Nový pohled na ergoscreening pracovišť
Požadavky legislativy Vyhl.č.79/2013 Sb. §2 Obsah pracovnělékařských služeb a) hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání je 1. zjišťování vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na jejich zdravotní stav a vývoj zdravotního stavu a posouzení zdravotní způsobilosti k práci 2. hodnocení výsledků sledování zátěže organizmu zaměstnanců působením rizikových faktorů pracovního prostředí
3. hodnocení výsledků cíleně prováděných studií odezvy zdravotního stavu zaměstnanců na konkrétní pracovní podmínky, 5. hodnocení údajů o vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců a s tím související nemocnosti, 6. sledování vlivů rizikových faktorů pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době na zdraví zaměstnanců, a to v rámci pracovnělékařské prohlídky
Požadavky legislativy Vyhl.č.79/2013 Sb. §2 Obsah pracovnělékařských služeb b) poradenství jsou poradenské činnosti 1. v problematice ergonomie včetně fyziologie práce, psychologie práce, režimu práce a odpočinku, stanovení výkonových norem, 4. při úpravách pracovních míst, včetně míst pro zaměstnance se zdravotním postižením, 5. při výběru technických, technologických a organizačních opatření a výběru osobních ochranných pracovních prostředků, 7. v problematice pracovní rehabilitace, 8. při výcviku a výchově zaměstnanců v oblasti ochrany a podpory zdraví při práci, správných pracovních návyků a při rekvalifikaci zaměstnanců nezpůsobilých vykonávat dosavadní práci, 9. při identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik při práci a při zařazování prací do kategorií podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví4) ,
11. k návrhům opatření k nápravě v případě zjištění závad, které mohou vést u zaměstnanců k poškození zdraví,
TYPY ANALÝZ analýza pracovních podmínek – kategorizace prací ergonomické analýzy pracovišť analýza zdravotního stavu pracovníků – sběr epidemiologických dat
EPID DATA Průměrný věk Průměrná váha Průměrný BMI Průměrný obvod v pase Podíl aktivních kuřáků
Podíl léčených hypertoniků Podíl sledovaných cukrovkářů Podíl dodržování hrazené prevence u praktiků Další sledované údaje: riziko kardiovaskulárních chorob, syndrom bolesti zad a páteře, poruchy klemb nožních, bolesti hlavy, alergické a autoimunní poruchy, úžinové postižení kloubů, entezopatie … atd.
TVORBA SYSTÉMU bez podrobné znalosti pracovišť nejde nastavit takový systém, který by zaručoval přeřazení pracovníka s omezením na pracovní místo, kde se daný omezující faktor nevyskytuje je tedy nezbytné provést komplexní analýzu všech pracovišť k identifikaci zdravotních rizik do analýzy je vhodné zahrnout ta pracoviště, kde se pracovní činnosti cyklicky opakují a lze tak stanovit míru zátěže jednotlivým rizikovým faktorům Komplexní analýza zahrnuje zhodnocení: a) Výrobního procesu, pracovních úkolů, norem (manipulace, váhy dílů, vynakládané svalové síly, polohy, rizikové ergonomické faktory aj.) b) Organizace práce, systém směnnosti c) Režimu práce a odpočinku, přesčasy, efektivní pracovní čas – jeho rozložení d) Ostatních rizikových faktorů
HODNOTÍCÍ KRITERIA – ERGOSCREENING PRACOVIŠŤ CELKOVÁ FYZICKÁ ZÁTĚŽ Počet kusů/směna Váha nejtěžšího dílu/ kg (p-průměr) Váha břemen v cyklu celkem/ kg Kumulativní hmotnost kg/směna Významný energetický výdej Doporučení objektivizačního měření Tlak / tah Celkové hodnocení faktoru
HODNOTÍCÍ KRITERIA – ERGOSCREENING PRACOVIŠŤ PRACOVNÍ POLOHY - TRUP
Zaujímání podmíněně přijatelných poloh Zaujímání nepřijatelných pracovních poloh Úklony do stran
Rotace trupu Předklony do 30° Předklony nad 30°
Vytáčení a úklon Celkové hodnocení faktoru
HODNOTÍCÍ KRITERIA – ERGOSCREENING PRACOVIŠŤ PRACOVNÍ POLOHY – PAŽE Zaujímání podmíněně přijatelných poloh Zaujímání nepřijatelných pracovních poloh Zvednuté rameno Zvednutý loket Převaha statické složky Převaha dynamické složky Celkové hodnocení faktoru
HODNOTÍCÍ KRITERIA – ERGOSCREENING PRACOVIŠŤ PRACOVNÍ POLOHY – HLAVA, KRK Předklon hlavy 25-40°s podporou trupu Předklon hlavy větší než 25°bez podpory trupu Záklon hlavy Úklon a rotace hlavy větší než 15° Převaha dynamické složky Převaha statické složky Celkové hodnocení faktoru
HODNOTÍCÍ KRITERIA – ERGOSCREENING PRACOVIŠŤ LOKÁLNÍ SVALOVÁ ZÁTĚŽ Významnost faktoru Vyšší frekvence pohybů
Vynakládání svalových sil ruky, prsty Doporučení objektivizačního měření Celkové hodnocení faktoru
HODNOTÍCÍ KRITERIA – ERGOSCREENING PRACOVIŠŤ ERGONOMICKÉ RIZIKOVÉ FAKTORY Tlačení prsty – palcem Klíčový (špetkový úchop) Rotace zápěstí Držení dílu či nářadí déle než 3 s Extenze zápěstí více než 45° Flexe zápěstí více jak 45° Úder rukou Přenášení váhy na jednu DK, stoj na špičkách Klek, dřep
Celkové hodnocení faktoru
HODNOTÍCÍ KRITERIA – ERGOSCREENING PRACOVIŠŤ POUŽÍVANÉ NÁSTROJE Počet nástrojů Váha nástrojů od - do
Čas držení cyklus/min Počet šroubů, nýtů/ díl
VYUŽITELNOST DAT Usnadnění komunikace mezi HR oddělením a lékařem PLS veškeré výše uvedené, zhodnocené faktory poskytují lékaři detailní informace, které zpřesňují náročnost práce jednotlivých procesů výroby
lékař tyto informace využije k případnému doporučení optimální pracovní pozice pokud vzhledem ke zjištěnému omezení bude potřeba pracovníka přesunout na jinou pracovní pozici zhodnocení zdravotního stavu u konkrétního pracovníka má za účel včas odhalit omezení a předcházet tak dlouhodobému přetěžování, která vedou k poškození zdraví doklad při pracovně právních sporech, že nemožnost přeřazení pracovníka na jinou činnost vycházela z validních dat o znalosti výroby
EVIDENCE Využít evidenční systémy, do kterého se zaznamenávají veškeré informace o prohlídkách. Součástí těchto programů by měla být i sekce – epidemiologická data. Zaznamenávali by se zde údaje o kuřáctví, hypertenzi, obezitě, cukrovce, vysokém krevním tlaku aj., které pak v celku dávají ucelený obrázek o zdravotním stavu pracovníků ve společnosti. Mezi tyto údaje by byla zařazena tabulka odpovídající hodnoceným faktorům ergoscreeningu. Jejich pečlivé zaznamenání by umožnilo vyhodnotit celkový výskyt důležitých zdravotních rizikových faktorů u pracovníků. Postupem času nám data poskytnou jasnou představu o výskytu rizikových faktorů jednak u samotných pracovníků, ale také na jednotlivých pracovištích, protože se nyní budou zaznamenávat obtíže napříč všemi faktory (celková fyzická zátěž, pracovní polohy, lokální svalová zátěž aj.), které pak mohou poskytnout informaci o množství výskytu konkrétních obtíží na daných procesech. Tyto údaje tak mohou pomoci k přesnému zacílení následných technických či technologických opatření, která budou eliminovat rizikovost určeného, nejčastěji se vyskytujícího, faktoru.
Děkuji za pozornost
Michaela Kovaříková DiS.