Nový občanský zákoník (NOZ od ) Oblast pojištění

Nový občanský zákoník od 1. 1. 2014 změny týkající se pojištění

Nový občanský zákoník (NOZ od 1. 1. 2014) Oblast pojištění

Hlavní a podstatné změny, které nová právní úprava přináší v oblasti pojištění – změny v právní úpravě po 1. lednu 2014

Finlearning.cz – interní materiál

Stránka 1

Nový občanský zákoník od 1. 1. 2014 změny týkající se pojištění Při tvorbě nového občanského zákoníku (NOZ), se kromě jiného přesunula úprava pojistné smlouvy ze zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který se tímto ruší. Závazkové vztahy týkající se pojistné smlouvy se budou řídit celým občanským zákoníkem včetně ustanovení na ochranu spotřebitele a slabší smluvní strany. Stejně jako u jiných finančních institucí ovlivní nový občanský zákoník i chod pojišťoven, zprostředkovatelů a jejich klientů (např. spotřebitelů). Změny mají dopad na jejich fungování, např. na procesy, smluvní dokumentaci a provozní systémy.

Pojistná smlouva Pojistná smlouva je zařazena do skupiny závazků z odvážných smluv v hlavě II. – Závazky z právních jednání, díl 15 – závazky z odvážných smluv, v pododdíl 2 – Pojištění. Účelem pojištění není obohacení oprávněné osoby, ale podstatný je pojistný zájem. Co se týká smlouvy o důchodu, pak jejím pojmovým znakem je povinnost plátce platit příjemci pravidelné peněžní dávky po ujednanou dobu. Pojistitel má povinnost poskytnout pojistné plnění oprávněné osobě, nastane-li pojistná událost, a pojistník zaplatit pojistiteli pojistné. Platební povinnost pojistníka je tak, na rozdíl od pojistitele, nepodmíněná, kdežto platební povinnost pojistitele je spojená s nejistotou, zda pojistná událost nastane nebo kdy tato událost nastane. Odvážnost (aleatornost) pojištění tedy spočívá v nejistotě co do vzájemného hodnotového poměru mezi plněním a protiplněním. Definice pojistné smlouvy (§ 2758) byla převzata ze současné právní úpravy, ze které bylo vypuštěno, že se jedná o smlouvu o finančních službách, což vyplývá z ustanovení § 1841, pokud je taková pojistná smlouva zároveň spotřebitelskou. Nebyl však převzat katalog definic řady pojmů a jen některé, jako např. pojistná událost (§ 2758), pojištěný (§ 2766), oprávněná osoba (§ 2770) nebo pojistné nebezpečí (§ 2767), jsou vymezeny v textu jednotlivých ustanovení. Jiné pojmy, jako např. definice úrazu, jsou záměrně ponechány na ujednání smluvních stran. S některými pojmy právní úprava již nepracuje, např. účastník soukromého pojištění, časová nebo nová cena. To samozřejmě bude klást větší důraz na pojistné podmínky, které budou muset na tuto změnu reagovat. Nezměněna zůstala i povinná písemná forma pojistné smlouvy s dobou trvání pojištění nejméně jeden rok, přičemž je tato forma zachována i včasným zaplacením pojistného uvedeného v nabídce. To však již neplatí pro ostatní právní úkony týkající se pojištění, neboť podle § 2773 je tato forma povinná pouze v těch případech, kdy tak bylo ujednáno. Výjimkou je požadavek pojistníka na sdělení údajů významných pro plnění pojistitele. Má-li tento požadavek písemnou formu, je pojistitel povinen sdělit mu tyto údaje bez zbytečného odkladu v písemné formě. Pojistitel však není nucen v písemné formě odpovídat např. na opakované nebo nepatrně obměněné dotazy v téže záležitosti. Povinnost pojistitele Povinnost pojistitele zůstává vymezena jako povinnost pojistné plnění poskytnout, nikoli zaplatit. To umožňuje ujednat, že pojistitel poskytne toto plnění v nepeněžité formě. V této souvislosti pouze poznamenáváme, že ne všechna plnění pojistitele mají formu pojistného plnění, i když jde o plnění z pojištění. Příkladem je zákonem stanovená povinnost úhrady zachraňovacích nákladů (§ 2819), a to i v případě, kdy byly tyto náklady účelně vynaloženy k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události.

Pojistný zájem Nejvýznamnější změnou je úprava institutu pojistného zájmu (§ 2761 – 2765). Pojištění nesmí být zneužito jako nástroj sloužící spekulaci. Existence pojistného zájmu, která jako základní podmínka vzniku a trvání pojištění musí být dána objektivně, tak odlišuje pojištění od všech ostatních aleatorních závazků, zejména od sázky. Podstata definice pojistného zájmu jako oprávněné potřeby ochrany, myšleno pojistné, před následky pojistné události, tedy jako skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím, zůstává zachována.


Stránka 2

Nový občanský zákoník od 1. 1. 2014 změny týkající se pojištění Podle § 2762 má pojistník pojistný zájem na vlastním životě a zdraví. Právní domněnkou je i to, že má tento zájem na životě a zdraví jiné osoby, jestliže ho osvědčí příbuzenským vztahem k takové osobě (viz § 771 až 774) nebo prospěchem či výhodou z pokračování jejího života. Jde tedy o skutečný a podstatný rozumný důvod vyplývající z jejich vzájemného vztahu, založený na jejich příbuzenství nebo podmíněný prospěchem nebo výhodou jedné osoby z pokračování života jiného. Pro existenci pojistného zájmu zde mohou být i významné majetkové důvody. Zájem na uchování nebo zvětšení majetku má pojistník na jeho zachování nebo zvětšení, se kterým reálně, nikoli spekulativně, počítal. Právní domněnkou je zde i takový zájem na majetku jiné osoby, pokud osvědčí hrozbu přímé majetkové újmy, jež by mu bez jeho existence a uchování hrozila. Pojistný zájem se zde spojuje s osobou, která čerpá majetkový prospěch nebo výhodu z toho, že určitý majetek existuje a je uchováván do budoucnosti, a vyjadřuje potřebu získat peněžitou sumu pro určitou eventualitu, jež sama buď vyvolá majetkovou potřebu, anebo uspokojení již existujících potřeb určité osoby nebo osob. Chybí-li pojistný zájem od počátku a pojistitel o tom při uzavření pojistné smlouvy věděl nebo musel vědět, je smlouva neplatná (§ 2764). Byla-li při vzniku pojištění u pojistníka vědomost o neexistujícím pojistném zájmu a pojistitel o tom nevěděl ani vědět nemohl, je smlouva neplatná, pojistiteli však náleží odměna odpovídající pojistnému až do doby, kdy se o neplatnosti dozvěděl. Přitom není rozhodné, jakým způsobem takovou znalost nabyl. Rozhodující je pouze časový okamžik, kdy se prokazatelně o této skutečnosti dozvěděl. U pojištění majetku nemusí být pojistný zájem dán v době uzavření smlouvy, ale důvodně lze očekávat jeho pozdější vznik (§ 2763). V takovém případě pojistná smlouva není neplatná, ale pokud očekávaný pojistný zájem nevznikne, není pojistník povinen platit pojistné. Pojistiteli však bude náležet právo na přiměřenou odměnu, pokud tak ale bylo ujednáno.

Pojistné nebezpečí Významnou změnou, v kontextu výše zmíněných úprav, jsou i podmínky týkající se pojištění cizího pojistného nebezpečí (§ 2767). Má-li právo na plnění nabýt pojistník, musí prokázat, že pojištěného jako třetí osobu s obsahem smlouvy seznámil a že ta souhlasí s tím, že právo na pojistné plnění náleží pojistníkovi. Je-li pojištěným plně nesvéprávný potomek pojistníka, tento souhlas se nevyžaduje, je-li pojistník zákonným zástupcem a nejedná-li se o pojištění majetku. Neprokáže-li pojistník tento souhlas pojistiteli v ujednané době, nejpozději však do 3 měsíců ode dne uzavření smlouvy, pojištění zaniká uplynutím této doby ex nunc, tj. bez zpětné platnosti. Právo na pojistné tak pojistiteli zůstane v příslušném rozsahu zachováno s tím, že nastane-li v této době pojistná událost, vznikne právo na plnění pojištěnému. Tento souhlas je podmínkou i pro postoupení pojistné smlouvy. Stejně jako doposud, pojištěný vstupuje do pojištění dnem pojistníkovy smrti, nebo dnem jeho zániku bez právního nástupce. Nově se stanovuje 30 denní lhůta ode dne pojistníkovy smrti, nebo ode dne jeho zániku pro písemné oznámení pojistiteli, že na trvání pojištění nemá zájem. V takovém případě pojištění zanikne již dnem smrti, nebo dnem zániku pojistníka. Přitom účinky prodlení vůči pojištěnému nenastanou dříve než uplynutím patnácti dnů ode dne, kdy se pojištěný o svém vstupu do pojištění dozvěděl. Tato lhůta je kogentní (nařizující). Zásada rovného zacházení V případě zásady rovného zacházení (§ 2769) zákon již neobsahuje výjimku z tohoto zacházení u pojištění, která zohledňují pohlaví, věk a zdravotní stav při stanovení výše pojistného a pojistného plnění. Obecnou zásadou je, že takové hledisko nesmí odporovat zásadě rovného zacházení podle jiného zákona, tedy zejména Ústavy ČR, Listiny základních práv a svobod nebo antidiskriminačního zákona.


Stránka 3

Nový občanský zákoník od 1. 1. 2014 změny týkající se pojištění Promlčení V části týkající se pojistné smlouvy nový občanský zákoník pouze stanoví, že „K ujednání o zkrácení nebo prodloužení promlčecí lhůty se nepřihlíží.“ Promlčení jako takové je obsahem § 609 až 653. Přímo pojištění se týká § 626, který stanoví, že „u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události.“ To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. Dále pak § 635, podle něhož se v životním pojištění právo na pojistné plnění promlčí za deset let a v pojištění odpovědnosti se právo na pojistné plnění promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje (např. § 636 a 637). Obecná promlčecí lhůta trvá podle § 629 tři roky, majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. Majetková práva člení nový občanský zákoník na absolutní (§ 976 a násl.), tj. taková, která působí vůči každému (např. věcná práva), a relativní (§ 1721 a násl.) vznikající ze závazků. U povinných pojištění (§ 2779 až 2781) nová právní úprava připouští použití obecné úpravy umožňující pojistiteli odstoupit od smlouvy nebo vypovědět pojištění pouze tehdy, pokud tak stanoví zákon, kterým se ukládá povinnost pojištění (§ 2781). Pokud tedy tyto zákony žádný takový rozsah neobsahují, bude odstoupení nebo výpověď takové smlouvy ze strany pojistitele vyloučena. Smluvním stranám je však dána možnost ujednat si pro tyto případy zvláštní postih, podobně jako je tomu v současnosti v § 5 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě. Pojistnému je věnována poměrně obsáhlá pasáž (§ 2782 až 2787). Novinkou je ustanovení § 2783 odst. 2, které v případě splatnosti běžného pojistného, kdy nebylo ujednáno pojistné období, se za ujednané pojistné období považuje období jednoho roku. Nově bude mít pojistitel, s výjimkou povinného pojištění, právo odečíst si od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění (§ 2787). Nepůjde tedy jako doposud jen o střet vzájemných pohledávek týchž osob, což odpovídá započtení, ale i o případy, kdy vzniká z pojištění právo na pojistné plnění jiné osobě než dlužníkovi pojistného nebo jiných dluhů z pojištění.

Povinnost k pravdivým sdělením Povinnost k pravdivým sdělením - současná povinnost pojistníka a pojištěného pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele při sjednávání pojištění se omezuje jen na dotazy, které mohou mít význam pro sjednávané pojištění (§ 2788). Povinnost k pravdivému sdělení bude splněna, nezatají-li pojistník nic podstatného, tj. je-li skutečnost, na niž je pojistník tázán, v podstatném souladu s jeho tvrzením. V opačném případě má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, pokud by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel (§ 2808). Totéž se týká i pojistitele, který má povinnost zodpovědět písemné dotazy zájemce nebo pojistníka. Mělo by se jednat o ty, jež se vztahují k pojistné ochraně proti pojistnému nebezpečí a k jejímu rozsahu. Upozorňovací povinnost Zcela novou je navrhovaná povinnost pojistitele upozornit zájemce o pojištění na nesrovnalosti mezi jeho požadavky a mezi nabízeným pojištěním, musí-li o těchto nesrovnalostech vědět (§ 2789). Pojistiteli totiž svědčí domněnka zvláštní kvality odborníka v úzce specializovaném odvětví. Přitom musí být především přihlédnuto jednak k okolnostem, za nichž se smlouva uzavírá, jednak ke způsobu uzavírání smlouvy. Zvláštní význam má, pokud je zájemci při uzavírání smlouvy nápomocen nezávislý zprostředkovatel. Takovým nemusí být jen registrovaný pojišťovací zprostředkovatel, ale i jakýkoli jiný zprostředkovatel, který nejedná v zastoupení pojistitele. Porušení této informační povinnosti zakládá pojistníkovi právo od smlouvy odstoupit (§ 2808).


Stránka 4

Nový občanský zákoník od 1. 1. 2014 změny týkající se pojištění Náhrada škody Náhradu škody způsobené informací nebo radou takto (§2950): „Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“ K tomu je nutno vzít v úvahu i základní ustanovení nového občanského zákoníku – např. § 5, podle kterého: „kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána.“ – nebo § 6, podle kterého: „každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.“ Z tohoto pohledu lze snahy ohánějící se ochranou spotřebitele přenášet na zájemce o pojištění prostřednictvím značného množství informací, pro které v naprosté většině nemá a nemůže mít dostatek relevantních odborných znalostí, odpovědnost za odborné posouzení nabídky jako věcně nesprávné.

Změna okolností Co se týká zvýšení pojistného nebezpečí, resp. pojistného rizika, (§ 2790 až 2795), i zde přináší nový občanský zákoník velmi podstatné změny. V první řadě se jedná o změnu okolností, jež vedou ke zvýšení pojistného rizika. Těmi jsou pouze ty, které jsou uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel písemně dotazoval při sjednání pojištění (§ 2788), a to za předpokladu, že se změnily tak podstatně, že tím dochází ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku pojistné události. V návaznosti na to se stanoví povinnost pojistníka, jde-li o pojištění cizího pojistného rizika i pojištěného, neučinit nic, co by zvýšilo pojistné nebezpečí a ani to třetí osobě nedovolit, pokud s tím pojistitel nevyslovil souhlas. Pojistník však může něco učinit nebo povolit, aniž k tomu měl souhlas pojistitele, a teprve následně zjistí, že ke zvýšení pojistného nebezpečí došlo. V tomto případě musí změnu bezodkladně oznámit pojistiteli. Dojde-li k tomu nezávisle na pojistníkově vůli, vznikne mu tato povinnost bez zbytečného odkladu poté, co se o zvýšeném nebezpečí dozvěděl. Pojistiteli je dáno právo změny pojistného, které může využít do jednoho měsíce ode dne oznámení změny, nebo pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní lhůtou, pokud by za změněných podmínek pojištění neuzavřel. Nesouhlasí-li pojistník se zvýšením pojistného, může pojistitel do dvou měsíců ode dne obdržení nesouhlasu se stejnou výpovědní lhůtou pojištění vypovědět, avšak pouze tehdy, pokud na tuto možnost v návrhu na změnu pojistného upozornil. Poruší-li ovšem pojistník nebo pojištěný tuto oznamovací povinnost, vzniká pojistiteli právo pojištění vypovědět bez výpovědní lhůty, a to do dvou měsíců ode dne, kdy se o této změně dozvěděl. Tento postup důvodová zpráva ospravedlňuje neodůvodněným, umělým prodlužováním pojištění. Pojistitel má přitom právo na pojistné až do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo, v případě jednorázového pojistného mu náleží celé. Mimo stávajících výjimek zákon zohledňuje případy, kdy se pojistné riziko zvyšuje, ale v zájmu odvrácení nebo zmenšení vyšší škody, tedy vlastně v zájmu pojistitele, anebo kdy se pojistné riziko zvýší v důsledku toho, že nastala pojistná událost. Stejně tak, jde-li o případ jednání z příkazu lidskosti, kdy ke zvýšení pojistného nebezpečí dojde zejména v úsilí o záchranu lidského života (§ 2795 odst. 1). Každý, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, bude mít právo oznámit pojistiteli událost, s níž spojuje svůj požadavek na pojistné plnění, nikoli vznik pojistné události. Bude to tedy nejen pojistník, popřípadě pojištěný nebo obmyšlený, ale každý, kdo má na pojistném plnění právní zájem (§ 2796 – 2799), např. zástavní věřitel. Každý má samozřejmě povinnost podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, ale i o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění a předložit pojistiteli potřebné doklady a postupovat způsobem ujednaným ve smlouvě. I na tato oznámení pojistitel


Stránka 5

Nový občanský zákoník od 1. 1. 2014 změny týkající se pojištění musí reagovat a zahájit šetření. Na tomto místě je nezbytné vyjasnit rozdíl mezi šetřením pojistné události a její likvidací. Již ze samotné právní úpravy pojistné smlouvy vyplývá, že pojistitel zahajuje šetření pojistné události bez zbytečného odkladu po jejím oznámení (§ 2796). Šetření je přitom skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění (§ 2797 odst. 1). Dále je pojistiteli stanovena povinnost zaplatit pojistné plnění v době ujednané, jinak do 15 dnů od skončení tohoto šetření (§ 2798 odst. 1). Šetření pojistné události je tak podmnožinou její likvidace, která začíná tímto šetřením a končí výplatou pojistného plnění nebo jeho odmítnutím. Na žádost osoby, která uplatnila právo na pojistné plnění, jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění popřípadě důvod jeho zamítnutí. Nově je upraveno právní jednání, kdy oznámení pojistné události obsahuje vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo se v něm vědomě zamlčí údaje týkající se této události. V takovém případě má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. Má se za to, že pojistitel vynaložil náklady v prokázané výši účelně (§ 2797 odst. 2). Beze změny zůstává povinnost pojistitele ukončit šetření pojistné události do tří měsíců ode dne jejího oznámení, resp. v této lhůtě sdělit jejímu oznamovateli důvod nemožnosti jejího ukončení. To platí i o poskytnutí přiměřené zálohy, která mu nevzniká, má-li pojistitel rozumný důvod vyplacení zálohy odepřít. Naopak, není-li šetření ukončeno z příčin na straně pojistitele, nemá pojistitel ani rozumný důvod k odepření zálohové platby. Naproti tomu, znemožní-li či ztíží-li šetření nebo jeho ukončení pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba z příčin na své straně, nastane rozumný důvod k odepření zálohy nebo k přiměřenému odložení její výplaty. Zánik pojištění Zániky pojištění, mimo speciálních ustanovení zákona, jsou upraveny v § 2803 až 2810. Nově se rozšiřuje právo pojistníka vypovědět pojištění v případě, že pojistitel porušil při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění zásadu rovného zacházení (§ 2769). Jinak se přísně zohledňuje skutečnost, že se vypovídá obligace, nikoli smlouva. Nepřebírá se však skutková podstata podle stávajícího § 24 odst. 1 písm. b) spočívající v tom, že pojistitel má právo pojistné plnění odmítnout, jestliže oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí. To se odůvodňuje tím, že: „byla do soukromého práva přejata z trestního zákona (§ 250a) a u níž není věcný důvod k odmítnutí pojistného plnění; postačí jiné právní instituty, zejména bezdůvodné obohacení a náhrada škody.“ Pojištění osob Z hlediska systematiky byla úprava pojištění osob (§ 2824 až 2848) předřazena současné úpravě pojištění věci a jiného majetku. Život a zdraví člověka jsou podle vyjádření autorů nového občanského zákoníku z hlediska ústavněprávního i soukromoprávního hodnotami významnějšími než majetek. Oproti stávající právní úpravě se podle § 2825 v pojištění pro případ pracovní neschopnosti, kdy není v pojistné smlouvě uveden jasný údaj o povaze a rozsahu pojištěné neschopnosti, za ujednané pojištění neschopnosti pojištěného považuje jeho neschopnost vykonávat jeho obvyklé povolání. Pokud je vyžadován k platnosti smlouvy souhlas pojištěného, popřípadě jeho zákonného zástupce, pak podle § 2826, neprokáže-li pojistník tento souhlas v ujednané době, jinak do tří měsíců ode dne uzavření smlouvy, zaniká pojištění uplynutím této doby. Nastane-li během této doby pojistná událost, a takový souhlas nebyl udělen, nabývá právo na pojistné plnění pojištěný. Je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, nabývají toto právo osoby uvedené v § 2831. Co se týká změn skupinového pojištění (§ 2827), pak v pojistné smlouvě musí být ujednán i způsob, jak se členové pojištěné skupiny určí. Pro tyto případy se nevyžaduje souhlas pojištěných s uzavřením pojistné smlouvy podle § 2826. Absence souhlasu nahrazuje osvědčení pojistníkova pojistitelného zájmu na pojištění dané skupiny. Stejně tak v případě postoupení smlouvy musí osoba vstupující na místo původního pojistníka osvědčit, že na tom má pojistný zájem. Případné porušení povinnosti zodpovědět pravdivě a úplně dotazy pojistitele se může záporně dotknout jen pojištění těch osob,


Stránka 6

Nový občanský zákoník od 1. 1. 2014 změny týkající se pojištění ohledně nichž byla povinnost porušena. Novinkou v pojištění osob je ustanovení týkající se ujednání o neodvolatelnosti určení manžela pojistníka jako obmyšleného. Jeho účinky zanikají rozvodem manželství nebo prohlášením manželství za neplatné. Byl-li obmyšleným určen předek nebo potomek pojistníka, pak účinky takového ujednání zanikají osvojením obmyšleného nebo pojistníka, což platí i v případě, kdy byl takto obmyšleným určen pojistníkův osvojenec nebo osvojitel, jestliže bylo osvojení zrušeno. Ustanovení § 51 odst. 1 o pojistné smlouvě je promítnuto do § 2829 s tím, že ho rozšiřuje § 2832 odst. 1, podle kterého nabývá obmyšlený právo na pojistné plnění vznikem pojistné události. Do této doby může pojistník volně nakládat s právy z pojištění, zejména je zastavit nebo postoupit, jakož i změnit označení osoby obmyšleného. Výjimkou je pojištění důchodu, kde se ke změně obmyšleného vyžaduje souhlas pojistitele. V opačném případě není pojistitel změnou vázán. Posloupnost osob nabývajících právo na pojistné plnění podle současného § 51 odst. 2 až 4 zákona o pojistné smlouvě je obdobně upravena v § 2831 s tím rozdílem, že byly z této posloupnosti vyloučeny osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a jež z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného. Tyto osoby jsou uvedeny jako dědici v novém členění dědiců do šesti tříd podle § 1635 až 1640. Životní pojištění Úprava životního pojištění (§ 2833 až 2843), pojištění úrazu (§ 2844 až 2846) a pojištění nemoci (§ 2847 a 2848) navazuje na obecná ustanovení o pojištění osob. Ze zákona o pojistné smlouvě nebylo při vymezení životního pojištění (§ 2833) převzato ustanovení § 54 odst. 3, které zakazovalo sjednat pojištění pro případ smrti dítěte do tří let jeho věku, pro případ potratu nebo narození mrtvého dítěte. Právo pojistitele na odstoupení od smlouvy podle stávajícího § 55 odst. 3 pojistné smlouvy v případě uvedení nesprávného data narození se v § 2835 omezuje subjektivní dvouměsíční prekluzivní lhůtou s tím, že od smlouvy lze odstoupit nejpozději do tří let od uzavření smlouvy a za podmínky, že pojištěný je v době odstoupení živ. Jednotlivé druhy pojištění Úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci - Nový občanský zákoník se u těchto pojištění nijak výrazně neodklání od stávající právní úpravy. Pouze nepřejímá definici úrazu obsaženou dnes v § 60 odst. 3. Je tak věcí smluvních stran, jak si v pojistné smlouvě (pojistných podmínkách) vymezí pojistnou událost. Pojištění majetku - toto pojištění upravují § 2849 až 2855. Ze současného § 37 nebyla převzata úprava odstavce 1 a 2 s odůvodněním, že se jeví jako nadbytečná, pojem majetku je dobře srozumitelný a nevyžaduje bližší vysvětlení. Stejně tak ujednání, zda má být pojištění sjednáno jako škodové nebo obnosové, je záležitostí autonomie vůle smluvních stran. V § 2850 se přebírá pravidlo současného § 38, avšak s tím, že se v první řadě upravuje pojištění hromadné věci. Stejná úprava se použije i pro soubor věcí. Podle § 501 soubor jednotlivých věcí náležejících téže osobě, je považovaný za jeden předmět a jako takový, nesoucí společné označení, se pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Současná právní úprava vychází z toho, že je-li pojištěná věc po pojistné události a vyplacení pojistného plnění opět nalezena, nabývá k ní pojistitel vlastnické právo ex lege a musí nalezený pojištěný majetek převzít, pokud nebylo ve smlouvě ujednáno jinak. Nový občanský zákoník však toto právní pravidlo mění tak, že nálezem pojištěné věci vlastnické právo na pojistitele nepřechází, pokud nebylo ujednáno jinak (§ 2852). Pojistitel tak bude mít právo, aby mu bylo vráceno, co na pojistném plnění poskytl, po případném snížení o náklady účelně vynaložené na odstranění závad mezitím vzniklých. Majetek se nepovažuje za nalezený, je-li sice doložena jeho fyzická existence, ale vlastník se nemůže ujmout jeho držby buď vůbec, nebo jen s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady, anebo je-li nalezená věc natolik poškozena, že již ztratila svůj původní charakter, nebo ji lze opravit jen s nepřiměřenými náklady.


Stránka 7

Nový občanský zákoník od 1. 1. 2014 změny týkající se pojištění V úpravě institutu přepojištění (§ 2853) se doplňuje řešení případu, kdy návrh na snížení pojistné částky při současném poměrném snížení pojistného podává pojistitel a návrh není pojistníkem přijat. Nepřijetím návrhu, ať byl podán pojistníkem nebo pojistitelem, do jednoho měsíce od jeho obdržení pojištění zaniká. V případě, že bylo ujednáno jednorázové pojistné, se pojistiteli dává právo domáhat se snížení pojistné částky pod podmínkou, že bude poměrně sníženo i pojistné, a pojistníkovi právo domáhat se snížení pojistného pod podmínkou, že bude poměrně snížena i pojistná částka. Zvláštní ustanovení § 2855 se týká pojištění lidského těla a jeho částí. Do zákona bylo doplněno v souvislosti s tím, že podle nového občanského zákoníku věcí v právním smyslu není nejen člověk, ale ani jeho mrtvé tělo, ani části lidského těla, i když byly od těla odděleny. Pro pojištění lidských tkání nebo orgánů, lidské krve nebo jejích složek a mrtvého těla nebo jeho oddělené části tak budou platit obdobně ustanovení jako o pojištění majetku. Pojištění odpovědnosti za škodu zůstává beze změny názvu, i když nový občanský zákoník pracuje s povinností nahradit škodu, nikoli s odpovědností za škodu (§ 2894 až 2971). V této souvislosti upozorňujeme na významnou změnu uvedenou v § 2927 až 2932 týkající se škody z provozu dopravních prostředků. Oproti současnosti se nerozlišuje u škody vyvolané zvláštní povahou provozu, zda jde o dopravní prostředek motorový nebo bezmotorový, a klade se tak důraz na zvláštní povahu provozu dopravního prostředku více než na samotnou povahu dopravního prostředku. Pojištění finančních ztrát, které je v současné době možné sjednat jen jako pojištění škodové, což § 2871 odst. 2. rozšiřuje o možnost sjednat toto pojištění i jako obnosové. Bude-li se však jednat o pojištění velkého rizika, lze takové pojištění podle § 2872 sjednat pouze jako pojištění škodové. Přitom se u pojištění těchto rizik, kam patří i pojištění finančních ztrát, lze odchýlit od jakéhokoli ustanovení části týkající se pojištění ve prospěch kterékoli strany, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění. Povaha a účel pojištění velkých rizik v neživotním pojištění vylučují, aby se pojistná smlouva podřizovala omezením vyplývajících z kogentních ustanovení závazkového práva. Přechodná ustanovení Přechodná ustanovení jsou v novém občanském zákoníku uvedena v § 3028 až 3079. Z nich odkazujeme zejména na § 3028, podle kterého se novým občanským zákoníkem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. od 1. ledna 2014. S ohledem na přechodné ustanovení § 72 zákona o pojistné smlouvě se tak budou muset pojistitelé vyrovnat se třemi právními úpravami pojistných smluv, a to podle hlavy XV zrušovaného občanského zákoníku platné do 1. ledna 2005, podle zákona o pojistné smlouvě, jejíž účinnost končí 31. prosince 2013, a podle nového občanského zákoníku. Podle § 3036 se všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí této účinnosti, posuzují až do svého ukončení podle dosavadních právních předpisů. Co se týká práva na náhradu škody, pak podle § 3079 toto právo vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Ovšem pokud soud ke dni nabytí účinnosti nového občanského zákoníku nerozhodl o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí této účinnosti, může na návrh poškozeného, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele, přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle nového občanského zákoníku. U mimořádných důvodů se úprava odkazuje na § 2 odst. 3, které stanoví, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Porovnání nové a původní úpravy pojistné smlouvy Pokud se někdo o danou problematiku zajímá do hloubky, zde je odkaz na zajímavé srovnání původní a nové úpravy pojistné smlouvy. Porovnání znění nové právní úpravy pojistné smlouvy v novém občanském zákoníku s úpravou provedenou zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších předpisů: http://www.cap.cz/doc/Porovnani_OZ_PS.pdf


Stránka 8

Nový občanský zákoník od 1. 1. 2014 změny týkající se pojištění

Zdroj informací  Společnost BONNET.cz  Nový občanský zákoník: Změny, které přináší - JUDR. JANA ČECHOVÁ, PHDR. VLADIMÍR PŘIKRYL, MINISTERSTVO FINANCÍ  Občanský zákoník v bodě 0: Na co je třeba se připravit?, Marek Čáp, Director Risk Consulting KPMG Česká republika  Zákon č.89/2012 Sb.  www.cap.cz – Česká asociace pojišťoven.

Nový občanský zákoník NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZMĚNY od 1. 1. 2014 V případě že nájemník opustí byt na delší dobu, je povinen to nahlásit vlastníkovi a určit kontaktní osobu, která v naléhavých případech pustí majitele do bytu. Pokud nájemník nesplní tuto povinnost, majitel může do bytu i bez svolení. Pokud se nájemník vůči majiteli domu dopustí trestného činu, může mu být dána ze strany majitele bytu výpověď. Služební byty už nepůjdou přidělovat bývalým zaměstnancům. Nebude již možné, aby dům a pozemek měly rozdílné vlastníky. Dle nového zákoníku už zvíře není věc. Občan proto nebude muset zvažovat, zda kvůli záchraně života zvířete smí, nebo nesmí způsobit větší škodu na majetku. Dluhy zemřelého budou dědicové nově muset zaplatit v plné výši. V současnosti pouze do výše zděděného majetku. Děti do dětského domova půjde umístit maximálně na 3 roky. Poté bude muset soud znovu rozhodnout. V současnosti lze na dobu neurčitou. Pokud mladý člověk, který dosáhl věku 16 let, přesvědčí soud, může se stát zcela svéprávným a tak například podnikat bez omezení. Rozšiřuje se okruh dědiců. Nově tak budou moci dědit i prarodiče zemřelého nebo jeho brantranci a sestřenice. Soud bude moci určit výši pokuty za nedodržení smlouvy. Akciová společnost už nebude muset mít dozorčí radu. Nový zákoník ruší tabulkové výměry v případě odškodnění za újmu na zdraví. Bude to tak zcela v rukou soudu. Zákon umožní nově adoptovat i zletilou osobu. Ruší se možnost člověka zcela zbavit způsobilosti k právním úkonům. Soud bude moci člověka pouze omezit ve svéprávnosti. Část majetku bude možné odkázat i institucím nebo konkrétní osobě. Např. obraz muzeu, peníze charitě nebo sbírku známek vnukovi. V případě že rodiče nechají napsat svůj dům na děti, mohu si pojistit, aby v něm mohli nadále bydlet. Pole, les, byt nebo auto nebude nutné si pronajmout písemně. Bude stačit pouze ústní forma. Pokud bude sousedův strom zasahovat na váš pozemek, musíte souseda na svou zahradu pustit, aby si očesal ovoce. Soud vám bude moci nařídit oplocení pozemku. Například proto, aby vaše domácí zvířata neběhala k sousedovi.


Stránka 9

Nový občanský zákoník od 1. 1. 2014 změny týkající se pojištění V případě že koupíte auto, o kterém se později dozvíte, že bylo kradené, nemusíte o něj přijít. Na rozdíl ode dneška vám ale zůstane – právě proto, že jste ho koupili v dobré víře, že je vše v pořádku. Pokud vám cestovní kancelář pokazí nebo zkrátí dovolenou, budete moci žádat náhradu – a to nově i za „ztrátu radosti z dovolené“. Alimenty nebude nutné platit každý měsíc. Pokud se rodiče dohodnou, bude je možné platit najednou i jednou za rok. Lékař bude povinen pacientovi před každým zákrokem vysvětlit, co bude dělat. Pacient následně zákrok odsouhlasí, nebo nikoliv. U zákroků, které mají trvalé následky, bude muset dát pacient dokonce souhlas písemně. Otvírá se cesta k vyšším odškodněním za úrazy nebo smrt (již nebude řešeno „tabulkově“).


Stránka 10

Nový občanský zákoník (NOZ od ) Oblast pojištění

Recommend Documents