce převážně pro výše zmíněný západoněmecký průmysl a pro ostatní země především z Evropy. Domnívám se, že tedy příčinou negativního vývoje v budoucnu bude nedostatek tvůrčích oddělení, nedostatek individuálního designu. Jiný problém: Trh stále více ovládají vertikální řetězce, které realizují svoje produkty ve vlastních maloobchodních sítích nadnárodního charakteru, přičemž své prodejní sortimenty od nikoho nenakupují, ale samy projektují a zadávají v zemích s nejnižšími náklady na pracovní sílu, což už dneska není Čína, ale Pakistán, Bangladéž, Indonésie, africké země, apod. Vliv vertikálních řetěz-

36

ců, jejichž nejznámějším představitelem je např. firma H&M ze Švédska nebo koncern Inditex, vlastnící sítě maloobchodů ZARA, Berschka, Massimo Dutti a jiné. Podíl těchto společností, lze jich vyjmenovat na evropském kontinentů 10 – 15, neustále sílí a vyvolává netušenou globalizaci trhu. Je třeba si uvědomit, že tyto firmy např. nepotřebují veletrhy, a proto velké veletržní organizace v našem odvětví rovněž zcela ztrácejí pozici. Veletrhy tak přestávají být konfrontačním centrem nabídky a poptávky v módních artiklech určených k oblékání a hlavním konfrontačním centrem jsou vlastní prodejní jednotky nadnárodních společností. Každá ze společností, která má více jak 100 prodejních jednotek, je schopna docílit u svého výrobce nejnižší ceny, vzhledem k zadávané sériovosti a tím posiluje konkurenceschopnost, takže pod tímto tlakem neustupují ze svých pozic pouze malé firmy, ale i střední firmy, které nejsou schopny pracovat s tak vysokou efektivností. Lze očekávat, že tento trend v ČR bude pokračovat ve větší míře než např. v tradičních západoevropských zemích, protože spotřebitelská nálada deklarovatelná heslem „nekup to za tu cenu“ nebo dalším heslem „co nejvíce užitné hodnoty za jednotku vynaložené ceny“ bude jedním z rozhodujících kritérií prodejnosti textilního a oděvního sortimentu, zatímco v tradičních západoevropských zemích nejlevnější výrobky nejsou předmětem zvýšené poptávky a spotřebitel tolik nehledí na cenu, ale spíše hledá kvalitu a módnost, která podtrhne individualitu jeho zevnějšku. V odlišné poptávce českého zákazníka vidím hlavní příčinu pesimistického pohledu na budoucí vývoj v ČR. Našel by jste ve svých názorech i pozitivní trendy? Domnívám se, že ten, kdo získá dobrou pozici na západoevropském trhu svými dobrými nápady a módností nabízené kolekce, přičemž tak jako všichni ostatní bude vyrábět efektivně v zemích s nejnižšími náklady na pracovní sílu, je schopen se udržet a přežije toto těžké období. Bohužel, jen málo vyvolených bude schopno své kapacity dynamicky rozvíjet. Jako vysoce perspektivní vidím východní trhy pro toho, kdo zvládne jejich rizikovost. K dokreslení této úvahy slouží i skutečnost vývoje na nejnižším cenovém segmentu, tj. dříve pouliční nabídka textilu od

vietnamských obchodníků, která se posunula do kamenných obchodů, ale i tam textil již není nosným programem v takovém rozsahu jako před 10 lety. Z této skutečnosti lze učinit závěr, že zatímco ve Francii a v Německu tvoří hlavní část tržního segmentu značkové obchodní domy nabízející světové značky, u nás bude osa poptávky soustředěna především na vertikální řetězce a posun ke kvalitě je realizován ústupem od nejnižší úrovně cenové hladiny prezentované nabídkou vietnamských obchodníků. Těm nejvíce konkuruje potravinářský řetězec Tesco nabídkou konfekce a textilu Cherokee, který jako jediný na svých prodejních jednotkách zachoval vysoký podíl nabídky konfekce a textilu. Jaké cíle si vytýčila vaše firma? Naše firma již druhý rok pracuje na zvýšení kvalitativní úrovně konfekce, přestáváme být dodavateli hypermarketových řetězců a snažíme se prosadit i s vlastní značkou ve vlastních prodejnách. Dovolujeme si realizovat výrobky s vyššími náklady na výrobní cenu tak, abychom spotřebiteli poskytli plný uživatelský komfort při nošení našich bund, sak, plášťů, kalhot apod. Pochopitelně pracnější kolekce, vzhledem ke snížení obratu, bude v užším rozsahu a o něco vyšších cenách, takže např. zatímco jsme dříve prodávali pánskou zimní bundu za 900 – 1 500 Kč v maloobchodě, nyní se naše ceny budou pohybovat od 1 300 – 2 300 Kč. Je skutečností, že se i nadále snažíme v této situaci orientovat a restrukturalizovat výrobní program a přešli jsme od nabídky konfekce také k nabídce bytového textilu, bytových doplňků a rozvíjíme i síť obchodů s prodejem nábytku, kde se snažíme prosadit náš individuální náhled na design. Je to naše individuelní cesta a nemáme jistotu jestli bude dynamicky rozvíjena, protože jsme ji zavedli v loňském roce a prezentujeme ji zatím na 4 prodejnách.

Zprávy


Jaro 2011

Veletrh Elegance, 14.–17. dubna 2011, Lysá n. Labem

100 FIREM Lysá nad Labem – Výstaviště Lysá nad Labem vás zve na výstavy Elegance, Narcis a Jarní výstavní trhy v termínu od 14. – 17. dubna. Šestnáctý ročník výstavy ELEGANCE nabídne návštěvníkům moderní trendy v oblékání, módní doplňky, péči o pleť a vlasy. Spolupracujeme se stálými vystavovateli, a to jak výrobci, dovozci i prodejci z oboru konfekce, textilu, spodního prádla, kožené konfekce i kožené galanterie. Každým rokem se tu sejde přes 100 vystavovatelů. Většina z nich jsou české firmy, což návštěvnice velmi oceňují, zvláště proto, že jejich ceny jsou velmi přátelské. Vedle textilu a prádla zde návštěvnice najdou stánky s bižuterií a kosmetikou. Zástupkyně něžného pohlaví se budou moci zúčastnit PROMĚN, kde se mohou nechat nalíčit od profesionálních kosmetiček a upravit vlasy od kadeřnic i učnic odborných škol. Po celou dobu probíhá bohatý doprovodný program, nejvíce lákají módní přehlídky, a to jak profesionální, amatérské i od studentů odborných škol. Zpestřením bude 10. ročník soutěže mladých módních tvůrců AVANTGARDA, pod záštitou módního návrháře Josefa Klíra, moderovat bude Lukáš Hejlík.

Ve čtvrtek 14. 4. se bude soutěžit v oboru oděvním, a to v tradičním a netradičním materiálu. V pátek 15. 4. proběhne přehlídka extravagantních účesů a líčení. Žena a květina patří k sobě, takže spojení těchto výstav s výstavou NARCIS přiláká mnoho návštěvníků. Výstavy Elegance, Narcis a Jarní výstavní trhy jsou otevřeny od čtvrtka 14. dubna do neděle 17. dubna, vždy od 9 do 17 hodin.

37


Marketing Jaro 2011

Marketingový poradce radí

JAK V DOBĚ KRIZE PŘIVÉST NOVÉ ZÁKAZNÍKY

Pavel Řehulka pomáhá firmám zvyšovat prodej prostřednictvím technik, které „stojí minimum a přinášejí maximum“ a jeho nápady, rady a doporučení pro zvýšení prodeje používá každá osmá významná česká firma a řídí se jimi cca 43 000 pracovníků po celé ČR. Je absolventem australské Murdoch University se zaměřením na marketing a management, absolvoval postgraduální studium na Vysoké škole ekonomické v Praze, je držitelem právnického titulu Master of Laws (LL.M.) uděleným britskou Nottingham Trent University, vyhrál cenu australského Institute of Management a je držitelem britského Certifikátu pro trénink manažerů.

sto Praha – Přestože se jako marketingový poradce setkávám s firmami různých velikostí a typu, jedno přání máme ve firmách všichni stejné: Získat nové zákazníky. Noví zákazníci znamenají čerstvé objednávky. Noví zákazníci zvyšují obrat. A noví zákazníci také přinášejí zvýšený zisk. Všichni tedy po nových zákaznících toužíme... Potíž je ale v tom, že je musíme nejdříve najít. Potom je musíme neotřele oslovit. A nakonec je musíme také přesvědčit, aby začali nakupovat právě u nás. Ano, vím, zkušení matadoři namítnou, že mají svůj trh v malíčku a že je tedy žádný „prodejní postup“ nemůže překvapit. „Všechno jsme už zkoušeli“, namítnou. V době krize ale ani nemáme čas na experimentování: Snažíme se spíše odhalit to, co nám přivede nové zákazníky bez dalších investic. Hledáme způsoby, jak naše prodejní aktivity zefektivnit. A přesně to je i cílem tohoto průvodce. Nebudeme zde plýtvat časem na postupy, které jsou pracné, náročné a drahé. Zaměříme se spíše na to, abychom již nebyli prodejci, kteří – jako na tržišti – vyvolávají svou nabídku a doufají, že někoho zaujmou. A místo toho se staneme těmi, kteří dokáží v davu potenciálních zákazníku odhalit ty s největším nákupním potenciálem. A cíleně se pak zaměřit na přivedení právě těchto „ideálních“ zákazníků. Doufám tedy, že na následujících řádcích najdete inspiraci. A ze zkušenosti s ostatními klienty vám mohu potvrdit, že pokud nenecháte tento text jen ležet v šuplíku, ale pustíte se do realizace těchto doporučení v praxi, získáte s jejich pomocí přesně ten typ zákazníka, který si v dnešní době přejete nejvíce. 1 – „Banální“ otázka s překvapivou odpovědí Když se při osobních konzultacích s klienty bavíme o jejich zákaznících, často od nich slyším, že „u nich nakupují všichni“. A že také rádi všem prodávají. Mají tím přirozeně na mysli, že se chovají k zákazníkům vstřícně. Že žádným zákazníkem nepohrdnou. A že se jim snaží vyjít vstříc. Když ale pátráme po tom, jaké zákazníky mají nejraději (ať už jde o velikost, obor, lokalitu nebo osobní charakteristiku), zjistíme, že každá firma má své „skryté“ preference.

38

Mnoho firem navenek sice slibuje „široký sortiment a služby všeho druhu“, když je ale zákazník skutečně požaduje, zjistí, že firma má vlastně odborníky na jednu nebo dvě oblasti... a do těch ostatních se moc nehrne. Moje otázka je potom jednoduchá. Téměř každá firma touží po tom, aby rostl počet jejích zákazníku. Kdo ale jsou ti lidé/firmy/instituce, které chcete do vaší firmy přilákat? Ano, otázka je to banální. A některé firmy nad ní dokonce ohrnují nos: „Na hlouposti my nemáme čas – my naše produkty a služby prodáváme komukoliv, kdo o ně projeví zájem.“ Pokud ale prodáváme „všechno všem“, často vyčerpáme svou energii snahou o splnění nemožného. Úplné spokojenosti všech zákazníku totiž nedosáhneme nikdy:  Někteří preferují nejvyšší kvalitu.  Jiní zase nejnižší cenu.  Další požadují nejširší sortiment.  A pro jiné je rozhodující rychlost dodání. Odpovědí na otázku „koho chceme přilákat“ tedy neříkáme „na vás vyděláme hodně peněz a o vaše objednávky tedy máme zájem... ale o vás ostatní, co utrácíte jen pár korun, už zájem nemáme“. Nezavíráme tedy před nikým dveře. Ujasňujeme si ale, co je v našich silách, co můžeme slíbit, co můžeme splnit... a kdo naši práci a péči také nejvíce ohodnotí (a bude tedy preferovat před ostatními právě nás). Samotné zjištění „o koho to vlastně usilujeme“ nám sice ještě nové zákazníky nepřivede. Jakmile si ale „preferované zákazníky“ ujasníme, stane se totéž, co zažívá každý turista, který se ztratil na horách a nyní narazil na značku se směrovkou k cíli: Nebude se už cítit ztracený. Získá jasný směr, kam nyní směřovat své kroky. A jeho původní pocit beznaděje se promění v jistotu, že nyní přesně ví, jak se ke svému cíli dostat.

2 – Jak udělat z „nudné nabídky“ atraktivní propozici Jakmile máme jasno v tom, o koho zejména usilujeme, můžeme se zeptat na druhou otázku: „Co jim nabídneme?“ Já vím, ani tato otázka nevypadá moc oduševněle. Ale jen do té doby, než si sami vzpomenete, jak často jste měli před sebou prodejce, kteří říkali: „Prodáváme X, ozvete se nám, až budete něco potřebovat“. Pokud má naše nabídka přilákat nové zákazníky, nestačí jen oznámit naši činnost. Nestačí jen zaslat katalog s objednávkovým formulářem. A nestačí ani telefonát ve stylu „nepotřebujete něco z našeho sortimentu?“ Nabídka, na kterou zákazníci reagují:  vypadá na první pohled jinak, než ostatní  obsahuje vyjádření konkrétního a hmatatelného přínosu pro zákazníka  vede zákazníka k rychlému rozhodnutí Přečtěte si např. následující dvě nabídky: Nabídka č. 1 Do konce března sleva na všechny produkty 10 %. Nabídka č. 2 Vyberte si jakýkoliv produkt X a pokud jej přijdete zaplatit 28., 29. nebo 30. března na místě vám vrátíme 10 % z jeho ceny na ruku. Která z těchto nabídek působí intenzivněji? První nabídka je standardní akcí, kterou někdy pořádala snad každá firma s cílem prodat např. starší produkty před začátkem nové sezony. Potíž s takto formulovanou nabídkou je ale v tom, že zákazník sice ví, že může získat produkt za nižší cenu. Ale nic jej nenutí k tomu, aby udělal okamžité rozhodnutí. Lidé jsou od přírody líní, oddalují rozhodnutí a nechce se jim opouštět zaběhnutou rutinu.

Marketing


Jaro 2011

Pokud jim tedy nestanovíme nějaký termín, budou své rozhodnutí odkládat tak dlouho, až na ně zapomenou. Jestliže ale v naší nabídce stanovíme specifický termín a tento termín bude omezen jen na několik dní, zákazníci budou nuceni udělat okamžité rozhodnutí. 3 – Jak oslovit nové zákazníky bez jakýchkoliv výdajů Následující technika pro přivádění nových zákazníku je sice jednoduchá, přesto na ni ale zapomínáme... Zákazníci, kteří k nám chodí nakupovat, neutrácejí peníze jen u nás. Za naše produkty a služby vydají ve skutečnosti jen zlomek svých příjmů. A většinu peněz utratí jinde. To je na první pohled nepříjemné, ale ve skutečnosti je to výhodou. Každý z nás si během své „nakupovací kariéry“ vytvoří okruh dodavatelů a míst, kam chodí rád nakupovat. Lidí, kterým při nakupování věří. A firem, kterým důvěřuje. Právě tato důvěra nám muže pomoci při získávání dalších zákazníku. Pokud se postavíte na ulici a začnete kolemjdoucím rozdávat letáčky s aktuální nabídkou akční nabídky (nebo je náhodně začnete rozesílat na adresy z nějakého seznamu), budete pro ně jen jedním z mnoha možných a anonymních dodavatelů. Pokud ale vaše firma např. provozuje úklidovou službu a dohodnete se s kadeřnictvím, které sami využíváte, že budou svým dobrým zákaznicím předávat poukaz od naší firmy na bezplatné čištění koberců v jedné místnosti, postoj oslovených žen vůči vaší firmě bude o několik desítek stupňů vřelejší. A protože zákaznice získají oproti ostatním zajímavé zvýhodnění, je vysoká pravděpodobnost, že si v nabídce konkurence vyberou právě vás. Zamyslete se tedy nad tím, co všechno a kde vaši zákazníci nakupují. Vyberte si z tohoto seznamu firmy, které nějakým způsobem souvisí s vaší činností. A nabídnete těmto firmám, že: a. jejich zákazníkům připravíte zvýhodnění (poukaz/bonus/šek/dárek) a tím pádem oni sami získají odměnu pro své zákazníky b. budete si zákazníky vzájemně posílat (u vás dostanou poukaz na jejich produkty/služby, u nich zase poukaz na vaše služby) 4 – Proč zákazníci odmítají vaši výhodnou nabídku... a jak to překonat V naší snaze získat nové zákazníky máme dvě varianty: a. Můžeme hledat ty, kteří s naším oborem a činností nemají zatím žádné zkušenosti, tedy nováčky. b. Nebo můžeme oslovovat ty, kteří už podobné produkty a služby nakupují a přetáhnout je od konkurence k nám. Jak ale zlákat od konkurence zákazníky, kteří tvrdí, že „už svého dodavatele mají a jsou s ním spokojeni“? Výhodnější nabídka je základem... ale ani to nestačí. Mnoho firem se totiž setkává s tím, že sice nabízí zákazníkům lepší podmínky, než jejich

současný dodavatel, ale zákazníci ani tak od svého současného dodavatele neodejdou. Proč? Je to jednoduché: Mají strach. Mají strach, že nesplníme své sliby. Mají strach, že kvůli ušetřeným X % ohrozí provoz své firmy. Mají strach, že nový dodavatel nebude tak spolehlivý, jako jejich současný. Přetahujeme-li tedy zákazníky od konkurence, musíme naši argumentaci postavit nejen na výhodnějších podmínkách, ale také na ujištění, že zákazník přestupem k naší firmě nic neriskuje. Důkazních nástrojů máme několik: 1. Certifikáty o kvalitě 2. Výsledky zkoušek 3. Písemné záruky 4. Referenční dopisy od spokojených zákazníků 5. Testy srovnávající naši nabídku s ostatními 6. Statistiky dodacích lhůt 7. Garance dodacích lhůt 8. Slevy při nedodržení slíbené lhůty 9. Smluvní pokuty při nesplnění našeho závazku Výše uvedené nástroje jsou při jednání výbornou podporou, největší úspěch nám ale přinese, když zákazníkovi umožníme, aby si nás nejprve vyzkoušel... a riziko poneseme my. Na jednání tak už nepůjdeme jen s klasickou nabídkou „přejděte k nám a my vám dáme lepší podmínky“. Nyní ji také doplníme slovy „nic tím neriskujete, protože ...“ a vysvětlíme, jak nebezpečí transakce bereme na sebe. 5 – Jak „otočit“ naši nabídku, aby na zákazníky zapůsobila Každý zkušený manažer ví, že na některé pracovníky funguje pochvala... a na jiné zase hrozba trestem. Totéž platí i při prodeji. Emoce, které v zákazníkovi vyvoláme, mohou být ale dvojího rázu: Pozitivní nebo negativní. Obojí nám pomohou prodávat. Když zákazníka upozorníme na to, co mu nákup přinese (potěšení, radost, pohodu apod.), vyvoláváme v něm pozitivní pocity. Pokud ale použijeme obrácený postup a začneme mu ukazovat, jaké nepříjemné následky způsobí, když si naši službu nekoupí (nebo ji koupí u někoho jiného), motivujeme ho negativně. Příklad? Pozitivně: „Pokud si tento produkt koupíte do 31. března, ušetříte 2 000 Kč.“ Negativně: „Pokud budete váhat a produkt si nekoupíte včas, po 31. březnu za něj zaplatíte o 2 000 Kč více a zbytečně tak přijdete o peníze.“ To byla ale ta jednoduchá část. Druhá polovina této metody spočívá v tom, že musíme zjistit, která taktika zabírá na naše zákazníky více. I zde ale můžeme spoléhat na lidskou přirozenost. Obecně totiž platí, že lidé mají větší strach, že přijdou o to, co už mají. A tento strach je motivuje více než získání něčeho nového. Mnoho lidí se tak raději spokojí s tím, co mají – jistotou – než aby se pouštěli do neznáma a riskovali. Stejně tak je ale pravdou, že peníze, které jsme ušetřili, nevidíme. Stále totiž zůstávají v naší peněžence.

Pokud ale připravíte akci, kdy zákazníkovi při nákupu na místě vysázíte na ruku bankovky, okamžitě vidí, že vydělal. 6 – Jak neobvyklým způsobem snížit náklady na získání zákazníka Už dříve jsme si říkali, že v úsilí o přivedení nových zákazníků potřebujeme několik podpůrných argumentů. A že pomůže, pokud ze zákazníka sejmeme riziko prvního nákupu. Tento postup má ale ještě jednu nestandardní – pro mnohé přímo šokující – variantu: Zaplatit první nákup u naší firmy za zákazníka. Ano, slyším vaši námitku: „Rozdávat naše produkty zdarma? Nikdy. Provádět zdarma naše služby, i když nevíme, jestli se dotyčný vůbec stane zákazníkem? Nikdy!“ Pokud prodáváme zboží či služby v hodnotě desítek či stovek tisíc korun, je logické, že je nebudeme rozdávat zdarma. Když si ale spočítáme, na kolik nás přijde získání jednoho zákazníka prostřednictvím reklamy (součet propagačních nákladu vydělíme počtem takto získaných zákazníku), někdy zjistíme, že je pro nás vlastně výhodnější ty první nákupy za zákazníka skutečně zaplatit. Staneme se odlišnými od ostatních. Zákazníci si nás budou chtít vyzkoušet. A přestože tím nezískáme každého (a řada z nich nás pouze „zneužije“), takto vynaložené náklady pro nás budou účinnější a levnější propagací, než nudné billboardy někde u silnice. Jak muže taková nabídka vypadat? Třeba následovně... „Vážený zákazníku, vím že to bude znít neobvykle, ale rád bych za vás zaplatil váš první nákup u naší firmy. Lidé/firmy z vašeho okolí/oboru u nás již několik let nakupují a říkali jsme si, že bychom se proto měli představit i vám. Mohli bychom sice utratit spoustu peněz za reklamu, která by vás k nám lákala. Ale říkali jsme si, že než tyto peníze utrácet neadresně, to vás raději pozveme rovnou a zaplatíme váš první nákup z našeho. Je to šílenství? Pro některé možná, náš záměr je ale upřímný: Protože jsou s námi ostatní zákazníci spokojeni a opakovaně se k nám vracejí, myslíme si, že můžete být s kvalitou naší práce spokojen i vy. Pokud se vám u nás bude líbit, možná se stanete dlouhodobým zákazníkem i vy. A naše nabídka tedy není šíleností, ale investicí do vaší spokojenosti. Stačí se tedy rozhodnout a tuto neobvyklou nabídku využít. Přijďte do naší prodejny/provozovny. Vyberte/objednejte si jakékoliv zboží/služby do celkové částky XXX Kč. A předložte při placení tento dopis. Celý váš první nákup za vás zaplatíme my.“ Pokračování příště. Autor: Pavel Řehulka www.JakZvysitProdej.cz

39


Čísla a fakta Jaro 2011

Výsledky textilního maloobchodu v České republice v roce 2010

DRUHÉ POLOLETÍ VŠE ZACHRÁNILO! mk Praha – Konec dobrý, všechno dobré! Tak by se dal charakterizovat průběh roku 2010 v českém textilním maloobchodě. Díky posledním pěti měsícům, z nichž hned čtyři byly v plusu, dosáhli obchodníci až nad očekávaní dobrého výsledku: Oproti roku 2009 se jejich tržby celkově loni zvýšily – i když jen o jedno procento. Vyplynulo to z odpovědí obchodníků, které jsme oslovili. Přitom počátek roku nevěstil nic dobrého. Ekonomika teprve začínala počítat ztráty z krize, lidé se báli kupovat dražší zboží. To se plně projevilo i v prodeji oděvů, kdy se takřka zastavil odbyt usňových a kožešinových oděvů, pánských obleků i dámských a pánských plášťů. „Bylo vidět, že zákazníci obracejí každou korunu, než ji vydají za něco tak zbytného, jako jsou oděvy“ – sarkasticky hodnotil situace v prvním čtvrtletí roku 2010 majitel obchodu v jižních Čechách. Nakonec 1. kvartál skončil s výsledkem plus/minus 0, což pro mnohé obchodníky byla nakonec ještě dobrá zpráva… Prodejci se těšili na jarní oživení obchodování. Jak se však brzy ukázalo, marně. Duben a hlavně květen zklamaly; stejně jako červen. „Čekali jsme větší prodeje, zejména v dubnu a květnu, kdy se tradičně dobře prodávají jarní oděvy a pak také v předstihu plavky a plážové oblečení. Bohužel, letos to bylo slabší“ – řekl nám vedoucí oděvního obchodu v centru Brna. Nakonec 2. kvartál skončil s meziroční bilancí -1 % a stal se tak nejhorším čtvrtletím v loňském roce. Červenec začal katastrofálně Následující měsíc – červenec – se stal noční můrou českých obchodníků v textilní branži. Nedařilo se a výsledkem -5 % se tento měsíc nakonec stal nejhorším v celém roce. Podle mínění obchodníků za to mohlo především vedro, které v té době panovalo. Začínalo to vypadat na opravdu špatný rok. Jenže – stal se zázrak: srpen a zejména září nastartovaly prudký růst prodeje. Nakupovalo se nejen tradiční zboží před počátkem školního roku, ale i džíny a pletené zboží. Navíc zákazníci – snad vlivem zpráv, že krize je již definitivně za námi - začali postupně nakupovat i dražší zboží, hlavně pánské obleky a dámské kostýmy. Nakonec 3. čtvrtletí skončilo výsledkem +3 %, což byl po dlouhé době dobrý výsledek. Náladu ale většině obchodníkům pokazil říjen, který se zase vrátil do červených čísel. Jeho výsledek -1,5 % pak postavil před prodejce velký otazník: Jaké bude 4. čtvrtletí? Byla to otázka nanejvýš důležitá, protože tento kvartál je tradičně nejsilnější z celého roku! Bylo jasné, že všechny síly maloobchodu se musí soustředit na předvánoční prodej. Vánoce naštěstí vyšly! Před koncem roku se začínala zákazníkům vracet dobrá nálada. Tuzemská ekonomika začínala opět docela obstojně šlapat, také z většiny sousedních zemí docházely dobré zprávy. I když bylo jasné, že ekonomická krize není ještě úplně zažehnána, začínalo to vypadat, že vánoce v roce 2010 budou patřit k těm štědřejším. To se naštěstí potvrdilo i v textilním maloobchodě! Lidé nakupovali vánoční dárky ve velkém a k těm tradičním prezentům pod

40

stromeček naštěstí patří i textil a oděvy. „Letos zase o něco zesílil i trend z minulých let, kdy zákazník od nás nenakoupil přímo zboží, ale peněžní poukázky na jeho odběr. Myslím, že je to docela dobrý způsob, jak si manžel/manželka pak sami vyberou zboží dle svého vkusu“ – řekla nám prodavačka v pražském nákupním centru Nový Smíchov. Když vyšel předvánoční a vánoční prodej, bylo skoro jasné, že vyjde i povánoční výprodej. Ten loni začal již 27. prosince a někde dokonce již o den dříve(!). Obchodníci zaútočili osvědčenými těžkými zbraněmi: slevami běžně o 30–50 %, někde ale i o 70 procent! Osobně jsme se byli podívat v některých pražských prodejních centrech 27. a 28. prosince. Lidé brali regály se zlevněným zbožím doslova útokem a chvilkami to bylo docela o život! Není se co divit, že během těchto pár dnů mnoha obchodům naskočily celoroční tržby roku 2010 o dobrých několik desítek tisíc korun, možná i o víc. Prosinec se svými +5 % byl nakonec druhým (spolu se srpnem) nejlepším měsícem roku 2010. Svoji „vahou“ mezi ostatními měsíci tak dokázal dostrkat výsledky textilního maloobchodu v ČR celého roku do černých čísel. Je to velká naděje i pro rok letošní…


t Jaro 2011

Prezentace obchodů na webu

PŘINÁŠÍ ROZVOJ A UŽITEK Praha – Bez webové prezentace už dnes nikdo nemůže podnikat – je to klišé nebo skutečnost? Asi jak pro koho, nejspíš trafikant od naproti nebude mít svůj web a taky podniká. Takže tudy cesta nevede, přesto pro většinu z nás je webová prezentace nezbytností. Někdo může mít web i několik měsíců beze změny, pro někoho je práce na webu denním chlebíčkem a aktualizuje téměř bez přestání. Nelze paušalizovat webovou užitečnost, pro někoho, koho web živí a poskytuje jediný zdroj obchodu, je nejen prezentace na webu důležitá, ale stěžejně závislý obchodní zdroj a jako k takovému by se měl chovat. Trochu to parafrázuji – když se otevírá obchod, mělo by se nejdříve uklidit, vyvětrat a rozsvítit, vystavit nové zboží a upravit stávající. Totéž by se mělo dělat v elektronickém ekvivalentu a záleží na provozovateli webu, jak si s tím poradí, stejně jako prodavač v kamenném obchodě. Hlavní stránka prezentace na webu je jako venkovní výkladní skříň, vnitřní stránky jako police v obchodě. Kdo uklízí, srovnává a doplňuje, ten také prodává, je to opravdu téměř identické. Takto bychom mohli pokračovat dále v možnostech plateb, dodávkách, akčních nabídkách či slevách a podobně. Výhodou webového prodeje je „stálá“ otevírací doba, proklamované pohodlí nákupu z domu, dodávka na určené místo, popřípadě nabízené

následné služby a stále opomíjená zpětná vazba. Kdysi dávno se vás řezník druhý den po nákupu zeptal, jaká byla svíčková? Kdo se dnes zeptá, jak vám funguje MP3? Sociální sítě hrají prim Pro rozvoj zpětné vazby, doporučení, hodnocení či popisu zkušeností se hojně využívají sociální sítě formou blogů, hodnocení na stránkách prodejců nebo tématických webových prezentacích výrobců. Sociální sítě hrají prim nejen svojí skrytou identitou uživatelů a hodnotitelů, neomezeným množstvím příspěvků, ale i rozvíjející se možnosti využití multimediálních nástrojů, audio a video zobrazení a přímého chatu. Rozvoj sítí letí neuvěřitelně dopředu a těžko predikovat, kdy, kde a jak skončí. Ten, kdo chce v současné době na internetu podnikat, musí zákonitě sledovat nové technické a technologické vymoženosti a vhodně skloubit již vybudovanou prezentaci s novými technologiemi. A že je to složité? Ano, určitě je, ale v současné době existuje mnoho nástrojů, které usnadní založit vlastní e-shop během chvíle. Chce to jen nápad, najít díru na trhu v prodeji a můžete začít. Avšak perfektně vybudovat e-shop nestačí, stejně jako nestačí napěchovat

obchod zbožím a čekat na zákazníky. Musíte minimálně vhodně zvolit název prodejny, do výkladní skříně umístit poutače, popřípadě je instalovat ven. A co elektronický obchod? A jak to vypadá s elektronickým obchodem? Nezbytně nutné je dodržet optimalizační zásady názvu stránky, popřípadě adresy a popisu, podpořit internetový marketing dostupnými formami od zápisů do specializovaných katalogů, srovnávacích webových portálů a dnes do módních slevových portálů. Alespoň pro první krůčky k představení. A pak začíná ten pravý kolotoč hledání nejefektivnější reklamní kampaně při využití placených prokliků, reklamy na relevantních webových projektech a již zmiňovaných sociálních sítích. Mimo hodnocení z pozice celkového objemu prodeje následuje analýza placených kampaní, optimalizace a další „zkoušky“. Je toho hodně, ale nelekejte se, každá webová prezentace je užitečná, přináší rozvoj, obchod a užitek. Připravil: MIP-S

Zajímají vás aktuální zprávy z oblasti textilního, oděvního a obuvnického průmyslu a obchodu? Najdete je na:

www.textil-obuv.cz Pravidelně aktualizováno!

42

Právní poradna


Jaro 2011

EVIDENCE PRACOVNÍ DOBY V rámci naší praxe se na nás často naši klienti obracejí s řadou otázek týkajících se evidence pracovní doby, neboť současná právní úprava je velmi stručná. Vzhledem k nedostatku dosavadní judikatury, která by dala jednoznačný návod jak postupovat, tak není vedení evidence pracovní doby v některých dílčích otázkách zcela jasné. V našem článku bychom rádi na některé otázky nalezli odpověď. V úvodu bychom rádi vyjasnili dva související, nikoliv ale totožné pojmy, a to (i) evidence docházky a (ii) evidence pracovní doby. Evidence docházky není ze zákona povinná (resp. není žádným způsobem regulovaná) a není zpravidla totožná s evidencí pracovní doby, protože pouze označuje, jakou dobu se zaměstnanec zdržuje na pracovišti (nikoliv že přímo pracuje). Proto platí, že evidenci docházky si může zaměstnavatel upravit jakýmkoliv způsobem, který vyhovuje jeho potřebám. V praxi není neobvyklé, že evidence docházky slouží jako podklad pro vedení evidence pracovní doby. V takovém případě je nutné zkoumat konkrétní podmínky u zaměstnavatele, zda nemůže docházet ke zkreslení evidence pracovní doby (například z důvodu, že vstupní turniket evidence docházky je příliš vzdálen od pracoviště zaměstnance). Naproti tomu vedení evidence pracovní doby je zákonnou povinností každého zaměstnavatele, jejíž nedodržení je možné kvalifikovat jako správní delikt dle zákona o inspekci práce (zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Za tento správní delikt lze uložit zaměstnavateli pokutu teoreticky až do výše 400 000 Kč. Právní úprava evidence pracovní doby je zakotvena v § 96 odst. 1 a 2) zákoníku práce (zákona č. 262/2006, ve znění pozdějších předpisů; dále také jen „ZP“). Zaměstnavateli je tímto ustanovením uložena povinnost evidovat: (i) skutečně odpracovanou dobu, (ii) odpracovanou práci přesčas, (iii) odpracovanou noční práci, (iv) pracovní pohotovost a (v) odpracovanou dobu v pracovní pohotovosti. Pokud zaměstnavatel implementoval konto pracovní doby (což není v praxi časté), musejí evidovat i další údaje (viz § 87 ZP). Přestože to z citovaného ustanovení přímo nevyplývá, měla by být práce přesčas evidována odděleně podle toho, zda byla zaměstnanci nařízená nebo s ním dohodnutá – v rámci kalendářního roku lze totiž nařídit maximálně 150 hodin práce přesčas, ostatní pak již musí být se zaměstnancem dohodnuta (viz § 93 odst. 2 a 3 ZP). Obdobně lze doporučit, aby z evidence pracovní doby bylo možné vyčíst, že zaměstnanci byla řádně poskytnuta přestávka v práci na jídlo a oddech (§ 88 ZP), případně i bezpečnostní přestávka (§ 89 ZP), pokud na ni má zaměstnanec právo. To samé platí i pro možnou kontrolu dodržování nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami a odpočinku v týdnu podle § 90, respektive § 92 ZP. Je přitom zřejmé, že výše uvedené se týká především provozů s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou nebo pružnou pracovní dobou, kdy zaměstnanci nepracují v pevně daných a neměnných směnách od pondělí do pátku. Zaměstnavatelé dále musejí vedle odpracované doby evidovat i důvody, proč zaměstnanci nepracují, a to s ohledem na skutečnost, že s absencí zaměstnavatele mohou být spojeny rozličné povinnosti a práva obou stran, ať již jde například o povinnost vyplácet v některých případech náhradu mzdy, nebo naopak možnost postihnout neomluvenou absenci výpovědí. Pečlivě vedená evidence pracovní doby pak může sloužit jako efektivní potvrzení plnění výše uvedených povinností v případě kontrol prováděných příslušným inspektorátem práce. Pochopitelně lze evi-

denci pracovní doby použít i pro rozličné interní kontroly či audity. V této souvislosti bychom rádi uvedli, že zejména v případě pevně stanovených směn nevidíme problém, pokud se v evidenci za den, kdy zaměstnanec odpracuje svou směnu přesně dle rozvrhu (včetně příchodu na a odchodu z pracoviště), objeví pouze určitá značka (např. čárka v listinné evidenci), a pouze v případě určité odchylky se přesně uvedou konkrétní údaje o docházce. Bližší vymezení, jakým způsobem má být evidence pracovní doby vedena, nicméně zákoník práce neposkytuje. Zaměstnavatel tak může vést evidenci jak v písemné (listinné), tak i elektronické formě, neboť tuto věc ustanovení § 96 ZP vůbec neřeší (jinými slovy, elektronická forma není zakázána). V obou případech platí, že je zájmem zaměstnavatele stanovit, aby ve schválené evidenci pracovní doby nebylo možné dodatečně dělat změny. Nastavení příslušných pravidel znemožňujících manipulace s evidencí může omezit potencionální námitky ze strany zaměstnanců. Současně tím bude splněn požadavek vycházející z judikatury Nejvyššího soudu ČR1, aby evidence pracovní doby byla průkazná (druhým požadavkem kladeným na evidenci je její přehlednost). Obecně platí, že při elektronické evidenci vždy existuje určité riziko, že dojde k jejímu zneužití, respektive ke zpochybnění, že určitý úkon (např. schválení docházky) provedla skutečně schvalující nadřízená osoba. Nicméně takové riziko (při standardním IT zabezpečení) nepovažujeme za výrazně vyšší než u „papírové“ evidence, kde mimo jiné rovněž hrozí zpochybnění např. podpisu schvalující nadřízené osoby. Jelikož je vedení evidence pracovní doby povinností zaměstnavatele, nemůže být tato povinnost přenesena na zaměstnance. To ale neznamená, že by od zaměstnance nemohla být požadována určitá součinnost, například právě při zaznamenávání počátku a ukončení výkonu práce nebo při vedení výše zmíněné evidence docházky, která je následně podkladem pro evidenci pracovní doby. Pro případ, kdy sám zaměstnanec zadává vstupní data do evidence pracovní doby, zákoník práce nestanoví, zda a jakým způsobem musí být evidence pracovní doby následně schvalována nebo kontrolována zaměstnavatelem. Schválení dat deklarovaných zaměstnancem je ale vhodné zejména z toho důvodu, že teprve tímto úkonem zaměstnavatel de facto splní svou evidenční povinnost (do okamžiku schválení se jedná vlastně pouze o úkon či „návrh“ zaměstnance). Součástí schválení by měla být i kontrola nadřízeným zaměstnancem, který má garantovat, že údaje uvedené zaměstnancem jsou v souladu se skutečností. Schválením evidence přebírá nadřízený zaměstnanec rovněž odpovědnost, že je evidence bezvadná, tedy že odpovídá skutečnosti. To může být důležité například v případě budoucích šetření, kdy dojde ke zjištění nepravdivého údaje v evidenci. Ačkoliv se na první pohled může jevit právní úprava evidence pracovní doby jednoduchá, měli by jí zaměstnavatelé věnovat pozornost, aby se vyvarovali zbytečných problémů a případnému postihu ze strany kontrolních úřadů. JUDr. Jaroslav Škubal, advokát; Mgr. Tomáš Liškutín, advokátní koncipient Advokátní kancelář PRK Partners, člen Ius Laboris 1

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.11.2004, sp. zn. 21 Cdo 1946/2004

43


Zprávy Jaro 2011

Veletrh GDS/Global shoes Düsseldorf, 16.–18. března 2011

OČEKÁVÁ SE 1 194 VYSTAVOVATELŮ! mk Budapešť – Jeden z největších a nejdůležitějších veletrhů obuvi a koženého zboží v Evropě se pod názvem GDS pravidelně dvakrát do roka koná v německém Düsseldorfu. Jeho již 111. (!) vydání se připravuje ve dnech 16.-18. března 2011 na tamním výstavišti. Pořadatelé na tiskové konferenci v Budapešti sdělili, že nadcházejícího veletrhu GDS se zúčastní 780 vystavovatelů z více než 30 zemí světa. Předvedou nejen obuv, ale i kabelky a kožené doplňky pro sezonu podzim/zima 2011/12 – celkem 1 850 kolekcí! „Tato čísla nás naplňují optimismem“ – řekla v rozhovoru se Světem textilu&obuvi Kirstin Deutelmoser, ředitelka veletrhu. Podle jejího mínění se situace v německém obuvnickém

maloobchodě po delší době stabilizuje, což je dobrá zpráva nejen pro obchodníky, ale samozřejmě i pro výrobce a dodavatele. Souběžně s veletrhem GDS se připravuje i tradiční veletrh Global shoes, akce, na které se představují světoví výrobci s nabídkou práce ve mzdě, případně jiných výrobních kooperací. Na Global shoes se představí 414 vystavovatelů z 20 zemí. Celkem tedy bude v Düsseldorfu 1 194 vystavovatelů ze 41 zemí! Oba veletrhy tradičně doprovodí řada módních přehlídek, z nichž některé již dopředu vyvolaly značnou pozornost médií i odborníků. Když již zmiňujeme návštěvníky, při posledním vydání veletrhů v září 2010 jich pořadatelé přivítali na 28 600 ze 79 zemí světa!

V březnu můžete patřit snadno mezi ně. Pořadatelé totiž připravili novinku, která potěší mnohé z nás: Při registraci online získáte na tento veletrh elektronickou vstupenku zdarma! Podzimní veletrh GDS/Global shoes se uskuteční ve dnech 7.-9. září 2011.

Studie Cushman & Wakefield

NEJDRAŽŠÍ NÁKUPNÍ ULICE SVĚTA cw Praha - Nájemné obchodních ploch v hlavních nákupních destinacích ve světě se stále drží vysoko. Za uplynulých dvanáct měsíců vzrostlo nebo zůstalo beze změny ve dvou třetinách zemí. V Praze jsou nájmy téměř stejné jako loni. Vyplývá to ze studie Hlavní nákupní ulice světa, kterou každoročně vydává poradenská společnost Cushman & Wakefield. Do průzkumu bylo zařazeno 59 zemí. Nájemné na pražských Příkopech pokleslo neznatelně z 1 980 na 1 971 euro/m2 ročně. Cena za pronájem se drží stále vysoko, obchodníci dnes už ale nejsou ochotni přeplácet tržní nájemné, jak tomu bylo v minulosti. Příkopy jsou spolu s Václavským náměstím pořád nejvyhledávanější lokalitou pro otevření vlajkové prodejny v ČR. V uplynulých dvanácti měsících zde otevřela řada významných mezinárodních maloobchodníků – jako příklad uveďme obchodní dům Van Graff s plochou přes 10 tisíc metrů čtverečních, restauracie Nordsee nebo další kavárnu Starbucks. Dnes se jedná s několika dalšími značkami, které chtějí otevřít svůj vlajkový obchod v centru Prahy. Krize expanzní plány obchodníků zpomalila, rozhodně však jejich apetit po atraktivních prodejních plochách nezastavila. Studie

44

Hlavní nákupní ulice světa je barometrem dění ve světovém maloobchodu. Sleduje výši nájemného v 269 nákupních destinacích v celkově 59 zemích. Do tabulky je pak zařazena vždy nejdražší ulice v každé zemi. Prvenství v žebříčku si již devátým rokem drží newyorská Pátá Avenue, kde nájemné vzrostlo na rekordních 16 257 euro/m2 ročně. Druhé místo patří ulici Causeway Bay v Hong-kongu (14 620 euro/m2/rok), na třetí příčku se vyšvihlo Tokyo s ulicí Ginza (7 711 euro/m2/rok). Pozici mu uvolnila vyhlášená pařížská třída Champs Elysées, kde se nájmy propadly o 10 procent. Pražská ulice Na Příkopě je 14. nejdražší v Evropě, v celosvětovém žebříčku poklesla z loňského 22. na 27. místo. Přesto je cena pronájmu o desítky procent vyšší, než v ostatních středoevropských městech. Budapešti patří 37. místo (1 195 euro/m2/rok), Varšavě 40. místo (992 euro/m2/rok). Bratislava se nachází v poslední desítce žebříčku (55. místo) s nájemným 538 euro/m2/rok. Praha je v rámci střední Evropy rozhodně nejatraktivnější destinací – má velmi dobrou nabídku značek soustředěných do jedné nákupní zóny a velký podíl turistů podílejících se na tržbách v obchodech, to vše zasazené do ojedinělé architektury. Všechny tyto faktory ovlivňují

Zprávy


Jaro 2011

vývoj výše nájemného obchodních prostor v centru města. Praha se liší i v dalších směrech – ostatní středoevropská města byla krizí zasažena více a majitelé obchodních prostor byli nuceni přistupovat k výrazným pobídkám pro obchodníky, aby udrželi obchodní prostory pronajaté. V Praze tomu tak není. TABULKA – HLAVNÍ NÁKUPNÍ ULICE SVĚTA 2010 2009

Město

Lokalita

euro/m2/rok

1

1

New York

Pátá Avenue

16 257

2

2

Hongkong

Causeway Bay

14 620

3

5

Tokio

Ginza

7 711

4

6

Londýn

New Bond Street

7 345

5

3

Paříž

Champs Elysées

6 965

6

4

Milano

Via montenapoleone

6 770

7

7

Curych

Bahnhofstrasse

6 020

8

11

Soul

Myeongdong

4 844

9

10

Sydney

Pitt Street Mall

4 116

10

9

Mnichov

Kaufingerstrasse

3 704

11

15

Săo Paulo

Iguatemi Shopping

3 539

12

12

Videň

Kärntnerstrasse

3 226

13

8

Dublin

Grafton Street

3 218

14

14

Barcelona

Portal de l’Angel

3 106

15

16

Moskva

Tverskaya

2 857

16

20

Šanghaj

East Nanjing Road

2 851

17

49

Hočiminovo město

centrum

2 841

18

17

Singapur

Orchard Road

2 787

19

12

Atény

Ermou

2 628

20

21

Toronto

Bloor Street

2 595

27

22

Praha

Na Příkopě/ Václavské nám.

1 971

37

34

Budapešť

Váci utca

1 195

40

39

Varšava

Nowy Swiat

992

55

43

Bratislava

centrum

538

Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy

50+5 ODĚVNÍ A JINÁ TVORBA Roztoky u Prahy – V letošním roce oslaví Vyšší odborná škola oděvního návrhářství a Střední průmyslová škola oděvní 55. výročí svého založení. Škola se po celou dobu své existence zaměřovala na tvorbu oděvu a jako jediná škola v České republice si tuto výjimečnost zachovala, i když prognózy skeptiků sledujících vývoj textilního a oděvního průmyslu v posledních letech nebyly povzbudivé. S pomocí úzce specializovaných pedagogických odborníků se podařilo uchovat řemeslnou zručnost a propojit ji s uměleckým pohledem na oděvní tvorbu. V průběhu výročního roku připravuje VOŠON a SPŠO různé prezentační akce a jako první ve slibovaném řetězci je výstava 50 + 5 oděvní a jiná tvorba. která mapuje uměleckou tvůrčí činnost školy za posledních pět let. Výstava probíhá ve dnech 10. prosince 2010 až 27. března 2011. Souběžně s uměleckou tvorbu studentů budou vystaveny práce aktivních výtvarníků – pedagogů, kteří stojí za úspěchy nadaných mladých tvůrců. I když výstava jich představuje jen deset, za zvyšujícím se renomé školy stojí celý skvělý tým padesáti pěti pedagogů, kteří jsou hybnou silou úspěchu a dovedou i přes náročnost svého povolání nadchnout mladé nadané návrháře a oděváře. V historii školy se jedná o první „setkání“ tohoto druhu. V posledních pěti letech byly velkým úspěchem studentské tvorby zahraniční módní přehlídky v Paříži – ve studiu Bercot a na Ambasádě ČR, v Norimberku v rámci oslav 20. výročí partnerství měst při Volksfestu, v Drážďanech k propagaci českého lázeňství a ve Florencii.

45


Zprávy Jaro 2011

Rozsáhlý vzdělávají projekt České obuvnické a kožedělné asociace

CESTA KE KVALITĚ vm Zlín – Obor, který chce mít budoucnost, se musí permanentně starat o to, aby měl školené a kvalifikované pracovní síly. V dnešní složité době se může úspěšně prosadit na trhu pouze ten podnikatel, který věnuje náležitou péči lidskému potenciálu ve své firmě. Především obchodní firmy musí dbát také na to, aby jejich zaměstnanci měli jak technické a odborné znalosti o zboží, které prodávají, ale také, aby ovládali tzv. měkké dovednosti, jejichž znalost je často základem prodejního úspěchu. Z tohoto důvodu požádala Česká obuvnická a kožedělná asociace (ČOKA) v rámci výzvy MPSV ČR – OP LZZ č. 33 o přidělení dotace na rozsáhlý vzdělávací program pro zaměstnance členských firem ČOKA. Projekt s názvem: „Cesta ke kvalitě – vzdělávání zaměstnanců členů České obuvnické a kožedělné asociace“ byl oficiálně zahájen dne 15.11.2009 a jeho ukončení je plánována dne 14.11.2012. Rozsáhlý vzdělávací projekt může být realizován jedině díky podpoře z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu ČR. Cílem tříletého vzdělávacího projektu je zvýšit kvalifikaci účastníků a jejich adaptabilitu na změny ve firmách a rostoucí požadavky trhu práce. Projekt je navržen pro 19 členů asociace, v němž cílovou skupinu tvoří 200 zaměstnanců. Zaměstnanci členských firem jsou pro účely projektu rozděleni do skupin následovně: Top a střední management, obchodníci, prodavači a vedoucí prodejen, skupina pro vzdělávání IT a skupina pro jazykové vzdělávání – odborná AJ. Na míru jejich požadavkům a potřebám je připraveno vzdělávání v manažerských, obchodních, prodejních, komunikačních a IT dovednostech. Zařazena je rovněž i výuka odborné angličtiny, problematika pracovního práva a environmentu. Základním cílem projektu je zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurence schopnosti firem sdružených v ČOKA prostřednictvím dalšího odborného a profesního vzdělávaní zaměstnanců. V návrhu vzdělávacího plánu se snažila ČOKA pokrýt komplexní problematiku dle znalostí oboru a jeho potřeb. Ve firmách je nutné zejména zlepšit manažerské, obchodní a jazykové dovednosti (top management, obchodníci), u prodavačů pak jejich prodejní a komunikační dovednosti. V neposlední řadě k efektivnějším firemním procesům přispívají také IT znalosti a dovednosti a ty je třeba podpořit u všech skupin, stěžejně pak u vedoucí prodejen. Přidanou hodnotu projektu bude mj. vytvoření e-learningového portálu pro prodavače obuvi. Vytvořené e-learninogvé kurzy a moduly budou v průběhu řešení projektu ověřeny na cílové skupině prodavačů a po ukončení projektu se předpokládá, že bude tento portál sloužit pro další vzdělávání prodavačů obuvi nejen u členských firem ČOKA. Všichni účastníci kurzů obdrží rovněž certifikáty o úspěšném absolvování kurzů. V dubnu 2010 bylo zahájeno systematické proškolování zaměstnanců členských firem ČOKA v rámci projektu OP LZZ s názvem „Cesta ke kvalitě“. Po ukončení výběrových řízení bylo možné zahájit i předem naplánovaná systematická školení pro zaměstnance členů ČOKA. Intenzivně pokračují také práce na přípravě E-learningového portálu, který bude určen pro rozšiřování a doplňování znalostí pro prodavače obuvi. Školení tutorů jednotlivých výukových modulů nachystaných textů ke konverzi do E-lerningu proběhlo loni ve Zlíně. Na MPSV byla poslána obsáhlá 1. monitorovací zpráva včetně všech povinných příloh, kterou zpracovali pracovníci sekretariátu ČOKA a která shrnuje veškeré aktivity a finanční náklady za prvních 6 měsíců realizace projektu. Věříme, že školení personálu je opravdu výzvou a pomůže překonat členským firmám negativní dopady krize a získat spokojené zákazníky, kteří se do prodejen s obuví a s kvalifikovanou obsluhou budou rádi vracet.

46

vydavatel: 1. Press Real Group, spol. s r.o. vydavatel odborného tisku svět textilu & obuvi svět gastronomie & hotelnictví svět barmanů, svět obchodu IČO: 28459971 DIČ: CZ28459971 adresa: U lip 100, 155 31 Praha 5 tel.: + 420 257 219 241 fax: + 420 284 686 187 www.textil-obuv.cz jednatel: Michal Dušek [email protected] redakce: Michal Korol, Roman Peterka, Karolína Otcovská, [email protected] obchodní oddělení – příjem inzerce: Jaroslava Chudá [email protected] tel.: +420 776 591 940 předplatné: Postservis, odd. předplatného Poděbradská 39 190 00 Praha 9 Tel.: 800 300 302 Email: [email protected] Roční předplatné (4 vydání) 260 Kč + DPH fotografie: redakce, SAMphoto.cz/©PurestockX, SXC, studio raf autorizace: MK ČR E 19806 povoleno Ministerstvem kultury ČR Neoznačené materiály jsou vybrány ze servisu ČTK. Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí. Za věcnou správnost textů a obsah článků odpovídají autoři. Za text a obsah inzerátů odpovídají zadavatelé. Zveřejněné příspěvky nemusejí vyjadřovat názor redakce. Publikování nebo šíření jakéhokoli materiálu z časopisu či týdenního zpravodajství bez písemného souhlasu vydavatele je zakázáno. Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zveřejnit na internetu. Spolupracujeme s:

Toto číslo vyšlo 1. února 2011

O budoucnost českého textilu se nebojím říká Jiří Kohoutek, prezident ATOK

Recommend Documents