Nový most u Št ovic Od pátku 15. srpna je idi m na Plzni-jihu k dispozici nov zrekonstruovaný

Olympiáda

Nový most u Štovic

Novinky ze zoo

Rozhovor s Barborou Horákovou, o které málokdo z Plzean ví, že byla jednou z našich zástupky na OH v Pekingu 2008 v lukostelecké soutži jednotlivky.

Od pátku 15. srpna je idim na Plzni-jihu k dispozici nov zrekonstruovaný most u Štnovic. Jedná se zárove o poslední stavbu budovanou v souvislosti s dálnicí D5 kolem Plzn.

Zatímco školáci si užívali zasloužené prázdniny, v Zoologické a botanické zahrad msta Plzn vrcholila turistická sezona a o zajímavé expozice, akce a atrakce rozhodn nebyla nouze.

strana 2

strana 8

strana 6

NÁKLAD

SLOUPEK RADNÍHO

Ročník 6 z číslo 8 z 1. 9. 2008 / Měsíčník pro občany Plzeňského kraje ZDARMA Noviny jsou součástí projektu www.ceskydomov.cz

255 400 VÝTISKŮ

Po prázdninách opt zpátky do školních lavic Každým rokem se na zaátku záí otevírají dvee všech škol. S velkým oekáváním míí ke školám prváci, kterým zaíná úpln nové životní období. S velkým oekáváním zahajují nový školní rok i žáci prvních roník stedních škol. Ti jsou zvdaví na nové spolužáky, uitele i na to, jestli jejich volba byla správná. Podobné pocity prožívají všichni žáci, jak v malých vesnických, tak i ve školách v krajské metropoli.

V

Vážení spoluobané, psát v pedvolebním ase zamyšlení a dostát zásad, že na stránky tchto novin je to ponkud nepatiné, není nikterak jednoduché. as blížících se voleb svádí politiky k bilancování. Koneckonc, pro se nepochlubit tím, co se povedlo, co jsme za ty tyi roky dokázali. Navíc se o tom, jak se krajské zdravotnictví i sociální služby vyvíjí a mní, dozvídáte pravideln i na stránkách tchto novin. Oblasti krajského zdravotnictví a sociálních vcí, které mám na starosti, by zejména zdravotnictví bývá tak asto pedmtem kritiky, pitom nabízejí adu úspch. Myslím, že mnohem dležitjší než bilancování je v tomto pípad pipomenutí skutenosti, že žádný ze zdar by se neobešel bez spolupráce se stovkami lidí, kteí se denn starají o zdraví a vnují se péi o pacienty a klienty. Lidí, kteí pracují v nemocnicích, na zdravotnické záchranné služb i v sociálních zaízeních pro seniory i další potebné obany. Od vrcholových manažer pes lékae i sestry, pes sociální pracovníky i peovatelky až k paní, která sedí na vrátnici a umí se na píchozího usmát a zdvoile mu odpovdt na otázku. Sebelepší nápad, sebenáronjší oprava, milionové investice i jakýkoliv špikový pístroj budou k niemu, když za nimi nebudou stát lidé, kteí umí a chtjí pomáhat. Práv o n jsem se celé tyi roky mohl na kraji opírat. Bez ohledu na blížící se volební klání, ve kterém se s nejvtší pravdpodobností nevyhneme ad útok a znevažování vykonané práce, vím, že se tito lidé nenechají odradit od zdravého rozumu. Znají totiž velmi dobe problémy našeho zdravotnictví i sociálních služeb. A vím, že dokážou objektivn posoudit reálný stav poteb a souasn dokážou i ocenit skutenou péi, kterou kraj obma tmto oblastem vnuje. I za to jim chci podkovat. MGR. ING. PAVEL KARPÍŠEK

Nedošly vám tyto noviny do schránky? Stěžujte si u svého pošťáka. Distribuci zajišťuje Česká pošta, a.s. Nebo nás informujte na tel.: 224 816 821.

ývoj potu žák rzných vkových skupin ovlivuje existenci a strukturu všech mateských, základních i stedních škol. Každá zmna vzdlávacího systému je velice složitá a musí vycházet z analýzy stávajícího stavu. Vždy je nezbytné stanovit hlavní trendy a cíle dalšího vývoje a nelze opomíjet ani tradici školy nebo její význam v píslušném regionu. Jaká je souasná situace? V nkterých mateských školách je 100% naplnnost kapacit, a to zejména v místech velké koncentrace rodin s malými dtmi. Dvodem je také pednostní pijímání dtí v posledním roce ped zahájením povinné školní docházky i vyšší porodnost v posledních letech. Není výjimkou, že žádost o umístní dítte v MŠ není kladn vyízena. Do mateských škol pijde letos v našem kraji 15 322 dtí. Naplnnost základních škol ovlivuje vývoj dtské populace, ale i ada jiných faktor, jako je možnost výbru školy i odchody žák na víceletá gymnázia. 1. záí nastoupí do základních

škol 44 425 žák. Od roku 2000 zaniklo v Plzeském kraji 20 základních škol, z toho 8 úplných. Následky zrušení školy zejména v menších obcích mohou být velmi nepíznivé, a proto je zachování základních škol v ideji osídlených oblastech Plzeského kraje jedním z klíových problém souasného školství. Snahou základních škol i obcí je dále maximální nabídka aktivit pro volný as a využití sportovních areál i mimo dobu vyuování. Nabídka stedních škol je v Plzeském kraji dostaující a velmi rznorodá. Od 1. záí tohoto školního roku na nich bude studovat celkem 28 500 žák. Kvli nepíznivému demografickému vývoji populaních roník žák nastupujících do stedních škol lze v dalším období oekávat snižování potu zájemc o tyto školy. Na rozvoj a pípadné úpravy bude mít vliv pedevším soulad oborové nabídky škol s potebami trhu práce a také schopnost škol pizpsobit vzdlávání skuteným potebám a zájmm. Daí se zlepšovat materiální podmínky výuky. Dkazem je

1. námstek hejtmana PK MVDr. Václav ervený s editeli stedních škol.

otevení nových moderních dílen SOŠ a SOU v Horšovském Týn, vzdlávacího stediska pro žáky studijních a uebních obor SPŠ Tachov, Svtce, modernizace dílen v SOU Domažlice, SŠ Rokycany, SPŠ Klatovy, SPŠ strojnické a SOU elektrotechnickém v Plzni. Vedení škol se snaží o modernizace a zlepšení sociálního zázemí pro žáky i pracovníky škol jako nap. ve SŠ Oselce, SOŠ a SOU Sušice, ve SŠ Horaž ovice, SŠ Kralovice, OA Plze, SPŠ stavební Plze a VOŠ a SPŠ elektrotechnické Plze. 1. záí bude v Pešticích otevena jedna

tída šestiletého gymnázia jako odlouené pracovišt Gymnázia Plze, Mikulášské námstí. V novém školním roce bude zahájena výuka v nových uebních oborech výtvarné zpracování keramiky a porcelánu – kamnáství a umlecko-emeslné zpracování kamene a keramiky na SOU v Horní Bíze. Také Konzervato Plze nabídne v dálkové form studium 120 zájemcm v oborech hudba a zpv, SŠ Horaž ovice nabízí pro 136 zájemc obor gastronomie. Píkladem zlepšující se spolupráce stedních škol se sociálními partnery

a firmami je projekt IQ auto, jehož cílem je podpora vzdlávání uitel technických odborných pedmt a odborného výcviku i prohloubení spolupráce mezi firmami, školami a úady práce. Dležitá je také bohatá mezinárodní spolupráce škol Plzeského kraje se školami v zahranií. Jedná se nap. o výmnné pobyty žák, ale i pedagog, výstavy, sportovní utkání, koncerty a další. Podporu mezinárodní spolupráce škol Plzeského kraje a oblasti Dolní Bavorsko zajišuje projekt E-learning bez hranic. Pokraování na stran 2

Domov pro seniory nabízí Plzeský kraj rozdlil 660 milion K M stále lepší služby Domov pro seniory, který se nachází v Domažlicích, se skládá ze tí stedisek. To, které se nachází v Baldovské ulici 583, je ptipatrová budova ležící v klidné ásti Domažlic, 5 minut chze od stedu msta.

P

estože o místa v domov pro seniory je stále vtší zájem, vedení domova nabízí svým klientm stále lepší a kvalitnjší služby. Napíklad v roce 2004 a 2005 byla v objektu provedena výmna oken v bytech obyvatel, oprava rozvod vody a vytápní. Nachází se zde spoleenská místnost s jídelnou a kuchykou, kde se také poádají rzné spoleenské akce a pednášky. Souástí nabízených služeb seniorm je i kadenictví a pedikúra, a to 1x týdn. Podle toho, jaký je zájem klient, dochází do zaízení i rehabilitaní pracovnice, která provádí masáže. V 2. domažlickém stedisku je také knihovna a soukromá prodejna, kde je možno zakoupit krom základních potravin i zeleninu a rzné noviny a asopisy. Obyvatelé mají rovnž možnost odebírat obdy, a to od pondlí do soboty. Mohou si vybrat ze dvou jídel. Zdravotní péi o klienty zajišuje praktický léka spolu s odbornými lékai. Domov pro seniory se také stará o kulturní vyžití svých klient, jako jsou návštvy koncert, poádání pednášek, spoleenské veery, besídky, pvecký kroužek, cviení pi hudb, spoleenské hry i spolená etba. Jako objekt zizovaný Plze-

sta a obce obdržely od roku 2005 do 1. pololetí roku 2008 celkem 660 milion korun z poskytnutých dotací Plzeského kraje. Tyto dotace jsou rok od roku vyšší a zvtšuje se i poet jejich píjemc. V roce 2006 se píspvky zvedly oproti roku 2005 o 20 milion korun, další rok toto navýšení inilo již 40 milion korun. Dotace od Plzeského kraje získávají projekty, které jsou zaazeny do nejrznjších program, nap. stabilizace a obnovy venkova, drobných vodohospodáských staveb, program venkovského cestovního ruchu, na zachování a obnovu památek Plzeského kraje, program na obnovu památ-

kových rezervací i program podpory sociálních služeb. Mezi podporované projekty patí i víceúelová hišt a napíklad Hasiský záchranný sbor PK dostává každoroní dotaní píspvek v hodnot 15 milion korun. Stranou nezstávají ani dobrovolní hasii, kteí do souasné doby obdrželi od Plzeského kraje na nová vozidla více než 48 tis. K. Dobrovolné svazky mst a obcí dostaly od Plzeského kraje celkem 63 milion korun. Další peníze z rozpotu kraje putovaly i k ostatním píjemcm, jako jsou nap. obanská sdružení, neziskové organizace, ale i fyzické a právnické osoby, které o podporu Plzeského kraje

úspšn požádaly. Celkem bylo takto rozdleno 242 milion korun. Zpoátku byly podporovány pouze organizace zizované krajem, v posledních letech se ale ím dál astji dostává i na ostatní žadatele. „Snažíme se drtivou ást finanních podpor rozdlovat systémov, podle transparentn nastavených program. Plzeský kraj navíc pistoupil k podpoe rekonstrukcí základních a mateských škol, protože jsme si velmi dobe vdomi toho, že problém zatížení tchto náklad pesahuje finanní možnosti mst a obcí,“ uvedl ekonomický námstek hejtmana PK Ing. Vladislav Vilímec.

Spisovatel Klostermann má pamtní desku Spoleenská místnost v Domov pro seniory v Domažlicích FOTO ARCHIV

ským krajem uspl domov pro seniory se svým projektem – komplexního zaízení sociální pée pro osoby se sníženou sobstaností – v rámci Regionálního operaního programu, a obdrží tak dotaci z fond EU. I když Plzeský kraj pevzal mnohé domovy dchodc ve velmi špatném stavu, postupn se daí vtšinu z nich opravovat a modernizovat, píkladem toho je práv Domov pro seniory v Domažlicích. (BOS)

P

lzeský a Jihoeský kraj vyhlásily rok 2008 Rokem Karla Klostermanna pi píležitosti 160. výroí narození a 85. výroí úmrtí tohoto „spisovatele Šumavy“. V rámci oslav byla v ervenci na budov Integrované stední školy živnostenské ve Škroupov ulici v Plzni slavnostn odhalena pamtní deska Karlu Klostermannovi. Pvodn mla být deska umístna na dm, kde Karel Klostermann žil. Tento dm však už ve Fügnerov ulici v Plzni nestojí. Z tohoto dvodu byla pamtní deska umístna na školu, kde spisovatel vyuoval nminu a francouzštinu. Samotná pamtní deska byla zhotovena z erné žuly a jejím

Radní Mgr. Martin Baxa pod pamtní deskou Karlu Klostermannovi

autorem je známý kameník a socha Jaromír Nedorost. Na desce se nachází podobizna Karla Klostermanna a text v eském i nmeckém jazyce: „V této budov psobil v letech 1873–1908 jako profesor nmeckého a francouzského jazyka Karel Klostermann, spisovatel Šumavy.“ „Tuto akci vnímám jako další dležitý píspvek v rámci oslav Roku Karla Klostermanna. Jsem pesvden o tom, že je zapotebí i touto cestou upozorovat na významné osobnosti, známé dnes bohužel spíše jen z uebnic,“ uvedl pi slavnostním odhalení pamtní desky radní Plzeského kraje pro oblast kultury a památkové pée Mgr. Martin Baxa. (BOS)

2 |Záí

Aktuality

P LZESKÝ KRAJ

Po prázdninách opt zpátky do školních lavic Dokonení ze strany 1

T

en umožuje zejména zapojení informaních a komunikaních technologií do procesu výuky. Celé naše školství prochází tzv. „kurikulární reformou“, která chce pedevším zkvalitnit výuku cizích jazyk, se kterými se seznamují už dti v MŠ. Na intenzivní výuku cizích jazyk v Plzeském kraji se zamilo 10 základních škol a psobí tu i dv jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Stále petrvává nejvtší zájem o anglický jazyk. Dlouhodob úspšná je ZŠ J. A. Komenského Sušice v realizaci programu Podpora preventivních aktivit a výchovy k toleranci, za který získala 1. místo v hodnocení výuky etické výchovy na školách v R. Úspšný byl i projekt žák Gymnázia Mikulášské nám., Plze „Spolužáci“ ocenný v Senátu R, ve kterém žáci pátrali po osudech svých židovských

MVDr. Václav ervený, 1. námstek hejtmana PK pi zahájení 2. sportovních her mateských škol Plzeského kraje.

spolužák za 2. svtové války. Jak úinn bojovat se šikanou na školách, eší 28. ZŠ v Plzni v projektu Minimalizace šikany. Nejúinnjší v boji proti negativním jevm na školách je ale úelné trávení volného asu, nap. docházkou do ZUŠ, stedisek volného asu i školních družin a klub.

Plzeský kraj je také zizovatelem 7 dtských domov. Zpsob života se v nich stále více pibližuje životu v bžných rodinách. Pesto po ukonení ústavní výchovy petrvává problém se zaazením dtí do života. Proto Plzeský kraj spolen se svými partnery realizuje projekt Šance

pro budoucnost, který se snaží tmto mladým lidem pomoci. Všechny úspchy školství Plzeského kraje úzce souvisejí s ekonomikou. V rámci investic bylo v roce 2007 poskytnuto 166 586 000 K a v roce 2008 je již rozdleno 123 140 010 K a toto íslo ješt není konené. Zaíná nový školní rok 2008/2009. Nebude jist snadný stejn jako ty pedcházející. Mnohé zbývá dokonit, hodn nového nás eká. Vím, že posune úrove školství Plzeského kraje zase o stupínek výš. Peji dtem, žákm i studentm radost z nových poznatk a hodn úspch ve školní práci i mimoškolních aktivitách. Pedagogickým pracovníkm peji hodn motivace a tvrího optimismu do jejich sice nelehké, ale velice záslužné práce. MVDR. VÁCLAV ČERVENÝ, 1. NÁMĚSTEK HEJTMANA PRO OBLASTI ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A SPORTU

Plzeští žadatelé v Cíli 3 200 milion K získali plzeští žadatelé z esko-bavorské peshraniní spolupráce

Po novém most do Štnovic Od pátku 15. srpna je idim v Plzni-jih k dispozici nov zrekonstruovaný most u Štnovic. Jedná se zárove o poslední stavbu budovanou v souvislosti s dálnicí D5 kolem Plzn.

Slavnostní pestižení pásky na novém most ve Štnovicích za pítomnosti radního Plzeského kraje pro dopravu Miroslava Jaroše a primátora FOTO PETRA BOŠKOVÁ msta Plzn Pavla Rödla.

V

prbhu výstavby dálniního obchvatu Plzn bylo nutné najít ešení, které by odlehilo nesmírnému dopravnímu petížení západoeské metropole. Dležité bylo odklonní tranzitní kamionové dopravy a propojení již hotových ástí dálnice D5. K tomu úelu sloužil i most u Štnovic, který se nachází na silnici II/180 v blízkosti dálnice D5 a tunelu Valík. Pvodní most byl postaven pes eku Úhlavu v letech 1978–1980. Nejprve se poítalo s tím, že most bude po celkovém zprovoznní dálnice D5 zrekonstruován jen ásten, ale vzhledem k jeho celkovému špatnému stavu bylo rozhodnuto o provedení kompletní rekonstrukce. Ped zahájením stavebních prací bylo nutné provést pekládku inženýrských sítí a následn postavit provizorní most pro obslužnost stavby. Pak byla provedena demolice nosné konstrukce a spodní stavby až k základm. Provádní stavby bylo náronjší o to, že protékající eka je zásobárnoupitnévodypromstoPlze. Rekonstrukce byla naplánována tak, aby bylo možné pi oprav využít pvodních základ pilí. V prbhu výstavby byla vymnna nosná kon-

rozvoj, zemdlství a podporu fond EU Jií Kalista. „Protože to bylo první jednání monitorovacího výboru, bylo velice složité a zdlouhavé. Tém každý projekt se rozsáhle diskutoval, hledaly se argumenty na jeho obhajobu i zamítnutí. Diskuse na podporu nkterých projekt nebraly konce, a tak zasedání zaalo asn ráno a skonilo až v podveer. Nakonec bylo plzeským žadatelm podpoeno 11 projekt ze 13 podaných žádostí, dalších 10 našich žadatel získá dotace prostednictvím bavorského partnera,“ íká Jií Kalista. Program na podporu peshraniní spolupráce Cíl 3 nahradil po roce 2007 tehdejší INTERREG III A. Tento nový program s sebou pinesl nové prvky i nové nároky na žadatele. Každý projekt musí zahrnovat partnery z obou zemí a musí splnit minimáln 2 ze 4 kritérií: • spolená píprava • spolená realizace • spolené financování

• spolený personál. Navíc jeden z tchto partner musí být vedoucím projektu – tzv. leadpartnerem, který za celý projekt a jeho realizaci nese odpovdnost. A pochopiteln každý projekt musí mít významný dopad pro eské a bavorské píhranií, což je základním pedpokladem pro jeho financování. „Tyto zvýšené nároky na žadatele jsou ale vykompenzovány výhodnjšími dotaními podmínkami Programu Cíl 3. Nejen, že je v nm 3x více penz než v jeho pedchdci Interregu, ale dotace mže init až 90 % celkových náklad. Pro eské žadatele je v nm pipraveno 55 a pro nmecké 60 mil. eur na 7leté období, což je jist lákavá nabídka,“ uvedl dále radní Plzeského kraje Jií Kalista. Program je rozdlen do dvou priorit. V priorit Hospodáský rozvoj, lidské zdroje a sít jsou podporovány: hospodáská spolupráce a rozvoj ekonomického prostoru, cestovní ruch, volný as a rekrea-

ce, profesní vzdlávání a trh práce, výchova a všeobecné vzdlávání, vda, výzkum, kultura, zdravotní a sociální pée, civilní ochrana a ochrana ped katastrofami. V priorit Rozvoj území a životního prostedí jsou podporovány: doprava, informaní a komunikaní systémy a technologie, životní prostedí a ochrana pírody a územní plánování a rozvoj venkovského prostoru. „Nejvtší dotaci – tém 3,5 mil. eur získal projekt Euroregionu Šumava na tzv. dispoziní fondy. Jsou to prostedky urené na další perozdlení pro žadatele s menšími projekty do 25 tis. eur. Euregia si samy urují, jaké typy projekt chtjí podporovat, samy si žádosti administrují a také samy rozhodují, komu dotaci nakonec pidlí. Za jejich hospodárné využití ale také nesou zodpovdnost. Jedná se o rozhodování na nejnižší možné úrovni veejné správy,“ dodává radní Jií Kalista.

Evropské ceny za podnikání

ného a soukromého sektoru“. Zájemci se mohou hlásit do nkteré z tchto kategorií: • Cena za podporu podnikání • Cena za omezení byrokracie • Cena za rozvoj podnikání • Cena za investice do dovedností • Cena za odpovdné podnikání pístupné všem.

Uzávrka pihlášek je 10. íjna 2008. Podrobné informace k soutži naleznou zájemci na adrese www. hlediska marketingu chceme european-enterprise„ využít i této možnosti zvýšení awards.org. Slavnostní vyhláše- a posílení dobrého jména Plzení výsledk soutže se ského kraje. Všechny návrhy muuskutení 13. kvtna 2009 v Praze sely projít legislativní procedurou a dva nejúspšnjší projekty bu- u Úadu prmyslového vlastnictví dou reprezentovat eskou repub- v Praze, pracovníci Odboru cestovního ruchu krajského úadu museli liku v evropském kole soutže. (BOS) dokládat jedinenost tchto znaek.

Ing. Jií KALISTA, len rady PK pro oblast regionálního rozvoje, zemdlství a podpory fond EU

V

e dnech 25.–26. ervna 2008 se v Prachaticích uskutenilo první zasedání Monitorovacího výboru Operaního programu peshraniní spolupráce eská republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013 – tzv. Cíl 3. Výbor posuzoval celkem 54 pedložených žádostí o dotaní podporu práv z tohoto programu. lenem tohoto výboru za Plzeský kraj je radní pro regionální

Stejn jako v minulých letech, i letos se uskutení soutž Evropské ceny za podnikání, která byla vyhlášena Evropskou komisí. V letošním roce probhne již její tetí roník.

S

outž je urena k ocenní regionální a místní podpory podnikání, která je realizována institucemi veejné správy. Cílem soutže je rozšíení nejúspšnjších projekt i do dalších zemí Evropy a k inspiraci pro veejnou správu a podnikatele.

Do soutže se mohou pihlásit subjekty veejné správy, jako jsou msta, obce, regiony, státní úady nebo vzdlávací instituce. Jednotliví podnikatelé se do soutže mohou zapojit pouze tehdy, pokud je jejich projekt realizován v rámci tzv. „partnerství veej-

Vážení tenái, 29. 8. 2008 probhlo vyhlášení výsledk krajského kola soutže Vesnice roku 2008 Plzeského kraje. Ohlížím-li se zpt za celou historií soutže, u jejíhož zrodu se mi podailo stát, mám velikou radost. Radost prožívám nejen jako pedseda Spolku pro obnovu venkova Plzeského kraje, ale i jako krajský zastupitel. Vítzná obec Mrákov, které touto cestou ješt jednou blahopeji, bude jist naším dstojným reprezentantem v celostátním kole soutže.Velké uznání patí jist všem ocenným obcím, ale také všem zúastnným, nebo

(BOS)

Plzeský kraj – turist ráj® Žádný jiný kraj již nemže být turist ráj! Zní to jako nadsázka? Ale od nynjška to tak skuten je, protože logo Plzeského kraje, logo veletrhu cestovního ruchu ITEP v Plzni a slovní spojení „Plzeský kraj – turist ráj“ jsou chránny známou ochrannou známkou ®.

(BOS)

Z

SLOVO ZASTUPITELE konkurence byla opravdu veliká a práce spojená s úastí v soutži zaslouží obdiv. Navštívit a ohodnotit šestnáct pihlášených obcí nebylo pro hodnotitelskou komisi vbec snadné. Pedsedkyn komise Ing. Marie ápová a všichni lenové komise zastupující Plzeský kraj, Ministerstvo pro místní rozvoj R, Spolek pro obnovu venkova, Ministerstvo zemdlství R, knihovníky, krajináe a památkáe svou nelehkou úlohu výborn zvládli a i jim náleží velké podkování. Dkuji také panu hejtmanovi Petru Zimmermannovi, který soutž aktivn podpoil a pevzal nad ní záštitu. Venkov, jeho problémy, jeho starosti, to jsou ústední motivy mé innosti nejen ve spolku, ale i v kraji. Peji si, aby venkov nebyl jen místem chalup a rekreace, ale také domovem, místem, kde lidé žijí, pracují, navazují na své pedky a uchovávají koeny

strukce a z vtší ásti i spodní stavba. Podmínkou správce toku bylo také odstranní stedního pilíe z koryta eky. Most byl rozšíen na 12 m. „Plzeský kraj pispl ástkou 16 milion korun, proto místo rekonstrukce mostu bylo možno postavit most nový. Štnovický most je se 125 m nejdelším mostem, na kterém se Plzeský kraj v poslední dob finann podílel. Otevení mostu je velmi dobrou zprávou pro naše motoristy, protože se jim zkrátí cesta kolem Plzn,“ uvedl pi otevení mostu radní Plzeského kraje pro dopravu Ing.Miroslav Jaroš. Finanní prostedky na výstavbu nového mostu byly použity podle pvodního rozpotu SD R na projekt dálnice D5 a z rozpotu krajského úadu byla uhrazena demolice mostu a pekládka podzemních kabel. Ukonení projektu bylo naplánováno na poslední srpnový den, ale termín dokonení a kolaudace se podailo zkrátit o 14 dn tak, aby motoristé mohli zaít používat most co nejdíve. Most u Štnovic je prakticky poslední objekt, který byl postaven v souvislosti s výstavbou dálnice D5.

Žádný jiný subjekt tyto ochranné známky již nesmí používat ani jinak napodobovat. Z toho je patrné, že naše motto Plzeský kraj – turist ráj jednoznan vypovídá, že náš kraj chce být skuteným rájem turist a návštvník, a to jak domácích, tak i zahraniních,“ informuje Olga Kalíková námstkyn hejtmana PK.

BRUSELSKÉ OKÉNKO své existence. Chci hledat, podporovat a pedstavovat lidi, kteí mají obrovskou snahu a vli obnovovat a zvelebovat svj domov, své vesnice, svá msteka a ukazovat, jak se jim nelehká a nkdy nevdná práce daí. Urit každého potší pohled na vesniku, jejíž stavení jsou citliv usazená v líbezné krajin. Bez trvale žijících obyvatel však pjde o pouhé skanzeny. Zachování dstojného života na venkov, chápajícího jinakost a hodnoty, které nabízí, vnímavost k pírod, k tradicím, pospolitosti, duchovním statkm, to je možné pouze spoleenským uznáním venkova a jeho rehabilitací ve vdomí celé spolenosti. A práv proto je venkov mým tématem íslo jedna ve spolkové i politické innosti. Tématem, kterému se chci naplno vnovat i nadále. Peji vám hezký zbytek léta. STANISLAV RAMPAS

Plzeský kraj na OpenDays 2008 V týdnu od 6. íjna se v Bruselu bude konat již tradiní Týden evropských mst a region OpenDays, kdy se kraje, msta a obce z celé EU pedstavují bruselské veejnosti, novinám, podnikatelm a tisícovkám návštvník, kteí kvli tomu do Belgie pijedou.

L

etošní roník bude pro eské kraje o to dležitjší, že se bude konat takka v pedveer eského pedsednictví EU, kdy se pozornost všech zaíná zamovat práv na nás. Po loském roce, kdy náš kraj do Bruselu pivezl projekt Spoleného geografického informaního systému spolen s partnerem z Bavorska, se bude Plzeský kraj prezentovat na seminái zameném na problematiku životního prostedí a udržitelného rozvoje. Toto téma je ím dál diskutovanjší a i náš kraj má ím do tchto debat pispt. Tento nelehký úkol obhájit postoje kraje na širokém celoevropském fóru pipadl radnímu Plzeského kraje pro oblast životního prostedí Borisi Kreuzbergovi .

K podpoe podnikatelské obce se kraj zapojí také do tzv. Investors Café, které bude v Bruselu probíhat ve stejné dob a které slouží ke zprostedkování kontakt mezi pítomnými zástupci samospráv a práv podnikatel. Kraji v tomto pomže Hospodáská komora Plzeského kraje spolen s regionální pobokou CzechTrade. Nad rámec oficiálního programu OpenDays se v Bruselu uskutení pedstavení msta Plzn jakožto kandidáta na Evropské msto kultury 2015, piemž Plzeský kraj se rozhodl pomoci s organizací tak, aby vše dopadlo na výbornou. „Naasování ped zahájením našeho pedsednictví v Evropské unii je výhodné. Stejn tak vím, že pínosem jak pro

FOTO: REDAKCE, ILUSTRAČNÍ FOTO

kraj, tak pro msto, bude vzájemná spolupráce na prezentaci kandidatury Plzn na Evropské msto kultury 2015,“ íká k tomu hejtman Petr Zimmermann. ZBYNĚK PROKOP, KOORDINÁTOR MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE PK V RÁMCI EU

Aktuality

3 |Záí

P LZESKÝ KRAJ

Plzeský kraj rozdluje evropské peníze prostednictvím ROP Které projekty již byly podpořeny?

eská republika získala možnost bhem šesti let, v období 2007– 2013, erpat z fond Evropské unie tém 753 miliard korun, a zlepšit tak o nco více životní úrove svých obyvatel, protože práv fondy EU mají za cíl snižování rozdíl mezi jednotlivými regiony a státy vetn podpory znevýhodnných oblastí.

J

ihozápad eské republiky je jedním ze sedmi regionálních operaních program (ROP JZ) a je pro nj vylenno tém 17 mld. K.

Budjovicích a územní pracovišt má také v Plzni.

Kdo může o peníze požádat?

ROP JZ obsahuje tyi hlavní oblasti podpory, které vymezují to, jaké projekty mohou být v rámci tchto oblastí podpoeny. Jedná se o: • Dostupnost center – modernizace silnic, vozového parku veejné dopravy, rozvoj reg. letiš a místních komunikací • Stabilizace a rozvoj mst a obcí – revitalizace ástí mst a obcí, rozvoj školství, zdravotnické pée a sociální integrace • Rozvoj cestovního ruchu – obnova památek a jejich využití v cestovním ruchu, rozvoj služeb, marketingu a produkt cestovního ruchu • Technická pomoc

Své projekty v tomto programu mohou pedkládat obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další.

Co je cílem Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad? Tento program je uren pro region, který tvoí spolen Jihoeský a Plzeský kraj. Je zamen na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu i modernizaci veejné dopravy, má za cíl podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, pípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování životních podmínek v obcích a na venkov. Regionální rada pak provádí všechny innosti spojené s ízením programu, konzultace a sbr projekt, jejich hodnocení, realizaci a kontrolu. Výbor rady složený z 8 zástupc Jihoeského a 8 zástupc Plzeského kraje schvaluje výbr projekt, kterým bude poskytnuta dotace. Konzultace, píjem projekt, jejich hodnocení a financování zajišuje Úad Regionální rady, který sídlí v eských

Jak se dělí ROP Jihozápad?

Kde je možné získat potřebné informace? Veškeré potebné informace je možno dostat na píslušných úadech Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad, a to jak v eských Budjovicích, tak také v Plzni, Americká 2719/3. Kompletní informace k Regionálnímu operanímu programu jsou na internetové adrese www.rr-jihozapad.cz, kde se krom základních informací nachází i nap. Desatero úspšného žadatele i Pyramida žadatele, která zájemce provede úskalími pípravy žádosti o dotaci.

Jaký je současný stav? V období od 27. ervna do 31. ervence 2008 probíhala již tetí výzva ROP Jihozápad, do které se svými projekty mohly pihlásit obce, msta, kraje, neziskové organizace, podnikatelé a další subjekty. Stejn jako výzvy pedchozí, i tato se setkala s velkým zájmem žadatel. Pro tetí výzvu bylo vylenno 4,7 miliardy korun, ale poptávka žadatel pevyšuje tuto sumu o tém 5,7 miliardy korun. Je tedy jasné, že není možné uspokojit všechny zájemce o dotace. „V rámci tetí výzvy pro pedkládání projekt jsme pijali rekordních 721 projektových žádostí, 490 z nich bylo podáno územnímu odboru implementace programu v eských Budjovicích a 231 územnímu odboru implementace programu v Plzni. Tato ísla potvrzují skutenost, že region

Jihozápad je regionem nejlépe pipraveným na erpání evropských prostedk v celé eské republice,“ uvedl editel Úadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Jií Trnka. Nejvtší zájem byl podle nj o dotace v oblasti rozvoje infrastruktury cestovního ruchu. Do této oblasti bylo podáno celkem 152 projektových žádostí (z toho 43 v Plzni). Velký zájem byl také o rozvoj místních komunikací se 140 žádostmi (z toho 50 v Plzni) a dále o rozvoj infrastruktury základního, stedního a vyššího odborného školství se 120 žádostmi (z toho 40 v Plzni). Po nedávno uzavené tetí výzv k pedkládání projekt do ROP Jihozápad bude již v íjnu následovat tvrtá výzva urená k pedkládání projektových žádostí na dílí projekty Integrovaného plánu rozvoje mst.

První výzva Regionálního operaního programu byla realizována již vloni a bylo pro ni vylenno tém 704 milion korun, které zájemci z jihozápadních ech vyerpali ze 100 procent. Pro druhou výzvu ROP Jihozápad, uzavenou letos v beznu, pak byly ureny tém 3 miliardy korun. Nejvtší zájem byl mezi žadateli o dotace na rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a na rozvoj místních komunikací. Celkem bylo v Plzeském kraji podpoeno již 54 projekt – nap. nové expozice Zoologické a botanické zahrady msta Plzn, Centrum vodní zábavy Kdyn, Výstavba areálu zimního stadionu PlzeKošutka, Rozvoj lázeství a wellness v Konst. Lázních, Propagace Skiareálu Kašperské Hory, Domov pro seniory Domažlice, Rekonstrukce a modernizace ZŠ Msto Touškov a mnoho dalších. „I když se životní úrove a ekonomická prosperita regionu neodvíjejí pouze od dotací, urit bychom mli tchto financí pln využít. Snažili jsme se proto Regionální operaní program Jihozápad postavit tak, aby pomohl posunout náš spolený region, tedy kraje Plzeský a Jihoeský, dále v oblasti dopravy, sociálních vcí, zdravotnictví, školství a cestovního ruchu a pispl také k rozvoji jejich mst a obcí. Stejn tak vím, že se nám podaí evropské prostedky rozdlit správn a úeln a že za sedm let uvidíme adu úspšných projekt, které se práv díky tmto dotacím podailo uskutenit,“ uvedl pedseda Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad a hejtman Plzeského kraje MUDr. Petr Zimmermann. (BOS)

OTÁZKA PRO RADNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE – KTERÝ Z PROJEKTŮ PODPORUJETE VY A PROČ? Jsem velice rád, že se svým projektem usplo Gymnázium na Mikulášském námstí v Plzni, jehož MUDr. Petr ZIMMERMANN, jsem absolhejtman Plzeského kraje ventem. Je to dobrá škola s dlouhou tradicí. Vím, že peníze z EU tam budou úeln využity pro zkvalitnní výuky student. Je obtížné vybrat jeden projekt, který by m nejvíce zaujal, protože vtšina pihlášených projekt by stála za podporu. Velmi MVDr. Václav ERVENÝ, 1. námstek hejtmana pro ob- m proto lasti školství, mládeže a sportu mrzí, že není k dispozici více penz, abychom mohli uspokojit vtší poet žadatel.

Já osobn jsem velmi rád za podporu projektu Zoologické a botanické zahrady Plze, protože je nejnaIng. Vladislav VILÍMEC, námstek pro oblasti ekono- vštvovanjmiku, finance a majetek ším místem Plzeského kraje. Myslím si, že za poslední období velmi zmnila svoji tvá, a pro m se stala i zahradou meditaní. Zárove velmi významn pispívá k rozvoji cestovního ruchu v našem regionu.

Mgr. Olga KALÍKOVÁ, námstkyn hejtmana Plzeského kraje pro cestovní ruch

Po t  š i l a mne celá ada projekt, nebo za nimi vidím obrovskou práci pi jejich píprav, která opravdu není jednodu-

chá. A velmi ráda jsem zvedla ruku pro další etapu Otavské cyklostezky, která rozšíí poet bezpených kilometr naší krásnou krajinou. Tento projekt urit podpoí rozvoj cestovního ruchu na Šumav. Jsem rád, že v rámci pedchozí výzvy ROP, byla podpoena celá ada projekt v oblasti dopraIng. Mgr. Pavel KARPÍŠEK, vy, která je len rady pro oblast zdradležitá pro votnictví a sociálních vcí všechny oblasti. V oblasti sociálních vcí m potšila nap. podpora výstavby nových domov pro seniory v Domažlicích a ve Vejprnicích, nebo míst v tchto zaízeních je stále nedostatek. Z ostatních oblastní pak nap. revitalizace mstského centra v Kralovicích i Otavská cyklistická stezka Sušice – putování krajem Karla Klostermanna.

Jak správn používat VIRTUOS IV. aneb nemusím na úad – www.evirtuos.cz Vážené tenáky, vážení tenái, v minulých dílech tohoto seriálu jste se dozvdli, co to je VIRTUOS. Už víte, že díky nmu nemusíte bhat po úadech. Víte, že je uren pedevším pro msta a obce, a víte, že díky nmu mžete vyídit spoustu vcí na úadech v klidu, z domova, pes internet. Ukázali jsme si, jak jednoduše jako oban do systému VIRTUOS získáte pístup a že pro vaše msto nebo obec, je velmi snadné VIRTUOS zaít používat. Ukázali jsme si, jak jednoduše vyplnit elektronický formulá a poslat ho na úad. Dnes si ukážeme, jak si mžete pedem domluvit schzku na úad a nemusíte stát ve front u pepážky. Co pro to potebujete? Staí vám pístupový úet k VIR-

TUOS. Zadáním vašeho jména a hesla se k VIRTUOS úspšn pihlásíte a dále je teba si v nabídce zvolit položku „Správa identit“. Tu najdete bu pímo na úvodní stránce, nebo v levém menu také na úvodní stránce. Poté si zvolíte píslušný úad. Pedpokládejme, že potebujete zajít napíklad na Mstský úad Klatovy a vyídit cestovní pas. ili ve správ identit zvolíte „Úady“, dále „Msto Klatovy“ a dále záložku „Kalendáe“. Ze

seznamu dostupných „pepážek“ k rezervaci asu si zvolíte položku „Cestovní doklady“. Co se zde dozvíte? Nap. to, že fyzicky je teba se dostavit na Mstský úad Klatovy, Balbínova 59 (vchod vpravo od erné vže, 1. patro.). Vyberete si den v kalendái, kdy chcete na úad zajít, a dále si zvolíte konkrétní hodinu vaší návštvy. Takto je schzka na úad domluvena. Seznam úad, které využívají VIRTUOS, najdete na www. evirtuos.cz. Od 1. 7. 2008 jej mohou využívat všechna msta a obce v Plzeském kraji, a to dokonce jeden rok zcela zdarma. Staí, když nkdo z vašeho úadu pošle e-mail na adresu [email protected] s textem „Chceme VIRTUOS“. VÁCLAV KOUDELE, KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE, VEDOUCÍ ODBORU INFORMATIKY

Ze všech projekt nejvíce podporuji místní komunikace jednotlivých obcích. Z pedchozích zkušeIng. Jií KALISTA, len rady pro oblast regioností víme, nálního rozvoje, zemdlství že je to neja podpory fond EU žádanjší dotaní titul. Místní komunikace jsou veejn prospšnou stavbou, která slouží všem, a zárove se jedná vždy o nejbolavjší místo všech mst a obcí.

Mgr. Martin BAXA, len rady pro oblast kultury a památkové pée

Z oblasti památkové pée m velmi potšila podpora pro projekt Spoleenské, kulturní a ubytovací centrum

v zámku Hrádek u Sušice. V oblasti kultury pak podpora prezentace kandidatury msta Plzn na titul Evropské hlavní msto kultury 2015. Do tohoto projektu se zapojil i Plzeský kraj a pevn vím, že msto Plze v soutži o získání titulu uspje. Ne j v í c e mne zaujal jeden z nejnákladnjších námt Výstavba Klatovské nemocnice i proto, že jsem léka Doc. MUDr. Boris KREUZBERG, CSc., a dobe len rady pro oblast životníregistruji ho prostedí problémy stávající Klatovské nemocnice. V regionu by mla být ješt jedna velmi dobe personáln a pístrojov vybavená moderní nemocnice, která by pinesla kvalitní zdravotní péi na nejmodernjší úrovni nejen obanm

Klatov, ale i širší oblasti. Zárove by zásti oderpala obrovský píliv pacient, kteí v souasné dob picházejí do Fakultní nemocnice v Plzni. M osobn nejvíce zajímají a tší projekty krajských silnic. Poprvé v historii kraje totiž realizujeme Ing. Miroslav JAROŠ, len rady pro oblast dopravy úpln nové silnice se všemi dnes požadovanými parametry, které jsou velmi odlišné od tch silnic stávajících. Proto se nesmírn tším na dokonení nového 5km úseku mezi Oselcemi a Chanovicemi, peložku 1 km silnice s novým podjezdem pod železniní tratí mezi Železnou Rudou a Špiákem a stejn tak na necelé 2 km nové silnice v Pobžovicích. RED

4 |Záí

Inzerce

SC-81070/1

P LZESKÝ KRAJ

Hypotéky – Vaše levnější bydlení

Úrokové sazby a náklady spojené s hypotečním úvěrem jsou stále velmi diskutovaným tématem. Co byste klientům doporučil, v oblasti optimalizace nákladů na úvěr? Klientům bych doporučil, aby se nezaměřili jen na úrokovou sazbu nebo na jednorázový poplatek, ale aby nabídku posuzovali kompletně včetně např. nákladů na případné pojištění či odhad nemovitosti. Zohlednit by klient měl i kvalitu servisu, kterou jim finanční instituce je schopna při vyřizování úvěru poskytnout. Co se týče úrokových sazeb, je hodně diskutovaným tématem vhodná volba dél-

ky fixace úrokové sazby. Dostávám hodně dotazů jakou fixaci doporučit. Jak vysoké budou úrokové sazby za rok, tři či pět je velmi těžké odhadnout. Proto lze říci, že záleží na klientově preferenci a konkrétním případu.V případě, že chce mít klient jistotu, že se mu splátka neplánovaně nezvýší je spokojen s výší splátky a nechce příliš spekulovat pak je určitě dobré zvolit dlouhodobé fixace. Pro klienty, kteří chtějí více spekulovat na růst či pokles, či zejména výrazněji měnit parametry úvěru je vhodné zvážit fixace kratší. Kdybychom měli otázku vztáhnout na některý z produktů či služeb ČSOB, který byste nám, zájemcům o co nejvýhodnější hypotéku doporučil? Výhodou financování vašeho bydlení u ČSOB je jednoduchost. Klientovi ušetříme starosti s dokumentací – úkony na katastrálním úřadě zařídíme za něj. Úsporu najde také v oblasti odhadu ceny nemovitosti. ČSOB disponuje vlastními tabulkami cen nemovitostí v ČR, není proto pro klienta nutné navštěvovat odhadce a platit nemalou sumu práci, kterou za něj vykonáme

my. Novinkou která stojí za zmínku je možnost nedokládat faktury pro klienty, kteří staví, či rekonstruují. Od srpna mohou navíc využít tzv. “Expresní protokol o stavu stavby“, který klientovi ušetří čas i peníze za návštěvy odhadce. Stále výjimečnou je i ČSOB Hypotéka s garantovanou výší splátky, která nabízí fixaci úrokové sazby na celou dobu trvání úvěru, a to třeba i na 30 let. Díky této hypotéce se tak klient může pojistit proti budoucímu růstu úrokových sazeb. Získá tak jistotu, že se jeho sazba ani měsíční splátka v budoucnosti už nikdy nezvýší. Lépe tak může plánovat své rodinné výdaje, neboť splátka hypotéky bude stále stejná. Děkuji za inspirující odpovědi a přeji mnoho spokojených klientů a hezký zbytek dne. Díky i Vám za možnost alespoň trochu danou problematiku přiblížit veřejnosti. RED

Vyberte si z naší bohaté nabídky: ƍÖ×ààj’âáÔëæë œëÙààâÙç研çäãæèãêâl ”ãØäãaÝâßãêc ”æÙàÕìÕaâl ” æÙØéßaâl ”äãÖíè”äæã”çÙâÝãæí

½áßâÞ×êàj’Ó’âjåâbèÝáèV’ÞVì×tåÝV’âa_× ½äVæÝáÖáÔa’âáÔëæë’ œêlßÙâØãêc ”çÝàêÙçèæãêçßc ”äãÖíèí”äæã”îÕádçèâÕâ×Ù ” çÙáÝâXÙ ”çêÕèÙÖâl”ÜãçèÝâí ”æÕéèí”Õ”ØÕà„l Léčebné lázně Konstantinovy Lázně a. s. 349 52 Konstantinovy Lázně tel: + 420 374 625 436, + 420 374 625 451, fax: + 420 374 625 550 e-mail: [email protected] http://www.konstantinovy.cz

SC-81108/1

Hypotéky patří v České republice k jednomu z nejoblíbenějších finančních nástrojů pro koupi nového bydlení. Nejen na téma minimalizace nákladů spojených s hypotékami jsme mluvili s regionálním ředitelem ČSOB, panem Zdeňkem Štěpánkem.

SC-81059/1

LASERA je vlastníkem teprve druhého LEDA na svt Zcela nový skenovací systém dramaticky zkracuje a podstatn zlevuje každé ošetení Vlnové délky umožují epilovat jak tmavé, tak i svtlejší chloupky Intenzita vyzaování minimáln 10x vtší než u existujících systém

VS LASERA, Plze, Sokolovská 82 377 539 126 nebo 775 339 126 www.vslasera.cz / [email protected] SC-81037/1

SC-81071/1

Laserový systém LEDA pedstavuje zásadní pokrok v laserové epilaci. Poprvé byl pedstaven 2. - 4. 4. 2008 na výroním kongresu Americké spolenosti pro laserovou medicínu na Florid. LASERA, jako referenní pracovišt renomované nmecké laserové firmy se tak stala ešitelem studie srovnávající klinické výsledky špikové depilaní laserové techniky (stávající MYDON a nový systém LEDA), protože jako jediné pracovišt oba tyto pístroje vlastní.

Inzerce

5 |Záí

P LZESKÝ KRAJ Kód: PK836

25 let tradice nás řadí na 1. m ísto v Evropě v poskytování úvěrů po telefonu

800 520 520 www.cofidis.cz

Kontaktujte nás zdarma 24 h denně pro více informací

Svoboda pro vaše plány

Moderně. Jednoduše. Spolehlivě. P Půjčka od 10 000 do 150 000 Kč přes SMS! 1

Požádejte o půjčku přes SMS! Zašlete SMS na číslo 900 25 05 ve tvaru:

COF jmeno prijmeni rodne cislo ■ nejpohodlnější a rychlá cesta k penězům

(SMS pište bez diakritiky, s mezerami mezi slovy, rodné číslo bez lomítka)

■ jen 1 SMS a vše ostatní zařídíme my

Obratem Vás budeme kontaktovat.

■ ihned se dozvíte, kolik si můžete půjčit ■ splátky již od 399 Kč, RPSN již od 15,9 %

Příklad SMS zprávy:

■ peníze máte na účtu do 24 hod.

14.8.2008 18:10:50

COF SMS CesDom Plz 141x217.indd 1

18.8.2008 16:08:53

777 76 0 9 6 0 na dobu 7 až 12 měsíců

www.smartpujcka.cz

SC-80077/1

SC-81032/1

141x217_Plzensky kraj.indd 1

Odesláním SMS ve výše uvedeném tvaru na číslo 900 25 05 (dále jen „SMS“) dáváte společnosti Cofidis s. r. o. se sídlem Bucharova 1423/6, 158 00 Praha 5, (dále jen „správce“) souhlas s tím, aby zpracovala automatizovaně i jinými prostředky Vaše osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, rodné číslo a číslo mobilního telefonu pro účely jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a v rámci toho pro zaslání obchodního sdělení na Vámi poskytnuté číslo mobilního telefonu, a to až do okamžiku uzavření této smlouvy, bude-li Vaše žádost vyřízena kladně. Dále souhlasíte s tím, aby správce na základě těchto údajů ověřil, zda nejste zapsáni v registru neplatičů a dlužníků vedeném zájmovým sdružení Solus, Na Pankráci 30, Praha 4. Bude-li Vaše žádost zamítnuta, souhlasíte, aby správce k zamezení opakovaného vyřizování nevyhovujících žádostí zpracovával tyto Vaše osobní údaje ještě po dobu dvou let. Poskytnutí Vašich osobních údajů je dobrovolné. Máte právo svůj souhlas odvolat s účinností od doručení na adresu sídla správce a dále práva dle § 21 z. č. 101/2000 Sb., zejména právo přístupu ke svým údajům a právo požadovat jejich opravu, zablokování či likvidaci. Cena 1 SMS je 5 Kč včetně DPH, poskytovatelem služby je Cofidis s. r. o. V případě technických problémů volejte 251 020 250, e-mail [email protected]

SC-80878/1

SC-80765/1

(od konečného schválení úvěru)

hotovost až do domu nejvýhodnější podmínky v regionu

Hledáme nové obchodní zástupce.

měsíční splátky SC-80441/1

Co dokáže PSYCHOWALKMAN… A Vy s ním…

k03_93x83_cmyk.indd 1

19.3.2008 9:25:16

O

dstrauje stres, deprese, závislosti, bolesti, potíže se spánkem, trému a další rzné neduhy, dodává sebevdomí, energii a rovnováhu po všech stránkách. Jen se uvolnte a nechte jej pracovat za Vás.

N

SC-72238/1

echte na svj mozek psobit svtlo a zvuk. Nechte mozek prost pracovat. Práv on rozhoduje o stavu naší kondice, a to jak psychické tak fyzické. Nechte jej prost se projevit. Má tu krásn pirozenou vlastnost na pijímané pulsy se ladit a Vy mu krásn pirozenou cestou (svtlem a zvukem) ty správné pulsy za pomocí AVS pístroje (psychowalkmana) poskytnete. Centrální nervová soustava bude fungovat lépe a Vy budete: • odpoatí, bez stresu, bez depresí, • lépe a dkladnji se regenerovat, • dobe se koncentrovat a lépe si pamatovat, • bez potíží usínat a kvalitn spát, • maximáln využívat svj potenciál pi jakýchkoliv aktivitách, • pomáhat svým dtem pi LMD, • nápomocní svým seniorm pi Alzheimerov, i Parkinsonov chorob. Již mnoho tisíc let lidé (a savci vbec) vdí, jakou sílu dokáže dodat svtlo a zvuk. Šimpanzi a jiní savci ujdou kilometry daleko, aby sledovali pulsující odlesky slunce na vodní hladin. Pí-

AVS pístroj PROCYON rodní kultury využívají mihotání ohn, zvuky bubn apod. Jak se cítíte Vy v blízkosti ohn, kdy svtlo a praskání jeho plamen tak píjemn uklidují? Tento stav však nelze navodit píliš asto. Je ale dobré mít prostedek, který toto velmi úspšn nahrazuje. Audiovizuální stimulace (AVS) práv svtlem a zvukem dokáže naladit mozek tak, aby ob jeho hemisféry pracovaly harmonicky a tedy správn. První kroky této metody patily NASA a Pentagonu a na jejím vývoji pracovali odborníci mnoho let a „padaly“ i Nobelovy ceny. Vše je ovené a výsledky zaruené na 98% (výzkum Agma 1999). Žádná jiná metoda nedosahuje takových hlubokých, rychlých a navíc píjemných úink. Poskytujeme dostatek informací, odborného poradenství a pée o zákaz-

níky. Spolenost Galaxy psobí jako garant AVS na eském trhu již dvanáct let. Pístroj je zdarma k vyzkoušení na prodejn, máme pro Vás bezplatný katalog a podrobné internetové stránky. Zdraví máme každý jen jedno, AVS pístroj mže mít každý z Vás! Zkušenosti uživatel AVS: „Jsme oba s manželkou velmi spokojeni. M pomohl pístroj s bolestmi zub a zad a stále jej používám k pravidelné relaxaci. Manželce pomohl se stresem z práce, nervozitou a spánkem.“ J. G., Opava „Prožila jsem životní situace, které vedly k depresím. Sezení s AVS mi odbourala stres, deprese a strach. Opt jsem plná života.“ L. S., Nový Jiín „Používám pístroj pro sebe i pro své klienty (fyzioterapie) na odpoinek, regeneraci, k psychickému i fyzickému uvolnní.“ I. M., Olomouc „Díky Proteu nevím, co je stres. Bžn mi pomáhá relaxovat, meditovat a také s koncentrací. Doporuuji jej i svým studentm.“ Prof. V. V., Ostrava

Přijďte a využijte příležitosti poznat tuto jedinečnou terapeutickou moderní metodu rozšířenou ve vyspělých zemích světa. Jste srdečně zváni: Galaxy, V Šipce 12, 301 37 Plzeň • Tel: 377 270 020 a 731 028 714 • [email protected] PROVOZNÍ DOBA po-pá 8.30-12.00; 12.30-17.00 • WWW.GALAXY.CZ

SC-80292/1

MUDr. Jan Cimický, CSc. užívá AV stimulaci pro sebe i své pacienty a íká: „Jsem pesvdený, že AVS pístroje posunou do budoucnosti hranice aktivní psychické kondice. Používám je od roku 1997 a doporuil bych je v dnešní hektické dob každému.“ „Psychowalkman odstranil mé požíže se spánkem, vbec už nemusím užívat prášky, usínám bez problém. Jsem odpoatá a mám energii být zase aktivní.“ G. G., Ostrava

 Slevový kupon na AVS pístroje 700 K

Platnost do: 5. 10. 2008

6 |Záí

Aktuality

P LZESKÝ KRAJ

Olympijské hry jsou zážitkem na celý život Paní Mgr. Barbora Horáková je milá a usmvavá maminka dvou dcer, která se ve volném ase vnuje svému koníku, jímž je lukostelba. A práv tato záliba, které dává každou volnou chvíli, ji pivedla až na letošní olympijské hry v Pekingu, kde reprezentovala eskou republiku v lukostelecké soutži jednotlivky. Jak dlouho se vnujete lukostelb? Poprvé jsem držela v ruce luk, když mi bylo 11 let. Stílela jsem ale jen do svých 18 let, kdy jsem skonila s lukostelbou jako mistryn eské republiky. Po sedmileté pauze jsem se ale nakonec k lukostelb vrátila a v roce 2001 jsem se zúastnila svého prvního mistrovství svta. Musím íct, že výkonnostn jsem asi nejvíce vyrostla na mateské dovolené a možná k tomu pisplo i to, že jsem si za manžela vzala lukostelce. Tento sport je také jedním z mála, které umožují vrcholov sportovat tém v každém vku. Byl to váš životní cíl, dostat se na olympiádu? Samozejm že ano, protože

jsem se pokoušela už o nominaci na olympiádu do Atén. Pedevším to ale bylo velmi tžké, jelikož lukostelba u nás je postavena na amatérské innosti, takže postrádáme jak finanní, tak praktické zázemí tohoto sportu. O kvalifikaci do Pekingu jsem se pokoušela nkolikrát, závod ve Francii byl pro m poslední možností a vyšlo to. Po závod m zachvátila taková euforie, jakou jsem ješt nikdy nezažila. Mezitím, co jste se kvalifikovala a než jste odjela do Pekingu, mla jste njaký speciální pedolympijský trénink? Tak pedevším jsem se z Francie vrátila s vyptím všech sil a navíc jsem si po návratu uvdomila, že bych potebovala 5ti

FOTO: ARCHIV BARBORY HORÁČKOVÉ

lenný realizaní tým, který by mi s pípravou na olympiádu pomohl. Ten nebyl, takže veškerou administrativu spojenou s odjezdem jsem musela zvládnout sama a bylo jí opravdu hodn. Naštstí mi v zamstnání vyšli vstíc, takže jsem všechno stihla, ale na trénink samotný už nezbyl as. S jakými pocity jste odjíždla do íny? S velkým naptím a oekává-

ním, co a jak bude, jak to všechno zvládnu, protože o sob vím, že asové posuny nesu tžce a aklimatizace mi trvá delší as než ostatním. Byla jsem ráda, že jsem do Pekingu odlétala týden pedem, protože to bylo tak akorát. A i když jsem si íkala, že jde jen o stílení z luku, naptí ve mn bylo, protože peci jen úast na olympiád je výjimená událost, chtla jsem podat dobrý výkon a nezklamat pedevším sama sebe.

Skauti dtem aneb dva dny zábavy a soutží Práv tak se jmenuje akce, která se první záijový pátek a sobotu uskutení hned na nkolika místech na území msta Plzn. Pro všechny kluky a holky, co se nebojí, pro školáky i pedškoláky ji pipravila Okresní rada Junáka Plze-msto spolen s plzeskými skautskými stedisky.

P

o jarním skautském jamboree Klí a Bambiriád se jedná o další akci plzeských skaut a jejím cílem je opt ukázat skauty jako moderní organizaci, která nabízí dtem ve vku 5–18 let pestrý program a píležitost: • Být lenem týmu, mít kamarády • Prožívat život naplno, žít dynamicky, aktivn, zábavn, zajímav • Rozvíjet se, rst • Pomáhat svtu kolem sebe k rozvoji

• Hledat smr pro svj život 5.–6. záí eká na návštvníky bohatý program a to na tchto místech v Plzni: centrum, Bolevec, Bory, Doubravka, Skvrany a Slovany. Dti se tak mohou tšit napíklad na Pohádkovou procházku s Doubraveckými strašidly, Svt kreslených seriál, Strašidelný les aneb veerní procházku se strašidly, , Ostrov poklad, Rytíské turnaje a spousta dalších aktivit. Více informací

najdete na www.skauting.cz/plzen. „Akci Skauti dtem mohu všem dtem a nejen jim vele doporuit nejen jako námstkyn pro neziskové organizace, ale i proto, že jsem sama byla jako dít skautkou a kdo je jednou skautem, je skautem celý život. Navíc jako matka tí dtí vítám a doporuuji dobré volnoasové

aktivity mezi které skaut urit patí,“ íká Mgr. Olga Kalíková, námstkyn hejtmana Plzeského kraje pro cestovní ruch, marketing a neziskové organizace. V Plzni se skautingu vnuje více než 1300 dtí i dosplých, kteí se sdružují ve 49 dtských oddílech a šesti klubech dosplých. Krom letních tábor a celoroní innosti skauti v Plzni napíklad roznášejí o Vánocích Betlémské svtlo. Skautské hnutí v roce 2007 oslavilo 100 let své existence a za tu dobu se rozrostlo do 216 zemí svta, má 40 milion len a v eské republice prošlo skautskými oddíly na pl milionu lidí.

Šumava – Zelená/šedá stecha Evropy ne 7. ervence 2008 jsem spolu s dalšími kolegy mla možnost zúastnit se letu nad Šumavou. Uvedené fotografie vznikly bhem tohoto letu. Není co dodat, jen to, že jsme zaplakali všichni. Otázka zní: Co odkážeme vnukm? Položila jsem nkolika lidem otázku, co si pedstaví pod pojmem, když jim Správa národního parku pedloží vizi pralesa na Šumav. Shodn všichni odpovdli, že nco takového jako Boubín. To jsem si totiž myslela i já. Po své srp-

nové letecké výprav zní má odpov jinak: bude to možná lesostep. I proto Rada Plzeského kraje doporuila zastupitelstvu ke schválení zákon o Národním parku Šumava, který pipravil hejtman Plzeského kraje MUDr. Petr Zimmermann. MGR. OLGA KALČÍKOVÁ,

Turistická interaktivní mapa na www.vyleturaj.cz

ky zajímá i to, jaká akce se po trase jejich výletu koná a jestli se po cest zastaví na pouti v Dolní Lhot nebo radji dají pednost vystoupení historických šermí na Krasíkov. No a samozejm potebujete vždycky vdt, kde je jaká benzinová pumpa, koupališt, lékárna, knihovna s internetem atd. ili, když tohle všechno chcete pedem zjistit, mu-

síte si sednout k internetu a hledat, googlit, procházet rzné stránky a všemožn se pídit po informacích. Pokud budete mít štstí, nco skuten na internetu najdete, ale zabijete tím as, který by šlo urit strávit píjemnji. Možná si potom eknete, pro nejde najít všechny potebné informace jednoduše na jednom míst.

Vy už máte i svoji nástupkyni v podob vaší dcery Marušky… Tak možná ano, dcera je mistryní eské republiky v lukostelb v kategorii mladších žáky. Ona sama velmi intenzivn prožívala moji úast na olympiád, tak jsme se bavily o tom, že teba za osm let pojede ona sama, tedy samozejm pokud u lukostelby vydrží, protože u dtí lovk nikdy neví… ZA ROZHOVOR DĚKUJE PETRA BOŠKOVÁ

Nová budova cestmistrovství v Sušici slavnostn otevena V úterý 12. 8. 2008 byla za pítomnosti námstka hejtmana Plzeského kraje Ing. Vladislava Vilímce a radního PK pro oblast dopravy Ing. Miroslava Jaroše slavnostn otevena nová administrativní budova SÚS Klatovy v Sušici.

H

NÁMĚSTKYNĚ HEJTMANA PLZEŇSKÉHO KRAJE

Užitené internetové odkazy (www.vyleturaj.cz) Vážené tenáky, vážení tenái, vítejte u dalšího dílu užitených internetových odkaz. Dnešní tip bude na novou službu na stránkách Plzeského kraje urených turistm, které najdete na adrese www. turisturaj.cz, nebo ješt pesnji na adrese www.vyleturaj.cz. Pokud jste nkdy plánovali výlet na kole nebo delší pší túru, pípadn rodinný nedlní výlet autem, dáte mi za pravdu, že to nemusí být vždy jednoduchá záležitost. Abyste si vše správn užili, musíte zjistit, kudy vlastn pojedete. Opatit si mapu, doufat, že na trase nejsou žádná nebezpená místa (teba úzká stezka nad srázem), kde pijdete o polovinu dtí, nebo že vyjedete (nebo vyjdete) všechny kopce, a to bez vtších následk na vašem zdraví. asto chcete krom pírody a krajiny vidt i nco zajímavého, njakou pamtihodnost, technickou památku, nebo pímo navštívit muzeum nebo njaký zámek i hrad. Výletní-

Budete se pokoušet o úast i na OH v Londýn za 4 roky? To samozejm nevím, ale pokud to zdraví a výkonnost dovolí, pro ne. Ale 4 roky – to je velice dlouhá doba.

Radní Plzeského kraje pro dopravu Miroslav Jaroš, námstek hejtmana PK Vladislav Vilímec a editel SÚS Klatovy Jií Velíšek pi otevení nové FOTO REDAKCE budovy SÚS v Sušici

Luzný – státní hranice mezi R a 2X FOTO: MGR. OLGA KALČÍKOVÁ SRN.

Bezník – Pytlácký roh, Národní pírodní rezervace Modravské slat.

Co vás v ín nejvíce zaskoilo nebo pekvapilo? Jednoznan bezpenostní opatení, která souvisela s organizací olympiády a která m zaskoila už na letišti pi kontrole osobních zavazadel, od kterých jsem v té nervozit nemohla najít klí. Vše vyešil až telefonát na

eskou atašé, která mla na starosti naši olympijskou výpravu. Stihla jsem absolvovat pouze dva výlety a návštvu skanzenu, který byl kousek od olympijského centra. Peking je obrovské msto s moderní architekturou a spoustou místa a širokými silnicemi. Organizan bylo vše zajištno bez jediné chyby. Každý ml svj úkol a každý ho bez chyby plnil.

(BOS)

Moto: „Správa národního parku si pro rok 2008 vytyila nkolik hlavních témat, ke kterým smuje své aktivity urené návštvnické veejnosti. Naprostým fenoménem šumavského pohoí jsou horské smriny, které jako specifický druh lesa rozeznává pouze málokdo“. (citace z úvodníku Mgr. Josefa Štemberka, asopis Doma na Šumav, noviny pro milovníky Šumavy, její pírody a lidí, léto 2008)

D

Na co jste myslela, když jste mla nataženou ttivu a míila do stedu tere? V kvalifikaci jsem se snažila každý šíp dobe vystelit a nasbírat co nejvíce bod, což se mi v první plce povedlo, pak se dostavila nervozita, ale celkový výsledek byl mým druhým nejlepším v život. Co se týe eliminace, to bylo velmi vypjaté, protože se stílí stídavou stelbou s asovým limitem pl minuty na každé vystelení šípu. Tam nebyl as na jakékoli pemýšlení. Snažila jsem se soustedit na sebe, na provedení výstelu a na ter. Navíc soupeka stílela rychle, a i proto jsem byla velmi šastná, že se mi podailo dosáhnout mého nejvyššího výkonu v kariée.

Takové místo existuje! Pro výlety na území Plzeského kraje a jeho okolí staí zadat do internetového prohlížee adresu www.vyleturaj. cz. Jedná se o novou službu Plzeského kraje turistm a výletníkm, kteí si cestování chtjí užít se všemi možnostmi. Plánova výlet je souástí turistického portálu Plzeského kraje www.turisturaj.cz. Po zadání adresy www.vyleturaj.cz se vám zobrazí základní informace o používání plánovae výlet. Urit doporuuji peíst, snadnji potom najdete to, co hledáte. Pro ty z vás, kteí již dnes používáte rzné GPS navigace: mžete si nalezenou trasu uložit a v navigaci používat. Jako vždy platí, že vítám každý váš názor na tuto rubriku, pípadn váš vlastní tip na internetový odkaz, vše na adresu vaclav. [email protected]. VÁCLAV KOUDELE, VEDOUCÍ ODBORU INFORMATIKY, KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE.

lavními dvody, které vedly ke stavb této budovy, byly protipovodová ochrana a také zlepšení pracovního prostedí, protože sociální zázemí zamstnanc již bylo znan zastaralé. Areál stediska cestmistrovství SÚS Klatovy v Sušici se nachází v zátopovém území ek Ostružné a Otavy. Od roku 1990 byl celkem tikrát zaplaven, a to v letech 1991, 1992 a 2002. „Stávající objekty pocházející ze šedesátých až osmdesátých let minulého století nebyly stavebn této situaci uzpsobeny, a proto pi záplavách došlo ke znaným hmotným škodám,“ uvedl Jií Velíšek, editel SÚS Klatovy. Nový zizovatel, Plzeský kraj, poskytl v roce 2006 dotaci na stavbu nové provozní budovy a problémy kolem umístní bu-

dovy, v zátopové oblasti se tak vyešily. V jediné budov jsou nyní všichni zamstnanci, kteí tu najdou veškeré potebné a modern zaízené prostory poínaje vrátnicí, pes šatny pro zamstnance, dispeink zimní údržby a kanceláemi až po pohotovostní místnost pro zimní údržbu. Stavba byla postavena nad úrovní hladiny stoleté vody. Se zpracováním projektové dokumentace se zaalo v roce 2006. Již v íjnu téhož roku bylo pedáno staveništ a zahájena stavba. Budova byla dokonena a zkolaudována 6. 3. 2008. Celková cena stavby se vyšplhala na ástku tém 12,5 mil. K, piemž Plzeský kraj poskytl dotaci ve výši 11 mil. K a zbytek byl financován z investiního fondu SÚS Klatovy. (BOS)

Plány v povodí Horní Vltavy, Berounky a Ohe

P

lzeský kraj informuje, že do 31. 12. 2008 jsou zpístupnny k pipomínkám veejnosti návrhy plán oblastí povodí Horní Vltavy, Berounky, Ohe a dolního Labe. Cílem plán oblastí povodí je zejména zabránit zhoršování stavu vod, zlepšit stav vodních ekosystém a ochranu ped škodlivými úinky vod. Návrhy obsahují, krom popisu oblasti povodí, analýzy vliv na stav vod také programy opatení vetn termín jejich realizace. Návrhy plán jsou zpístupnny veejnosti v elektronické podob na internetové adrese www.pvl.cz, www.poh.cz, v listinné podob také

na krajských úadech. Kontaktní údaje a adresy jsou uvedeny v oznámeních vyvšených na úedních deskách dotených obcí. Návrhy plán oblastí povodí jsou velmi rozsáhlé dokumenty, proto jsou k nim piloženy jejich struné souhrny umožující široké veejnosti orientovat se v jejich struktue a obsahu, porozumt jejich odborné náplni a piblížit význam navrhovaných opatení. Veejnost k nim mže podat své pipomínky, doporuení nebo návrhy, které budou využity pro dopracování návrh plán oblastí povodí do (BOS) konené podoby.

Kultura

7 |Záí

P LZESKÝ KRAJ

Muzeum v Plzni získalo vzácné svazky VI. roník Bienále kresby Krajský úřad

V knihovn Západoeského muzea v Plzni byl ve stedu 13. srpna pedstaven unikátní soubor 8 svazk Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (600–1346), který se podailo zakoupit díky mimoádné dotaci, kterou poskytl Plzeský kraj.

S

lavnostní prezentace se konala za pítomnosti Mgr. Martina Baxy, lena Rady Plzeského kraje pro oblast kultury a památkové pée. Jedná se o soubor obsahující výtahy z originálních listin, které se vztahují k eským stedovkým djinám. Západoeské muzeum dosud vlastnilo pouze tvrtý svazek, který obsahuje listiny z první poloviny 14. století. Celý komplet svazk Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (600–1346) mla v eské republice k dispozici pouze Národní knihovna v Praze. Soubor knih by ml být v knihovn Západoeského muzea k dispozici nejen studentm, ale i badatelm. Zajímavostí je napíklad to, že první svazek, který zahrnuje listiny z let 600 až 1253, vydal v 19. století spisovatel Karel Jaromír Erben, který pomáhal Františku Palackému ve sbírání listin a jejich opisování. Jako archivá opisoval a navštívil všechny archivy na eském území. „Jsem rád, že kompletní osmisvazkový soubor bude k dispozi-

Tento výtvarný festival se po dobu svojí existence vypracoval z eské pehlídky na projekt mezinárodní a prestižní. A práv z tohoto dvodu v letošním již VI. Bienále kresby Plze 2008 hodnotila mezinárodní porota více než šestnáct set kreseb od 429 autor ze 43 zemí.

N

Vzácné svazky veejnosti pedstavili radní PK Mgr. Martin Baxa, PhDr. Ilja Šedo, vedoucí knihovny ZM, a PhDr. František Frýda, editel FOTO REDAKCE ZM.

ci práv v Západoeském muzeu v Plzni – v píspvkové organizaci, kterou zizuje Plzeský kraj, a budou jej moci využívat všichni

zájemci o odborné poznání naší minulosti,“ uvedl radní Plzeského kraje Mgr. Martin Baxa. (BOS)

elehkým úkolem poroty bylo vybrat práce, které získají ocenní – Grand prix jako hlavní cenu a short listy, ocenní nejvyšší kvality. Své ceny opt udlili napíklad i hejtman Plzeského kraje a další osobnosti a instituce. ,,Výbr z tak obrovského potu kreseb byl nároný, navíc nám letos bohužel odpadla jedna z výstavních síní. Neustále narstá poet zemí, které se do Bienále kresby zapojují. Vedle tradiních zemí, jako jsou Nmecko, Polsko i Francie, pišly práce i z Argentiny, Austrálie, Íránu, Portorika i Singapuru,“ íká prezident Bienále kresby ak. mal. Jaroslav Zapletal. Porota se shodla, že narstá nejen poet prací, ale i jejich kvalita. ,,Kvalita letošních prací je velmi vyrovnaná. K vidní je široké žánrové a názorové rozptí. Za uplynulých šest roník jsem opravdu fascinovaná posunem a jsem moc ráda, že Bienále kresby v Plzni máme!“ uvedla lenka poroty, výtvarná teoretika Jana Potu-

žáková. Vybrané práce budou moci milovníci výtvarného umní zhlédnout od 9. íjna do 16. listopadu na výstavách v Západoeském muzeu, Galerii Jiího Trnky a v Univerzitní galerii. ,,Mimo hlavní výstavy Bienále kresby je pipravena celá ada doprovodných výstav. V Galerii msta Plzn je velmi oekávána výstava Adrieny Šimotové. Na radnicích druhého a tvrtého plzeského obvodu pipravují výstavu dtských kreseb a výstavu prací pana Miloše Franeho. Galerie Nad schody pedstaví práce student Ústavu umní a designu v Plzni,“ dodává výkonná editelka Bienále kresby, Mgr. Gabriela Darebná. Úspšnost Bienále kresby potvrzuje i fakt, že v lichých rocích, kdy se projekt nekoná, putují ocenné práce po celém svt. Bienále se tak stává jedním z nejuznávanjších kulturních projekt, a reprezentuje tak nejen kresbu a její autory, ale i Plze a Plzeský kraj jako msto a region (BOS) s kulturní tradicí.

Zapomenutý malí Konený Na jižním Plzesku bude znít vážná hudba Díla eského malíe, kreslíe a ilustrátora zvaného Bimba budou k vidní v Praze.

K

dyž se v loském roce uskutenila v Západoeském muzeu v Plzni výstava tohoto plzeského rodáka, bylo to díky poátenímu nadšení pár lidí, kteí mají rádi výtvarná díla tohoto prý zapomenutého umlce. Díky Plzeskému kraji a mstu Plzni se podailo výstavu zrealizovat. O to vtší je jejich radost, že se výstava dl Bohumila Koneného bude konat i v Praze. Od 10. íjna 2008 do 10. ledna 2009 bude možné v Obecním dom v Praze zhlédnout dílo malíe Bimby, které bude rozdleno do 16 kategorií – nap. asopisy Ahoj a Rozruch, Bohumil Konený – Obálka pováleného a- Reklamní tvorba, KarikatuFOTO ARCHIV ry i Ilustrace do asopisu sopisu Vped s Rychlými šípy. Svt motor. Asi k nejznámjším dílm Bohumila Koneného patí obálka s Rychlými šípy z pováleného asopisu Vped. Kurátory výstavy jsou Jan Hosnedl a František Ul. Podle jejich slov bylo výstavu možné zrealizovat díky vstícnosti vedení Obecního domu, díky podpoe Plzeského kraje a dalších. „Jsem velmi rád, že se tento projekt uskutení i v Praze, poté, co úspšn probhl v Západoeském muzeu v Plzni za významné podpory Plzeského kraje, a vím, že stejného ohlasu jako v Plzni se výstava doká i v hlavním mst,“ íká radní pro oblast kultury a památkové pée PK Martin Baxa. (BOS)

Ve dnech 12.–20. záí 2008 se uskutení již 16. roník Haydnových hudebních slavností. Letošní roník má hned ti hlavní témata – 330. výroí narození Antonia Vivaldiho, 180. výroí úmrtí Franze Schuberta a 100. výroí úmrtí Josefa Hlávky.

V

ýroí Antonia Vivaldiho jsou letos vnovány dva koncerty. Zahajovací, který se uskutení v Dolní Lukavici, a matiné v Nebílovech. Na zahajovacím koncert zazní tvero roních dob, v Nebílovech pak budou provedeny další ze skladeb Antonia Vivaldiho. Výroí Franze Schuberta pipomene celkem osm koncert: tyi „schubertiady“, na kterých bude provedena skladatelova komorní a písová tvorba a také díla jeho souasník, vetn Josepha Haydna. FOTO ARCHIV Další tyi programy budou Na snímku Haydnv dm v Dolní Lukavici. sestavené ze svtské i duchovní renesanní a barokní hudby. V rámci slavnostního zaháLetošní festival pinese do Dva festivalové programy jsou mst a obcí jižního Plzeska jení letošního roníku odhalí ist instrumentální: varhanní celkem 13 koncert. Generál- hejtman Plzeského kraje na recitál v Pešticích a koncert ze ním partnerem festivalu je Pl- budov penzionu Haydnv skladeb pro violy da gamba ve zeský kraj. Koncerty v Peš- dm v Dolní Lukavici bustu ticích, Dobanech, Blovicích, Josepha Haydna od ak. sochaStarém Plzenci. Závrený koncert festivalu Nezdicích, eních a Spále- e Jaroslava Šindeláe, která v Lužanech bude poctou Jose- ném Poíí se navíc konají pod bude pipomínat pobyt genifu Hlávkovi, který byl dokon- záštitou starost a starostek álního skladatele na morzince v roce 1894 zvolen prvním zmínných mst a obcí. Po- ském zámku na pelomu 50. pedsedou dodnes existujícího adatelé ví, že se opt zvýší a 60. let 18. století. Podrobnoseského spolku pro komorní spoleenská prestiž Haydno- ti k hudebnímu festivalu jsou hudbu. K jeho nejoblíbenjším vých hudebních slavností a že k dispozici na www.haydn-fesskladatelm patil Wolfgang festival piláká i nové poslu- tival.eu. (BOS) chae. Amadeus Mozart.

Hrádek u Sušice bude kulturním a spoleenským centrem Dne 14. srpna byla na zámku v Hrádku u Sušice slavnostn zahájena realizace projektu Spoleenské, kulturní a ubytovací centrum Hrádek. Stalo se tak za pítomnosti Mgr. Martina Baxy, lena Rady Plzeského kraje pro oblast kultury a památkové pée, který projekt slavnostn pedstavil veejnosti a symbolicky poklepal na historický kámen objektu. Pítomní také mli možnost si stavbu zámku detailn prohlédnout.

P

rvní zmínka o obci Hrádek u Sušice pochází již ze 14. století, kdy zde stávala tvrz, která byla o dv st let pozdji pipojena k Velhartickému panství a pestavna na renesanní zámek. V 18. století se Hrádek dokal dalších stavebních úprav, kdy byl vystavn nový barokní zámek. Nová ást zámku sloužila jako venkovské sídlo, stará pro správu panství. V okolí zámku se také nachází malá zahrada s kaplí a besídkovým rondelem v nároží hradeb. Po roce 2000 byly první etapou zahájeny statické práce vedoucí k záchran zámku. Nejprve bylo provedeno zajištní objektu a poté rekonstrukce krovu a výmna stechy.

Mgr. Martin Baxa pi slavnostním poklepání historického kamene FOTO ARCHIV v objektu zámku.

Cílem druhé etapy projektu je samotná realizace kulturního,

spoleenského a ubytovacího centra, a vrácení tak života do opuštné kulturní památky, která bude zárove zpístupnna veejnosti. „Projekt si zaslouží velkou pozornost, protože se jedná o píklad optimálního nakládání s památkovým fondem a jeho citlivé využívání. Pi respektování písných podmínek památkové pée bude zachránn, zpístupnn a využit cenný objekt, piemž jeho využití bude jak komerní, tak neziskové. Jsem pesvden, že takový model ukazuje dobrý smr pée o kulturní ddictví nejen na území Plzeského kraje,“ ekl radní Mgr. Martin Baxa. (BOS)

Plzeňského kraje

P. O. BOX 313, Škroupova 18, 306 13 Plzeň elektronická adresa: [email protected]

telefon spojovatelka: 377 195 111 provolba: 377 195; fax: 377 195 078

úřední hodiny pondělí 8.00–17.00, středa 8.00–17.00 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ÚŘADU:

Ředitel KÚPK Mgr. Jiří Leščinský

odbor kancelář hejtmana pověřena zastupováním Alena Loušová e-mail: [email protected]

odbor kancelář ředitele vedoucí odboru Mgr. Štěpánka Szabó e-mail: [email protected]

odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad vedoucí odboru Ing. Jan Nový e-mail: [email protected]

odbor cestovního ruchu a propagace vedoucí odboru Ing. Tomáš Kotora e-mail: [email protected]

odbor informatiky vedoucí odboru Ing. Václav Koudele e-mail: [email protected]

odbor ekonomický vedoucí odboru Jaroslava Vavříková e-mail: [email protected]

odbor regionálního rozvoje vedoucí odboru Ing. arch. Miloslav Michalec e-mail: [email protected]

odbor životního prostředí pověřen zastupováním Mgr. Martin Plíhal e-mail: [email protected]

odbor majetku vedoucí odboru Ing. Alena Hemrová e-mail: [email protected]

odbor školství mládeže a sportu vedoucí odboru JUDr. Jaroslava Havlíčková e-mail: [email protected]

odbor kultury a památkové péče vedoucí odboru Mgr. Vlasta Frouzová e-mail: [email protected]

odbor sociálních věcí a zdravotnictví vedoucí odboru Bc. Erika Kunešová e-mail: [email protected]

odbor dopravy a silničního hospodářství vedoucí odboru Ing. Jaroslav Vejprava e-mail: [email protected]

odbor krizového řízení vedoucí odboru Ing. Milan Řihošek e-mail: [email protected]

odbor právní vedoucí odboru JUDr. Blanka Žižková e-mail: [email protected]

útvar interního auditu vedoucí Ing. Martin Zaoral e-mail: [email protected]

odbor fondů a programů EU pověřena řízením BA Petra Ježková e-mail: [email protected]

8 |Záí

Zajímavosti

P LZESKÝ KRAJ Tip na výlet

FOTOHÁDANKA

V

e fotohádance z minulého vydání vtšina z vás správn poznala nejvýznamnjší kulturní památku Domažlicka – Chodský hrad. Ten byl založen spolen s mstem Domažlice eským králem Pemyslem Otakarem II. Pvodní stedovký hrad, ze kterého se zachovala pouze štíhlá válcová vž, byl pedevším správním sídlem královského purkrabího, chodského rychtáe a zasedal zde i chodský soud. Chodský hrad asto hostil eské panovníky na jejich cestách do ciziny, napíklad na poátku 30. let 14. stol. i Jana Lucemburského. Po rozsáhlém požáru v srpnu 1592 zstal hrad zpustošený a v troskách, ale i nadále byl majetkem msta Domažlice. Až po bitv na Bílé hoe roku 1620 se stal pedmtem spor mezi vrchností a mstem. Tato vleklá pe mezi domažlickými a Lamingenem z Albenreuthu, smutn proslulým z chodského povstání, byla ukonena v roce 1671 výmnou hradu za pozemky. Pi barokní pestavb v letech 1726–28 byla na míst trosek vystavna solnice s vží, která sloužila svému úelu až do poátku 19. století. O nkolik let pozdji byl do prostor hradu umístn mstský úad a po rekonstrukci v roce 1850 také škola. Na pelomu 19. a 20. století byly prázdné místnosti hradu pedány k užívání nejprve mstské knihovn a od poátku 30. let pak i muzeu, které svým postupným rozšiováním pozdji zabralo celou budovu Chodského hradu. Po krátké pauze bhem II. svtové války byla historická památka opt navrácena svému kulturnímu poslání. V roce 1992 se zaalo s kompletní opravou hradu, ale v dubnu 1995 – krátce ped dokonením rekonstrukce – zachvátil objekt požár. Následná obnova skonila v ervnu 1998 a nová expozice Muzea Chodska je zpístupnna od kvtna 1999. Je zamená nejenom na národopis a regionální historii, ale také na archeologické nálezy a na literární historii. Souástí prohlídky je také hradní vž a hradní sklepení s instalovaným lapidáriem.

Na rodinný výšlap ze Starého Plzence do Klabavy Záí je ideálním msícem pro pší turistiku. Vyzkoušejte proto trasu, kterou nkteí velmi dobe znají, ale pro nkteré odhalí nové krásy okolí Plzn na trase Starý Plzenec – Klabava – Plze-Na Švabinách.

Ze správných odpovdí jsme i tentokrát vylosovali ti výherce, kteí obdrží pozornost od Plzeského kraje. Jsou jimi: Michaela Kratochvílová, Kralovice; Vilma Váchalová, Plze; Simona Haasová, Kdyn. Výhercm blahopejeme.

do svého koryta se vrací až nad obcí Horomyslice. Odtud žlut znaená trasa míí po panelové cest pímo do Klabavy. U turistického rozcestí, kde trasa koní, je pak možnost výbru, jestli pokraovat po žluté na Vršíek, nebo po zelené na Kokotské rybníky anebo se vrátit z Klabavy vlakem dom. Cílem Klubu eských turist bylo, aby nové a obnovené trasy v této oblasti byly dostupné vlakem a zárove tu byla možnost volby délky tras podle možností turist – a to se prý povedlo. Všechny tyto trasy budou v opravené map KT Plzesko, která vyjde už na podzim. JAN FRANK

„Opuštné“ koryto eky Klabavy, které bylo odklonno kvli tžb rud.

K

I v další fotohádance bude vaším úkolem poznat, o jaký objekt na snímku se jedná. Odpovdi zasílejte s vaší zpátení FOTO ARCHIV adresou na známou adresu Plzeský kraj – redakce, Husova 29, 301 00 Plze, a to do 15. záí 2008.

Veletrh cestovního ruchu ITEP opt v Plzni

V

e tvrtek 23. íjna 2008 bude slavnostn zahájen 4. roník Veletrhu cestovního ruchu Plzeského kraje. Veletrh je nejvtší píležitostí v kraji pedstavit cestovní ruch a krom toho i pobavit formou zajímavého doprovodného programu“ íká patronka veletrhu Olga Kalíková. Již v první den veletrhu bude pro návštvníky pipraven bohatý program, nap. ukázka chovu zvíat i pedstavení divadla Ludvíci, milovníci jazzové hudby urit pivítají vystoupení jazzrockové skupiny Jazzmistake. Druhý den veletrh bude pokraovat dalšími hudebními vystoupeními heligonká, dechovky i folkových skupin ze Stediska Volného asu na Lochotín. V závru druhého dne vystoupí folkrocková skupina Nebojsa. Sobotní dopoledne 25. íjna bude vnováno dtem, pedstaví se tu divadelní soubor Špalíek. Tenonband – dtský swingový soubor zahraje klasické skladby Jaroslava Ježka, bhem dne zazní i stedovká hudba a na programu je vystoupení pveckého sboru Nové eské písn. Závr veletrhu patí ojedinlému mužskému vokálnímu kvintetu Hlasoplet a z Klatov pijede rozdávat dobrou náladu rock´n´rollová skupina The Showers. Podrobné informace ke 4. roníku veletrhu cestovního ruchu ITEP zájemci, kteí chtjí vystavovat, (BOS) i návštvníci najdou na internetové adrese www.turisturaj.cz.

lub eských turist – znakaský obvod Plzesko – v minulých dnech dokonil instalací posledních smrovek obnovu díve velmi turisticky frekventované pší trasy v úseku Starý Plzenec – Ejpovice – Klabava, která byla výstavbou dležitých komunikací na dlouhá léta perušena. Pibližn ve stedu této trasy se nad Kyšicemi nachází vrchol Na Pohodnici a práv z tohoto místa vede zelenou turistickou znakou nov vyznaená pšina, která je dlouhá 5 km a koní u stanice MHD Na Švabinách. Celá, žlut znaená, turistická trasa Starý Plzenec – Klabava mí 14 kilometr. Zaíná na námstí ve Starém Plzenci, vede kolem odboky k rotund a stoupá k rozcestí U Marka, které je starým hospodáským hra-

Zatímco si školáci užívali dva msíce prázdnin, v Zoologické a botanické zahrad msta Plzn vrcholila turistická sezona. Pro všechny návštvníky je tu nejen bhem prázdnin pipraveno denn mnoho rzných lákadel. Mezi nejoblíbenjší urit patí komentovaná krmení zvíat v pavilonech lemur, šimpanz a tuák, sokolnické ukázky, jízda na velbloudech a oslících i cestování do zoo a ze zoo turistickým vlákem. To vše samozejm dopluje rozkvetlá zelená zahrada plná biotopových expozic s novými mlá aty, starousedlíky i pivezenými zvíaty.

L

ákadlem letošního léta jsou ti nové expozice – Dm afrických kopytník, Madagaskar a Sonorská pouš. V Tropickém pavilonu byla bhem prázdnin k vidní výstava Kišálové oi o pírod Venezuely, u domu kopytník to byla výstava velkoformátových fotografií z asopisu Koktejl. O tom, že Zoologická a botanická zahrada msta Plzn je momentáln nejvtším turistickým lákadlem regionu, svdí i to, že jen za ervenec vidlo zoo 72 064 návštvník. Hlavní atrakcí roku se stala kvtnová mlá ata snžných levhart, irbis, Assam a Asuka, narozená v Plzni úpln poprvé samici Jamile. Velké pozornosti se také tší malý lemur kata, nkolik mlá at antilop rzných druh, malé mangusty drobné a damani kapští. Podruhé v historii se tu rozmnožily kapybary a v expozici Akva Tera se vylíhli dva krokodýlci elnatí. Na jae a v lét tohoto roku pibyla spousta nových

unikátních zvíecích druh, až na výjimky poprvé nebo v souasnosti ojedinle chovaných v tuzemských zoo. Jsou to napíklad jediné tuzemské lišky Vulpes velox, v africkém noním pavilonu zase tchoík sinajský, zorila malá i kalo Wahlbergv. Ve stáji afrických kopytník se zabydluje mladý samec antilopy nyaly nížinné z Dráž an a ti samice kudu velkého ze Zoo Bojnice. V zákulisí zahrady jsou zatím umístny další výrazné novinky, napíklad první eský lemur rákosový. Ten, kdo vystoupá až k severoamerickým (nearktickým) expozicím, uvidí ve voliée ti nové kondory havranovité. V píštích letech se v zoo objeví napíklad žirafy. Plzeská zoo totiž obdržela dotaci z Regionálního operaního programu regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad, a bude tak moci realizovat svj projekt v oblasti Afriky a Asie. Díky dotacím pedstaví biotopy

rožci. Ze souasných obyvatel se zlepší životní standard mimo jiné makakm lvím, pelikánm, muntžakm i velbloudm. Zoo Plze, to je prost – docela jiný svt. MARTIN VOBRUBA

lzeský kraj zve všechny zájemce na dvoudenní konferenci „Partnerství samospráv a neziskového sektoru – úast na rozhodování, projektová spolupráce, analýzy a rozvoj sociálních služeb, financování“, která se uskutení ve dnech 11. a 12. záí v prostorách Jednacího sálu Zastupitelstva Plzeského kraje, pod záštitou ministra práce a sociálních vcí RNDr. Petra Nease. První ást konference bude vnovaná pedevším sociálním službám za úasti vrcholných pedstavitel kraje i vlády, úast pislíbila nap. MUDr. Džamila Stehlíková, ministryn vlády R pro lidská práva a národnostní menšiny. Ústedním tématem bude partnerství a spolupráce samosprávy a neziskového sektoru a také spolupráce s centrální státní správou, s možností úasti na oteveném jednání Výboru pro regiony Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Program a pihláška je k dispozici na stránkách poadatele: www.annopk.cz a www.plzensky-kraj.cz.

inzertní manažerka: Marta Trnková tel.: 723 201 960 nebo 377 322 973 e-mail: trnkova@ consultants.cz web: www.ceskydomov.cz Zde jsou ceníky, podmínky inzerce a termíny vydání

africké savany, afrického pralesa a asijské stepi. Do zoo se tak budou moci do nových pavilon nasthovat napíklad žirafy, hrošíci liberijští, gepardi, vlhy, prasata bradavinatá, kanilové, pandy ervené a zejména indití noso-

P

Kontakty na redakci, inzerci a distribuci

e-mail: distribuce@ consultants.cz

Tamarín vousatý s mládtem.

Pozvánka na celostátní konferenci

vydává Plzeňský kraj, Škroupova 18, Plzeň, IČO 70 89 03 66 ve vydavatelství Strategic Consulting, s. r. o., IČO 25 79 29 20 • vydavatel Jan Čížek (777 311 436, [email protected]) • Krajský úřad Plzeňského kraje nenese zodpovědnost za obsah placené inzerce • Redakční rada: Mgr. Olga Kalčíková, Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., Mgr. Jiří Leščinský, Ing. Tomáš Kotora, Mgr. Jana Filípková • DTP Pavel Huml (224 816 821, [email protected]) • adresa redakce: Husova 29; 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 322 972, e-mail: [email protected] • adresa vydavatele: Na Poříčí 8, 110 00 Praha 1, tel: 224 816 821, tel/fax: 224 816 818 • distribuce výtisků zdarma • tiskne VLTAVA-LABE-PRESS, a. s. • náklad 255 400 výtisků • Registrováno pod číslem MK ČR E 14873 •

Stížnosti a podněty k distribuci: Anna Saricheva tel.: 224 816 821

Rozcestník Na Pohodnici, který je na pl cesty mezi Starým Plzencem 2X FOTO: KČT a Klabavou.

Jaké byly prázdniny v zoologické zahrad

noviny Krajského úřadu Plzeňského kraje

šéfredaktorka: Petra Bošková telefon: 725 753 758 e-mail: [email protected]

niním místem mezi panstvími Rokycanska a Plzenecka. Odtud cesta vede až k silnici na Letkov – Tymákov k místu zvanému Merfánka. Zde je nutné jít asi 200 metr po silnici a pak polní cestou smrem k lesu a stále po žluté turistické znace, kolem jezírka a studánky, až k rozcestí Na Pohodnici. Tady je možné vydat se po zelené smrem na Plze a nebo dále pokraovat po žluté na Klabavu a vychutnat si z lávky nad dálniním pivadem pohled na velkou ást severního Plzeska. Cesta pokrauje do Ejpovic, odkud je opt možné vrátit se do Plzn – tentokrát vlakem. Pšina dál vede kolem jezera k ocelové lávce pes eku Klabavu. Tady byla eka kvli tžb rud odklonna dvma potrubími o délce 1,6 km a zpt

Na snímku mláata snžných levhart

2X FOTO: JAROSLAV VOGELTANZ