O autorech Dóra Bakucz (nar. 1977) získala titul Mgr. v oboru španělská a maďarská filologie na Univerzitě ELTE v Budapešti. Na stejné univerzitě obhájila i doktorskou práci zabývající se argentinskou literaturou (konkrétně historií a žánrovým zařazením mikropovídky a její modalitou založenou na palimpsestu). Její publikační činnost zahrnuje literární překlady i odborné články o současné hispanoamerické próze či o srovnávací literatuře. Vyučuje španělskou a hispanoamerickou literaturu na maďarské Katolické univerzitě Pétera Pázmánye. David Čeněk (nar. 1973) absolvoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity (obor francouzština – španělština). V roce 2004 dokončil studia oboru filmová věda na FF Univerzity Karlovy. Působí jako asistent na katedře filmových studií FF UK, přednáší na FAMU. Specializuje se především na dějiny latinskoamerického filmu, afrických a arabských kinematografií, francouzského a španělského filmu. Dlouhodobě se věnuje také tématu vizuální antropologie. Edičně připravil a přeložil ve spolupráci s Helenou Bendovou publikaci Jean-Luc Godard, texty a rozhovory. Je autorem monografie Chris Marker (NAMU, 2012). Jako spolueditor se podílel na knize Vizuální antropologie – kultura živá a viděná (Tereza Porybná ed., 2011) a Alain Resnais. Kinematografia mozgu (David Čeněk, Martin Kaňuch, Michal Michalovič eds., Bratislava 2013). Je autorem kapitoly Panorama mexického filmu (In: Hingarová Vendula, Květinová Sylvie, Eichlová Gabriela eds., Mexiko – 200 let nezávislosti, 2010). Jiří Černý (nar. 1936) absolvoval FF Univerzity Palackého (1959) a postgraduální kurzy v Lisabonu (1968–69) a v Madridu (1970). V letech 1959–63 působil jako učitel češtiny v Kurzu pro zahraniční studenty v Mariánských Lázních, z toho rok jako překladatel a tlumočník 353
v Havaně. Od 1963 je na FF UP, přednáší obecnou a španělskou (dříve i portugalskou) lingvistiku. Přednášel na univerzitách v Polsku, Rumunsku, na Slovensku, na Kubě, v Německu, Švýcarsku, Španělsku, Portugalsku, v Mexiku, USA, Chile, Brazílii. Má více než 200 publikací, z toho 10 knižních. Jeho Dějiny lingvistiky (Olomouc 1996) vyšly i ve Španělsku (Historia de la lingüística, Cáceres 1998, dotisky 2000, 2006), stejně jako Úvod do studia jazyka. V současné době dokončuje práce na Velkém španělsko-českém slovníku amerikanismů (vydání plánováno na rok 2017). Marek Halbich (nar. 1964) od roku 2002 působí na katedře obecné antropologie – integrálního studia člověka FHS Univerzity Karlovy. Zabývá se ekologickou antropologií, antropologií/sociologií turismu, antropologií/sociologií sportu, lingvistickou antropologií, kognitivní antropologií, iberoamerikanistikou se zaměřením na antropologické studium nativních etnik mexického severozápadu a Střední Ameriky a afrikanistikou se zaměřením na studium sociálních a ekologických změn na Madagaskaru a v subsaharské Africe. Terénní výzkumy absolvoval v Mexiku (1992, 1996, 2001), Guatemale (1996, 2005), Nikaragui (1996), Kostarice (1996), Panamě (1996) a na Madagaskaru (2012, 2013), kde se v posledních letech zabývá proměnou lokálních společenství v postkoloniální době zejména v kontextu ekologické antropologie a antropologie globalizace. Byl spolueditorem Čítanky textů z ekologické antropologie: Amerika (2012). Vendula V. Hingarová (nar. 1976) absolvovala hispanistiku a skandinavistiku na FF UK. V roce 2011 obhájila disertační práci na téma jazykový management nahuatlu. Věnuje se sociolingvistickému výzkumu původních a vystěhovaleckých jazyků. Přednáší o jazykové situaci a vystěhovalectví v Latinské Americe a ve Skandinávii. V letech 2012–13 působila jako vyslaná učitelka v Argentině a přednášela na Universidad de Buenos 354
Aires. V letech 2013–14 koordinovala česko-argentinský projekt České země: emigrace a kulturní výměna. Podílela se jako editorka na vydání publikací Sámové: jazyk, literatura a společnost (2009) a Mexiko – 200 let nezávislosti (2010). Petr Holas (nar. 1983) je doktorandem Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka FMV VŠE v Praze. Věnuje se tématům mezinárodní bezpečnosti a politické integrace v kontextu Latinské Ameriky se zaměřením na oblast Cono Sur. V rámci magisterského studia absolvoval v roce 2006 jeden semestr na Universidad Torcuato di Tella v Buenos Aires, kam se vrátil v rámci půlročního výzkumného pobytu v letech 2012–2013. Publikoval mj. statě Financial Crisis: Obstacle or New Impulse for Integration in the Southern Cone (2011) a Nuclear Security in the Southern Cone – Evolution and Possibility of Action at the Global Level (2013). Benjamín García Holgado (nar. 1988) vystudoval politologii na Univerzitě v San Andrésu (2011). Následně získal doktorát z politologie na Univerzitě Torcuato Di Tella a doktorát z historie na Státní univerzitě v San Martínu. Je spoluřešitelem projektu PICT 2161 Národní agentury pro rozvoj vědy a technologie (Agencia Nacional de Promoción Científica y Tecnológica) a vyučuje na Univerzitě Torcuato Di Tella a na Fakultě společenských věd Univerzity v Buenos Aires. Anna Housková (nar. 1948) je profesorkou španělské a hispanoamerické literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na fakultě působí od roku 1993, v letech 2002–2010 byla ředitelkou ústavu románských studií. Zaměřuje se na hispanoamerickou literaturu a filozofii kultury, publikovala monografie Imaginace Hispánské Ameriky (1998) a Visión de Hispanoamérica: Paisaje, utopía, quijotismo en el ensayo y en la novela (2010) a na šedesát studií v českých a zahraničních odborných publikacích. Byla editorkou antologie latinskoamerických esejů 355
Druhý břeh Západu (2004) a komparatistických sborníků. Přednášela na evropských a amerických univerzitách. Je redaktorkou časopisu Svět literatury. Eva Janská (nar. 1971) působí od roku 2002 na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde zastává pracovní pozici odborné asistentky. Specializuje se na problematiku mezinárodních migrací a integrace cizinců do společnosti. Je členkou České geografické společnosti a Asociace amerických geografů. Markéta Křížová (nar. 1974) působí jako docentka ve Středisku ibero-amerických studií FF UK a v rámci programu Erasmus Mundus TEMA. Zabývá se indiánskými kulturami Nového světa a koloniálními dějinami Ameriky, problematikou otroctví, vztahy původních obyvatel a Evropanů a formováním synkretických kultur na území Nového světa. Vydala monografie Ideální město v divočině (2007, věnovaná katolickým a protestantským misiím na americkém území); The strength and sinews of this western world... (2008, analyzuje význam moderního otroctví pro formování evropské identity v moderní době) a Otroctví v Novém světě v 15.–19. století (2013). Daniel Nemrava (nar. 1975) vystudoval španělskou a portugalskou filologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Na téže univerzitě absolvoval doktorské studium, které završil obhajobou disertační práce s názvem Exil a identita v současném argentinském románu. Momentálně vyučuje teorii literatury, španělskou a hispanoamerickou literaturu na Katedře romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 2005 až 2007 působil na univerzitě v Granadě. Je autorem monografií Entre el laberinto y el exilio: nuevas propuestas sobre la narrativa argentina (2013), Entre la experiencia y la narración: 356
Ficciones latinoamericanas de fin de siglo (1970−2000) (2014), Snivci a trosečníci: reprezentace (bez)moci v současném latinskoamerickém románu (2014) a editorem kolektivního díla Disturbios en la Tierra sin Mal: violencia, política y ficción en América Latina (2013). Ze španělštiny přeložil román Roberta Bolaña Chilské nokturno (2005) a podílel se na překladech knih Had, který se kouše do ocasu: výbor hispanoamerických fantastických povídek (ed. Eva Lukavská, 2008) a Obecné dějiny ničení knih Fernanda Báeze (2012). Ondřej Plachý (nar. 1986) absolvoval politologii – latinskoamerická studia na FF Univerzity Hradec Králové. Ve své diplomové práci se věnoval analýze dopadů neoliberálních reforem na volební strategie pravicových politických stran. Jako interní doktorand katedry politologie v Hradci Králové pracuje na zkoumání vlivu stranické soutěže na přijímání kontrolních institucí v argentinských provinciích. Sergio Pujol (nar. 1959) je spisovatel, vysokoškolský badatel a pedagog, na Fakultě žurnalistiky a sociální komunikace UNLP vyučuje dějiny 20. století. Je vědeckým členem Národní rady pro výzkum, vědu a technologie (CONICET) se zaměřením na argentinskou kulturní historii. Vydal třináct knih, mezi jinými Jazz al Sur – la música negra en la Argentina (1992–2004), Discépolo, una biografía Argentina (1997), Historia del baile (1999), Rock y dictadura – Crónica de una generación 1976–1983 (2005), En nombre del folclore – Biografía de Atahualpa Yupanqui a Cien años de música argentina (2008). Publikoval články o historii a populární hudbě v argentinských i zahraničních periodikách. V roce 2001 byl hostujícím profesorem tvůrčího psaní na univerzitě v americké Iowě a od roku 2007 je držitelem Čestného uznání Fundación Konex za svou práci na poli kulturní žurnalistiky.
357
Michal Škop (nar. 1976) absolvoval studium matematiky na MFF Univerzity Karlovy a doktorské studium demografie na PřF UK. V rámci doktorského studia politologie na Univerzitě Hradec Králové se věnuje kvantitativnímu výzkumu politických systémů v latinskoamerických zemích. Pavel Štěpánek (nar. 1942) absolvoval dějiny umění na FF Univerzity Karlovy; pracoval v Národní galerii v Praze (1969–1976), jako kurátor lobkowiczké sbírky ve Středočeské galerii (1976–1988), prof. Mexické národní autonomní univerzity (UNAM, 1982), hostující prof. Univerzity v Zaragoze (1990), profesor Katolické univerzity v Caracasu (UCAB, 1993–1994), prof. na Univerzitě Palackého v Olomouci (výuka od r. 1996); externě na FF UK v Praze (od r. 1997). V letech 1991–94 velvyslanecký rada a chargé d’affaires ČR v Caracasu (Venezuela). V r. 1999–2000 pracoval v Gulbenkianově nadaci v Lisabonu, 2004 absolvoval tříměsíční pobyt v Madridu. V r. 2013 vyučoval dva semestry na Iberoamerické univerzitě (Universidad Iberoamericana) v Mexiku, D. F. jako „Académico Distinguido“, v r. 2015 v Portugalsku. Člen korespondent Španělské královské akademie sv. Ferdinanda (Madrid) a Národní akademie výtvarného umění v Lisabonu (Portugalsko). Člen American Society for Hispanic Art Historical Studies (USA), Honorary Associate of The Hispanic Society of America (New York). Komtur Řádu Isabely Katolické (udělen španělským králem v r. 2006). Spolupracovník několika časopisů v Praze, Madridu, Lisabonu aj. (více než 1300 položek). Autor více než 30 knih a katalogů, poslední Čechy a Peru. Dějiny a umění. Olomouc 2013. Andrea Vanina Neyra (nar. 1975) získala v roce 2011 doktorát na Filozofické fakultě Univerzity v Buenos Aires. V letech 2006–2014 byla řešitelkou doktorského a postdoktorského grantu Národní rady pro vědecký a technický výzkum (Consejo Nacional de Investigaciones 358
Científicas y Técnicas). V roce 2014 byla jmenována řádnou členkou této instituce. Je spoluautorkou knih, autorkou článků v národních i mezinárodních periodikách, účastnila se výzkumu v mnoha různých vědeckých centrech a na evropských univerzitách (Eberhard Karls Universität Tübingen, Herder Institut, Friedrich-Schiller-Universität Jena, Deutsches Historisches Institut Warschau, Středisko ibero-amerických studií v Praze). Je spoluřešitelkou česko-argentinského vědeckého projektu České země a Argentina: migrace a kulturní výměna. Daniela Vrbová (nar. 1981) vystudovala nordistiku (dánštinu) a anglistiku – amerikanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, část studií strávila na Kodaňské univerzitě. V roce 2006 absolvovala diplomovou prací o definici a pojetí naturalismu v díle Georga Brandese, Hermana Banga a J. P. Jacobsena. Od roku 2007 pracuje jako redaktorka Českého rozhlasu, kde mimo jiné referuje o skandinávských tématech. V roce 2007 nastoupila do doktorského studia na Univerzitě Karlově s projektem Dánsko jako Utopie: Obraz Dánska v literatuře dánských emigrantů do Latinské Ameriky a latinskoamerických do Dánska. V roce 2009 a 2010 absolvovala dvouměsíční pobyty v Argentině a Dánsku, kde při terénním výzkumu sbírala k tématu materiály.
359
