O B S A H S T A N O V

OBSAH STANOV Str. Část I. Základní ustanovení

1

Část II. Předmět činnosti družstva

1

Část III. Členství v družstvu Vznik členství – čl. 4 Společné členství manželů – čl. 5 Splynutí členství – čl. 6 Přeměna členství – čl. 7 Rozdělení členství – čl. 8 Převod a přechod členství – čl. 9 Členská práva – čl. 10 Členské povinnosti – čl. 11 Převod členských práv a povinností – čl. 12 Majetková účast člena družstva – čl. 13 Členský podíl – čl. 14 Zánik členství – čl. 15 až 21 Obnovení členství – čl. 22 Zánik společného členství manželů - čl. 23 Majetkové vypořádání člena při zániku členství – čl. 24 Členská evidence – čl. 25 Část IV. Pořadník, přidělování bytů a nebytových prostor Sestavování pořadníků – čl. 26 Délka členství – čl. 27 Schvalování pořadníků – čl. 28 Přidělování bytů (nebytových prostor) – čl. 29 Zrušení rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru) – čl.30 Změna rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru) – čl. 31 Část V. Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) Vznik nájmu – čl. 32 Práva a povinnosti z nájmu bytu (nebytového prostoru) – čl. 33 Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu – čl. 34 Sleva z nájemného – čl. 35 Společný nájem družstevního bytu (nebyt. prostoru) manžely – čl. 36 Zánik společného nájmu bytu (nebyt. prostoru) manžely – čl. 37 Výměna družstevního bytu (nebytového prostoru) – čl. 38 Podnájem bytu (části bytu) – čl.39 Přenechání družstevního bytu (nebyt.prostoru) do nájmu na určitou dobu – čl. 40 Zánik nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) – čl. 41

1 1–2 2 2 2 2 2–3 3 3 3–4 4 4–5 5 5–6 6 6

6 6–7 7 7–8 8 8

8 8–9 9 – 10 10 10

Nájem nebytových prostor – čl.42 Zjištění řádného využití bytů –čl.43

11 12

Část VI. Členství v družstvu při současném vlastnictví bytu (nebytového prostoru) čl. 44 až 46

12

Část VII. Orgány družstva Čl. 47 až 61 Shromáždění delegátů – čl.50 až 53 Představenstvo – čl. 54 Předseda družstva – čl. 55 Ředitel družstva – čl. 56 Kontrolní komise – čl. 57 Samospráva – čl. 58 Členská schůze samosprávy – čl.59 Výbor samosprávy – čl. 60 Pomocné orgány – čl. 61 Zastupování družstva ve společenství vlastníků – čl. 62 Zastupování vlastníků bytů ve správě družstva – čl. 63 Část VIII. Hospodaření družstva Financování činnosti družstva – čl. 64 Hospodaření bytových domů a řadových garáží – čl. 65 Ostatní hospodaření – čl. 66 Základní kapitál – čl. 67 Nedělitelný fond – čl. 68 Fond družstevní výstavby – čl. 69 Dlouhodobě přijaté zálohy – čl. 70 Rezervní fond – čl. 71 Zajišťovací fond – čl. 72 Statutární fond – čl. 73 Rozdělení zisku nebo úhrada případné ztráty – čl. 74 Řádná účetní závěrka a výroční zpráva o hospodaření – čl. 75

12 – 19 14 – 15 15 – 16 16 16 17 17 17 – 18 18 – 19 19 19 19 – 20

20 20 20 20 20 – 21 21 21 21 21 21 21 21

Část IX. Zrušení a likvidace družstva 21 – 22 Čl. 76 až 78 Likvidace družstva – čl. 77 22 Sloučení, splynutí a rozdělení-čl.78 22 Část X. Společná ustanovení Čl. 79 až 82 Podněty členů – čl. 80 Doručování – čl. 81 Počítání času – čl. 82

22 22 22 – 23 23

Část XI. 10 11 11 11 11

Přechodná a závěrečná ustanovení Čl. 83 a 84

23

ČÁST I.

6)

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Firma družstva je MÍR, stavební bytové družstvo (dále jen družstvo). Družstvo má sídlo v Brně, Bedřichovická 21. Čl. 2 (1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob, jehož hlavním posláním je opatřovat si společnou činností a společnými prostředky byty, nebytové prostory a hospodařit s nimi, zajišťovat jejich správu a provoz. (2) Družstvo je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. (3) Družstvo je zapsáno v obchodním rejstříku. (4) Členové družstva neručí za závazky družstva. (5) Zapisovaný základní kapitál družstva činí 500.000,- Kč. (6) Stanovy družstva jsou základním vnitrodružstevním předpisem upravujícím právní poměry družstva.

(1)

(2)

(3)

ČÁST II. PŘEDMĚT ČINNOSTI DRUŽSTVA Čl. 3 Předmětem činnosti družstva je především správa a provoz bytových a nebytových objektů, zabezpečování plnění poskytovaných s užíváním bytů a nebytových prostor, jakož i organizování přípravy a provádění výstavby bytů a nebytových prostor (garáže, ateliéry). Družstvo: 1) staví, popřípadě zabezpečuje výstavbu bytů a nebytových prostor, 2) přiděluje družstevní byty a nebytové prostory svým členům a uzavírá s nimi smlouvy o nájmu, 3) provádí, popřípadě zabezpečuje správu, údržbu, opravy, rekonstrukci a modernizaci bytových a nebytových objektů pro své členy, popřípadě i pro jiné osoby (fyzické i právnické), 4) poskytuje, popřípadě zabezpečuje plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostor pro své členy, případně pro jiné osoby (fyzické i právnické), 5) vykonává činnosti za účelem podnikání, spočívající především v a) provádění popř. zajišťování správy, údržby, oprav, modernizaci a rekonstrukci bytů a nebytových prostor, popř. bytových a nebytových objektů ve vlastnictví jiných osob, b) zajišťování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor ve vlastnictví jiných osob, c) realitní činnosti.

(4)

(5)

může vykonávat i další činnosti schválené shromážděním delegátů, pokud k jejich vykonávání získá příslušné oprávnění. ČÁST III. ČLENSTVÍ V DRUŽSTVU Vznik členství Čl. 4 Členem družstva může být zletilá fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky, osoba nezletilá z titulu dědění a osoba bez trvalého pobytu na území České republiky z titulu dědění a společného členství. Členství vzniká: a) dnem, kdy představenstvo rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky. K přihlášce fyzické osoby musí být přiloženo potvrzení o zaplacení zápisného ve výši 200,-- Kč a základního členského vkladu ve výši 500,-- Kč. b) pravomocným rozhodnutím soudu. Člen, kterému bylo přiznáno členství, je povinen uhradit základní členský vklad ve výši 500,-- Kč. Představenstvo je povinno rozhodnout o přihlášce nejpozději na první schůzi v měsíci následujícím po dni, kdy byla družstvu doručena. Toto rozhodnutí musí být členu doručeno doporučeným dopisem. Zamítavé rozhodnutí musí být doručeno žadateli o členství do vlastních rukou. Družstvo vrátí zápisné, základní členský vklad a další členské vklady osobě, kterou nepřijalo za člena, do 30 dnů ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí. Členství nevznikne, pokud člen, jemuž bylo přiznáno členství pravomocným rozhodnutím soudu, na písemnou výzvu neuhradí do 15 dnů základní členský vklad ve výši 500,-- Kč.

Čl. 5 SPOLEČNÉ ČLENSTVÍ MANŽELŮ (1) Vznikne-li jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), vznikne se společným nájmem bytu (nebytového prostoru) i společné členství manželů v družstvu. K ustanovení článku 4 odst. 1 se v těchto případech nepřihlíží. (2) Právo společného nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) manžely i společné členství manželů v družstvu vznikne také v případě převodu a přechodu členství na jednoho z manželů podle čl. 9. (3) Společný nájem a společné členství manželů podle odst. 1) a 2) nevznikne, jestliže manželé spolu trvale nežijí. Právo společného nájmu nebytových prostor a tedy ani společné členství manželů v družstvu nevznikne také v případě, kdy nebytový prostor slouží k výkonu povolání pouze jednoho z manželů.

Stanovy MÍR, stavební bytové družstvo přijaté shromážděním delegátů dne 2. 11. 2004, s účinností od 2. 11. 2004, ve znění změn a doplňků přijatých shromážděním delegátů dne 1. 11. 2005 a 29. 11. 2007 -1/25-

(4) Ze společného členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Manželé jako společní členové mají jeden hlas. (5) Vznikem společného členství manželů nezaniká to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich členství společné. (6) Existence společného členství manželů nevylučuje vznik samostatného členství kteréhokoliv z nich v tomtéž nebo jiném stavebním bytovém družstvu. Splynutí členství Čl. 6 (1) Pokud člen získá v témže družstvu další členství, například z důvodu dědění, převodem členských práv a povinností, sloučením družstev nebo převodem části majetku družstva, vyzve družstvo člena, aby provedl některou z dispozic s členstvím podle čl. 9. Jestliže člen nevykoná tuto dispozici do třech měsíců od výzvy družstva, splyne takto získané členství s členstvím původním v členství jediné. (2) Z důvodu uvedených v odst. 1) splynou navzájem i společná členství manželů. Vznikem společného členství manželů nesplyne to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich společné členství. (3) Při splynutí členství podle odst. 1) a 2) platí délka nejstaršího členství. Členská práva a povinnosti z takto splynutého členství zůstávají členovi zachovány. Přeměna členství Čl. 7 K přeměně členství dochází v těchto případech: 1) společné členství manželů se mění v samostatné členství jednoho z bývalých manželů nebo na samostatné členství každého z nich v případech uvedených v čl. 23 odst. 2), 3), 4), 5). 2) samostatné členství zůstavitele se v případě uvedeném v čl. 20 odst. 2) mění na samostatné členství (nebo společné členství manželů) každého z dědiců jednotlivých členských podílů zůstavitele. 3) samostatné členství jednoho z manželů, společných nájemců družstevního bytu (nebytového prostoru), se výměnou družstevního bytu (nebytového prostoru) v rámci tohoto družstva mění na společné členství manželů. 4) samostatné členství nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) se převodem členských práv a povinností na jednoho z manželů za trvání manželství mění na společné členství manželů. Rozdělení členství Čl. 8 K rozdělení členství dochází v případech rozdělení družstva nebo jestliže člen nebo manželé – společní členové – budou po jeho uskutečnění užívat nadále byt v jiném družstvu, než je nebytový prostor.

(1)

(2)

(3)

(4)

Převod a přechod členství Čl. 9 Smrtí člena přechází jeho členství v družstvu na dědice, kterému připadl základní členský vklad nebo členský podíl. Pokud na základě rozhodnutí soudu je více dědiců, uzavře družstvo nájemní smlouvu k bytu (nebytovému prostoru) pouze s jedním dědicem (manžely), určeným dodatečnou dohodou dědiců nebo dodatečným rozhodnutím soudu. Z titulu dědění se může stát členem družstva i právnická osoba. Člen může převést svá práva a povinnosti spojená s členstvím v družstvu na jinou fyzickou osobu, která splňuje podmínky vzniku členství podle čl. 4. Členství v družstvu přechází na nového nájemce dnem vzniku nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) na základě dohody o výměně družstevního bytu (nebytového prostoru). Členství v družstvu přechází na nového vlastníka jednotky (bytu, nebyt. prostoru) dnem uzavření dohody o převodu členství.

Členská práva Čl. 10 Člen družstva má právo zejména: 1) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zástupce na jednání a rozhodování orgánů družstva, jejichž je členem, tj. členské schůze samosprávy, a prostřednictvím zvolených delegátů na jednání a rozhodování shromáždění delegátů, 2) volit a být volen do orgánů družstva, má-li plnou způsobilost k právním úkonům a dosáhlli věku 18 let, 3) účastnit se veškeré družstevní činnosti a požívat výhod, které družstvo svým členům poskytuje, 4) předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, obracet se s podněty, připomínkami nebo stížnostmi, týkajícími se činnosti družstva, k příslušným orgánům družstva a být o jejich vyřízení písemně informován, 5) na přidělení konkrétně určeného bytu (nebytového prostoru), splatí-li zálohový členský podíl na výzvu družstva a ve lhůtě jím stanovené, 6) na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru) vydaného příslušným orgánem družstva, na základě převodu členských práv a povinností nebo jejich části a na základě dohody o výměně bytu (nebytového prostoru), 7) na roční vyúčtování zaplacených zálohových úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) a na vypořádání podle schválených zásad, 8) na uzavření smlouvy o převodu bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví člena na


základě obecně závazné právní úpravy, a to i na základě výzvy podané po 30. 6. 1995, 9) na majetkové vypořádání, 10) na informace o činnosti družstva, zejména na informace týkající se hospodaření družstva a dispozic s byty (pokud tyto informace nejsou v rozporu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů). Členské povinnosti Čl. 11 Člen družstva je povinen zejména: 1) dodržovat stanovy a plnit rozhodnutí orgánů družstva, 2) uhradit další členské vklady dle čl. 13 stanov a zálohový členský podíl, případně doplatek členského podílu ve stanovené výši a lhůtě, 3) platit představenstvem družstva stanovené nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo zálohy na ně (člen družstva - nájemce), 4) hradit členské příspěvky na činnost družstva ve výši stanovené shromážděním delegátů a platit úhradu za úkony družstva prováděné z podnětu nebo ve prospěch člena družstva ve výši stanovené představenstvem družstva, 5) chránit družstevní majetek, dodržovat domovní řád, provozní řád nebytových prostor, předpisy o požární ochraně, řádně užívat a udržovat byt, jakož i společné prostory a zařízení domu, 6) převzít byt (nebytový prostor) na základě smlouvy o nájmu bytu (nebytového prostoru), který je způsobilý k užívání, ve lhůtě stanovené družstvem nebo uhradit družstvu újmu, která mu vznikne opožděným převzetím bytu (nebytového prostoru), 7) umožnit po předchozím oznámení vstup do bytu (nebytového prostoru) zástupci družstva nebo osobám pověřeným technickou kontrolou bytu, prováděním oprav, úprav a údržby bytu (nebytového prostoru) a prováděním oprav a úprav souvisejících s opravami ostatních bytů (nebytových prostor) a domu jako celku, 8) po předchozí písemné výzvě umožnit zástupci družstva nebo jím pověřené osobě (osobám), aby zjistil technický stav bytu (nebytového prostoru), provedl instalaci a údržbu zařízení pro měření, dodávku a regulaci tepla, teplé a studené vody i odpočet naměřených hodnot; stejně je povinen umožnit přístup k provedení udržovacích prací, rekonstrukcí a oprav realizovaných přímo družstvem a také umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu (nebytového prostoru), 9) oznamovat družstvu změny týkající se člena a příslušníků jeho domácnosti, které jsou podstatné pro vedení členské a bytové evidence a pro rozúčtování záloh úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu a určení výše záloh, a to do 30 dnů ode dne vzniku změny, 10) podílet se na úhradě ztráty z hospodaření příslušného nákladového střediska bytového domu,

11) podílet se na úhradě ztráty z hospodaření družstva a na likvidačním schodku podle rozhodnutí shromáždění delegátů; uhrazovací povinnost člena nemůže však přesáhnout trojnásobek členského vkladu, 12) plnit i jiné povinnosti plynoucí ze zákona, stanov a ostatních závazných interních předpisů družstva. Uvedené povinnosti platí obdobně pro vlastníka bytu (nebytového prostoru), který je členem družstva.

(1) (2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Převod členských práv a povinností Čl. 12 Převod členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství v družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena (společných členů) o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství. Člen může převést část svých členských práv a povinností za podmínek uvedených v čl. 12 na jiného člena téhož družstva v případech: a) kdy člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) z důvodu dědění, sloučení družstev nebo převodu části majetku družstva získal právo na přidělení jiného bytu (nebytového prostoru) v témže družstvu nebo právo takový byt (nebytový prostor) užívat, b) kdy člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) získal právo na přidělení jiného bytu (nebytového prostoru) v družstvu, c) kdy člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) převádí část členských práv a povinností týkajících se bytu (nebytového prostoru). Předseda dá souhlas ke vzájemnému převodu části členských práv a povinností mezi členy téhož družstva v případech, kdy předmětem převodu jsou práva a povinnosti týkající se bytů (nebytových prostor), z nichž alespoň u jednoho dosud nevznikl nájem bytu. Zamítavé rozhodnutí předsedy družstva musí být členovi doručeno do vlastních rukou.

Majetková účast člena družstva Čl. 13 Majetkovou účast člena družstva tvoří: 1) základní členský vklad ve výši 500,-- Kč; pokud jeden člen družstva má v nájmu více bytů nebo byt a garáž, platí pouze jeden základní členský vklad, 2) další členské vklady ve výši stanovené shromážděním delegátů, 3) členský podíl dle čl. 14 stanov.


Majetkovou účast nebydlícího, negarážujícího člena družstva tvoří: základní členský vklad ve výši 500,-- Kč a další členské vklady ve výši stanovené shromážděním delegátů. Majetkovou účast nájemce - bydlícího, garážujícího člena družstva tvoří: základní členský vklad ve výši 500,-- Kč, další členský vklad ve výši stanovené shromážděním delegátů a členský podíl. Majetkovou účast vlastníka - bydlícího, garážujícího člena družstva tvoří: základní členský vklad ve výši 500,-- Kč a další členský vklad ve výši stanovené shromážděním delegátů. Členský podíl (další majetková účast) Čl. 14 (1) Členský podíl představuje majetkovou účast člena na družstevní výstavbě, která zahrnuje výstavbu dodavatelskou, výstavbu formou nástaveb, vestaveb, přestavbu společných částí domu nebo připojení nebytových prostor ke stávajícímu bytu. Členský podíl se neodepisuje. (2) Členský podíl se zhodnocuje o členem splacenou část úmoru úvěru, poskytnutého peněžním ústavem na výstavbu družstevního objektu. (3) Převodem bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví dle zákona č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších změn zaniká nárok na vrácení členského podílu připadajícího na převedený byt (nebytový prostor). Zánik členství Čl. 15 Členství v družstvu zaniká: a) písemnou dohodou, b) vystoupením, c) vyloučením, d) smrtí člena, pokud jeho členství nepřejde na dědice, e) zánikem družstva po ukončení likvidace, f) zánikem nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) výpovědí z nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), g) v případě převodu vlastnictví bytu (nebytového prostoru) členem družstva, pokud mezi převádějícím členem – vlastníkem bytu (nebytového prostoru) a nabyvatelem bytu (nebytového prostoru) došlo k uzavření dohody o převodu členství , h) prohlášením konkursu na majetek člena, ch) zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena, i) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, j) vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce, k) členství právnické osoby v družstvu zaniká jejím vstupem do likvidace nebo prohlášením konkursu, popřípadě jejím zánikem. Má-li právnická osoba právního nástupce, vstupuje nástupce do všech dosavadních jejích členských práv a povinností.

Zánik členství -dohodou Čl. 16 Písemnou dohodou mezi členem a družstvem končí členství v družstvu sjednaným dnem. Jedno vyhotovení dohody o skončení členství vydá družstvo členovi. Zánik členství - vystoupením Čl. 17 (1) Člen může z družstva vystoupit. Členství zaniká k 31. 12. roku, ve kterém člen doručil družstvu písemné oznámení o vystoupení z družstva, nejdéle však uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy člen písemně oznámil vystoupení představenstvu družstva. (2) Oznámení o vystoupení může člen odvolat jen písemně a se souhlasem představenstva. Odvolání musí být družstvu doručeno do uplynutí doby uvedené v odst. 1. Výstraha před vyloučením Čl. 18 (1) Předseda družstva může udělit výstrahu před vyloučením, pokud člen hrubě porušuje stanovy nebo rozhodnutí orgánů družstva, nebo ti, kteří s ním bydlí, hrubým způsobem porušují zásady občanského soužití či dobré mravy v domě. (2) Výstraha musí být písemná s uvedením nejméně patnáctidenní lhůty pro odstranění závadného stavu.

(1)

(2)

(3)

(4)

Zánik členství - vyloučením Čl. 19 Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena, jestliže: a) porušil závažným způsobem nebo opětovně a přes výstrahu své členské povinnosti určené zákonem nebo stanovami, nebo rozhodnutím orgánu družstva, zejména v případech, kdy: - neplatí úhradu za bydlení po dobu delší než tři měsíce, nebo jeho dluh na úhradě za bydlení je větší než trojnásobek předepsané měsíční platby, - užívá družstevní majetek tak, že družstvu vzniká škoda nikoliv nepatrná, nebo trpí, aby se majetku družstva tak užívalo, - buď sám nebo ti, kdo s ním bydlí, porušují opětovně hrubě domovní řád, b) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, který spáchal proti družstvu, jeho majetku nebo proti členu družstva. Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena pouze do tří měsíců ode dne, kdy zjistilo důvod pro vyloučení, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. Je-li jednání člena, v němž lze spatřovat důvod k vyloučení podle odst. 1 písm. b) předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta tří měsíců podle odst. 2) dnem, kdy se družstvo dozvědělo o výsledku tohoto šetření. V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod podle odst. 1), který nemůže být dodatečně měněn. Členství zaniká dnem,


(5)

(6) (7)

(8)

kdy bylo doručeno rozhodnutí představenstva o vyloučení členovi. Rozhodnutí o vyloučení z družstva musí být doručeno do vlastních rukou. Nesouhlasí-li člen s rozhodnutím představenstva o vyloučení, může do 15 dnů od doručení písemného rozhodnutí podat ke shromáždění delegátů odvolání. Není-li právo na odvolání uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dozvěděl nebo mohl dozvědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká. Odvolání má odkladný účinek. Při vyslovení neplatnosti zániku členství podle odst. 1) vzniká poškozenému právo na náhradu způsobené škody. Soud na návrh člena, jehož se rozhodnutí týká, prohlásí rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do 3 měsíců ode dne konání shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo, nebo jestliže nebylo řádně svoláno, ode dne, kdy se člen mohl dozvědět o konání shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo, nejpozději ale do jednoho roku od jeho konání, zaniká. Jestliže je důvodem návrhu podle odstavce 7), že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo, anebo že obsah tvrzeného rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat návrh do 3 měsíců ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného konání shromáždění delegátů.

Zánik členství – smrtí člena Čl. 20 (1) Zemře-li člen a nejde-li o společné členství manželů, přechází dnem jeho smrti členství v družstvu na dědice, kterému připadl základní členský vklad nebo členský podíl. S přechodem členství přechází na dědice i nájem družstevního bytu (nebytového prostoru), popř. právo na uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru). Nepřešlo-li členství na dědice, zaniká smrtí člena. (2) Náležely-li zůstaviteli dva nebo více členských podílů v jednom a témže družstvu, mohou zůstatkové hodnoty jednotlivých členských podílů připadnout různým dědicům. Tím se zůstavitelovo členství v den jeho smrti přemění na dvě nebo více samostatných členství (popř. společných členství manželů) jednotlivých dědiců. (3) Zemře-li člen, který je vlastníkem bytu (nebytového prostoru), jeho smrtí členství v družstvu přechází na dědice základního členského vkladu za podmínek uvedených v čl. 9 nebo zaniká.

Zánik členství - likvidací družstva Čl. 21 Členství zaniká po zrušení družstva a ukončení jeho likvidace dnem výmazu družstva z obchodního rejstříku. Obnovení členství Čl. 22 Jestliže byl zrušen konkurs na majetek člena (viz čl. 15 písm. h) z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení, nebo pro nedostatek majetku, jeho členství se obnovuje. Jestliže již družstvo vyplatilo jeho vypořádací podíl, musí jej do dvou měsíců od zrušení konkursu člen družstvu nahradit. To platí obdobně i v případě, že byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena v družstvu (čl. 15 písm. i) nebo pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního předpisu (čl. 15 písm. j).

(1)

(2)

(3)

(4)

Zánik společného členství manželů Čl. 23 Společné členství manželů v družstvu zaniká: a) smrtí jednoho z manželů, b) dohodou rozvedených manželů, c) rozhodnutím soudu o zrušení práva společného nájmu bytu (nebytového prostoru) rozvedenými manžely, d) převodem jejich práv a povinností, e) jejich písemnou dohodou s družstvem, f) vystoupením, g) vyloučením, h) zánikem družstva po ukončení likvidace, ch) zánikem nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) výpovědí z nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), i) zúžením rozsahu společného jmění manželů (SJM), j) smlouvou o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností ke společnému bydlení pro dobu po rozvodu, k) smrtí jednoho z bývalých manželů. Zanikne-li společné členství manželů v družstvu smrtí jednoho z nich, zůstává členem družstva a nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) pozůstalý manžel -manželka. Po rozvodu manželství zůstává členem družstva a nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) ten z rozvedených manželů, který byl určen dohodou rozvedených manželů nebo rozhodnutím soudu. Dohodnou-li se po rozvodu manželství rozvedení manželé - společní členové družstva, užívající společně družstevní byt i nebytový prostor, že jeden z nich bude jako člen družstva užívat družstevní byt a druhý nebytový prostor, nebo rozhodne-li tak soud, zaniká společné členství manželů jeho přeměnou na samostatné členství každého z nich dnem uzavření dohody nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu. Po zúžení rozsahu společného jmění manželů smlouvou ve formě notářského zápisu dle § 143a občanského zákoníku zůstává členem


družstva ten z manželů, který byl určen smlouvou jako výlučný vlastník členského podílu nebo vlastník bytu. (5) Společné členství manželů zaniká v případě, kdy se manželé dohodli o vypořádání vzájemných majetkových vztahů podle odst. 1 písm. j), právní mocí rozsudku o rozvodu manželství. (6) Společné členství manželů v družstvu nezaniká v případě, kdy soud zruší společné jmění manželů z důvodu podnikání jednoho z manželů. Majetkové vypořádání člena při zániku členství Čl. 24 (1) Zánikem členství podle čl. 15 vzniká bývalému členu nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl. Vypořádací podíl zahrnuje základní členský vklad, další členské vklady a členský podíl dle čl. 14 stanov. U bydlícího – vlastníka zahrnuje navíc vypořádací podíl dle čl. 24 odst. 10) stanov družstva. Pro účely stanovení vypořádacího podílu členský podíl zahrnuje i splacený investiční úvěr dle čl. 14 odst. 2). Vypořádací podíl se uhrazuje v penězích. (2) Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká uplynutím 3 měsíců po schválení roční účetní uzávěrky za rok, ve kterém členství zaniklo. (3) Výplata členského podílu je vázána vždy na uvolnění bytu (nebytového prostoru). (4) Zanikne-li nájemní poměr člena k družstvu bez zániku členství, vznikne členovi nárok na výplatu vypořádacího podílu, sníženého o základní členský vklad uplynutím 3 měsíců od schválení roční účetní uzávěrky za rok, ve kterém po zániku nájmu přestal byt (nebytový prostor) užívat a vyklizený jej předal družstvu. (5) Kromě nároku na výplatu vypořádacího podílu nemá bývalý člen nebo jeho dědicové z důvodu zániku členství nárok na jakoukoliv jinou část majetku družstva. (6) Při výplatě vypořádacího podílu započte družstvo své splatné pohledávky vůči bývalému členu. (7) Zánikem členství v důsledku převodu práv a povinností, spojených s členstvím anebo výměny bytu (nebytových prostor) nevzniká dosavadnímu členovi vůči družstvu nárok na vypořádací podíl. Vzájemné nároky si účastníci převodu nebo výměny vypořádají mezi sebou. (8) Při převodu bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví nájemce nevzniká dosavadnímu členovi nárok na výplatu členského podílu. (9) Při zániku členství vlastníka bytu (nebytového prostoru) vzniká tomuto vlastníkovi bytu (nebytového prostoru) nárok na výplatu vypořádacího podílu dle zákona č. 72/1994 Sb. v platném znění, základního členského vkladu ve výši 500,- Kč a dalších členských vkladů.

(10) Vypořádací podíl dle zákona č. 72/1994 Sb. a tohoto článku stanov družstva se vypočítá pouze z nerozděleného zisku minulých let, respektive z rezervního fondu. Ostatní fondy jsou zajišťovacími fondy. Členská evidence Čl. 25 Družstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu se zapisují kromě jména, bydliště a data narození, IČ a sídla právnické osoby, výše členských vkladů, popř. další rozhodné skutečnosti. V seznamu se bez zbytečného odkladu vyznačí všechny změny evidovaných skutečností. Představenstvo umožní každému, kdo osvědčí právní zájem, aby do seznamu nahlédl. Člen družstva má právo do seznamu nahlížet a žádat vydání potvrzení o svém členství a obsahu jeho zápisu v seznamu. V otázkách nakládání s osobními údaji členů družstva se družstvo řídí zvláštním zákonem. ČÁST IV. POŘADNÍK, PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ A NEBYTOVÝCH PROSTOR

(1) (2)

(3)

(4)

Sestavování pořadníků Čl. 26 Družstvo sestavuje pořadníky podle druhu a forem výstavby. V pořadníku musí být uvedeny údaje, které odůvodňují pořadí člena. Představenstvo družstva projednává a schvaluje návrh pořadníku na příděl bytů sestaveného podle délky členství, která je u přídělu uvolněných družstevních bytů postavených v komplexní bytové výstavbě s příspěvkem státu jediným kritériem. Pořadník je každoročně aktualizován na základě členem oznámených změn (změna příjmení, změna bydliště, rozhodnutí o dědictví, zánik členství, převod členství). Při výstavbě nového družstevního bytového domu stanoví kritéria pro sestavení pořadníku na příděl družstevních bytů nebo nebytových prostor představenstvo družstva. Z důvodů zabezpečení financování výstavby je mimo délky členství rozhodující úhrada členského podílu ve smyslu čl. 14 stanov družstva. Návrh pořadníku na příděl garáží v nové výstavbě schvaluje představenstvo na základě doporučení členské schůze samosprávy v případě, kdy garáž je vybudovaná v domě stavební úpravou nebo ve dvoře navazujícím na dům. Kritéria na příděl hromadných nebo řadových garáží stanoví představenstvo s přihlédnutím k lokalitě, kde se výstavba realizuje.

Délka členství Čl. 27 (1) Pro účely sestavování pořadníků se členu započítává délka členství od jeho vzniku, pokud dále není uvedeno jinak.


(2) Splynou-li dvě nebo více členství v členství jediné, platí pro účely sestavení pořadníku délka nejstaršího z těch členství, v jehož rámci nebyl doposud přidělen byt (nebytový prostor). (3) Délka členství člena, který v témže družstvu žádá o přidělení jiného bytu nebo jiného nebytového prostoru, než který užívá, se pro účely sestavování pořadníku počítá ode dne doručení jeho žádosti o přidělení jiného bytu nebo nebytového prostoru. Tento člen je povinen složit další členský vklad. (4) Délka členství člena, který převodem části členských práv a povinností převedl na jiného člena téhož družstva nájem bytu (nebytového prostoru), se pro účely zařazení do pořadníku počítá ode dne podání žádosti o přidělení bytu (nebytového prostoru). (5) Délka členství člena, který se stal nájemcem nebytového prostoru v případech uvedených v čl. 23 odst. 3) se pro účely sestavování pořadníku pro přidělení bytu započítává ode dne přeměny členství. (6) Délka členství člena, jemuž byl převeden byt do vlastnictví, se pro účely zařazení do pořadníku na příděl bytu nebo nebytových prostor počítá ode dne vkladu smlouvy o převodu vlastnictví do katastru nemovitostí. Tento člen je povinen složit další členský vklad.

(1)

(2)

(1) (2)

(3)

(4)

Schvalování pořadníků Čl. 28 Návrh pořadníku na kalendářní rok je zveřejňován vyvěšením na veřejně přístupném místě v sídle družstva vždy od 1. 11. do 31. 12. předchozího roku. V této době mohou členové družstva podávat své písemné připomínky. Pořadník schvaluje představenstvo družstva. Schválené pořadníky musí být po dobu jejich platnosti zveřejněny způsobem v družstvu obvyklým. Přidělování bytů (nebytových prostor) Čl. 29 Byty (nebytové prostory) přiděluje předseda družstva členům podle jejich pořadí v pořadníku. Před přidělením bytu (nebytového prostoru) vyzve předseda písemně člena ke splacení zálohového členského podílu podle čl. 14, lhůtu na zaplacení stanoví nejméně 60 dnů od doručení výzvy do vlastních rukou. Nesplatí-li člen ve stanovené lhůtě zálohový členský podíl podle odst. 2) nebo odmítne-li písemně přidělení bytu (nebytového prostoru), předseda mu byt (nebytový prostor) nepřidělí. Mimo pořadník může představenstvo přidělit byt (nebytový prostor): a) členu, jehož byt (nebytový prostor), který v družstvu užívá, se stal neobyvatelným z důvodu havárie, které nemohl zabránit, nebo v důsledku živelné pohromy, b) členu, který byl zbaven práva na přidělení bytu (nebytového prostoru) nebo práva na

c) d)

e)

f)

g)

jeho užívání nesprávným postupem družstva, získaný rozdělením, neuvolněný, a to pouze členu družstva, jemuž byl zrušený nájem a který byl nájemcem tohoto bytu (nebytového prostoru) a uhradil dlužné nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním tohoto bytu (nebytového prostoru) včetně veškerých správních a soudních výdajů, vynaložených družstvem v souvislosti s vymáháním dluhu, uvolněný po nájemci, kterému skončil nájem, pouze členu družstva, který poskytl svůj byt (nebytový prostor) neplatiči jako náhradní a uhradil dlužné nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním tohoto bytu (nebytového prostoru) včetně veškerých správních a soudních výdajů, vynaložených družstvem v souvislosti s vymáháním dluhu, odmítli-li je uhradit členové družstva, kterým byl byt (nebytový prostor) nabídnut podle pořadníku, vyklizený po nájemci, kterému skončil nájem, též členu družstva, který uhradil dlužné nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním tohoto bytu (nebytového prostoru) včetně veškerých správních a soudních výdajů vynaložených družstvem v souvislosti s vymáháním dluhu včetně nezbytných úprav bytu (nebytového prostoru) na vlastní náklady, odmítli-li je uhradit členové družstva, kterým byl byt (nebytový prostor) nabídnut podle pořadníku, tomu, kdo naplní podmínky exekuce, jestliže z databáze potenciálních zájemců o byty (nebytové prostory), které mohou být exekučně vyklizeny, vytvořené na základě průzkumu v řadách nebydlících členů družstva, zařazených do řádného aktuálního pořadníku, se nenajde nikdo, kdo by byl schopen splnit podmínky, které daný konkrétní případ exekuce vyžaduje. Obvyklé podmínky pro přidělení exekučně vyklizeného bytu (nebytového prostoru) jsou: - poskytnutí přístřeší, případně bytové náhrady, společně s uskladněním věcí z exekučně vyklizeného bytu (nebytového prostoru) na dobu šesti měsíců; - uhrazení veškerých nákladů vzniklých s exekucí, tj. dluhů na nájemném a poskytovaných službách včetně poplatku z prodlení, nákladů spojených s nezbytnými opravami tohoto bytu (nebytového prostoru). Přednostně bude představenstvo řešit žádosti členů družstva bydlících, kteří nabídnou vlastní byt (nebytový prostor) menší velikosti za větší byt (nebytový prostor), který může být exekučně vyklizen.


V tomto případě bude představenstvo družstva při přídělu vyklizeného bytu (nebytového prostoru) přihlížet k datu podání žádosti. (5) Podle délky členství přidělí dále představenstvo mimo pořadník byt (nebytový prostor) v případě, kdy členové zařazení v pořadníku byli již uspokojeni, popř. nemají o přidělený byt (nebytový prostor) zájem. (6) Mimo pořadník může představenstvo přidělit byt členu družstva v případech hodných zvláštního zřetele, pokud shromáždění delegátů vysloví s přidělením bytu předchozí souhlas. Zrušení rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru) Čl. 30 (1) Předseda může zrušit pravomocné rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru) v případech, kdy: a) člen na výzvu předsedy neuhradil ve stanovené lhůtě doplatek členského podílu podle čl. 14, b) člen odmítl převzít byt (nebytový prostor), který je způsobilý k užívání ve lhůtě stanovené představenstvem. (2) Rozhodnutí o zrušení pravomocného rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru) musí být členovi doručeno do vlastních rukou. Proti rozhodnutí podle odst. 1) se může člen odvolat. Odvolání má odkladný účinek. (3) V případě zrušení rozhodnutí podle odst. 1) vzniká členovi nárok na vrácení zálohového členského podílu sníženého o základní členský vklad. Tento nárok vzniká uplynutím dvou měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo zrušeno rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru). Změna rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru) Čl. 31 Předseda družstva může po dohodě se členem změnit své pravomocné rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru), pokud se členem nebyla k přidělenému bytu (nebytovému prostoru) uzavřena nájemní smlouva. Nový příděl se považuje za realizaci původního pořadníku, v případě přídělu mimo pořadník za realizaci tohoto přídělu.

ČÁST V. NÁJEM DRUŽSTEVNÍHO BYTU (NEBYTOVÉHO PROSTORU) Vznik nájmu Čl. 32 (1) Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) vzniká smlouvou, kterou družstvo

(pronajímatel) přenechává svému členovi (nájemci) do nájmu družstevní byt (nebytový prostor). Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou. (2) Členovi vznikne právo na uzavření nájemní smlouvy: a) na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru), vydaného příslušným orgánem družstva, b) převodem členských práv a povinností nebo převodem části členských práv a povinností, c) na základě dohody o výměně bytu (nebytového prostoru), d) na základě zdědění členského podílu. (3) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu (nebytového prostoru), jeho příslušenství, rozsah užívání, výši nájemného a způsob výpočtu úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru). Nájemní smlouva se uzavírá písemně. Práva a povinnosti z nájmu bytu (nebytového prostoru) Čl. 33 (1) Se členem družstva - nájemcem družstevního bytu a s manžely - společnými nájemci mohou na základě jejich práva v bytě bydlet i osoby, které žijí s nájemcem (společnými nájemci) ve společné domácnosti. Počet těchto osob a změnu počtu osob bydlících v bytě je člen družstva – nájemce povinen neprodleně písemně oznámit družstvu. (2) Kromě práva užívat byt (nebytový prostor) má člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) a na základě jeho práva i osoby, které s ním bydlí, právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu (nebytového prostoru). (3) Družstvo je povinno zajistit členu - nájemci družstevního bytu (nebytového prostoru) plný a nerušený výkon jeho práv spojených s užíváním bytu (nebytového prostoru). Zejména je povinno odevzdat mu byt (nebytový prostor) ve stavu způsobilém pro řádné užívání, provádět řádnou údržbu domu a jeho zařízení a zajišťovat i řádné plnění služeb, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu (nebytového prostoru). Družstvo neprovádí technické prohlídky bytu (nebytového prostoru) při dispozicích s byty (nebytovými prostory). Požádá-li o provedení technické prohlídky některý z účastníků převodu členských práv a povinností (výměny bytů, převody členství), družstvo ji za poplatek stanovený představenstvem provede. O výsledku technické prohlídky bude proveden písemný zápis, který bude podepsán zúčastněnými stranami. Případné reklamace ve vybavení bytu (nebytového prostoru) uplatňuje nový nájemce u nájemce předchozího.


(4) Člen družstva – nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) je povinen hradit opravy v bytě (nebytovém prostoru) související s jeho užíváním a náklady spojené s obvyklým udržováním a obnovou vybavení bytu (nebytového prostoru). Vybrané položky, které hradí nájemce prostřednictvím dlouhodobě přijatých záloh, jsou uvedeny ve vnitrodružstevní směrnici. Usnese-li se členská schůze nadpoloviční většinou členů příslušné samosprávy, mohou být zahrnuty do úhrady i ostatní výměny, opravy apod. za předpokladu, že na účtu dlouhodobě přijatých záloh příslušného nákladového střediska je dostatek finančních prostředků na pravidelnou údržbu domu a nedotknutelná rezerva na havarijní opravy, jejíž výšku stanoví představenstvo na základě technického stavu domu a vývoje inflace. (5) Neplní-li družstvo svoji povinnost odstranit závady, které brání řádnému užívání bytu (nebytového prostoru) nebo jimiž je výkon práva člena - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) ohrožen, má člen právo po předchozím upozornění družstva závady odstranit a požadovat od družstva náhradu účelně vynaložených nákladů, a to pouze u zařízení uvedených ve vnitrodružstevní směrnici. Právo na náhradu musí uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad. (6) Člen družstva je povinen udržovat byt (nebytový prostor) ve stavu způsobilém pro řádné užívání. Nepostará-li se člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) o včasné provedení drobných oprav a běžnou údržbu bytu (nebytového prostoru), má družstvo právo učinit tak po předchozím upozornění člena na jeho náklad samo a požadovat od něj náhradu. (7) Člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) je povinen oznámit bez zbytečného odkladu družstvu potřebu těch oprav v bytě (nebytovém prostoru), které má nést družstvo (v rozsahu dle vnitrodružstevní směrnice) a umožnit jejich provedení, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla. (8) Člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má družstvo právo po předchozím upozornění člena závady a poškození odstranit a požadovat od něj náhradu. (9) Člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě (nebytovém prostoru) bez souhlasu představenstva, a to ani na svůj náklad. V případě porušení této povinnosti je družstvo oprávněno požadovat,

aby člen – nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu na vlastní náklady odstranil. (10) Družstvo je oprávněno provádět stavební úpravy bytu (nebytového prostoru) a jiné podstatné změny v bytě (nebytovém prostoru) pouze se souhlasem člena - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru). Provádí-li družstvo takové změny na příkaz příslušného orgánu státní správy, je člen povinen jejich provedení umožnit, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) Čl. 34 Člen – nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) je povinen platit představenstvem stanovené nájemné za užívání bytu (nebytového prostoru) ve výši předpokládaných nákladů družstvem vynaložených na jeho provoz a správu a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) - zálohy za služby. Nájemné spolu s úhradou za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) se platí měsíčně nejpozději do 10. dne příslušného měsíce. Rozdíl mezi zaplacenou zálohou a skutečnými náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) za kalendářní rok vyúčtuje družstvo se členem v termínech dle platných vyhlášek pro vyúčtování služeb. Termíny pro vyúčtování služeb a zásady pro vyúčtování stanoví pro každý rok v harmonogramu pro vyúčtování služeb představenstvo družstva. Přeplatek zjištěný vyúčtováním podle odst. 3) družstvo členovi vrátí nejpozději v termínech stanovených vyhláškami pro vyúčtování služeb nebo v termínech stanovených v harmonogramu představenstva. Ve stejném termínu je člen družstva povinen uhradit družstvu zjištěný nedoplatek. Družstvo nájemci přeplatek nevyplatí v případě, že nájemce dluží nájemné nebo úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru). Přeplatek z vyúčtování služeb je družstvo oprávněno jednostranně započíst proti dluhu nájemce bytu (nebytového prostoru). Nezaplatí-li člen – nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) nebo zálohu na ně do pěti dnů po jejich splatnosti, je povinen zaplatit družstvu poplatek z prodlení ve výši stanovené obecně závazným právním předpisem. Nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) je povinen bezodkladně oznámit družstvu všechny skutečnosti rozhodné pro určení výše zálohových plateb (např. změnu počtu osob v bytě podle čl. 11 písm. ch)


stanov). Změna ohlášená družstvu do 10. dne v měsíci bude zohledněna do předpisu záloh od 1. dne měsíce následujícího po ohlášení změny. (7) V průběhu roku je družstvo oprávněno po předchozím oznámení nájemci bytu změnit měsíční zálohy v míře odpovídající změně ceny služby nebo změně počtu členů domácnosti nebo jiných podmínek, za kterých se služba poskytuje, zejména při změně rozsahu nebo kvality služeb. (8) U nájemců, jejichž členství zaniklo dle čl. 15 c), f), i), j) stanov a nájemců, kteří nesplatili členský podíl, ale užívají družstevní byt (nebytový prostor), se způsob výpočtu tzv. náhrady nájemného stanoví usnesením představenstva družstva.

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Sleva z nájemného Čl. 35 Člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud družstvo přes jeho upozornění neodstraní v bytě (nebytovém prostoru) nebo domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má člen i tehdy, jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu (nebytového prostoru) nebo byla poskytována vadně a jestliže se v důsledku toho užívání bytu (nebytového prostoru) zhoršilo. Stejné právo má člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru), jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu (nebytového prostoru) nebo domu. Člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru), pokud je družstvo řádně a včas neplní. Pokud družstvo neodstraní závadu a bylo-li odstranění závady zástupcem domu řádně a prokazatelně objednáno, bude sleva účtována k tíži střediska správní složky družstva. Žádosti členů na přiměřenou slevu z nájemného nebo z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) projednává a výši slevy stanovuje představenstvo družstva. Nárok na slevu vzniká v den a v měsíci, kdy byla závada nahlášena a končí ve dni a měsíci, kdy byla závada odstraněna. Právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění poskytované s užíváním bytu (nebytového prostoru) je třeba uplatnit u představenstva družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců ode dne odstranění závad.

Společný nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) manžely Čl. 36

(1) Společný nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) může vzniknout jen mezi manžely. (2) Společný nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) vznikne, jestliže za trvání manželství manželé nebo jeden z nich se stane nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru). Jestliže se stal nájemcem bytu (nebytového prostoru) některý z manželů před uzavřením manželství, vznikne společný nájem uzavřením manželství. (3) Ustanovení odst. 1) a 2) neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí. (4) Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru). (5) Běžné záležitosti, týkající se společného nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) manžely, může vyřizovat každý z manželů. V ostatních případech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Z právních úkonů, týkajících se společného nájmu bytu (nebytového prostoru), jsou oba manželé oprávněni i povinni společně a nerozdílně.

(1)

(2)

(3)

(4)

Zánik společného nájmu bytu (nebytového prostoru) manžely Čl. 37 Právo společného nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) manžely zanikne: a) rozvodem manželství v případě, že nevzniklo společné členství manželů v družstvu, b) dohodou rozvedených manželů společných členů družstva, popř. rozhodnutím soudu, c) smrtí jednoho z manželů, d) zánikem nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), e) převodem bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví člena, f) smrtí jednoho z bývalých manželů. Nevzniklo-li společné členství manželů v družstvu, má právo užívat družstevní byt (nebytový prostor) po rozvodu ten z manželů, který je členem družstva. Vzniklo-li manželům společné členství v družstvu, zůstává členství a právo užívat družstevní byt tomu z rozvedených manželů, který byl určen jejich dohodou. Nedohodnou-li se, rozhodne o tom na návrh jednoho z nich soud. Zemře-li manžel a manželé nebyli společnými členy družstva, přechází členství v družstvu a nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) na dědice, kterému připadl členský podíl. Zemře-li manžel a manželé byli společnými členy družstva, zůstává členem družstva a jediným nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) pozůstalý manžel. Smrtí jednoho z bývalých manželů, kteří po rozvodu manželství do doby úmrtí jednoho


z nich neuzavřeli dohodu, ani nerozhodl soud o zrušení společného nájmu bytu a o tom, který z nich bude nadále byt užívat jako člen družstva, zaniká společný nájem bytu i společné členství v družstvu a nájemcem bytu a členem družstva zůstává bývalý žijící manžel.


(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

Výměna družstevního bytu (nebytového prostoru) Čl. 38 Člen - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) může uzavřít se souhlasem předsedy družstva dohodu o výměně bytu (nebytového prostoru). Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu a musí obsahovat také dohodu účastníka o převodu členských práv a povinností, popř. o převodu jejich částí a jejich prohlášení o vzájemném majetkovém vypořádání. Odepře--li předseda družstva bez závažných důvodů souhlas s výměnou bytu (nebytového prostoru), může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle předsedy družstva. Jde-li o výměnu bytů (nebytových prostor) v témže družstvu, nabývá dohoda účinnosti dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí předsedy družstva o souhlasu s výměnou. Jde-li o výměnu bytů (nebytových prostor) v různých družstvech nebo o výměnu bytu (nebytového prostoru) družstevního za nedružstevní, nabývá dohoda platnosti dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí posledního orgánu příslušného k jejímu schválení. Převod členských práv a povinností na základě dohody o výměně bytů (nebytových prostor) nastane dnem uskutečnění výměny bytů (nebytových prostor). Předseda nedá souhlas k dohodě, jestliže ten, na koho mají být při výměně převedena členská práva a povinnosti nesplňuje podmínky členství. Jestliže člen - nájemce družstevního bytu i nebytového prostoru vyměňuje odděleně pouze byt nebo nebytový prostor s občanem, který není členem družstva, předseda družstva dohodu neschválí, dokud se tento občan nestane členem družstva. Právo na splnění dohody o výměně bytů (nebytových prostor) musí být uplatněno u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas, jinak právo zanikne. Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové závažné okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat, může od dohody odstoupit, musí však tak učinit bez zbytečného odkladu. Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.

Podnájem bytu (části bytu) Čl. 39 (1) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu jen s písemným souhlasem družstva. Porušení této povinnosti se považuje za porušení čl. 19 odst. 1) písm. a) stanov.

(2) Po skončení podnájmu podnájemce nemá právo na náhradní podnájem. Přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu Čl. 40

(1) Předseda družstva může smlouvou o nájmu přenechat byt (nebytový prostor) tomu, kdo zabezpečuje provoz družstevního domu.

(2) Uvolněný družstevní byt (nebytový prostor), který je předmětem soudního sporu, případně z jiného důvodu nemůže být přidělen dle čl. 29 stanov, lze se souhlasem předsedy družstva pronajmout na dobu určitou členu družstva. Po skončení soudního sporu nebo odpadnutí jiné překážky se byt (nebytový prostor) přidělí dle čl. 29 stanov. (3) V případech pronájmu dle odstavce 1) a 2) nevzniká povinnost ke splacení členského podílu podle čl. 14. Výše nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) se určí ve smlouvě. Zánik nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) Čl. 41 Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) zaniká: a) zánikem členství nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) podle čl. 15, b) písemnou dohodou mezi družstvem a členem nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) ke dni stanovenému v dohodě, c) písemnou výpovědí člena - nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru), ve které musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit, a to nejméně tři měsíce tak, aby skončila ke konci kalendářního měsíce, není-li lhůta uvedena, skončí nájem bytu (nebytového prostoru) posledním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla družstvu, d) výpovědí nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), e) uplynutím doby v případě, že nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) byl sjednán na určitou dobu, f) převodem bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví člena. Nájem nebytových prostor Čl. 42 (1) O nájmu nebytových prostor platí přiměřeně ustanovení o nájmu bytů. (2) Jde-li o nájem nebytových prostor, které jsou určeny k výkonu povolání jen jednoho z manželů, právo společného nájmu manželům nevznikne. (3) Nájem a podnájem nebytových prostor postavených bez finanční účasti členů upravuje zvláštní předpis. Zajištění řádného využití bytů Čl. 43


(1) Družstvo dbá, aby družstevní byty, se kterými hospodaří, byly řádně a účelně využívány k bydlení. (2) Zjistí-li družstvo, že člen přidělený byt (nebytový prostor) bez vážných důvodů neužívá, vyzve člena, aby byt (nebytový prostor) řádně užíval nebo provedl takové dispozice s bytem (nebytovým prostorem), které podle stanov jsou přípustné, nebo byt (nebytový prostor) odevzdal družstvu. Nestane--li se tak, družstvo požádá soud o přivolení k výpovědi z nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru). ČÁST VI. ČLENSTVÍ V DRUŽSTVU, ČLENSKÁ PRÁVA A POVINNOSTI PŘI SOUČASNÉM VLASTNICTVÍ BYTU (NEBYTOVÉHO PROSTORU) Čl. 44 (1) Převodem bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví nezaniká členství v družstvu. (2) Členové - vlastníci bytů (nebytových prostor) mají stejná práva a povinnosti jako členové -nájemci. Čl. 45 (1) Člen - vlastník má povinnost hradit zálohy na náklady na správu a provoz domu, včetně nákladů na opravy, rekonstrukce a výměny společných částí a zařízení domu, v rozsahu, který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, pokud společenství vlastníků nerozhodne jinak, povinnost hradit zálohy za služby a povinnost hradit odměnu správci ve výši stanovené shromážděním delegátů. (2) Kromě práv a povinností vyplývajících pro člena družstva zejména z čl. 10, 11, 34 a 44 je člen družstva-vlastník povinen: a) počínat si tak, aby při užívání, udržování, změnách nebo při jiném nakládání s bytem (nebytovým prostorem) nerušil a neohrožoval ostatní při výkonu jejich vlastnických, spoluvlastnických, popř. spoluužívacích práv, b) udržovat byt (nebytový prostor) na svůj náklad ve stavu způsobilém k řádnému užívání, zejména včas provádět potřebnou údržbu a opravy, c) odstranit závady a poškození, která na jiných bytech (nebytových prostorech) nebo na společných částech nebo zařízení domu způsobil sám, nebo ti, kteří s ním byt (nebytový prostor) užívají, d) zdržet se provádění úpravy bytu (nebytového prostoru) a jeho zařízení, jimiž by byl bez souhlasu ostatních vlastníků měněn vzhled domu, ohrožena statická bezpečnost konstrukcí a narušena činnost technického zařízení domu (plyn, vytápění, voda, kanalizace, elektro, vzduchotechnika, STA apod.); současně je vlastník bytu

(nebytového prostoru) povinen zajistit předepsané revize technických zařízení v bytě (nebytovém prostoru) ve stanovených lhůtách tak, aby neohrozil bezpečnost a zdraví ostatních vlastníků; ustanovení zvláštních předpisů tím nejsou dotčena, e) umožnit na požádání přístup do bytu (nebytového prostoru), pokud to nezbytně vyžaduje správa a údržba ostatních bytů (nebytových prostor), popř. domu jako celku, f) umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření tepla a vody v jednotce a umožnit odečet naměřených hodnot. (3) Vlastník bytu (nebytového prostoru) má právo a povinnost zúčastňovat se na správě domu a jako spoluvlastník na rozhodování o společných částech a zařízení domu. Čl. 46 (1) Další práva a povinnosti člena-vlastníka a družstva při zabezpečování správy a provozu domu související s vlastnictvím bytu (nebytového prostoru) a spoluvlastnictvím společných prostor a zařízení domu jsou upraveny smlouvou o převedení družstevního bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví nájemce - člena bytového družstva. (2) Před uzavřením smlouvy o převodu družstevního bytu (nebytových prostor) do vlastnictví člena je člen povinen uhradit družstvu náklady skutečné a opodstatněné, které družstvu vzniknou v souvislosti s převodem bytu (nebytového prostoru). (3) V případě, že člen - vlastník svůj byt (nebytový prostor) pronajme, je povinen v nájemní smlouvě zabezpečit plnění všech povinností vůči družstvu, které pro něho vyplývají ze stanov a ze smlouvy o převedení družstevního bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví. (4) V případě převodu vlastnictví, popř. při uzavření nájemní smlouvy, je člen - vlastník povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně družstvu písemně. ČÁST VII. ORGÁNY DRUŽSTVA Čl. 47 (1) Orgány družstva jsou: a) shromáždění delegátů, b) představenstvo, c) předseda družstva, d) kontrolní komise, e) členská schůze samosprávy, g) výbor samosprávy h) pověřený předseda samosprávy. (2) Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva starší 18 let. (3) Orgány družstva mohou jednat jen o záležitostech, které podle stanov družstva anebo zákona spadají do jejich působnosti.


(4) Kolektivní orgány družstva rozhodují na základě řádného svolání všech členů orgánu. (5) Kolektivní orgány družstva, vyjma shromáždění delegátů, jsou způsobilé se usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina hlasů přítomných členů, pokud stanovy anebo zákon neurčují jinak. (6) Funkční období členů orgánů družstva je pětileté. Pokud však byl člen orgánu zvolen do orgánu družstva k pozdějšímu dni než je den počátku funkčního období nejdříve zvoleného člena téhož orgánu družstva, končí jeho volební období současně se skončením volebního období tohoto nejdříve zvoleného člena orgánu družstva. (7) Členové orgánů družstva mohou být voleni opětovně. (8) Členové orgánů družstva jsou povinni vykonávat své funkce svědomitě, plnit svěřené úkoly a dodržovat obecně závazné právní předpisy a stanovy. Pokud při výkonu funkce způsobí družstvu škodu, odpovídají za ni v rozsahu stanoveném zákonem. (9) Nároky družstva z odpovědnosti členů orgánů družstva za škodu uplatňuje představenstvo. Vůči členům představenstva uplatňuje nároky družstva kontrolní komise prostřednictvím jí určeného člena. (10) Neplní-li člen voleného orgánu řádně svoji funkci, nebo jestliže závažným způsobem nebo opakovaně poruší obecně závazné právní předpisy, týkající se družstva nebo stanovy družstva, popř. je-li neomluveně nečinný po dobu nejméně tří měsíců, může jej před uplynutím funkčního období odvolat orgán, který jej zvolil a povolat dnem účinnosti odvolání náhradníka podle stanoveného pořadí. Funkce odvolaného člena orgánu končí dnem odvolání. Totéž platí i o současném odvolání všech členů voleného orgánu. (11) Člen družstva, který je do své funkce zvolen, může z funkce odstoupit, je však povinen oznámit to orgánu, jehož je členem. Příslušný orgán musí odstoupení projednat na svém nejbližším zasedání poté, kdy se o odstoupení dověděl, nejdéle však do tří měsíců. Po marném uplynutí této lhůty se odstoupení pokládá za projednané. Funkce odstoupivšího člena orgánu končí dnem, kdy odstoupení příslušný orgán projednal. (12) Zvolení náhradníci členů orgánů družstva nastupují namísto odstoupivšího člena dnem účinnosti odstoupení podle stanoveného pořadí. (13) Ustanovení odst. 11), 12) platí i v případě, že členství v orgánu zanikne smrtí. (14) Není-li náhradník zvolen, funkce člena orgánu, který odstoupí z funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, zanikne volbou nového člena orgánu. (15) Členům orgánů družstva může být za výkon funkce přiznána odměna podle zásad stano-

vených shromážděním delegátů, popř. i poskytnuta náhrada ušlé mzdy a nákladů spojených s výkonem funkce. (16) Funkce člena orgánů družstva končí dnem zániku jeho členství v družstvu. Funkce člena výboru samosprávy, pověřeného předsedy samosprávy, kromě případů uvedených v odst. 10 a 11, končí převedením jeho členství do okruhu působnosti jiné samosprávy. Totéž platí o skončení funkce všech členů výboru samosprávy při změně okruhu její působnosti. Výbor samosprávy, pověřený předseda samosprávy, jejichž funkce tímto způsobem zanikla, svolá ve lhůtě do dvou měsíců ustavující členskou schůzi nově vzniklé samosprávy. (17) Člen orgánu, jehož funkce skončila, je odpovědný za řádné předání funkce. Je zejména povinen předat do jednoho měsíce od skončení funkce svěřené písemnosti a provést vyúčtování svěřeného majetku. O předání funkce se pořizuje písemný záznam. Za družstvo převzetí provádí nový člen orgánu nebo předseda orgánu, v němž ke změně došlo. V případě úmrtí člena orgánu bude předání písemností a majetku provedeno s pozůstalými členy rodiny nebo domácnosti. (18) Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné. (19) Členové představenstva a kontrolní komise družstva nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem činnosti. Čl. 48 Při hlasování má každý člen jeden hlas. Každému členu kolektivního orgánu družstva náleží jeden hlas, vyjma hlasování na shromáždění delegátů. (2) V orgánech družstva se hlasuje veřejně. V jednotlivých případech se může jednací orgán usnést na hlasování tajném. (3) V představenstvu a kontrolní komisi lze usnesení přijmout hlasováním uskutečněným písemně nebo pomocí prostředků sdělovací techniky, jestliže s tímto způsobem hlasování projeví souhlas všichni členové orgánu. Pro tento případ se hlasující pokládají za přítomné.

(1)

Čl. 49 Orgány družstva jednají o záležitostech, které byly uvedeny na schváleném pořadu jednání, popř. o záležitostech, o jejichž projednávání se orgán dodatečně usnesl. (2) Jednání orgánů spočívá v přednesení podnětu k jednání, v rozpravě a zpravidla je zakončeno usnesením. Jednání je třeba vést tak, aby byl zjištěn skutečný stav věcí. (3) O průběhu jednání všech orgánů družstva se pořizuje zápis, který musí obsahovat: a) označení orgánu, b) datum a místo konání schůze, c) pořad jednání, (1)


d) v zápise ze shromáždění delegátů a členské schůze samosprávy údaj o počtu přítomných členů, v zápise ze schůze představenstva, kontrolní komise a výboru samosprávy jména přítomných členů orgánu; u všech schůzí kolektivních orgánů jména přizvaných účastníků, e) přijatá usnesení, f) výsledky hlasování, g) nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování. (4) Přílohu originálu zápisu tvoří prezenční listina účastníků schůze, pozvánka na ni a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům. (5) Každý člen má právo vyžádat si zápis ze shromáždění delegátů, z členské schůze samosprávy, ze schůze výboru samosprávy a rozhodnutí přijaté na listině k tomu určené a jeho přílohy k nahlédnutí. (6) Podrobnosti o postupu orgánů družstva při jednání a rozhodování orgánů, při volbách a odvolání členů orgánů upravuje „Jednací a volební řád“. Shromáždění delegátů Čl. 50 (1) Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem družstva, kde uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva, kontrolovat činnost družstva a jeho orgánů. Shromáždění delegátů plní v plném rozsahu působnost členské schůze. (2) Do výlučné působnosti shromáždění delegátů patří: a) přijímat a měnit Stanovy a Jednací a volební řád, b) volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise, c) volit náhradníky členů představenstva a kontrolní komise a stanovit pořadí, podle kterého náhradníci nastupují namísto odstoupivších nebo odvolaných členů představenstva a kontrolní komise, d) projednávat a schvalovat zprávy představenstva a kontrolní komise o činnosti družstva, e) rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje družstva, schvalovat zásady hospodaření, řádnou účetní závěrku a rozhodovat o rozdělení a užití zisku, popř. způsobu úhrady ztráty, f) schvalovat zásady tvorby a použití všech fondů, tvorbu a použití všech společných fondů družstva a zásady odměňování funkcionářů, g) rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu, h) rozhodovat o odvolání proti usnesením představenstva a kontrolní komise, ch) rozhodovat o splynutí, sloučení, rozdělení a o jiném zrušení družstva nebo o změně právní formy,

i) stanovit

zásady pro určování výše nájemného za užívání bytu (nebytového prostoru) a záloh za služby poskytované s užíváním bytu (nebytového prostoru), způsob jejich vyúčtování a způsob placení, j) určovat volební obvody delegátů a stanovit počet delegátů na nejbližší volební období i podmínky volby delegátů, přičemž platí zásada, že jedna samospráva má alespoň jednoho delegáta, k) rozhodovat o hospodaření s nemovitým majetkem, který tvoří ostatní hospodaření družstva (čl. 66 stanov), schvalovat jeho prodej, darování, zastavení nemovitého majetku v ceně nad 200 tis. Kč, schvalovat převzetí veškerých ručitelských závazků družstva v ceně nad 200 tis. Kč, l) rozhodovat o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty, nebo s byty v souladu s § 239 odst. 4 písm. i) obchodního zákoníku (to neplatí, jestliže družstvu vznikla povinnost převést byt nebo nebytový prostor do vlastnictví člena), m) v případě likvidace družstva jmenovat likvidátora, n) schvalovat poskytnutí externích hotovostních a bezhotovostních půjček v jakékoliv výši. (3) Do působnosti shromáždění delegátů patří i rozhodování týkající se družstva a jeho činnosti, pokud si rozhodování o některé věci vyhradilo, pokud nejde o otázky týkající se řízení družstva, nebo pokud tak stanoví stanovy anebo zákon. (4) Shromáždění delegátů může na návrh kontrolní komise změnit nebo zrušit pravomocné rozhodnutí představenstva nebo předsedy družstva, kterým byly porušeny obecně závazné právní předpisy nebo stanovy družstva, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí do podání návrhu neuplynuly více než dva roky. Čl. 51 (1) Jednání shromáždění delegátů družstva svolává představenstvo podle potřeby, nejméně jednou ročně. (2) Shromáždění delegátů musí být svoláno nejpozději do 40ti dnů od doručení žádosti, požádá-li o to písemně: a) jedna třetina členů družstva, b) jedna třetina delegátů, c) kontrolní komise. (3) Jestliže představenstvo nesvolá shromáždění delegátů tak, aby se konalo do 40 dnů od doručení žádosti, je osoba písemně pověřená osobami nebo orgánem, který požadoval svolání shromáždění delegátů, oprávněna svolat shromáždění delegátů sama. Členové


(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

(9)

představenstva jsou společně a nerozdílně povinni vydat této osobě na její žádost seznam členů, popřípadě delegátů družstva. Pořad jednání musí být oznámen na pozvánkách zaslaných nejpozději osm dnů před jednáním shromáždění delegátů. Písemné pozvánky dále obsahují datum, hodinu a místo jednání. Spolu s pozvánkou se zpravidla zasílají i písemné podkladové materiály. Na žádost jedné třetiny členů družstva nebo kontrolní komise, popřípadě 3 delegátů zařadí představenstvo družstva jimi určenou záležitost na pořad jednání shromáždění delegátů. Na shromáždění delegátů musí být pozváni všichni zvolení delegáti. Členové představenstva a kontrolní komise se shromáždění delegátů účastní z titulu své funkce. Shromáždění delegátů se mohou účastnit určení zaměstnanci správní složky družstva a hosté pozvaní představenstvem družstva (svolavatelem). Jednání shromáždění delegátů může být přítomen kterýkoliv člen družstva, a to pouze ve vyhrazené části jednací místnosti (balkón, galerie), pokud to kapacita této vyhrazené části umožní. Bez souhlasu shromáždění delegátů nesmí vstupovat do jednání. Při hlasování má každý delegát tolik hlasů, kolik členů družstva zastupuje (společní členové mají jeden hlas), pokud shromáždění delegátů v úvodu jednání nerozhodne, že o některých bodech programu bude hlasováno co delegát to hlas. Delegáta může zastupovat pouze zvolený náhradník. Člen samosprávy, který byl zvolen delegátem na shromáždění delegátů, je povinen zúčastnit se ve svém volebním období všech konaných shromáždění delegátů. Na shromáždění delegátů je povinen volbou, hlasováním a podáváním návrhů projevovat vůli členů příslušné samosprávy. Shromáždění delegátů je usnášeníschopné, jestliže přítomní delegáti mají nadpoloviční většinu všech hlasů. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny hlasů přítomných delegátů. O záležitostech uvedených v čl. 50 odst. 2) písm. a), b), c), e), f), g), ch), i), j), k), l), m), n) se hlasuje vždy váhou hlasů.

Čl. 52 Není-li shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá představenstvo náhradní shromáždění delegátů tak, aby se konalo do tří týdnů ode dne, kdy se mělo konat shromáždění delegátů původně svolané. Náhradní shromáždění delegátů musí být svoláno novou pozvánkou s nezměněným pořadem jednání. Pozvánka musí být odeslána nejpozději do 15 dnů ode dne, na který bylo svoláno původní shromáždění delegátů, nejpozději však 10 dnů před konáním náhradního shromáždění delegátů. Náhradní shromáždění delegátů je schopno se usnášet, jsou-li přítomni delegáti mající 1/3 všech hlasů.

Čl. 53 (1) Na návrh člena vysloví soud neplatnost usnesení shromáždění delegátů, pokud usnesení je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva. Návrh soudu může člen podat, požádal-li o zaprotokolování námitky na shromáždění delegátů, které usnesení přijalo, nebo jestliže námitku oznámil představenstvu do jednoho měsíce od konání tohoto shromáždění, a nebylo-li svoláno řádně do jednoho měsíce ode dne, kdy se o jeho konání dověděl, nejdéle však do jednoho roku od konání shromáždění delegátů. Návrh soudu lze podat jen do jednoho měsíce ode dne, kdy člen požádal o zaprotokolování námitky nebo od oznámení námitky představenstvu. (2) Jestliže je důvodem návrhu podle odstavce 1), že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo, anebo že obsah tvrzeného rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat žalobu do jednoho měsíce ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného rozhodnutí konání shromáždění delegátů.

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

Představenstvo Čl. 54 Představenstvo je výkonným a statutárním orgánem družstva, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, pokud nejsou zákonem, stanovami nebo rozhodnutím shromáždění delegátů vyhrazeny jinému orgánu. Za svou činnost odpovídá shromáždění delegátů. Schvaluje poskytnutí úvěrů peněžními ústavy družstvu na opravy, údržbu a regeneraci bytových domů do výše 200 tis. Kč na bytovou jednotku. Schvaluje koupi a prodej nemovitých věcí v ceně do 200 tis. Kč a movitých věcí v případě, že jejich režim není upraven jiným vnitrodružstevním předpisem. Představenstvo zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení shromáždění delegátů, pravidelně mu podává zprávy o své činnosti a o činnosti družstva, svolává a připravuje jeho jednání. Představenstvo se volí z členů družstva tak, aby členové představenstva nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé, sourozenci a osobami blízkými. Členy představenstva mohou být zvoleni nejvýše tři zaměstnanci družstva. Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva a dva místopředsedy představenstva. Představenstvo se schází podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc. Musí se sejít do deseti dnů od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků.


(8) Schůzi představenstva svolává a řídí předseda (místopředseda), popřípadě pověřený člen představenstva. (9) Schůze představenstva se může zúčastnit s hlasem poradním pověřený člen kontrolní komise. (10) Představenstvo má jedenáct členů. (11) Představenstvo družstva může zřídit, resp. zrušit funkci ředitele družstva, jako výkonný orgán pro řízení správní složky družstva. (12) Představenstvo družstva svolává členskou schůzi samosprávy respektive shromáždění společenství vlastníků v případě, že předseda výboru samosprávy respektive pověřený zástupce vlastníků odstoupil nebo byl odvolán. Představenstvo družstva svolává členskou schůzi respektive shromáždění společenství vlastníků do 30 dnů po skončení funkce předsedy výboru samosprávy respektive pověřeného zástupce vlastníků. Představenstvo svolá členskou schůzi samosprávy také v případech, kdy to zajištění řádné činnosti samosprávy nebo jiné skutečnosti vyžadují a kdy tak výbor samosprávy z vlastní iniciativy neučiní. (13) Pro odpovědnost členů představenstva a obdobně pro odpovědnost členů jiných orgánů podílejících se na řízení platí ust. § 243 odst. 8 obchodního zákoníku. (14) Představenstvo je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech. Jménem představenstva jedná předseda a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdněnosti místopředseda nebo jiný člen představenstva v pořadí stanoveném představenstvem. (15) Právní úkony představenstva, pro které je předepsána písemná forma, podepisuje za družstvo předseda (popř. místopředseda) a další člen představenstva. (16) Představenstvo může na základě písemné plné moci pověřit zastupováním družstva i jiné fyzické nebo právnické osoby. Podpisové právo ředitele družstva (pokud je tato funkce zřízena) je upraveno zvláštní plnou mocí udělenou představenstvem. (17) Členové nebo zaměstnanci družstva jsou oprávněni činit jménem družstva právní úkony, nutné ke splnění uložených pracovních úkolů pouze tehdy, kdy je to stanoveno organizačním řádem nebo je to v obchodním styku obvyklé. (18) K plnění úkolů vyplývajících z činnosti družstva je zřízena správní složka družstva. Organizační struktura, zásady řízení a činnosti správní složky družstva, okruh působnosti jednotlivých organizačních jednotek a vztahy mezi nimi jsou upraveny organizačním řádem zaměstnanců MÍR, stavební bytové družstvo. Předseda družstva Čl. 55 (1) Předsedovi družstva přísluší: a) organizovat a řídit jednání představenstva,

a

práci

b) rozhodovat o bytových otázkách v rozsahu (2) (3)

(4)

(5)

určeném ve stanovách, c) řídit běžnou činnost družstva. Za výkon funkce odpovídá předseda představenstvu. Organizování práce představenstva - v této činnosti předseda družstva: a) svolává a řídí schůze představenstva a navrhuje program jejich jednání, b) organizuje přípravu schůzí představenstva, rozhoduje o přizvání dalších účastníků jednání, c) jedná jménem představenstva navenek ve všech věcech družstva, d) podepisuje s dalším členem představenstva právní úkony, pro které je předepsána písemná forma. Rozhodování o bytových otázkách - v této činnosti předseda: a) podle schválených pořadníků v souladu s ustanovením čl. 29 přiděluje členům družstevní byty (nebytové prostory), b) v souladu s ustanovením čl. 30 a 31 rozhoduje o změně nebo zrušení rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru), c) dává souhlas ke smlouvě o podnájmu bytu (části bytu) podle ustanovení čl. 39, d) dává souhlas k dohodám o výměně bytu podle čl. 38, e) uzavírá se členem nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) dohodu o zániku nájmu družstevního bytu podle ustanovení čl. 41, f) uzavírá smlouvy o přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu podle čl. 40, g) bere na vědomí převod členských práv a povinností podle čl. 12, h) uzavírá se členem dohodu o zániku členství podle ustanovení článku 16. O žádostech členů rozhoduje předseda nejdéle do třiceti dnů od jejich podání. O své činnosti podle odst.1) informuje předseda představenstvo. Předseda řídí běžnou činnost družstva v postavení vedoucího organizace ve smyslu pracovněprávních a ostatních obecně závazných právních předpisů a usnesení shromáždění delegátů, pokud představenstvo družstva nerozhodne o zřízení funkce výkonného ředitele pro řízení správní složky družstva.

Ředitel družstva Čl. 56 (1) Ředitel družstva je výkonným orgánem představenstva. Zastupuje družstvo navenek v rozsahu zmocnění uděleného představenstvem. (2) Ředitel družstva řídí správní složku družstva. (3) Ředitele družstva jmenuje a odvolává představenstvo družstva, kterému je odpovědný za výkon své funkce.


(4) Ředitel družstva může být zvolen členem představenstva, nesmí být však zvolen předsedou nebo místopředsedou tohoto orgánu. Předsedou družstva může být zvolen až po odvolání z funkce ředitele družstva. Kandidát pro funkci ředitele družstva musí splňovat podmínky ustanovení čl. 54 odst. 5).


Kontrolní komise Čl. 57 (1) Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednává stížnosti členů družstva. Odpovídá pouze shromáždění delegátů a je nezávislá na ostatních orgánech družstva. (2) Kontrolní komise se vyjadřuje k řádné účetní závěrce a k návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty družstva. (3) Kontrolní komise je oprávněna požadovat od představenstva jakékoliv informace o hospodaření družstva. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení družstva a jeho členů. Pověření členové kontrolní komise jsou oprávněni se zúčastnit zasedání všech orgánů družstva. (4) Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo a vyžaduje zjednání nápravy. (5) K jednotlivým úkonům může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více členů, kteří v této věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise. (6) Neodstraní-li představenstvo zjištěné nedostatky, je kontrolní komise oprávněna požádat představenstvo o svolání shromáždění delegátů. (7) Pro odpovědnost členů kontrolní komise platí obdobně § 243 odst. 8 obchodního zákoníku. (8) Kontrolní komise má pět členů. (9) Kontrolní komise se volí z členů družstva tak, aby její členové nebyli mezi sebou nebo se členy představenstva manžely, příbuznými v řadě přímé, sourozenci nebo osobami blízkými. Členy kontrolní komise nemohou být členové představenstva a zaměstnanci družstva. (10) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu, o způsobu volby rozhoduje komise. (11) Kontrolní komise odpovídá za svou činnost shromáždění delegátů a podává mu zprávy o své činnosti. (12) Kontrolní komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za dva měsíce. (13) Schůzi svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen kontrolní komise. (14) Podklady pro jednání schůzí, zejména zprávy o vykonaných prověrkách, kontrolách a revizích, jakož i návrhy na opatření připravují a kontrolní komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise, kteří také komisi informují o průběhu prověrek a kontrol. Samospráva Čl. 58 (1) Samospráva je organizační jednotka na úrovni bytového domu (bez právní subjektivity). Zřizuje se a ruší se rozhodnutím

představenstva, které stanoví okruh její působnosti. Samosprávu tvoří členové družstva – uživatelé bytů (nebytových prostorů) v domě, tj. nájemci i vlastníci bytů. Členové samosprávy z více domů si mohou zvolit společného zástupce za účelem komunikace se správní složkou družstva. (2) Orgány družstva, zajišťující činnost samosprávy jsou členská schůze samosprávy, výbor samosprávy, případně pověřený předseda samosprávy. (3) Základní ekonomickou jednotkou samosprávy je nákladové středisko (NS). Samospráva, která se skládá z více nákladových středisek, je povinna projednávat a schvalovat otázky související s hospodařením střediska, tvorbou a použitím dlouhodobě přijatých záloh (FDH) vždy pro každé nákladové středisko samostatně. V zápise z členské schůze samosprávy se pak usnesení, týkající se hospodaření, plánu a vyhodnocení nákladového střediska, člení podle jednotlivých nákladových středisek včetně prezenčních listin. Usnesení ve věci nákladového střediska jsou platná za podmínky dodržení pravidel pro konání členských schůzí - článek 59 stanov (v tomto případě členské schůze nákladového střediska). (4) O vyčlenění nákladového střediska ze samosprávy může rozhodnout členská schůze příslušného nákladového střediska. Členská schůze samosprávy Čl. 59 (1) Na členské schůzi samosprávy členové projednávají záležitosti spadající do okruhu působnosti samosprávy, seznamují se s činností a hospodařením samosprávy a s činností, hospodařením a celkovým stavem družstva. (2) Členská schůze samosprávy zejména: a) rozhoduje o způsobu zajištění úkolů, které jí byly uloženy představenstvem v souladu s hlavními směry činnosti družstva, b) volí ze svého středu výbor samosprávy v počtu tři až sedm členů, popřípadě volí předsedu, místopředsedu a členy výboru samosprávy, c) není-li zvolen výbor samosprávy, volí ze svého středu pověřeného předsedu samosprávy, který zajišťuje plnění jeho úkolů v rozsahu výboru samosprávy, d) projednává a schvaluje zprávy výboru samosprávy o jeho činnosti a zprávy o výsledcích hospodaření samosprávy dle příslušných nákladových středisek, e) volí delegáta a jeho náhradníky na shromáždění delegátů, f) projednává zprávy delegátů o výkonu jejich funkce na shromáždění delegátů, g) projednává a schvaluje pořízení a vyřazení hmotného a nehmotného majetku v ceně nad výši stanovenou představenstvem družstva.


(3) Pokud v okruhu působnosti samosprávy vznikne společenství vlastníků dle § 11 zákona č. 72/1994 Sb. (bez právní subjektivity) nebo dle § 9 zákona č. 103/2000 Sb. (právnická osoba), ztrácí samospráva pravomoc rozhodovat o otázkách, které jsou tímto zákonem vyhrazeny k rozhodnutí společenství vlastníků. Členové samosprávy se v tomto případě podílejí na rozhodování společenství vlastníků způsobem stanoveným v zákoně a čl. 62 stanov. (4) Členskou schůzi samosprávy svolává výbor samosprávy (popřípadě pověřený předseda samosprávy) podle potřeby, nejméně však jednou do roka. Ustavující členskou schůzi samosprávy svolává představenstvo. (5) Výbor samosprávy (popřípadě pověřený předseda samosprávy) musí svolat členskou schůzi samosprávy, požádá-li o to: jedna třetina všech členů samosprávy, představenstvo družstva. (6) Nevyhoví-li výbor samosprávy (popřípadě pověřený předseda samosprávy) žádosti podle odst. 5) do jednoho měsíce, je představenstvo oprávněno svolat členskou schůzi samosprávy samo. (7) Členskou schůzi samosprávy řídí předseda nebo pověřený člen výboru samosprávy (popřípadě pověřený předseda samosprávy). V případě, že členskou schůzi samosprávy svolalo představenstvo, řídí ji pověřený člen představenstva. (8) O svolání členské schůze samosprávy a o pořadu jednání musí být členové samosprávy uvědoměni písemně nejméně 8 dnů před jejím konáním. Písemnou pozvánku může nahradit písemné oznámení vyvěšené na oznamovacích tabulích ve všech domech v okruhu působnosti samosprávy. (9) Členská schůze samosprávy je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů samosprávy. (10) Není-li v hodinu uvedenou pro konání členské schůze samosprávy přítomna nadpoloviční většina jejích členů, může se schůze konat o čtvrt hodiny později za přítomnosti nejméně tří členů samosprávy, pokud jiný vnitrodružstevní nebo vyšší právní předpis nestanoví jinak. Může však jednat a rozhodovat pouze o těch záležitostech, které byly uvedeny v pořadu jednání. K platnosti usnesení v takovém případě se vyžaduje souhlas dvou třetin přítomných členů. (11) Členská schůze samosprávy může přijmout rozhodnutí i ve formě listiny k tomu určené, kdy hlasování bude nahrazeno písemným vyjádřením člena samosprávy na listině k tomu určené. (12) Člen se zúčastňuje členské schůze samosprávy, jejímž je členem. Člen má právo účastnit se členské schůze samosprávy osobně nebo prostřednictvím svého zástupce. Člen může písemně zmocnit jiného člena družstva nebo

jinou osobu, aby jej na členské schůzi zastupovala. Žádný člen však nesmí převzít více než jednu plnou moc. (13) Člen, nájemce družstevního bytu a nebytového prostoru, které se nacházejí v okruhu působnosti různých samospráv, je členem každé z nich, zúčastňuje se jejich členských schůzí a může být zvolen do každého z jejich výborů. Pouze jednou členskou schůzí samosprávy však může být zvolen delegátem nebo náhradníkem na shromáždění delegátů. (14) Právo účasti na členských schůzích samospráv, kterých jsou členy, mají oba manželé - společní členové. Přísluší jim společně jeden hlas. Do výboru samosprávy může být zvolen kterýkoliv z nich. V případech uvedených v odst. 13) může být kterýkoliv z manželů zvolen do výboru každé ze samospráv, kterých jsou členy. Delegátem nebo náhradníkem na shromáždění delegátů může být zvolen pouze jeden z manželů - společných členů na jedné z členských schůzí samospráv. (15) Člen, který má v jednom a tomtéž družstvu samostatné členství a současně je jeho členem na základě společného členství manželů, má z obou těchto členství, pokud jsou v jedné samosprávě společně s druhým manželem společným členem pouze jeden hlas. Pokud jeho členství samostatné a společné členství manželů, jehož je účastníkem, se nacházejí v okruhu působnosti různých samospráv, řídí se právo jeho účasti na členských schůzích a pasivní volební právo ustanoveními odst. 12, 13. (16) Zásada účasti člena (manželů – společných členů) na členských schůzích samospráv, jakož i zásada jednoho hlasu a pasivního volebního práva uvedená v odst. 12 – 15 platí pro všechny druhy okruhů působnosti samospráv. Výbor samosprávy Čl. 60 (1) Výbor samosprávy je výkonným orgánem samosprávy. Za svou činnost odpovídá členské schůzi samosprávy a je povinen řídit se jejími usneseními. (2) Výbor samosprávy zejména: a) plní úkoly dané členskou schůzí samosprávy a představenstvem družstva v okruhu působnosti samosprávy, b) sleduje technický stav objektů své samosprávy, spolupracuje s provozním úsekem družstva při zajišťování a provádění oprav a údržby, neodkladně upozorňuje provozní úsek družstva na nutnost provedení oprav a údržby a na havarijní stavy, c) dbá na dodržování domovního řádu a zásad dobrých sousedských vztahů mezi členy užívajícími družstevní majetek v okruhu působnosti samosprávy, oznamuje případy porušení domovního řádu,


(3)

(4)

(5)

(6)

(7) (8)

(9) (10)

d) ve spolupráci s odbornými úseky správní

(1) K zajištění své činnosti mohou orgány družstva

složky družstva sestavuje návrh rozpočtu hospodaření v působnosti samosprávy, e) kontroluje správnost vyúčtování nákladů vynaložených družstvem na zajištění plnění poskytovaných s užíváním družstevních bytů (nebytových prostorů) a správnost účetních a jiných dokladů, f) průběžně kontroluje tvorbu a čerpání dlouhodobě přijatých záloh jednotlivých nákladových středisek, g) seznamuje členskou schůzi samosprávy s výsledky hospodaření nákladového střediska, informuje o pořízení a vyřazení hmotného a nehmotného majetku, h) prostřednictvím zápisů z členských a výborových schůzí informuje představenstvo o činnosti samosprávy a stavu samosprávy (originály zápisů včetně příloh předává do 21 dnů od konání schůze), ch) podává členské schůzi samosprávy zprávy o své činnosti a stavu samosprávy a seznamuje ji s činností a celkovým stavem družstva, i) na výzvu družstva se vyjadřuje ke změně charakteru užívání společných prostor domu, j) vede domovní knihu. V domě, kde vzniklo společenství vlastníků (bez právní subjektivity), se výbor samosprávy volí z členů samosprávy tak, aby v něm byli zastoupeni jak nájemci, tak vlastníci bytů (nebytových jednotek), členové družstva. Výbor samosprávy má nejméně 3 členy. Výbor samosprávy se volí z členů tak, aby členové výboru samosprávy nebyli mezi sebou manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci. To neplatí, má-li samospráva méně jak 10 bytů. Členové výboru však nemohou mít společné členství. Výbor samosprávy zvolí na ustavující schůzi ze svého středu předsedu a místopředsedu. Schůze výboru samosprávy svolává jeho předseda podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. O svolání schůze výboru samosprávy a o pořadu jednání musí být členové výboru uvědoměni obvyklým způsobem nejméně tři dny před jejím konáním. Není-li zvolen výbor samosprávy, činnost samosprávy a plnění úkolů výboru samosprávy zajišťuje pověřený předseda samosprávy. Není-li zvolen výbor samosprávy ani pověřený předseda samosprávy, nebo neplní-li své povinnosti, zajišťuje plnění jeho úkolů představenstvo prostřednictvím pověřeného zaměstnance. Zvýšené náklady s tím spojené se hradí k tíži příslušného nákladového střediska.

ustavit pomocné orgány, které nemají rozhodovací pravomoc a nemohou nahrazovat orgán, který je ustavil. (2) Úkoly a případné pravomoci pomocných orgánů určuje orgán, který je ustavil. (3) Členové pomocných orgánů jsou voleni nebo jmenováni orgánem, který je ustavil. (4) Je-li pomocný orgán jmenován, může být jeho členem i nečlen družstva.

Pomocné orgány Čl. 61

Zastupování družstva ve společenství vlastníků Čl. 62 Představenstvo družstva pověřuje zmocněnce k zastupování členů družstva – nájemců ve společenství vlastníků v domech (objektech), jejichž je spoluvlastníkem, a to podle těchto pravidel: a) v samosprávách, ve kterých je zvolen a působí výbor samosprávy, uděluje představenstvo družstva toto zmocnění členu družstva, kterého na členské schůzi zvolí nájemci nadpoloviční většinou. Zpravidla vykonává funkci zmocněnce předseda výboru samosprávy nebo jiný člen výboru samosprávy zvolený na členské schůzi samosprávy, a jen do té doby, než družstvo přestane být spoluvlastníkem domu. b) Představenstvo může udělit toto zmocnění i jiné fyzické osobě, pokud funkci zmocněnce nebude vykonávat člen družstva zvolený nájemci na členské schůzi samosprávy dle písm. a). c) Představenstvo družstva může v jednotlivých případech plnou moc odvolat. Jde o případy, kdy zmocněnec neplní svoji funkci, nebo ji plní v rozporu se zájmy družstva nebo samosprávy. d) Zmocněnec družstva je ve společenství vlastníků povinen usilovat o umožnění účasti členů samosprávy na každém shromáždění společenství vlastníků. Zmocněnec zpravidla svolává členskou schůzi samosprávy na stejnou dobu nebo tak, aby předcházela konání shromáždění společenství vlastníků, aby mohl otázky, které budou projednávány na shromáždění konzultovat se členy samosprávy – nájemci družstevních bytů. Zmocněnec je povinen informovat členy samosprávy včas a vhodným způsobem o termínu a místě konání shromáždění společenství vlastníků. e) Zmocněnec družstva jedná a hlasuje na shromáždění společenství vlastníků v souladu s rozhodnutím členské schůze samosprávy. Pokud bylo schváleno v dané věci usnesení shromáždění delegátů, představenstva družstva nebo členské schůze samosprávy, je povinen při hlasování na shromáždění společenství vlastníků řídit se tímto usnesením. f) Ve společenství vlastníků, v němž je ustaven výkonem správy domu (objektu) jiný subjekt než družstvo, uděluje představenstvo družstva toto zmocnění zpravidla členovi družstva – nájemci družstevního bytu (nebytového prostoru) v dotčeném domě (objektu). Zastupování vlastníků bytů ve správě družstva


Čl. 63 (1) V domech s byty (nebytovými prostory) převedenými do vlastnictví existuje společenství vlastníků, které tvoří vlastníci bytů (spoluvlastníci domu). V zájmu usnadnění komunikace vlastníků bytů (nebytových prostor) se správcem - družstvem vlastníci zplnomocňují svoje zvolené zástupce k jejich zastupování. Rozsah zplnomocnění určuje společenství vlastníků a řeší tak především běžnou potřebu při zajištění spolupráce k výkonu správy, provozu a údržby společných částí domu. Jedná se zejména o sestavování plánu oprav společných částí domu, projednávání pravidel pro vyúčtování služeb, stanovení záloh na správu, provoz a opravy domu a zálohy za služby, vyúčtování služeb, likvidaci faktur, odsouhlasení odměny správci a dalších činností, které správce zabezpečuje pro příslušný dům. Zvolený zástupce vlastníků v případě, že je člen družstva, je oprávněn vykonávat funkci člena výboru samosprávy a být zvolen delegátem na shromáždění delegátů. (2) V domech, kde společenství vlastníků je právnickou osobou, zastupuje vlastníky bytů (nebytových prostor) při jednání se správcem družstvem výbor společenství, respektive pověřený vlastník ve smyslu zákona č. 103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb.. ČÁST VIII. HOSPODAŘENÍ DRUŽSTVA Financování činnosti družstva Čl. 64 (1) Družstvo hradí náklady a výdaje své činnosti především z nájemného a záloh na správu a provoz domu placených uživateli bytů (nebytových prostor), případně z jiných zdrojů. (2) Pro potřeby vnitřního hospodaření se družstvo člení na dvě oblasti: a) bytové domy a garáže, b) společnou část družstva (shromáždění delegátů, představenstvo družstva, kontrolní komise, správní složka družstva). (3) Družstvo vytváří následující zdroje krytí (zajišťovací fondy mimo rezervního fondu): a) základní kapitál družstva, b) fond družstevní výstavby (členské podíly, státní příspěvek, zaplacený úvěr družstevní výstavby, další členský vklad bydlících a nebydlících), c) nedělitelný fond družstva, d) rezervní fond družstva, e) další zajišťovací fondy družstva (zajišťovací fond – fond dlouhodobého majetku, statutární fond). Hospodaření bytových domů a řadových garáží Čl. 65 (1) Základní ekonomickou jednotkou bytového hospodaření v družstvu je bytový dům nebo

(2)

(3)

řadové garáže. Bytový dům je v souladu s ustanovením § 2 písm. a) zákona č. 72/1994 Sb. a v souladu s prohlášením vlastníka dle § 5 zákona č. 72/1994 Sb. v platném znění trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi. Bytový dům nebo řadové garáže jsou samostatným nákladovým střediskem. Hospodaření nákladového střediska bytových domů a řadových garáží se financuje z nájemného (hradí nájemce) nebo záloh na správu, opravy a provoz domu (hradí vlastník). Přebytek nebo schodek hospodaření nákladového střediska bytového domu nebo řadových garáží se před řádnou účetní závěrkou převádí na účet dlouhodobě přijatých záloh. Pokud není dostatek prostředků na úhradu záporného výsledku hospodaření domu, je předepsán k úhradě všem uživatelům domu.

Ostatní hospodaření Čl. 66 (1) Výnosy na úhradu nákladů na činnost správní složky a ostatní hospodaření získává družstvo zejména: - z příspěvků na správu družstva (odměny správci) - ze zápisného a jiných poplatků, případně z dalších zdrojů. (2) Náklady na činnost správní složky a ostatní hospodaření jsou veškeré náklady, které vznikají mimo středisek bytových domů a garáží. (3) Rozdíl nákladů a výnosů tvoří hospodářský výsledek ostatního hospodaření: a) zisk se po úhradě daně z příjmu právnických osob používá k rozdělení dle rozhodnutí shromáždění delegátů: - jako nerozdělený zisk minulých let, - do nedělitelného fondu družstva, - do rezervního fondu družstva, - popř. do dalších zajišťovacích fondů družstva, - k rozdělení členům družstva. b) ztráta ostatního hospodaření se hradí dle rozhodnutí shromáždění delegátů: - z nerozděleného zisku minulých let, - z rezervního fondu, - úhradou od členů družstva dle čl. 11, písm. i), - z nedělitelného fondu, - ze základního kapitálu přesahujícího částku 50.000,- Kč. Základní kapitál Čl. 67 (1) Základní kapitál družstva tvoří souhrn základních členských vkladů, k jejichž zaplacení se zavázali členové družstva. Člení se na základní kapitál zapisovaný v obchodním rejstříku a základní kapitál ostatní.


(2) Základní kapitál družstva se zvyšuje přijetím nových členů, respektive snižuje ukončením členství v družstvu. Nedělitelný fond Čl. 68 (1) Nedělitelný fond družstva představuje minimálně 250.000,- Kč, což je polovina zapisovaného základního kapitálu. Při řádné účetní závěrce může shromáždění delegátů rozhodnout o dalším přídělu ze zisku do nedělitelného fondu. (2) Nedělitelný fond se nesmí použít za trvání družstva k rozdělení mezi členy.

(1)

(2)

(3)

(4) (5) (6) (7)

Fond družstevní výstavby Čl. 69 Fond družstevní výstavby zahrnuje členské podíly bydlících nájemců, státní příspěvek, zaplacený úvěr na výstavbu domu, další členské vklady bydlících i nebydlících. Členský podíl se tvoří z peněžního, osobního nebo věcného plnění a splácením investičního úvěru poskytnutého na družstevní výstavbu. Prostředky členského podílu se používají na úhradu nákladů spojených s družstevní výstavbou bytových domů nebo garáží, k úhradě pohledávek po splatnosti za členem družstva a výjimečně k vrácení členského podílu členu družstva při ukončení členství a současném vrácení bytu (nebytového prostoru), u kterého nejsou žádné pohledávky. Členský podíl a příslušná část státního příspěvku se odúčtují z tohoto fondu při převodu bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví. Členské podíly se evidují podle nákladových středisek a podle jednotlivých bytů. Státní příspěvky na družstevní výstavbu se evidují dle jednotlivých domů. Další členské vklady se evidují dle jednotlivých členů.

Dlouhodobě přijaté zálohy (FDH – fond domovního hospodářství) Čl. 70 (1) Dlouhodobě přijatá záloha se vytváří: - pravidelným příspěvkem, který je součástí nájemného u nájemců družstevních bytů dle čl. 34, - ze záloh na správu, provoz a opravy domu u vlastníků bytů dle čl. 45, - z mimořádných jednorázových plateb bydlících (nájemců i vlastníků), - z poskytnutých státních dotací, - z půjček a úvěrů, - z přebytku nákladového střediska. (2) Prostředky dlouhodobě přijatých záloh se používají především na údržbu a opravy domovního fondu v souladu s čl. 33 těchto stanov, k modernizacím a dalším investicím, k úhradě ztráty středisek bytového hospodaření. Dlouhodobě přijaté zálohy se vedou dle jednotlivých nákladových středisek.

(3) Nevyčerpané dlouhodobě přijaté zálohy se převádějí do příštího roku. Rezervní fond Čl. 71 (1) Rezervní fond se vytváří z rozdělení zisku družstva dle schválení shromáždění delegátů. (2) Rezervní fond se používá: a) k úhradě ztráty družstva dle schválení shromážděním delegátů, b) na návratné finanční výpomoci pro dočasné překlenutí nedostatku finančních prostředků na bytových domech z důvodu nepředvídaných okolností a havárií. O poskytnutí návratné finanční výpomoci rozhoduje představenstvo družstva dle zásad schválených shromážděním delegátů. Zajišťovací fond – fond dlouhodobého majetku Čl. 72 (1) Vytváří se přídělem z hospodářského výsledku. (2) Používá se ke krytí dlouhodobého majetku správní složky družstva.

(1) (2)

(3) (4)

Statutární fond Čl. 73 Statutární fond se tvoří ze zisku středisek bytového hospodaření, případně z jiných zdrojů. Statutární fond se používá na úhradu ztráty příslušného střediska bytového hospodaření a k financování družstevní výstavby, technického zhodnocení domu (garáže) nebo pořízení pozemku příslušejícího k domu (garáži). Nevyčerpané prostředky statutárního fondu se převádí do příštího roku. Statutární fond se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodaření.

Rozdělení zisku nebo úhrada případné ztráty Čl. 74 (1) O způsobu rozdělení zisku nebo úhrady případné ztráty družstva za uplynulé účetní období rozhodne shromáždění delegátů při projednávání řádné účetní závěrky. (2) Případná ztráta střediska bytového hospodaření za uplynulé účetní období se vypořádá podle rozhodnutí shromáždění delegátů. Řádná účetní závěrka a výroční zpráva o hospodaření Čl. 75 (1) Družstvo sestavuje za každý rok řádnou účetní závěrku a výroční zprávu. (2) Spolu s řádnou účetní závěrkou navrhne představenstvo i způsob rozdělení a užití zisku, popřípadě způsob úhrady ztrát. (3) Členové družstva si mohou vyžádat řádnou účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku a úhrady ztrát k nahlédnutí. ČÁST IX.


ZRUŠENÍ A LIKVIDACE DRUŽSTVA Čl. 76 (1) Družstvo se zrušuje: a) usnesením shromáždění delegátů, b) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, c) rozhodnutím soudu. (2) Rozhodnutí shromáždění delegátů o zrušení se osvědčuje notářským zápisem. (3) Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku. Likvidace družstva Čl. 77 (1) Zrušené družstvo vstupuje do likvidace; likvidátory jmenuje shromáždění delegátů. Nebude-li shromáždění delegátů usnášeníschopné, likvidátora jmenuje představenstvo družstva. (2) Při likvidaci družstva se použijí přiměřeně ust. § 70 – 75b obchodního zákoníku.

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Sloučení, splynutí a rozdělení Čl. 78 Usnesení shromáždění delegátů o sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva musí obsahovat určení právního nástupce a vymezení obchodního jmění, které na něj přechází. Při rozdělení družstva shromáždění delegátů určí, jak se kapitál družstva a jeho členové rozdělí. Při tomto určení se bere zřetel na oprávněné zájmy jednotlivých členů. Člen, který nesouhlasí s převodem svých členských práv a povinností na právního nástupce družstva může z družstva vystoupit ke dni, kdy k tomuto převodu má dojít, když to oznámí představenstvu do jednoho týdne po usnesení shromáždění delegátů. Nárok na vypořádací podíl je povinen uhradit členovi, který z družstva vystoupil, právní nástupce družstva do jednoho měsíce ode dne, kdy na něj přešel kapitál družstva. Při splynutí družstev přechází kapitál a členství na nově vzniklé družstvo dnem, ke kterému bylo nově vzniklé družstvo zapsáno do obchodního rejstříku. Při sloučení družstva s jiným družstvem kapitál slučovaného družstva a členství přecházejí na přejímající družstvo ke dni výmazu slučovaného družstva z obchodního rejstříku. Při rozdělení družstva přechází kapitál družstva a členství na družstva vzniklá rozdělením ke dni, kdy tato družstva byla zapsána do obchodního rejstříku. V obchodním rejstříku se provede výmaz zanikajícího družstva a zápis družstva vzniklého splynutím, nebo družstev vzniklých rozdělením. Výmaz družstva zaniklého

sloučením a zápis změny u družstva, s nímž bylo sloučeno, se provede rovněž k témuž dni. ČÁST X.

(1)

(2)

(3)

(4)

(5) (6) (7)

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Čl. 79 Rozhodnutí orgánů družstva, dotýkající se jednotlivých členů družstva nebo jednotlivých orgánů družstva, se oznamují těmto členům nebo orgánům písemně. Lhůta k podání odvolání činí patnáct dnů a počíná běžet dnem následujícím po doručení rozhodnutí. Za včas podané se považuje i odvolání, které bylo podáno po uplynutí stanovené lhůty, nejpozději však do tří měsíců od doručení rozhodnutí, jestliže se člen řídil nesprávným poučením orgánů družstva o odvolání nebo jestliže poučení o odvolání nebylo dáno. O odvolání proti rozhodnutí představenstva rozhoduje shromáždění delegátů, jehož rozhodnutí je konečné, pokud stanovy nebo zákon neurčují jinak. O odvolání proti rozhodnutí předsedy rozhoduje představenstvo, jehož rozhodnutí je konečné. Představenstvo, popř. předseda, může rozhodnout o odvolání samo, sám, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví. Představenstvo předloží shromáždění delegátů k projednání všechna odvolání proti rozhodnutím představenstva, kterým představenstvo nevyhovělo v plném rozsahu a která byla družstvu doručena nejpozději 3 měsíce před datem konání shromáždění delegátů a která toto shromáždění dosud neprojednalo.

Podněty členů Čl. 80 O písemných podnětech členů k rozhodnutím a činnosti orgánů družstva rozhodují orgány družstva nejdéle do šedesáti dnů od jejich podání. O jejich vyřízení informuje příslušný orgán družstva člena písemně. Doručování Čl. 81 (1) Družstvo doručuje svým členům písemnosti zpravidla poštou nebo jiným vhodným způsobem, a to na adresu, kterou člen sdělil. (2) Doručení písemnosti doporučeným dopisem nebo do vlastních rukou je nutné pouze v případech určených těmito stanovami nebo „Jednacím a volebním řádem“ družstva. (3) Povinnost družstva doručit písemnost doporučeným dopisem je splněna, jakmile pošta písemnost doručí nebo jakmile ji vrátí družstvu z poslední známé adresy člena jako nedoručitelnou. Tato povinnost je splněna i tehdy, jakmile je písemnost doručena funkcionářem nebo zaměstnancem družstva a


člen její převzetí písemně potvrdí nebo převzetí odmítne. (4) Povinnost družstva doručit písemnost do vlastních rukou je splněna: a) při doručování písemností funkcionářem nebo zaměstnancem družstva, jakmile člen její převzetí písemně potvrdí, b) při doručování poštou, jakmile pošta písemnost do vlastních rukou doručí. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pošta písemnost vrátí družstvu jako nedoručitelnou a člen svým jednáním doručení zmařil nebo jestliže člen přijetí písemnosti odmítl. c) nebyl-li člen družstva při doručování písemnosti zastižen v místě doručení a jiné místo pro doručení písemností družstvu neoznámil, písemnost se uloží a člen se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si člen družstva písemnost do pěti dnů od jejího uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se člen o uložení písemnosti nedozvěděl. Písemnost se ukládá u pošty, jestliže se doručuje jejím prostřednictvím nebo v sídle družstva, jestliže se doručuje funkcionářem nebo zaměstnancem družstva.

(1)

(2)

(3)

(4) (5)

(6)

Čl. 83 (1) Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními těchto stanov i právní vztahy vzniklé mezi družstvem a jeho členy, jakož i mezi jeho členy navzájem, před nabytím platnosti těchto stanov. Vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím platnosti těchto stanov se však posuzují podle dosavadních stanov. (2) O žádostech a odvoláních členů, o nichž před nabytím účinnosti těchto stanov družstvo s konečnou platností nerozhodlo, bude rozhodnuto podle těchto stanov. (3) Vztahy neupravené těmito stanovami se řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku a dalších platných právních předpisů. Čl. 84 Stanovy se mění tímto novým zněním přijatým shromážděním delegátů dne 29.11.2007 a nabývají účinnosti dnem 29.11.2007.

Počítání času Čl. 82 Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, padne poslední den lhůty na jeho poslední den. Byla-li lhůta prodloužena, má se v pochybnostech za to, že nová lhůta počíná dnem, který následuje po uplynutí lhůty původní. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den. Lhůta pro podání je zachována, jestliže písemnost byla v poslední den lhůty doručena určenému adresátu nebo jestliže byla podána na poštu. Představenstvo může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to člen do patnácti dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání a učinil-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok. ČÁST XI. PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ


O B S A H S T A N O V

Recommend Documents