O B E C Z R U Č - S E N E C

ST ATUTÁR NÍ MĚSTO P LZEŇ OBEC ZRUČ - SENEC

KANALIZAČNÍ ŘÁD vypracovaný podle ustanovení §14 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v platném znění a ustanovení § 24 a 25 prováděcí vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb. v platném znění

Schválení vlastníkem a provozovatelem kanalizace: Vlastník kanalizace: Statutární město Plzeň

Provozovatel kanalizace: VODÁRNA PLZEŇ a.s. Malostranská 2, č.p. 143, 317 68 Plzeň IČO: 25205625

Obec Zruč - Senec sídlo OÚ: Plzeňská 100, 330 08 Zruč-Senec

Schválení vodoprávním úřadem: podle § 14, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. Datum: č.j. rozhodnutí: Platnost do: Platnost prodlouţena do:

Vypracoval: VODÁRNA PLZEŇ a.s. Datum: Listopad 2007

Kanalizační řád města Plzně obce Zruč-Senec

ROZDĚLOVNÍK: Vyhotoveno v 8 originálech, 7 řízených kopiích a 14 neúplných kopiích s výběrem textu a příloh. Originál obdrţí: 1x MMP odbor ţivotního prostředí, 1x MMP odbor stavebně správní, speciální stavební úřad staveb vodních děl 1x MMP odbor infrastruktury města Plzně 1x MěÚ Nýřany, odbor ţivotního prostředí 1x Obecní úřad Zruč-Senec 1x Česká inspekce ţivotního prostředí, odd. ochrany vod 1x Vodárna Plzeň a.s. vodohospodář 1x Vodárna Plzeň a.s. archiv Řízená kopie (textová část, př. A, B, C): 1x Vodárna Plzeň a.s., úsek odpadních vod 1x Vodárna Plzeň a.s., výrobně-technický útvar 1x Vodárna Plzeň a.s., obchodní úsek 1x Vodárna Plzeň a.s., technolog odpadních vod, vč. př.č. 5a) aţ 5f) 1x Vodárna Plzeň a.s., provoz kanalizace, vč. př.č. 5a) aţ 5f) 1x Vodárna Plzeň a.s., laboratoř odpadních vod, vč. př.č. 5a) aţ 5f) 1x Vodárna Plzeň a.s., provoz ČOV Kopie pro producenty kategorie „A“: (výběr textové části - kapitoly: A, B, H, I, J, K, L, M, N, příloha A: stanovené limity, situace odběrného místa příslušného producenta OV) 1x Plzeňská energetika a.s., Tylova 57, 316 00 Plzeň 1x Lidrone s.r.o., Ţelezniční 4, 305 38 Plzeň 1x Plzeňský Prazdroj a.s. , U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň 1x CVJ a.s., Korandova 2760/17, 316 00 Plzeň 1x Masokombinát Plzeň s.r.o. Americká 68, 301 50 Plzeň 1x STOCK Plzeň a.s., Palírenská 2, 326 00 Plzeň-Boţkov 1x Vězeňská sluţba ČR, věznice Bory, Klatovská 202, 306 51 Plzeň 1x České dráhy a.s., Depo kolejových vozidel, Na Sklárně 1x T.O.P. EKO spol. s r.o., Skladová 14, 326 00 Plzeň 1x Ing. Jaroslav Lobkowicz, Plzeňská 401, 322 00 Plzeň-Křimice 1x ZD Mořina, 267 17 Mořina 1x Marius Pedersen a.s., Malé náměstí 124, 500 03 Hradec Králové 1x Plzeňská teplárenská a.s., Doubravecká 1, 304 10 Plzeň 1x VODÁRNA PLZEŇ a.s., provoz úpravna vody Plzeň - Homolka

Plný text schváleného kanalizačního řádu vč. příloh B a C je zveřejněn na internetových stránkách Vodárny Plzeň a.s.: www.vodarna.cz

1(celkem 43)


Obsah Kanalizačního řádu: A.

ÚVOD ......................................................................................................................................................... 5

B.

CÍLE A ZÁSADY KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ..................................................................................... 6

C.

POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA OBCE.................................................................................. 7

D.

TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ ................................................................................................. 8 D.1 HLAVNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE .......................................................................................................................... 8 D.2 HLAVNÍ KANALIZAČNÍ SBĚRAČE .................................................................................................................. 8 D.3 STAV ODVODNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH ČTVRTÍ A PŘILEHLÝCH OBCÍ .................................................................. 9 D.3.1 Území městské stokové sítě .............................................................................................................. 9 D.3.2 Území letního kina Lochotín – ZOO Plzeň ...................................................................................... 9 D.3.3 Území Košutky, Bílé Hory ............................................................................................................... 9 D.3.4 Bolevec ............................................................................................................................................ 9 D.3.5 Doubravka ....................................................................................................................................... 9 D.3.6 Újezd ............................................................................................................................................. 10 D.3.7 Červený Hrádek ............................................................................................................................ 10 D.3.8 Bukovec ......................................................................................................................................... 10 D.3.9 Plzeň – Roudná, ulice Keřová ....................................................................................................... 10 D.3.10 Lobzy ............................................................................................................................................. 10 D.3.11 Božkov ........................................................................................................................................... 10 D.3.12 Koterov .......................................................................................................................................... 10 D.3.13 Křimice .......................................................................................................................................... 10 D.3.14 Litice.............................................................................................................................................. 11 D.3.15 Radčice .......................................................................................................................................... 11 D.3.16 Lhota ............................................................................................................................................. 11 D.3.17 Radobyčice .................................................................................................................................... 12 D.3.18 Malesice ........................................................................................................................................ 12 D.3.19 Zruč - Senec................................................................................................................................... 12 D.4 PŘEHLED OBJEKTŦ A ZAŘÍZENÍ NA KANALIZAČNÍ SÍTI MĚSTA PLZNĚ ......................................................... 14 D.4.1 Odlehčovací komory – místopis .................................................................................................... 14 D.4.2 Kanalizační shybky na stokové síti ................................................................................................ 19 D.4.3 Retenční stoky a retenční nádrže ................................................................................................... 20 D.4.4 Usazovací jímky na kanalizačních sběračích ................................................................................ 21 D.4.5 Čerpací kanalizační stanice (ČS) ................................................................................................. 22 D.4.6 Volné kanalizační výusti ................................................................................................................ 22 D.5 STATISTICKÉ ÚDAJE KE DNI ZPRACOVÁNÍ KŘ: ........................................................................................... 22

E.

ÚDAJE O ČOV ....................................................................................................................................... 23 E.1 TECHNICKÝ POPIS ČOV PLZEŇ II: ............................................................................................................. 23 E.2 TECHNICKÝ POPIS ČOV KŘIMICE .............................................................................................................. 24 E.3 TECHNICKÝ POPIS DČOV BOŢKOV UL. VE VIŠŇOVCE............................................................................... 24 E.4 KAPACITNÍ ÚDAJE ČOV (ÚDAJE Z PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE): ............................................................. 25 E.4.1 ČOV Plzeň II ................................................................................................................................. 25 E.4.2 ČOV Křimice ................................................................................................................................. 25 E.4.3 ČOV Božkov, Ve Višňovce ............................................................................................................. 25 E.5 HYDRAULICKÉ A LÁTKOVÉ ZATÍŢENÍ DLE SLEDOVÁNÍ PROVOZOVATELE ZA R. 2006 ................................. 25 E.5.1 ČOV II Plzeň ................................................................................................................................. 25 E.5.2 ČOV Křimice ................................................................................................................................. 26 E.5.3 ČOV Božkov, Ve Višňovce ............................................................................................................. 26 E.6 POČET PŘIPOJENÝCH OBYVATEL NA ČOV (VŠECHNY ČOV): ..................................................................... 26

F.

ÚDAJE PLATNÉHO POVOLENÍ VPÚ K VYPOUŠTĚNÍ OV DO RECIPIENTU ........................ 27 F.1 ČOV PLZEŇ II............................................................................................................................................ 27 2(celkem 43)


F.2 ČOV KŘIMICE ........................................................................................................................................... 27 F.3 ČOV BOŢKOV, VE VIŠŇOVCE.................................................................................................................... 28 F.4 VOLNÉ KANALIZAČNÍ VÝUSTI .................................................................................................................... 28 ÚDAJE O RECIPIENTECH.................................................................................................................. 30

G. G.1 G.2 G.3 G.4 G.5 H.

ČOV PLZEŇ II............................................................................................................................................ 30 ČOV KŘIMICE ........................................................................................................................................... 31 ČOV BOŢKOV............................................................................................................................................ 31 VOLNÉ KANALIZAČNÍ VÝUSTI .................................................................................................................... 31 ODLEHČOVACÍ KOMORY A OSTATNÍ OBJEKTY ............................................................................................ 31 SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI ....................................................... 32

H.1 NEBEZPEČNÉ LÁTKY: ................................................................................................................................. 32 H.2 ZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÉ LÁTKY: .............................................................................................................. 32 H.3 OSTATNÍ LÁTKY ......................................................................................................................................... 33 I.

NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÁ MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ OV ............................................................................... 33

J.

MĚŘENÍ MNOŢSTVÍ OV VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE ................................................... 35

K. OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH A HAVÁRIÍCH, V PŘÍPADĚ ŢIVELNÝCH POHROM AJ. MIMOŘÁDNÝCH OPATŘENÍCH .................................................................................................................. 36 DALŠÍ PODMÍNKY VYPOUŠTĚNÍ OV DO KANALIZACE .......................................................... 36

L.

L.1 LIMITY ZNEČIŠTĚNÍ .................................................................................................................................... 36 L.2 MÍSTA ODBĚRŦ VZORKŦ ............................................................................................................................ 37 L.3 ČETNOST ODBĚRŦ VZORKŦ ........................................................................................................................ 37 L.4 DRUHY ODEBÍRANÝCH VZORKŦ ................................................................................................................. 37 L.5 ROZSAH A ČETNOST ANALÝZ PROVÁDĚNÝCH PRODUCENTEM (ODBĚRATELEM) ......................................... 38 L.6 ANALYTICKÉ METODY STANOVENÍ HODNOT UKAZATELŦ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ OV ....................................... 38 L.7 ZPŦSOB A ÚČINNOST PŘEDČIŠTĚNÍ OV ...................................................................................................... 38 L.8 SRÁŢKOVÉ A PODZEMNÍ VODY ................................................................................................................... 38 L.9 VYUŢÍVÁNÍ ODPADŦ NA ČOV.................................................................................................................... 39 L.9.1 Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené ....................................................................... 39 L.9.2 Odpady z výroby vody pro spotřebu lidí nebo vody pro průmyslové účely ................................... 39 L.9.3 Odpadní kaly z čištění odpadních vod z výroby a zpracování potravin v místě jejich vzniku ....... 39 L.10 POUŢÍVÁNÍ MIKROBIÁLNÍCH A ENZYMATICKÝCH PŘÍPRAVKŦ V PŘEDČISTÍCÍCH ZAŘÍZENÍCH .................... 40 L.11 OBSAHY ŢUMP A SEPTIKŦ .......................................................................................................................... 40 L.12 PRŦSAKOVÉ VODY ZE SKLÁDEK ODPADŦ ................................................................................................... 40 M.

ZPŮSOB KONTROLY DODRŢOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU .............................................. 41

M.1 KONTROLA PROVÁDĚNÁ ODBĚRATELEM (PRODUCENTEM) ........................................................................ 41 M.2 KONTROLA PROVÁDĚNÁ PROVOZOVATELEM ............................................................................................. 41 M.3 POŢADAVKY NA ODBĚR A ROZBOR KONTROLNÍCH VZORKŦ OV) ............................................................... 42 N.

ODPOVĚDNOST PRODUCENTA ....................................................................................................... 42

O.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ ............................................................................................................. 43

SEZNAM PŘÍLOH KANALIZAČNÍHO ŘÁDU: Příloha A: Seznam producentŧ kategorie „A“ Hmotnostní a emisní limity vypouštěného znečištění producentŧ kategorie „A“ (18x tabulka) Situace měrných objektŧ a odběrných míst producentŧ kategorie „A“ (18x situace) Příloha B: Emisní limity vypouštěného znečištění specifické pro producenty kategorie „B“ Příloha C: Emisní limity vypouštěného znečištění producentŧ kategorie „C“ 3(celkem 43)


Grafické přílohy: 1. Přehledná situace hlavních kanalizačních sběračŧ a objektŧ 2. Přehledná situace odlehčovacích a rozdělovacích komor a VKV 3. Umístění hlavních znečišťovatelŧ kategorie „A“ 4. Umístění vypouštěcího místa dováţených OV a odpadŧ 5. Situační zákres místa odběru vzorkŧ OV u VKV a) b) c) d) e) f)

Situace VKV Radčice I, Situace VKV Radčice II Situace VKV Plzeň – Keřová ul. Situace VKV Koterov Situace VKV 1 Lhota lokalita "Náves" 1:1760 Situace VKV 2 Lhota lokalita "U hřiště" 1:1000

6.

Přehledná situace kanalizace Zruč-Senec

7.

Situace umístění předčistících zařízení u kanalizace s VKV Radčice, Koterov, Keřová (3x situace)

4(celkem 43)


A. Úvod Kanalizační řád 1) (dále jen KŘ) je dokument, kterým se ve smyslu § 14, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. řídí provoz kanalizace pro veřejnou potřebu města Plzně. Spolu se smlouvami o odvádění odpadních vod vytváří právní podstatu pro uţívání kanalizace a vypouštění odpadních vod do ní. Pŧsobnost tohoto KŘ se vztahuje na vypouštění odpadních vod2) (dále jen OV), které vznikají na území města i mimo něj v povodí městských čistíren odpadních vod (dále jen ČOV) do kanalizace pro veřejnou potřebu3) a to: 1. z území města do kanalizace s ukončením na centrální městské čistírně odpadních vod 2. z okrajových částí města do kanalizace zakončené místní čistírnou odpadních vod (městská část Křimice, lokalita Boţkov) 3. z částí města do kanalizace zakončené volnou výustí do recipientu (Roudná, Koterov, Radčice, Lhota), 4. z obce Zruč-Senec leţící mimo území města Plzně, která je napojena na jeho kanalizační systém. Identifikační čísla majetkové evidence (IČME) kanalizace, na kterou se vztahuje pŧsobnost tohoto kanalizačního řádu: IČME kanalizační sítě Plzeň: 3209-721981-00075370-3/1 IČME kanalizační sítě Křimice: 3209-676195-00075370-3/1 IČME kanalizační sítě Plzeň VKV: 3209-722294-00075370-3/1 IČME kanalizační sítě Boţkov: 3209-722294-00075370-3/2 IČME kanalizace Lhota VKV: 3209-680940-00075370-3/1 IČME ČOV Plzeň: 3209-721981-00075370-4/1 IČME ČOV Křimice: 3209-676195-00075370-4/1 IČME kanalizace Zruč-Senec: 3208-793621-00258563-3/1; 3208-793621-49786703-3/1; 3208-793621-40522369-3/1 Pŧsobnost tohoto KŘ se dále vztahuje i na dovoz odpadní vody ze septikŧ, ţump a prŧsakové vody ze skládek odpadu, a dále na dovoz odpadŧ kategorie "O" v druzích uvedených v kap. L.9, majících charakter odpadní vody a vznikajících na území města i mimo něj, pokud se budou vyuţívat na ČOV. KŘ vypracovala Vodárna Plzeň a.s., která je smluvním provozovatelem kanalizace města Plzně na základě smlouvy o nájmu a provozování uzavřené dne 23. ledna 1996. a smluvním provozovatelem kanalizace obce Zruč-Senec podle smlouvy uzavřené dne 20. srpna 2003. Provozovatel na základě pověření ve smlouvách je povinen provádět vypracování a revize KŘ a je oprávněn poţádat v zastoupení vlastníka o jeho schválení, bude-li k tomu pověřen. Změní-li se podmínky, za kterých byl KŘ schválen, je povinností provozovatele v zastoupení vlastníka KŘ aktualizovat, tj. změnit či doplnit. Právní předpisy a rozhodnutí správních orgánŧ vztahující se k obsahu KŘ mají přednost před ustanoveními platného KŘ. KŘ schvaluje vlastník a provozovatel a rozhodnutím příslušný vodoprávní úřad (dále jen VPÚ) 1). Schválením tohoto KŘ pozbývají platnosti všechny předchozí KŘ a dodatky vztahující se k předmětné kanalizaci. 1

) § 14, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu ) § 38, odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách 3 ) § 1 a 2 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu 2

5(celkem 43)


B. Cíle a zásady Kanalizačního řádu KŘ je dokument, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečištění OV vypouštěných do kanalizace4), popř. nejvyšší přípustné mnoţství těchto vod a další podmínky pro provoz kanalizace. Cílem KŘ je především ochrana vod, tj. vytvořit podmínky pro dodrţení povolení VPÚ k vypouštění OV do vod povrchových a dosáhnout souladu mezi mnoţstvím a znečištěním OV vypouštěných do kanalizace, způsobu a účinností čištění OV na ČOV a nejvýše přípustnými hodnotami mnoţství a znečištění OV povolených vypouštět do vod povrchových. Cílem KŘ je aby odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně, aby nedocházelo k narušení materiálu stokové sítě a objektů, aby byla přesně a jednoznačně určena místa napojení vnitřní areálové kanalizace významných producentů průmyslových odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, aby byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě a aby byla zajištěna ochrana ţivotního prostředí a povrchových vod především. KŘ musí zohlednit v prvé řadě platné povolení pro vypouštění OV do vod povrchových, dále kapacitu a technologii čištění OV na ČOV, účinnosti čištění a odstraňování sloţek znečištění a potřebu odvádění OV v povodí příslušejícímu k ČOV od jednotlivých odběratelů (producentů OV). Odpadní vody jsou vody pouţité v obytných, prŧmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po pouţití změněnou jakost (sloţení nebo teplotu), jakoţ i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i prŧsakové vody z odkališť nebo ze skládek odpadu. Za OV jsou povaţovány tedy i vody sráţkové, odtékající ze staveb nebo pozemkŧ v okamţiku jejich vtoku do kanalizace. Kanalizací mohou být odváděny jen vody v mnoţství a míře znečištění podle podmínek KŘ a smlouvy o odvádění OV5), uzavřené mezi vlastníkem, popř. provozovatelem kanalizace, pokud je k tomu ve smlouvě zmocněn a odběratelem (producentem). Vody, které k dodrţení nejvyšší přípustné míry znečištění podle KŘ vyţadují předchozí čištění6), mohou být do kanalizace vypouštěny jen s povolením VPÚ. Ten, kdo zachází se závadnými látkami7) můţe vypouštět do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek8) jen s povolením VPÚ. Odběratel (producent) odpadních vod není oprávněn bez projednání s provozovatelem veřejné kanalizace vypouštět do kanalizace jiné odpadní vody neţ vody z vlastní nemovitosti, vlastních provozŧ a vlastního výrobního procesu. KŘ stanovuje pro odběratele povinnost bezodkladně informovat provozovatele kanalizace o všech změnách souvisejících s odváděním odpadních vod (změna v produkci znečištění nebo objemu produkovaných odpadních vod), jakoţ i o souvisejícím navýšení, poklesu, změně nebo zastavení výroby, příp. změně majitele nebo částečném nebo úplném pronájmu objektu (rozšíření či změna výrobního charakteru). KŘ dále ukládá odběrateli - producentu odpadních vod povinnost oznámit kaţdou situaci, která bezprostředně způsobí překročení stanovených limitních hodnot vy4

) § 14, odst.3 zákona č. 274/2001 Sb. a § 24, písm. g) vyhlášky Mze č. 428/2001 Sb. ) § 8, odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb. 6 ) § 18, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. 7 ) § 39 zákona č. 254/2001 Sb.) 8 ) př.č. 1 zákona č. 254/2001 Sb. 5

6(celkem 43)


pouštěného znečištění a ohrozí provoz kanalizačního systému včetně provozu a funkce ČOV. Toto musí být provozovateli kanalizace oznámeno bezodkladně, nejlépe faxem, emailem nebo telefonem a následně písemným sdělením. Oznámení nezbavuje producenta odpovědnosti za vzniklé škody. Telefonní, faxové čísla a E-mailové adresy jsou uvedeny v kap. K.

C. Popis území a charakteristika obce Město Plzeň se rozkládá v mírné pahorkatině na soutoku čtyř řek: Mţe, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy. Úhlava se vlévá do Radbuzy a soutokem Radbuzy a Mţe vzniká Berounka, do které se pak vlévá Úslava. Kromě těchto významných vodních tokŧ protéká částmi území města řada menších potokŧ a vodotečí, z nichţ nejvýznamnějšími jsou Vejprnický potok (přítok Mţe), Luční potok (přítok Radbuzy), Boţkovský potok (přítok Úslavy), Hrádecký potok (přítok Úslavy) a Bolevecký potok (přítok Berounky) napájející soustavu Boleveckých rybníkŧ. Dalšími významnými vodohospodářskými prvky je vodní nádrţ České údolí na Radbuze a zmíněná soustava boleveckých rybníkŧ zahrnující celkem 7 rybníkŧ, z nichţ nejvýznamnější je Velký bolevecký rybník. Konfigurace terénu z hlediska odvodnění je velmi rozdílná. Všeobecně ji lze charakterizovat širšími či uţšími říčními údolími s malým podélným i příčným sklonem, které se ve svazích zařezávají do pŧvodní plošiny. V obou částech se pak setkáváme s minimálními i nadměrnými spády. Nadmořská výška se pohybuje od 303 do 415 m. Charakterem a tvarem území bylo dáno základní uspořádání stokové sítě města. Město Plzeň bylo zaloţeno králem Václavem II. v roce 1295 jako královské město a správní středisko západních Čech. Typická středověká zástavba s hradbami byla vytvořena kolem náměstí (souč. Náměstí Republiky) a dochovala se kromě hradeb dodnes. Od té doby se město postupně rozvíjelo, rozšiřovalo, ale zaţívalo i útlum zejména v době husitské, za třicetileté války, za I. i II. světové války. K vlastnímu městu byly postupně připojovány další okolní obce a vsi. V současné době je Plzeň centrem jihozápadních Čech, je statutárním městem se sídlem krajského úřadu, je po Praze druhým největším městem v Čechách. Plzeň je velkoměstem se vším, co k tomu patří s poměrně rozsáhlým prŧmyslovým potenciálem. Má historickou i moderní zástavbu pro bydlení, kterou tvoří historické jádro, okolní zástavba činţovními domy, vilové čtvrti, rozsáhlá zástavba rodinnými domy a nejnovější sídlištní zástavba bytovými domy. Plzeň je sídlem velkých a významných prŧmyslových podnikŧ v oboru strojírenství (ŠKODA), potravinářství (Plzeňský Prazdroj, STOCK Boţkov, Masokombinát Plzeň), elektrotechnika (Škoda, Panasonic) a dalších oborŧ lehkého prŧmyslu. Plzeň má výhodné dopravní spojení s Prahou i ostatními velkými městy a se sousedními státy Rakouskem a Německem. Plzní prochází 5 významných ţelezničních tratí, dálnice D5 a několik silnic I. třídy. Plzeň má odpovídající vybavenost technické infrastruktury, má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu se zdrojem povrchové vody z řeky Úhlavy. Je zde celá řada obchodních a administrativních center, sídlí zde Západočeská univerzita, celá řada středních škol a učilišť, Fakultní nemocnice a další zdravotnická zařízení. V posledních letech se v Plzni staví další objekty pro bydlení, ať v samotném městě nebo v okrajových městských částech, např. Vinice - Sylván, Litice, Valcha, Lhota, Boţkov, Červený Hrádek, Černice. Připravuje se území pro stavbu tzv. jiţního města v prostoru mezi Výsluním a Radobyčicemi.

7(celkem 43)


D. Technický popis stokové sítě Dále je uveden technický popis stokové sítě, který odpovídá době vypracování KŘ. Stoková síť se s novou výstavbou neustále rozšiřuje. Pokud je mezi investorem (vlastníkem kanalizace) a provozovatelem kanalizace uzavřena smlouva o provozování nebo pokud kanalizace přejde do vlastnictví města, začleňuje se nová část kanalizace automaticky do působnosti tohoto KŘ. D.1

Hlavní technické údaje

Kanalizační síť města Plzně je jednotná, tzn., ţe odvádí společně vody splaškové z domácností a od prŧmyslových producentŧ s vodami dešťovými a to za bezdeštného prŧtoku do čistírny odpadních vod, za dešťových přívalŧ přepadá část ředěných odpadních vod v poměru 1:6 do recipientŧ. Přibliţně jednu polovinu kanalizační sítě tvoří kruhové stoky, převáţně z kameninových trub. Pouze v posledním desetiletí jsou pro výstavbu sítě v nových sídlištích pouţívány betonové trouby velkých profilŧ, zvláště pro odlehčovací stoky a nově také trouby z PVC, PE a sklolaminátu. Druhou polovinu stok tvoří profily vejčité a atypické. Přibliţně do třicátých let byly vejčité stoky budovány z cihelného zdiva se ţlábkem zděným ze zvonivek. Později byly tyto stoky budovány ze zdiva betonového se ţlábkem z kameninových nebo čedičových tvarovek. Kanalizační přípojky ve městě jsou provedeny převáţně z kameninového potrubí, část přípojek ve staré zástavbě je zděná, nově dokončované přípojky jsou z plastu. Podobně většina uličních vpustí je kameninových, zásadně s usazovacím prostorem. Maximální hloubka uloţení stoky pod terénem je 30 m, největší sběrač vedoucí do čistírny odpadních vod je 225 cm vysoký a 285 cm široký. D.2

Hlavní kanalizační sběrače

Dle konfigurace terénu je kanalizační síť rozdělena na dvě výšková pásma – dolní a horní. Do dolního kanalizačního pásma spadají plochy, které se nacházejí poměrně nízko nad hladinou nejvyšší známé velké vody z r. 1845 a které mohou být odvodněny kanalizační soustavou bez systému odlehčovacích stok. Veškeré odpadní vody jsou tedy odváděny jednotnou stokovou sítí aţ na čistírnu odpadních vod. Jedná se o území Roudné, nejníţe poloţené území středu města, ohraničené řekou Radbuzou, Šafaříkovými a Křiţíkovými sady, Sady 5. května aţ k Lochotínské lávce, řekou Mţí aţ k soutoku s Radbuzou. Odvodňovaná plocha cca 190 ha je nepoměrně menší oproti zbývající ploše města, která spadá do pásma horního. Hlavní kostru dnešní kanalizační sítě tvoří výsledný podvojný sběrač A – B Berounský, který se po rozdvojení na sběrač A – starý Roudenský a sběrač B – Skvrňanský při mimoúrovňovém kříţení s Radbuzou shybkami opět stavebně spojuje na levém břehu řeky aţ v Sadech 5. května. Zde se definitivně dělí na sběrač A – starý Roudenský (spodní pásmo), sběrač B – Skvrňanský, S – Strojírenský a Borský. V prostoru Prazdroje – za shybkami na pravém břehu Radbuzy, přebíhá sběrač A – B jiný sběrač, E – Doudlevecký. Samostatným sběračem napojeným do ČOV je Koterovský sběrač. Do něho je napojen Doubravecký sběrač u Chrástecké ulice, dále pokračuje aţ k podjezdu, zde se napojuje Letenský sběrač. Z Doubravky vede Doubravecký sběrač, který se na kříţení Chrástecké a Jateční spojuje s Koterovským sběračem. 8(celkem 43)


Bolevecký sběrač odvádí vody z Bolevce a okolí, do něho je napojen Orlický sběrač ze Škody Bolevec. Před ČOV je do něj zaústěn nový Roudenský, vedoucí aţ na Karlovarskou třídu nad fakultu, který slouţí k odvodnění západní části „Severního předměstí“. Na křiţovatce ulic Na Roudné a U Velkého rybníka je do Boleveckého sběrače zaústěn sběrač z Bílé Hory. Za účelem odkanalizování prŧmyslové zóny Borská pole byl prodlouţen Doudlevecký sběrač, dokončená stavba Úhlavského sběrače - odvodňuje území Čechurova, Černic a Radobyčic. Uvedené sběrače se pak bohatě rozvětvují ve vejčité a kruhové stoky v jednotlivých ulicích, které spolu s odlehčovacími komorami tvoří kanalizační systém jednotné soustavy. D.3

Stav odvodnění jednotlivých čtvrtí a přilehlých obcí

D.3.1 Území městské stokové sítě Dnešní městská kanalizace odvodňuje střední část města, Skvrňany, hlavní závod Škoda Plzeň, Jiţní předměstí, Doudlevce, Východní předměstí, prostor mezi řekami Radbuzou, Berounkou a Úslavou od Rokycanské třídy a Letnou. Výsledný sběrač „A – B“ je propojen s prodlouţením aţ k čistírně odpadních vod. Výsledný sběrač Východního předměstí je propojen profilem 150/120 cm s ČOV. Do sběračŧ jsou připojeny další kmenové sběrače a hlavní stoky. D.3.2 Území letního kina Lochotín – ZOO Plzeň Prostor pod letním kinem na Lochotíně leţí mimo dosah moţnosti městské kanalizační sítě. Proto jsou sráţkové vody svedeny otevřeným rigolem, který nepatří Správě infrastruktury města Plzně. Splaškové vody z areálu ZOO Plzeň jsou svedeny do kanalizační čerpací stanice, odkud jsou přečerpávány do městské stoky v ulici Na chmelnicích. Čerpací stanice i výtlak jsou v majetku a provozu ZOO Plzeň. D.3.3 Území Košutky, Bílé Hory V rámci výstavby sídlištního komplexu v Plzni – Vinicích, stavba Plzeň – jih, byl k tomuto účelu prodlouţen stávající Roudenský sběrač o profilu 150/150 cm aţ do prostoru předpokládaného konce výstavby. Odkanalizování oblasti ohraničené tímto sběračem, tj. ulicí Na Chmelnicích a horní části za Lochotínským parkem, je do tohoto sběrače. Odkanalizování čtvrti Bílá Hora je provedeno do Bělohorského sběrače a v současné době je realizováno v celé oblasti Bílé Hory. Do tohoto sběrače je nově zaústěna stoka DN 250 a DN 300, která přivádí veškeré OV z obce Zruč-Senec. D.3.4 Bolevec V převáţné části Bolevce – pravá část, směrem k ţelezniční trati od Lidické, je odkanalizování provedeno soustavnou kanalizační sítí svedenou do Boleveckého sběrače. Část Malého Bolevce je odkanalizována do sběrače od Škoda – Orlík samostatnými větvemi. D.3.5 Doubravka Na celém zastavěném území Doubravky je vybudována kanalizační síť v dobrém stavebním stavu, je svedena hlavním kanalizačním sběračem na čistírnu odpadních vod. S dalším rozšířením se nepočítá.

9(celkem 43)


D.3.6 Újezd Vybudování kanalizačního sběrače mezi ulicí Hrádeckou a Zábělskou v údolní nivě a přepojení stávající kanalizační stoky vedené v ulici V Brance, s postupným dokončením jednotlivých větví oboustranně od ulice V Brance, zajistilo odkanalizování celé lokality. D.3.7 Červený Hrádek Hlavní kanalizační stoka DN 400 z Újezdu po katastr Červeného Hrádku je vybudována, v současné době jsou dokončeny jednotlivé větve ve stávající zástavbě, moţno konstatovat, ţe je dokončeno odkanalizování jak lokalit s novou výstavbou, tak stávající zástavby. Z kapacitních dŧvodŧ byla vybudována retenční nádrţ eliminující odtok z této lokality do městské kanalizační sítě. D.3.8 Bukovec Odkanalizování této příměstské části bylo vyřešeno systémem dvou čerpacích kanalizačních stanic, včetně výstavby kompletní kanalizační sítě a pŧvodní volné výusti byly zrušeny. Napojení výtlačného řadu v čerpací stanici I je provedeno do koncové šachty sběrače na Hlavní ulici. D.3.9 Plzeň – Roudná, ulice Keřová Jedná se o dva krátké úseky ulice, poloţené výškově pod úrovní spodního pásma. Kanalizace je vyústěná volnou výustí do Mţe. Po realizaci nové čerpací stanice a přepojení těchto ulic bude výusť zrušena. D.3.10 Lobzy Zde je stará dešťová kanalizace, která odvodňuje vozovku a vyúsťuje do řeky Úslavy. Není v majetku Správy infrastruktury města Plzně. D.3.11 Božkov V současné době lze konstatovat, ţe území Boţkova leţící na levé části Úslavy je kompletně odkanalizováno. Z dŧvodŧ nevhodných spádových poměrŧ a neexistence Úslavského sběrače jsou odpadní vody čerpány čerpací stanicí do kanalizační stoky v Barákově ulici. Za účelem odkanalizování pravého břehu je pod řekou vybudována kanalizační shybka, ukončená malou čerpací stanicí čerpající odpadní vody do převodního sběrače na čerpací stanici Boţkov I. Postupná výstavba kanalizačních stok na pravém břehu je předpokladem kompletního odkanalizování Boţkova. Malá část zástavby na pravém břehu v ulici Ve Višňovce v rozsahu 4 RD je odkanalizovaná oddílnou soustavou s vyústěním do Boţkovského potoka. D.3.12 Koterov Území Koterova je odkanalizováno kanalizační sítí budovanou převáţně MNV, následně ObvNV Plzeň 2 v akcích „Z“. Převáţně pouţitý materiál je kamenina odpovídajících profilŧ jako uliční stoky, připojení jednotlivých nemovitostí je provedeno přes biologické septiky. Kanalizace je vyústěná volnou výustí do Úslavy. V současné době je zpracovávána projektová dokumentace na realizaci 2 čerpacích stanic s přečerpáváním do městské kanalizační sítě. D.3.13 Křimice Zastavěná část Křimic, jak stará část zástavby okolo zámku, areál střední školy, tak i nově budované rodinné domy a bytové domy, je odkanalizována do soustavné kanalizační sítě svedené kmenovou stokou o profilu 40 cm do mechanicko-biologické čistírny odpadních vod 10(celkem 43)


s vyústěním do Mţe. V současné době je napojení této lokality do kanalizačního systému města Plzně se zrušením místní ČOV ve výstavbě. D.3.14 Litice Odkanalizování oblasti Litic lze rozdělit do dvou částí. Stará (pravá) část zástavby kolem státní silnice Klatovy – Plzeň není podle našich zjištění odkanalizována (ţumpy, suché WC). Levá část od Klatovské třídy směrem do Plzně je odkanalizována kompletně. Odkanalizování pravé části bylo v současnosti řešeno vybudováním kanalizační stoky v ulici K Valše a Řepné. Za těchto stávajících podmínek lze rozšířit kanalizační systém do staré zástavby. Za účelem regulovaného odtahu za dešťových sráţek je v místě nejniţší části ulice K Valše vybudována retenční nádrţ. Vybudované sídliště je odkanalizováno do soustavné kanalizační sítě napojené do šachty nad odlehčovací komorou u mostu přes řeku Radbuzu. Z dŧvodu nevyhovujících spádových poměrŧ jsou na kmenovém kanalizačním sběrači vybudovány 2 přečerpávací stanice Litice I a Litice II. Konečné napojení do městské sítě je do stoky v ulici České údolí. D.3.15 Radčice Vybudovaná kanalizační síť je zaústěna volnými výustěmi do řeky Mţe po předčištění biologickými septiky. Kanalizační síť je z kameninových a ţelezobetonových trub odpovídajícího profilu vedeného v ose komunikací. Navrţené profily odpovídají daným podmínkám odkanalizování této obce. V současné době se postupně buduje nová splašková kanalizace s napojením do městské kanalizační sítě a čištěním OV na centrální městské čistírně.

D.3.16 Lhota V intravilánu městské části Lhota je vybudovaná kanalizace ve dvou lokalitách a to lokalita "Náves" a lokalita "U hřiště". Jedná se pŧvodně o dešťovou kanalizaci a odpadní vody odváděné touto kanalizací nejsou čištěny vyhovujícím zpŧsobem, jsou pouze předčištěny v septicích (lokalita Náves). Kanalizace je v obou lokalitách tedy zakončená volnou kanalizační výustí (VKV). Kanalizace v lokalitě Náves zakončená VKV 1: Hlavní stoka je DN 600 z betonových trub o délce cca 400 m, začíná lapačem splavenin u silnice Nová ves - Lhota a je vyústěná do Radbuzy pod jezem. Na tuto hlavní stoku jsou napojené další větve z betonových trub DN 200 - 600 a rŧzných délek. Kanalizace byla budována postupně bez patřičné dokumentace a její technický stav je nevyhovující. Počet připojených obyvatel: 48 Kanalizace v lokalitě U hřiště zakončená VKV 2: Tato kanalizace je vybudovaná jako stoka A z kameninového potrubí DN 300 v délce 97,5 m od výusti aţ po šachtu Š3. Tato část je zkolaudovaná a je ve vyhovujícím stavu. Navazující stoka B v ulici Pod Dubovkou od Š 3 aţ po uliční vpusť (Š8) u řadových RD je DN 300 v délce 138,2 m. Z této stoky odbočuje v šachtě Š5 větev v ulici Pod Dubovkou podél řadových RD DN 300 v délce 44 m. Tato stoka je ve špatném technickém stavu a bude nutné ji rekonstruovat. V této lokalitě je počítáno s výstavbou 6 RD, které jsou v rŧzném stadiu dokončení. Splaškové odpadní vody z této výstavby budou předčištěny v domovních ČOV a vypouštěny přípojkami do kanalizace s napojením na stoku A. Počet připojených obyvatel na kanalizaci v této lokalitě bude po výstavbě RD: 28 Výhledově se připravuje výstavba nové kanalizace s připojením na kanalizaci v městské části Litice a na centrální městskou ČOV."

11(celkem 43)


D.3.17 Radobyčice Pravobřeţní část obce a lokalita Podhájí je kompletně odkanalizována jednotnou kanalizací přes sedimentační jímku do Úhlavského sběrače. Je vybudována z kameninových trub DN 250-800. V levobřeţní části je prozatím kanalizace vybudována v Dláţděné a Sportovní ulici a je ukončena retenční nádrţí s napojením na Úhlavský sběrač u dálnice D5. Výhledově se počítá s dokončením kompletního odkanalizování obce. D.3.18 Malesice Území Malesic, připojené k městu Plzeň v roce 2003, je odkanalizováno starou dešťovou kanalizací ukončenou volnými výustmi do řeky Mţe. Jednotlivé nemovitosti jsou na tuto síť napojeny po předčištění biologickými septiky. Do budoucna je v celé lokalitě počítáno s vybudováním splaškové kanalizace s místní ČOV. Stávající kanalizace bude převedena do reţimu, který je platný pro volné kanalizační výustě po vydání rozhodnutí k vypouštění odpadních vod z volných kanalizačních výustí do vod povrchových. D.3.19 Zruč - Senec Popis území a charakteristika obce Obec Zruč-Senec leţí severně od města Plzně a její katastrální území bezprostředně navazuje na katastrální území města Plzně. Obec vznikla sloučením pŧvodně dvou obcí, jejichţ katastrální území, resp. intravilány spolu bezprostředně souvisejí. Území obce je výškově situováno na levobřeţní říční terase Berounky, která je nejvýznamnějším vodním tokem Plzeňska a západních Čech. Intravilán obce leţí v nadmořské výšce 350 aţ 386 m.n.m. Zástavbu tvoří rodinné domy se zahradami, objekty vybavenosti obce, sluţeb a lehké výroby. Koeficienty zastavěnosti a koeficient odtoku pro odvedení sráţkové vody jsou tedy nízké. Obcí prochází komunikace III. třídy Plzeň-Hromnice. Konfigurace území obce je tvořena dvěma terénními prohlubněmi a jednou vrcholovou partií. V úţlabí části obce Senec protéká bezejmenný potok, který se vlévá do Berounky, v úţlabí části obce Zruč protéká rovněţ bezejmenný potok, který napájí Drahotínský rybník, ze kterého pak vytéká Drahotínský potok, který je rovněţ přítokem Berounky. Oba bezejmenné potoky tvoří přirozené recipienty a odvodňují celé území obce. Na území obce se nachází i řada rekreačních objektŧ, které se v některých případech stávají objekty pro trvalé bydlení. Technický popis stokové sítě Kanalizace je v obci vybudovaná prakticky v celém intravilánu s výjimkou rekreačního území v JZ části Sence a JV části intravilánu východně od koupaliště. Je budovaná v části obce jako jednotná síť a v části jako oddílná soustava. Dřívější čistírna odpadních vod byla zrušena a dnes slouţí jako dešťová zdrţ a čerpací stanice odpadních vod. Pŧvodní gravitační systém stok svádějící OV na ČOV byl zachován a doplněn o novou kanalizaci a tři čerpací stanice, které přečerpávají OV postupně aţ na terénní vrchol u odbočky silnice na Druztovou a odtud je voda gravitačně vedena stokou PVC DN 250 a DN 300 do plzeňské kanalizace na Bílé Hoře. Povodí kmenového sběrače „A“ a ČS 2 (býv. ČOV): Zahrnuje centrální část Zruče a Sence. Hlavní kmenový sběrač „A“ je veden od bývalé ČOV přes Zručskou náves (Náves 9. května), pokračuje ul. Druţstevní, ul. Na Slovanech, ul. V Luhu a končí v ul. U hřiště. Tento sběrač je DN 300 v kamenině a DN 500, 600 a 1200 12(celkem 43)


z ţelezobetonových trub. Na sběrači jsou dvě odlehčovací komory. První OK 1-A je před býv. ČOV u silnice směr na Nynice, druhá OK 2-A na kříţení ulic Na Slovanech a Pionýrŧ. Z kmenového sběrače odbočují ve směru proti toku proudu jednotlivé sběrače. Na začátku Návsi 9. května odbočuje sběrač AO, který je veden v ul. Zlatá, je DN 300 a končí přerušovací komorou (PK) za křiţovatkou s ul. Na Račanech. Do této PK je zaústěn výtlak z ČS 3 – viz dále. Na tyto hlavní sběrače jsou napojeny další podruţné sběrače a jednotlivé stoky v ulicích zástavby v tomto povodí. Sběrač „A“ DN 1000 odbočuje z kmenového sběrače A na návsi, je veden přes náves, dále pokračuje jako sběrač „AA“ ul. Pěší, Pod školou, Třemošenskou. Sběrač je DN 300, 400, 500 a 1000. Na tento sběrač je napojena stoka AA 2 s pokračováním AB3, AC3 v ul. Květná DN 300 a stoka AA3 v ul. Smíchovská DN 300. Výše uvedené sběrače a stoky jsou ve vlastnictví Vodárenské a kanalizační a.s. Povodí čerpací stanice ČS 3: SV část Zruče včetně nové zástavby v lokalitě XII a XIII je odvodňována oddílnou soustavou sběrači A0 a B0 končícími v ČS 3 a dalšími uličními stokami do nich napojenými. Kanalizační čerpací stanice ČS 3 přečerpává tedy splaškové OV z této zástavby, které nelze svést gravitačně do povodí „A“. Všechny stoky splaškové kanalizace jsou z PVC DN 250 a 300. ČS je umístěná na východním okraji zástavby. Výtlak z této ČS o DN 50 z rPE 63 je zaústěn do přerušovací šachty umístěné nad křiţovatkou ulic Zlatá a Na Račanech. Veškeré OV z těchto dvou výše uvedených povodí jsou přečerpávány novou čerpací stanicí ČS 2 (v areálu býv. ČOV) do povodí ČS 1 u koupaliště, která byla vybudována v jiţní části Sence. Výtlačný řad DN 200 z tlakového PVC je veden z ČS 2 v souběhu s kmenovým sběračem „A“, v Druţstevní ul. odbočuje do ul. Višňové, pokračuje ul. Stará cesta a končí v přerušovací šachtě na křiţovatce ulic Kulturní a Školní. Odtud jiţ tečou odpadní vody gravitačně do ČS 1. Povodí sběrače „B“, „J“ a ČS 1 : Jedná se částečně o jednotnou kanalizaci odvodňující území jiţní části Sence směrem k Bílé Hoře a zástavbu v JZ části Sence a částečně o nově budovanou oddílnou kanalizaci. Hlavní sběrač „B“, „BE“ jednotné kanalizace odvodňuje část centrální části obce a západní a jiţní část obce. Je veden od čerpací stanice ČS 1 u koupaliště k Plzeňské ulici. Tato část sběrače je DN 800 a 600 z potrubí Hobas. Od koupaliště pokračuje v Plzeňské ul. sběrač z potrubí Hobas, DN 400 a 500 , trasa se lomí do ul. U pomníku, pak pokračuje v ul. Školní. V této části je sběrač DN 400, materiál Hobas. Sběrač „B“ končí na křiţovatce ulic Školní a Kulturní a do přerušovací šachty je zaústěn výtlak z ČS 2 povodí sběrače „A“. Na tento hlavní sběrač „B“ jsou napojeny podruţné sběrače a jednotlivé uliční stoky. Z ČS 1 jsou veškeré OV přečerpávány výtlačným řadem DN 200, tlakové PVC do nejvýše poloţené přerušovací šachty Š 45 na křiţovatce Plzeňské ul. a silnice na Druztovou a odtud tečou gravitační stokou DN 200 na území města Plzně – na Bílou Horu, kde je napojení na kanalizaci města Plzně. Sběrač „J“ bude odvodňovat JZ část obce. ČS 1 je hlavní čerpací stanicí a po dokončení kanalizace v celé obci bude přečerpávat veškeré odpadní vody z celé obce Zruč-Senec do kanalizace města Plzně. V obci Zruč-Senec je dále vybudovaná kanalizace v lokalitách nové zástavby, která je dosud ve vlastnictví sdruţení stavebníkŧ v jednotlivých lokalitách. Jedná se o následující lokality: - Na Střílně 1, sdruţení zastupuje Ing. Zeman 13(celkem 43)


- Na Střílně 2, sdruţení zastupuje Ing. Zaoralová - K Oprámu, sdruţení zastupuje Ing. Vlček Tato kanalizace pokud je napojena do výše popsaného systému podléhá rovněţ reţimu kanalizačního řádu podle ustanovení čl. A. Přehled objektů a zařízení na kanalizační síti města Plzně

D.4

D.4.1 Odlehčovací komory – místopis

Číslo 1 2 3 4 5

6

7

8 9 10 11

12

Místopis výustě odlehčení Újezd – náměstí K. Panušky a Staroveská, profil 76/120 cm Bukovecká – na Doubraveckém sběrači – prŧměr 100 cm Lazaretní – profil 120/80 cm na Doubraveckém sběrači Mohylová – otevřený příkop u mostu přes Úslavu Mohylová – profil 120/80 cm, na sběrači v Mohylové u mostu přes Úslavu Jateční – profil 150/100 cm, za hradbou ČOV a Zahrad. závodŧ Těšínská – prŧměr 150 cm, u mostu přes Úslavu pod prádelnou Těšínská – profil 82/130 cm mezi mostem ČSD a silničním, vlevo od Autoservisu Rokycanská – prŧměr 80 cm, vpravo od mostu přes Úslavu Lobezská – profil 110/80 cm, vlevo od mostu přes Úslavu v Lobzích Strmá – profil 95/60 cm, pod ulicí Na Vyhlídce Na Roudné, profil 160/200 cm z Boleveckého sběrače, za domy zatrubněno a ústí pod silnicí Na Roudné do otevřeného příkopu. Do profilu 160/200 cm je zaústěn prŧměr 100 cm z OK 12-2, a prŧměr 60 cm z OK 12-3 Na Roudné, obě OK na

Vodní tok

Umístění odlehčovací komory

potok

OK 1

náměstí Karla Panušky

potok

OK 2 R

křiţovatka Zábělská, Masarykova

Úslava

OK 3

prodlouţení Lazaretní

Úslava

OK 4

v těsné blízkosti mostu přes Úslavu na Mohylové

Úslava

OK 5

na kříţení Mohylové a Staniční

Mţe

OK 6

naproti pozemku Kovošrotu

Úslava

OK 7

na Letenském náměstí u Rokycanské

Úslava

OK 8

na kříţení Rokycanská, Cvokařská u mostu ČSD

Úslava

OK 9

v Ţivnostenské poblíţ Republikánské

Úslava

OK 10

na kříţení Lobezské, Blatenské, Sušické

Úslava

OK 11 OK 12-1 OK 12-2

na kříţení Jubilejní a Barákovy ulice na hrázi Velkého rybníka Na Roudné cca 80 m od kříţení s ul. U Velkého rybníka na straně zahrádek

Mţe

14(celkem 43)

OK 12-3

Na Roudné cca 90 m od kříţení s ul. U Velkého rybníka na straně zahrá-


Bělohorském sběrači

13

14

15

16

17

18

19 20 21

dek

Na Roudné – prŧměr 60 cm z Roudenského a Boleveckého sběrače, vedle shybky, vlevo od silničního mostu Na Roudné – profil 120/90 cm, vpravo od mostu ČSD, vede přes zahrádky do řeky Na Roudné – prŧměr 150, vede přes pozemky Zahradnických závodŧ do řeky U Sv. Rocha – profil 50/80 cm, vlevo od Saského mostu pod ním ústí do řeky Karlovarská – prŧměr 80 cm, ústí do vodoteče v lukách pod objektem Svazarmu Karlovarská – prŧměr 60 cm, ústí do vodoteče protékající Lochotínským parkem okolo pomníku J. K. Tyla Odlehčení horního pásma těsně u ČOV za shybkou Na Rychářce profil 120/120 cm, vede podél býv. domu Pionýrŧ Sady 5. května profil 90/60 cm, ústí do řeky vpravo od Lochotínské lávky

Sady 5. května profil 130/160 cm, 22 ústí do řeky vlevo od Lochotínské lávky Pobřeţní – profil 90/60 cm, vede 23 přes areál výstaviště, prodlouţená Jízdecká 24

Kalikovský mlýn – prŧměr 120 cm, vlevo pod mostem přes řeku

Mţe

OK 13 před shybkou na levém břehu Mţe – MIMO PROVOZ OK nová OK na přítoku sbě100 račŧ na novou ČOV

Mţe

OK 14

v blízkosti vyústění

Mţe

OK 15

naproti vjezdu do Fakultní nemocnice Na Roudné

Mţe

OK 16

ve svahu před shybkou

Mţe

OK 17

u podchodu u benzínového čerpadla na Karlovarské

OK 18 R

v blízkosti křiţovatky Karlovarské a Na Chmelnicích

před vyústěním stoky na ČOV v Sadech 5. května u býMţe OK 20 valé nemocnice na křiţovatce Sadŧ 5. května Mţe OK 21 a Dominikánské – MIMO PROVOZ Š 22-1 kříţení sady Pětatřicátníkŧ a Sady 5. května Mţe ŠP Sady 5. května, OK 22-2 Sedláčkova MIMO PROVOZ OK 23-1 Palackého náměstí, Tovární Mţe OK 23-2 Jízdecká, Pobřeţní Mţe

OK 19

OK 24-1 Š 24-2 Mţe ŠP OK 24-3 R

Rybářská – profil 95/50 cm, vede 25 přes zahrady a proti Potravinám Plzeň, ústí do Mţe

Mţe

26 Vejprnická – profil 100/100 cm,

Mţe OK 26-1

15(celkem 43)

kříţení Kalikovy a Radčické Kalikova, přepad ze staré stoky kříţení Kolárovy a Kotkovy Rybářská ul. č. 1 Rybářská ul. č. 4 kříţení Poděbradova, U Škodovky U Škodovky u CAN kříţ. Kotkova, Poděbradova kříţ. Skvrňanská, Rybářská fenol. stanice Škoda


podél fenol. stanice přes louky do Mţe

OK 26-2 OK 26-3

Vejprnická – profil 120/160 cm, 27 na škol. sběr. podíl fenol. stanice Škoda Vejprnická – prŧměr 60 cm, ústí 28 do Vejprnického potoka na prodluţení Křimické ul. u shybek Vejprnická – prŧměr 60 cm, trasa vede v prodluţení ul. Jakuba 29 Škardy, ústí u Poţární zbrojnice do potoka Vejprnická – profil 100/160 cm, ze škod. sběrače, před tratí Plzeň 30 - Cheb ústí do potoka proti poţární zbrojnici Slovanské údolí – prŧměr 100 31 cm, vyústění za tratí Plzeň – Cheb do potoka v zahradách Slovanské údolí – prŧměr 100 32 cm, přes panelárnu, pak otevřeným příkopem do potoka

37 38

39

40

Vejprnický

potok Vejprnický

potok

Vejprnický potok

Vejprnický

potok

potok

Nádraţní – profil 95/60 cm, ústí 34 do řeky vpravo od nového mostu U Jana

36

potok

Vejprnický

Slovanské údolí – profil 115/72 33 cm, ústí do potoka v prodlouţení stoky učiliště Škoda

35

Vejprnický

Kopeckého sady – profil 140/70 cm, ústí na Americkém nám. do řeky u byt. jednotky Americká – profil 95/50 cm, ústí vlevo od mostu přes řeku do kamenné zdi a řeky U trati – prŧměr 100 cm, ústí vpravo od mostu ČSD do řeky Mikulášská třída – prŧměr 120 cm, ústí v blízkosti mostu ČSD do řeky Mikulášská třída – profil 110/70 cm, vede podél hřbitova U Jeţíška do oblouku řeky Papírnická – profil 95/60 cm z Doudleveckého sběrače ústí vpravo od lávky pro pěší u papírny

Vejprnický

potok

Radbuza

kříţ. stará Křimická, Domaţlická Domaţlická u hradby Škoda

OK 27

kříţení Domaţlické a staré Křimické

OK 28

pod křiţovatkou ulice Nade Mţí a Křimickou

OK 29 na křiţovatce ulice J. Škardy

OK 30

nad vyústěním v terénu pod ulicí U Dráhy

OK 31

prodlouţená ul. Slovanské údolí v zahradě u trati

OK 32-1 OK 32-2

Domaţlická proti vjezdu do Škody v prostoru Škoda, reaktorová hala, H domy

OK 33

na stoce ve Slovanském údolí

OK34-1

U Prazdroje před vjezdem do pivovaru Nádraţní proti Planetáriu

OK 34-2

Radbuza

OK 35

kříţení Kopeckého sadŧ a Šafaříkových sadŧ u muzea

Radbuza

OK 36

na kříţení Americké a Prokopovy ulice

Radbuza

OK 37

na kříţení Doudlevecké a ulice U Trati na kříţení Mikulášské třídy a ulice U Jeţíška, vedle cesty na lávku

Radbuza

OK 38

Radbuza

OK 39

Mikulášská na rohu hřbitova

Radbuza

OK 40

na sběrači nad vyústěním

16(celkem 43)


41

42

43

44

45 46

47

48

49

50

51

52

odlehčení z Borského sběrače – profil 120/60 cm, ústí poblíţ staré plovárny, vlevo od domu Dukelská č. p. 71 odlehčení z Liliové ul. profil 90/50 cm vede přes zahrádky jako otevřený příkop – cca 400 m MIMO PROVOZ Nahrazeno odlehčovací stokou 59 z Liliové ul. podíl cesty pro pěší – vyústěno vedle lávky pro pěší profil 80/150 cm Dukelská třída – profil 105/70 cm, trasa je v údolí mezi Samaritskou ulicí a KÚNZ kolmo do řeky Na Skalce – profil 90/60 cm, vede od křiţovatky Květná, Motýlí, Kaštanová mezi domy do řeky – MIMO PROVOZ Odlehčovací stoka přepojena v r. 2000 na kříţení Květné a Na Skalce do stoky v Motýlí ulici Mostní – profil 120/95 cm, vlevo od mostu přes řeku Mlýnské nábřeţí profil 110/150 cm, ústí vpravo od mostu pod jezem Malostranská – prŧměr 60 cm, ústní do řeky vpravo od mostu u budovy HMÚ odlehčení Litického sběrače prŧměr 100 cm, za shybkou pod přehradou odlehčení Litického sběrače prŧměr 120 cm, ústí do potoka v ul. K Valše pod bytovkami – ZRUŠENO Zábělská – prŧměr 100 cm, cca 20 m za mostkem přes Hrádecký potok vlevo odlehčení Úhlavského sběrače – prŧměr 120 cm, vede prostorem mezi křiţovatkou ulic Olšová a Květná od tenisových kurtŧ do řeky U Trati – profil 155/165 cm, vede ulicí U Trati, ústí do řeky vpravo od mostu ČSD

Radbuza

OK 41 OK 42-1 OK 42-2

kříţení Slovanská a Suvorovova

OK 42-3

kříţení Suvorovova a Gruzínská

Radbuza

Radbuza

Radbuza

na Borském sběrači profil 110/60 cm, vede přes KÚNZ mezi kuchyní a inf. pavilonem kříţení Zahradní a Liliová

na kříţení ulice 17. listopadu OK 43 a E. Beneše, v prostoru parkoviště kříţení Polní a Olšová kříţení Polní, Javorová kříţení Slovanská, Javorová kříţ. Kyjevská, U Hvězdárny kříţení Rychtaříkova, U Hvězdárny OK 44-6 R kříţení Květná, Motýlí OK 44-1 R OK 44-2 R OK 44-3 R OK 44-4 R OK 44-5 R

Radbuza

OK 45

kříţení Mostní a Zborovská

Radbuza

OK 46

u křiţovatky Zborovská a Předenická

Radbuza

OK 47

Radbuza

OK 48

na sběrači v Malostranské ulici v zahrádkách u rodinných domkŧ u shybky pod Litickou přehradou

OK 49

na sběrači vlevo od silnice

potok

Hrádecký potok

ZRUŠENO K Valše

OK 50

Zábělská cca 20 m za mostkem přes Hrádecký potok vpravo

Radbuza

OK 51

u tenisových kurtŧ v prodlouţení ul. Olšové

Radbuza

OK 52

kříţení Borské a Chelčického

17(celkem 43)


bezpečnostní přepad z čerpací 53 stanice Na Bořích – zaústění do Úslava povrchové stoky ČSD Na Líše, U Seřadiště – prŧměr 60 54 cm – zaústěno do povrchové sto- Úslava ky ČSD

bezpečnostní přepad z čerpací stanice Na Bořích – kříţení s ulicí U Seřadiště OK 54

OK 55-1 Na Stráních – profil 120/80 cm, Vejprnický 55 ústí do potoka před ţelezničním potok OK 55-2 viaduktem přes Vejprnický potok Červenohrádecká – prŧměr 60 cm vede přes prostor mezi Červeno- Hrádecký 56 OK 56 hrádeckou a ul. Na Háji, ústí do potok potoka 57 rozdělovací komora OK 57 R 58 rozdělovací komora OK 58 R OK 59 z Liliové ulice podél cesty pro (+OK 42-1 59 pěší – vyústěno vedle lávky pro 42-2,42-3) pěší – profil 80/150 cm 60

není vybudována odlehčovací stoka

OK 60

61 Na Vyhlídce

Úslava

62 rozdělovací komora

OK 62 R

63 Potoční

potok

64 Sladová 65

OK 61

OK 64 R

není vybudována odlehčovací stoka

OK 65

odlehčovací stoka dolního pásma 66 před starou čistírnou odpadních Berounka OK 101 vod odlehčovací stoka horního pásma 67 Berounka OK 67 před shybkou – prŧměr 140 cm odlehčovací stoka dolního pásma 68 před shybkou na novou čistírnu Berounka OK 68 odpadních vod – prŧměr 140 cm 69 Bukovec – prŧměr 40 cm

Berounka

profil 80/100 cm, cca 400 m po 70 toku Úslavy od mostu na Lobezské

Úslava

18(celkem 43)

kříţení Na Líše, U Seřadiště kříţení Domaţlická, Na Stráních kříţení Emingerova, Domaţlická cca 150 m před kříţením Červenohrádecké, Klestové, vlevo Rokycanská, Masarykova Nepomucká, Plzeňská cesta v zahrádkářské kolonii Liliová za úpravnou vody na Homolce - N NENÍ V PROVOZU a zároveň bezpečnostní přepad Z ČS Boţkov na břehu Úslavy pod ulicí Na Vyhlídce Revoluční – roh Republikánská bezpečnostní přepad z Čerpací stanice Sladová Domaţlická – před přejezdem ČD vpravo NENÍ V PROVOZU odlehčení dolního pásma před starou čistírnou odpadních vod horní pásmo před shybkou na novou čistírnu odpadních vod dolní pásmo před shybkou na novou čistírnu odpadních vod bezpečnostní přepad z ČS 2 Bukovec

OK 70

Lobezská u stadionŧ


71

profil 90/60 cm, Nad Mlýnem – Bukovec

72 Presslova – prŧměr 50 cm 73

vedle mostu před Úslavu v Boţkově – prŧměr 120 cm

Berounka OK 71 Radbuza

OK 72

Úslava

OK 73

74 rozdělovací komora

OK 74 R

na stoce před napojením do ČS Presslova ulice Boţkov – vedle mostu přes Úslavu před ČS 1 Bukovec

76

bezp.přepad pf.80 zaústěný do potoka Litice - K Valše bezp. přepad pf.60 z retenční nádrţe Červenohrádecká zaústěný do odl.stoky

Hrádecký potok

Červenohrádecká x Pěší

77

před soutokem Boţkovského potoka a řeky Úslavy

Boţkovský potok OK 77

Boţkovské nám.

78

Křimice - za objektek zámku

Mţe

OK 78

Křimické nám.

79

Zámecká č.p.47 pf. 90/60

Mţe

OK 79

Zámecká č.p.47

80

vedle areálu ČOV Křimice

Mţe

OK 80

před areálem ČOV

75

Litický potok

Nad Mlýnem Bukovec

bezpečnostní přepad z dešťové zdrţe Litice - K Valše

D.4.2 Kanalizační shybky na stokové síti č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

název – umístění Mohylová – Chrástecká Rokycanská třída U Rocha Skvrňany – Vejprnický potok Hornická – pod ţelezniční tratí Doudlevce – Chemická ulice Štruncovy sady – horní pásmo Štruncovy sady – spodní pásmo České údolí (pod přehradou) Litice Litice (u čerpací stanice I) Husova ulice ČOV II – shybka (horní pásmo) ČOV II – shybka (spodní pásmo) Radobyčice Boţkov

cm – profily jednotlivých ramen 40 70 24 40 25 25 75 40 40 40 40 80 80 35 110 110 80 80 40 25 80 30 80 30 60 60 20 80 80 80 80 40 80 60 40 40 25 40

19(celkem 43)


D.4.3 Retenční stoky a retenční nádrže RS 1 Retenční stoka „Slovanské údolí“ Jedná se o betonovou kanalizační stoku DN 1000 délky 550 m, situovanou v ulici Slovanské údolí. Vede v souběhu s kmenovou kanalizační stokou 95/60 cm ve stejném výškovém poloţení. Je ukončena odlehčovací komorou vyústěnou do Vejprnického potoka, objem retence cca 500 m3. RS 2 Retenční stoka „E“ Podnikatelská ulice – Borská pole Tuto retenční stoku tvoří kanalizační sběrač atypického obdélníkového profilu 2100/3300 – 2700/3300 o celkovém objemu 5 100 m3, kde je na nátokové části usazovací jímka. Stoka je ukončena regulační šachtou se separátorem. RS 3 Retenční stoka E 2 – Borská pole Je vybudována v téţe lokalitě. Jedná se o betonovou monolitickou obdélníkovou stoku o rozměrech 2700/1500, 2400/1500, 2100/1500 napojenou na retenční stoku „E“. Celkový objem retence je 2 500 m3. Sklon dna sběrače je navrţen minimální tj. 1,5 ‰ z dŧvodŧ vyuţití maximálního objemu retence sběrače. RS 4 Retenční stoka – Rokycanská TESCO jedná se o ţelezobetonovou atypickou monolitickou stoku o rozměrech 3000/3000 – 3000/2500, délky 126 m, spádu 6‰, obsahu 870 m3, která je ukončena přelivnou bezpečnostní komorou. Na odtoku je samostatná šachta vírového ventilu. Napojení je provedeno do stávající kanalizační stoky na Rokycanské třídě DN 400. RS 5 Retenční stoka – zkapacitnění Roudenského sběrače Karlovarská – Lochotínský pavilon retenční stoka o prŧřezu 120/90 cm monolitická s pŧlkruhovou kyvetou s vydláţděným ţulovým dnem. Začátek stoky nad stávající odlehčovací komorou, délka je 94,5 m, objem cca 100 m3, konec je propojen do spojné komory na Roudenském sběrači. RN 6 Retenční nádrţ Červený Hrádek retenční nádrţ o obsahu 650 m3. Jedná se o ţelezobetonovou konstrukci obdélníkového tvaru 24 x 8 m zabudovanou do terénu pod křiţovatkou ulic U Hřiště, Červenohrádecká. RN 7 Retenční nádrţ Červenohrádecká dešťová zdrţ s bezpečnostním přepadem zaústěným do Hrádeckého potoka o obsahu 69,5 m3 včetně předsazené usazovací nádrţe o obsahu 8,7 m3, slouţící k regulaci odtoku, vybudovaného v areálu rodinných domkŧ vpravo od Červenohrádecké ulice. Jedná se o ţelezobetonovou jímku s odtokem do stávající kanalizační stoky DN 600 vedené v údolní nivě podél potoka. RN 8 Retenční nádrţ Na Vinicích Situačně je výše jmenovaná nádrţ situována do koncové části, vpravo ulice Na Vinicích. Jedná se o podzemní ţelezobetonovou nádrţ o rozměrech 33,0 m x 6,0 m, hloubky 4,0 m, obsahu 800 m3, s předsazenou usazovací jímkou v nátokové části a přítokovou spadišťovou stupňovitou stokou délky 8,9 m. RN 9 Retenční nádrţ Buková Hora Plzeň – Litice

20(celkem 43)


Atypická monolitická ţelezobetonová nádrţ o rozměrech 20 m x 17,5 m, hloubky cca 2,5 m, o objemu 850 m3. Je situována do prodlouţené ulice Cihlářské. Jejím hlavním úkolem je eliminace přítoku dešťových sráţek z projektovaného sídliště Dubová hora do stávající stokové sítě v Liticích. RN 10 Dešťová zdrţ Litice Účelem zdrţe je zachycení převáţně dešťových vod přívalových dešťŧ, které jsou odváděny stokovou sítí z městského obvodu Plzeň – Litice bez odlehčení ředěných odpadních vod do přehradní nádrţe České údolí. Dešťová zdrţ o kubatuře 2 200 m3 je ţelezobetonová otevřená jímka délky 50 m s přední stěnou ve tvaru kruhového oblouku. Prŧměrná hloubka nádrţe je 1,7 m. Zaústění přívodní stoky do dešťové zdrţe je vedeno přes usazovací jímku pro hrubé nečistotyNa retenční nádrţi je zřízen bezpečnostní přepad zaústěný potrubím DN 800 do Litického potoka. RN 11 Retenční zdrţ Kovářská stráň Zdrţ je vybudována jako ţelezobetonová jímka se 2 vzájemně propojenými komorami. Ve dně jímky jsou zabudovány kameninové odtokové ţlaby. Ve stropu zdrţe jsou zabudovány 2 vstupní otvory 600 x 600, 1 montáţní vstup 900 x 900 a 2 odvětrávací komínce. Ve zdrţi a jí předsazené šachtě jsou osazeny 2 regulátory odtoku. Vlastní jímka je obdélníkového tvaru o objemu 500 m3. Před nátokem je umístěna sedimentační jímka a další obtoková a přelivná potrubí a k nim příslušející revizní šachty. Nad jímkou a k ní přilehlému okolí je provedena čistá terénní úprava vč.osetí travním semenem. Ke zdrţi je dále provedena od ulice Přední cesta obsluţná komunikace. Tato zdrţ byla pŧvodně vybudována z dŧvodu odkanalizování obchodního centra Olympia jednotnou kanalizací, které je v současné době odkanalizováno oddílně. RN 12 Retenční nádrţ Radobyčice Je vybudována jako monolitická nádrţ ve tvaru obdélníku, délky 85,5 m a šířky 3 m se ţlábkem ve dně. Na konci nádrţe je stěna slouţící jako bezpečnostní přeliv, ve které jsou osazena regulační šoupata. Pro maximální vyuţití retenčního objemu je přepadová hrana osazena pérovou sklopnou klapkou. Vstup do RN je zajištěn 3 vodotěsnými poklopy, které jsou pomocí přechodových kusŧ pro kanalizační šachty osazeny na nádrţi. Vzhledem k umístění RN v ochranném pásmu vodního zdroje nebylo moţné navrhnout a vybudovat přepad, který by musel být realizován do zdroje vody pro 200 000 EO a to nad odběrem pro úpravnu vody. Takové řešení by bylo zcela vyloučené. Do objemu RN lze také přičíst vyuţitelný objem sedimentační jímky, která je umístěna na nátoku do nádrţe a stoky DN 1000 v úseku aţ po revizní šachtu RŠ5. Celkový objem potom činí cca 440 m3. D.4.4 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Usazovací jímky na kanalizačních sběračích Doudlevecký sběrač – Malostranská ul. u tenisových kurtŧ Úhlavský kanalizační sběrač – Plzeňská cesta Úhlavský kanalizační sběrač – Na Kovářské stráni Úhlavský kanalizační sběrač – U Vody – Černice Úhlavský kanalizační sběrač – K Řečišti – Černice Úhlavský kanalizační sběrač – Radobyčice Sylván Kojenecký ústav Plzeň – Lochotín Karlovarská třída – kruhový objezd Bolevec 21(celkem 43)


11. 12. 13. 14. 15. 16 17 18 19 20 21 22

Boţkov Hřbitovní Dubová hora Litice Litice u přehrady Koterov Červenohrádecká x Pěší RN Č.Hrádek II Podnikatelská před RS RS Borská pole "E" Folmavská x U Panasonicu RS Borská pole "E2" Boţkovské nám. hybka Boţkov Pod skalou před RN Radobyčice Přední cesta před RN Kovářská stráň Třešňová ul.řad v ul Třešňová

D.4.5 Čerpací kanalizační stanice (ČS) Na území města Plzně jsou v činnosti následující kanalizační přečerpávací stanice: 1. Litice I odkanalizování Litic 2. Litice II odkanalizování Litic 3. Karlovarská třída odkanalizování okolí ulice Lochotínská a Dělnická 4. Na Bořích odkanalizování části Čechurova 5. Boţkov odkanalizování Boţkova 6. Denisovo nábřeţí odkanalizování Paříţské ul. – garáţe 7. Potoční odkanalizování části Doubravky 8. Presslova odkanalizování Plzeňských komunikací, Dopravního podniku města Plzně, ul. Presslova, Černická 9. Bukovec I odkanalizování Bukovce 10. Bukovec II odkanalizování Bukovce 11. Pittnerova odkanalizování ulice Pittnerova D.4.6 Volné kanalizační výusti Ke dni zpracování KŘ jsou na území města dále uvedené kanalizační stoky nepřipojené na ţádnou čistírnu a odvádějící odpadní vody volnou výustí do recipientu. Odpadní vody jsou před zaústěním do stoky předčištěné v biologických septicích nebo v domovních ČOV. název výusti recipient profil poznámka 1. Radčice I Mţe 110/75 cm 2. Radčice II Mţe Ø 80 cm 3. Keřová ulice Mţe 95/50 cm výust pod hladinou řeky 4. Koterov I Úslava 100/60 cm 5. Koterov II Úslava Ø 60 cm výust zatopená řekou 6. Lhota 1 (Náves) Radbuza Ø 60 cm pod jezem 7. Lhota 2 (U hřiště) Radbuza Ø 30 cm D.5

Statistické údaje ke dni zpracování KŘ:

MĚSTO PLZEŇ:

Počet bydlících obyvatel v městě: Počet napojených obyvatel na kanalizaci celkem: z toho na kanalizaci s VKV: 22(celkem 43)

162 759 159 504 356


Podíl napojených obyvatel na kanalizaci v %: Délka kanalizace na území města v km: Počet kanalizačních přípojek: Délka kanalizačních přípojek v km: Počet přečerpávacích stanic: Počet shybek: Počet odlehčovacích a rozdělovacích komor: Počet retenčních nádrţí a stok: Počet volných kanalizačních výustí (VKV): Specifická spotřeba vody v l/os.den: Celková odvodněná plocha v ha: Voda odkanalizovaná v mil. m3/rok: Voda čištěná

98 452 14 800 115,6 13 16 79 12 7 112 2 620 16 - 19 22 - 24

OBEC ZRUČ-SENEC:

Počet bydlících obyvatel v obci: Počet napojených obyvatel na kanalizaci a ČOV: Počet kanalizačních přípojek: Specifická spotřeba vody:

2681 2000 230 105 l/os.den

E. Údaje o ČOV Na území města jsou ke dni zpracování KŘ v provozu 3 čistírny odpadních vod a to centrální městská čistírna označovaná ČOV Plzeň II, čistírna v městské části Křimice a čistírna v lokalitě Boţkov pro několik rodinných domŧ. E.1

Technický popis ČOV Plzeň II:

Čistírna odpadních vod uvedená do provozu v roce 1996 je mechanicko-biologická ČOV s anaerobní stabilizací kalu a se zvýšeným odbouráváním dusíku a fosforu. Odpadní vody jsou přiváděny dvěma kanalizačními sběrači (horním a dolním). Šnekovými čerpadly jsou obě pásma čerpána na společnou hladinu, další prŧtok čistírnou je gravitační. Odpadní voda protéká hrubým předčištěním, které sestává z jemných česlí se strojním lisováním shrabkŧ a provzdušovaného lapáku písku. Zachycený materiál (slisované shrabky a písek) je odváţen na určenou skládku. Dalším stupněm čištění jsou primární usazovací nádrţe, které jsou kruhové s radiálním prŧtokem OV a shrabováním usazeného kalu. Primární kal zachycený v usazovacích nádrţích je přečerpáván do homogenizační nádrţe kalu a po zahuštění v zahušťovací nádrţi čerpán do objektu kalového hospodářství. Linka biologického čištění zahrnuje čtyři aktivační nádrţe provzdušované jemnobublinnou aerací a kaţdá nádrţ má regenerační, anaerobní, denitrifikační a nitrifikační zónu a čtyři kruhové dosazovací nádrţe se stíráním usazeného kalu. Přebytečný kal se z dosazovacích nádrţí přečerpává do homogenizační nádrţe a po zahuštění na odstředivkách je přečerpáván rovněţ do objektu kalového hospodářství. Pro odstranění fosforu se dávkuje síran ţelezitý. Po biologickém vyčištění a odsazení aktivovaného kalu je odpadní voda odváděna přes měrný objet (Parschalŧv ţlab s ultrazvukovým snímáním hladiny a vyhodnocovací jednotkou) do recipientu. V případě potřeby (při vysokých stavech vody v řece) je moţné vyčištěnou odpadní vodu do recipientu přečerpávat povodňovými čerpadly. 23(celkem 43)


Při dešťových přítocích je první podíl přitékajících odpadních vod, který překračuje kapacitu biologické části ČOV, zachycen v dešťových zdrţích objemu zatím 12 000 m3 a po dešti se přepouští zpět do přítoku na ČOV . Zachycený kal je po zahuštění v zahušťovací nádrţi a na odstředivce a po dvoustupňové thermofilní anaerobní stabilizaci strojně odvodňován v kalolisech a odváţen oprávněnou organizací na základě smlouvy a následně pouţit pro prŧmyslové rekultivace. Bioplyn vznikající při vyhnívání kalu je vyuţíván pro ohřev a míchání kalu, přebytek plynu se spaluje v kogenerační jednotce (pístové spalovací motory) s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie. E.2

Technický popis ČOV Křimice

Čistírna odpadních vod Křimice je mechanicko-biologická ČOV s kalovým hospodářstvím. Mechanický stupeň čištění se skládá z objektu hrubého předčištění - strojně stírané česle, vertikální lapák písku s pračkou písku a jímkou na shrabky a písek. Za hrubým předčištěním je umístěn měrný Parshallŧv ţlab s ultrazvukovým snímačem hladiny, který zajišťuje kontinuální měření mnoţství přitékajících odpadních vod. Ochrana biologického stupně před hydraulickým přetíţením dešťovými vodami je zajištěna pomocí regulátoru prŧtoku s plovákem. Biologická část se skládá z oxidačního příkopu se dvěma aeračními válci, dvojice vertikálních dosazovacích nádrţí, mikrosítové filtrace a chemického hospodářství (zásobní nádrţ na síran ţelezitý a dávkovací čerpadlo s řídící jednotkou). Odtok z bubnového mikrosítového filtru je zaústěn do objektu povodňové čerpací stanice, která slouţí jako ochrana ČOV před zaplavením vodou z recipientu. Vyčištěné odpadní vody jsou vyústěny do otevřeného příkopu (odlehčovací stoky), který odvádí současně vody z okolí, přívalové vody z dešťového oddělovače na kanalizační trase před ČOV a vody z meliorace přilehlých pozemkŧ do recipientu Mţe. Kalové hospodářství se skládá z jímky vratného kalu a uskladňovací nádrţe na přebytečný kal, který je po zahuštění a částečné anaerobní stabilizaci odváţen k odvodnění a likvidaci na ČOV Plzeň. Zachycené shrabky a písek jsou periodicky odváţeny na skládku. Po připojení do kanalizačního systému Plzně bude ČOV zrušena a zřídí se čerpací stanice odpadních vod, kterou se odpadní vody dopraví do místa napojení v Lochotínské ulici. E.3

Technický popis DČOV Boţkov ul. Ve Višňovce

Je určena k čištění splaškových odpadních vod ze zástavby rodinných domŧ v lokalitě, kterou nelze pro svoji polohu připojit na stávající městský kanalizační systém. Jedná se o domovní biodiskovou ČOV pro 20-30 EO, nádrţ je ze stěnových prvkŧ iPP s přepáţkami norných stěn tvořícími dílčí funkční prostory. Odpadní vody jsou přiváděny gravitačně oddílnou kanalizací do prostoru určeného k odloučení lehkých plovoucích látek a hrubých nečistot. Mechanicky předčištěná voda přepadá do vyrovnávacího prostoru (umístěn první biorotor s biodisky), dále je korečkovým dávkovačem dopravována do vany biozóny (druhý biorotor s biodisky), členěné do 4 stupňŧ. Ze 4.stupně biozóny přepadá biologicky vyčištěná voda spolu s kalovými vločkami aktivního biologického média do nátokové části dosazovacího prostoru k sekundární sedimentaci kalových vloček. Přebytečný kal je podle potřeby odčerpáván. Vyčištěná odpadní voda odtéká z dosazovací nádrţe do recipientu přes spojnou šachtu, do které jsou zaústěny dešťové vody z napojených nemovitostí. Recipientem je Boţkovský potok, který je pravostranným přítokem Úslavy.

24(celkem 43)


E.4

Kapacitní údaje ČOV (údaje z projektové dokumentace):

E.4.1 ČOV Plzeň II Počet EOB60: 376 667 Hydraulické zatíţení: Q 24 76613 m3/d Qmax 127500 m3/d Qdešť Látkové zatíţení: BSK5 22 600 kg/d CHSK 46 000 kg/d NL 19 301 kg/d Nc 3 141 kg/d N-NH4 2 321 kg/d Norg. 437 kg/d Pc 444 kg/d E.4.2 ČOV Křimice Počet EO: 1100 Hydraulické zatíţení Q 24 : Látkové zatíţení BSK5 : E.4.3 ČOV Božkov, Ve Višňovce Počet EO: 25 Hydraulické zatíţení: Q 24 Látkové zatíţení: BSK5

E.5

3192 m3/h 5313 m3/h 17640 m3/h 8249 t/r 16790 t/r 7045 t/r 1146 t/r 847 t/r 158 t/r 162 t/r

500 m3/d 66 kg/d

887 l/s 1470 l/s 4900 l/s 295 mg/l 600 mg/l 252 mg/l 41 mg/l 30,3 mg/l 5,7 mg/l 5,8 mg/l

20,8 m3/h 132 mg/l

4 m3/d 1,5 kg/d

5,8 l/s

375 mg/l

Hydraulické a látkové zatíţení dle sledování provozovatele za r. 2006

E.5.1 ČOV II Plzeň Hydraulické zatíţení – prŧtoky r. 2006: Q tis. m3/den rozmezí: 47,4 - 80,4 3 Q tis. m /měsíc rozmezí: 1469 – 2493 Q tis. m3/rok: 20 981 tis. m3

prŧměr: 57,5 tis. m3/den prŧměr: 1748 tis. m3/měsíc

Látkové zatíţení – koncentrační a bilanční hodnoty vybraných ukazatelŧ znečištění rok 2006: Účinnost Ukazatel m.j. Přítok Odtok rozmezí prŧměr bilance t rozmezí prŧměr bilance t čištění v za období za období % pH 6,38-8,13 7,1 - 6,72 – 8,46 7,56 BSK5 mg/l 83,2-750,9 433,4 9092,4 1,4-13 4,66 97,84 98,9 CHSKCR mg/l 327,8-2799,5 950,2 19936,1 23-56 35,3 740,6 96,3 NL mg/l 173,5-1627,1 485,3 10181,8 2,2-16 5,94 124,7 98,8 RAS mg/l 286-832 478,9 10046,9 317-941 476,8 10003 0,4 N-NH4 mg/l 8-40,5 29,5 618,1 0,11-11 3,3 69 88,8 Nanorg mg/l 13,2-40,8 32,2 675,9 2,7-16 8,93 187,25 72,3 PC mg/l 4,4-37,1 10,6 222 0,11-1,1 0,24 5,02 97,7

25(celkem 43)


E.5.2 ČOV Křimice Hydraulické zatíţení – prŧtoky rok 2006: Q m3/den rozmezí: 479-842 Q m3/měsíc rozmezí: 14861-25270 3 Q m /rok 234 149

prŧměr: 641,5 prŧměr: 19512

Látkové zatíţení – koncentrační a bilanční hodnoty vybraných ukazatelŧ znečištění r. 2006: Ukazatel m.j. Přítok Odtok Účinnost rozmezí prŧměr bil. t/r rozmezí prŧměr bil. t/r čištění v % r. 2002 r. 2002 r.2002 pH 7,54-7,88 7,7 7,52-7,86 7,7 BSK5 mg/l 88-179 138,8 32,5 1,9- 4 2,9 0,69 97,9 CHSKCR mg/l 214-342 294 68,84 18,1-27 22,2 5,21 92,4 NL mg/l 74-154 112,8 26,41 3,2-7,2 4,6 1,08 95,9 RL mg/l 610-714 651,8 152,62 522-651 606,7 142,05 6,9 N-NH4 mg/l 16-42 31,2 7,31 0,32-20 9,3 2,17 70,3 NC mg/l 39-66 49 11,47 13-16 14,3 3,36 70,7 PC mg/l 3,3-6,9 5 1,17 0,15-0,28 0,3 0,06 94,5 E.5.3 ČOV Božkov, Ve Višňovce Hydraulické zatíţení – prŧtoky: Q m3/den rozmezí: 1,4 – 4 3 Q m /měsíc rozmezí: 42 - 125 Q m3/rok 730

prŧměr: 2,02 prŧměr: 61

Látkové zatíţení – koncentrační a bilanční hodnoty vybraných ukazatelŧ znečištění r. 2006: Ukazatel m.j. Přítok Odtok Účinnost rozmezí prŧměr bil. t/r rozmezí prŧměr bil. t/r čištění v % pH 7,11-7,76 7,52 7,86-7,89 7,87 BSK5 mg/l 536-1310 923 0,67 16-30 23 0,02 97,5 CHSKCR mg/l 991-5376 3183 2,32 80-110 95 0,07 97 NL mg/l 604-2204 1404 1,02 21-22 21,5 0,02 98,5 RL mg/l 489-1219 854 0,62 547-556 551,5 0,4 35,4

E.6

Počet připojených obyvatel na ČOV (všechny ČOV):

Celkový počet napojených fyzických obyvatel: Plzeň (všechny napojené městské obvody): Zruč-Senec: Celkem

159148 2 000 161 148

Celkový počet napojených ekvivalentních obyvatel – EOB60, (dle BSK5): ČOV Plzeň II: ČOV Křimice: ČOV Boţkov: Celkem

415 178 1 484 30 416 692

26(celkem 43)


F. Údaje platného povolení VPÚ k vypouštění OV do recipientu F.1

ČOV Plzeň II Povolení k vypouštění OV do vod povrchových vydal Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŢP rozhodnutím ze dne 14.11.2005 pod č.j.: ŢP/8548/05, jímţ se statutárnímu městu Plzni povoluje vypouštění odpadních vod z městské čistírny odpadních vod (dále jen ČOV II) do vod povrchových – významného vodního toku Berounky v ř.km: 135,7, č.h.p.: 1-11-01-001 v tomto rozsahu: limity mnoţství: Qprŧm. = 825 l/s; Qmax. = 1 476 l/s (bezdeštný stav) 3 Qměsíc max. = 2 500 000 m /měsíc Qroční = 26 000 000 m3/rok limity jakosti: ukazatel CHSKCR BSK5 NL Nanorg.. PC Místo odběru vzorkŧ: Četnost odběru vzorkŧ: Typ vzorku: Zpŧsob měření Q: Platnost povolení:

F.2

„p“ v mg/l 60 15 20 15 1,5

„m“ v mg/l 90 25 30 20 3

bilance v t/rok 1040 208 312 236 20,8

sdruţený měrný objekt na odtoku z ČOV 52 x ročně "C", 24-hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově prŧtoku úměrných dílčích vzorkŧ odebíraných v intervalu 2 hodin Parshallŧv ţlab s kontinuálním snímáním hladiny od 1.1.2006 do 31.12.2010

ČOV Křimice Povolení k vypouštění odpadních vod z ČOV Křimice do odlehčovacího příkopu a dále do řeky Mţe vydal Magistrát města Plzně, odbor ŢP rozhodnutím ze dne 4.12.2000 po č.j.: ŢP/7389/00-Ti takto: limity mnoţství: Qmax. = 13,2 l/s Qroční = 250 000 m3/rok limity jakosti: ukazatel „p“ v mg/l „m“ v mg/l bilance v t/rok CHSKCR 100 150 20 BSK5 30 70 5 NL 30 70 6,5 N-NH4 20 40 4 Povolení je vázáno na splnění 8 podmínek, z nichţ nejpodstatnější se zde uvádí: - Podmínka č. 1 stanoví platnost povolení na dobu od 1.1.2001 do 31.12.2005. - Pro posouzení souladu s hodnotami „p“ se budou odebírat s min. četností 4x ročně v přibliţném intervalu 90 dní 2- hodinové směsné vzorky získané sléváním 8 objemově stejných dílčích vzorkŧ v intervalu 15 minut. Vzorky budou odebírané v kontrolním měrném profilu – šachta Š8. 27(celkem 43)


Rozhodnutím magistrátu města Plzně, odboru ţivotního prostředí č.j. ŢP/2997/05-Ti ze dne 6.5.2005 se prodluţuje platnost výše uvedeného povolení do 31.12.2008. F.3

ČOV Boţkov, Ve Višňovce Povolení k vypouštění odpadních vod z ČOV Boţkov – Ve Višňovce do Boţkovského potoka vydal Magistrát města Plzně, odbor ŢP rozhodnutím ze dne 18.7.2000 pod č.j.: ŢP/4548/00-Bou takto: limity mnoţství: Qprŧm. = 0,046 l/s Qmax. = 0,07 l/s Qroční = 1460 m3/rok limity jakosti: ukazatel „p“ v mg/l „m“ v mg/l bilance v kg/rok CHSKCR 120 170 175,2 BSK5 30 70 43,8 NL 30 70 43,8 Povolení je vázáno na splnění 8 podmínek, z nichţ nejpodstatnější se zde uvádí: - Podmínka č. 1 stanoví platnost povolení na dobu do 31.12.2005. - Pro posouzení souladu s hodnotami „p“ se budou odebírat s min. četností 4x ročně v přibliţném intervalu 90 dní 2- hodinové směsné vzorky získané sléváním 8 objemově stejných dílčích vzorkŧ v intervalu 15 minut. Vzorky budou odebírané v kontrolním měrném profilu na odtoku z ČOV. Rozhodnutím magistrátu města Plzně, odboru ţivotního prostředí č.j. ŢP/2923/05-Ti ze dne 5.5.2005 se prodluţuje platnost výše uvedeného povolení do 31.12.2007. Rozhodnutím magistrátu města Plzně, odboru ţivotního prostředí č.j. OŢP/3015/07-3 ze dne 18.5.2007 se prodluţuje platnost výše uvedeného povolení do 31.12.2017.

F.4

Volné kanalizační výusti Povolení k vypouštění OV z VKV Keřová, Radčice a Koterov bylo vydáno rozhodnutím Magistrátu města Plzně, odboru ţivotního prostředí dne 2.10.2007 pod č.j.: OŢP/5884/07-3 takto: Limity mnoţství: mnoţství Q: Qroční Qmax měsíc Qprŧm Qmax

jednotka

Koterov I

VKV Koterov II Radčice I

m3/rok m3/měsíc l/s l/s

25544 2169 0,81 3,63

7238 615 0,23 1,56

28(celkem 43)

23084 1960 0,73 3,69

Radčice II

Keřová

3406 289 0,11 0,92

4163 354 0,13 1,06


Limity znečištění: VKV Koterov I: Ukazatel znečištění CHSKCR BSK5 NL N-NH4+ Pcelk.

t/rok 8,17 4,09 4,09 1,12 0,31

"p" mg/l 400 200 200 55 15

"m" mg/l 700 400 400 80 25

t/rok 2,32 1,16 1,16 0,41 0,09

"p" mg/l 400 200 200 70 15

"m" mg/l 700 400 400 110 25

t/rok 7,39 3,69 3,69 1,02 0,28

"p" mg/l 400 200 200 55 15

"m" mg/l 700 400 400 80 25

t/rok 1,09 0,54 0,54 0,15 0,04

"p" mg/l 400 200 200 55 15

"m" mg/l 700 400 400 80 25

t/rok 2,0 1,33 1,33 0,17 0,05

"p" mg/l 600 400 400 50 15

"m" mg/l 900 600 600 80 25

VKV Koterov II: Ukazatel znečištění CHSKCR BSK5 NL N-NH4+ Pcelk. VKV Radčice I: Ukazatel znečištění CHSKCR BSK5 NL N-NH4+ Pcelk. VKV Radčice II: Ukazatel znečištění CHSKCR BSK5 NL N-NH4+ Pcelk. VKV Keřová: Ukazatel znečištění CHSKCR BSK5 NL N-NH4+ Pcelk.

Platnost povolení je stanovena pro VKV Koterov do 31.12.2012, pro VKV Keřová a Radčice do 31.12.2010. V podmínkách povolení je stanoveno m.j., ţe jakost vypouštěné OV bude znečišťovatel sledovat 2-hod směsným vzorkem v profilu na odtoku z výusti s četností 4x ročně v přibliţném intervalu 3 měsíce.

29(celkem 43)


Povolení k vypouštění odpadních vod z volných kanalizačních výustí VKV Lhota 1 a VKV Lhota 2 do významného toku Radbuza, č.h.p.: 1-10-02-102 vydal Magistrát města Plzně, odbor ţivotního prostředí dne 21.11.2005 pod č.j.: ŢP/6361/05-Ban v následujících limitech: VKV 1 Q roční m3/rok Q 24 m3/den Q denní l/den Q prŧm. l/s

5 256 14,4 18 000 0,17

ukazatel:

kg/rok

"p" mg/l

CHSKCR BSK5 NL N-NH4 Pc

1175,3 514,65 341,64 87,6 43,8

224 98 65 16,7 8,3

"m" mg/l 448 196 130 33 19

VKV 2 Q roční m3/rok Q 24 m3/den Q denní l/den Q prŧm. l/s

ukazatel: CHSKCR BSK5 NL N-NH4 Pc

1 993 5,46 7 560 0,06

kg/rok

"p" mg/l

214,65 64,24 59,86 45,99 21,9

107,7 32,3 30 23,1 10,9

"m" mg/l 215 65 60 46 33

Povolení je vázáno na splnění podmínek a povinností: 1. Platnost povolení se stanovuje na dobu do 31.12.2010 2. Kontrolní profil na odběr vzorkŧ je odtok z volných výustí 3. Jakost vypouštěných odpadních vod bude znečišťovatel sledovat 2-hod směsným vzorkem s četností 4x ročně 4. Provoz bude upraven kanalizačním řádem.

G. Údaje o recipientech Dále se uvádí recipienty pro čistírny, volné výustě, odlehčovací komory. Do vodárenského toku Úhlava nejsou na území města Plzně zaústěny ţádné odlehčovací stoky, ani jiné výustě. G.1

ČOV Plzeň II

Recipient : Berounka č. hydrologického pořadí: 1-11-01-001 Kategorie dle Vyhl.č. 470/2001 Sb.: významný vodní tok Identifikační číslo vypouštění odpadních vod: 140254, ř. km: 135,7 břeh: levý 30(celkem 43)


Správce toku: Povodí Vltavy s.p., závod Berounka Prŧtokové poměry: Q355 = 3,98 m3/s Kvalitativní hodnocení toku v profilu nad výustí ČOV při Q355 dle údajŧ správce toku: BSK5: 3,6 mg/l CHSKCR: 24,8 mg/l NL: 22,0 mg/l Nanorg.: 6,02 mg/l PC: 0,38 mg/l G.2

ČOV Křimice

Recipient : Mţe č. hydrologického pořadí: 1-10-01-186 Kategorie dle Vyhl.č. 470/2001 Sb.: významný vodní tok Identifikační číslo vypouštění odpadních vod: 143145, ř. km: 8,2 břeh: pravý Správce toku: Povodí Vltavy s.p., závod Berounka Prŧtokové poměry: Q355 = 1,25 m3/s Kvalitativní hodnocení toku v profilu nad výustí ČOV při Q355 dle údajŧ správce toku: BSK5: 2,5 mg/l CHSKCR: 24 mg/l NL: 12 mg/l Nanorg.: 5,18 mg/l PC: 0,12 mg/l G.3

ČOV Boţkov

Recipient : Boţkovský potok č. hydrologického pořadí: 1-10-05-062 Správce toku: Povodí Vltavy s.p., závod Berounka Prŧtokové poměry: Q355 = 4 l/s Jakost vody není trvale sledována.

G.4

Volné kanalizační výusti

Recipienty pro jednotlivé výusti jsou uvedeny v kap. D.4.6 Pro VKV Lhota je recipient: Radbuza, významný vodní tok, č.h.p.: 1-10-02-102 Q355 = 0,92 m3/s jakost vody v toku (C95) v profilu Lhota dle správce toku: BSK5 7,9 mg/l NL 24 mg/l CHSKCR 27 mg/l N-NH4 0,7 mg/l PC 0,4 mg/l G.5

Odlehčovací komory a ostatní objekty

Recipienty pro jednotlivé odlehčovací komory a jejich odlehčovací stoky jsou uvedeny v kap. D.4.1. 31(celkem 43)


H. Seznam látek, které nejsou odpadními vodami Dále je uveden seznam závadných látek, které nejsou odpadními vodami. Kaţdý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizace9) . H.1

Nebezpečné látky:

a) Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 2. měď 3. nikl 4. chrom

5. olovo 6. selen 7. arzen 8. antimon

9. molybden 10. titan 11. cín 12. baryum

13. berylium 14. bor 15. uran 16. vanad

17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro

b) Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. c) Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vŧni produktŧ pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. d) Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách vyjma těch, jeţ jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. e) Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu. f) Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného pŧvodu. g) Fluoridy. h) Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. i) Kyanidy. H.2

Zvlášť nebezpečné látky:

Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náleţející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jeţ jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na na látky biologicky neškodné: a) organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, b) organofosforové sloučeniny, c) organocínové sloučeniny, d) látky vykazující karcinogenní, mutagenní, nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, e) rtuť a její sloučeniny, f) kadmium a jeho sloučeniny, g) persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného pŧvodu, h) persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zŧstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv uţívání vod,

9

) § 39, odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb. 32(celkem 43)


H.3

Ostatní látky

a) radioaktivní, infekční a jiné látky ohroţující zdraví nebo bezpečnost obsluhovatelŧ kanalizace, b) látky narušující materiál staveb kanalizace nebo zpŧsobující provozní závady a poruchy při provozu kanalizace (např. fritovací oleje), c) látky zpŧsobující provozní závady a poruchy předčistících zařízení, d) nebezpečné látky definované v § 2, odst. 8 zákona č. 356/2003 Sb. v platném znění, e) látky, které jsou ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. a jeho prováděcích předpisŧ klasifikovány jako nebezpečný odpad, f) odpady z drtičŧ kuchyňských odpadŧ. K vypouštění odpadních vod do kanalizace, u nichţ lze mít dŧvodně za to, ţe mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek, je třeba povolení VPÚ10). Producent je povinen v souladu s tímto povolením měřit míru znečištění a objem odpadních vod a mnoţství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, vést o nich evidenci a výsledky měření předávat VPÚ, který povolení vydal11). Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou a prokazatelnou účinností, mŧţe VPÚ v povolení stanovit místo povinnosti dle předchozího odstavce podmínky provozu takového zařízení. Do kanalizace nelze vypouštět odpady definované dle zák. č. 185/2001 Sb. a prováděcích předpisů jako „Biologicky rozloţitelný odpad z kuchyní a stravoven“, katalogové č. 200108, ani přeměněné a naředěné v drtičích kuchyňských odpadů. Tento odpad není odpadní vodou a musí se s ním nakládat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech.

I. Nejvyšší přípustná míra znečištění OV Pro odpadní vody produkované domácnostmi, které se kanalizací odvádějí a čistí na ČOV, se nejvyšší přípustná míra znečištění nestanovuje. Jejich míra znečištění je dána jejich původem a vznikem. Jakost vypouštěných OV v jednotlivých ukazatelích však nesmí překročit hodnoty stanovené v příloze „C“. Výjimku tvoří kanalizace s VKV – viz dále. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod, popř. OV produkovaných producenty sluţeb a drobné řemeslné výroby vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance znečištění odpadních vod a jejich koncentrace (obyvatelstvo, průmysl a zemědělství, sluţby a ostatní), které je moţné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniţ by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Zohledňuje zároveň potřebu producentů zneškodnit zákonným způsobem své odpadní vody, které vznikají při výrobním procesu.

10 11

) § 16 zákona č. 254/2001 Sb ) § 19, odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. 33(celkem 43)


Producenti odpadních vod (kromě domácností) jsou rozdělení do tří kategorií: Kategorii A - tvoří soubor jmenovitě určených producentŧ významných vysokými objemy vypouštěných odpadních vod, vysokými hodnotami hmotnostního (bilančního) látkového zatíţení vod, vysokým koncentračním znečištěním vod a v neposlední řadě i přímým a významným vlivem na funkci veřejné kanalizace a provoz městské čistírny odpadních vod. Vybraným jmenovitým producentŧm jsou stanoveny individuální limitní hodnoty zhodnocující bilanci přiváděného znečištění na ČOV, jsou dány jako hodnoty časově omezené po dobu platnosti kanalizačního řádu. Seznam producentů této kategorie a nejvyšší přípustná míra znečištění jejich OV vypouštěných do kanalizace jsou uvedeny v příloze A. Kategorii B - tvoří soubor producentŧ, kteří k dodrţení nejvyšší přípustné míry znečištění stanovené KŘ (tabulka „C“) vyţadují zpravidla předchozí čištění OV vypouštěných do kanalizace a kterým jsou specifické limitní hodnoty látkového zatíţení OV stanoveny podle charakteru jejich OV vypouštěných do kanalizace. Jejich předčistící zařízení budou provozována podle provozního řádu, popř. podle závazných pokynŧ výrobce tohoto zařízení. Producenti jsou rozděleni do skupin: a) veřejné, závodní, školní aj. stravování, výrobní ţivnostenské a průmyslové provozy s produkcí OV obsahujících oleje a tuky rostlinného a ţivočišného původu s předčištěním ve smyslu ČSN EN 1825-1, 1825-2 (756553) Lapáky tukŧ - pro zařazení do této skupiny je rozhodující charakter, znečištění a mnoţství produkovaných OV s obsahem tukŧ a olejŧ rostlinného a ţivočišného pŧvodu, příklady provozoven uvádí čl. 4 normy ČSN EN 1825 (756553) Lapáky tukŧ, část 2, - provozovny stravovací s denní produkcí nad 100 jídel za 24 hodin a ostatní provozovny produkující OV s obsahem EL nad povolený limit vyţadují předčištění v lapači tukŧ, navrţeném podle normy ČSN EN 1825 (756553) Lapáky tukŧ, popř. další předčištění, b) zdravotnická zařízení s předčištěním ve smyslu ČSN 756406 Odvádění a čištění odpadních vod ze zdravotnických zařízení - pro zařazení do této skupiny je rozhodující charakter OV s obsahem choroboplodných zárodkŧ, rtuti a jejích sloučenin nebo radioaktivních látek; zvláštní opatření (dekontaminace, dezinfekce) vyţadují OV ze zdravotnických zařízení I. kategorie, tj. vody ze zdravotnických zařízení určených k léčbě přenosných onemocnění a obsahující m.j. vodou přenosné pŧvodce chorob; c) provozy a objekty s produkcí OV obsahujících ropné látky a lehké kapaliny s předčištěním ve smyslu ČSN 756551 Odvádění a čištění odpadních vod s obsahem ropných látek a ČSN EN 858 (756510) Odlučovače lehkých kapalin - např. dopravní areály, mycí linky motorových vozidel, autoservisy, čerpací stanice pohonných hmot, nekrytá parkoviště aj. provozy; u nekrytých parkovišť s kapacitou 50-100 stání se předčištění poţaduje podle místních podmínek (intenzita vyuţívání, povrchová úprava plochy, lokalizace, typ parkujících vozidel), u nekrytých parkovišť s kapacitou 100 a více stání se předčištění vyţaduje vţdy, d) ostatní producenti s produkcí OV se specifickým znečištěním podle charakteru a druhu výroby e) producenti v lokalitách kanalizace s VKV ukončené volnými výustěmi do recipientu 34(celkem 43)


Nejvyšší přípustná míra znečištění OV vypouštěných do kanalizace pro producenty této kategorie, podle specifických ukazatelů, je uvedena v příloze B. Kategorii C - tvoří všichni ostatní producenti bez specifického vlivu na provoz kanalizační sítě a městské čistírny odpadních vod, tedy podniky bez prŧmyslových a technologických odpadních vod významného mnoţství a charakteru. Jsou posuzováni z hodnot 2-hod. směsného časově závislého vzorku a porovnány s limitními hodnotami uvedenými v příloze "C“ . Nejvyšší přípustná míra znečištění jejich OV vypouštěných do kanalizace je uvedena v příloze C. Ve smyslu této přílohy (příloha „C“) jsou posuzováni všichni producenti, kromě domácností v ukazatelích, které jim nebyly specificky stanoveny. O zařazení producenta OV do kategorie rozhoduje provozovatel kanalizace podle mnoţství a míry znečištění vypouštěných OV. Oprávněnost předčistícího zařízení se posuzuje podle dokumentace, ve které je uvedeno mnoţství a míra znečištění vypouštěných OV z provozovny do kanalizace.

J. Měření množství OV vypouštěných do kanalizace Povinnost měření mnoţství OV vypouštěných do kanalizace se vztahuje na prŧmyslové OV, pokud tyto vody mohou buď mnoţstvím nebo mírou znečištění významně ovlivnit provoz kanalizace a ČOV. Vybudování měrného objektu na kanalizační přípojce se poţaduje: - při vypouštění odpadních vod netypického sloţení, nebezpečných pro kanalizaci, ČOV a vodní tok, - při vypouštění závadných látek, - v případě, ţe nelze spolehlivě zjistit mnoţství vypouštěných OV jiným zpŧsobem, - v případě technologické spotřeby dodané vody větší neţ 30 m3/rok - v případě vypouštění vody do kanalizace z jiných zdrojŧ - stanoví-li to vodoprávní úřad. Producenti, kteří vypouštějí do kanalizace OV s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky měří mnoţství vypouštěných OV v souladu s povolením VPÚ. Měření mnoţství OV se řídí ustanoveními zákona č. 274/2001 Sb. (§ 19). Mnoţství OV vypouštěných do kanalizace měří odběratel (producent) svým měřícím zařízením. Podrobnosti měření jako typ měřícího přístroje, jeho umístění a parametry vč. četnosti měření se stanoví ve smlouvě o odvádění OV, nedojde-li k uzavření smlouvy, určí tyto podrobnosti VPÚ. Měřicí zařízení podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisŧ 12) a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel (producent OV). Provozovatel je oprávněn prŧběţně ověřovat správnost a funkčnost měření a odběratel je povinen umoţnit provozovateli přístup k tomuto měření. 12

) zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii 35(celkem 43)


K. Opatření při poruchách a haváriích, v případě živelných pohrom aj. mimořádných opatřeních V provozu kanalizace a ČOV mohou nastat mimořádné události a to jak na straně producenta (odběratele), tak na straně provozovatele (dodavatele). V případě poruchy nebo havárie na zařízení producenta, pokud to ovlivní vypouštění OV a dojde k překročení nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných OV, je jeho povinností toto neprodleně ohlásit m.j. provozovateli. V případě poruchy nebo havárie na kanalizaci je provozovatel povinen postupovat podle zákona č. 274/2001 Sb. v platném znění a podle provozního řádu, popř. havarijního plánu. Případné poruchy a havárie na kanalizaci se hlásí provozovateli: - v pracovní době: provozu kanalizace Plzeň, Jateční 40, telefon 377 413 666 hlášení poruch kanalizace, dispečink ČOV 377 413 612; 607 654 401 vedoucí provozu kanalizací 377 413 623; 602 631 051 mistr provozu kanalizací 377 413 611 ústředna vrátnice 377 413 563 fax provoz kanalizace provozu ČOV Plzeň, Jateční 40, telefon 377 413 623; 606 562 541 vedoucí provozu ČOV Plzeň 377 413 641; 723 370 151 technolog odpadních vod, ČOV Plzeň 377 413 561 fax provoz ČOV Plzeň - v mimopracovní době: 377 413 666 hlášení poruch kanalizace, dispečink ČOV

L. Další podmínky vypouštění OV do kanalizace Mnoţství odpadních vod a jejich míru znečištění je odběratel (producent) kategorie A a B povinen sledovat v místě a v rozsahu a četnosti dle tohoto kanalizačního řádu13 podle podmínek dále uvedených, popř. podle povolení VPÚ. Na ostatní producenty se tato povinnost nevztahuje. Výjimku tvoří stomatologická pracoviště - viz kap. L.3. L.1

Limity znečištění Limity znečištění odpadních vod jednotlivých producentŧ napojených na veřejnou kanalizační síť zohledňují potřebu těchto subjektŧ v mnoţství vypouštěných vod a ve specifických případech do jisté míry i charakter výrobního procesu. Jsou stanoveny jako hodnoty: hmotnostní (bilanční - celková látková bilance), zjištěné jako součin ročního objemu vypouštěných OV a aritmetického prŧměru výsledku analýz směsných vzorkŧ odebíraných po dobu vypouštění OV podle podmínek tohoto KŘ, koncentrační (maximálně přípustné znečištění) zjištěné jako maxima ve směsném kontrolním vzorku nebo jako maxima v okamţitém prostém kontrolním vzorku, odebraném podle podmínek tohoto KŘ.

13

§ 18, odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. 36(celkem 43)


Místa odběrů vzorků

L.2

Pro splaškové odpadní vody vypouštěné do kanalizace, u kterých se míra znečištění nesleduje, se místo odběru vzorkŧ nestanovuje. Pro ostatní odpadní vody vypouštěné do kanalizace, zejména vody vyţadující předčištění, určí místo odběru vzorkŧ na kaţdé nové jednotlivé přípojce provozovatel v technickém vyjádření k napojení stavby nebo pozemku tak, aby bylo moţné dodrţet podmínky pro odběr vzorkŧ dané normovými hodnotami14). Místo odběru vzorkŧ pro producenty kategorie „A“ je zakresleno v příloze KŘ. Producenti kateg. "B" odebírají kontrolní vzorky OV vypouštěných do kanalizace zpravidla v první šachtě (proti směru toku OV) nad napojením přípojky na uliční stoku, popř. v další šachtě; nelze-li, pak v místě, kde OV odtéká z předčistícího zařízení. Místo odběru vzorkŧ musí být producentem udrţováno v takovém stavu, aby odběr vzorkŧ nebyl znehodnocen a musí být k odběru kdykoliv přístupné. Četnost odběrů vzorků

L.3

Četnost odběrŧ vzorkŧ OV a tím i četnost kontroly míry znečištění OV se stanovuje podle velikosti prŧtoku vypouštěných OV, podle koncentrace a charakteru sloţek znečištění ve vypouštěných vodách a podle míry ovlivnění jakosti vody, do které je vypouštěno, v souvislosti s dalším vyuţíváním, úpravou nebo čištěním. Nejniţší četnost uvádí následující tabulka: max. bezdeštný prŧtok Q l/s > 0 do 5,0 > 5,0 do 10,0 > 10,0

min. četnost/rok 4x 6x 12 x

přibliţný interval dní 90 60 30

Pro domovní ČOV vypouštějící do kanalizace s VKV je minimální četnost odběru vzorkŧ stanovena 2x ročně v přibliţném intervalu 180 dní. Podle individuálního posouzení mŧţe být četnost kontroly v odŧvodně ných případech stanovena odlišně od výše uvedené četnosti. Četnost kontroly vod toxických, radioaktivních, infekčních, popř. jinak závadných, se stanovuje individuálně, podle místních podmínek, minimální četnost je 4x za rok. Tato povinnost se netýká stomatologických ordinací vybavených zachycovačem sloučenin amalgámu s vyhovující účinností. Druhy odebíraných vzorků

L.4 -

14

K posouzení jakosti vypouštěných OV se pouţívají vzorky: vzorek prostý, bodový, tj. jednorázově, okamţitě a nahodile odebraný vzorek s ohledem na čas, závislý pouze na trvání vypouštění OV, vzorek směsný, časově závislý:  dvouhodinový, získaný sléváním 8 dílčích vzorkŧ stejného objemu v intervalu 15 minut. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.  denní (8, 16, 24 hodinový) získaný nasléváním stejných nebo proporcionálně k prŧtoku v intervalu 1 hodiny zjištěných podílŧ dílčích 1-hodinových vzorkŧ

) ČSN EN 25667- 1,2 Jakost vod. Odběr vzorkŧ , část 1, 2 ČSN ISO 5667- 3, 10, 13, 14 Jakost vod. Odběr vzorkŧ – část 3, 10, 13, 14 37(celkem 43)


OV odebíraných po dobu vypouštění. Proporcionální podíl vzorku se pouţívá v případě přímého měření mnoţství vypouštěných OV producentem, v opačném případě, nebo kdyţ je měření mimo provoz, se pouţívají neproporcionální (stejné) podíly. Dílčí 1-hodinový vzorek se získá nasléváním stejných podílŧ vzorkŧ odebraných po 15 minutách v rozmezí 1 hodiny. Při odběru vzorkŧ OV včetně jejich konzervace a manipulace se postupuje podle normových hodnot14). Druh odebíraného vzorku je určen v příloze A, B nebo C pro jednotlivé kategorie producentŧ. L.5

Rozsah a četnost analýz prováděných producentem (odběratelem) Četnost analýz vzorkŧ OV odpovídá četnosti odběru vzorkŧ. Minimální rozsah analýz u producentŧ kategorie A je dán rozsahem ukazatelŧ míry znečištění OV stanovených v KŘ v přílohách A, jmenovitě pro kaţdého producenta, popř. rozsahem ukazatelŧ stanovených v povolení vodoprávního úřadu. Jedenkrát ročně je producent kategorie A s produkcí odpadních vod nad 50 000 m3/ rok povinen provést analýzu v rozsahu všech ukazatelŧ uvedených v tabulce v příloze "C". Minimální rozsah analýz u producentŧ kategorie B, je dán rozsahem ukazatelŧ uvedených v příloze B. Ostatní producenti, jejichţ vypouštěné OV nejsou předčišťovány a splňují míru znečištění dle přílohy C, analýzy neprovádějí. Analýzy vzorkŧ OV mŧţe provádět pouze oprávněná laboratoř, která má odbornou zpŧsobilost15).

L.6

Analytické metody stanovení hodnot ukazatelů míry znečištění OV Hodnoty ukazatelŧ míry znečištění OV se zjišťují postupem a analytickými metodami obsaţenými v normových hodnotách16) , které jsou uvedeny v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva ţivotního prostředí ze dne 17.5.2005 k Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Pouţité metody analýzy vzorkŧ OV musí být uvedeny ve výsledkovém protokolu kaţdého vzorku OV.

L.7

Způsob a účinnost předčištění OV Pokud OV vypouštěné do kanalizace k dodrţení nejvyšší přípustné míry znečištění podle tohoto KŘ vyţadují předčištění, musí se pouţít takové zařízení, jehoţ technologický postup čištění zaručí dodrţení předepsaných limitŧ ukazatelŧ znečištění ve vypouštěných odpadních vodách a je na současné technické úrovni. Při návrhu, realizaci a provozu předčistícího zařízení se postupuje podle příslušné české technické normy, pokud pro předčištění vypouštěných OV existuje. Předčistící zařízení budou provozována podle provozního řádu, u jednoduchých zařízení podle závazných pokynŧ výrobce tohoto zařízení.

L.8

Sráţkové a podzemní vody Sráţkové vody jsou povrchové vody z dešťových sráţek, jakoţ i vody z tání sněhu a ledu. Jsou odpadními vodami v okamţiku jejich vtoku do kanalizace. Sráţkové vody lze kanalizací odvádět a zneškodňovat na ČOV za podmínek tohoto KŘ a smlouvy o odvá-

15

) §7, odst. 1 vyhlášky MŢP č. 293/2002 Sb. ) tab. A.2, tab. B.2 , tab. C.2 přílohy č. 2 Met. pok. OOV MŢP ze dne 17.5.2005

16

38(celkem 43)


dění OV. Pokud jsou sráţkové vody specificky znečištěné (např. vody odtékající z parkovišť, aj.) je nutné je před vypuštěním předčistit. Přednostně se mají neznečištěné sráţkové vody zasakovat vhodným technickým zařízením do terénu (vegetační plochy a pásy, zatravňovací tvárnice, příkopy a vsakovací jámy apod.) nebo odvádět samostatnou kanalizací do recipientu. Podzemní vody (včetně přepadŧ ze studní apod.), které by do kanalizace vnikaly jakýmkoliv zpŧsobem, nelze kanalizací odvádět. Jejich vnikání do kanalizace musí být zabráněno. Vyjímečně lze povolit vypouštění těchto vod do kanalizace tam, kde je to potřebné z provozních dŧvodŧ např. k proplachování stok. Vyuţívání odpadů na ČOV

L.9

Na ČOV Plzeň, tj. na zařízení které není určeno k nakládání s odpady (kromě vyprodukovaných vlastních odpadŧ) lze vyuţívat odpady kategorie „O“, které není vhodné vypouštět do kanalizace, ale které splňují poţadavky stanovené na vstupní suroviny. Při nakládání s těmito odpady nesmějí být porušovány zvláštní právní předpisy, v souladu s nimiţ je zařízení provozováno a právní předpisy na ochranu zdraví lidí a ţivotního prostředí. Při provozování tohoto zařízení se vyţaduje ohlášení ve smyslu ustanovení § 39, odst.3 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a prováděcího předpisu a přizpŧsobení provozního řádu tohoto zařízení. Do objektu ČOV Plzeň II je moţné k dalšímu zpracování dováţet dále uvedené odpadní vody a odpadní kaly, specifikované ve smyslu vyhl. č.381/2001 Sb. v platném znění, kterou se stanoví Katalog odpadŧ. Jejich dovoz podléhá, po předchozím ověření dostupné technologie, okamţitým kapacitním moţnostem ČOV a podmínkám a závazkŧm vyplývajícím ze smlouvy uzavřené s pŧvodcem (producentem) či přepravcem. Provozovatel vede evidenci o dovozu těchto odpadŧ. L.9.1 Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené - Kaly z čištění komunálních odpadních vod, katalog. číslo 19 0805 Neodvodněné kaly z komunálních (biologických) čistíren odpadních vod převáţně z jiných lokalit a objektŧ provozovaných Vodárnou Plzeň a.s. Zpracování těchto kalŧ je v souladu s provozním řádem ČOV, na které se tyto kaly vyuţívají. - Směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky, katalog. číslo 19 0809 -

Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 190813, katalog. č. 190814 Výpustným místem je jímka dovezených kalŧ event. jiné výpustné místo dle pokynŧ provozovatele ČOV.

L.9.2 Odpady z výroby vody pro spotřebu lidí nebo vody pro průmyslové účely - Kaly z čiření vody, katalog. číslo 19 0902 Odsazené odpadní kaly z flokulace, sedimentace a regenerace filtračních náplní vodárenských technologií převáţně z objektŧ provozovaných Vodárnou Plzeň a.s. Výpustným místem je jímka dovezených kalŧ event. jiné výpustní místo dle pokynŧ provozovatele ČOV. L.9.3 Odpadní kaly z čištění odpadních vod z výroby a zpracování potravin v místě jejich vzniku Z výroby a zpracování masa, ryb a jiných potravin ţivočišného pŧvodu: 39(celkem 43)


- Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku, katalog. číslo 020204 Z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin a z konzervárenského prŧmyslu: - Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku, katalog. číslo 020305 Z mlékárenského prŧmyslu: - Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku, katalog. číslo 020502 Z pekáren a z výroby cukrovinek: - Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku, katalog. číslo 020603 Z výroby alkoholických a nealkoholických nápojŧ: - Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku, katalog. číslo 020705 L.10

Pouţívání mikrobiálních a enzymatických přípravků v předčistících zařízeních Aplikace přípravků je moţná pouze po předloţení konkrétního návrhu aplikace a písemném odsouhlasení provozovatelem kanalizace. Při aplikaci musí být dodrţeny koncentrační limity ukazatelŧ znečištění vypouštěných OV stanovené pro producenta tímto KŘ. Výjimku tvoří pouze ukazatel pH, jehoţ min. hodnota se v tomto případě stanovuje na 5. V případě odsouhlasení aplikace těchto přípravkŧ pro konkrétní pouţití poţaduje se u nově povolovaného VD stanovit ověřovací provoz aplikace v souběhu se zkušebním provozem tohoto VD. Vţdy se poţaduje zasílat výsledky aplikace přípravkŧ provozovateli kanalizace v min. rozsahu 4 rozborŧ míry znečištění vypouštěné OV s intervalem odběru min. 21 dnŧ. Pouţití a aplikace těchto přípravkŧ se povaţuje za vyjímečnou záleţitost a nesmí být na úkor dimenzování předčistícího zařízení. V případě narušování bezpečnosti a plynulosti odvádění OV je provozovatel oprávněn pouţití těchto přípravkŧ zakázat.

L.11

Obsahy ţump a septiků Obsahy ţump a septikŧ se ve smyslu § 38, odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách povaţují za odpadní vody a jejich dovoz na ČOV II nahrazuje chybějící kanalizaci. Mohou se dováţet a čistit na ČOV za podmínek tohoto KŘ a přepravních smluv uzavíraných mezi provozovatelem ČOV a přepravcem. K uzavření takové smlouvy se poţaduje předloţení příslušného oprávnění přepravce, kterým je ţivnostenský list pro silniční motorovou dopravu nákladní (koncesovaná ţivnost), popř ţivnostenský list pro nakládání s odpady včetně přepravy vyjma nebezpečných (volná ţivnost). Pro tyto odpadní vody je stanoven koncentrační limit znečištění dle přílohy "C" kanalizačního řádu s výjimkou ukazatelŧ : CHSKCR, BSK5, NL, N-NH4+, pro které se limit nestanovuje. Výpustným místem je evidenční a výpustná stanice HUBER před jímkou čerpací stanice spodního pásma ČOV. Pro kontrolu jakosti těchto vod platí přiměřeně ust. kap. M s tím, ţe se odebírá prostý vzorek odpadní vody.

L.12

Průsakové vody ze skládek odpadů Jedná se o odpadní vody ve smyslu § 38, odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách. Mohou se dováţet a čistit na ČOV za podmínek tohoto KŘ a přepravních smluv uzavíraných mezi provozovatelem ČOV a přepravcem pouze v omezeném denním objemu. K uzavření takové smlouvy se poţaduje předloţení příslušného oprávnění přepravcem, kterým je ţivnostenský list pro silniční motorovou dopravu nákladní (koncesovaná ţivnost), popř. ţivnostenský list pro nakládání s odpady včetně přepravy vyjma nebezpečných (volná ţivnost). 40(celkem 43)


Pro tyto odpadní vody budou vţdy stanoveny ukazatele a jejich limitní koncentrační hodnoty individuelně jako pro kategorii „A“, popř. kategorii „B“, písmeno d), při dodrţení podmínek KŘ, zejména podle kap. H kanalizačního řádu. Výpustným místem je evidenční a výpustná stanice HUBER před jímkou čerpací stanice spodního pásma ČOV. Pro kontrolu jakosti těchto vod platí přiměřeně ust. kap. M s tím, ţe se odebírá prostý vzorek odpadní vody.

M. Způsob kontroly dodržování Kanalizačního řádu M.1

Kontrola prováděná odběratelem (producentem)

Odběratel je povinen17) v místě a v rozsahu stanoveném tímto KŘ v kap. J a L kontrolovat míru znečištění a měřit mnoţství vypouštěných OV do kanalizace. Tato povinnost se nevztahuje na domácnosti s výjimkou kategorie B.e). Předepsané analýzy mŧţe provádět pouze laboratoř, která má příslušné oprávnění 15). Odběratel kategorie „A“ poskytne výsledky své kontroly provozovateli bez vyzvání nejpozději do 30 dnů od provedení rozborů, odběratel kategorie „B“ poskytne výsledky své kontroly provozovateli na poţádání. M.2

Kontrola prováděná provozovatelem

Provozovatel provádí kontrolu mnoţství a míry znečištění OV vypouštěných do kanalizace jednotlivými producenty podle plánu kontrol míry znečištění OV a kalŧ 18) nebo namátkově. Tato kontrola spočívá v odběru kontrolních vzorkŧ OV, jak bude uvedeno dále a porovnání ukazatelŧ znečištění s limity stanovenými KŘ, popř. povolením VPÚ k vypouštění OV do kanalizace. Předepsané analýzy mŧţe provádět pouze laboratoř, která má příslušné oprávnění 15). Hodnoty limitních ukazatelŧ stanovených KŘ nebo rozhodnutím VPÚ jsou dodrţeny, pokud nejsou kontrolním odběrem vzorkŧ a jejich analýzou zjištěny hodnoty vyšší. Překročení maximálních koncentračních hodnot v kontrolním vzorku nebo překročení ročních hmotnostních (bilančních) hodnot můţe být postihováno smluvní sankcí ve smyslu uzavřené obchodní smlouvy o odvádění OV, popř. provozovatel můţe podat vodoprávnímu úřadu oznámení správního deliktu spočívajícího v neoprávněném vypouštění OV do kanalizace. Překročení koncentračních a bilančních hodnot bude producentŧm oznámeno dopisem s upozorněním, nebo s uplatněním smluvní sankce, nebo s oznámením o předání podnětu k zahájení správního řízení vodoprávnímu úřadu. Přílohou je vţdy protokol o výsledku laboratorní analýzy. Současně mohou být uplatněny ztráty provozovatele vzniklé neoprávněným vypouštěním OV. Producent (odběratel) je povinen umoţnit vlastníkovi popř. provozovateli kanalizace přístup na pozemky nebo stavby připojené na kanalizaci jichţ je vlastníkem nebo uţivatelem za účelem kontroly dodrţování KŘ a odběru vzorkŧ odpadní vody.

17 18

) § 18, odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb ) §9 vyhl. Mze č. 428/2001 Sb. 41(celkem 43)


M.3

Poţadavky na odběr a rozbor kontrolních vzorků OV19)

Kontrolní vzorky OV vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě odebírá provozovatel za přítomnosti odběratele (producenta). Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorku sepíše provozovatel s odběratelem protokol. Konzervaci a potřebnou manipulaci vzorku v laboratoři provozovatele je moţné provést na poţádání za přítomnosti zástupce odběratele: - v den odběru vzorku, je-li odběr směsného vzorku ukončen v počátku nebo v prŧběhu ranní směny - nejpozději následující den po odběru vzorku Jsou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborŧ vzorkŧ OV, provádí rozbor odebraných kontrolních vzorkŧ OV kontrolní laboratoř stanovená zvláštním právním předpisem.20)

N. Odpovědnost producenta Producent odpovídá za škody způsobené porušením Kanalizačního řádu ! Neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace21) je vypouštění: - bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod, - v rozporu s podmínkami stanovenými KŘ, popř. v povolení VPÚ, - přes měřící zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřící zařízení, které v dŧsledku zásahu odběratele mnoţství vypouštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává mnoţství menší, neţ je mnoţství skutečné, tj. např. vypouštění ve větším mnoţství, ve vyšších koncentračních hodnotách, ve vyšších bilančních hodnotách znečištění či vypouštění odpadních vod o vyšších teplotách neţ bylo sjednáno nebo vypouští-li producent do veřejné kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami nebo látky jejichţ vniknutí do kanalizace musí být zabráněno. Při neoprávněném vypouštění OV do veřejné kanalizace je odběratel (producent) povinen nahradit provozovateli ztráty vzniklé tímto neoprávněným vypouštěním22). Náhradu této ztráty stanoví provozovatel kanalizace podle prokázaných vícenákladŧ zpŧsobených: a) překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných OV stanovené KŘ včetně nákladŧ spojených se zjištěním této skutečnosti, b) vlivem přímých následkŧ na kanalizační stoku a na ČOV. Tím není dotčeno právo provozovatele veřejné kanalizace na náhradu škody, vzniklé mu zvýšením poplatkŧ za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, uloţením pokuty za nedovolené vypouštění vod nebo z jiného obdobného dŧvodu.

19

) § 26 vyhl. Mze č. 428/2001 Sb. ) § 92 zákona č. 254/2001 Sb. 21 ) § 10, odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. 22 ) § 10, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. 20

42(celkem 43)


O. Přechodná ustanovení Producenti, jejichţ vypouštění OV není v souladu s tímto kanalizačním řádem, učiní příslušná opatření do 1 roku od data jeho platnosti a účinnosti tak, aby toto vypouštění bylo v souladu s kanalizačním řádem.

43(celkem 43)

Příloha „A“

Seznam producentů kategorie „A“ Producenti, jejichţ individuálně stanovené limitní hodnoty zohledňují charakter hlavního výrobního procesu a mají významný vliv na provoz veřejné kanalizace a městské čistírny odpadních vod 1. a

Plzeňská energetika a.s., Tylova 57, 316 00 Plzeň hlavní závod Škoda a.s. - výusť „A“ I. brána Tylova ul.

IČO: 25240668

1. b

Plzeňská energetika a.s., Tylova 57, 316 00 Plzeň hlavní závod Škoda a.s. - výusť „B“ III.brána Domaţlická ul.

IČO: 25240668

1. d

Plzeňská energetika a.s., Tylova 57, 316 00 Plzeň hlavní závod Škoda a.s. - výusť „D“ Emingerova ul

IČO: 25240668

2.

Plzeňská energetika a.s., Tylova 57, 316 00 Plzeň závod Škoda ETD Doudlevce, Zborovská 20, výusť v Útušické ul.

IČO: 25240668

3.

LIDRONE spol. s r.o., Ţelezniční 34, 305 38 Plzeň ústřední čistící stanice (ÚČS), Vejprnická ul.

IČO: 49786105

4.

Plzeňský Prazdroj a.s. , U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň pivovar, výust B, D, E

IČO: 45357366

5.

Masokombinát Plzeň s.r.o., Americká 68, 301 50 Plzeň provozovna Jatky Plzeň, Jateční 47

IČO: 00884600

6.

CVJ a.s., Korandova 2760/17, 316 00 Plzeň centrální výrobna jídel, Korandova 17,

IČO: 26438674

7.

Masokombinát Plzeň s.r.o. Americká 68, 301 50 Plzeň masokombinát Borská pole, Podnikatelská 15, Plzeň

IČO: 00884600

8.

STOCK Plzeň a.s., Palírenská 2, 326 00 Plzeň-Boţkov výroba lihovin

IČO: 14706563

9.

ČESKÁ REPUBLIKA VĚZEŇSKÁ SLUŢBA ČR, věznice Plzeň, Klatovská 202, 306 51 Plzeň, výust A, B

IČO: 00212423

10.

VEOLIA VODA, VODÁRNA PLZEŇ a.s. úpravna vody Plzeň, Malostranská 2

IČO: 25205625

11.

České dráhy a.s. Nábř. L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 provozovna depo kolejových vozidel , Na Sklárně 1, 301 52 Plzeň

IČO: 70994226

12.

T.O.P. EKO spol. s r.o., Skladová 14, 326 00 Plzeň provoz Spalovna odpadu

IČO: 49622692

13.

Ing. Jaroslav LOBKOWICZ Plzeňská 401, 322 00 Plzeň-Křimice potravinářská výrobna Křimice

IČO: 46853502

14.

Zemědělské druţstvo Mořina, 267 17 Mořina potravinářská výrobna Plzeň, Politických vězňŧ 5, výust B

IČO: 00103004

15.

Marius Pedersen a.s., Malé náměstí 124, 500 03 Hradec Králové provozovna skládka odpadu Dobřany – Vysoká“

IČO: 42194920

16.

Plzeňská teplárenská a.s., Doubravecká 2578/1, 304 10 Plzeň provozovna skládka odpadu Chotíkov, kazeta č.2

IČO: 49790480

Tabulky limitů pro jednotlivé producenty kateg. "A"

Příloha „B“ PRODUCENTI KATEGORIE „B“ Emisní limity vypouštěného znečištění specifické pro producenty kategorie „B“ (limitní maxima 2-hodinového směsného vzorku odebraného v kontrolním profilu na přípojce před zaústěním do kanalizace pro veřejnou potřebu)

Skupina producentů ukazatel znečištění

kód

jednotka

limit

a) veřejné, závodní a školní stravování, ţivnostenské a průmyslové provozy s produkcí OV obsahující oleje a tuky rostlinného a ţivočišného původu extrahovatelné látky EL mg/l 100 b) zdravotnická zařízení extrahovatelné látky (jen v příp. stravov. provozu) tenzidy anionaktivní infekční mikroorganismy rtuť a sloučeniny rtuti (jen v příp. stomat. ordinace)

EL mg/l 100 PAL A mg/l 20 Salmonella sp. - negativní nález Hg mg/l 0,05

c) provozy a objekty s produkcí OV obsahujících ropné látky uhlovodíky C10 - C 40 C10-40 mg/l 14 tenzidy anionakt. (pouze u myček mot. voz.) PAL A mg/l 15 (u parkovišť, provozoven a objektŧ s přerušovaným a nepravidelným vypouštěním odpadních vod jsou daná limitní maxima vztaţena k okamţitému prostému vzorku) d) ostatní ukazatele a emisní popř. hmotnostní limity stanovené specificky k charakteru činnosti e) producenti v lokalitách veřejné kanalizace ukončené volnými výustěmi v případech vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace ukončené VKV do vod povrchových bude před připojením poţadováno vyčištění odpadních vod na úroveň danou příslušnými právními předpisy upravujícími vypouštění odpadních vod do vod povrchových (Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění Nař. vl. č. 229/2007 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod). Minimální rozsah ukazatelŧ u domovních čistíren pro kontrolu míry znečištění vypouštěných OV je: CHSKCR , BSK5, NL Producenti s čištěním OV na současné technologické úrovni (s DČOV) a nově připojovaní producenti: Ukazatel NL CHSKCR BSK5

mg/l 40 80 40

Výše uvedené hodnoty platí do doby, neţ bude VKV zrušena a kanalizace přepojena na ČOV. 1

Ostatní dříve napojení producenti : VKV Ukazatel CHSKCR BSK5 NL

Radčice I mg/l 400 200 200

Radčice II mg/l 400 200 200

Keřová mg/l 600 400 400

Koterov I mg/l 400 200 200

Koterov II mg/l 400 200 200

Lhota 1 Lhota 2 mg/l 224 98 65

mg/l 107,7 32,3 30

Pro všechny skupiny producentŧ platí v ostatních ukazatelích znečištění vypouštěných OV limity dle tabulky v příloze "C".

2

Příloha „C“ EMISNÍ LIMITY VYPOUŠTĚNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ stanovené dle doporučených hodnot v př.č. 15 k vyhl.č. 428/2001 Sb.

Limitní maxima kontrolního 2-hod směsného vzorku, v případech přerušovaného vypouštění OV prostého vzorku platí pro všechny producenty odpadních vod s výjimkou producentŧ dle př. A a B, majících limitní hodnoty jmenovitě a specificky určené Ukazatel znečištění teplota reakce chemická spotřeba kyslíku dichromanem biochemická spotřeba kyslíku nerozpuštěné látky (při 105 ºC) nerozpuštěné látky ztráta ţíháním (při 550 ºC) rozpuštěné látky (při 105 ºC) rozpuštěné anorganické soli (při 550 oC) amoniakální dusík dusík celkový fosfor celkový tenzidy anionaktivní extrahovatelné látky uhlovodíky C10 aţ C40 *) kyanidy celkové kyanidy toxické chloridy fenoly jednomocné kovy - kadmium měď chrom celkový olovo arsen zinek rtuť nikl vanad selen molybden kobalt fluoridy adsorbovatelné organické halogeny polychlorovné bifenyly (suma kongenerŧ č. 28,52,101,138,153,180) polycyklické aromatické uhlovodíky

Kód T pH CHSKCr BSK5 NL105 NL z.ţ. RL105 RAS N-NH4+ NC PC PAL A EL C10-40 CN-cel CN-tox ClFN Cd Cu Cr Pb As Zn Hg Ni V Se Mo Co FAOX PCB PAU

Jednotka ºC mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

Mezní hodnota 40 6–9 1600 800 500 200 2500 1200 45 70 10 10 80 7,0 0,2 0,1 200 5,0 0,1 1,0 0,3 0,1 0,2 2,0 0,05 0,1 0,05 0,05 0,2 0,2 2,0 0,2 0,005 0,01

suma: fluoranthen, benzo(b)fluoranthen, benzo (k) fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, ideno (1,2,3-cd) pyren

infekční mikroorganismy Salmonella sp. Negativní nález podmínky uvádění radionuklidŧ do ţivotního prostředí jsou stanoveny zákonem radioaktivní látky č. 18/1997 Sb. o mírovém vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření.

*) dle ČSN EN ISO 9377-2 10/2001, Z1 05/2007


K A N A L I Z A ČN Í

ČÁ D

DODATEK Č. 1 vypracovaný podle ustanovení §14 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v platném znění a ustanovení § 24 a 25 prováděcí vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb. v platném znění

Schválení vlastníkem a provozovatelem kanalizace: Vlastník kanalizace: Statutární město Plzeň schvaluje: Odbor správy infrastruktury


Schválení vodoprávním úřadem: podle § 14, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb.

Magistrát města Plzně, odbor ŽP

Datum: 25.3.2008 č.j. rozhodnutí: OŢP/2464/08-3 Platnost do: 31.12.2010 Platnost prodlouţena do: Vypracoval: VODÁRNA PLZEŇ a.s. Datum: Únor 2008

49(celkem 63)

ROZDĚLOVNÍK: Vyhotoveno v 8 originálech, 7 řízených kopiích Originál obdrţí: 1x MMP odbor ţivotního prostředí, 1x MMP odbor stavebně správní, speciální stavební úřad staveb vodních děl 1x MMP odbor infrastruktury města Plzně 1x MěÚ Nýřany, odbor ţivotního prostředí 1x Obecní úřad Zruč-Senec 1x Česká inspekce ţivotního prostředí, odd. ochrany vod 1x Vodárna Plzeň a.s. vodohospodář 1x Vodárna Plzeň a.s. archiv Řízená kopie: 1x Vodárna Plzeň a.s., úsek odpadních vod 1x Vodárna Plzeň a.s., výrobně-technický útvar 1x Vodárna Plzeň a.s., obchodní úsek 1x Vodárna Plzeň a.s., technolog odpadních vod, 1x Vodárna Plzeň a.s., provoz kanalizace, 1x Vodárna Plzeň a.s., laboratoř odpadních vod, 1x Vodárna Plzeň a.s., provoz ČOV Plný text schváleného kanalizačního řádu a jeho dodatkŧ vč. příloh B a C je zveřejněn na internetových stránkách Vodárny Plzeň a.s.: www.vodarna.cz

Tento dodatek kanalizačního řádu města Plzně a obce Zruč-Senec rozšiřuje kanalizační řád a jeho platnost na kanalizaci v Malesicích, části města Plzně. Změny a doplnění kanalizačního řádu: 1.

Kapitola D.3.18 Malesice se nahrazuje novým zněním: Území Malesic, připojené k městu Plzeň v roce 2003, je odkanalizováno jednak starou dešťovou kanalizací ukončenou 4 volnými výustmi do Malesického potoka a řeky Mţe a jednak novou splaškovou kanalizací v SV části obce zakončenou malou ČOV. Tato nová kanalizace není předmětem provozování Vodárnou Plzeň a.s. a není ani předmětem tohoto kanalizačního řádu. Kanalizační stoky jsou vybudované z kameninového a ţelezobetonového potrubí odpovídajícího profilu a jsou zakončené volnými výustmi označenými v situaci VO2, VO3, VO5, VO6. Jednotlivé nemovitosti jsou na kanalizaci napojeny po předčištění biologickými septiky a v poslední době domovními čistírnami. Rozsah kanalizace napojené na jednotlivé výusti: VO2: ul. Vlkýšská, Bezová (napojeno 6 RD a 1 RCH se septiky - 16 obyv.) VO3: ul. Ke Kostelu, Ke sv. Josefu, Luhová (napojeno 1 BD a 3 RD se septiky, 1 RD s DČOV - 17 obyv.) VO5: ul. Chotíkovská, Mlýnská, Ke Mţi a Malesická náves (napojeno 44 RD se septikem, 1 RCH s DČOV - 130 obyv.) VO6: ul. Ke Mţi (napojeno 11 RD se septiky - 24 obyv.)

2.

Kapitola D.4.6 Volné kanalizační výusti se na konci doplňuje o poř.č. 8-11: 8. 9. 10. 11.

3.

4.

název výusti Malesice 2 (VO2) Malesice 3 (VO3) Malesice 5 (VO5) Malesice 6 (VO6)

recipient Mţe (Malesický potok) Mţe Mţe Mţe

poznámka B B B B

profil 500 500 600 400

V kap. D5. Statistické údaje - Město Plzeň se aktualizují následující údaje: Počet napojených obyvatel na kanalizaci celkem 159 691 z toho na kanalizaci s VKV z toho Malesice 187 Počet volných kanalizačních výustí (VKV) 11

543

Kapitola F.4 Údaje platného povolení VPÚ k vypouštění OV do recipientu - volné kanalizační výusti se na konci doplňuje takto: Povolení k vypouštění OV z VKV Malesice bylo vydáno rozhodnutím Magistrátu města Plzně, odborem ţivotního prostředí dne 11.12.2007 pod č.j.: OŢP/7523/07-3:

Limity mnoţství: mnoţství Q: Qroční Qmax měsíc Qprŧm Qmax

jednotka Malesice 2 m3/rok 1192 m3/měsíc 101 l/s 0,04 l/s 0,32

VKV Malesice 3 Malesice 5 Malesice 6 1280 9713 1804 109 825 153 0,04 031 0,06 0,35 1,97 0,49

Limity znečištění: VKV Malesice 2 - VO2: Ukazatel znečištění CHSKCR BSK5 NL

t/rok 0,381 0,191 0,289 51(celkem 63)

"p" mg/l 400 200 200

"m" mg/l 700 400 400

N-NH4+ Pcelk.

0,043 0,022

30 15

50 25

t/rok 0,410 0,205 0,289 0,043 0,022

"p" mg/l 400 200 200 30 15

"m" mg/l 700 400 400 50 25

t/rok 3,497 1,554 1,554 0,466 0,117

"p" mg/l 450 200 200 60 15

"m" mg/l 700 400 400 80 25

t/rok 0,722 0,505 0,289 0,043 0,022

"p" mg/l 500 350 200 30 15

"m" mg/l 700 400 400 80 25

VKV Malesice 3 - VO3: Ukazatel znečištění CHSKCR BSK5 NL N-NH4+ Pcelk. VKV Malesice 5 - VO5: Ukazatel znečištění CHSKCR BSK5 NL N-NH4+ Pcelk. VKV Malesice 6 - VO6: Ukazatel znečištění CHSKCR BSK5 NL N-NH4+ Pcelk.

Platnost povolení se stanovuje do 31.12.2010. Povolení je vázáno m.j. na tyto podmínky a povinnosti: - Objem vypouštěných OV bude znečišťovatel sledovat nepřímým zpŧsobem - Jakost vypouštěných OV v ukazatelích dle rozhodnutí bude znečišťovatel sledovat dvouhodinovým směsným vzorkem v profilu na odtoku z kaţdé výusti s etností 6x ročně. - Údaje o objemu a jakosti vypouštěných OV budou za kalendářní rok předávány do konce února násl. roku správci povodí a vodoprávnímu úřadu. 5.

V kapitole G.4 Údaje o recipientech - volné kanalizační výusti se na konci doplňuje nový text: Pro VKV Malesice je recipient: Mţe, významný vodní tok, č.h.p.: 1-11-01-184, 185, ř.km: 10,0 Q355 = 1,22 m3/s Jakost vody v toku Mţe (C95 rok 2005-6) v profilu VN Hracholusky dle správce toku: BSK5 : 2,6 mg/l CHSKCR: 22,4 mg/l NL: 4,5 mg/l N-NH4+: 0,55 mg/l Pc: 0,11 mg/l

6.

V příloze "B" kanalizačního řádu se na str. 2 doplňuje tabulka pro VKV - ostatní dříve napojení producenti:

VKV Ukazatel CHSKCR

Malesice 2 Malesice 3 Malesice 5 Malesice 6 mg/l mg/l mg/l mg/l 400 400 450 500 52(celkem 63)

BSK5 NL

7.

200 200

200 200

200 400

350 200

Grafické přílohy se doplňují o přílohu: 8. Situace kanalizace a volných výustí Malesice

14

8.

V kap. L.2 Místa odběru vzorků a L.4 Druhy odebíraných vzorků se poznámka pod čarou tímto zněním: 14 ) ČSN EN ISO 5667-1, 3, 13: 2006 Jakost vod. Odběr vzorkŧ, část 1, 3, 13 ČSN ISO 5667-10, 14 Jakost vod, Odběr vzorkŧ, část 10, 14

9.

V kap. L.5 Rozsah a četnost analýz prováděných producentem se na začátek poslední věty přidávají slova "Odběry a". V poznámce 15) se na začátek doplňuje text: "§3, odst.4".

) nahrazuje

10. V kap. L.6 Analytické metody stanovení hodnot ukazatelů míry znečištění OV se za slova Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. přidává text: "v platném znění" a v poslední větě se slovo "uvedeny " nahrazuje slovem: "specifikovány". V poznámce č. 16) se na konci textu přidávají slova: "v platném znění".

ST ATUTÁR NÍ MĚS TO PLZEŇ OBEC ZRUČ - SENEC


ČÁ D

DODATEK Č. 2 vypracovaný podle ustanovení §14 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v platném znění a ustanovení § 24 a 25 prováděcí vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb. v platném znění

Schválení vlastníkem a provozovatelem kanalizace: Vlastník kanalizace: Statutární město Plzeň schvaluje: Odbor správy infrastruktury


53(celkem 63)

Schválení vodoprávním úřadem: podle § 14, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb.

Magistrát města Plzně, odbor ŽP

Datum: 8.7.2008 č.j. rozhodnutí: OŢP/4922/08-3 Platnost do: 31.12.2010 Platnost prodlouţena do: Vypracoval: VODÁRNA PLZEŇ a.s. Datum: Květen 2008

54(celkem 63)

ROZDĚLOVNÍK: Vyhotoveno v 9 originálech, 7 řízených kopiích Originál obdrţí: 1x MMP odbor ţivotního prostředí, 1x MMP odbor stavebně správní, speciální stavební úřad staveb vodních děl 1x MMP odbor správy infrastruktury města Plzně 1x MěÚ Nýřany, odbor ţivotního prostředí 1x Obecní úřad Zruč-Senec 1x Vodárenská a kanalizační a.s. 1x Česká inspekce ţivotního prostředí, odd. ochrany vod 1x Vodárna Plzeň a.s. vodohospodář 1x Vodárna Plzeň a.s. archiv Řízená kopie: 1x Vodárna Plzeň a.s., úsek odpadních vod 1x Vodárna Plzeň a.s., výrobně-technický útvar 1x Vodárna Plzeň a.s., obchodní úsek 1x Vodárna Plzeň a.s., technolog odpadních vod, 1x Vodárna Plzeň a.s., provoz kanalizace, 1x Vodárna Plzeň a.s., laboratoř odpadních vod, 1x Vodárna Plzeň a.s., provoz ČOV Plný text schváleného kanalizačního řádu a jeho dodatkŧ vč. příloh B a C je zveřejněn na internetových stránkách Vodárny Plzeň a.s.: www.vodarna.cz

Tento dodatek kanalizačního řádu města Plzně a obce Zruč-Senec rozšiřuje kanalizační řád a jeho platnost na kanalizaci v Radčicích, části města Plzně, volnou výust VO2 a zohledňuje změny na kanalizaci v souvislosti s přepojením oddílné kanalizace "Ve Višňovce" do veřejné kanalizace a s tím související ukončení provozu DČOV Boţkov. Změny a doplnění kanalizačního řádu: 8.

V kapitole D.3.11 Stav odvodnění jednotlivých čtvrtí - Božkov se v poslední větě slova "vyústěním do Boţkovského potoka" nahrazují slovy: "s napojením do veřejné kanalizace".

9.

Kapitola D.4.6 Volné kanalizační výusti se na konci doplňuje o poř. č. 12: název výusti 12. Radčice VO2

recipient Mţe

profil 400

poznámka Kamenina

10. V kap. D5. Statistické údaje - Město Plzeň se aktualizují následující údaje: Počet napojených obyvatel na kanalizaci celkem 159 792 z toho na kanalizaci s VKV Počet volných kanalizačních výustí (VKV) 12

644

11. V kapitole E. Údaje o ČOV se: a) mění část textu v prvním odstavci počet čistíren na území města na "2", a na konci věty se vypouští slova: "a čistírna v lokalitě Boţkov pro několik rodinných domŧ". b) vypouští kapitoly: E.3, E.4.3, E.5.3 c) v podkapitole E.6 Počet připojených obyvatel na ČOV se druhý odstavec nahrazuje novým zněním: Celkový počet napojených ekvivalentních obyvatel - EOB60 : ČOV Plzeň 415 208 ČOV Křimice 1 484 Celkem 416 692 12. V kapitole F. Údaje platného povolení VPÚ k vypouštění OV do recipientu se: a) vypouští kapitola F.3 b) doplňuje na konci kapitola F.4 Údaje platného povolení VPÚ k vypouštění OV do recipientu - volné kanalizační výusti takto: Povolení k vypouštění OV z VKV Radčice VO2 bylo vydáno rozhodnutím Magistrátu města Plzně, odborem ţivotního prostředí dne 23.5.2008 pod č.j.: OŢP/3802/08-3:

Limity mnoţství: mnoţství Q Qroční Qmax měsíc Qprŧm Qmax

jednotka m3/rok m3/měsíc l/s l/s

VKV Radčice VO2 7569 643 0,24 1,81

Limity znečištění: Ukazatel znečištění CHSKCR BSK5 NL N-NH4+ Pcelk.

t/rok 1,82 0,91 1,21 0,18 0,09

"p" mg/l 300 150 200 30 15

56(celkem 63)

"m" mg/l 600 300 400 50 25

Platnost povolení se stanovuje do 31.12.2010. Povolení je vázáno m.j. na tyto podmínky a povinnosti: - Objem vypouštěných OV bude znečišťovatel sledovat nepřímým zpŧsobem - Jakost vypouštěných OV v ukazatelích dle rozhodnutí bude znečišťovatel sledovat dvouhodinovým směsným vzorkem v profilu na odtoku z kaţdé výusti s četností 6x ročně. - Údaje o objemu a jakosti vypouštěných OV budou za kalendářní rok předávány do konce února následujícího roku správci povodí a vodoprávnímu úřadu. 13. V kapitole G. Údaje o recipientech se vypouští kapitola G.3 ČOV Boţkov 14. V příloze "B" kanalizačního řádu se na str. 2 doplňuje tabulka pro VKV - ostatní dříve napojení producenti:

VKV Ukazatel CHSKCR BSK5 NL

Radčice VO2 mg/l 300 150 200

15. Grafické přílohy se doplňují o přílohu: 16. Situace volné výusti Radčice VO2, M 1:1000 17. Situace kanalizace Radčice s výustí VO2, M 1:2000



ČÁ D

DODATEK Č. 3 změny na kanalizaci města Plzně

vypracovaný podle ustanovení §14 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v platném znění a ustanovení § 24 a 25 prováděcí vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb. v platném znění

Schválení vlastníkem a provozovatelem kanalizace: Vlastník kanalizace: Statutární město Plzeň schvaluje: Magistrát města Plzně, Odbor správy infrastruktury Palackého náměstí 6, 301 00 Plzeň


57(celkem 63)

Schválení vodoprávním úřadem: podle § 14, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. Magistrát města Plzně, odbor životního prostředí Datum: 24.10.2008 č.j. rozhodnutí: OŢP/7033/08-3 Platnost do: Platnost prodlouţena do: Vypracoval: VODÁRNA PLZEŇ a.s. Datum: Září 2008

58(celkem 63)

ROZDĚLOVNÍK: Vyhotoveno v 8 originálech, 7 řízených kopiích Originál obdrţí: 1x MMP odbor ţivotního prostředí, 1x MMP odbor stavebně správní, speciální stavební úřad staveb vodních děl 1x MMP odbor infrastruktury města Plzně 1x MěÚ Nýřany, odbor ţivotního prostředí 1x Obecní úřad Zruč-Senec 1x Česká inspekce ţivotního prostředí, odd. ochrany vod 1x Vodárna Plzeň a.s. vodohospodář 1x Vodárna Plzeň a.s. archiv Řízená kopie: 1x Vodárna Plzeň a.s., úsek odpadních vod 1x Vodárna Plzeň a.s., výrobně-technický útvar 1x Vodárna Plzeň a.s., obchodní úsek 1x Vodárna Plzeň a.s., technolog odpadních vod, 1x Vodárna Plzeň a.s., provoz kanalizace, 1x Vodárna Plzeň a.s., laboratoř odpadních vod, 1x Vodárna Plzeň a.s., provoz ČOV Plný text schváleného kanalizačního řádu a jeho dodatkŧ vč. příloh B a C je zveřejněn na internetových stránkách Vodárny Plzeň a.s.: www.vodarna.cz

Tento dodatek kanalizačního řádu města Plzně a obce Zruč-Senec aktualizuje kanalizační řád a jeho dodatky D1 a D2 po dokončení staveb vybudovaných v rámci akce: "Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzně", které významně změnily zpŧsob odkanalizování některých částí města. Vybudované hlavní stavby - vodní díla: 1. Retenční nádrţ Gera 2. Retenční nádrţ Bolevec 3. Odkanalizování Valchy 4. Odkanalizování Radčic, Křimic a Lochotína Současně se zahájením provozování těchto staveb ukončuje se vodohospodářský provoz ČOV Křimice. Volné kanalizační výusti Plzeň-Keřová a 3x VKV Radčice budou zrušené po přepojení všech nemovitostí na novou splaškovou kanalizaci. Do té doby jsou nadále funkční.

Změny a doplnění kanalizačního řádu: V dalším textu se pod zkratkou DVHI rozumí akce: "Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzně" dokončené v roce 2008. 1.

V kap. A - Úvod se v číslovaném odstavci č. 2 nahrazují slova "místní čistírnou ....... včetně závorky" slovy: "centrální městskou čistírnou odpadních vod".

2.

V téţe kap. se vypouští IČME ČOV Křimice

3.

V kap. D.1 - Hlavní technické údaje se za první odstavec vkládá nový odstavec v tomto znění: "V některých okrajových částech města je vybudována oddílná soustava, kdy splašková kanalizace je napojena na stoky a sběrače odvádějící odpadní vodu na ČOV a dešťová kanalizace buď není vybudovaná vŧbec a nebo jen jako odvodňující komunikace a zpevněné plochy s odvodem povrchové sráţkové vody do recipientu. Konkrétní lokality jsou uvedeny dále v kap. D.3 ".

4.

V kap. D.2 - Hlavní kanalizační sběrače se na konci kapitoly doplňuje tento text: "V rámci DVHI byly vybudovány dvě nové retenční nádrţe a to RN Gera, v prostoru mezi Lidickou a Boleveckou ul., objem 4864 m3 s odvedením odpadní vody do Roudenského sběrače a RN Bolevec, v prostoru mezi Plaskou ul. a Malým Bolevcem, objem 3100 m3 s odvedením odpadních vod do Boleveckého sběrače. Tyto retenční nádrţe umoţňují, aby nedocházelo k přetěţování kapacity stávajících sběračŧ.

5.

Kap. D.3.9 - Plzeň Roudná, ul. Keřová se druhá věta nahrazuje tímto zněním: "V rámci DVHI byla v ul. Lochotínská, Keřová, Kleisslova, Dělnická a Pod Vinicemi vybudovaná nová jednotná kanalizace a odpadní vody jsou svedeny do nové ČS Na Pořičí, umístěné na levém břehu Mţe u lávky pro pěší a přečerpávány do Roudenského sběrače. Dosavadní čerpací stanice ČS Karlovarská třída bude zrušena."

6.

Kap. D.3.13 - Křimice se nahrazuje novým zněním: "Obytná část intravilánu Křimic je odvodněna jednotnou kanalizací, která byla postupně budována. V rámci DVHI byl vybudován nový sběrač - Křimický, který je DN 800, podchycuje odpadní vody ze všech stávajících stok a je ukončen v areálu bývalé ČOV v nové ČS B3. Současně je v tomto areálu nová retenční zdrţ objemu 300 m3. Z ČS B3 jsou odpadní vody přečerpány pomocí výtlačného řadu DN 125 do ČS B, leţící na pravém břehu Mţe, vybudované v rámci odkanalizování Radčic. Prŧmyslová zóna Křimic je v rámci DVHI odkanalizována novou splaškovou kanalizací DN 300, DN 400 a odpadní vody jsou svedeny do ČS B1, ze které jsou přečerpávány výtlačným řadem DN 125 do ČS B."

7.

Kap. D.3.15 - Radčice se nahrazuje novým zněním: "V rámci DVHI byla na celém území Radčic vybudována nová splašková kanalizace oddílné soustavy, DN 250 a DN 300 a dosavadní kanalizace s tzv. volnými výustěmi bude slouţit k odvedení sráţkových vod. Výusti nebudou fyzicky zrušené, budou v současné funkci slouţit do doby přepojení všech nemovitostí na novou kanalizaci a po tomto přepojení se budou jimi odvádět do Mţe pouze sráţkové vody. Veškeré splaškové odpadní vody jsou stokami svedeny do ČS B3 na levém břehu Mţe a z této ČS budou výtlakem DN 100 přečerpávány do ČS B na pravém břehu Mţe. 60(celkem 63)

Součástí DVHI je téţ Radčický výtlak DN 200, délky 4426 m, kterým se odpadní vody z území Radčic a Křimic dopravují z ČS B do Lochotínského sběrače. 8.

Za kap. D.3.19 se zařazuje další kapitola D.3.20 Valcha v tomto znění: "Na území Valchy, která patří z hlediska veřejné správy pod městskou část Plzeň 3, byla v rámci DVHI vybudována kompletní splašková kanalizace oddílné soustavy. Všechny stoky jsou DN 300, celková délka je 7088 m. Odpadní vody jsou dopravovány pomocí 5 čerpacích stanic a společně odváděny do Litického sběrače pomocí ČS 1. Součástí stavby je pět výtlačných řadŧ DN 75 a 125 s celkovou délkou 1969 m. Všechny ČS jsou uspořádány jako podzemní šachtové s automatickým provozem s rezervním čerpadlem a s přenosem dat do centrálního dispečinku provozovatele."

9.

Kap. D.4.1 - Odlehčovací komory - místopis se doplňuje o nové objekty: Číslo

Místopis výustě odlehčení výusť do RN Gera výusť do RN Bolevec

Vodní tok -

Umístění odlehčovací komory OK Gera Bolevecká ul. OK Bolevec ul. U Velkého rybníka, u ţelezničního nadjezdu

10. Kap. D.4.3 - Retenční stoky a nádrţe se doplňuje o nové retence: "RN 13 Retenční nádrţ Gera Ţelezobetonová monolitická nádrţ rozměrŧ 30,4 x 32 x 5 m, obdélníková, o celkovém objemu 4864 m 3, rozdělená na 5 komor. Slouţí k řízenému odtoku do Roudenského sběrače při vyšších prŧtocích. Odpadní voda do nádrţe natéká z OK s bočním přepadem, na přítoku je vybudován lapač štěrku. Odtok z nádrţe je regulován hradítkem osazeným v šachtě. RN 14 Bolevec Ţelezobetonová monolitická nádrţ rozměrŧ 27,2 x 85,7 x 4 m, obdélníková, o celkovém objemu 3100 m 3, rozdělená na 4 komory. Slouţí k řízenému odtoku do Boleveckého sběrače při vyšších prŧtocích. Odpadní voda do nádrţe natéká z OK, na přítoku je vybudován lapač štěrku. Odtok z nádrţe je regulován hradítkem osazeným v šachtě. 11. V kap. D.4.5 - Čerpací kanalizační stanice se na konci doplňují čerpací stanice vybudované v rámci DVHI: "ČS Na Pořičí ČS B ČS B1 ČS B2 ČS B3

odkanalizování ulic Lochotínská, Keřová, Kleisslova, Dělnická a Pod Vinicemi přečerpání odpadních vod z Radčic a Křimic odkanalizování prŧmyslového území Křimic odkanalizování obytné části Křimic odkanalizování Radčic

ČS 1 ČS 2 ČS 3 ČS 4 ČS 5

odkanalizování Valchy odkanalizování Valchy odkanalizování Valchy odkanalizování Valchy odkanalizování Valchy"

12. V kap. D.5 - Statistické údaje pro MĚSTO PLZEŃ se aktualizují některé údaje: Počet obyvatel bydlících na území města k 1.1.2008: 165 238 (dle ČSÚ) Počet obyvatel města napojených na kanalizaci celkem: 162 500 (odborný výpočet) Procento napojení: 98,3 Počet obyvatel napojených na kanalizaci s VKV: 720 Délka kanalizace na území města v km: 476 Počet přečerpávacích stanic: 23 Počet odlehčovacích a rozdělovacích komor: 81 Počet retenčních nádrţí a stok: 14 Počet volných kanalizačních výustí (VKV): 12

61(celkem 63)

13. V kap. E - Údaje o ČOV se: a) mění text prvního odstavce takto: "Na území města Plzeň je ke dni aktualizace kanalizačního řádu v provozu jedna centrální ČOV." b) vypouští podkapitoly E.2; E.4.2; E.5.2; c) v podkapitole E.6 mění počet fyzických i ekvivalentních obyvatel napojených na ČOV takto: "Celkový počet fyzických osob napojených na ČOV Plzeň Zruč-Senec Celkem

161 780 2 000 163 780

Celkový počet ekvivalentních osob napojených na ČOV: ČOV Plzeň

418 000"

14. V kap. F.2 - ČOV Křimice se na konci kapitoly doplňuje tato věta: "Po připojení Křimic na centrální ČOV Plzeň nebude povolení vyuţívané a vzhledem k platnosti rozhodnutí zaniká k 31.12.2008." 15. V kap. G. - Údaje o recipientech se podkapitola G.2 vypouští. 16. Grafické přílohy se rozšiřují o nové přílohy: č. 11 Situace DVHI Plzeň - Valcha, M 1:10000 č. 12 Situace DVHI Plzeň - Křimice, Radčice, Lochotín M 1: 10000

62(celkem 63)

O B E C Z R U Č - S E N E C

Recommend Documents