.
Wh'. OT/CZKÁU oBLLt OVACÍCH A SJEENOC OVACÍCH SNAH BALKŮJSitfcH NXR0D8 V 19. STOLETÍ Václav
Z á t e k ,
Praha
-v .•.T.Vté století Je v dějinách balkánských národů, n e s v o i o i .-.
.-.-)JO
osviibozujíeíeh se, stoletím J e j i c h přeformování v novoí aé
. '.' •• •jríoasli Jako vedoucí s;oleíenskou složkou, řídící J e j i c h ná•
s..v .zw.zki
a osvobozenecké J s l l l . Obrozovací proces, který u vět-
.,, t i - v . o núrodfl spadá do 1 . p o l o v i n y 19.století, p r o j e v o v a l s e , máme. i >. J r y - i l l převládající slovanskou skupinu těchto národa, postupným .!')iiiovmini s ltotenovépříbuznosti, kulturní a náboženské sounáleži, t l - isfoň u vétáiny z n i c h . Jsouce podřízeni společnému u t l a f o v a t e l -'mu a / j t é m u .umí „ A V
tureckému, zjáati také rakouskému, spatřovaly ve vMomí
a kulturní příbuznosti základnu pro svá emanclps'ní tlsilí, J e l vyvinutéJSl f o n t * mělo být vedeno spoleSně z a vzc =ané pomoci
.i .i clhodláním s e t r v a t ve spojení i po dosažení národní s v o b o d y . ^ J i slovy,
koneiným cílem této vrcholná e t a p y národněemrneipačniris úsi
lí c e l o být vytvoření společné státní nadstavby, soustátí, f e d e r a c e , přií o m ž ae vždy nepřihlíželo k celému p r o s t o r u Balkánského p o l o o s t r o v a , n ý b r ž íasto Jen k Jeho Části, zvláště b y l a - 1 1 osídlena národy e t n i c k y přiDuznýml.
Rozsah t a k t o vzniklých státních celků, soustátí, b y l v před
stavách navrhovatelů předurčován buď h r a n i c e m i utlagovatelského státu 'Turecko, Rakousko) nebo geografickými podmínkami (Balkánský p o l o o s t r o v , bazén řeky Dunaje). P o d l e toho v z n i k a l y pak dvě s k u p i n y plánů na r a o r p m l z a e i Jihovýchodní Evropy po osvobození J e j i c h národů, t j . plány b a l kánské a dunajské f e d e r a c e . S l e i u j c s o - l l snahy balkánských národů t a k t o naznadeným směrem, mu sí ne vyjít e
J
-rvého grbského povstání r . l B 0 4 . J e t s e e e t k a l o s přízni-
• - = 'II •-<•:.z. ech balkánských národů, 1 k d y ! JeStě bezvědomého limyslu tv;ř. •. -.ÍJ jkou novou státní o r g a n i z a c i . Zde štafl převzít závěr rakouského Historika K a l l a y e , že váechny Dotlačené národy na Balkáne povazovaly tehdy osvobozenecký b o j Srbů z a svůj v l a s t n i , Dal31 h l s t o r l x o 2
vé Jenom rozváděli t u t o myšlenku. ^ Z h l e d i s k a cílevědomosti osvoboze neckých snah p o k r o i l l l dále Bekové, k d y ! JeStě před svým slavným povstá ním vyetouplli přlilnSnía K o n s t a n t i n a I p e i l a n t i h o s plánem velkého :\!-:a řecko-balkánského a po něm s námětem Jiřího Capo ďlstrla na vy tvořeni konfederace V a l a l s k s , Mul t.in s t a a Srbska.''' V s o u v i s l o s t i s řeckým povstáním a přípravami k němu v y v i n u l a obzvláštní
117
činnost v osvobozeneckém • sjednocovacím duchu tajná řecká apoleSnoat T Oděa* P h l l i k l H e t a l r l s založená r.1814 a r07.8ířené po celém p o l o ostrově. V Jejím vývoji možno pozorovat množství rozličných emanelpaffn l c h programe, počítajících s t e j n o u mír: J a Seky 1 balkánekými S l j v a r . i . Za slovanských členů H e t s : - ' i b y l nejvýznamněji! J I M K a r a d j o r d j e , l i jící ve v y h n a n s t v l v B e s a r a c l l . Zde J e j vedeni s p o l k u pověřilo úkolem připravit v Srbsku nové povstání bez ohledu na konsolidační tišili kní žata U l l o S a Obrenoviee. Své posláni do S r b s k a z a p l a t i l ži/ctas.*^ Koncentrační úloha S r b a t a . *terá mu b y l a Již v této době připisova ná, n e z a n i k l a a znovu ožila ve 4 0 . l s t e c h , k l y ae J I u j a l a vznikající srbská buržoazie. Bělehrad ae postupně stával nejvážnějilm střediskem, v němí ee u v a l o v a l o o a t f e a e n l tureckého Jha a o sloučení t a k t o osvo bozeních národů ve společném svazku národních státu. Výhodou Srbů v Bělehradě ve srovnáni a ostatními nesvobodnými národy na Balkáně b y l o , že ve svém vaaalakáa atáteíku požívali poměrně značnou a u t o n o m i i , která J i m umožňovala pokouěet ae o samostatnou p o l i t i k u , snít o úplném vy proštění z tureckého v l i v u . Převratná l e t a 1642 a 1643 v S r b s k u , kdy zde doělo k vystřídání Obrenovléů K a r a d j a d j e v i c i na srbském trůně, využila mladá buržoazie rozporů velmocí o v l i v v Srbsku a z a p o j i l a Je do o b l a s t i zájmu západních velmocí a otevřela přílivu pokrokových západ ních vlivů, meai n i m i demokratičnosti a k o n s t i t u c i o n a l l a m u . S tím v z r o s t l 1 zájem o sousední nesvobodné národy, zvláště slovanské. Tento zájem b y l po svém probuzeni udržován a posilován s l o v a n s k o u propagan dou polské emigrace k o n s e r v u t l v n l h o směru kn. Czartoryského, která ve službách p o l i t i k y západních v e l m o c i udržovala v zemi p r o t l r u s k o u náladu a působila na Srby, aby z politických důvodů n e u s i l o v a l i Ještě o úplnou' emancipaci od Turecka, nýbrž aby ee zatím s p o k o j i l i ae zlakáváním díl čích ústupků. Tuto p o l i t i k u vštěpovali Srbům političtí a g e n t i C z a r t o rysicého v Bělehradě, z nichž nejúapěšnějši b y l Cech František Zach, k t e rý tam působil od podzimu r . 1843 do J a r a
r.1848.^
Zach, odchovanec české budltelské Školy, b y l horlivým vyznavačem myšlenky slovanské vzájemnosti, naděeným pro vše, co mohlo véat ke sblí žení slovanských národů. V Bělehradě se mu podařilo získat p r o t u t o myš lenku srbského m i n i s t r a v n i t r a Garašenlna, nejbystfejšlho srbského p o l i t i k a té doby, avšak na rozdíl od slovanstvím planoucího Zacha střízli vého r e a l i s t y , a společní s ním připravil plán- politického sblížení J i hoslovunů, známý v dějeplsectvl Jako Garaěanlr.c o MačertaniJe z r . 1 8 4 4 ^ B y l o výsledkem několika Zachových rozhovorů s jarašaninem o možnostech slovenské p o l i t i k y , po nichž srbský státník vyzv t i svého h o s t a , aby mu
118
v y p r a c o v a l plán slovanská p o l i t i k y S r b s k a , která by b y l a v s o u l a d u se slovanskou p o l i t i k o u Czartoryského a západních v e l m o c i . VSeslovansky nadšený Za cíl v y p r a c o v a l plán opravdu vSaslovanaky, zaměřil J e j na vše chny Jižní Slovany a dokonce pamatoval v něm :
v z t a h ke vzdáleným
Cechům. Srbské vládě ukládal Ja*r směrnici p r a c o v a t ke -řízeni
Jlhoalo-
vanského státu, který by b y l p f e . - ^ k J u pronikáni ruakéna a rakouského v l i v u do Jihovýchodní Evropy. V tom směru b y l poplatným politický! po třebám svých polských zaměstnavatelů. J a k o rakousky S l o v a n p o d t r h l ve svém návrhu protlrakouský akcent, připouštějící 1 oežnost r o z p a d u mo n a r c h i e . Avšak b y l t c plán nadmeme rozmáchlý, v současné lobě nereálný, přesahující omezené možnosti vasalského srbského státu. - ' - s i b y l do bře vědom GaraSanln, a p r o t o p o d r o b i l povodní .iaehův plán podstatné r e d u k c i . P r o svou dobu u p u s t i l od velkého Jihoslovanského státu a sou J
středil se na J e l n o u reálnou možnost arbjté p o l i t i k y , t o t i 2 pracovat ke sjednocení Jlhoslovanů v Turecku, Jako n e j s l a b s l
síle utlačující S l o
vany. Na práci mezi rakouskými Slovany, k t e r o u Zach t o l i k zdůrazňoval, b y l o p o d l e G a r a s a n l n a Srbsko Ještě v e l m i slabé. P r o t o ve zredukovaném Záchovu plánu, v onom slavném N a f i e r t a n l j l pohlížel Jeho a u t o r zdrženli vě n e j e n na Chorvatsko, S l a v o n i i a Dalmácii, nýbrž 1 na srbský Srem, Bačku a Banát a na a g i t a c i mezi J e j i c h o b y v a t e l s t v e m . Myšlenku sjednoce ní váech Jižních Slovana odsunul na příhodnější dobu. V z a t o regionálně, měl na m y s l i srbskou práci v Bosně, Hercegovině, Jižním S r b s k u , Makedo n i i a západním B u l h a r s k u . První etapou sjednocovacího úsilí mělo být spojení těchto zemí s knížectvím Srbským. Do konečné redakce plánu ne převzal Záchovu k a p i t o l u
o vztazích mezi Srbskem a Chorvatskem
a zcela
v y p u s t i l odstavec o stycích s Cechy. Zdrženlivé s t a n o v i s k o Garašanlnovo odráží se i v názvech Jednotlivých částí plánu. Zatíoco Zach z v o l i l pro prvou Sáat plánu název S l a v e n s k a p o l i t i k a S r b l j e . zkrátil J e j Oeraáanin na P o l i t i k a S r b i Je. p r o t i rozmáchlému Zachová názvu
Vzájemný pomír těchto názvů objasňuje přesvěd
čivě poměr mezi Zachovým návrhem a GaraSanlnovou versí. Iiám-11 uzavřít, b y l o Načertanije výsledkem politických " r a d " p o l ského knížete, J e j i c h adaptace a doplnění českým agentem a kritického přehodnocení GaraSanlnem, i když se mažeme domýšlet, z a značného Zacho vá přispění. I n l c i a t l v n o s t podnětů Czartoryského a Zacha n i j a k nezmen šují velký význam GaraSaninova
plánu, který b y l po celé 19.století
směrnicí srbské zahraniční p o l i t i k y , zvláště pokud S l o o poměr S r b s k a k sousedním Slovanům. Znovu ožil v 6 0 . l e t e c h , opět Garasanlnovým přlči-
119
něnlm. Jeho politická i l In noa t skonílla a} r . 1918 realizací
vf.i.xy
požadavků původního elaborátu českého n a v r n o v a t e l e . Zápatnl sousedé S r b a , C h o r v a t a , nedospěli * X-í Jasnému s^é.-.:'jJlcímu programu Jako Srbové. V y s t o u p i l i a l c e a v e i k j i narodné-v--"——.im programem l l j r l s a u . který měl v pivodní v e r s i obsáhnout váachnv Jii.n.: S l o v a n ; a e b l l t l t Je Jazykově a literárně a t e p r v e v dal3lei', d i s i a d c i c . 7/
měl na m y s l i 1 p o l i t i c k o u spolupráci." Pokus z t r o s k o t a l ; p o i i t l c * y l l y r l s m u s se n e p r o s a d i l a Jeho místo z a u j a l k r o a t i s m u s . Kladny- výsled kem llyrského hnutí b y l a s r b s k e - c h o r v a t s k a čahoda o spolainés .T arvatském literárním J a z y k u . P f e a p o l i t i c k y -í-spéch l i r . e e h a l l i ; - .*.* . : i po sobě dva p r o j e v y , nastiňující geografická o b r y s y ajednocen* . I l y r l e . R.1852 Jeden ze zakladatelů hnutí nr.J.SraSkcvlé představivši s i v e své D i s e r t a c i V e l k o u I l y r l l Jako r.árodn*?olltlcký O t v a r slolený z Chorvátská, S l a v o n i e , Vojenské h r a n i c e , R i j e l r v , Dalmácie, 3oky K o t o r ské a části Bosny (až k řece V r b n s u ) . N a p r o t i tomu L.GaJ ve svém řr>g l a s u . otlitěném v D a n i e l r . l 6 J 5 , rozuměl pod pojmem Velká I l y r l e c»lý slovanský J i h , Ozemní trojúhelník mezi městy Bělákem, Skadres s Yarr.-.i. Ve výčtu Jednotlivých zemi ci -.jrutan a l po B u l h a r s k o neuvedl V3a* Ma k e d o n i i . Obě t y t o představy b y l y proneseny v počátečním období Horské ho hnutí JeStě před eplaněníc Jano p o l i t i z c é komponenty v k r o a t l s m u s . V l e t e c h buržoasnl r e v o l u c e 1848 a 1849 d o s t a l y se Jihosljvanské sje<*nocovacl plány do s o u v i s l o s t i s podunajskými federalistickými kombi nacemi lladarů a Rumunů, osnovanými fiasto z a účasti Poláku, zvláště J e j i c h konservatlvní e m i g r a c e . Polský k n i z e C z a r t o r y s k i a jeho generál Bern, bojující na straně UaSarů p r o t i V i l ... zaoývall se v zá mu svých polských plánů otázkou dunajské k o n f e d e r a c e . Předpokladem b y l o na . . ^ n e l n i usmíření Uajarů, Rumunů a Jihoslovanů a rozbití obou utlačují'-• ch mocností, Rakouska 1 Turecka, z kterého nejvíce prospěchu k y n u l : orbCm. P r o t o zaměřil C z a r t o r y s k i na ně své přesvědčovací ušili. Srbové podporo v a l i protíturecké hnutí v Bosně a b o j »o * Inských Srbu p r o t i KaČTŮn. V rámci konfederačních snah J e d n a l C z a r t o r y s k i také s Rumuny, lete.'. , - n i l l o dáko-rumunské M ě l , sjednocující váechny Rumuny. Žádali n e j e n Sedmi hradsko, a l e 1 část Banátu, čími se dotýkali i n t e g r i t y Uher. Ve svých konfederačních snahách o r i e n t o v a l i s e hlavně na F r a n c i i . P r o t o předloži l i m i n i s t r u B a s t l d e o v l s v i j plán východoevropské k o n f e d e r a c e , který měl v y r o v n a t p r o t i v y mezi ItaSary, C h o r v a t y , Rumuny a Srby. Současně n a v r h l francouzský p u b l i c i s t a H.Sasprez, znalý poměrů v Jihovýchodní Evropě, zřízení ze V l a c h balkánských zemí velkého zfederovaného státu. Mělo se tak stát c a francouzské pomoci, avšak z a ponechání omezené turecké sví— L
3//
u
-2C
: '.ovwrioat i . UaSarská revoluční vlád* se zprvu stavěla k těmto plánům r.ogativně, později •>• - s blížícím se neoezpečím ruské Intervence z a d a l a ustupovat a vyhledávat s t y k y a balkánekými národy, z v i . aa Srby. 1. :•:lidem toho j e poslání mladého Jjl.Andrássyho do C a f l h r a d u v červnu 184 • 3 nabídkou konfederace, k níž Oy patřily Uhry a dunajské p r o v i n c i * . Psilí maSarské představy mela t a t o konfederace n a h r a d i t rozbité Rakous ko. JíaSarské akce v y v r c h o l i l y r . 1862 Kossuthovým plánem dunajské fede race. Nový vzrůst tendenci ke spolupráci balkánských národu a f e d e r a t l v n i c u spojení J e j i c h zemí d o - t a v l l aa v 6 0 . l e t e c h , vlastně Již r . 1859, <*>• v s o u v i s l o s t i a válkou Baxouska v Itálii v y p r a c o v a l a maSarská eml9/ --^c? olftn dunajské konfederace, v němí se p o h l t a l o ae arSáíem. V t<í době se Již na obnovených akcích podílely všechny balkánské národy; ; \ " i : h úvahy a plány přesahovaly do dunajské o b l a s t i a dotýkaly ae s o j " ; .-oýeh nebo nedávných piř-> m a í a r s k ý c h . J e s t l i ž e vezmeme v dvahu pou-ze srbskou o b l a s t , zjistíme dví ohniska těchto úvah: srbskou Vc.-voj a Bělehrad. V prvém případě S l o o velký plén a . P o l i t a De^inílée ?-r klovaný nejvýrazněji v brožuře P i e o r i e n t a l l s c h e Frage und ínre r: ;r,s. LSn::^ (Wlen 1 8 6 2 ) . P o l i t o v l S l o v podatatS o vytvoření •v, í-,i.í.ir.né konfederace svobodných národních států na způsob Jakéhosi 'výcnodniho Švýcarska", které by v Jihovýchodní Evropě převzalo úlohu Turecka. Také p o l i t i c k y vůdce vojvodinských Srbů S v e t o z a r U i l e t i c r o a ve svém s p i s u D i a O r l e n t f r a g e (1877) myšlenku federace nebo konfeii-r-^e oalkánskyen národů. Stojí za t o v y h l e d a t základní politická v;, chodiaka obou autorů: Zatímco řoiit h l e d a l oporu p r o r e a l i a a c l svých představ v zahraničních činitelích a zájmy Balkánu snažil se zkoordino3 ^vropakýici, opíral se U i l ^ t l t : předevSlm o balkánské osvobozeneč t í jíly a vycházel z "přirozeného práva" národa na b o j za svobodu. Pol n o v - i koncepce r y l a projevem Jeho l i b e r a l i s m u , H l l e t i c o v a pak manifesi - i jeho r a d i x j l l s m u . K problematice východní otázky a Jejího řasení ď.itou f e i V r a l l z a c e balkánských zemí v y s l o v i l o ae několik politických myslitelů blízkých Sjednocené Srbeké Ctaladlně Jako Jovan P a v l o v i c , l a d . J o v a n o v l c , S v e t o z a r U a r k o v i c a j . Z n i c h Markovic zastával řeSenl " o r l e n • . l n i " otázky revolufiní c e s t o u . Výklad o J e j i c h názorech by nadměrně rozšířil ná3 přehled na djmu návrhů z Jiných íástí p o l o o s t r o v a . ' ' ' Názory P o l l t o v y a ostatních sbližovaly t u t o skupinu a podobně uva lujícími představiteli bulharského revolučního hnutí. Z n i c h nejvýznam-i>Jíí b y l LJuben Karavelov, spolupracující ae Srby, mezi nimiž určitou dobu žil. B y l h l a s a t e l e m federace Jižních Slovanů a osvobozenecké spo:
1 1 /
;
i2/
v
1
121
l u p r i c o irbsko-bulharské, o které dlouho J e d n a l se srbským knížetem :'.ich ilem a Garaáanlnefn. Vrcholem spolupráce b y l dohodnutý Program p o l i t i c k o ? odnosa.la Srbo-Bugera (Buftaro-Sr - 0 i l l n j l h o v ardaěan spo ra zua z r.lšá'/. V dodatcích k němu m l u v i l . ; . o "Srbo-Bugarskom K r a l J e a t v u " , později o "Juaosl&venskom e a r s t v i . a d y n a a t i i Obrenovlca v Še lf-, mřství" knížete :.'.icnala aělo je skládat ze S r b s k a , B u l h a r s k a , t i - .-.j.j n -aiíedonle; os.a/.ní slovanská části p o l o o s t r o v a nejsou v p r o : -lizu jrsonovité uvedeny. KJ/ž se po násilná s m r t i Michalové r . 1B68 r o z p l y n u l y sny o jlho.-lovanstói čerství, d o h o d l i se r.1872 členové b u l h a r rxir.o r e v o l u i n l h o výboru na širokém programu f e d e r a c e B u l h a r s k a , Srbsku, íarné Hory, Albánie a V^kedonle, popř. i fieeke. omrt Levekého, hlavního rjulharpkého bojovníku tň AOZIJ za národní osvobození, zabránila přikročit ••: i •• : 1 i -1 tohoto plánu. r
a
r
J':dnánl k.iíiete Mícha? s revolučními B u l h a r y , vedenými X a r a v e l o /j • h.juíásti „Č:.: pí.i.rfiv k v«lictfmu osvobozeneckému b o j i v 3 e 6 :.-»l.:ái:-jkýcIi narodí ,>roi.j Tij.-*ům; p r a t o kníže Vjjejnável Jat s uznanými národními vládami ífttjico, C^.rná H o r a ) , t a k s revolučními výbory (Bulha ři i j . ; . 1'roto nepřekvapuje, že v době k o l i \ r.1962 z r o d i l o se v Běle hradě, zvláště u knížecího dvora, více dvah o příštím uspořádání p o l o o s t r o v a , ui bude osvobozenecký b o j vítězní dobojován. Jednu z n i c h z a c h o v a l nési známý již F r a n t i i o k Zach, t e n t o i r A t již v srbských službách, v d o p i s ? pražskému příteli r.1862. Předpokládala přeměnu Rakouska ve spolkový stát, který by na J i h u v z r o s t l o značnou část p o l o o s t r o v a obý vanou Slovany (až k l i n i i Skadreské J e z e r o - 5 a r p l a n i n a - Kara-dag - B a l kán;, takže by na J i h u sahal od J a d r a n u k Černému moři. V dalším rozví jení této myšlenky o b j e v i l se 1 názor, že by se Bělehrad mohl stát h l a v ním nebo kongresovým mí-tem soustátí se slovanskou vétáinou. Na J i h od uvedené l i n i e b y l o by soustátí albánsko-řecko-bulharská, gravltující k Egejskému moři. Kromě tohoto rozdělení p o l o o s t r o v a r e g i s t r o v a l Zach toká uvažované rozdílení podle Jihovýchodní, l i r r t * ^ odůvodňované g r a v i t a cí Srbů k Adriatickému moři a Bulhaři k mnřfcCurndmrfa. B y l y t o plány má l o reálná, avSak vyvolávaly a živily víru v osvobozenecké poslání kníže t e . Víra váak přerůstala v nespokojenost, když kníže odkládal dát povel * k osvobozeneckému b e j i . Nakonec se s t a l r . 1866 Její obětí. FeélnSJSÍ b y l y pokusy Bělehradu o r i e n t o v a t svou sjednocovací p o l i t i k u západním smírem do chorvatského prostředí, v nímž v daláích důsled cích přispěla k upev-iění .Uhoslovonská mv31(.T>y JMko dědice přežilá i d e je 1 l y r i s m u . Cllý politický život v chorvatskách zemích po r. 1860 i n s p i r o v a l bělehradskou vládu K Jednání s chorvatskými předáky, Jež koncem
122
r.1860 skončilo rámcovou s r b s k o - c h o r v a t s k o u dohodou o spolupráci, do hodou, v níjt s l o v o " I l y r i e " b y l o nahrazeno
"Jugoslávii" a v níž se " J u -
g o s l & v c l " z a v a z o v a l i k vytvořeni společného federatívnlho státu, který by b y l složen z e tří větvi jižních Slovanů, srbské, chorvatské a bulhar ské.
Za C h o r v a t y p o d e p s a l úmluvu bývalý " H y ř " P.Cavlovlé, z a s r b s k o u
vládu F.Hrlstló.
K pokusu r e a l i z o v a t dohodu o d h o d l a l y se ob* s t r a n y ,
představované Garaša/.inem a Strcssmayerem,
r o k u 1866 přípravou společné
a k c e , jíž měli být osvobozeni "Jihoalované" v T u r e c k u i Rakousku a pak na celém osvobozeném území zřízen společný stát. P o d l e zachovaného do k l a d u z března 1667 mely být do t o h o t o státu zapojeny t y t o země: S r b s k i , Sosna a H e r c e g o v i n a , Černá Hora, severní Albánie, Makedonie, B u l h a r s V o , značná část Thrákie, C h o r v a t s k o , Srem, Dalmácie, I s t r i e , Kraňsko, Koru t a n y a jižní část Štýrska. B y l a t o rozšířené adaptace Qarašaninova Na žerte n l .1a z r.1844 ve smyslu v l c e slovanském a hrajme Jihoslovanukém, k čemuž před 20 nemel ještě Garaáanin o d v a h u . ^ ^ C h o r v a t S t l partneři b y l i srozuměni s Garašaninovou nabídkuu a v květnu 1867 zřídili k tomu účelu zvláětnl výbor z a předsednictví M.Mrazoviée, blízkého s p o l u p r a c o v níka S t r o s m a y e r a ; chorvatský sněm pak veřejně d e k l a r o v a l "totožnost a r o v n o s t p r a v " Srbů v C h o r v a t s k u a C a o r v a t y . Další vývoj událostí r.1868, smrt knížete M i c h a l a , odchod Garaáanina z politického života a chorvatsko-uherské vyrovnáni, o d s o u d i l t e n t o plán do řlSe nesplněných úvah. Stejný osud s t i h l současný (1866) ještě rozsáhlejší plán Garašaninův velké k o n f e d e r a c e středoevropských národů od B a l t e k A d r i i j a k o činitele politické rovnováhy mezi Ruskem a Německem. Positivním násled kem všech jednání mezi Bělehradem a Záhřebem b y l o zakořenění j l h o s l o vanské myšlenky r..>zi Srby a C h o r v a t y . V bezprostředně následujících l e t e c h připadla při jejím rozvíjeni větší úloha Chorvatům, zvláště záslu hou Jejího velkého t e o r e t i k a a h l a s a t e l e b i s k u p a S t r o s s m a y e r a , který j i se zvláštním úspěchem rozšířil do kulturní o b l a s t i . Svůj výběr projevů s j e d n o c o v a c l h o úsilí balkánských národů v 19. století končím uprostřed Jeho druhá p o l o v i n y . Činím t a k z toho důvodu, že v té době končil j e j i c h obrozenecký p r o c e s a i e j e j i c h vedení b y l o již až na malá výjimky plně v r u k o u národních buržoasil. J e j i c h počína jící hospodářský v z e s t u p vytvářel podmínky p r o růst třídních protikladů, vznikání dělnická třídy a Její úsilí o p o d i i na utváření osudu národů. Její internacionalistlcký přistup k řeSení naclonálních problémů u p l a t ňoval se v následujících sbližovacleh a s j e d n o c o v a c l e h programech a plá nech a dodával j i m novou k v a l i t u , z které ae dále rozvíjí"ly. To j e dalěi důvod,proč zde končím výběr sjednocovacích představ a plAnř balkánských
123
národi. Z výběru j e vidět, j a k ae t y t o plány prolínaly a křížily, Jak b y l y přijímány a odmítány, odkazovány dále z roku na r o k , j a k , i když bezprostředně neměly úspěch, přiopilý k vytvoření nešporního společen ství zájmů národů p o l o o s t r o v a a k J e j i c h vzájemně podpoře v b o j i z a do sažení národní svobody. Navrhovaná nebo udržovaná formy této spolupráce zasluhují, aby b y l y studovány intenzivněji než dosud, co Je pro řás dů ležitá, v širších s o u v i s l o s t e c h , zvláště se zřetelem k j e j i c h odrazu mimo Balkánsky p o l o o s t r o v . Fo 1/
s n á m k y
Přehled těchto náhodně osvobozeneckých snah balkánských národů po d a l Slm.PJard.levlc' ve svém referátu na X I I . mezinárodním kongresu historiků ve Vídni r.1965, který pak rozšířen vyšel knižně pod náz vem Réyolutlons n a t i o n a l e a des peuples b a l c a n l q u e s 1304-1914. ííe-rgrad 1965, s t r . 2 5 0 . 2/ B . K a l l a y , Q e s c h l c h t e des s e r b l s c h e n Aufstandea 1307-1810. Wien 1910, 132: V. C u b r l l o y i c , I s t o r l j a politické m l e l i u S r b i i i XIX velte. Beograd 1958. 103-133: Prví s r p s k i u s t a n a k l oosanslcl S r b i , aeograd 1939; J.Jovanovié, C r n o g o r s k o - s r p a k l odnosi za vrijeme prvoc: arpskog u s t e n k a . i s t o r l j s k i z a p i s l 1953.2; V l . S t o . ^ n c e v l c . Prví s r p s k i u s t a r.ak i lužnoslovgnske z e m l j e , I s t . p r e g l e d 1 9 5 4 . 1 . P r y l s r p s k i ustanak prema Bugarako.', 1 B u K a r i n a . I s t . B l a s n l k 1954, 1-2; M. L a s c a r l s " Lě~ r o l e des (jrecs dana 1 l n s u r r e c t l o n Serbe sous ^araneorť.es. Les balcana 1933; K.botzarís V l s i o n a oalcž.-.iques dana l a preparát i o n de l a révolutlon gre;ue (17BT-1H31). P a r i s 1962. 3/ K. a a t o w s k l . Le mouvement pan-calcanlque e t l e s différents a s p e c t s des r e l a t i o n s l n t e r b a l c a n l q u e s dana l e passé, Kevue I n t e r n a t i o n a l e dea étudea balranlj,ues 111, s v . I l . 1 9 3 B ; v i z Laščarla l.c.12-21. 4/ Mendelsohn-Earthold.v.Dle H e t e r i a , H l s t . Z e i t s c h r i f t XYI, 1866; N.Todorov. La n a r t i c l p a t l o n dea B u l g a r e s a 1 ' l n s u r r e c t l o n hátalrlste dans l e s Princlpaiitéa Danubiennea, Etudes b a l c a n l u u e s 1.1964: M.Ua%rllovié. ^iloš Obrenovlc i . Seograd 1908, 350-3ÓJ. 5/ Z l i t e r a t u r y tykající ae pflmo Zaena uvádím: V. Gábler, Ze života ge nerála Zacha. Csvěta 1392; J.2.2uborič, Oenprál F r a n t . A. Zn~.h, Praha 190b, a z v i . V.Zátek, Čechové a~?oláci r o k u x34b i. ť.-ana 1947, a Česká Uťast při pokusech o politické sblíženi Charvátů a Srbů v 40.1etecn 19. století. Slovanské h i s t . s t u d i e VI.Praha 19b6. O Zac h o v i Jednají také s t u d i e citované v následující poznámce. 6/ L i t e r a t u r a o nám j e obrovská, Jihoslovanská i, mezinárodní. Zde uvá dím j e n některé speciální s t u d i e : U . V u k i J e v i c , P r o g r a a spol'ne p o l i t l k e Srbl.le na iconcu 1844 godlne. D e l a , knj.38; Beograd 190b, 51.Jovar.ovlc. t h t a v p b r a n l t e l . i l i n / l h c v a vláda. Beograd'1912; Erag. S t r a n - a k o v l c . ia^oslovenski n a c l o n a l n l 1 državnl proraram Knežeylm orbl.ie l z 18*44 Kod.. S r e m . K a r l o v c l 1931 ( z v i . o t i s k z l i l a a n l x a l s t . druatva u N.Sadu,1931), Vláda u s t a v o b r a n l t e l . l a 16^2-1953. 3eograd 1932, a z v i . Kako j e postálo iiaraaanlnovo "Wacertanl,)e_. Spomenlk 3KA XCI, Beorrad 1939: M. Kandeláman. C z a r t o r . y s k l . M c o l a a I e r et l a q u e s t j g n du 1-roche O r i e n t . P a r i s 1934.~Aďaa C z a r t o r y s k l . I I . Harszawa 1949; v . J u b r U o y l c . i a t o r i j a p o l l t i g t e a l a l l u a r c T j l XIX veka. Beograd 19?a (od atr.15?'/: V.J.Vuakovlc, Učežce H r v a t a u p r l s r e s l Oarasaninovop "Nagertanl.la". J u g e s l . r e v i j a z a cedjunar.právo 1554, sv.3. M'.ez : i l l o 9 1 osnovna politická ml9ao u GaraSanlnovoa "Naďerta-
124
n i . j u " , tamže 1957, a z v i . P r l l o g proučavanju poatanka ''Naiertani.ja" n 8 ? 4 ; 1 "Oanoviidh m l a l l " '••aw^e 1961. sv.T: I M a l e n t i c — K o n c e o c l j t i aaraáanlnoye "NaCer"-ani.ia" (1644). H Í H . p r n - . l . o d 2, 1961; R . P e r e v l c . Oko "Načertani -)a" i z J844 fiodine. Istor.Glaurá.< 196<j» br. 1: V. Zžček. Ceako 1 pol.jsko učeace u p o s t a n k u Garaáaninoya "Ňai črtaní .je" 1.844, H i s t . S b o r n i k ( Z a i - r e b ) , 1b. J963: C h . J e l a v i c h . G a r a s a n l n s Hafiértani.le und daa K r o s a e r b i a c h e Propram. S u d o n t - F o r s chungen X X V I I , 1 9 6 3 . " z velké l i t e r a t u r y o i l y r l s m u o d k a z u j i ; D.Surmin. H r v a t a k i preporod, ? av, (do 1843), Zagreb I9Q3-4; tó.Prelog, S l u v e n ^ k a renenanaa (1760I 8 4 8 ) , Zagreb 1924; F.Sišic, Ju(
7/
)
«'
V 10/
11/
12/ 13/
14/
i>'
125
1 u.jedln.1en.ie J u.yMlav r?na 16&0-1862. I a t o r l j s k i z a p l s l XXI, 1,1964; D. stranliaitoviá. Rualj» 1 ^ - " o T i t l ? k l p l s s n l aporasum izmedlu 5rba li H r v a t a 1860. gudlna. ^ m a n l k Srpake oravo3Í.cr'ívg 9.IX. 1956. i r o v n e j .anonymní soudobou brožuru oOdalavlache Plán?. * i e n 1861. G.Jíikílé - V.J.VuJkovlc. Spol.ína p o l i t i k a i i r u i j e z a v l a d e kneza M l h a i l a . g f i l o r . a ;.9; P r c ^ r ^ a Juy.oalavenajre p q l l t i k e pr»dlozen~od s t r u n ? laraSanirva Strosmg.lžru (marta) lUbT.godlne. beograd lífcj. 4J4-504. r v
126
ON SOUE PROBL3Í3 HELATDJG RAPPROCHEMENT AND NATIONAL UNIFICATICfl -OF THE BALKÁN NATIONS I N THE 1 9 t h CENTURY
The
s t u d y p r e a e n t s a s e l e e t l o n o f t n e most l m p o r t a n t
plane
relating
rapprochement and n a t l o n .1 uniíication oř p r o j e c t s f o r f e d e r a l l z a t l o n of t h e faalkan n a t i c n s and c o v e r s t h e p e r i o d from t h e f i r s t S e r b i a n s i n g i n 1604 t o t h e 1670 's o r 1880's. A l i m i t was s e t t o t h e s e
upri-
years
because t;!e r e v i v a l i a t p e r i o d o f a l l Balkán n r t i o n a as n a t i o n s o f mo d e m t i m e s was f i n i s h e d and b e s i d e s
t h a t i t was g i v e n new o u a l i t i e s by
_ n t e r v e n t i o n s o f t h e new formed w o r k i n g c l a s s i n i t s a f f a i r a . C e n t r a l a t t e n t i o n i s p a i d t o S e r b s who were t h e f i r a t t o c o n s i d e r t h e rapprochement as e a r l y a s t h e i r u p r l s i n g and who above a l l i n s p i rec! Garašanin w i t h t h e g r e a t p l a n a i n 1840's (Načertaníje-1844) and 1
. ;~j'a (an agreement w i t h B u l g a r l a n r e v o l u t i o n a r y ' committee and nego-
- . i a t i o n s w i t h C r o a t i e n s i n a c c o r d a n c e w i t h an i d e a t o w a r d S o u t h e r n S I : unity). As t o tne e t h e r n a t i o n s b o t h t h e a t t i t u d e o f G r e e k s toward t h e r:an u n i t y d u r i n g t h e i r p r e p a r a t i o n o f u p r i s i n g ( P h i l i k i H e t e i r i a ) i s t a k e n ínto account. as w e l l a a t h e I l l y r i a n movement tnward u n i t y o f V. j a t s and t h e b e g i n n i n g s
t h e i r S o u t h e m S l a v concept i n 1860's
i.j t r o s s m a y e r ) . Rumaniana a r e t a l k e d about i n t h e s t u d y as p a r t i c i p s i r t s i n t h e p l a n s f o r t h e Danubian f e d e r a t l o n i n t h e y e a r a
I 8 4 8 and 1849
w h i c h were proposed m o s t l y by H u n g a r i a n s . These p r o p o s a l s o f b o t h Rumanie.n onfi H u n g a r i a n provenance i n t e r v e n e d b o t h w i t h S o u t h e r n S l a v e t h n i c ret-ior. i t s e l f ( V o j v o d i n a , S e r b l a i t s e l f ) as we"..l a s w i t h t h e Balkán a r e a i t s e l f ( i n eases o f Danubian - Balkán a l l i a n c e a ) . The
yiurpose o f t h e s t u d y i s t o c a l l a t t e n t i o n t o t h e s i g n i f i c a n c e
of r e s e a r c h o f these themes i n w i d e r C e n t r a l European c o n t e x t .
